III. Hodnocení Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů za období

Transkript

1 III. Hodnocení Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů za období

2 Obsah 1. Úvod Plnění cílů Národního programu Plnění rámcových indikátorů Národního programu Plnění priorit Národního programu Dosažené přínosy pomocí hlavních nástrojů na realizaci Národního programu Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie Státní program část A Státní program část B Meziresortní vyhodnocení Státního programu za rok Podpora výroby elektřiny z OZE v období realizace Národního programu Operační programy podpory úspor energie a OZE prostřednictvím European Regional Development Fund (ERDF) Využívání a účinnost nástrojů na podporu realizace Národního programu Ekonomické nástroje Administrativní nástroje Šíření informací, vzdělávání a propagace Podpora dobrovolných aktivit Dílčí závěr k zavádění a účinnosti nástrojů Národního programu Celkové zhodnocení Závěry a doporučení Seznam obrázků Seznam tabulek

3 1. Úvod Při hodnocení Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů za období (dále Národní program), který byl schválen vládou ČR usnesením č ze dne , se vychází z národohospodářských údajů, údajů energetické statistiky a z dokumentace o provedených opatřeních, jmenovitě požadovaných Národním programem. Vycházelo se rovněž z meziresortních ročních vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (dále Státní program) za roky 2002 až Provedené zhodnocení plnění Národního programu lze považovat za dostatečně průkazné, protože hodnotit je nutné především tendence vývoje parametrů energetického hospodářství. 2. Plnění cílů Národního programu Cíle Národního programu ke konci roku 2005 a stav jejich plnění za roky : a) Dosažení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 5,1 % Plnění: Využití OZE se zvyšuje velmi pomalu. Indikativní cíl NP pro rok 2005 nebude naplněn a ohroženo je i plnění cíle v roce 2010 podle směrnice 77/2001/ES ve výši 8 %. Výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (dále OZE) zatím především naplňuje výroba elektřiny ve velkých vodních elektrárnách. Jejich výroba však byla v hodnoceném období negativně ovlivněna povodněmi v roce 2002, suchem v roce 2003 a dlouhodobým odstraňováním povodňových škod na vodních elektrárnách (zejména na Vltavské kaskádě). Oba faktory se v roce 2003 podílely na nejnižší výrobě elektřiny na vodních elektrárnách od roku A tak zatímco podíl elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny postupně rostl až na hodnotu 4,9 % v roce 2002, tak v roce 2003 došlo k poklesu na hodnotu 2,8 %. Podle statistiky MPO byl podíl výroby OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2005 ve výši 4,48 % přičemž cílová hodnota pro rok 2005 byla 5,1 %. Na zvýšení výroby se nejvíce podílely vodní elektrárny, mírné vzrostla výroba elektřiny z bioplynu. Výroba elektřiny z biomasy neměla nárůst odpovídající jejímu potenciálu. V rámci OZE má ČR velký potenciál cíleně pěstovaná biomasa pro energetické účely, rozvoji jejího využití však brání nevýhodné podmínky pro její pěstování mj. nedostatečná podpora pro zemědělce. Větrné elektrárny jsou stále zanedbatelné. Přijetím zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z OZE a možnost investičních dotací na projekty OZE a úspor energie z Operačních programů využívající prostředky ze strukturálních fondů EU vytvářejí lepší podmínky v podpoře investorů do realizace těchto projektů hlavně v případě využití OZE pro výrobu elektřiny. b) Dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů ve výši 3,2 % Plnění: Podíl OZE na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů energie v ČR (dále PEZ) v roce 2002 činil 2 %. Tento podíl se zvýšil v roce 2005 až na 3,99 % přičemž cílová hodnota pro rok 2005 byla 3,2 %. Tímto došlo ke splnění tohoto cíle Národního programu. Nerovnoměrný vývoj ve vodní energetice (viz hodnocení cíle a) je částečně tlumen růstem využití biomasy a biopaliv. Metodika statistiky byla od roku 2003 výrazně posílena a zpřesněna. Data jsou shromažďována MPO v rámci komplexní národní statistiky OZE. Důležitým nástrojem pro zvýšení podílu OZE na celkové spotřebě PEZ byly investiční dotace a zvýhodněné půjčky v rámci Státního programu viz kapitola 5 Dosažené přínosy pomocí hlavních nástrojů na realizaci Národního programu. V následující tabulce je rekapitulace vývoje podílu OZE na celkové spotřebě elektřiny a PEZ v období realizace Národního programu za období 2002 a 2005 a porovnání skutečné dosažené hodnoty v roce 2005 s indikativními cíly. 2

4 Tabulka 2.1: Plnění indikativních ukazatelů Národního programu ve využití OZE Jednotka Cíl NP 2005 Spotřeba elektřiny btto GWh Celkem výroba elektřiny z OZE GWh Podíl výroby elektřiny z OZE na spotřebě elektřiny btto % 4,3 4,9 2,8 4,0 4,48 5,1 Spotřeba PEZ PJ 1 693, , , ,2 1909,8 Spotřeba OZE PJ 36,5 33,6 49,3 55,6 76,2 Podíl spotřeby OZE na spotřebě PEZ % 2,2 2,0 2,7 2,9 3,99 3,2 Zdroj: statistiky MPO Obrázek 2.1: Vývoj výroby elektřiny z OZE v období realizace Národního programu GWh Vodní elektrárny Biomasa celkem Bioplyn celkem Tuhé komunální odpady (BRKO) Větrné elektrárny 3

5 Obrázek 2.2: Vývoj spotřeby energie z OZE v období realizace Národního programu TJ v palivu Biomasa (domácnosti) Biomasa (mimo domácnosti) Vodní elektrárny Bioplyn Biologicky rozložitelná č ást TKO Biologicky rozl. č ást PRO a ATP Kapalná biopaliva Tepelná č erpadla (teplo prostředí) Solární termální kolektory V ě trné elektrárny Fotovoltaické systémy c) Zvýšením účinnosti užití energie ve všech sektorech národního hospodářství zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky České republiky Plnění: I přes celkovou stagnaci z hlediska celého období 2000 až 2005 se v jeho druhé polovině po schválení SEK začaly prosazovat pozitivní trendy ve zvyšování energetické efektivnosti celkové spotřeby PEZ, konečné spotřeby energie a i spotřebované elektřiny. Podle studie MPO na téma Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace SEK zveřejněné v lednu 2006 na webových stránkách MPO bude v roce 2005 dosaženo obou indikativních cílů SEK v tempu poklesu energetické náročnosti. Současná energetická legislativa viz úplné znění zákona č. 406/2006 Sb., které vyplývá ze změn provedených zákonem č. 359/2003 Sb., č. 694/2004 Sb., č. 180/2005 Sb. a č. 177/2006 Sb., vytváří předpoklady pro její další snižování. V daném časovém období došlo ke snížení celkové energetické náročnosti, v menší míře i elektroenergetické náročnosti tvorby HDP. Konkrétně se jedná o trvalé snižování měrné spotřeby PEZ (na jednotku HDP ve stálých cenách roku 1995) z hodnoty 1,046 MJ/Kč (v roce 2001) na hodnotu 0,998 MJ/Kč (v roce 2005). U měrné spotřeby elektřiny (na jednotku HDP ve stálých cenách roku 1995) z 40,24 kwh/tis.kč (v roce 2001) došlo ke snížení na hodnotu 37,79 kwh/tis.kč (v r. 2005). Na následujícím obrázku je vývoj ukazatelů energetické náročnosti v období realizace Národního programu. Obrázek 2.3: Vývoj ukazatelů energetické náročnosti Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS 4

6 Tabulka 2.2: Průměrné roční tempo poklesu energetické a elektroenergetické náročnosti Typ náročnosti Cíl SEK Průměr Energetická náročnost HDP -2,6 % -1 % -3,48 % -3,36 % Elektroenergetická náročnost HDP -2 % -1,25 % -2,2 % -2,29 % Pozitivní vývoj má tedy dlouhodobější charakter a svědčí o růstu kvality hospodaření s energií. I přes nárůst spotřeby PEZ z 1693 PJ v roce 2001 na cca 1910 PJ v roce 2005, související s růstem reálného HDP průměrně o 3,31 % ročně v období 2000 až 2005, hodnota HDP rostla rychleji než spotřeba PEZ. Největší váhu v konečné spotřebě energie má nadále sektor průmyslu. Jeho podíl se v letech pohyboval na cca 41 % a jeho měrná spotřeba 1 se za roky snížila o 3,3 %. Růst podílu v konečné spotřebě zaznamenala doprava (z 20,1 % na 22,5 %) s nárůstem měrné spotřeby o 12,6 %. Podíl sektoru služeb se v tomto období pohyboval na úrovni cca 13,5 % s poklesem měrné spotřeby o 2 %. Energetická náročnost ekonomiky klesala v období realizace Národního programu zhruba stejným tempem jako konečná spotřeba energie na HDP, z toho vyplývá, že zvýšení energetické efektivnosti nebylo dosaženo na úkor zvýšení energetické účinnosti v oblasti energetických transformací. Existuje tedy velký potenciál úspor energie v sektoru energetických transformací (systémové a průmyslové elektrárny a teplárny). d) Vyšší využití OZE jako alternativy k dosud využívaným neobnovitelným energetickým zdrojům za účelem snižování jejich čerpání a prodloužení jejich životnosti i pro budoucí generace Plnění: Využití OZE v energetickém hospodářství ČR rostlo pomalu a nelze proto zatím hovořit o významnějších úsporách neobnovitelných zdrojů energie, ani o prodloužení životnosti domácích zásob tuhých paliv. Splnění přijatých cílů je spojováno zejména s působením zákona o podpoře výroby elektřiny a z OZE č.180/2005 Sb. a se zvýšením prostředků finanční podpory na využití OZE hlavně v rámci Operačních programů využívající prostředky ze strukturálních fondů EU. Oba faktory se již projevily na oživení trhu v oblasti technologií výroby elektřiny z OZE. e) Rozvoj výzkumu, vývoje, výroby a aplikace moderních technologií, materiálů a postupů ke zvýšení účinnosti užití energie a využití obnovitelných energetických zdrojů jako perspektivního oboru jak z hlediska potřeby pokrytí rostoucích tuzemských potřeb, tak i budoucího zapojení do světové trhu s transferem technologií a know-how v této oblasti Plnění: Podporu energetických projektů výzkumu a vývoje (dále VaV), majících charakter základního i aplikovaného výzkumu a vývoje, poskytuje dnes 8-10 kapitol státního rozpočtu (resortů) a podpora VaV je samostatně uváděnou oblastí v těchto v rozpočtových kapitolách. Rozsah státní podpory energetickým projektům VaV lze odhadnout na minimálně 300 mil. Kč/rok. Na výběr podporovaných projektů a na využití výsledků projektů VaV pro cíle Národního programu však mají odpovědné instituce dosud velmi malý vliv. V programech VaV řešených v rámci EU (5. rámcový program EU pro VaV) je v současné době podporováno 92 projektů s českými řešiteli v programu Trvale udržitelný rozvoj a 43 projektů v programu Energie s podporou ze zdrojů EU ještě vyšší, než je podpora domácími rozpočtovými zdroji. Podporu cílům Národního programu v oblasti výzkumu a vývoje poskytuje rovněž ČEA 1 Měrná spotřeba tzn. spotřeba konečné spotřeby energie na vyprodukovanou přidanou hodnotu příslušného sektoru. 5

7 v rámci svých omezených zdrojů daných možnostmi státního rozpočtu. V případě ČEA jde o částku kolem 1 mil. Kč/rok. f) Posílení informovanosti o možnostech a přínosech realizace opatření na zvyšování účinnosti užití energie a vyšší využití OZE a aktivizace pozornosti výrobních i spotřebitelských subjektů a skupin Plnění: Hlavním realizačním nástrojem Národního programu jsou roční Státní programy. Významnou součástí Státních programů na roky 2002 až 2005 byly podprogramy podpory poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie, s vlivem na zlepšení životního prostředí. Propagaci úspor energie provádějí vlastními silami rovněž energetické podnikatelské subjekty, rozvinulo se i podnikání v oblasti úspor energie (systém EPC). Poradenská síť Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS ČEA), případně Městských energetických poradenských středisek (MEPS), se zdokonalila a zvýšila přínos. Poradenské služby byly v roce 2005 poskytovány téměř 176 poradci na 44 místech v ČR a týkají se poradenství v oblastech výroby, distribuce a spotřeby energie průmyslovému sektoru, terciální sféře i obyvatelstvu. V roce 2005 bylo poskytnuto více než 18 tisíc konzultací. Významný je i přínos poradenských organizací působících v energetice. Rozvinulo se rovněž poskytování poradenství prostřednictvím internetu. Do systému byli postupně zapojeni všichni poradci zařazení do sítě EKIS ČEA. Elektronickou cestou bylo v roce 2005 zodpovězeno dotazů. Internetové poradenství kromě toho poskytuje možnost rozvíjet diskusi nad problémy a možnost vyhledávat nejčastěji kladené dotazy apod. Značné prostředky byly vloženy do organizování vzdělávacích akcí a zpracování produktů pro poradenství jak v oblasti hospodárného užití energie tak pro vyšší využití obnovitelných zdrojů energie. g) Dosáhnout shody s prioritami EU v oblasti energetiky Plnění: Příprava na členství ČR v EU v oblasti energetiky urychlila proces slaďování priorit. Usnesením vlády č. 211 ze dne byla schválena Státní energetická koncepce (dále jen SEK) s výhledem vývoje energetického hospodářství do roku SEK je plně v souladu s prioritami EU a se všemi platnými směrnicemi a nařízeními EU. Od je platný zákon č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tento zákon definuje podmínky pro podnikatelské subjekty v rámci Evropského schéma obchodování (EU Emission Trading Scheme - EU ETS) podle směrnice 2003/87/ES. Od je platný zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z OZE. Tento zákon přináší především dosud chybějící garanci dlouhodobé stability podpory ve formě provozních dotací nutné pro podnikatelská rozhodnutí a je v souladu se směrnici 2001/77/ES. Zejména z důvodu implementace směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov (rozšíření o opatření pro zlepšení hospodaření s energií v budovách) byla připravovaná aktualizace zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. h) Snížení růstu závislosti ekonomiky České republiky na dovážených energetických zdrojích a tím omezení její zranitelnosti z hlediska budoucího růstu cen paliv a energie i možné budoucí omezené dostupnosti dovážených energetických zdrojů Plnění: Zlepšování hospodaření s energií a podpora uplatňování OZE pozitivně působí na snižování dovozní energetické závislosti. ČR má v současné době v mezinárodním porovnání poměrně nízkou dovozní energetickou závislost (saldo import/export na PEZ) a to na úrovni 42 %, protože dovozy zemního plynu, ropy a uranového paliva jsou kompenzovány vysokými vývozy černého uhlí, koksu i elektřiny. Výroba elektřiny je ze 66 % záležitostí využití domácích PEZ (zbytek je na bázi dováženého jaderného paliva). Schodek obchodní bilance energetických komodit je však vysoký a pohyboval se v roce 2005 na úrovni 100 mld. Kč vzhledem k nárůstu importních cen dovážené energie a energetických surovin. 6

8 i) Podpora mobilizace dalších veřejných i soukromých finančních zdrojů Plnění: Způsoby finanční podpory akcí naplňujících cíle a priority Národního programu se konkrétně řeší v ročních Státních programech. Finanční systém podpory cílů Národního programu je členitý, decentralizovaný a pro zájemce o podporu málo přehledný. Podpory ze státního rozpočtu jsou zpravidla směřovány do oblastí, které nevytvářejí dostatečné vlastní zdroje na realizaci projektů, zejména municipality, rozpočtová sféra, ale i obyvatelstvo. Zdroje podpory Národního programu: Meziresortní roční Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen Státní program) je jedním z nástrojů naplňování cílů Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Je každoročně aktualizován. V rámci tohoto programu lze získat investiční dotace a půjčky pro realizaci projektů vedoucí ke zvýšení energetické efektivnosti a ke zvýšení výroby energie z OZE. Státního programu se v roce 2005 účastnilo 11 resortů, přičemž každý resort zajišťuje příslušnou část Státního programu, který koordinuje MPO a MŽP. Státní program část A (Ministerstvo průmyslu a obchodu Státní program část B (Ministerstvo životního prostředí Státní program část C (Ministerstvo zemědělství Státní program část D (Ministerstvo pro místní rozvoj Státní program část E (Ministerstvo zdravotnictví Státní program část F (Ministerstvo obrany Státní program část G (Ministerstvo vnitra Státní program část H (Ministerstvo kultury Státní program část I (Ministerstvo spravedlnosti Státní program část J (Ministerstvo dopravy Státní program část K (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V následující tabulce je alokace prostředků na realizaci Státního programu v rámci jednotlivých resortů. Tabulka 2.3: Alokace prostředků v mil. Kč na realizaci Státního programu v letech v rámci jednotlivých resortů. Resort NP Státní program část A (MPO) 83,4 102,3 100,7 95,5 381,9 Státní program část B (MŽP) 797,2 408,8 322,1 180, ,7 Státní program čás C (Mze) 839, ,5 700,4 53, ,3 Státní program část D(MMR) 252,7 343,7 575,4 0, ,8 Státní program část E(MZd) 0,0 2,7 3,0 3,1 8,8 Státní program část F (MO) 0,0 0,0 30,0 0,0 30,0 Státní program část G (MV) 0,0 0,0 80,7 197,4 278,1 Státní program část H (MK) 1,6 1,6 10,0 10,7 24,0 Státní program část I (MS) 18,1 9,2 24,3 66,2 117,8 Státní program část J (MD) 0,0 0,0 0,03 5,0 5,0 Státní program část K (MŠMT) 0,0 0,0 210,7 234,9 445,6 Celkem 1 992, , ,4 847, ,0 7

9 1. Zdroje státního rozpočtu (přímé a nepřímé) a) Státní program část A Ministerstvo průmyslu a obchodu (realizací je pověřena ČEA) - přímá podpora, ve formě investičních dotací. b) Státní program část C Ministerstvo zemědělství - přímé dotace do oblasti biopaliv a na pěstování energetických rostlin, nepřímé dotace za oblast vědy, výzkumu a vzdělávání celkem za období Národního programu 21,922 mil. Kč. c) Státní program část J Ministerstvo dopravy - nepřímá podpora zvýšení energetické efektivnosti v rámci dotačního programu "Podpora obnovy vozidel regionální a městské hromadné dopravy a veřejné linkové dopravy". V roce 2003 bylo poskytnuto formou dotací celkem 479,9 mil. Kč. Vozidla nová musí splňovat mnohem přísnější normy v oblasti emisí, což vedlo také k významnému snížení emisí. Od roku 2004 byly také alokovány finanční prostředky na realizaci Státního programu část J Ministerstva dopravy. d) Ostatní resorty, které byly zapojeny do Státního programu, realizovaly opatření pro zvýšení energetické efektivnosti v objektech jednotlivých ministerstev. Celkem 904,2 mil. Kč za období realizace Národního programu. 2. Mimorozpočtové zdroje a) Státní program část B Ministerstvo životního prostředí (realizací je pověřen SFŽP ) - podpora úspor energie a využití OZE, nenávratná i návratná forma pomoci. Z toho na půjčky bylo alokováno za období Národního programu celkem 352,472 mil. Kč, b) Státní program část D Ministerstvo pro místní rozvoj (realizací pověřen Státní fond rozvoje bydlení) - možná podpora v rámci programu revitalizace panelových domů ve formě příspěvků ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami a záruky za bankovní úvěry (celkem 991,3 mil. Kč a 180,5 mil. Kč za období realizace Národního programu). 3. Rotační fond pro financování energeticky úsporných opatření Fond byl zřízen v ČSOB v roce 1997 na základě smlouvy o správě Fondu (Fond Phare energetických úspor, ESF) mezi MPO, Evropskou komisí a ČSOB. Z fondu jsou financovány projekty o nákladech do 50 mil. Kč. Za dobu jeho existence bylo prostřednictvím fondu financováno 45 projektů o celkovém objemu 512 mil. Kč. Projekty v částce 157 mil. Kč jsou již splaceny. Klientelu fondu tvoří stavební bytová družstva, průmysl, organizace CZT, obce, firmy energetických služeb. Průměrná úroková sazba již poskytnutých úvěrů je 5,13%. 4. Programy EU Programy EU jsou novým a významným zdrojem využívaným pro podporu akcí Národního programu. Pro jeho podporu již byly použity i předvstupní fondy. Ze šesti připravovaných sektorových operačních programů jsou pro akce Národního programu určeny dva programy a to Operační program Průmysl a podnikání v gesci MPO, který podporuje zvyšování energetické efektivnosti, využití obnovitelných zdrojů energie a kogeneraci, a Operační program Infrastruktura pro podporu obnovitelných zdrojů v resortu dopravy a životního prostředí. K výše uvedeným hlavním mezinárodním zdrojům finanční podpory akcí Národního programu je nutné doplnit podporu Světové banky s programem CEEF na zpřístupnění a usnadnění financování energeticky úsporných projektů a s programem PCF. Z národních zdrojů je možné uvést ještě podporu ČMZRB a České spořitelny programem FINESA, určeným pro financování energii spořících aplikací. j) Minimalizace negativních dopadů získávání a užití energie na životní prostředí v souladu s požadavky udržitelného rozvoje 8

10 Plnění: V důsledku zlepšování hospodaření s energií, růstu využití ekonomicky únosných OZE a realizací nákladných opatření zaměřených na minimalizaci negativních dopadů získávání a užití energie na životní prostředí se podařilo částečně snížit emise škodlivin vypouštěných do ovzduší. Podrobnější údaje jsou uvedeny v kapitole 3b) a 3c). Dílčí závěr k plnění cílů Národního programu Národní program uvádí 10 cílů pokrývajících široký okruh problémů rozvoje energetického hospodářství a přesahujících samotný rámec hospodaření s energií a podpory OZE. Tři z cílů Národního programu jsou zaměřeny na oblast využití OZE, jeden cíl se týká energetické efektivnosti a jeden cíl se orientuje na zlepšování životního prostředí. Zbývající cíle lze přiřadit k systémovým opatřením průřezového charakteru (výzkum a vývoj apod.). Z provedeného hodnocení plnění cílů vyplývá splnění většiny cílů Národního programu stanovených pro rok Plnění rámcových indikátorů Národního programu Rámcové indikátory Národního programu byly stanoveny tak, aby přispívaly k naplnění kvantifikovaných cílů a indikátorů uvedených v Energetické politice (z roku 2000) a ve Státní politice životního prostředí. Rámcové indikátory Národního programu a stav plnění za roky : a) Zvýšení podílu OZE na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů na 3 6 % (resp. 4 6 %) v roce 2010 Plnění: Současná hodnota ukazatele je na úrovni kolem 4 %, s tendencí jen pozvolného růstu. Státní energetická koncepce přitom upravuje cílovou hodnotu ukazatele pro rok 2005 na 5 6 %. b) Snížení měrných emisí SO 2 na 1,9 kg/1000 USD HDP (2,0 kg v roce 1999) nebo 26,0 kg na obyvatele v roce 2005 (26,6 kg v roce 1999) Plnění: Snižování celkových a měrných emisí SO 2 patří k úspěšným oblastem zlepšování vztahu energetického hospodářství k životnímu prostředí. V období do roku 1998 se podařilo vyřešit emise SO 2 z velkých zdrojů, které se na celkových emisích podílejí cca 77 %. Podle statistik byla v roce 2001 dosažena hodnota ukazatele 24,6 kg SO 2 /obyvatele a v roce ,1 kg SO 2 /obyvatele. Indikativní ukazatel Národního programu stanovený pro rok 2005 je splněn stejně jako národní emisní strop pro SO 2 pro rok 2010 (podle nařízení vlády ČR č. 351 ze dne ). c) Snížení měrných emisí NO X na 35,0 kg na obyvatele v roce 2005 (38,4 kg v roce 1999) Plnění: V emisích NO x bylo v ČR dosaženo v roce 2001 úrovně 32,5 kg NO x /obyvatele a v roce 2005 pak již 28,1 kg NO x /obyvatele. Hodnoty emisí NO x v letech 2002 až 2005 jsou nižší než indikativní ukazatel Národního programu pro rok V rámci jednání o přístupu ČR k EU dohodla Česká republika k roku 2010 národní emisní strop ve výši 286 tis. tun. Jeho splnění bude pro ČR problém, neboť i korigované údaje v případě NOx vykazují pozvolný vzestup od roku Tabulka 3.1: Vývoj produkce emisí SO 2, NO x Parametr * 2003 * 2004 * 2005 ** Strop 2010 SO 2 (tis. tun) NO x (tis. tun) * korigované údaje v případě NO x Zdroj: Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2005, MŽP ** předběžné údaje 9

11 Tabulka 3.2: Měrné emise SO 2, NO x Parametr Cíl NP 2005 kg SO 2 /obyvatele 24,6 22,9 22,4 22,2 22,1 26 kg NO x /obyvatele 32,5 27,9 28,0 28,0 28,1 35 Zdroj: Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2005 MŽP, ČSÚ d) Snížení elektroenergetické náročnosti na jednotku HDP do roku 2005 v souladu se vzestupným vývojem ekonomiky ČR Plnění: Elektroenergetická náročnost tvorby HDP se snižuje pomalejším tempem než celková energetická náročnost v důsledku působení dvou protichůdných procesů. Na jedné straně roste zhodnocování spotřebovávané elektřiny přidanou hodnotou, na druhé straně spotřeba elektřiny roste v důsledku přirozeného vyrovnávání celkově nižší úrovně spotřeby elektřiny v ČR oproti hospodářsky vyspělým zemím. Podíl elektřiny v celkové konečné spotřebě roste vč. ukazatelů spotřeby elektřiny na osobu. Ukazatel elektroenergetické náročnosti má od roku 2000 klesající trend, i když v období jeho úroveň kolísala. Bylo to ovlivněno mj. vysokým nárůstem vývozu elektřiny, který se v tuzemské spotřebě elektřiny projevil zvýšeným nárůstem vlastní spotřeby na výrobu a nárůstem ztrát v sítích. Dílčí závěr k plnění rámcových indikátorů Národního programu Národní program obsahuje 4 indikátory, přičemž 3 z nich jsou stanoveny číselnou úrovni. Přestože byl vývoj v plnění rámcových indikátorů v letech rozdílný, v zásadě lze říci, že stanovené indikátory Národního programu byly dodrženy. 4. Plnění priorit Národního programu Prioritní oblasti realizace Národního programu a) Integrace cílů v oblasti energetické účinnosti a s ní souvisejících cílů v oblasti životního prostředí do ostatních neenergetických politik a programů Plnění: Cíle uvedené v Národním programu jsou v souladu s cíli a indikativními ukazateli Státní politiky životního prostředí. Národní program je kompatibilní s Národním programem snižování emisí, Národním programem na zmírnění dopadů změny klimatu, se Státní surovinovou politikou, s rozvojovými koncepcemi regionů a s regionálními energetickými koncepcemi. Nové priority obsažené ve Státní energetické koncepci, vč. požadavků směrnic a nařízení EU, však uvažují s progresivnějšími cíli a indikátory. Na úrovni Státních programů je provázanost cílů zajištěna formou resortních programů. V roce 2005 bylo do Státního programu zapojeno již 11 resortů, a to MPO, MŽP, MZe, MMR, MZd, MO, MV, MK, MS, MD a MŠMT. b) Posílení podpory stávajících úspěšných energeticky úsporných projektů, opatření a akcí a zajištění jejich opakování a rozšíření Plnění: K podpoře úspěšných projektů, pro jejich opakování a rozšíření, slouží řada opatření, mj. energetický informační systém ( Systém v současné době obsahuje přes 3100 dokumentů z oblasti ekologie, energetiky budov, stavebních dílů, legislativy, paliv a energie, regulačních a měřících systémů, technologických zařízení, tepelných soustav a ekologických výrobků a materiálů. Je přístupným zdrojem pro všechny zájemce o odborné informace z oblasti energeticky úsporných projektů, pro jejich opakování a rozšíření. Produkty pro podporu poradenství zajišťované ČEA jsou po zapracování připomínek z oponentního řízení zveřejňovány na internetových stránkách ČEA. Na kompaktních discích jsou poskyto- 10

12 vány poradenským střediskům EKIS ČEA. Rovněž další poskytovatelé podpory (SFŽP, Ministerstvo zemědělství) informují o energeticky úsporných projektech a podporovaných projektech v oblasti OZE. c) Podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie Plnění: Hodnocení je provedeno v kapitole 2a) a 2b). Zákon o podpoře výroby elektřiny z OZE vychází z ustanovení Směrnice EU 2001/77/ES. Tento zákon vytváří základní podmínky k možnému splnění národního indikativního ukazatele (8% podílu elektřiny vyrobené z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2010). Prioritní aktivity na podporu zvyšování účinnosti užití energie a vyšší využití obnovitelných energetických zdrojů a) Zvyšování obecných znalostí obyvatel o možnostech a přínosech realizace opatření na zvyšování účinnosti užití energie a vyšší využití OZE Plnění: Oblast propagace a zvyšování obecných znalostí obyvatel je součástí Státních programů a je plněna k tomu určenými podprogramy. b) Konkrétní státní podpora na realizaci opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a k vyššímu využití OZE ve všech sektorech národního hospodářství, včetně jejich kombinace Plnění: Státní podpora je řešena v rámci ročních Státních programů. Návazně jsou ročně vyhodnocovány dosažené výsledky a přínosy Státních programů (ekonomický přínos, úspora energie, environmentální přínos). Praxe ročních Státních programů má v ČR dlouhodobou tradici (od roku 1991). Díky rozsáhlé kampani energetických auditů (ČEA, ministerstva) byl zjištěn významný potenciál úspor energie, především u veřejných zařízení a objektů a zařízení státní správy. Výsledky budou východiskem pro realizaci opatření beznákladového charakteru i opatření investičního charakteru. c) Podpora výzkumu, vývoje a zavádění progresivních energetických technologií Plnění: Platí závěry z části 2e). V rámci nově se formujícího systému programů VaV, především Národního programu VaV Pokrok, je nutné usilovat o zpřesnění zadání vyhlašovaných veřejných soutěží ve VaV na projekty, podpořit práce na přípravě projektů, navázat účinnější vazby na Rady programů a rozšířit soubor oponentů projektů. Doporučuje se vytvořit informační systém o řešených projektech a prosadit účinný způsob využití výsledků. d) Podpora zavádění různých způsobů financování pro realizaci navrhovaných opatření při úsporách energie a vyššího využití obnovitelných energetických zdrojů Plnění: Finanční systém podpory cílů Národního programu je kombinací veřejných zdrojů, určených pro zajištění resortních programů (dotace nebo měkké půjčky), zahraničních zdrojů (Revolving Fund, uhlíkové fondy, fondy EU), bankovních zdrojů (ČMZRB, Česká spořitelna - program FINESA, jiné banky) na bázi návratných prostředků. Významně se zvýšil význam zdrojů EU jako jsou International Finance Corporation - program CEEF, strukturální fondy (především Operačního programu Průmysl a podnikání na MPO a Operačního programu Infrastruktura na MŽP a MD) a program Intelligent Energy for Europe. e) Podpora zavádění energetického managementu na úrovni krajů, měst, obcí i podniků a institucí v souladu s ochranou životního prostředí Plnění: Zavádění energetického managementu se postupně rozvíjí. Součástí územních energetických koncepcí jsou návrhy na zavedení energetického managementu na územně samosprávných celcích. V průmyslové sféře byl proces stimulován demonstračními projekty, reali- 11

13 zovanými s podporou Evropské unie a ČEA. Systém je zaveden v několika průmyslových podnicích v různých odvětvích. f) Podpora mezinárodní spolupráce, transferu technologií a know-how, účast v mezinárodních programech a projektech, především v rámci EU, v oblasti zvyšování účinnosti užití energie a vyšší využití obnovitelných energetických zdrojů Plnění: Česká republika se postupně zapojuje do mezinárodních programů a aktivit. Jako důkaz lze mj. uvést: V roce 2003 bylo v rámci Evropské energetické charty provedeno hodnocení, jak ČR plní závazky z Protokolu o energetické efektivnosti, Všechny směrnice a další dokumenty EU, které mají vztah k hodnocené problematice, byly aplikovány a připravuje se implementace nových Směrnic EU do národní legislativy jako je např. Směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách, Spolupráci s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) a zapojení do implementačních programů, zaměřených na společný výzkum a transfer know-how a technologií, Zapojení do programu EU SAVE, Synergy, do 6. akčního programu EU a programu EU Intelligent Energy for Europe, který se zaměřuje na zvyšování efektivního užití energie a využívání obnovitelných zdrojů. g) Postupné zavádění daňového systému podporujícího energetická a ekologická efektivní zařízení Plnění: V oblasti zdanění energetických výrobků a elektřiny je v současné době stěžejním dokumentem Směrnice EU č. 2003/96 ze dne , měnící přístup Společenství ke zdanění energetických výrobků a elektřiny. Vláda ČR na základě usnesení č z požádala Evropskou komisi o přechodné období začátku její platnosti, a to od Rada EU schválila pro ČR přechodné období na zavedení systému zdanění elektřiny a pevných paliv do konce roku 2007, stejně jako na zavedení minimální sazby daně ze zemního plynu určeného pro výrobu tepla. 5. Dosažené přínosy pomocí hlavních nástrojů na realizaci Národního programu Na realizaci Národního programu na léta 2002 až 2005 bylo možnost získat přímé investičních dotace a zvýhodněné půjčky v rámci Státních programů na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie na realizaci projektů úspor energie a výroby energie z OZE. Dále výroba elektrické energie z OZE byla podporovaná pomocí provozních dotací ve formě minimálních výkupních cen elektrické energie z OZE na základě vyhlášky č. 252/2001 Sb. o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla. Pro investory do technologie výroby energie z OZE existuje daňové osvobození po dobu 5+1 rok podle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Součástí této kapitoly je rekapitulace dosažených přínosů ve formě výroby energie z OZE a úspor energie a s nimi související redukce základních typů emisí pomocí těchto hlavních nástrojů pro naplňování cílů Národního programu v letech 2002 až

14 5.1. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie Pro každý rok realizace Národního programu byl vyhlašován ze zákona č. 406/2000 Sb. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Byl vyhlašován na základě zkušeností z Programů realizovaných v letech 1991 až 2001, které prokázaly jeho významný přínos v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Cílem programu je především iniciace aktivit vedoucích k úsporám energie a snižování energetické náročnosti s minimalizací negativních ekologických dopadů při spotřebě i přeměně paliv a energie. Státní program je jedním z nástrojů naplňování cílů Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Je každoročně aktualizován za spolupráce MPO a MŽP. Státní program byl zahájen na základě usnesení vlády ČR č. 480 ze dne 8. července V roce 2005 bylo už do Programu zapojeno 11 resortů. Pro monitoring výsledků byla vypracována metodika vyhodnocování přínosů Státního programu, kterou vláda ČR svým usnesením č. 81 ze dne 20. ledna 2004 vzala na vědomí. Ministerstvo průmyslu a obchodu a životního prostředí provádí každoročně, podle této metodiky, vyhodnocení celého Státního programu a předkládat je vládě ve smyslu usnesení vlády č. 686 z 12. července 2000, a to poprvé do 30. června 2005 za rok Dále se ukládá ministrům vnitra, zemědělství, pro místní rozvoj, obrany, kultury, spravedlnosti, dopravy, ministryním školství, mládeže a tělovýchovy a zdravotnictví, provádět každoročně, podle této metodiky vyhodnocení přínosů resortního Státního programu a předat toto vyhodnocení MPO. Podle podmínek jednotlivých programů dochází k podpoře realizačních akcí a demonstračních projektů, k podpoře zpracování energetických auditů jednotlivých resortů, energetických koncepcí a štítků budov a k podpoře výzkumu a vzdělávání. Státní program část A spravovaný ČEA a Státní program část B spravovaný SFŽP jsou zaměřeny na podnikatelské a nepodnikatelské subjekty jako objekty municipalit, státní správy a fyzické subjekty. Ostátní Státní programy kromě programu Mze a MMR jsou zaměřeny hlavně na objekty jednotlivých ministerstev. Tato kapitola je zaměřena na Státní program část A a část B, v rámci kterých byla podpořena většina projektů úspor energie a výroby OZE v ČR. Finanční prostředky na Státní program část A jsou poskytovány z rozpočtové kapitoly MPO. Státní program je zaměřen na zavádění energeticky úsporných opatření v oblasti výroby, přenosu, distribuce a spotřeby energie, vyšší využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a rozvoj kombinované výroby tepla, chladu a elektřiny, a stanoví pravidla ve smyslu nařízení vlády č. 63/2002 o poskytování dotací ze státního rozpočtu na akce obsažené v Národním programu. Investoři do úspor energie a výroby energie z OZE a KVET měli možnost získat podporu ze Státního programu část A (ČEA) ve výši až 30 % investičních nákladů, nejvýše 3 mil. Kč. Státní instituce, pověřená Ministerstvem životního prostředí k zajišťování části B Státního programu je Státní fond životního prostředí. Státní fond životního prostředí podporuje pouze projekty zaměřené na využití obnovitelných zdrojů energie. Dotace ze Státního programu část B do projektu výroby energie z OZE může v případě u obcí a neziskového sektoru činit až 90% ze základu pro výpočet podpory a u podnikatelských subjektů do 40 %. Úvěr lze nepodnikatelským subjektům poskytnout do 35 % (bezúročně) a podnikatelskému sektoru do 90 % s úrokem většinou 4 % p.a. a s dobou splatnosti 12 let. Lze poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu úroku z úvěru (snížení úrokové sazby o 4 % p.a.). Projekty úspor energie a OZE musí splnit základní technické podmínky z hlediska garantované úspory energie, účinnosti výroby energie dle znění programů. Termín podání žádosti je do konce ledna každého roku v případě Státního programu část A a několikrát do roka 13

15 v případě Státního programu část B podle množství finančních prostředků. Žádost musí dostát podmínkám Státního programu část A a Státního programu část B (přílohou žádosti musí být energetický audit a další nutné přílohy dle podmínek). Na dotaci v rámci Státního programu není právní nárok. O alokaci podpory rozhodují členové nezávislé hodnotitelské komise jednotlivého programu na základě technicko-ekonomických a environmentálních parametrů jednotlivých projektů. Následující podkapitoly obsahují dosažené předpokládané přínosy podpořených projektů v rámci těchto programů na základě předpokládaných úspor energií a výrob energie z OZE, které jsou závaznými parametry při přidělení dotace. Příslušné data vyhodnocení podpořených projektů v rámci období realizace Národního programu byla převzata z jednotlivých ročních meziresortních vyhodnocení Státního programu Státní program část A Na realizaci Státního programu část A bylo v letech 2002 až 2005 alokováno celkem tis. Kč. Tyto investiční dotace umožnily realizaci celkem akcí s celkovými investičními náklady ve výši tis. Kč z oblasti realizačních projektů (podprogramy II a III), zpracování energetických auditů (odstavec I.2) a ostatních akcí jako jsou výzkum a vývoj, energetické koncepce, poradenství a vzdělávání (odstavec I.1 a podprogram IV). V letech byl Státní program část A členěn na tyto podprogramy: I. Podpora zpracování územních energetických koncepcí a energetických auditů, II. Výrobní a rozvodná zařízení energie, III. Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, IV. Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí. 14

16 V následující tabulce jsou vyčísleny alokace prostředků v rámci jednotlivých odstavců podprogramů Státního programu část A za období 2002 až Tabulka 5.1: Přehled vybraných akcí v rámci Státního programu za období 2002 až 2005 (dle dílčích podprogramů) Podprogram Oblast podpory Podpořeno Náklady [tis.kč] I. II. III. IV. Dotace [tis.kč] Územní plánování Energetické audity Zvýšení účinnosti užití energie ve výrobních a rozvodných zařízeních energie Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla Vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Projekty vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů Pilotní projekty využití moderních technologií ve výrobních a rozvodný zařízení energie Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti Projekty financované z úspor energie Vývoj a využívání moderních technologií a materiálů pro opatření ke zvýšení účinnosti užití energie Projekty zvyšování energetické účinnosti vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů Poradenství Krajské energetické agentury Vzdělání a propagace Zpracování produktů k podpoře poradenství, vzdělávání a propagace Celkem I - Podpora zpracování územních energetických koncepcí a energetických auditů II - Výrobní a rozvodná zařízení energie III - Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie IV - Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí

17 Obrázek 5.1.: Podíl jednotlivých podprogramů na celkové alokaci prostředků v rámci Státního programu část A za období (celkem tis. Kč) IV - Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí 19,15% I - Podpora zpracování územních energetických koncepcí a energetických auditů 10,30% II - Výrobní a rozvodná zařízení energie 26,05% III - Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie 44,49% Ve vyhodnocení Státního programu část A byl kladen důraz na ekonomický a environmentální přínos akcí vedoucí k úsporám energie, a to především u realizačních akcí a energetických auditů. V případě výroby energie z OZE a KVET se předpokládá redukce energie z fosilních paliv. Ekonomická efektivnosti projektů se hodnotí pomocí čisté současné hodnoty (NPV Net Present Value), protože názorně vystihuje výsledný ekonomický efekt podprogramů. Je vhodné, aby bylo NPV>0, což je jistou zárukou, že hodnocený projekt je pro potenciálního investora zajímavý. Výpočet NPV je uvažován z hlediska projektu výpočet bez vlivu daní a bez přiznané dotace. Byly zvoleny předpoklady doby hodnocení 15 let a reálného diskont 5 % (při stálých cenách). Tyto předpoklady pro výpočet ekonomické efektivnosti jsou zvoleny s ohledem na podmínku rozumné doby návratnosti v souladu s očekávaným rizikem projektů. Zvolené předpoklady pro výpočet ekonomické efektivnosti vystihují současný trend hodnocení energetických projektů v podmínkách České republiky. Pro environmentální vyhodnocení redukcí jednotlivých typů emisí byly použity emisní faktory podle přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb. a v případě CO 2 podle IPCC. Na následujícím obrázku jsou měrné investiční náklady na redukci tuny CO 2 a NPV pro jednotlivé odstavce podprogramů II a III (Realizační akce) za období

18 Obrázek 5.2: Měrné investiční náklady na redukci emisí CO 2 a NPV jednotlivých podprogramů II a III u realizačních projektů realizovaných za období 2002 až ,00 50,00 ni (tis.kč/t CO2) NPV (tis.kč) , (tis. Kč/t CO2) 30,00 20, (tis. Kč) , ,00 Zvýšení účinnosti Kombinovaná Vyšší využití Projekty vedoucí užití energie ve výrobních a rozvodných zařízeních energie výroba elektrické energie a tepla obnovitelných a ke snižování emisí druhotných zdrojůskleníkových plynů energie Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti Projekty financované z úspor energie Vývoj a využíváníprojekty zvyšování moderních energetické technologií a účinnosti vedoucí materiálů pro ke snižování emisí opatření ke skleníkových plynů zvýšení účinnosti užití energie Celkem Jednotlivé odstavce podrogramů II a III Na následujícím obrázku jsou předpokládané dosažené redukce jednotlivých typů emisí včet- II a III u realizačních pro- ně CO2 u jednotlivých odstavců podprogram II a III za období 2002 až 2005 Obrázek 5.3: Redukce emisí v rámci jednotlivých podprogramů jektů realizovaných za období 2002 až % 90% 80% 70% Projekty zvyšování energetické účinnosti vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů Vývoj a využívání moderních technologií a materiálů pro opatření ke zvýšení účinnosti užití energie Projekty financované z úspor energie 60% 50% 40% Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti Projekty vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů 30% Vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie 20% Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla 10% Zvýšení účinnosti užití energie ve výrobních a rozvodných zařízeních energie 0% Tuhé látky (t/rok) SO2 (t/rok) Nox (t/rok) CO (t/rok) CO2 (t/rok) V následující tabulce jsou uvedeny ekonomicko-technické parametry jednotlivých typů OZE podpořených v rámci Státního programu část A. 17

19 Tabulka 5.2: Podpořené OZE v rámci Státního programu část A za období 2002 až 2005 Roční Inst. výkon t. roba tepla Roční vývýroba Náklady Dotace Inst.výkon Typ [ks] el. [kw] elektřiny [tis. Kč.] [tis. Kč.] [kw] [MWh] [MWh] MVE biomasa skládkový plyn FV 2 5,17 0 5, TČ solár TČ+solár Celkem V rámci období Národního programu bylo podpořeno celkovou dotac í ve výši tis. Kč zpracování 776 energetických auditů z oblasti školství, zdravotnictví, občanské vybavenosti, bytových domů, zásobování teplem a z oblasti průmyslu. V rámci tohoto podprogramu musí příjemce podpory do pěti let od poskytnutí dotace, resp. do tří let, je-li podnikatelským subjektem, zahájit realizaci auditem doporučené varianty energeticky úsporných opatření. V následující tabulce jsou uvedeny předpokládané přínosy ve formě úspor v konečné spotřebě jednotlivých forem energie a redukcí jednotlivých typů emisí včetně CO 2 za předpokladu realizace doporučovaných opatření v EA. Realizace těchto opatření by vyvolalo v budoucnu celkové investiční náklady ve výši tis. Kč a následně předpokládanou úsporu energie GJ/rok. Tabulka 5.3: Redukce jednotlivých typů emisí včetně CO 2 za předpokladu realizace doporučovaných opatření v EA. emise CO 2 CO NO x SO 2 tuhé látky tun/rok Státní program část B Na realizaci Státního programu část B bylo v letech 2002 až 2005 alokováno celkem tis. Kč ve formě investičních dotací a tis. Kč ve formě zvýhodněné půjčky. Tyto investiční dotace umožnily realizaci celkem akcí s celkovými investičními náklady ve výši tis. Kč hlavně v oblasti výroby energie z OZE s důrazem na neziskový sektor. V letech byl Státní program část B na tyto programy: 1.A Podpora investic do vytápění a ohřevu TUV biomasou a solárními systémy v obytných budovách pro fyzické osoby 2.A Podpora investic v komunální sféře do centrálního systému zásobování teplem a TUV z obnovitelných zdrojů energie 3.A Podpora využití obnovitelných zdrojů energie ve školství, zdravotnictví a v objektech rozpočtové sféry 4.A Podpora investic do vytápění tepelnými čerpadly v obytných budovách pro fyzické osoby 18

20 5.A Podpora investic do výstavby malých vodních elektráren 6.A Podpora investic do výstavby větrných elektráren 7.A Podpora investic do výstavby zařízení pro společnou výrobu elektřiny a tepla z biomasy 8.A Podpora investic do environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV v účelo- propagace,osvěty a poradenství v rámci celostátní strategické kam- vých zařízeních 9.A Podpora environmentálně šetrné výroby elektrické energie ze sluneční energie 10.A Slunce do škol (osvěta formou podpory instalace solárních systémů ve školství) 1.B Podpora vzdělávání, paně využívání OZE 2.B Podpora vydávání knižních publikací V následující tabulce jsou vyčísleny alokace prostředků v rámci jednotlivých odstavců pod až programů Státního programu část B za období Tabulka 5.4: Přehled vybraných akcí v rámci Státního programu část B za období 2002 až 2005 (dle dílčích programů) Název opatření Program Počet akcí Náklady na realizaci (tis. Kč) Podpora Dotace Půjčka (tis. Kč) (tis. Kč) Vytápění a ohřev TUV 1.A Centrální zásob. teplem a TUV 2.A OZE v objektech RS 3.A Tepelná čerpadla - fyzické osoby 4.A OZE Malé vodní elektrárny 5.A Větrné elektrárny 6.A Kogenerace z biomasy 7.A v účelových zařízeních 8.A Investiční podpora environmentál- ně šetrné výroby elektrické energie ze sluneční energie 9.A Slunce do škol 10.A Osvěta - poradenství 1.B Vzdělávání, poradenství, propagace 2.B Celkem

21 Obrázek 5.4.: Podíl jednotlivých programů na celkové alokaci investičních dotací v rámci Státního programu část B za období (celkem tis. Kč). 8.A 4,86% 9.A 0,03% 10.A 13,71% 1.B 1,44% 2.B 0,22% 1.A 7,87% 2.A 22,19% 7.A 8,56% 6.A. 3,44% 5.A. 1,07% 4.A 7,22% 3.A 29,39% V následující tabulce jsou uvedeny instalované elektrické a tepelné výkony a s nimi souvisejí- cí roční výroby elektřiny a tepla podle jednotlivých programů. Tabulka 5.5: Instalované tepelné a elektrické výkony a roční výroba elektřiny a tepla podle jednotlivých programů u podpořených projektů v rámci Státního programu část B. Výroba Instalovaný výkon Název opatření Program Tepla Elektřiny Tepelný Elektrický GJ/rok MWh/rok kw t kw e Vytápění a ohřev TUV 1.A Centrální zásob. teplem a TUV 2.A OZE v objektech RS 3.A Tepelná čerpadla - fyzické osoby 4.A Malé vodní elektrárny 5.A Větrné elektrárny 6.A Kogenerace z biomasy 7.A OZE v účelových zařízeních 8.A Investiční podpora environmentál- ně šetrné výroby elektrické energie ze sluneční energie 9.A Slunce do škol 10.A Celkem