PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 636/0

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 636/0 Návrh poslanců Soni Markové a Stanislava Mackovíka na vydání zákona o Horské službě České republiky Zástupce předkladatele: Marková S.,Mackovík S. Doručeno poslancům: 26. října 2015 v 11:07

2 Návrh zákona ZÁKON Horké službě České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje zřízení, postavení, úkoly, činnosti, práva a povinnosti Horské služby České republiky (dále jen Horská služba), financování Horské služby, jakož i povinnosti návštěvníků horských oblastí, provozovatelů služeb a organizátorů sportovních a turistických akcí v horských oblastech a sankce za porušení povinností ustanovených tímto zákonem. 2 Úvodní ustanovení (1) Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen ministerstvo ) zřizuje Horskou službu České republiky, (dále jen Horská služba ), jako obecně prospěšnou společnost. (2) Horská služba zajišťuje v rámci své územní působnosti samostatně nebo jako složka Integrovaného záchranného systému veškerou činnost horské služby v ČR a při plnění svých úkolů spolupracuje se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, i s mezinárodními organizacemi a institucemi a s sbory jiných států. Předmětem spolupráce je zejména stanovení práv a povinností při vzájemném poskytování pomoci a informací při mimořádných událostech, pokud tomu nebrání ustanovení jiných právních předpisů nebo mlčenlivosti. (3) Horská služba je oprávněna uzavírat se všemi subjekty uvedenými v odstavci 2 dohody upravující bližší podmínky a způsob vzájemné spolupráce.

3 (4) Horská služba plní i úkoly v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy. 1),2), (5) Úkoly horské služby uvedené v tomto zákoně plní členové horské služby (dále jen horští záchranáři"). 2a Záchranná činnost (1) Záchrannou činností se podle tohoto zákona rozumí vyhledávání a vyprošťování osob v tísni, poskytování první pomoci osobě v tísni a její přeprava k nejbližšímu dopravnímu prostředku zdravotnické záchranné služby, nebo doprava k nejbližšímu poskytovateli zdravotních služeb, nebo doprava členů výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby k postižené osobě v horské oblasti. (2) Záchrannou činnost podle tohoto zákona může provádět jen horský záchranář s příslušnou odbornou způsobilostí vymezenou stanovami horské služby )Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. 2)Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). HLAVA I Organizace, řízení a úkoly Horské služby 3 (1) Statutárním orgánem horské služby je ředitel - náčelník. Ředitele - náčelníka jmenuje a odvolává Správní rada horské služby. (2) V čele každé horské oblasti stojí náčelník oblasti, kterého jmenuje a odvolává ředitel náčelník horské služby. Náčelník oblasti může jmenovat své poradní orgány k zajištění činnosti oblasti a je odpovědný za činnost oblasti řediteli - náčelníkovi. (3)Ředitel náčelník a náčelníci oblasti jsou jmenováni na dobu 4 let a lze je odvolat i před uplynutím období, na které byli jmenováni. (4)Ředitelem náčelníkem, nebo náčelníkem oblasti může být jmenována osoba, která a) je plně svéprávná, b) je bezúhonná, c) má příslušnou odbornou způsobilost vymezenou stanovami horské služby.

4 4 (1) Orgánem horské služby je správní rada, kterou tvoří 9 členů jmenovaných ministerstvem. (2) Funkční období člena správní rady činí čtyři roky. (3) Správní rada dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů a celkové hospodaření horské služby a rozhoduje zejména o a)schválení rozpočtu horské služby, b)schválení organizačního řádu a stanov horské služby, c) jmenování a odvolání ředitele - náčelníka, d)nákupu nemovitostí, hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než Kč a e)dalších důležitých věcech, které souvisí s činností horské služby, které si k rozhodování vyhradí. (4) Správní rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu správní rady, kteří svolávají a řídí její jednání. 5 Územní působnost (1) Horská služba plní své úkoly v těchto horských oblastech horstvech s objektivním nebezpečím: a) Šumava se sídlem v Železné Rudě, b) Krušné hory se sídlem v Božím Daru, c) Jizerské hory se sídlem v Bedřichově, d) Krkonoše se sídlem ve Špindlerově Mlýně, e) Orlické hory se sídlem v Deštné, f) Jeseníky se sídlem v Domašově, g) Beskydy se sídlem ve Frýdlantu nad Ostravicí,

5 (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou hranice horských oblastí podle odstavce 1. (3) Lyžařským areálem se rozumí lyžařská lokalita vytvořená obvykle v horstvech za účelem provozování zimních sportů, vybavená dopravními zařízeními, sjezdovými a běžeckými tratěmi, lyžařskými cestami a ostatními specifickými tratěmi, značená podle českých technických norem určených pro značení, zabezpečení a pohyb v lyžařském areálu. 3) ) ČSN Hlavní úkoly (1) Horská služba v horských oblastech zejména organizuje a provádí hlídkovou činnost na hřebenech, pohotovostní službu na stanicích a domech horské služby, organizuje záchranné a pátrací akce v horském terénu. (2) Zajišťuje provoz záchranných a ohlašovacích stanic horské služby, poskytuje kvalifikovanou první pomoc a zajišťuje transport zraněných v horském terénu. Koordinuje činnost při poskytování pomoci a transportu postižených osob se zdravotnickou záchrannou službou, a to prostřednictvím operačních středisek. (3) Vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor, provádí instalaci a údržbu výstražných a informačních zařízení a spolupracuje při vydávání a rozšiřování preventivně-bezpečnostních materiálů. Spolupracuje s příslušnými orgány při aktualizaci map oblastí. (4) Informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních k zajištění bezpečnosti na horách. (5) Sleduje úrazovost a provádí rozbor příčin úrazů na horách, navrhuje opatření k jejímu snížení. (6) Provádí lavinová pozorování a měření, stanovuje stupeň lavinového nebezpečí. v této oblasti provádí proškolení horských záchranářů. (7) Organizuje a provádí pravidelná školení horských záchranářů. (8) Provádí ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou zdravotní přípravu horských záchranářů. Zároveň obě složky spolupracují při výcviku členů horské služby a pracovníků letecké záchranné služby, zejména při nácviku záchrany osob v nepřístupném terénu s využitím lezeckého vybavení a vrtulníku. (9) Zajišťuje na základě žádosti formou asistencí bezpečnost jednorázových sportovních a turistických akcí v horstvu. (10) Zajišťuje instalaci a údržbu výstražných a informačních zařízení mimo lyžařské areály. (11) Spolupracuje s mezinárodními organizacemi, které působí v oblasti horské záchrany. (12) Může organizovat a provádět pravidelná školení veřejnosti a poskytovat poradenské služby v oblastech její činnosti. Horská služba spolupracuje s občanskými sdruženími, jinými

6 právnickými osobami a fyzickými osobami, které vykonávají záchrannou činnost v horských oblastech, vykonává školení dobrovolných záchranářů podílejících se na záchranné činnosti na základě dohody s horskou službou, podporuje činnost občanských sdružení vykonávajících záchrannou činnost v horských oblastech, (13) Horská služba je oprávněna prostřednictvím horských záchranářů požadovat prokázání totožnosti osob, které se dopustili porušení povinností podle tohoto zákona. 6a Oprávnění a povinnosti horských záchranářů (1) Horští záchranáři jsou oprávněni především a) vstupovat a vjíždět dopravními prostředky horské služby bez zvláštního povolení jinak vyžadovaného pro vstup a vjezd v horských oblastech, b) používat při záchranné činnosti bezplatně a přednostně technických lyžařských zařízení c) vydávat pokyny týkající se bezpečnosti osob v horské oblasti, (2) Horští záchranáři, se při plnění úkolů horské služby prokazují na vyžádání průkazem nebo odznakem. Vzory průkazu a odznaku jsou vyobrazeny v příloze tohoto zákona. 7 Příjmy Horské služby (1)Příjmy Horské služby tvoří a) platby za činnosti uvedené v 6 odst. 12 b) Příjmy z další vedlejší hospodářské činnosti c) výnosy z veřejných sbírek organizovaných Horskou službou, d) úvěry, výpůjčky, úroky z vkladů, pojistná plnění a jiné platby od fyzických a právnických osob, e) příspěvky z Evropské unie poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, f) dary a dědictví, g) dotace z veřejných rozpočtů, (2) Zůstatky příjmů Horské služby se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího. 7a Rozpočet a účetnictví Horské služby (1) Horská služba sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu Horské služby, který předkládá prostřednictvím ministra pro místní rozvoj vládě vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Horské služby po případných změnách, které v něm provede, ke

7 schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky současně s návrhem státního rozpočtu České republiky. (2) Po skončení rozpočtového roku sestavuje Horská služba roční účetní závěrku a výroční zprávu o činnosti Horské služby a předkládá ji prostřednictvím ministra pro místní rozvoj k projednání vládě a ke schválení Poslanecké sněmovně do tří měsíců po skončení rozpočtového roku. Roční účetní závěrka Horské služby musí být před jejím předložením Poslanecké sněmovně ověřena auditorem. (3)Není-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválen rozpočet Horské služby na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření Horské služby v době od prvního dne rozpočtového roku do doby schválení rozpočtu na tento rozpočtový rok objemem příjmů a výdajů Horské služby schváleným pro předchozí rozpočtový rok. HLAVA II POVINNOSTI NÁVŠTĚVNÍKŮ, PROVOZOVATELŮ SLUŽEB A AKCÍ V OBLASTECH HORSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUBLIKY 8 Povinnosti návštěvníků oblasti (1) Návštěvníci oblastí jsou povinni kromě obecných předpisů dodržovat návštěvní řád oblastí a písemné i ústní pokyny, které vydá horská služba a její členové podle tohoto zákona, a uposlechnout jejich výzvy směřující k odvrácení hrozící újmy na životě nebo zdraví lidí nebo narušení přírody nebo škody na majetku. (2) Návštěvníci musí dbát pokynů provozovatele technických a lyžařských zařízení, dodržovat bezpečnostní pravidla na lyžařské trati, řídit se výstražnými a informačními tabulemi, které usměrňují pohyb osob v horské oblasti. Musí dbát pokynů horských záchranářů. (3) Při provozování sjezdového lyžování a snowboardingu a při lezeckých výstupech s použitím lezeckého vybavení je povinností každého účastníka používat ochrannou přilbu. (4) Návštěvníci se musí chovat způsobem, který neohrožuje jejich vlastní život, zdraví, majetek a život jiných osob. (5) Návštěvníci mají povinnost ohlásit bezodkladně horské službě poškození vlastního zdraví nebo zdraví a nezvěstnosti jiné osoby v horské oblasti. (6) Návštěvníci mají povinnost na vyzvání horského záchranáře prokázat svou totožnost.

8 Povinnosti provozovatelů stravovacích, ubytovacích a rekreačních zařízení (1) Provozovatelé stravovacích, ubytovacích a rekreačních zařízení a jejich odpovědní zástupci jsou povinni poskytnout návštěvníkovi oblasti přístřeší, jestliže by v důsledku náhlého zhoršení počasí u něho došlo k ohrožení zdraví nebo života. (2) Provozovatelé ubytovacích zařízení jakéhokoli typu jsou povinni: a) neprodleně ohlásit horské službě pohřešování osoby, která byla ubytovaná v jeho zařízení b) neprodleně ohlásit horské službě a ubytovateli návštěvníka, že návštěvníkovi bylo poskytnuto přístřeší podle předchozího odstavce. (3) Provozovatelé stravovacích, ubytovacích a rekreačních zařízení jsou povinni na viditelném místě umístit pokyny horské služby a jiné údaje týkající se bezpečnosti osob v horské oblasti Povinnosti provozovatelů technických lyžařských zařízení (1) Provozovatelé technických lyžařských zařízení jsou povinni: a) na viditelném místě umístit pravidla chování na provozovaném zařízení a na přilehlých sjezdových a běžeckých tratích, jakož i oznámení, pokyny a zákazy horské služby, b) zajistit přivolání zdravotnické záchranné služby a horské služby k osobě, u které došlo k náhlému zhoršení zdravotního stavu nebo k úrazu, c) zajišťovat úpravu sjezdových tratí a lyžařských svahů a informovanost o jejich užívání, včetně označení sjezdových tratí a označení jejich náročnosti, c) v areálu, kde je prováděn zásah horské služby a složek integrovaného záchranného systému vytvořit optimální podmínky pro realizaci jejich zásahu, d) řídit se během zásahu pokyny členů horské služby a zasahujících složek integrovaného záchranného systému, e) záchranná činnost je prováděna osobou provozovatele lyžařského areálu, která je pro tuto činnost vyškolena, nebo na základě smluvního vztahu organizací provádějící záchrannou činnost.

9 11 Povinnosti organizátorů a vedoucích sportovních a turistických akcí (1) Sportovními a turistickými akcemi podle tohoto zákona jsou akce organizované pro veřejnost a ostatní akce, v nichž počet účastníků přesáhne 10 osob (dále jen "akce"). (2) Organizátoři akce jsou povinni: a) nejméně 10 dnů předem oznámit horské službě konání akce (např. vytrvalostní běh nebo pochod, lyžařský závod, orientační závod, závod horských kol, závěsné bezmotorové létání), b) nejméně 10 dnů před zahájením akce projednat s horskou službou podmínky smlouvy o vzájemné spolupráci za úplatu, pokud organizátoři vyžadují její přímou asistenci, nebo je-li akce v horské oblasti, která je v gesci příslušné horské služby, 12 Povinnosti právnických osob a fyzických osob, které provozují rozhlasové nebo televizní vysílání v horských oblastech Právnické osoby a fyzické osoby, které provozují rozhlasové nebo televizní vysílání v horských oblastech jsou povinny na požádání horské služby bezplatně poskytnout vysílací čas nezbytně nutný na odvysílání oznámení souvisejících s bezpečností osob v horské oblasti. USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ 13 (1) Na Horskou službu zřízenou tímto zákonem přechází dnem účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti Horské služby o. p. s., vyplývající především z usnesení Vlády ČR č. 827 ze dne 1. září 2004 a statutu obecně prospěšné společnosti Horská služba ČR, o.p.s. (2) Pro rok 2017 se použije rozpočet Horské služby o.p.s., schválený podle pravidel platných před nabytím účinnosti tohoto zákona Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017

10 Příloha k zákonu

11

12 Důvodová zpráva Obecná část Horská sluţba ČR je organizace s právním postavením obecně prospěšné společnosti a působí v sedmi oblastech Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy. Sídlo organizace je ve Špindlerově Mlýně. Vláda České republiky vyslovila souhlas se zaloţením obecně prospěšné společnosti Horská sluţba usnesením (č. 827 ze dne 1. září 2004) a určila, ţe funkci zakladatele bude jménem státu vykonávat Ministerstvo pro místní rozvoj se sídlem Praha 1, Staroměstské nám. 6. Ministerstvo pro mistrní rozvoj zaloţilo zakládací listinou ze dne 19. listopadu 2004 obecně prospěšnou společnost Horská sluţba ČR, o.p.s. Společnost byla zapsána dne 21. prosince 2004 do rejstříku obecně prospěšných společností vedený Krajským soudem v Hradci Králové v oddílu O vloţce 113. Jednotlivé oblasti se dále dělí na okrsky. Jejich počet se liší podle velikosti oblasti. Rozdělení v jednotlivých oblastech je následující: oblast HS Šumava okrsky Ţelezná Ruda, Zadov, Kubova Huť a Kramolín, oblast HS Krušné hory okrsky Telnice, Bouřňák, Klíny, Pyšná, Měděnec, Boţí Dar, Pernink a Bublava, oblast HS Jizerské hory okrsky Ještěd, Bedřichov, Jizerka, Špičák a Severák, oblast HS Krkonoše okrsky Harrachov, Rokytnice, Benecko, Stráţné, Špindlerův Mlýn, Černý Důl, Janské Lázně, Pec pod Sněţkou, Ţacléř a Pomezní boudy, oblast HS Orlické hory okrsky Deštné, Říčky a Čenkovice, oblast HS Jeseníky okrsky Červenohorské sedlo, Ovčárna, Karlov, Skřítek, Staré Město a Horní Morava, oblast HS Beskydy okrsky Velký Polom, Javorový, Lysá hora, Grup, Pustevny, Radhošť, Soláň a Javorníky. Celková rozloha obsluhovaného prostoru představuje km². Činnost Horské sluţby ČR lze charakterizovat následovně: řeší krizové situace v horských oblastech, provádí a organizuje pátrací a záchranné akce, poskytuje první pomoc a provádí transport do zdravotnických zařízení, provádí tyčové značení včetně jeho údrţby v hřebenových partiích hor v celkové délce 312 kilometrů, provádí instalaci a údrţbu výstraţného a informačního značení v terénu, provádí lavinová měření a kontrolu lavinových katastrů, provádí asistenci při sportovních a turistických akcích, poskytuje informace o schůdnosti a sjízdnosti horských cest a v rámci Integrovaného záchranného systému můţe být nasazena pro řešení krizových situací i mimo horské oblasti. Dále poskytuje celou škálu sluţeb pro rozvoj cestovního ruchu a zajištění ţivota osob v příhraničních oblastech naší republiky v době přírodních kalamitních stavů, zajišťuje přepravu lékařské sluţby první pomoci nebo pacientů v místech, která nejsou dostupná běţnou dopravní technikou, atd.

13 Ke všem těmto činnostem má Horská služba ČR k dispozici několik desítek záchranných stanic, vozidel, sněţných skútrů a terénních čtyřkolek, dále pak pásová vozidla, radiostanice a mnoţství speciální záchranné techniky. Kromě volného terénu zajišťuje Horská sluţba ČR práce na 461 lanovkách a vlecích s celkovou hodinovou kapacitou osob na 332 kilometrech tratí a na kilometrech běţeckých tratí. zdroj Výroční zpráva Horské sluţby za rok 2013 Nároky na plnění činností Horské služby ČR na českých horách nepřetržitě rostou od roku Roste celkový počet úrazů ošetřených našimi záchranáři, narůstá počet návštěvníků, jakoţ i počet turistických středisek, prodluţuje se provozní doba lyţařských areálů díky umělému zasněţování a osvětlení, roste i počet dalších aktivit provozovaných na horách (turistika, horská kola, horolezectví, paragliding a další adrenalinové a outdoorové aktivity). Zpřístupňují se nové lokality pro vyuţití volného času. Postupně tak dochází k nutnosti celoročního nasazení členů i dobrovolníků Horské sluţby.

14 zdroj Výroční zpráva Horské sluţby za rok 2013 Cíle návrhu V důsledku těchto změn se mění i samotná Horská služba ČR. Od roku 1989, kdy bylo v řadách Horské sluţby ČR členů a dobrovolníků, je v současné době zaznamenáván výrazný pokles jejich stavů. Poţadavky jsou kladeny na podstatně rychlejší a kvalitnější ošetření zraněných, čímţ se sniţují následky úrazů a následně se sniţují náklady na léčbu a dobu rekonvalescence. Celá činnost Horské služby ČR je stále více postavená na profesionálech a dobrovolní členové jsou vyuţíváni jako pomoc o sobotách, nedělích a svátcích a pro nasazení v krizových situacích. Problémem zůstává počet profesionálů. Tento stav je dlouhodobě silně poddimenzovaný a do budoucna neudrţitelný. V době hlavní zimní sezóny je sice zvýšen, ale ani to nestačí stále se zvyšujícímu rozvoji sportovních a rekreačních středisek na horách. Těmto nárokům, jak se ukazuje, současná forma Horské sluţby v ČR, která je provozována formou obecně prospěšné společnosti (dále OPS), nevyhovuje. Má-li do budoucna být Horská sluţba v ČR dále rozvíjena, je pro její další činnost a rozvoj vhodnější zakotvit tuto organizaci přímo v právním řádu. S ohledem na zaměření činnosti Horské služby, kterou charakterizují především služby pro zajištění cestovního ruchu a služby pro obyvatele příhraničních oblasti, navrhujeme, aby funkci hlavního garanta plnilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro zajištění činnosti Horské sluţby je potřeba zajistit především její financování, k čemuţ se rovněţ staví jako vhodnější přímé zakotvení této organizace prostřednictvím zákonné úpravy.

15 Rizika a důvody pro nutnost zakotvení v národní legislativě: Stabilita a důvěryhodnost vůči ostatním státům, českým institucím a exekutivě Existence Horské sluţby, o.p.s. je v tuto chvíli vlastně postavena na soukromoprávním základě, který je sice pruţný, ale zároveň nestabilní a relativně snadno ohrozitelný. Stabilitu a dodrţení závazků tak nelze de facto garantovat ani ve vztahu k ostatním státům, ani ve vztahu k českým institucím a exekutivě. Bez zákonné úpravy a definice alespoň základních funkcí nelze stabilitu a dodrţení závazků garantovat ani ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám, neboť výkon jednotlivých funkcí v zásadě závisí na trvání delegace úkolů ze strany státu. Úprava vnitřních okolnosti fungování, hospodaření a povinností pracovníků Horské sluţby, o.p.s., dle našeho názoru vykonává v materiálním slova smyslu veřejnou správu, ale není vzhledem k jeho soukromoprávní zřejmé, zda musí plnit povinnosti, běţné pro jiné orgány veřejné správy (mlčenlivost pracovníků, auditor schvalovaný správní nebo dozorčí radou, majetková přiznání dle zákona č. 159/2006 o střetu zájmů apod.). Domníváme se, ţe tato nejistota je neţádoucí a potenciálně ohroţuje všechny subjekty, které se na činnosti Horské sluţby, o.p.s. Shrnutí: Z výše uvedených argumentů, dle našeho názoru jednoznačně vyplývá, ţe legislativní zakotvení Horské sluţby, o.p.s. je, kromě Horské sluţby, o.p.s. samotné, v bytostném zájmu státu. Dále je dle našeho názoru zjevné, ţe pro naplnění účelu musí být úprava v národní legislativě dostatečně konkrétní z hlediska názvu, formy, okolností fungování, práv a povinností a zajišťovaných základních funkcí. Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR Navrhovaná změna není v rozporu s ústavním pořádkem, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Soulad s právem Evropských společenství Navrhovaná změna není v rozporu s právními akty Evropských společenství. Další specifikace Předkládaný návrh by nemá ţádný negativní vliv na podnikatelské prostředí, nepřináší ţádné negativní dopady sociální, ani na ţivotní prostředí, jakoţ i na rovnost muţů a ţen. Předpokládané dopady návrhu zákona Návrh zákona s sebou přináší určité dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty resp. předpokládá, ţe v současnosti nastavené parametry financování Horské sluţby budou nadále zachovány. Dopady na veřejné rozpočty tak nepředpokládáme ve smyslu jejich většího zatíţení, pouze ve smyslu další formalizace a zpřesnění finančních toků, které pro svou činnost Horská sluţba potřebuje. Pro rok 2013 byl schválen provozní rozpočet v celkové výši 132, 6 milionů korun z toho 100 milionů korun tvořila provozní dotace ze státního rozpočtu, 19, 7 milionů korun vlastní zdroje a 12, 9 milionů korun prostředky z grantů a dotace z krajů. V průběhu roku pak došlo k navýšení investičních dotací ve výši 15 milionů korun na obnovu dopravní techniky a výstavbu a rekonstrukci záchranných stanic Horské sluţby.

16 Celkové skutečné náklady na zajištění provozu Horské sluţby v roce 2013 činily 149, 424 milionu Kč, kromě přirozeného nárůstu neočekáváme a návrh nepředpokládá zvýšení zátěţe veřejných rozpočtů. Dotace z veřejných rozpočtů 2013 zdroj Výroční zpráva Horské sluţby za rok 2013 Další příjmy zdroj Výroční zpráva Horské sluţby za rok 2013 Zvláštní část K 1 Toto ustanovení vymezuje předmět úpravy navrţeného zákona - především zřízení, postavení, úkoly, činnosti, práva a povinnosti Horské sluţby České republiky. K 2-4 Rubrikovaná pasáţ návrhu obsahuje bazální organizační strukturu Horské sluţby České republiky, včetně výčtu některých pravomocí správní rady Horské sluţby České republiky a definici záchranné činnosti. K 5 5 přebírá současnou územní strukturu Horské sluţby o.p.s., dává Ministerstvu pro místní rozvoj zmocnění prováděcím předpisem specifikovat přesné hranice horských oblastí, zároveň toto ustanovení definuje pojem lyţařský areál.

17 K 6 Toto ustanovení definuje hlavní úkoly Horské sluţby České republiky. Horská sluţba České republiky tak zejména: organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu, poskytuje první pomoc, zajišťuje transport nemocných a raněných, vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor, zajišťuje provoz záchranných a ohlašovacích stanic Horské sluţby, provádí instalaci a údrţbu výstraţných a informačních zařízení, vydává a rozšiřuje preventivně-bezpečnostní materiály, informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a svých opatřeních k zajištění bezpečnosti na horách, sleduje úrazovost, zpracovává úrazovou statistiku, na základě které provádí rozbor příčin úrazů na horách, navrhuje a doporučuje opatření k jejímu sníţení, provádí hlídkovou činnost na hřebenech hor a na sjezdových tratích, pohotovostní sluţbu na stanicích a domech Horské sluţby a lavinová pozorování, K 7 7a Financování V 7 7a nastavuje návrh parametry příjmů Horské sluţby a proces schvalování jejího rozpočtu. Toto ustanovení je koncipováno tak, aby nedocházelo k nadbytečné zátěţi veřejných rozpočtů, ale vzhledem právě k charakteru Horské sluţby, jakoţto instituce vykonávající veřejnou sluţbu a činnost, je třeba její financování nastavit co moţná nejpřesněji a zajistit i kontrolovatelnost plnění tohoto rozpočtu. K Hlavě II 8 stanovuje některé povinnosti návštěvníků oblasti na příklad - dodrţovat návštěvní řád, písemné i ústní pokyny horské sluţby, povinnost dbát pokynů provozovatele technických a lyţařských zařízení, pouţívat ochrannou přilbu. 9 zakládá některé povinnosti provozovatelům stravovacích, ubytovacích a rekreačních zařízení - poskytnout návštěvníkovi oblasti přístřeší, neprodleně ohlásit horské sluţbě pohřešování osoby, která byla ubytovaná v jeho zařízení, neprodleně ohlásit horské sluţbě a ubytovateli návštěvníka, ţe návštěvníkovi bylo poskytnuto přístřeší podle předchozího odstavce. 10 obsahuje povinnosti provozovatelů technických lyţařských zařízení, především umístit pravidla chování na provozovaném zařízení a na přilehlých sjezdových a běţeckých tratích, jakoţ i oznámení, pokyny a zákazy horské sluţby. 11 návrhu zákona stanovuje i určité povinnosti organizátorů a vedoucích sportovních a turistických akcí především informačního charakteru. 12 ukládá právnickým a fyzickým osobám, které provozují rozhlasové nebo televizní vysílání v horských oblastech povinnost na poţádání horské sluţby bezplatně poskytnout vysílací čas nezbytně nutný na odvysílání oznámení souvisejících s bezpečností osob v horské oblasti. V přechodných a závěrečných ustanoveních je řešen přechod stávajících závazků Horské sluţby o. p. s. na Horskou sluţby České republiky.

18 K účinnosti Navrhuje se účinnost zákona od Praha Předkladatelé: Soňa Marková, v.r. Stanislav Mackovík, v.r.