Nasáklivost dřevin Diplomová práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nasáklivost dřevin Diplomová práce"

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NAUKY O DŘEVĚ Nasáklivost dřevin Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Eva Přemyslovská, Ph.D. Vypracoval: Bc. Ladislav Zívalík Brno

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Nasáklivost dřevin vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana LDF MZLU v Brně. dne. podpis diplomanta. 2

3 Touto cestou bych chtěl poděkovat paní Ing. Evě Přemyslovské, Ph.D., vedoucí mé diplomové práce, za čas, který mi věnovala a za její cenné rady, které mi velmi pomohly vytvořit konečnou podobu této diplomové práce. Mé poděkování patří také všem lidem, kteří mi pomohli s výrobou zkušebních vzorků, nebo mi asistovali v průběhu experimentu. A v neposlední řadě také velmi děkuji své rodině za to, že mi umožnila studovat tuto universitu a za její podporu při studiu. 3

4 Abstrakt: Jméno: Bc. Ladislav Zívalík Název tématu: Nasáklivost dřevin. Tato diplomová práce se dělí na dvě části. V první části se zaměřuji na popis jednotlivých dřevin použitých v experimentu, na teoretický popis problematiky vody ve dřevě, nasáklivosti dřeva, vzlínání kapalin a kapilární elevace. Také se zde zabývám hustotou a pórovitostí dřeva, principem vedení tepla ve dřevě a vlivu teploty na dřevo. Druhá část této diplomové práce je praktická, je zde uvedena metodika práce a vyhodnocuji zde mnou naměřené výsledky. Z výsledků experimentů vyplývá, že druh dřeviny a teplota materiálu a prostředí mají na vzlínání kapaliny podstatný vliv. Klíčová slova: Voda ve dřevě, vzlínání, kohezní a kapilární síly ve dřevě, teplota ve dřevě. Abstract: Name: Bc. Ladislav Zívalík The title: Water absorption of woody plant. This diploma thesis is dividend to two parts. In the first part I focus on description of individual woody plants used in experiment, theoretical description of problematics of water in wood, apsorption kapacity of wood, capillary action of liquids and capillary elevation. Also I deals with density and porosity of wood, principle of heat convection in wood and influence of temperature on wood. The second part of the diploma thesis is practical. There is mentioned methodology of work and my evaluated measured results. From results os experiments results that kind of woody plant, temperature of material and environment have substantial effect on capillary action of liquid. Key words: water in wood, capillarity, cohesion and capillary forces in the wood, wood temperature. 4

5 OBSAH 1 Úvod Cíl práce Dřeviny Charakteristika dřeva Javor Zařazení javoru do systému rostlin Makroskopická stavba dřeva javoru Mikroskopická stavba dřeva javoru Vlastnosti a využití dřeva javoru Švestka Zařazení švestky do systému rostlin Makroskopická stavba dřeva švestky Mikroskopická stavba dřeva švestky Vlastnosti a využití dřeva švestky Dub Zařazení dubu do systému rostlin Makroskopická stavba dřeva dubu Mikroskopická stavba dřeva dubu Vlastnosti a využití dřeva dubu Jasan Zařazení jasanu do systému rostlin Makroskopická stavba dřeva jasanu Mikroskopická stavba dřeva jasanu Vlastnosti a využití dřeva jasanu Smrk Zařazení smrku do systému rostlin

6 3.6.2 Makroskopická stavba dřeva smrku Mikroskopická stavba dřeva smrku Vlastnosti a využití dřeva smrku Modřín Zařazení modřínu do systému rostlin Makroskopická stavba dřeva modřínu Mikroskopická stavba dřeva modřínu Vlastnosti a využití dřeva modřínu Borovice Zařazení borovice do systému rostlin Makroskopická stavba dřeva borovice Mikroskopická stavba dřeva borovice Vlastnosti a využití dřeva borovice Buk Zařazení buku do systému rostlin Makroskopická stavba dřeva buku Mikroskopická stavba dřeva buku Vlastnosti a využití dřeva buku Limba Zařazení limby do systému rostlin Makroskopická stavba dřeva limby Mikroskopická stavba dřeva limby Vlastnosti a využití dřeva limby Fyzikální vlastnosti Vlastnosti dřeva- vliv faktorů Vztah mezi dřevem a vodou Dřevo jako kapilárně pórovitá látka

7 4.4 Vlhkost dřeva Metody měření vlhkosti dřeva Adsorpce vody do dřeva Bobtnání dřeva Nasáklivost dřeva Hustota dřeva Proměnlivost hustoty dřeva: Pórovitost dřeva Pohyb vody ve dřevě Vzlínavost (kapilarita), kapilární vedení vlhkosti Kapilární vzlínavost Kapilární elevace Kohezní a kapilární síly ve dřevě Aspirace ztenčenin buněčné stěny Teplo ve dřevě Vliv teploty Přenos tepla ve dřevě Vliv faktorů na difúzi tepla ve dřevě Materiál a metodika zpracování Materiál Metodika Výroba vzorků Experiment Experiment Experiment Výsledky práce Množství nasáté kapaliny

8 6.1.1 Všechny dřeviny při teplotě 20 C Dřevina smrk při teplotách 0, 20, 45 C Statistické vyhodnocení dat popisná statistika Maximální navzlínaná výška Různé dřeviny při teplotě 20 C Statistické vyhodnocení výsledků vzlínání u dřevin při teplotě 20 C Stejná dřevina (smrk) při teplotě 0, 20, 45 C Statistické vyhodnocení výsledků vzlínání pro smrk při různé teplotě Rychlost vzlínání Různé dřeviny při teplotě 20 C Stejná dřevina (smrk) při teplotě 0, 20, 45 C Bobtnání konců ponořených do kapaliny Statistické vyhodnocení dat popisná statistika Vodivé cesty Diskuse Závěr Seznamy

9 1 ÚVOD Dřevo je svým způsobem výjimečný a pravděpodobně také nejvšestrannější materiál. Je odolné, v mnoha různých rozměrech, je pružné, krásné a poměrně snadno se zpracovává. Ale především jsou jeho zdroje obnovitelné a při rozumném hospodaření s ním by nemělo člověku nikdy dojít. Bohužel desítky let, ne-li celá staletí, lidé lesy káceli a rozmařile těžili dřevo bez ohledu na následky své činnosti. V posledních desetiletí se však tato situace díky osvětové činnosti ochránců přírody výrazně zlepšila. Dřevo je žádáno především pro svůj přírodní charakter, různorodost druhů, tedy barev, přirozených kreseb, fyzikálních a mechanických vlastností. Je to snadno dostupný přírodní materiál, který lidé široce využívají po celou dobu své historie. Mezi nesporné výhody dřeva patří jeho pevnost a pružnost, při současně relativně nízké hmotnosti. Dále pak jeho dobré tepelně-izolační vlastnosti, malá teplotní roztažnost, schopnost snášet velká zatížení a tlumit vibrace, a v neposlední řadě jeho poměrně snadná opracovatelnost. Dále pak dřevo působí velmi esteticky a má i výborné resonanční vlastnosti. Velkou výhodou dřeva jako materiálu je jeho recyklovatelnost a ekologická odbouratelnost. Dřevo je zdrojem energie při přímém spalování, nebo výrobě hořlavých plynů. Tyto přirozené vlastnosti dřeva umožňují jeho široké využití. Mezi nedostatky dřeva jako materiálu patří zejména proměnlivost jeho vlastností, nerovnoměrná struktura, anizotropie, přítomnost vad, sesychání a bobtnání (změna jeho rozměrů), borcení a vznik trhlin, hniloba a hoření. Postupné prohlubování poznatků o stavbě dřeva, o jeho chemickém složení, fyzikálních a mechanických vlastnostech vyvolává také intenzivní rozvoj techniky a technologie na jeho zpracování. Na základě poznání vlastností dřeva lze některé z nevýhod částečně eliminovat či dokonce využít. Znalosti vlastností dřeva jsou rozhodujícím předpokladem pro zpracování a obrábění dřeva. Nasáklivost dřeva, je důležitá fyzikální vlastnost, dle které můžeme hodnotit vztah jednotlivých dřevin s vodou (kapalinou) a posoudit tak například jejich impregnovatelnost. 9

10 2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je zjistit rychlost vzlínání kapaliny u vybraných dřevin, konkrétně u dřeviny smrku, borovice, modřínu, dubu, jasanu, švestky, buku, javoru a limby, a její závislost na teplotě dřeva. Experiment je tedy zaměřen na zjištění rychlosti vzlínání, maximální dosažené výšce vzlínající kapaliny, množství nasáté kapaliny a s tím spojené rozměrové změny a zjištění závislosti mezi vzlínáním a teplotou. Pro experiment byli vybráni zástupci z každé skupiny dřevin (tropické, jehličnaté, kruhovitě, polokruhovitě a roztroušeně pórovité). Pro experiment s teplotami bylo vybráno dřevo smrku a zvoleny teploty 0, 20, 45 C. 10

11 3 DŘEVINY 3.1 Charakteristika dřeva Abychom mohli posoudit fyzikální vlastnosti zkoumaných dřevin, konkrétně nasákavost dřeva, musíme znát jeho stavbu a základní stavební elementy. Anatomie dřeva se zabývá strukturou dřeva a podle úrovně rozlišovací schopnosti detailů struktury rozlišujeme: Makroskopickou stavbu dřeva rozlišuje jednotlivé detaily struktury dřeva pouhým okem, případně lupou. Mikroskopickou stavbu dřeva rozlišuje jednotlivé detaily struktury dřeva světelným mikroskopem. Všechny anatomické elementy dřeva pozorujeme buď na makroskopické, nebo mikroskopické úrovni, na třech základních řezech kmene a to na příčném (transverzálním), radiálním (středovém) a na tangenciálním (tečném), (Šlezingerová, 2002). 3.2 Javor Zařazení javoru do systému rostlin Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida) Řád: mýdelníkotvaré (Sapindales) Čeleď: javorovité (Aceraceae) Rod: javor (Acer) Obr. 1: Dřevo javoru- radiální řez (Vavrčík, 2002) Rod javor je zastoupen asi 150 druhy, hlavně v mírném pásmu naší planety [1]. 11

12 Javor je opadavý strom, vysoký metrů, s hladkým, přímým válcovitým kmenem. Borka je hnědavá, od mládí rozpukaná světlejšími trhlinami, ve starším věku vytváří hnědočernou, podélně hustě a plytce kostkovitě rozpukanou borku [2] Makroskopická stavba dřeva javoru Dřevo javoru je roztroušeně pórovité, letokruhy poměrně dobře zřetelné, nejsou však ostře ohraničeny. Na příčném řezu lze pozorovat jemné zvlnění letokruhů (vlnitý průběh dřevních vláken, častý je i výskyt oček). Dřevo javoru má nažloutlou širokou běl a slabě rozeznatelné načervenalé jádro (hlavně okolo dřeně), vyzrálé dřevo má nepatrně tmavší odstín, takže se nedá bezpečně rozeznat od běle. Dřeňové paprsky nejsou na příčném řezu skoro vůbec patrné a vynikají jen na radiálním řezu jako četná lesklá zrcátka a dřevo je zde hedvábně lesklé. U javorového dřeva pozorujeme častý výskyt nepravého jádra (Matovič, 1993) Mikroskopická stavba dřeva javoru V rámci letokruhu jsou cévy rozmístěny jednotlivě, popř. v malých radiálních skupinách po 1 6. Cévy mají jednoduchou perforaci, na stěnách cév četné a navzájem se dotýkající dvojtečky se štěrbinovým otvorem (porusem). Na podélných řezech je možné pozorovat na stěnách cév spirální ztluštěniny. Dřeňové paprsky jsou homogenní, 1-8 vrstevné (vrstevnatost je závislá na druhu). Libriformní vlákna jsou velmi hojná a tvoří pravidelné radiální řady. Axiální parenchym je méně hojný a je rozptýlen v základním pletivu. Thyly nejsou vyvinuty (Matovič, 1993; Vavrčík, 2002). a) příčný řez b) radiální řez c) tangenciální řez Obr. 2: Mikroskopická stavba dřeva javoru (Vavrčík, 2002) 12

13 3.2.4 Vlastnosti a využití dřeva javoru Javorové dřevo je lesklé a velmi dekorativní, avšak je méně trvanlivé. Dobře se suší, opracovává a impregnuje. Dřevo javoru se využívá především v nábytkářství, k výrobě dýh (ceněny jsou dýhy s výskytem oček a vlnitým průběhem vláken), hraček, dřevěné bižuterie a galanterie, částí hudebních nástrojů, drobných předmětů (párátka, kolíčky, podpatky atd.) a drobného kuchyňského nářadí. Ceněno je také v truhlářství, soustružnictví a řezbářství; nejčastěji je používáno dřevo javoru klenu. Hustota při w 0% je 630 kg.m -3, tvrdost 75 MPa (Vavrčík, 2002). 3.3 Švestka Zařazení švestky do systému rostlin Říše: rostliny (Plantae) Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida) Podtřída: Rosidae Řád: růžotvaré (Rosales) Čeleď: růžovité (Rosaceae) Rod: slivoň (Prunus) Druh: slivoň švestka (Prunus domestica L.) [3] Obr. 3: Dřevo švestky- radiální řez (Vavrčík, 2002) Strom švestky je 6 až 12 m vysoký, v mládí má hladkou černošedou kůru, která přechází ve stáří v hnědošedou, slabě rozpukanou borku. Letorosty má přímé, hranaté, matně zelenavé nebo červenohnědé, starší větévky temně hnědé [4] Makroskopická stavba dřeva švestky Dřevo švestky patří do skupiny dřev listnatých s polokruhovitě pórovitou stavbou. Přechod mezi jarním a letním dřevem je dobře zřetelný, pouhým okem sledovatelný. Jádro je narůžovělé až červenohnědé, někdy fialově tónované, běl je nažloutlá. Větší zastoupení jarních cév. Dřeňové paprsky viditelné pouze na radiálním řezu a tvoří drobná málo zřetelná zrcátka (Vavrčík, 2002). 13

14 3.3.3 Mikroskopická stavba dřeva švestky Na příčném řezu pozorujeme cévy uspořádány do radiálního seskupení do 4 i více. Perforace cév je jednoduchá. Dřeňové paprsky jsou 1-7 vrstevné a slabě heterogenní. Přítomny jsou spirální ztluštěniny stěn cév a vláknité tracheidy viditelné na radiálním a tangenciálním řezu. Ve dřevě švestky se také nacházejí jádrové látky v cévách, které jsou viditelné na všech řezech (Vavrčík, 2002) Vlastnosti a využití dřeva švestky Používá se jako dekorativní dřevo. Pro svou texturu se využívá v řezbářství, uměleckém truhlářství, na intarzie, na různé ozdobné předměty a nástroje Dřevo švestky je málo trvanlivé, špatně se suší (sklon k borcení a tvorbě trhlin, velmi sesýchá), dobře se opracovává. Dřevo švestky je k dispozici pouze v menších rozměrech, je zde vysoký podíl odpadu a nízká stabilita dřeva. Hustota při w 0% je 720 kg. m -3, tvrdost střední (Vavrčík, 2002; Gibbs, 2005). 3.4 Dub Zařazení dubu do systému rostlin Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: dvouděložné - (Rosopsida) Řád: bukotvaré (Fagales) Čeleď: bukovité (Fagaceae) Rod: dub (Quercus) Obr. 4: Dřevo dubu- radiální řez (Vavrčík, 2002) Dub (Quercus L.) je rodové jméno opadavých i stálezelených stromů z čeledi bukovitých. Celý rod zahrnuje 300 až 600 druhů [5]. Opadavý, velmi pomalu rostoucí, až 40 m vysoký strom. Kůra nejprve červenohnědá, později šedozelená až tmavošedá, borka podélně brázditá, šedohnědá. Duby se údajně mohou dožít věku až 1500 let [6]. 14

15 3.4.2 Makroskopická stavba dřeva dubu Dub je jádrová dřevina, s úzkou bělí (do 1-3 cm). Dřeňové parsky (20-30 mm) jsou viditelné na příčném (P), radiálním (R) i tangenciálním (T) směru. Charakteristickým seskupením letních cév je radiální žíhání. Běl dubu je nažloutlá až světle hnědá, jádro světle až tmavohnědé. U dřeva dubu je jasně zřetelná hranice mezi letokruhy i hranice mezi jarním a letním dřevem (Vavrčík, 2002) Mikroskopická stavba dřeva dubu Na příčném (P) a tangenciálním (T) řezu jsou viditelné 1+mnohovrstevné dřeňové paprsky. Jarní cévy jsou uspořádány převážně jednotlivě. Perforace cév jsou jednoduché, viditelné na radiálním (R) řezu. Pro dřevo dubu je typický výskyt thyl v cévách viditelný na všech třech základních řezech (P, R, T). Typ dřeňových parsků: homogenní. Ve dřevě dubu se vyskytují tracheidy vláknité, cévovité a vazicentrické viditelné na radiálním a tangenciálním řezu (Vavrčík, 2002). a) příčný řez b) radiální řez c) tangenciální řez Obr. 5: Mikroskopická stavba dřeva dubu (Vavrčík, 2002) Vlastnosti a využití dřeva dubu Dub pro svůj velký obsah tříslovin patří k našim nejtrvanlivějším dřevinám. Dřevo dubu je dobře opracovatelné, hůře se suší a obtížněji se impregnuje. Využívá se na vodní stavby, ke stavbě lodí, v nábytkářství, v řezbářství, soustružnictví, na rozmanité konstrukce, na parkety, prahy, schody, sloupy atd. Hustota při w 0% je 680 kg. m -3, tvrdost 67,5 MPa (Vavrčík, 2002). 15

16 3.5 Jasan Zařazení jasanu do systému rostlin Říše: Rostliny (Plantae) Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida) Řád: olivotvaré (Oleales) Čeleď: olivovníkovité (Oleaceae) Rod: jasan (Fraxinus) Celý rod zahrnuje asi druhů [7]. Obr. 6: Dřevo jasanu- radiální řez (Vavrčík, 2002) Opadavý, až 40 m vysoký strom s kmenem o průměru až 1 m. Borka v mládí hladká, ve stáří podélně brázditá, zprvu šedá, později až šedočerná [8] Makroskopická stavba dřeva jasanu Jasan je jádrová dřevina se šířkou běli nad 5 cm. Dřeňové paprsky jsou viditelné na radiálním řezu. Běl má nažloutlou až narůžovělou barvu, jádro je světlehnědé až hnědé. U dřeva jasanu jsou zřetelné hranice mezi letokruhy i mezi jarním a letním dřevem (Vavrčík, 2002) Mikroskopická stavba dřeva jasanu Dřeňové paprsky jsou 1-4 vrstevné, viditelné na příčném (P) a tangenciálním (T) řezu. Jarní cévy jsou uspořádány převážně jednotlivě, letní cévy jsou bez seskupení. Perforace cév je jednoduchá, viditelná na radiálním (R) řezu, v cévách se vyskytují thyly. Dřevo jasanu má typ dřeňových paprsků homogenní (Vavrčík, 2002). a) příčný řez b) radiální řez c) tangenciální řez Obr. 7: Mikroskopická stavba dřeva jasanu (Vavrčík, 2002) 16

17 3.5.4 Vlastnosti a využití dřeva jasanu Dřevo jasanu má výborné vlastnosti (pevné, pružné), zejména jádrové dřevo se používá v nábytkářství, na dýhy, na sportovní potřeby (pádla, sáně, luky aj.), v soustružnictví a kolářství. Hustota při w 0% je 670 kg. m -3, tvrdost 80 MPa (Vavrčík, 2002). 3.6 Smrk Zařazení smrku do systému rostlin Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: nahosemenné (Pinophyta) Třída: jehličnany (Pinopsida) Řád: borovicotvaré (Pinales) Čeleď: borovicovité (Pinaceae) Rod: smrk (Picea) Obr. 8: Dřevo smrku- radiální řez (Vavrčík, 2002) Smrk (Picea) je bohatě zastoupený rod čeledi borovicovité. Patří do něho asi 35 až 40 druhů [9]. Vždyzelený, až 40 m vysoký, jehličnatý strom dožívající se věku až 350 let. Borka brázditá, v horní části kmene červenooranžová, v dolní části šedavá [10] Makroskopická stavba dřeva smrku Smrk je bělová dřevina. Barvu má žlutobílou, až světle žlutohnědou. Na radiálním a tangenciálním řezu jsou pozorovatelné pryskyřičné kanálky. Ostrost přechodu mezi jarním a letním dřevem je pozvolný (Vavrčík, 2002) Mikroskopická stavba dřeva smrku Ve dřevě smrku jsou přítomny pryskyřičné kanálky, které můžeme sledovat na příčném a tangenciálním řezu. Podélný dřevní parenchym chybí, nebo je jeho výskyt velmi ojedinělí. Epitelové buňky pryskyřičných kanálků jsou tlustostěnné, jejich počet je menší jak U smrku jsou dřeňové parsky heterocelulární. 17

18 Buněčné stěny příčných tracheid jsou hladce zvlněné, typ teček v křížovém poli je piceoidní, jejich počet je Počet parenchymatických buněk na výšku dřeňového paprsku je 10-15, maximálně 25. Ztluštěniny buněčných stěn tracheid u smrku zcela chybí (Vavrčík, 2002). a) příčný řez b) radiální řez c) tangenciální řez Obr. 9: Mikroskopická stavba dřeva smrku (Vavrčík, 2002) Vlastnosti a využití dřeva smrku Smrkové dřevo je méně trvanlivé a odolné proti biotickým škůdcům, ale dobře se opracovává, suší, hůře se impregnuje. Smrk je naše nejdůležitější užitkové dřevo. Používá se jako stavební a konstrukční dřevo pro nadzemní i podzemní stavby (stožáry, sloupy, střešní a mostní konstrukce, lešení, podlahovina, důlní dříví atd.), v nábytkářství (nábytek, dýhy, překližky, lišty), na chemické a polochemické zpracování (buničina, dřevovina, dřevovláknité a dřevotřískové desky). Dřevo bez vad se využívá jako rezonanční dřevo. Cenné je lískovcové dřevo, které zvyšuje dekorační hodnotu smrkového dřeva. Hustota při w 0% je 420 kg. m -3, tvrdost 26 MPa (Vavrčík, 2002). 18

19 3.7 Modřín Zařazení modřínu do systému rostlin Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: nahosemenné (Pinophyta) Třída: jehličnany (Pinopsida) Řád: borovicotvaré (Pinales) Čeleď: borovicovité (Pinaceae) Rod: modřín (Larix) Rod zahrnuje druhů [11]. Obr. 10: Dřevo modřínu-radiální řez (Vavrčík, 2002) Opadavý, jehličnatý, až 50 m vysoký strom. Kmen přímý, až 1,5 m v průměru. Borka tlustá, hluboce brázditá, šedohnědá, často červenohnědě skvrnitá [12] Makroskopická stavba dřeva modřínu Modřín je jádrová dřevina s úzkou bělí. Běl je nažloutlá, jádro červenohnědé až červenofialové, na vzduchu tmavne. Na příčném, radiálním a tangenciálním řezu jsou pozorovatelné pryskyřičné kanálky. Přechodu mezi jarním a letním dřevem je velmi ostrý (Vavrčík, 2002) Mikroskopická stavba dřeva modřínu Ve dřevě modřínu jsou přítomny pryskyřičné kanálky, které můžeme sledovat na příčném a tangenciálním řezu. Podélný dřevní parenchym chybí, nebo je jeho výskyt velmi ojedinělí. Epitelové buňky pryskyřičných kanálků jsou tlustostěnné, jejich počet je menší jak U modřínu jsou dřeňové parsky heterocelulární. Buněčné stěny příčných tracheid jsou tenké a hladce zvlněné, typ teček v křížovém poli je piceoidní, jejich počet je 2-6. Častý je výskyt párových dvojteček na stěnách tracheid. Počet parenchymatických buněk na výšku dřeňového paprsku je 10-15, maximálně 25. Ztluštěniny buněčných stěn tracheid Sainovy valy mezi dvojtečkami (pozorovatelné na podélných řezech), (Vavrčík, 2002). 19

20 a) příčný řez b) radiální řez c) tangenciální řez Obr. 11: Mikroskopická stavba dřeva modřínu (Vavrčík, 2002) Vlastnosti a využití dřeva modřínu Modřín má trvanlivé a odolné dřevo, které se dobře suší (málo se bortí a sesýchá) a opracovává, ale hůře impregnuje. Je to jedno z nejkvalitnějších dřev, využívá se na vodní stavby, stavby lodí, ve stavebním a nábytkovém truhlářství (okna, dveře, vnitřní i venkovní obklady atd.), kolářství, chemickém průmyslu. Hustota při w 0% je 560 kg. m -3, tvrdost:43,5 MPa (Vavrčík, 2002). 3.8 Borovice Zařazení borovice do systému rostlin Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: nahosemenné (Pinophyta) Třída: jehličnany (Pinopsida) Řád: borovicotvaré (Pinales) Čeleď: borovicovité (Pinaceae) Rod: borovice (Pinus) Obr. 12: Dřevo borovice- radiální řez (Vavrčík, 2002) Rod pinus zahrnuje více než 100 druhů [13]. 20

21 Vždy zelený, až 40 m vysoký, jehličnatý strom dožívající se věku až 350 let. Borka brázditá, v horní části kmene červenooranžová, v dolní části šedavá [14] Makroskopická stavba dřeva borovice Borovice je jádrová dřevina s šířkou běli nad 5cm. Běl je nažloutlá, narůžovělá, u borovice se často vyskytuje tzv. zamodrání běle (způsobují dřevozbarvující houby). Jádro je zpočátku u čerstvě pokáceného dříví světlehnědé, později na vzduchu tmavne a je až červenohnědé. Na příčném, radiálním a tangenciálním řezu jsou pozorovatelné pryskyřičné kanálky. Přechodu mezi jarním a letním dřevem je ostrý (Vavrčík, 2002) Mikroskopická stavba dřeva borovice Ve dřevě borovice jsou přítomny pryskyřičné kanálky, které můžeme sledovat na podélných řezech. Podélný dřevní parenchym zcela chybí. Epitelové buňky pryskyřičných kanálků jsou tenkostěnné, velké, jejich počet 4-5. Dřeňové parsky jsou heterocelulární. Buněčné stěny příčných tracheid jsou zubatě ztloustlé, typ teček v křížovém poli je oknový, jejich počet je 1-2. Rozmístění dvojteček na stěnách tracheid je obvykle jednořadé. Počet parenchymatických buněk na výšku dřeňového paprsku je Ztluštěniny buněčných stěn tracheid chybí (Vavrčík, 2002). a) příčný řez b) radiální řez c) tangenciální řez Obr. 13: Mikroskopická stavba dřeva borovice (Vavrčík, 2002) Vlastnosti a využití dřeva borovice U borovice je jádrové dřevo oproti běli (náchylná na zamodralost) trvanlivé a odolné. Dobře se suší a opracovává (pryskyřice zhoršuje opracovatelnost povrchů), běl se lépe impregnuje než jádro. Borovicové dřevo má široké uplatnění, využívá se jako stavební a konstrukční materiál na venkovní i vodní stavby, v nábytkářství, truhlářství. Vyrábí se z ní telegrafní sloupy, pražce, v chemickém průmyslu (buničina, dřevitá vlna). Hustota při w 0% je 505 kg. m -3, tvrdost 28,5 MPa (Vavrčík, 2002). 21

22 3.9 Buk Zařazení buku do systému rostlin Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida) Řád: bukotvaré (Fagales) Čeleď: bukovité (Fagaceae) Rod: buk (Fagus) Fagus zahrnuje asi 10 druhů [15]. Obr. 14: Dřevo buku- radiální řez (Vavrčík, 2002) Opadavý, jednodomý, až 40 m vysoký strom s kmenem o průměru i přes 1 m. Borka hladká, stříbřitě šedá. Buk lesní se dožívá až 400 let a plodit začíná ve věku 50 až 80 let [16] Makroskopická stavba dřeva buku Buk patří do skupiny dřev bělových, u starých stromů se často vyskytuje nepravé jádro. Dřeňové parsky (1-5 mm) jsou viditelné na všech třech základních řezech. Barva bukového dřeva je narůžovělá, nahnědlá až červenohnědá (pařené dřevo červeně zbarvené). Letokruhy jsou poměrně zřetelné (Vavrčík, 2002) Mikroskopická stavba dřeva buku Dřeňově paprsky jsou 1-25 vrstevné, cévy jsou uspořádány jednotlivě v radiálních skupinách po 4, perforace cév je jednoduchá a žebříčkovitá. V cévách nepravého jádra se vyskytují thyly i jádrové látky. Dřeňové paprsky jsou homogenní a na hranici letokruhu jsou rozšířeny. Typ axiálního parenchymu apotracheálního je hraniční, difuzní (rozptýleně nakupený). V dřevě buku se vyskytují tracheidy vláknité, cévovité a vazicentrické (Vavrčík, 2002). 22

23 a) příčný řez b) radiální řez c) tangenciální řez Obr. 15: Mikroskopická stavba dřeva buku (Vavrčík, 2002) Vlastnosti a využití dřeva buku Dřevo buku je méně trvanlivé a málo odolné proti biotickým činitelům. Dobře se impregnuje, paří, moří, hůře se suší (má sklon k tvorbě trhlin a borcení. Pro svou načervenalou barvu a vlastnosti se dřevo buku využívá v nábytkářství, dobře se ohýbá, čehož se využívá pro výrobu ohýbaného nábytku (židle, křesla). Je důležitou surovinou pro výrobu dýh, překližek, parket, železničních pražců, pro chemické a polochemické zpracování dřeva (suchá destilace, buničina, k výrobě dřevotřískových a dřevovláknitých desek). Používá se také jako konstrukční materiál, při výrobě dopravních prostředků, dřevěných doplňků strojů, na výrobu drobných předmětů (knoflíky, hračky, cívky, hole) a drobného nářadí, někdy i pažeb k loveckým zbraním. Hustota při w 0% je 685 kg. m -3, tvrdost 61 MPa (Vavrčík, 2002) Limba Zařazení limby do systému rostlin Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: Magnoliophyta Třída: Magnoliopsida Řád: Myrtales Čeled: Combretaceae Rod: Terminalia Druh: T. superba [17]. Obr. 16: Dřevo limby-radiální řez (Šlezingerová, 2003) 23

24 Limba (Terminalia superba) je listnatý strom, vysoký m, tloušťka kmene je cm. Kmen je štíhlý, rovný, válcovitý; až 30 m bez větví; vysoko (3-5 m) sahající kořenové náběhy. Kůra je asi 1 cm tlustá, světlešedá nebo načervenalá. V mládí hladká, později podélně rozpukaná, odlupuje se v podélných páscích nebo šupinách (Šlezingerová, 2003) Makroskopická stavba dřeva limby Dřevo limby je bělové i jádrové. Bělové je bledě žluté s olivově zeleným nádechem, také nazelenalešedé. Jádrové dřevo je podle stanoviště šedožluté, šedohnědé, červenohnědé. Textura je stejnoměrná, středně jemná až středně hrubá (zřetelné rýžkování), rovnovlákná, zřídka pruhování (dřevo dekorativní), kyselá vůně. Zóny jsou zřetelné na P řezu (zejména u dřev ze suchých oblastí). Cévy jsou viditelné na všech řezech. Dřeňové paprsky nejsou zřetelné (Šlezingerová, 2003) Mikroskopická stavba dřeva limby Dřevo limby má roztroušeně pórovitou stavbu cév. Cévy jsou v párech nebo krátkých radiálních skupinách. Jsou středně široké až široké ( µm), málo četné a obsahují ojediněle jádrové látky a tenkostěnné thyly. Dřeňové paprsky jsou homogenní až středně heterogenní, 1 vrstevné a mají tendence k vrstevnatému uspořádání. Axiální parenchym je paratracheální vazicentrický, vazicentrický křídlovitý až splývavý, svazkový. Limba má krátká libriformní vlákna, přímý průběh, méně častá je točitost nebo vlnitost (Šlezingerová, 2003). a) příčný řez b) radiální řez c) tangenciální řez Obr. 17: Mikroskopická stavba dřeva limby (Šlezingerová, 2003) 24

25 Vlastnosti a využití dřeva limby Dřevo limby patří ke dřevům lehkým s nízkou hustotou ( kg/m 3 ). Sesychání: nízké až střední. Patří k měkkým dřevinám, mechanické vlastnosti má průměrné, jsou ovlivněny hustotou, dřevo méně houževnaté. Suší se bez potíží (světlá limba), opracování ruční i strojní snadné, dobře se řeže, krájí, loupe, hobluje, moří, lepí, po použití plničů pórů leští i natírá. Dřevo je málo trvanlivé a odolné proti houbám a hmyzu, podléhá zapaření, zamodrání, zašednutí. Doporučují se ochranné postřiky kmenů po těžbě i řeziva. Poranění třískou může vyvolat zánět. Limbové dřevo snadno praská a má hrubou texturu. Dřevo limby se využívá na loupané a krájené dýhy, překližky, laťovky, nábytek, vnitřní středně namáhané konstrukce, stavebně truhlářské výrobky (podlahy, parkety, okenní rámy, lišty, žaluzie), bedny, sudy, celulosa. V nábytkářství může nahradit dub i ořešák (Šlezingerová 2003; Gibbs, 2005). 25

26 4 FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI 4.1 Vlastnosti dřeva- vliv faktorů Vlastnosti dřeva jsou podstatně ovlivňovány stavbou dřeva na třech úrovních- makroskopické, mikroskopické a submikroskopické. Makroskopickou úrovní rozumíme stavbu dřeva, která je viditelná prostým okem nebo lupou, mikroskopická úroveň je viditelná za použití světelného mikroskopu a submikroskopická úroveň za použití elektronového mikroskopu. Na mikroskopické a také na submikroskopické úrovni vlastnosti dřeva odpovídají stavbě dřeva. Na makroskopické úrovni v důsledku sdružování anatomických elementů do pletiv s odlišnou stavbou dochází ke značné variabilitě vlastností dřeva. Závislost fyzikálních vlastnosti dřeva na chemickém složení dřeva souvisí se submikroskopickou stavbou buněčné stěny a proporcionálním zastoupením jednotlivých chemických konstituent. Po chemické stránce se na stavbě dřeva podílejí především tři základní biopolymery celulóza, hemicelulózy a lignin. Každá z těchto látek má v buněčné stěně specifickou funkci. Rozhodující význam má orientace látek v buněčné stěně a schopnost poutat na svém povrchu molekuly tekutin. Rozhodující vrstvou buněčné stěny je pro svoje převažující zastoupení střední vrstva sekundární buněčné stěny S2. Hustě uložené fibrily celulózy zde probíhají v pravotočivých spirálách a svírají s podélnou osou buňky malý úhel (5-15 ). V této vrstvě je také nejvyšší obsah celulózy, která díky výraznému krystalickému podílu (70%) předurčuje chování dřeva (Horáček, 2001). 4.2 Vztah mezi dřevem a vodou Dřevo je ve vztahu k okolnímu prostředí hygroskopickým materiálem schopným přijímat nebo odevzdávat vodu, ať už ve skupenství kapalném nebo plynném, a má schopnost měnit svoji vlhkost podle vlhkosti okolního prostředí. Schopnost suchého dřeva poutat stavebními látkami buněčné stěny (celulózou a hemicelulózami) kapaliny a plyny vyplývá z ontogeneze elementů dřeva, které byly diferencovány v plně nasyceném vodním prostředí. 26

27 Přítomnost vody byla navíc nezbytnou podmínkou pro udržení života vůbec. Ačkoliv dřevo může přijímat i jiné kapaliny a plyny, voda je z praktického hlediska nejdůležitější. Rostoucí strom obsahuje velké množství vody, která je nezbytná pro jeho existenci. Po skácení se obsah vody ve dřevě podle dalšího použití dále snižuje nebo zvyšuje. Vzhledem k hygroskopicitě však dřevo prakticky vždy vodu obsahuje. Ve většině případů voda ve dřevě ovlivňuje i vlastnosti dřeva a způsobuje často jejich zhoršení. Se změnou obsahu vody ve dřevě jsou spojeny změny fyzikálních a mechanických vlastností, odolnosti proti houbám a napadení hmyzem, technologických postupů zpracování dřeva a další procesy. Jedním z nejdůležitějších dějů z tohoto pohledu je pohyb tekutin ve dřevě, pro který má rozhodující význam stavba vodivých cest (Horáček, 2001). 4.3 Dřevo jako kapilárně pórovitá látka Dřevo není homogenní látka, ale rostlinné pletivo, které se skládá z nejrůznějších anatomických elementů. Jak již bylo řečeno, anatomické elementy (buňky) v rostoucím stromě plní tři základní funkce - vodivou, mechanickou a zásobní. Buňky, jako strukturální elementy dřeva, mají rozhodující význam pro příjem a vedení vody při zpracování a použití dřeva. Příjem a vedení tekutin se děje přes mikro- a makrokapilární systém dřeva. Mikrokapilární systém představuje fibrilární struktura buněčné stěny, která je tvořena intermicelárními a interfibrilárními prostory, které vytvářejí kapiláry o průměru nm. Tento systém je zapojen do poutání vodní páry (plynů) ze vzduchu a vody vázané. Makrokapilární systém obecně jakékoliv kapiláry o poloměru větším než 10-6 m je tvořen lumeny a mezibuněčnými prostory; tímto systémem je vedena voda volná (kapaliny). Ve směru anatomických elementů, které jsou převážně protáhlého tvaru, probíhá transport kapalné vody (tekutin) zejména makrokapilárami, ale podílí se zde také mikrokapiláry. Napříč hlavních anatomických elementů (tracheid, cév a libriformních vláken) se voda pohybuje ztenčeninami buněčné stěny a lumeny dřeňových paprsků (makrokapiláry), přes buněčnou stěnu se voda pohybuje mikrokapilárním systémem. Makrokapilárami se pohybuje voda volná a hybnou silou tohoto pohybuje je gradient tlaků (fyzikální síla). Mikrokapilárami se pohybuje voda vázaná a hybnou silou pohybu je gradient koncentrací (síla chemické povahy). 27

28 Systematicky lze tedy kapilární systém dřeva členit na makrokapiláry o poloměru r > 10-6 m (>1µm) mezokapiláry o poloměru r = m (0,1-1 µm) a mikrokapiláry o poloměru r < 10-7 (<0,1µm) Tab. 1: Přehled objemového zastoupení a rozměrů anatomických elementů dřeva (Horáček, 2001) Anatomický element Objemové zastoupení u jehličnatých dřev (%) Objemové zastoupení u listnatých dřev (%) Průměr lumenu (µm) Tloušťka buněčné stěny (µm) Délka elementu (mm) Cévy ,6-20 0,1-2 Tracheidy ,0-12 0,7-11 Libriformní vlákna Parenchymatické buňky ,0-7 0, ,0-4,5 0,02-0,2 V tab1. je uveden přehled zastoupení jednotlivých anatomických elementů a jejich rozměry. Uvedená zastoupení anatomických elementů ve dřevě a jejich rozměry určují pohyb tekutin v podélném směru. U jehličnatých dřev je pohyb látek dán zejména charakterem ztenčenin buněčné stěny, a to pro uzavřený tvar tracheidy. Význam má zejména průměr otvorů v margu (0,1-0,7µm), přes které se kapalina může pohybovat, a které určují maximální velikost částic tekutiny (Horáček, 2001). 28

29 4.4 Vlhkost dřeva Vlhkost dřeva se vyjadřuje podílem hmotnosti vody k hmotnosti dřeva v absolutně suchém stavu - vlhkost absolutní w abs, nebo podílem hmotnosti vody ke hmotnosti mokrého dřeva - vlhkost relativní w rel. Vlhkost se nejčastěji vyjadřuje v procentech a vypočítá se podle vztahů: w abs mw m0 mw m0 = *100 [%] wrel = * 100 [%] m m 0 w kde: m w - hmotnost vlhkého dřeva (kg, g), m 0 - hmotnost absolutně suchého dřeva (kg, g) Z hlediska uložení vody ve dřevě ji můžeme rozdělit na: Vodu chemicky vázanou - je součástí chemických sloučenin. Nelze ji ze dřeva odstranit sušením, ale pouze spálením, proto je ve dřevě zastoupena i při nulové absolutní vlhkosti dřeva. Zjišťuje se při chemických analýzách dřeva a její celkové množství představuje 1-2% sušiny dřeva. Při charakteristice fyzikálních a mechanických vlastností nemá žádný význam. Vodu vázanou (hygroskopickou) - nachází se v buněčných stěnách a je vázána vodíkovými můstky na hydroxilové skupiny OH amorfní části celulózy a hemicelulóz. Voda vázaná se ve dřevě vyskytuje při vlhkostech 0-30%. Při charakteristice fyzikálních a mechanických vlastností má největší a zásadní význam. Vodu volnou (kapilární) - vyplňuje ve dřevě lumeny buněk a mezibuněčné prostory. Při charakteristice fyzikálních a mechanických vlastností má podstatně menší význam než voda vázaná. Hranici mezi vodou vázanou a volnou stanovujeme na základě určení meze nasycení buněčných stěn MNBS nebo meze hygroskopicity MH. Jde o stav, při kterém je buněčná stěna plně nasycená vodou a lumen přitom neobsahuje žádnou vodu volnou. Rozdíl mezi MNBS a MH spočívá v prostředí, kterému je dřevo vystaveno. U MNBS je to voda ve skupenství kapalném, u MH ve skupenství plynném (Horáček, 2001). 29

30 4.4.1 Metody měření vlhkosti dřeva Podle vlhkosti se dřevo často v praxi zařazuje do následujících skupin: 1. dřevo mokré, dlouhou dobu uložené ve vodě (w > 100%) 2. dřevo čerstvě skáceného stromu (w = %, některá dřeva např. topol až 180%) 3. dřevo vysušené na vzduchu (w = 15-22%) 4. dřevo vysušené na pokojovou teplotu (w = 8-15%) 5. dřevo absolutně suché (w = 0%) Na zjišťování vlhkosti dřeva se používá celá řada metod, které se dělí na: a) přímé (absolutní) metody, kterými zjišťujeme skutečný obsah vody ve dřevě; b) nepřímé (relativní) metody, kterými se obsah vody určuje nepřímo prostřednictvím měření jiné veličiny, jejíž hodnota závisí na obsahu vody ve dřevě. Z přímých metod se používají zejména metody váhová (gravimetrická), a destilační. Z nepřímých metod jsou rozšířené metody elektrofyzikální (odporová, dielektrická), radiometrické (založené na absorpci různých druhů záření), akustické (využití rychlosti šíření nebo adsorpce zvuku a ultrazvuku) a termofyzikální. V sušárenské praxi se dále používá metoda zjišťování průměrné vlhkosti sušeného řeziva pomocí měření sesýchání. K nejpraktičtějším a zároveň nejpoužívanějším způsobům měření vlhkosti dřeva pro svoji jednoduchost a rychlost patří měření pomocí vlhkoměrů. Trend současného vývoje přístrojů na měření vlhkosti také potvrzuje, že nejperspektivnější jsou stále elektrické vlhkoměry (Horáček, 2001). 30

31 4.5 Adsorpce vody do dřeva Jak již bylo řečeno dřevo je navlhavý hygroskopický materiál, který mění svoji vlhkost podle vlhkosti okolního prostředí díky adsorpci. Adsorpcí dřeva rozumíme poutání plynné, nebo kapalné látky na měrném vnitřním povrchu dřeva. Měrný vnitřní povrch dřeva je tvořen fibrilární strukturou submikroskopické stavby buněčné stěny. Důsledkem značné pórovitosti dřeva je velký vnitřní povrch, který se v závislosti na hustotě dřeva u suchého dřeva pohybuje kolem m 2 s -1 sušiny, nebo m 2.cm -3. Tento značný vnitřní povrch může adsorbovat stejně jako většina porézních látek vodní páru obsaženou v okolním vzduchu, a díky kapilárním transportním procesům může také přijímat kapaliny (např. voda, impregnační látky, lepidla), s nimiž je v přímém kontaktu. Podle povahy sil, které adsorpci způsobují, dělíme adsorpci na fyzikální a chemickou. Fyzikální adsorpce je způsobena mezimolekulárními silami v mikrokapilárách, kde se uplatňuje zejména povrchové napětí adsorbovaných kapalin a adsorpce se popisuje kapilárními jevy a kohezními silami. Při chemické adsorpci se uplatňují chemické vazby a k adsorpci dochází především na povrchu krystalické a v celé oblasti amorfní celulózy (případně dalších sacharidických složek dřeva) vázáním adsorbované látky na volné hydroxylové skupiny pomocí vodíkových vazeb. Množství adsorbované chemické látky ve dřevě závisí na jejích chemických a fyzikálních vlastnostech (molekulární hmotnost a objem, povrchové napětí) a na faktorech prostředí (tlak, teplota, relativní vzdušná vlhkost, rychlost proudění vzduchu), (Horáček, 2001). 31

32 4.6 Bobtnání dřeva Bobtnáním nazýváme schopnost dřeva zvětšovat svoje lineární rozměry, plochu, nebo objem při přijímání vázané vody v rozsahu vlhkosti 0% až MH (meze nasycení buněčných stěn MNBS). Bobtnání se vyjadřuje podílem změny rozměru k původní hodnotě a uvádí se nejčastěji v %. aiw2 a α i = a iw1 iw1 *100 [%] a iw1 - Představuje lineární rozměr v libovolném směru, plochu, nebo objem před bobtnáním. a iw2 - Představuje lineární rozměr v libovolném směru, plochu, nebo objem po bobtnání. Bobtnání vysvětlujeme tím, že vázaná voda se dostává do amorfní oblasti celulosových fibril, které roztlačuje, což vyvolává zvětšování buněčných stěn jednotlivých elementů a dřeva jako celku. Dřevo bobtná při pohlcování vody i vodních par do MNBS. Zvyšování obsahu vody nad tuto mez bobtnání dřeva již nevyvolává, neboť voda vyplňuje jen lumeny, případně mezibuněčné dutiny (Požgaj, 1997). 4.7 Nasáklivost dřeva Schopnost dřeva v důsledku pórovité stavby nasávat vodu ve formě kapaliny. Dřevo je maximálně nasáklé vodou (má maximální vlhkost), je-li plně nasyceno vázanou vodou a obsahuje-li maximální množství vody volné. Množství volné vody je závislé především na objemu pórů ve dřevě. Teoreticky lze maximální vlhkost dřeva vypočítat vzhledem k závislosti na hustotě dřeva ze vztahu: w 1 1 = MNBS + ρ0 ρ S max [%] 32

33 Ze vztahu lze výpočet zjednodušit na tvar: w 1 = ρ k 1 ρ S max [%] w max - maximální vlhkost dřeva (g.g -1 ) ρ s - hustota dřevní substance (g.cm -3 ), ρ k konvenční hustota dřeva (g.cm -3 ) Nasáklivost dřeva jádra je menší než běli, se zvyšující se hustotou dřeva se nasáklivost zmenšuje, zvýšením teploty se nasáklivost dřeva urychluje (Horáček, 2001). 4.8 Hustota dřeva Hustota dřeva udává hmotnost jeho objemové jednotky, při čemž se nejčastěji vyjadřuje v kg.m -3 a nebo v g.cm -3. Ve srovnání s jinými materiály je určení hustoty u dřeva poměrně obtížné vzhledem k hygroskopicitě dřeva. Jak hmotnost, tak i objem dřeva jsou velmi ovlivněny vlhkostí dřeva. Přesto jde o jednu z nejvýznamnějších charakteristik dřeva, která významně ovlivňuje většinu fyzikálních a mechanických vlastností dřeva. Hustotu dřeva můžeme považovat za nejlepší kritérium pro posuzování vlastností dřeva. Je-li těleso homogenní a existuje-li limita objemu tělesa, hovoříme o hustotě, v ostatních případech zavádíme pojem objemová hmotnost. V obou případech veličinu značíme ρ a jednotkou je kg.m -3 podle vztahu: m ρ = V [kg/m 3 ] m - hmotnost dřeva [kg] V - objem dřeva [m 3 ] 33

34 Pro charakteristiku hustoty dřeva používáme nejčastěji následující vlhkostní stavy: hustota dřeva v suchém stavu (w = 0%) hustota dřeva při vlhkosti 12% hustota dřeva vlhkého (w > 0%) Pro možnost porovnání výsledků a použití při teoretických výpočtech používáme hustotu v absolutně suchém stavu ρ 0. Pod absolutně suchým stavem rozumíme 0% vlhkost dřeva. m ρ 0 = W 0 0 [kg/m 3 ] m 0 - hmotnost suchého dřeva [kg] V 0 - objem suchého dřeva [m 3 ] Hustota dřeva se zvyšuje s vlhkostí, ale hmotnost a objem dřeva nerostou stejným způsobem. Zatímco hmotnost dřeva roste se zvyšující se vlhkostí až do maximálního nasycení (maximální vlhkosti dřeva), objem se zvyšuje jen do meze hydroskopicity (MH), (Horáček, 2001). Rozdělení dřev použitých v této práci dle jejich hustoty (při w=12%): Dřeva s nízkou hustotou (ρ 12 < 540 kg.m-3) - borovice, smrk Dřeva se střední hustotou (ρ 12 = kg.m-3) - modřín, buk, dub, jasan, třešeň, javor, limba (rozdělení podle Matoviče 1993) Proměnlivost hustoty dřeva: Hustota dřeva závisí na řadě faktorů, z nichž k nejdůležitějším patří chemické složení dřeva, stavba dřeva a vlhkost dřeva, poloha ve kmeni, stanovištní podmínky a pěstební opatření. Chemické složení kromě hustoty dřevní substance ovlivňuje také samotnou hustotu dřeva, a to zastoupením dalších látek kromě hlavních chemických konstituent. Jedná se zejména o extraktivní látky, které zvyšují hustotu jádrového dřeva. 34

35 Proto dřeva listnatá kruhovitě-pórovitá, která jsou zpravidla jádrová, mají zpravidla vyšší hustotu než dřeva listnatá roztroušeně-pórovitá. Na hustotu dřeva má dále vliv podíl jarního a letního dřeva, šířka letokruhů, výška kmene, stáří stromu apod. Také je důležité zmínit vnější vlivy, které působí na strom při jeho růstu, a tudíž ovlivňují jeho hustotu (vítr, sníh, déšť, mráz atd.), (Horáček, 2001; Požgaj, 1997). 4.9 Pórovitost dřeva Dřevo je porézní materiál. Objem pórů (lumeny buněk a mezibuněčné prostory) často u dřeva převyšuje objem buněčných stěn. Póry vytvářejí ve dřevě více méně průchodný, vzájemně spojený kapilární systém, který může být zcela zaplněný tekutinou, např. vodou. U mnoha dřevin je ovšem kapilární pórovitost silně redukována v důsledku přítomnosti doprovodných vyluhovatelných látek nebo thyl. Snížení teoretické pórovitosti pak sice vede k nižšímu příjmu vody, ale zároveň i k nižší a obtížnější proimpregnovatelnosti. Pórovitost vyplývá z biomechanické optimalizace tvaru buňky, tj. maximálního snížení spotřeby stavebních látek při současném minimálním snížení pevnosti, a z často spojené funkce mechanické a vodivé u jednoho elementu xylému (např. tracheidy). Jestliže je hustota dřevní substance mezi dřevy téměř neměnná, závisí hustota dřeva zejména na anatomické stavbě dřeva - tloušťce buněčných stěn a průměru buněk. Mikropóry buněčných stěn, lumeny buněk a mezibuněčné prostory tvoří póry o průměrech 1nm - 500µm. Objem pórů v jednotkovém objemu suchého dřeva vyjadřuje pórovitost dřeva P, celková pórovitost je možné definovat jako: V p P = [%] kde: V p - objem pórů V 0 V 0 - objem suchého dřeva Pórovitost je tedy nepřímo závislá na hustotě dřeva. U našich dřevin se pórovitost pohybuje v rozmezí 40-80%. Pórovitost dřeva poskytuje informace o důležitých aspektech stavby dřeva a přispívá k pochopení těch vlastností, které závisí na pórovité struktuře dřeva - propustnosti a difúzi vody ve dřevě. Z technologického hlediska má velký význam při procesu impregnace, sušení a povrchové úpravy dřeva (Horáček, 2001). 35

36 4.10 Pohyb vody ve dřevě Tekutiny (kapaliny a plyny) se ve dřevě pohybují dvěma základními způsoby objemovým tokem a molekulárním tokem. Objemový tok probíhá v mezo- a makrokapilárách pod vlivem gradientu statického nebo kapilárního tlaku. Molekulární tok zahrnuje pohyb plynů v lumenech buněk přes ztenčeniny buněčných stěn a pohyb vody vázané v mikrokapilárách buněčné stěny (Horáček, 2001) Vzlínavost (kapilarita), kapilární vedení vlhkosti Jedná se o vlastnost pórovitých materiálů, která se projevuje při jejich částečném ponoření do kapaliny. Je charakteristická pro vodou smáčivé materiály. Při kontaktu otevřených pórů s vodou dochází k nasákávání vody vlivem kapilárních a sorpčních sil. Vzlínaní vody lze zjednodušeně popsat pomocí mechanismu kapilární elevace charakterizována rozdílem výšky hladiny kapaliny v kapiláře proti úrovni hladiny v okolí. Vzlínání je vyvoláno kapilárními silami mezi molekulami kapaliny a povrchem pevné látky (povrchové napětí kapaliny způsobuje pohyb sloupce kapaliny ve směru výslednice sil). Vzlínání je dynamický jev, u něhož není rozhodující pouze kapilární výška, ale také rychlost s jakou se voda odpařuje a čas potřebný k dosažení kapilární výšky [18] Kapilární vzlínavost Pro vzlínání je tedy důležitý tvar, velikost průřezů pórů a dokonalost jejich spojení. Je třeba rozlišovat: - Výšku vzlínání - Rychlost vzlínání - Množství vzlínající vody (kapaliny). Výška vzlínání vody v kapiláře je přímo úměrná povrchovému napětí na hladině vody a nepřímo úměrná poloměru zakřivení vodního menisku v kapiláře. 36

37 Skutečná výška vzlínání vody bývá většinou menší než teoretická vzhledem k odpařování kapaliny z povrchu a případné přítomnosti nečistot. Kromě toho se maximální výška dosáhne za dlouhou dobu. Rychlost vzlínání kapaliny v kapiláře se v průběhu zkoušky mění a v různých výškách vzlínání bývá různá. Proto je nutno rozlišovat mezi okamžitou rychlostí vzlínání a mezi průměrnou rychlostí vzlínání danou určitým úsekem dráhy, kterou voda při výstupu dosáhne v určitém časovém intervalu [19] Kapilární elevace Vzlínavost, je tedy schopnost látek vést kapalinu vzhůru (proti směru gravitačních sil) působením kapilárních sil. Jsou-li oba konce kapiláry otevřené a jeden z nich je zanořen do takové kapaliny, že molekulové interakce mezi buňkami stěny kapiláry jsou silnější, než interakce mezi molekulami kapaliny (kapalina dobře smáčející materiál kapiláry), je výsledkem silové působení, které vede ke vzlínání kapaliny kapilárou. Tento jev se nazývá kapilární elevace (z latiny elevo = výše zvedám, capillus = vlas). Tento jev lze pozorovat v úzkých trubicích, tzv. kapilárách. V kapiláře se hladina kapaliny zakřivuje, čímž se vytváří tzv. meniskus kapaliny, který má přibližně tvar kulového vrchlíku. Podle krajového úhlu je meniskus vypouklý (konvexní) nebo vydutý (konkávní). Volný povrch kapaliny lze považovat za přibližně rovinný pouze v místech dosti vzdálených od stěn a nádoba, v níž je kapalina obsažena musí mít dostatečně velký vodorovný průřez [20, 21]. Vložíme-li kapiláru (úzkou trubici o malém vnitřním poloměru r) svisle do kapaliny, utvoří se tedy uvnitř kapiláry na povrchu kapaliny meniskus. Také vnější povrch kapaliny, která obklopuje vloženou trubici se zakřiví. Těsně pod povrchem rovinné části hladiny kapaliny (tzn. vně kapiláry) dojde ke zvýšení hodnoty atmosférického tlaku okolního vzduchu o kohezní tlak p k. 37

38 V oblasti menisku kapaliny (tedy uvnitř kapiláry) dojde ke změně tlaku o P K 2σ R σ - povrchové napětí kapaliny (N.m) R - je poloměr menisku rozhraní plyn-kapalina (m) Obr. 18: Kapilární elevace [22] Rovnováha kapaliny v tíhovém poli nastane tehdy, bude-li mít kapalina v každé vodorovné rovině stejný tlak. Kapalina s konkávním meniskem tedy musí v kapiláře vystoupit výše vzhledem k okolnímu povrchu, mluvíme o kapilární elevaci. Jako hraniční hodnota poloměru kapiláry pro kapilární elevaci se obecně považuje 0,1 µm což odpovídá hodnotě rozhraní mezi mikro- a markrokapilárami dřeva. Kapilární elevaci lze také objasnit pomocí koheze a adheze kapaliny na rozhraní mezi kapalinou a pevnou látkou. Je-li vliv adhezních sil větší než koheze, dochází k elevaci kapaliny (kapalina je v důsledku větší přilnavosti postupně přitahována k pevné látce) [22]. Obr. 19: Kapilární elevace vody při různém poloměru kapiláry [22] 38

39 Kohezní a kapilární síly ve dřevě Vznikají při pohybu vody volné na rozhraní mezi kapalinou a plynem vodou a vzduchem. Tento fenomén je popisován povrchovým napětím, které vyjadřuje nerovnováhu mezimolekulárních sil (Van der Waalsovy síly) v objemu a na povrchu kapaliny. Mezimolekulární síly jsou v celém objemu kapaliny v rovnováze, převažují-li na povrchu kapaliny síly orientované centripetálně, je povrch zdánlivě vystaven tahovému napětí. Povrchové napětí σ je potom výsledná síla udržující povrch kapaliny v rovnováze vztažená k jednotkové délce podle vztahu: σ = F x σ - povrchové napětí kapaliny (N.m -1 ) F - síla (N) x - délka (m) Při teplotě 20 C je povrchové napětí vody σh2o = 0,073 N.m -1. Povrchové napětí vody je závislé na teplotě a to v rozsahu C. Povrchové napětí vyjadřuje snahu kapaliny o dosažení nejméně energeticky náročného stavu, kterému odpovídá nejmenší povrch kapaliny. Obecnější rovnici stavu napjatosti kapaliny v kapiláře získáme ze silového vyjádření kapilárních jevů. Smáčí-li kapalina povrch kapiláry, vykonává v ní pohyb určený tahovou silou v důsledku povrchového napětí a silou danou gradientem tlaků v plynu a kapalině σ * 2 * π * 1 r * cosθ 2 F = [N] F ( p p )* π r = [N] * Po nastolení rovnováhy sil, tedy platí-li F 1 = F 2, získáme obecný tvar rovnice popisující tlakové poměry na rozhraní plynu a kapaliny v kapiláře známý jako Jurinův zákon. ( p p ) 0 1 = 2 * σ * cosθ r r - je poloměr kapiláry (m) θ- úhel smáčení ( ) 39

ZÁKLADY ARBORISTIKY. Barbora Vojáčková, a kol. Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Skriptum 2013

ZÁKLADY ARBORISTIKY. Barbora Vojáčková, a kol. Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Skriptum 2013 ZÁKLADY ARBORISTIKY Barbora Vojáčková, a kol. Skriptum 2013 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta 1 2 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta 2013 Učební text pro předmět

Více

STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA

STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA STAVBA DŘEVA STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY X DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY palmy, bambus Nemohou druhotně tloustnout (přirůstat)!! DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY mají sekundární dělivé

Více

evo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva

evo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva Dřevo Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Dřevo je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, jako jeden z druhů biomasy. Je to snadno dostupný přírodní materiál,

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Bobtnání dřeva Fyzikální vlastnosti dřeva Protokol č.3 Vypracoval: Pavel Lauko Datum cvičení: 24.9.2002 Obor: DI Datum vyprac.: 10.12.02 Ročník: 2. Skupina:

Více

FAST VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Fakulta stavební. Stavební hmoty II. Filip Khestl, Pavel Mec

FAST VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Fakulta stavební. Stavební hmoty II. Filip Khestl, Pavel Mec FAST VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Fakulta stavební Stavební hmoty II Filip Khestl, Pavel Mec 2013 OBSAH Obsah... 1 1 Úvod... 1 2 Dřevo... 2 2.1 Definice dřeva... 3 2.2 Rozdělení základních dřevin...

Více

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula Xylotomie (nauka o struktuře a vlastnostech dřeva) Dřevo (z technického hlediska) = lignifikované vodivé pletivo kmenů stromů (deuteroxylém) vznikající dostředivým dělením buněk kambia. Kmeny manoxylické:

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 5 Části kmene Příčný

Více

vznik: během růstu stromu během těžby a dopravy během uskladnění postihují kvalitu, zejména fyzikální a mechanické vlastnosti

vznik: během růstu stromu během těžby a dopravy během uskladnění postihují kvalitu, zejména fyzikální a mechanické vlastnosti VADY SUROVÉHO DŘÍVÍ VADA = změna vnějšího vzhledu dřeva, porušení jeho pravidelné struktury, odchylky od normální stavby dřeva, které nepříznivě ovlivňují jeho účelové využití. postihují kvalitu, zejména

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Fakulta lesnická a dřevařská Ústav základního zpracování dřeva. Bakalářská práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Fakulta lesnická a dřevařská Ústav základního zpracování dřeva. Bakalářská práce Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Fakulta lesnická a dřevařská Ústav základního zpracování dřeva Bakalářská práce TECHNOLOGICKÉ POSTUPY A PŘEDPISY PRO MONTÁŽ VYBRANÝCH TYPŮ DŘEVĚNÝCH PODLAHOVIN

Více

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací

Více

Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení

Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení Dřevo a jeho ochrana Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení Dřevo a jeho ochrana 2 Mikroskopická stavba dřeva Listnaté dřeviny - vývojově mladší -> anatomické elementy již specializovány

Více

Vážení návštěvníci, Pracovníci Botanické zahrady PřF UP Olomouc.

Vážení návštěvníci, Pracovníci Botanické zahrady PřF UP Olomouc. Vážení návštěvníci, vítáme vás v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V prostoru před zahradním domkem jsme pro vás připravili výstavu Krása dřeva našich jehličnanů

Více

Přehled fyzikálních vlastností dřeva

Přehled fyzikálních vlastností dřeva Dřevo a jeho ochrana Přehled fyzikálních vlastností dřeva cvičení Dřevo a jeho ochrana 2 Charakteristiky dřeva jako materiálu Anizotropie = na směru závislé vlastnosti Pórovitost = porézní materiál Hygroskopicita

Více

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Více

Těžba a doprava dříví

Těžba a doprava dříví Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Těžba a doprava dříví Ing.

Více

Zde Vám představujeme základní české dřeviny. Smrk. Borovice. Modřín

Zde Vám představujeme základní české dřeviny. Smrk. Borovice. Modřín Zde Vám představujeme základní české dřeviny Smrk Dřevo smrku je smetanově bílé až nahnědlé, s výraznými letokruhy. Na všech třech řezech (příčný, podélný, tečný) snadno zaznamenáme zřetelné barevné odlišení

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 12 Smrk Ing. Hana Márová

Více

Ochrana dřeva ve stavbách

Ochrana dřeva ve stavbách Petr Ptáček Ochrana dřeva ve stavbách Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou XXXX. publikaci Odpovědná

Více

MENDELOVA UNIVERSITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NAUKY O DŘEVĚ

MENDELOVA UNIVERSITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NAUKY O DŘEVĚ MENDELOVA UNIVERSITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NAUKY O DŘEVĚ POROVNÁNÍ VYBRANÝCH VLASTNOSTÍ BĚLOVÉHO DŘEVA A DŘEVA NEPRAVÉHO JÁDRA BUKU bakalářská práce Brno 2011 Jan Pouchanič Čestné prohlášení

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 31 Vady tvaru kmene

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 18 Hniloba Tomáš

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Variabilita hustoty dřeva jasanu po poloměru kmene. Lesnická a dřevařská fakulta

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Variabilita hustoty dřeva jasanu po poloměru kmene. Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě Variabilita hustoty dřeva jasanu po poloměru kmene Bakalářská práce Akademický rok: 2006/07 Vypracoval:

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 21 Buk Ing. Hana Márová

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 17 Dub Ing. Hana Márová

Více

Vypracoval Mgr. David Mikoláš, 22. 9. 2008 DŘEVO

Vypracoval Mgr. David Mikoláš, 22. 9. 2008 DŘEVO Vypracoval Mgr. David Mikoláš, 22. 9. 2008 DŘEVO CO JE TO DŘEVO Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Vzniká v rostlinách z meristémových buněk. CHEMICKÉ SLOŽENÍ

Více

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY jehličnan versus listnáč X JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym JEHLIČNANY

Více

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0513Vady dřeva I. vady struktury dřeva

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0513Vady dřeva I. vady struktury dřeva Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Klíčová slova Střední odborná škola Luhačovice

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav základního zpracování dřeva. Bakalářská práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav základního zpracování dřeva. Bakalářská práce MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav základního zpracování dřeva Analýza příčin vzniku transparentnosti SM konstrukčních dýh v závodě DYAS.EU Bakalářská práce 2010 Jiří Pelikán

Více

Dřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ

Dřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ Woodproject s.r.o., Karlštejnská 122, 252 17 Tachlovice, kancelář: Havlíčkovo náměstí 15, Rudná 259 19,woodproject@woodproject.cz, www.woodproject.cz, tel.:605 938 648, 733 770 615, IČ:26709589 DIČ:CZ26709589

Více

BIOMASA OBNOVITELNÝ ZDROJ ENERGIE

BIOMASA OBNOVITELNÝ ZDROJ ENERGIE INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 BIOMASA OBNOVITELNÝ ZDROJ ENERGIE

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 7 Mikroskopická stavba

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 8 Mikroskopická stavba

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.15 Konstrukční materiály Kapitola 13 OSB

Více

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce Přednáška č. 1 Doc. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D. VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí, Ludvíka Podéště 1875,

Více

Určování dřev podle makroskopických znaků

Určování dřev podle makroskopických znaků Dřevo a jeho ochrana Určování dřev podle makroskopických znaků cvičení Dřevo a jeho ochrana 2 Zadání Úkoly: 1) Identifikujte základní řezy dřevem na vzorcích 2) Na vzorcích vyhledejte základní a doplňkové

Více

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY starší jednoduchá stavba pravidelnost JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym

Více

Biologické základy péče o stromy II.

Biologické základy péče o stromy II. Biologické základy péče o stromy II. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 PLETIVA VODIVÁ - lýko

Více

II. pondělí 3) fyzikální vlastnosti

II. pondělí 3) fyzikální vlastnosti II. pondělí 3) fyzikální vlastnosti Graf rovnovážné vlhkosti dřeva stanovuje, jakou vlhkost bude mít dřevo, při dané teplotě a vlhkosti vzduchu v okolí. Všimněte si že i při nejvyšší vlhkosti či teplotě

Více

Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení

Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení 2 Mikroskopická stavba dřeva Rostlinný organismus - základní stavební jednotkou jsou buňky (= anatomické elementy) různého typu (např. parenchymatická

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ÚSTAV TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH HMOT A DÍLCŮ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ÚSTAV TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH HMOT A DÍLCŮ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH HMOT A DÍLCŮ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF TECHNOLOGY OF BUILDING MATERIALS AND COMPONENTS

Více

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY Úloha č. 1 Stanovení vodního potenciálu refraktometricky - 1 - STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY VODNÍ POTENCIÁL A JEHO SLOŽKY Termodynamický stav vody v buňce můžeme porovnávat se stavem čisté

Více

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 22 Javor Ing. Hana Márová

Více

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č.

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č. 4 Antonín LOKAJ 1, Kristýna VAVRUŠOVÁ 2 DESTRUKTIVNÍ TESTOVÁNÍ VYBRANÝCH

Více

Identifikace neznámých vzorků dřev REJVÍZ, MALÉ MECHOVÉ JEZÍRKO

Identifikace neznámých vzorků dřev REJVÍZ, MALÉ MECHOVÉ JEZÍRKO MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ, ÚSTAV NAUKY O DŘEVĚ ZEMĚDĚLSKÁ 3, 613 00 BRNO,, TEL: + 420 545 134 547 Identifikace neznámých vzorků dřev REJVÍZ, MALÉ MECHOVÉ

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Měření vlhkosti dřeva a vlivu na hustotu Fyzikální vlastnosti dřeva Protokol č.2 Vypracoval: Pavel Lauko Datum cvičení: 24.9.22 Obor: DI Datum vypracování:

Více

Identifikace dřeva. Mikroskopické techniky rostlinných pletiv

Identifikace dřeva. Mikroskopické techniky rostlinných pletiv Mikroskopické techniky rostlinných pletiv Identifikace dřeva Osnova této prezentace identifikace dřeva makroskopická identifikace recentního dřeva mikroskopická identifikace recentního dřeva mikroskopická

Více

Stavební hmoty. Přednáška 11

Stavební hmoty. Přednáška 11 Stavební hmoty Přednáška 11 Dřevo Dřevo jest buněčné pletivo často mohutné, jež nalézá se v tloustnoucích kmenech, větvích a kořenech Conifer a všech stromovitých dvojděložných rostlin a jež vzniká ztlušťovací

Více

ovská 15 Rýmařovsk druhy dřevd 27. 02. / 2012 Ing. Martin Greško

ovská 15 Rýmařovsk druhy dřevd 27. 02. / 2012 Ing. Martin Greško Základní škola Bruntál, Rýmařovsk ovská 15 Praktické práce 9. ročník Poznáváme nejvy využívanější druhy dřevd Lesní dřeviny 27. 02. / 2012 Ing. Martin Greško Rozdělen lení hlavních částí stromu Rozdělen

Více

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23 OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...

Více

Tepelné vlastnosti dfieva

Tepelné vlastnosti dfieva ZPRACOVÁNÍ D EVA část 2, díl 5, kapitola 1, str. 15 propustnost dřeva ovlivňují ztenčeniny buněčné stěny, je znatelný vliv bradavičnaté W vrstvy, jejíž přítomnost může jinak malou propustnost jehličnatých

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 17 Zbarvení běli

Více

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Pevnost lepených spojů listnatých druhů dřev, vystavených extrémním podmínkám

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Pevnost lepených spojů listnatých druhů dřev, vystavených extrémním podmínkám Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení Pevnost lepených spojů listnatých druhů dřev, vystavených extrémním podmínkám Bakalářská práce 2010 Vladimír Mrňous

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 6 Makroskopická stavba

Více

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA. Zpracovala: Ing. Ladislava Brožová. SOŠ a SOU Česká Lípa. VY_32_INOVACE_604_Zpracování dřeva_pwp

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA. Zpracovala: Ing. Ladislava Brožová. SOŠ a SOU Česká Lípa. VY_32_INOVACE_604_Zpracování dřeva_pwp ZPRACOVÁNÍ DŘEVA Zpracovala: Ing. Ladislava Brožová SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_604_Zpracování dřeva_pwp Název školy: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707,

Více

Makroskopická stavba dřeva

Makroskopická stavba dřeva Makroskopická stavba dřeva přednáška 2 Definice juvenilního dřeva nachází se u jehličnatých i listnatých dřevin výsledek normálních fyziologických pochodů centrální část kmene odlišná stavba a vlastnosti

Více

Chemické složení dřeva

Chemické složení dřeva Dřevo a jeho ochrana Chemické složení dřeva cvičení strana 2 Dřevo a jeho ochrana 2 Dřevo Znalost chemického složení je nezbytná pro: pochopení submikroskopické stavby dřeva pochopení činnosti biotických

Více

HISTORICKÉ TECHNOLOGIE VÝROBY HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ MODUL M5

HISTORICKÉ TECHNOLOGIE VÝROBY HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ MODUL M5 CZ.1.07/1.1.08/01.0009 Rozvoj klíčových kompetencí v odborném vzdělávání na Střední odborné škole Luhačovice HISTORICKÉ TECHNOLOGIE VÝROBY HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ MODUL M5 1 OBSAH 1. lekce: Dřevo... 4 1.1.

Více

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo ANATOMIE STONKU sekundární stavba kambium sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných felogén sekundární krycí pletivo abnormální tloustnutí jednodělož. rostlin druhotné tloustnutí stonku

Více

Výukový materiál, prezentace

Výukový materiál, prezentace Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Klíčová slova Střední odborná škola Luhačovice

Více

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA LISTNÁČE

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA LISTNÁČE MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA LISTNÁČE JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym LISTNATÉ DŘEVINY vývojově mladší složitější

Více

Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě Vliv vlhkosti na rychlost šíření zvuku dřevem Bakalářská práce 2013/2014 Kundera Hynek Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou

Více

INFORMACE O PRODUKTECH. www.feelwood.cz

INFORMACE O PRODUKTECH. www.feelwood.cz INFORMACE O PRODUKTECH pokládka péče www.feelwood.cz obsah Feel Wood masivní podlahy Masivní podlaha je špičkový produkt mezi dřevěnými podlahami. Masivní podlahy FEEL WOOD jsou vyráběny z masivního kusu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice REKONSTRUKCE DOKONČOVACÍCH PRACÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

PROTIHLUKOVÁ STĚNA Z DŘEVOCEMENTOVÝCH ABSORBČNÍCH DESEK

PROTIHLUKOVÁ STĚNA Z DŘEVOCEMENTOVÝCH ABSORBČNÍCH DESEK PROTIHLUKOVÁ STĚNA Z DŘEVOCEMENTOVÝCH ABSORBČNÍCH DESEK Rudolf Hela, Oldřich Fiala, Jiří Zach V příspěvku je popsán systém protihlukových stěn za využití odpadu z těžby a zpracování dřeva. Pro pohltivou

Více

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou

Více

Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával.

Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával. Keramika Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával. Chceme li definovat pojem keramika, můžeme říci, že je to materiál převážně krystalický,

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.15 Konstrukční materiály Kapitola 4 Dřeviny

Více

Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra archeologie a muzeologie. Muzeologie

Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra archeologie a muzeologie. Muzeologie Masarykova univerzita Filozofická fakulta Katedra archeologie a muzeologie Muzeologie Martin hrdlička Dřevo v muzeu Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Ivo Štěpánek 2011 2 Prohlašuji, že jsem

Více

11. Tabulky a přehledy

11. Tabulky a přehledy 11. Tabulky a přehledy 11.1 Názvy, stupeň tvrdosti a barevné změny druhů dřeva Strana 178 11.2 Barevná stupnice parket Strana 179 11.3 Tolerance podle HusAMA Strana 180 11.3.1 Rovinnost Strana 180 11.3.2

Více

TYPY SCHODIŠŤ: Zadlabané schodiště

TYPY SCHODIŠŤ: Zadlabané schodiště TYPY SCHODIŠŤ: Zadlabané schodiště Nejčastější a nejoblíbenější typ schodiště. Nosným prvkem jsou schodnice, do kterých jsou zadlabány nášlapy a popřípadě i podstupně. Toto schodiště je velice oblíbené

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 20 Akát Ing. Hana Márová

Více

Návrh dřevěného jídelního setu pro venkovní použití

Návrh dřevěného jídelního setu pro venkovní použití Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení Návrh dřevěného jídelního setu pro venkovní použití Bakalářská práce 2014/2015 Jitka Sklenářová PROHLÁŠENÍ Prohlašuji,

Více

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování

Materiály charakteristiky potř ebné pro navrhování 2 Materiály charakteristiky potřebné pro navrhování 2.1 Úvod Zdivo je vzhledem k velkému množství druhů a tvarů zdicích prvků (cihel, tvárnic) velmi různorodý stavební materiál s rozdílnými užitnými vlastnostmi,

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 30 Okrasné jehličnaté

Více

LEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu

LEPENÉ SPOJE. 1, Podstata lepícího procesu LEPENÉ SPOJE Nárůst požadavků na technickou úroveň konstrukcí se projevuje v poslední době intenzivně i v oblasti spojování materiálů, kde lepení je často jedinou spojovací metodou, která nenarušuje vlastnosti

Více

Truhlář. Oblast odborného vzdělávání Materiály - první ročník

Truhlář. Oblast odborného vzdělávání Materiály - první ročník INOVACE ŠVP Truhlář Oblast odborného vzdělávání Materiály - první ročník Nová závěrečná zkouška Koncepce NZZ Standardizace požadavků Srovnatelnost výsledků Zkvalitnění přípravy žáků Průřezová témata Surovinová

Více

Kapitola 6.6. Ustanovení pro stavbu a zkoušky velkých obalů

Kapitola 6.6. Ustanovení pro stavbu a zkoušky velkých obalů Kapitola 6.6 Ustanovení pro stavbu a zkoušky velkých obalů 6.6.1 Všeobecné 6.6.1.1 Ustanovení této kapitoly neplatí pro: obaly pro třídu 2, vyjma velkých obalů pro předměty třídy 2, včetně obalů na aerosoly;

Více

Podtéma: Stromy. Název práce: Javory x-krát jinak. Členové Přírodovědného kroužku Klubu NATURA při Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem

Podtéma: Stromy. Název práce: Javory x-krát jinak. Členové Přírodovědného kroužku Klubu NATURA při Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem GYMNÁZIUM DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM Odborná práce Přírodovědného kroužku Klubu NATURA při Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem Člověk a příroda versus Příroda a člověk Podtéma: Stromy Název práce: Javory x-krát

Více

Poškození laku. Prevence, rozpoznání, ochrana. téma materiály & technologie

Poškození laku. Prevence, rozpoznání, ochrana. téma materiály & technologie téma materiály & technologie Poškození laku Prevence, rozpoznání, ochrana Článek s bohatou fotografickou dokumentací se zabývá aspekty kvalitní ochrany dřeva. Všímá si především vlivu správného opracování

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Konstrukce dřevěných schodišť Bakalářská práce Brno 2008 Martin Cvrček 1 zadání 2 Prohlašuji,

Více

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,

Více

Dřevo hlavní druhy dřeva, vlastnosti, anizotropie

Dřevo hlavní druhy dřeva, vlastnosti, anizotropie Dřevo hlavní druhy dřeva, vlastnosti, anizotropie Dřevo Dřevo je vnitřní zdřevnatělá část kmenu, větví a kořenů bez kůry a lýka. Strom obsahuje 70 až 90 objemových % dřeva. Tvorba dřevní hmoty probíhá

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 11 Rozpoznávání dřevin

Více

Makroskopická stavba dřeva

Makroskopická stavba dřeva Makroskopická stavba dřeva přednáška 2 Ústav nauky o dřevě budova B, 6. NP zaměření ústavu: anatomická stavba dřeva dendrochronologie arboristika fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva sušení a modifikace

Více

Životnost povrchové úpravy

Životnost povrchové úpravy téma materiály & technologie Životnost povrchové úpravy dřevěných stavebně-truhlářských konstrukcí a dílů Faktorů ovlivňujících životnost dřeva a jeho povrchové úpravy existuje široká škála a uplatňují

Více

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN. SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE

Více

Metodika stanovující technické požadavky pro přípravu novostaveb k provizornímu ukrytí

Metodika stanovující technické požadavky pro přípravu novostaveb k provizornímu ukrytí Metodika stanovující technické požadavky pro přípravu novostaveb k provizornímu ukrytí Název projektu: Improvizované ukrytí, varování a informování obyvatelstva v prostorech staveb pro shromažďování většího

Více

I kov, či keramika mají svoji strukturu, ale ve vlastnostech jsou v porovnání se dřevem velmi homogenní.

I kov, či keramika mají svoji strukturu, ale ve vlastnostech jsou v porovnání se dřevem velmi homogenní. Obsah: Cílem této části předmětu je přiblížit Vám přírodní dřevo a dřevní kompozity z hlediska jejich vlastností, abyste byli schopni při vaší pedagogické činnosti, ale i v praktickém životě použít dřevo

Více

NÁTĚRY OKEN - HISTORIE A SOUČASNOST Irena Kučerová

NÁTĚRY OKEN - HISTORIE A SOUČASNOST Irena Kučerová NÁTĚRY OKEN - HISTORIE A SOUČASNOST Irena Kučerová 1. Povětrnostní stárnutí dřeva Dřevo je tvořeno z 90-98 % z makromolekulárních látek, které formují strukturu buněčných stěn: celulózy, hemicelulóz a

Více

Archeologie starého dřeva a spálenišť

Archeologie starého dřeva a spálenišť MINIATLAS obsahuje dvě části. MINIATLAS mikroskopie dřeva a uhlíků pro učitele a studenty Příloha k úloze Archeologie starého dřeva a spálenišť První obsahuje výběr z anatomických obrázků různých pozorovacích

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: BOHUSLAV VINTER Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: BOHUSLAV VINTER Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: BOHUSLAV VINTER Název materiálu: VY_32_INOVACE_18_TECHNOLOGIE VÝROBY DÝH_T1 Číslo projektu: CZ

Více

Mendelova univerzita v Brně. Analýza vybraných mechanických vlastností konstrukčních materiálů pro dřevostavby

Mendelova univerzita v Brně. Analýza vybraných mechanických vlastností konstrukčních materiálů pro dřevostavby Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Analýza vybraných mechanických vlastností konstrukčních materiálů pro dřevostavby Diplomová práce Vedoucí práce:

Více

SORTIMENTACE DŘÍVÍ. Sestavil: Ing. Jiří Franc

SORTIMENTACE DŘÍVÍ. Sestavil: Ing. Jiří Franc SORTIMENTACE DŘÍVÍ Sestavil: Ing. Jiří Franc dohoda dodavatele a odběratele je vždy nadřazena obecně přijatým předpisům 2 Měření a sortimentace dříví v ČR do 31.3.1997 vycházelo měření z původních národních

Více

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Vliv pojivové báze lepidel na pevnost a houževnatost lepeného spoje listnatých druhů dřev

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Vliv pojivové báze lepidel na pevnost a houževnatost lepeného spoje listnatých druhů dřev Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení Vliv pojivové báze lepidel na pevnost a houževnatost lepeného spoje listnatých druhů dřev Diplomová práce 2013

Více

Zpět. katalog OSB Eco ke stažení

Zpět. katalog OSB Eco ke stažení Zpět katalog OSB Eco ke stažení jsou víceúčelové desky vyráběné unikátní technologií lepení orientovaných dřevěných třísek ve třech vrstvách. Ve vrchních vrstvách jsou orientovány podélným směrem, ve středové

Více

Katedra materiálového inženýrství a chemie ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ VE VAZBĚ NA IZOLAČNÍ VLASTNOSTI

Katedra materiálového inženýrství a chemie ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ VE VAZBĚ NA IZOLAČNÍ VLASTNOSTI Katedra materiálového inženýrství a chemie ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ VE VAZBĚ NA IZOLAČNÍ VLASTNOSTI Izolační vlastnosti (schopnosti) stavebních materiálů o o o o vnitřní struktura

Více

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA 2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA Pevnost skla reprezentující jeho mechanické vlastnosti nejčastěji bývá hlavním parametrem jeho využití. Nevýhodou skel je jejich poměrně nízká pevnost v tahu a rázu (pevnost

Více