MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY"

Dalibor Němec
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY

2 jehličnan versus listnáč X

3 JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym

4 JEHLIČNANY vývojově starší než listnaté dřeviny jednoduchá (pravidelná) struktura Dva základní stavební elementy: 1) tracheidy (cévice) 2) parenchymatické buňky

5 1. TRACHEIDY (CÉVICE) protáhlé (prosenchymatické) buňky tvoří cca 90 % dřeva jehličnanů vodivá a mechanická funkce na průřezu 4 až 6-úhelník zakončení buněk = oblé, zašpičatělé, zubaté možná přítomnost ztluštěnin (spirální, krasuly, calitroidy) = mechanické zpevnění jarní a letní tracheidy - tvoří jarní a letní dřevo

= oblé, zašpičatělé, zubaté možná přítomnost ztluštěnin (spirální, krasuly,

6 jarní = vodivá funkce, tenkostěnné, kratší, zaoblené konce, na radiální stěně velké dvojtečky jarní letní letní = mechanická funkce, tlustostěnné, delší, zašpičatělé, málo a pouze štěrbinovité dvojtečky

8 ZTENČENINY slouží k transportu látek mezi buňkami vznik rozpuštěním sekundární buněčné stěny jednoduché ztenčeniny - tečky = u parenchymatických buněk dvůrkaté ztenčeniny - dvojtečky = u tracheid poloviční (jednostranná) dvojtečka na radiálních stěnách po jedné nebo v párech (modřín)

parenchymatických buněk dvůrkaté ztenčeniny - dvojtečky = u tracheid

9 dvůrkaté ztenčeniny - dvojtečky

11 ZTLUŠTĚNINY

12 PŘÍČNÉ (LEŽATÉ) TRACHEIDY součást dřeňových paprsků = probíhají v příčném směru!! menší, kratší než podélné tracheidy, menší dvojtečky možná přítomnost ztluštěnin (např. zubaté) = diagnostický znak!!

13 2. PARENCHYMATICKÉ BUŇKY tvar kvádru (krychle) podílí se na tvorbě dřeňových paprsků a pryskyřičných kanálků vodivá a zásobní funkce

14 jednoduché ztenčeniny - tečky

15 A) DŘEŇOVÉ PAPRSKY pásy parenchymatických buněk probíhajících kolmo na letokruhy možnost výskytu krystalů vrstevnatost paprsku = počet buněk v příčném směru výška paprsku = počet buněk nad sebou v podélném směru Oba znaky hodnotíme na tangenciálním řezu!!

paprsku = počet buněk v příčném směru výška paprsku = počet

16 B A dřeňové paprsky: A) jednovrstevné B) vícevrstevné

17 křížové pole místo styku dřeňových paprsků s podélnými tracheidami charakteristický typ ztenčenin

18 typy ztenčenin a - oknový (borovice) b - pinoidní (borovice) c - piceoidní (smrk, modřín) e - cupressoidní (tis) f - taxodioidní (jedle)

19 homocelulární (stejnobuněčné) dřeňové paprsky heterocelulární (různobuněčné) = pouze jeden typ buněk (parenchymatické) = dva typy buněk (parenchymatické a příčné tracheidy)

20 B) PRYSKYŘIČNÉ KANÁLKY nemají jedle, tis, jalovec vertikální a horizontální výstelka (epitel) = tenko nebo tlustostěnná horizontální vertikální příčný řez tangenciálnířez

21 epitel tenkostěnný epitel tlustostěnný

22 C) PODÉLNÝ (DŘEVNÍ, AXIÁLNÍ) PARENCHYM uložený ve směru osy kmene vyskytuje se málo (např. jalovec) zásobní funkce rozptýlený v pletivu nebo tangenciální skupiny buňky vyplněny hnědou hmotou

23 CO POSUZOVAT NA JEDNOTLIVÝCH ŘEZECH?

24 příčný řez tangenciální řez radiální řez

25 PŘÍČNÝ ŘEZ 1. jarní x letní tracheidy = rozlišení jehličnanu 2. náhlost přechodu jarní - letní dřevo 3. výskyt (vertikálních) pryskyřičných kanálků 4. tenko - tlustostěnný epitel pryskyřičných kanálků 5. přítomnost axiálního parenchymu

26 1. jehličnan x listnáč 40x 40x

27 2. náhlý x pozvolný přechod náhlý pozvolný 40x 40x

28 3. pryskyřičné kanálky 40x 40x

29 4. tlusto x tenkostěnný epitel 200x 100x

30 TANGENCIÁLN LNÍ ŘEZ 1. výška dřeňových paprsků 2. jedno x vícevrstevné dřeňové paprsky = výskyt (horizontálních) pryskyřičných kanálků 3. spirální ztluštěniny v tracheidách

31 2. pryskyřičné kanálky 100x 200x

32 3. spirální ztluštěniny 200x

33 RADIÁLN LNÍ ŘEZ 1. spirální ztluštěniny 2. uspořádání dvojteček (modřín) 3. křížové pole = typ ztenčenin 4. homo x heterocelulární dřeňové paprsky 5. jarní x letní tracheidy

34 1. spirální ztluštěniny 200x 400x

35 2. uspořádání dvojteček v párech jednotlivě 200x 400x

36 3. typ ztenčenin v křížovém poli oknový piceoidní 200x 400x

37 4. stejno x různobuněčné paprsky stejnobuněčný různobuněčný 400x 400x

38 Klíč k určování jehličnatých dřevin

39 Které znaky hodnotit na jednotlivých řezech - sumarizace příčný 1. jarní x letní tracheidy = rozlišení jehličnanu 2. náhlost přechodu jarní - letní dřevo 3. výskyt (vertikálních) pryskyřičných kanálků 4. tenko - tlustostěnný epitel pryskyřičných kanálků 5. přítomnost axiálního parenchymu tangenciální radiální 1. výška dřeňových paprsků 2. jedno x vícevrstevné dřeňové paprsky = výskyt (horizontálních) pryskyřičných kanálků 3. spirální ztluštěniny v tracheidách 1. spirální ztluštěniny 2. uspořádání dvojteček (modřín) 3. křížové pole = typ ztenčenin 4. homo x heterocelulární dřeňové paprsky 5. jarní x letní tracheidy

40 POUŽITÁ LITERATURA BALABÁN, K. Nauka o dřevě. Praha: SZN, s. BOSSHARD, H.H. Holzkunde I. Basel: Birkhäeser Verlag, s. GROSSER, D. Die Hölzer Mitteleuropas. Berlin : Springer, s. JACQUIOT, C. Atlas d anatomie conifères. Paris: Centre technique du bois, s. PERELYGIN, L.M. Náuka o dreve. Bratislava: SVTL, s. POŽGAJ, A., CHOVANEC, D, KURJATKO, S., BABIAK, M. Štruktúra a vlastnosti dreva. Bratislava: Príroda, s. WAGENFÜHR, R. Anatomie des Holzes. Leipzig: Fachbuchverlag, s. WILSON, K.,WHITE, D.J.B. The Anatomy of Wood. London: Stobart & Son LTD, s.

Podobné dokumenty

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA LISTNÁČE

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA LISTNÁČE JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym LISTNATÉ DŘEVINY vývojově mladší složitější