Jsme v Evropě. U nás doma v České republice. Je sedm hodin ráno. Maminka v kuchyni připravuje snídani a volá: Aničko, vstávat! Volá už potřetí.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jsme v Evropě. U nás doma v České republice. Je sedm hodin ráno. Maminka v kuchyni připravuje snídani a volá: Aničko, vstávat! Volá už potřetí."

Emilie Navrátilová
před 8 lety
Počet zobrazení:

2 Jsme v Evropě. U nás doma v České republice. Je sedm hodin ráno. Maminka v kuchyni připravuje snídani a volá: Aničko, vstávat! Volá už potřetí. Aničce se z jejího pelíšku moc nechce.

3 Jsme v Africe. Je ráno. Sluníčko se vyhouplo nad obzor. Latifa už nespí. Rychle se obléká. Pak pomáhá s oblékáním dvěma mladším sestřičkám. Maminka rozdělává oheň v koutě jejich chýše.

4 Dobré ráno, zdraví maminka Aničku ve dveřích. Anička zívne. Ke snídani má nejraději housku s máslem a borůvkovou marmeládou. Někdy pije pomerančový džus, někdy mléko. Dnes má ovocný čaj. Krásně voní. Aničku čeká škola. Určitě ji zvládne.

5 Latifa musí pro vodu k prameni nad potokem. Doma vodovod nemají. Ráno chodí pro vodu děvčata z celé vesnice. Určitě je tam potká i dnes. Vodu v kanystru Latifa vynáší do kopce na hlavě. Jde rovně jako svíce, aby kanystr nespadl. Zvládne to?

6 Anička chodí do první třídy. Ve školní brašně nosí sešity, knížky a penál. V penálu tužky a pero. Má taky pastelky. Paní učitelka bude dnes žákům povídat o dalekých zemích a oni do sešitů nakreslí zvířátka, která tam žijí. Anička sedí v lavici s Petrou Bláhovou. Petra je Aniččina kamarádka.

7 Latifa se vrací s vodou. Už je nejvyšší čas. Sestřička pláče. Má hlad. Na ohništi se vaří v kotlíku boby. Latifa bere sestřičku do náručí. Neplač, dostaneš najíst! tiší ji a vybíhá s ní před domek. Dívá se smutně směrem ke škole. Za chvíli začíná vyučování. Po cestě spěchají poslední opozdilci. Latifa ale do školy nechodí, její maminka na to nemá peníze.

8 Toto je slon africký. Hádejte, kde žije? ptá se paní učitelka. To dá přece rozum, že v Africe. Vždyť je to slon africký! odpoví Anička. Paní učitelka pak vypráví o dětech, které nemohou chodit do školy. Jejich rodiče nevydělají tolik peněz, aby jim mohli koupit brašnu, učebnice a uniformu. Uniformu? diví se Petra. V Keni chodí děti do školy v uniformě, vysvětluje paní učitelka. Navrhuje, aby jednomu takovému děvčátku, které nemá ani brašnu, ani učebnice, ani uniformu, pomohli. Jak? ptá se Anička.

9 V Keni mají antilopy, slony, opice a taky zebry. Co všechno je v africké přírodě k vidění! Kdekdo by mohl Latifě závidět. Latifě je však líto, že nemá ani brašnu, ani učebnice, ani uniformu a že nemůže chodit do školy jako její kamarádky. Její maminka pracuje od rána do večera. Přesto nemá dost peněz, aby mohla Latifě uniformu s drobnými růžovými kostičkami a bílým límečkem koupit. Můžeš se učit doma, utěšuje Latifu maminka. Latifa však ví, že se doma nic nenaučí. Celý den se pro spoustu práce nezastaví.

10 Děti v Aniččině třídě se rozhodly. Za peníze, které získají za sběr starého papíru, pomohou jednomu africkému děvčátku. Něco jim přidají rodiče. Maminka Latify může za peníze dětí z České republiky koupit dceři krásnou uniformu. I na brašnu, knížky a pár sešitů jí zbude. Sotva dnes Latifa přijde s kanystrem vody od pramene, oblékne si uniformu, vezme brašnu a Jdu do školy! volá vesele.

11 Děti v Aniččině třídě čekaly na dopis. Čekaly dlouho. Latifa se nejdříve musela naučit psát. Naštěstí jí učení šlo velmi rychle. První dopis napsala s pomocí učitele. Psaní s cizokrajnými známkami konečně dorazilo. Pravda, děti krátkým anglicky psaným větám v dopise vůbec nerozuměly, ale paní učitelka jim text přeložila. Obrázek však nikdo překládat nemusel. To je naše Latifa! volaly děti a měly velkou radost.

12 Škola je velmi důležitá věc. Někdo si myslí, že si vystačí jen s hraním, ale není to pravda. Hraní je samozřejmě velmi důležité, ale v životě nejde jen o ně. Musíme se kupříkladu naučit rozumět práci, kterou chceme dělat až budeme velcí, a to se bez školy opravdu neobejde. Většina dětí se přece stejně do školy těší. A má na co! Potká spoustu nových kamarádů! Naučí se číst, psát, počítat, malovat, zpívat A taky třeba cvičit! To je důležité i zábavné zároveň. Všechna tahle spousta nových a zajímavých věcí čeká vás, děti, v naší zemi. Nikdo z nás se nemusí bát, že by ho ve škole nechtěl nebo že by tam nesměl. Jsou však země, kde to děti jako vy tak jisté se školou nemají. Rodiče žáků musejí zaplatit nejen za učebnice, sešity, barvičky, tužky a pera, ale také za uniformy. Musí také přispět na platy učitelů. Někteří lidé v těch zemích jsou tak chudí, že si proto nemohou dovolit své děti do školy posílat. To je potom zlé. Kdo naučí takové děti číst, počítat, malovat, zpívat a taky třeba cvičit? V naší zemi jsou lidé, kteří hledají cesty jak takovým dětem pomoci. Vědí totiž, že chodit do školy je pro děti věc nejen zábavná, ale i důležitá. ADRA Česká republika svými projekty pomoc takovým dětem podporuje. Samozřejmě to vše stojí hodně úsilí, ale stojí to za to. Jsme rádi, že dětí jako Latifa z našeho příběhu je na světě stále více a že na jejich podpoře se mohou podílet všichni, kterým pomáhání druhým dělá radost. Otázka: Kolik šneků s domečkem na zádech najdete v sešitu?

Podobné dokumenty

Já nechci do školky! Aní, kakám! slyším takřka ze spaní volání prostřední dcery Johanky a je mi jasné, jaká scénka se odehrává. Johanka sedí na záchodě, za chvilku seskočí, vystrčí zadeček a budec čekat,