Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Oddělení inovací a trendů Česká republika bezpečná destinace

Transkript

1 Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Oddělení inovací a trendů Česká republika bezpečná destinace 1

2 OBSAH 1. ÚČEL A CÍL STUDIE VYMEZENÍ POJMU BEZPEČNOST GLOBAL PEACE INDEX KRIMINALITA Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu Mapa politických rizik spol. AON Policejní statistiky TERORISMUS Mapa teroristických hrozeb spol. AON Terorismus v rámci Evropské unie Situace v České republice

3 1. ÚČEL A CÍL STUDIE Česká republika jako ideální destinace k trávení volného času, uzavírání obchodů či konání nejrůznějších akcí, disponuje poměrně dobrou nabídkou služeb i infrastruktury. Primární otázkou při rozhodování o cílové destinaci je přirozeně bezpečnost a to v nejširším slova smyslu. Agentura CzechTourism usiluje o dlouhodobou konkurenceschopnost České republiky na poli mezinárodního cestovního ruchu prostřednictvím řady cílených marketingových aktivit. Právě úroveň bezpečnosti v České republice může být aktivně využita pro potřeby komunikace a propagace v tuzemsku, ale i v zahraničí. Cílem zprávy o stavu bezpečnosti České republiky z pohledu cestovního ruchu je shromáždit informace z různých nezávislých zdrojů a konstatovat tak úroveň bezpečnosti v České republice, nikoli objasňovat příčiny. Pro analyzování získaných dat, byla jako nejvhodnější metoda zvolena konfirmační analýza. Pod pojem bezpečnost lze zahrnout celou řadu ukazatelů a kritérií. Tato zpráva objektivně hodnotí úroveň bezpečnosti z pohledu mírových podmínek, kriminality, hrozby teroristických útoků, hygieny, přírodních hrozeb a tolerance vůči národnostním, náboženským a sexuálním minoritám. Výsledné parametry za jednotlivé ukazatele jsou následně porovnávány s vybranými členskými státy Evropské unie. Do okruhu srovnávaných zemí jsou zahrnuty sousední státy České republiky, členské státy Visegrádské čtyřky (V4), státy významné pro ČR z hlediska příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení. Česká republika bude srovnávána celkem s deseti evropskými zeměmi. Následně hlavní město Praha, jako primární cíl zahraničních návštěvníků, je porovnávána s metropolemi vybraných zemí EU. Jednotlivé části zprávy o stavu bezpečnosti České republiky z pohledu cestovního ruchu mají své odborné garanty. Kriminalita má zásadní vliv na hodnocení úrovně bezpečnosti v destinaci. V kapitole 4 věnované kriminalitě jsou využity informace z Indexu konkurenceschopnosti v cestovním ruchu, mapy politických rizik společnosti AON a policejních statistik kriminality porovnávaných zemí. Globální hrozba přítomnosti terorismu ve společnosti je nepochybně důležitou součástí hodnocení bezpečnosti. Kapitola 5 je zaměřená na bezpečnost České republiky z pohledu hrozeb teroristických útoků opět v komparaci s vybranými státy EU. Nejčastějším dopravním prostředkem využívaným pro cestu do České republiky je osobní automobil. Proto v kapitole 6 zpráva posuzuje bezpečnost na pozemních komunikacích v České republice a ve srovnání s vybranými státy EU. 3

4 Bezpečnost destinace z pohledu cestovního ruchu je dále v této zprávě klasifikována z hlediska hygieny a zdravotních rizik kapitola 7. Hygiena a z ní plynoucí možná rizika může zásadním způsobem ovlivnit vnímání České republiky. Dalším z řady kritérií hodnocení bezpečnosti destinace jsou přírodní hrozby kapitola 8. Do posuzování bezpečnosti destinace z pohledu přírodních hrozeb jsou zahrnuty: povodně, bouře, vichřice, hurikány a zemětřesení. Cestovní ruch, globální fenomén přemisťování lidí různých národností, etnik, náboženských i sexuálních skupin, může přinášet i bezpečnostní rizika pro tyto minority v cílové destinaci. Proto je nutné posoudit bezpečnost České republiky i z pohledu tolerance rezidentů vůči turistům, kteří jsou součástí některé z minorit - kapitola 9. 4

5 2. VYMEZENÍ POJMU BEZPEČNOST Pocit bezpečí patří mezi základní lidské potřeby. Tento fakt odhalil ve svém výzkumu známý americký psycholog Abraham Herold Maslow. Každý člověk má pět typů základních potřeb, kde právě potřeba jistoty a bezpečí je zastoupena hned po zajištění základních tělesných a fyziologických potřeb. Obrázek 1: Maslowova pyramida potřeb Zdroj: MASLOW, A.H.: Motivation and personality, Harper and Row, 1987 Dokud není uspokojena potřeba na nižší úrovni, není účelné aspirovat na úroveň vyšší. Z výsledků Maslowova výzkumu lze odvodit fakt přímého vlivu úrovně bezpečnosti na návštěvnost destinace. Jako příklad lze uvést protivládní demonstrace v Egyptě z počátku roku 2011, kdy celková bezpečnostní situace bránila vycestování mnoha turistů do Egypta. Tuzemské i zahraniční cestovní kanceláře rušily kvůli bezpečnosti cesty do Egypta, především pak do Káhiry a jejího blízkého okolí. Nejedná se ale pouze o výkyvy bezpečnosti v destinacích, ale také o její celkovou image a dílčí trvalé problémy bezpečnosti jako je třeba kriminalita, hygienické podmínky, infrastruktura, náboženské nepokoje, intolerance vůči konkrétním menšinám apod. Slova bezpečnost a bezpečí vznikla z výrazu bez péče neboli bez starostí, bez potíží. Totožný vznik a význam je uváděn i u latinského securitas. Moderní česká definice pojímá bezpečnost jako stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby pro referenční objekt, jeho zájmy a tento objekt je k eliminaci stávajících i potencionálních hrozeb efektivně vybaven a ochoten při ní spolupracovat. V dobách studené války bylo v Československu slovo bezpečnost chápáno především ve vojenském a politickém významu, týkalo se hrozeb plynoucích z možného válečného konfliktu mezi kapitalistickými a socialistickými státy. Zvláště po konci 5

6 zmíněné studené války se však ukázalo, že toto pojetí je příliš úzké. Postupně se změnila jak reálná bezpečnostní situace a zdroje ohrožení, tak vnímání samostatného slova bezpečnost. Když se zeptáte obyčejných lidí, co pro ně znamená bezpečnost, je to bezpečí a ochrana před napadením a okradením neboli kriminalitou, ochrana před nemocemi či úrazem a nově se přidává i strach ze ztráty zaměstnání. Dosud upřednostňovaným referenčním objektem byl stát, postupně se jím však stávají i jiné subjekty jak na vyšší úrovni nadnárodní organizace, v určitých případech i ekonomický systém nebo životní prostředí tak na nižší úrovni. Zde se jedná o společenství, menšiny, kolektivy a organizaci. Do pole zájmu se ale nejvíce dostaly samotní lidé čili jednotlivci. Oblasti působnosti pojmu bezpečnost se v posledních letech také rozšířily. K tradičnímu vnímání bezpečnosti jako věci politiky a vojenství, se přidávají pohledy ze stran ekonomiky, environmentální a společenské oblasti. Řeší se samozřejmě i otázka toho, co spadá do pole bezpečnosti a co už ne, či které jevy jsou nebo nejsou ohrožení bezpečnosti. Kompromisní řešení mezi příliš úzkým a širokým oprávněním k tomu, aby jevy dostaly nálepku bezpečnostního statusu, nabízí dělení na tvrdou a měkkou bezpečnost ( hard soft security). Jedná se o roztřídění od důrazu na vojenské hrozby pro stát (národní bezpečnost) k porozumění pro různá nevojenská ohrožení různých aktérů na různých úrovních (bezpečnost lidí a společenství vůči hrozbám ekonomického, sociálního, ekologického a kulturního rázu). S využitím těchto dvou kategorií vznikla hierarchizace bezpečnosti, jež má jistou analogii k psychologickému modelu potřeb od Maslowa. 1 1 Centrum pro sociální a ekonomické strategie. Bezpečnostní budoucnost České republiky: Otázky, Výzvy, Problémy. Praha : Ministerstvo obrany ČR - Agentura vojenských informací a služeb, listopad 2005, str , str

7 Obrázek 2: Hierarchizace bezpečnosti podle Zemana Privilegia, luxus Kvalita života, pohodlí sociální jistoty měkká bezpečnost tvrdá bezpečnost Zdroj: Centrum pro sociální a ekonomické strategie. Bezpečnostní budoucnost České republiky: Otázky, Výzvy, Problémy. Praha: Ministerstvo obrany ČR - Agentura vojenských informací a služeb, listopad 2005, str. 44, Schéma převzato ze Zeman, P

8 Kritéria bezpečnosti destinace Bezpečnost je základním předpokladem pro vznik, realizaci i udržitelnost rozvoje cestovního ruchu a je jedním z významných kritérií při výběru destinace. Destinace s rozvinutou primární i sekundární nabídkou, respektive s atraktivitami cestovního ruchu a odpovídající infrastrukturou, ale v bezpečnostně nestabilní situaci, je významně znevýhodněna v rámci cestovního ruchu. Souvislosti mezi terorismem a jeho dopady na cestování se ukázaly zvláště po září 2001 jako velice úzké. Po čelil svět zesílené hrozbě dalších teroristických útoků a ekonomického oslabení, což zásadně ovlivnilo i oblast cestovního ruchu. Zesílený tlak na psychiku lidské společnosti vytvářel dojem, že základní lidské potřeby jsou ohroženy. K nim patří vnímání pocitu bezpečí a existenčních jistot, které jsou zároveň základními předpoklady pro plynulý rozvoj cestovního ruchu. 2 Světový cestovní ruch ovlivňují kromě vývoje světové ekonomiky právě okolnosti související s bezpečností a to se netýká pouze teroristických útoků, ale např. také zdravotního ohrožení. Souvislosti mezi cestovním ruchem a terorismem byly zřejmé vždy. Události, které stagnace a mírný pokles v mezinárodním cestovním ruchu byl zaznamenán již ve zmíněném roce 2001 (pokles zapříčiněn strachem po 11. září 2001), dále pak v roce 2003 zasáhla do vývoje mezinárodního cestovního ruchu epidemie SARS, která zapříčinila pokles počtu mezinárodních příjezdů na 694,6 mil. z 707 mil. Hospodářská krize pak ovlivnila negativní vývoj v roce 2009, kdy byl také zaznamenán pokles mezinárodních příjezdů z 919 mil. na 880 mil. mezinárodních příjezdů. 3 Mezinárodními statistickými údaji lze snadno dokázat provázanost bezpečnosti a cestovního ruchu. Čísla uvedená výše vypovídají o tomto vztahu. Teroristické útoky, regionální války, znečištěné prostředí a další kritické situace se bohužel stanou součástí denního života a ovlivní tak zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí. Zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí lze tedy zařadit mezi primární lidské potřeby a zároveň ji lze považovat za současný trend v evropském a také světovém cestovním ruchu definovaný Evropskou komisí již v roce HEJNA, Aleš. Terorismus ve světě a cestovní ruch [online]. Citace , 10:00, dostupné z www: < 3 UNWTO 8

9 Důsledky pro cestovní ruch to má následující: turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou považovány za méně bezpečné turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost průmysl cestovního ruchu bude pružněji a lépe reagovat a uspokojovat poptávku v krizových obdobích při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody (jezera, bazény, ale i vody z vodovodní sítě) 4 Faktor bezpečnosti destinace je velice významný činitel, který rozhoduje o tom, zda turista danou destinaci navštíví. Často je ovšem bezpečnost otázkou image destinace, která ne vždy musí být pravdivá a odpovídat skutečnosti. Bezpečnost lze posoudit z různých hledisek. Jako primární hlediska posouzení úrovně bezpečnosti v České republice ve vztahu k cestovnímu ruchu byla zvolena tato kritéria: Pro účely této studie byla vybrána tato kritéria posouzení bezpečnosti destinace: Světový mírový index (Global Peace Index) Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu (Travel and Tourism Competitiveness Index) Kriminalita Terorismus Bezpečnost v silniční dopravě Zdravotní bezpečnost a hygienické podmínky Meteorologické a geologické ohrožení Tolerance vůči národnostním, etnickým, náboženským a sexuálním menšinám 4 CzechTourism. Trendy cestovního ruchu v Evropě [online]. Citace , 9:52, dostupné z www: < 9

10 3. GLOBAL PEACE INDEX Global Peace Index (nebo-li Světový mírový index, dále GPI) lze dobře využít pro primární pohled na posouzení destinace z hlediska bezpečnosti a také v oblasti cestovního ruchu. Zabývá se totiž obecnými ekvivalenty posuzující mírové podmínky, jež úzce souvisí i s bezpečností. Právě bezpečnost a mírové podmínky jsou nutnou a zároveň základní podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu. Mír má velký význam pro cestovní ruch a to platí také naopak cestovní ruch má velký význam pro mírovou spolupráci mezi jednotlivými státy. Obrázek 3: Logo Global Peace Index Zdroj: [online], , dostupné z www: < Úvodním pilířem verifikace hypotézy, že Česká republika patří mezi bezpečné turistické destinace je posouzení podle objektivního mezinárodně uznávaného indexu míru Global Peace Index. Charakteristika indexu Global Peace Index (dále GPI) je první vytvořený index, který se věnuje tématu míru a posuzuje faktory, které mír ovlivňují. Index GPI vyvíjí a každoročně sestavuje australská nevládní organizace Institut ekonomiky a míru Institute for Economics and Peace ve spolupráci s Economist Inteligence Unit, mezinárodním týmem akademiků a expertů v oblasti míru (Mezinárodní Institut strategických studií, Světová banka, různé jednotky OSN atd.) Tento index slouží nejen pro veřejnou debatu o míru, ale může být i prospěšný při rozhodování pro zahraniční investory. Nabízí tedy prvotní pohled na daný stát. Právě vyšší bezpečnost, právní ochrana a nízká korupce jsou velmi důležitými aspekty, na základě kterých se mohou investoři rozhodnout. Česká republika byla pro rok 2010 hodnocena jako 12. nejmírumilovnější 5 zemí k životu. 5 Z angl. peaceful, v překladu mírný, pokojný, mírový 10

11 Každým rokem se tak rozšiřuje počet hodnocených zemí. V roce 2007 bylo zhodnoceno 121 zemí a za rok 2010 to bylo 149 zemí. Každým rokem se tedy počet hodnocených zemí zvyšuje a tím se také hodnocení stává objektivnější a index nabírá na svém významu. Index umožňuje lepší pochopení mechanismů, které podporují a udržují mír. Index se soustřeďuje také na výzkum celé řady potenciálních determinantů míru včetně úrovně demokracie a transparentnosti, vzdělání a materiálního blahobytu. Obrázek 4: Metodika hodnocení kritérií Vnitřní vlivy Vnitřní konflikt Global Peace Index Vláda Vnitřní integrace Bohatství Zdraví -Respektování lidských práv - Politická nestabilita -Organizovaný zločin -Násilné demonstrace -Snadnost přístupu ke zbraním -Násilná kriminalita Vnější vlivy -Nepřátelstvívůči cizincům -Míra regionální integrace -Vztahy se sousedními zeměmi Zdroj: Methodology, Results, Findings, 2010, Institute For Economics and Peace, str. 49. [online]. Citace , 14:00 dostupné z www: < content/uploads/pdf/2010/2010%20gpi%20results%20report.pdf>, vlastní překlad V rámci indexu je hodnoceno několik ukazatelů bezpečnosti v zemích světa počínaje vnímáním kriminality a počtem vražd či násilných trestných činů konče. Bezpečnost je v každé zemi hodnocena ve dvou rovinách, vnitřní a vnější. Ve vnitřní bezpečnosti (na celkovém indexu se podílí 60 % a v obrázku je zobrazena zelenou barvou) jsou hodnoceny vztahy mezi těmito ukazateli: vnímání kriminality ve 11

12 společnosti, počet uprchlíků a vysídlených osob, politická stabilita, dodržování lidských práv, potenciál pro teroristické činy, počet vražd (na 100 tisíc lidí), úroveň násilných trestných činů, pravděpodobnost násilných demonstrací, počet vězňů (na 100 tisíc obyvatel) a zabezpečení vnitřní bezpečnosti (počet policistů a dalších ochranných složek státu). Tyto ukazatelé jsou ohodnoceny vahou 1 5 podle jejich významu. Následující tabulka popisuje váhy jednotlivých indikátorů. Ve vnější bezpečnosti je hodnoceno např. nepřátelství vůči cizincům, význam regionální integrace či vztahy se sousedními zeměmi. 12

13 Tabulka 1: Posouzení jednotlivých indikátorů GPI podle důležitosti Indikátor Váha (1-5) Vnitrostátní (vnitřní) mír 60 % Vnější mír 40 % Úroveň kriminality vnímaná společností 4 Počet ochranných složek a policistů na 100,000 obyvatel 3 Počet vražd na 100,000 obyvatel 4 Počet vězňů na 100,000 obyvatel 3 Snadnost přístupu k ručním a lehkým zbraním 3 Úroveň organizovaného vnitrostátního zločinu 5 Pravděpodobnost násilné demonstrace 3 Úroveň násilné kriminality 4 Politická nestabilita 4 Úroveň porušování lidských práv 4 Objem obchodu s hlavními konvenčními zbraněmi na 100,000 obyvatel 2 Pravděpodobnost teroristického útoku 1 Počet mrtvých z organizovaného zločinu 5 Výdaje na armádu jako procento z HDP 2 Počet zaměstnaných v armádě na 100,000 obyvatel 2 Finanční prostředky na mírové mise OSN 2 Průměrný počet těžkých zbraní na 100,000 obyvatel 3 Objem vývozu těžkých zbraní na 100,000 obyvatel 3 Objem obchodu s konvenčními zbraněmi na export na 100,000 obyvatel 2 Vojenský potenciál / sofistikovanost 2 Počet vystěhovaných lidí jako procento populace 4 Vztahy se sousedními zeměmi 5 Počet vnitrostátních a mezinárodních bojových konfliktů: Odhadovaný počet mrtvých z organizovaného mezinárodního konfliktu 5 Zdroj: Methodology, Results, Findings, 2010, Institute For Economics and Peace, str. 9. [online]. Citace , 14:00 dostupné z www: < content/uploads/pdf/2010/2010%20gpi%20results%20report.pdf>, vlastní překlad Výsledky Global Peace Index za rok 2010 Z následující mapy (obrázek č. 5) je patrná celková situace ve světě podle hodnocení Global Peace Indexu. Zeleně zvýrazněné země tedy představují nejmírumilovnější země, naopak země označené červenou barvou dopadly v hodnocení nejhůře. 13

14 Obrázek 5: GPI Map 2010 Zdroj: Global Peace Index, GPI Map [online]. Citace , 10:00, dostupné z www: < 14

15 V roce 2010 patřily první tři místa státům Nový Zéland, Island a Japonsko. Nový Zéland si udržel prvenství z loňského roku a hlavním důvodem je zajisté to, že se jedná o velmi civilizovanou a bezpečnou zemi, kde jsou násilné trestné činy výjimečné. Z hlediska cestovního ruchu je Nový Zéland velmi bezpečnou destinací, představující pro turisty minimální riziko ohrožení. Turistům nehrozí ani žádné přímé zdravotní nebezpečí, neboť je zde velmi nízký stupeň výskytu nebezpečných přenosných chorob. Nový Zéland má navíc velmi dobré vztahy se sousední Austrálií. Tyto aspekty se také v hodnocení indexu zohledňují, protože jsou pro mírové podmínky velmi významné. Naopak poslední místo obsadil stále válkou zasažený Irák. V Iráku je dlouhodobě velmi komplikovaná bezpečnostní situace, která s sebou přináší mnoho rizik (nemluvě pro turisty). Indikátor organizovaného konfliktu v zemi zůstává na nejvyšším možném skóre (5). Rizikové situace v Iráku nelze často ani předvídat a z hlediska cestovního ruchu je situace nebezpečná. Iráku tak chybí základní předpoklad pro cestovní ruch, kterým je právě bezpečnost. Turisté, kteří nemají dostatečný přehled a adekvátní ochranu se mohou stát obětí kriminálních uskupeních či izolovaných skupin náboženských fundamentalistů, kteří pod záminkou svého náboženského vyznání útočí. V zemi je také omezený přístup k základní zdravotní pomoci a individuální cesty nejsou vzhledem k špatné bezpečnostní situaci a stavu infrastruktury doporučovány. Na předposledních místech s nejhorším hodnocením skončily země jako Izrael, Pákistán, Súdán, Afghánistán a Somálsko. Súdán také není nakloněn cestám individuálních turistů, jelikož zde panuje napjatá situace. Z pohledu bezpečnosti je přijatelné pouze hlavní město a jeho blízké okolí. Súdán trpí nedostatečnou infrastrukturou a panují zde i špatné hygienické podmínky. Ačkoliv se Izrael jednoznačně řadí mezi hospodářsky vyspělé státy, umístil se na posledních příčkách hodnocených zemí. V Izraeli je vysoká koncentrace památek a historie tohoto území je stará bezmála 6000 let. Země disponuje tedy značným potenciálem pro cestovní ruch. Tento potenciál je však velmi omezen bezpečnostními podmínkami, které brání jeho plnému využití. Izrael navíc na jihozápadě sousedí s pásmem Gazy, což je jedno ze samosprávných území Palestiny a také místo stálých nepokojů mezi Araby a Židy. U země jako je Somálsko výsledek překvapivý není. Somálsko je země bez státního aparátu, kde se odehrávají stále vážné konflikty a je zde velice nejistá bezpečnostní situace. Důrazně se doporučuje do tohoto teritoria vůbec necestovat. 15

16 Tabulka 2: Žebříček TOP 20 zemí podle hodnocení GPI Pořadí Země Skore 1. Nový Zéland 1, Island 1, Japonsko 1, Rakousko 1, Norsko 1, Irsko 1, Lucembursko 1, Dánsko 1, Finsko 1, Švédsko 1, Slovinsko 1, Česká republika 1, Portugalsko 1, Kanada 1, Katar 1, Německo 1, Belgie 1, Švýcarsko 1, Austrálie 1, Maďarsko 1,495 Zdroj: Žebříček top 20 nejlépe hodnocených zemí GPI [online]. Citace , 10:00, dostupné z www: < vlastní překlad Postavení České republiky v rámci indexu GPI Výsledky šetření jasně ukazují, že nejpokojnější jsou malé země se stabilním demokratickým režimem podpořeným solidními ekonomickými výsledky. Proto se také v první dvacítce pravidelně objevují země ekonomicky vyspělé. Česká republika právě náleží do tohoto okruhu zemí a v hodnocení indikátorů indexu GPI se umístila za rok 2010 na 12. místě ze 149 zemí. Česká republika se v celkovém hodnocení drží mezi místem. Výjimkou byl rok 2008, kdy se Česká republika propadla na 17. místo. Tento fakt je ovlivněn tím, že v letech 2007 / 2008 přibylo do hodnocení najednou 19 zemí, tedy z hodnocených 121 zemí stoupl počet na 140. V roce 2009 však opět Česká republika potvrdila své vynikající postavení na 11. místě. Nutno podotknout, že hodnocení České republiky se zlepšuje. Vzhledem k počtu hodnocených zemí v roce 2007, kdy bylo ohodnoceno 121 zemí, Česká republika obsadila 13. místo. V roce 2009 přibylo k hodnoceným zemím 28 zemí a Česká republika si polepšila ještě o jednu příčku. 16

17 Následující tabulka zobrazuje, jak si Česká republika stála v tomto hodnocení v posledních čtyřech letech v závislosti na počtu hodnocených zemí: Tabulka 3: Hodnocení České republiky z hlediska GPI v letech Rok Umístění Počet hodnoc. zemí Zdroj: Žebříček top 20 nejlépe hodnocených zemí, vlastní tabulka na základě informací z [online]. Citace , 15:00, dostupné z www: < vlastní překlad 17

18 Česká republika se v rámci regionu střední a východní Evropy umístila velmi dobře na druhém místě po Slovinsku. Tabulka 4: Postavení České republiky v rámci zemí střední a východní Evropy Střední a Pořadí východní Celkové v Evropa pořadí regionu Slovinsko 11 1 Česká republika 12 2 Maďarsko 20 3 Slovensko 21 4 Polsko 29 5 Chorvatsko 41 6 Litva 42 7 Rumunsko 45 8 Estonsko 46 9 Bulharsko Lotyšsko Bosna a Hercegovina Albánie Moldávie Makedonie Černá hora Srbsko Kazachstán Ukrajina Bělorusko Uzbekistán Arménie Turkmenistán Azerbajdžán Turecko Gruzie Rusko Zdroj:Celkové pořadí zemí v rámci regionu Střední a východní Evropa, [online]. Citace , 11:45, dostupné z www: < vlastní překlad Postavení České republiky v rámci zemí V4: Obecně se země Visegrádské čtyřky (V4) umístily v první TOP 5 zemí v rámci regionu Střední a východní Evropa a v rámci celkového hodnocení do 29. místa. Česká republika se zařadila v rámci zemí V4 na 1.místo a v dalším pořadí následuje Maďarsko, Slovensko a Polsko. Všeobecně lze tedy tyto země označit za bezpečné, což je pro Českou republiku také příznivé. Česká republika přímo sousedí se dvěma z těchto zemí se Slovenskem a Polskem a mírové podmínky sousedních zemí jsou také podstatným kritériem pro 18

19 hodnocení České republiky. Na stranu druhou je zde viditelný jistý odstup v hodnocení České republiky a dalších zemí V4. Česká republika tyto země znatelně předstihla v pozitivním slova smyslu. Tabulka 5: Postavení České republiky v rámci zemí V4 Pořadí Země V4 Celkové pořadí v rámci V4 Česká republika 12 1 Maďarsko 20 2 Slovensko 21 3 Polsko 29 4 Zdroj: Celkové pořadí států v rámci indexu GPI 2010, [online]. Citace , 10:00, dostupné z www: < vlastní překlad Obrázek 6: Logo zemí Visegrádské čtyřky Zdroj: [online] , Dostupné z www: < Tabulka 6: Porovnání v umístění s ostatními vybranými evropskými zeměmi Země Umístění Rakousko 4. Česká republika 12. Německo 16. Belgie 17. Maďarsko 20. Slovensko 21. Španělsko 25. Polsko 29. Velká Británie 31. Francie 32. Itálie 40. Zdroj: Celkové pořadí států v rámci indexu GPI 2010, [online]. Citace , 10:00, dostupné z www: < vlastní překlad 19

20 Českou republiku předstihlo z vybraných evropských zemí pouze Rakousko, které v souhrnném hodnocení obsadilo 4. místo. Česká republika je následována Německem na 16. místě a dále pak Belgií na 17. místě. Poslední místo obsadila Itálie (40. místo). Jak již bylo zmíněno, Česká republika v rámci zemí Visegrádské čtyřky dopadla nejlépe a v rámci vybraných zemích obsadila lichotivé 2. místo. Z těchto výsledků Global Peace Index lze vyčíst, že Česká republika rozhodně není více nebezpečná než ostatní západoevropské státy, naopak je její pozice v mnoha ohledech lepší. 20

21 4. KRIMINALITA Pro účely této studie by bylo postačující hodnocení České republiky vycházející ze Světového mírového indexu (Global Peace Indexu, GPI), nicméně pro větší objektivnost se práce bude zabývat dalšími dílčími kritérii posouzení bezpečnosti. Jedním z nich je kriminalita, která patří mezi faktory, na základě kterých se potenciální návštěvníci rozhodují při výběru destinace. Často je jejich rozhodování odvozené od image destinace, která však není vždy shodná s realitou. Cílem této kapitoly je dokázat na základě objektivních dat, že Česká republika není rozhodně více nebezpečná než ostatní evropské země. Tato kapitola bude vycházet z různých nestranných zdrojů a to konkrétně: Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu, (Travel and Tourism Competitiveness Index), který hodnotí mimo jiné právě bezpečnost a kriminalitu. Mapa politických rizik společnosti AON Policejní statistiky, statistiky Policejního prezidia Statistiky ministerstev vnitra. 4.1 Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu Pro objektivní pohled na bezpečnost destinace lze využít i hodnocení z Indexu konkurenceschopnosti v cestovním ruchu (Travel and Tourism Competitiveness Index, dále jen TTCI). Pro potřeby této části zprávy je zohledněna jeho součást, která řeší bezpečnost (Safety and Security). Tento index zpracovává Světové ekonomické fórum ve spolupráci s významnými partnery v cestovním ruchu (např. IATA, UNWTO, WTTC, UNESCO a další). Cílem indexu TTCI je měření faktorů a politik, díky nimž je rozvoj odvětví cestovního ruchu atraktivní ve vybraných zemích. Díky detailní analýze každého pilíře a podpilíře TTCI, mohou podnikatelé a vláda lépe vidět výzvy pro rozvoj cestovního ruchu. Tato studie slouží k dvěma účelům. Díky analýze klíčových oblastí cestovního ruchu a přidělením důležitosti jednotlivým kategoriím, napomáhá při rozhodování v tomto sektoru. Druhým a mnohem důležitějším důvodem je to, že tato studie nabízí příležitost pro turistický sektor zvýraznit kritické oblasti a jednat o nich s aktéry tvořícími politiku. Umožňuje dialog 21

22 mezi státním a soukromým sektorem při zlepšování prostředí pro rozvoj cestovního ruchu na národní úrovni. 6 Obrázek 7: Logo World Economic Forum Zdroj: World Economic Forum [online] , 9:00, dostupné z www: < Index vyhodnocuje konkurenceschopnost národních ekonomik v oblasti cestovního ruchu na globálním trhu. Posuzuje různé překážky rozvoje cestovního ruchu jak regulačního charakteru, tak z hlediska dalších faktorů. TTCI je používán výkonnými řediteli společností a obchodníky ve všech odvětvích, kterým se výzkum věnuje. Poskytuje jedinečná data v mnoha kvalitativních a ekonomických otázkách, stejně jako ve specifických otázkách cestovního ruchu. TTCI je založen na třech širokých kategoriích proměnných, které obohacují nebo řídí konkurenceschopnost v cestovním ruchu. Tyto kategorie jsou shrnuty do tří subindexů: Subindex regulačního rámce turismu, Subindex obchodního prostředí a infrastruktury v turismu a Subindex lidských, kulturních a přírodních zdrojů v cestovním ruchu. Každý subindex má pod sebou zahrnuje další aspekty, které jsou patrné z následujícího obrázku. 6 LANKE, J., CHIESA, T. - World Economic Forum (2008). The Travel & Tourism Competitiveness Index 2008: Measuring Key Elements Driving the Sector s Development, str

23 Obrázek 8: Struktura Indexu konkurenceschopnosti v cestovním ruchu INDEX KONKURENCESCHOPNOSTI V CR (TTCI) Subindex A: Regulační rámec turismu Subindex B: Obchodního prostředí a infrastruktura v turismu Subindex C: Lidské, kulturní a přírodní zdroje v turismu Politika a zákonodárství Infrastruktura pro leteckou dopravu Lidské zdroje Udržitelnost životního prostředí Infrastruktura pozemní dopravy Vztah rezidentů k turistům Bezpečí a zajištění bezpečnosti Turistická infrastruktura Přírodní zdroje Zdraví a hygiena Infrastruktura informačních technologií Kulturní zdroje Podpora turismu ze strany státu Cenová konkurenceschopnost v cestovním ruchu Zdroj: The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011 [online]. Citace , 15:00, dostupné z www: < vlastní překlad Do TTCI je zahrnuto více než 70 posuzovaných ukazatelů, na jejichž základě je vypočteno celkové skóre a sestaveno konečné pořadí zemí. V roce 2011 bylo hodnoceno 139 ekonomik jednotlivých zemí, každoročně tento počet stoupá. Index hodnotí následujících 14 pilířů: (viz obrázek č. 8) - politika a zákonodárství - udržitelnost životního prostředí - bezpečí a zajištění bezpečnosti - zdraví a hygiena - podpora cestovního ruchu ze strany státu - infrastruktura pro leteckou dopravu 23

24 - infrastruktura pozemní dopravy - turistická infrastruktura - infrastruktura informačních technologií - cenová konkurenceschopnost v cestovního ruchu - lidské zdroje - vztah rezidentů k turistům - přírodní zdroje - kulturní zdroje Tabulka 7: Výsledky hodnocení TTCI ve vybraných zemích Umístění Umístění Země svět Evropa Německo 2 2 Francie 3 3 Rakousko 4 4 Velká Británie 7 6 Španělsko 8 7 Belgie Itálie Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj : The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011, World Economic Forum [online]. Citace , dostupné z www: < vlastní překlad TTCI pro rok 2011 byl pro země v ležící v Evropě opět velmi úspěšný. Prvních 5 příček obsadily evropské státy a 14 z prvních 20 ekonomik jsou opět státy tohoto světadílu. Do první desítky se dostaly země jako Švýcarsko (které získalo první pozici a drží si ji již od roku 2007, kdy se začal index vydávat), Německo, Francie, Rakousko, Švédsko, Velká Británie a Španělsko. Švýcarsko je destinací nejen vhodnou pro dovolené, ale také je významnou destinací, která hostí každoročně mnoho kongresů, veletrhů a výstav. Hlavním významným faktorem je vysoce kvalifikovaná pracovní síla v cestovním ruchu a vynikající dopravní 24

25 infrastruktura. Ve Švýcarsku panuje vysoká úroveň obecné bezpečnosti a spojení těchto aspektů vytváří ze Švýcarska nejkonkurenceschopnější destinaci vůbec. 7 Německo dosáhlo v hodnocení konkurenceschopnosti 2. místa a předběhlo tak Rakousko, které za tento rok pokleslo až na 4. místo. Německo je také významným cílem konání kongresů a veletrhů a disponuje jednou z nejlepších dopravních infrastruktur na světě. Celosvětově se v indexu umístilo na 3. místě v pozemní dopravě a na 7. místě v letecké dopravě. Německo koná významné kroky v rozvoji turismu a především se angažuje v oblasti udržitelného cestovního ruchu s velkým důrazem na životní prostředí. K výbornému umístění přispělo také kulturní dědictví Německa. 8 Francie skončila na 3. místě, na čemž má zásluhu především bohaté kulturní dědictví. Stejně jako Švýcarsko a Německo i Francie je významná z pohledu kongresového cestovního ruchu. Opět má tato země jednu z nejlepší infrastruktur světa a udržitelnost a životní prostředí jsou jednou z priorit vlády. 9 Rakousko je na celkovém 4. místě a pokleslo tak o 2 příčky naproti minulému roku. Rakousko si udržuje dobrou pozici značným množstvím pamětihodností (celkem 9), které jsou zapsány v seznamu UNESCO. Disponuje i přírodními atraktivitami a zároveň je významnou kongresovou destinací, především pak hlavní město Vídeň. Další výhodou je fakt, že vláda intenzivně podporuje ochranu životního prostředí. Rakušané jsou otevření cestovnímu ruchu a mají dobrý vztah k turistům, disponují též kvalitní turistickou infrastrukturu a v neposlední řadě je Rakousko bezpečná země s výbornou úrovní hygieny a zdraví. 7 The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011, [online]. Citace , 11:47, Dostupné z www: < str The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011, [online]. Citace , 11:47, Dostupné z www: < str The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011, [online]. Citace , 11:47, Dostupné z www: < str

26 Pro rok 2011 se Česká republika umístila v celkovém indexu na 31. místě ze 139 hodnocených zemí a na 22. místě mezi evropskými zeměmi z celkového počtu 42 zemí. Nejlepší výsledek ČR vykazuje v pilíři hygieny a zdraví, kde se umístila na 6. místě, což je blíže rozepsáno v kapitole 3.4., věnované hygienickým podmínkám. Dále je Česká republika bohatá na kulturní dědictví, disponuje uspokojivou turistickou a pozemní infrastrukturou a také její umístění v udržitelnosti životního prostředí je dobré. Hodnocení zemí V4 V níže uvedené tabulce lze vidět hodnocení zemí, které jsou součástí Visegrádské čtyřky. Nejlépe byla vyhodnocena Česká republika i kvůli již zmíněným výsledkům v jednotlivých pilířích. Maďarsko je stejně jako Česká republika velmi bohaté na kulturní dědictví a má poměrně kvalitní zdravotnické a hygienické zázemí. V Maďarsku je také pozitivně hodnocena dostupnost kvalifikovaných pracovních sil. Slovensko vykazuje nejlepší výsledek také ve zdravotnické oblasti, dále v udržitelnosti životního prostředí a dostupnosti kvalifikovaných sil. Polsko, které se v rámci V4 umístilo na třetím místě vynikalo především z pohledu kulturního dědictví, které bylo hodnoceno kladně. Tabulka 8: Výsledky hodnocení TTCI v zemích V4 Travel and Tourism Competitiveness Index V4 Travel and Tourism Competitiveness Index V4 země pořadí - svět pořadí - V4 Česká republika 31 1 Maďarsko 38 2 Polsko 49 3 Slovensko 54 4 Zdroj : The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011, World Economic Forum [online]. Citace , dostupné z www: < vlastní překlad 26

27 3. pilíř Bezpečí a zajištění bezpečnosti Pro účely studie se podrobněji rozebere třetí pilíř indexu, který hodnotí bezpečí a bezpečnost. Pilíř zkoumá běžnou kriminalitu a násilí včetně terorismu a dále pak řeší dopad na cestovní ruch a ekonomiku plynoucí z těchto skutečností. Pilíř bezpečnosti obsahuje další čtyři subindexy: náklady na terorismus pravomoc policejních složek náklady na kriminalitu počet dopravních nehod na 100 tis. obyvatel Tabulka č. 9 vyobrazuje vybrané země a jejich pořadí v rámci těchto subindexů. Nejlépe hodnocené státy jsou na prvních místech. Státy, které dopadly v hodnocení nejhůře jsou na místech posledních. Tabulka 9: TTCI, bezpečí a bezpečnost ve vybraných zemích TTCI - 3. pilíř Bezpečí a bezpečnost - pořadí vybraných států Pořadí v subindexu Země Německo Rakousko Belgie Francie Velká Británie Španělsko Česká republika Maďarsko Itálie Slovensko Polsko Zdroj : The Travel & Tourism Competitiveness Report 2011, World Economic Forum [online]. Citace , dostupné z www: < vlastní překlad V tomto pilíři dominují na předních místech především evropské země v čele s Finskem, Švýcarskem a Norskem. Tyto evropské státy většinou nevykazují vysokou úroveň kriminality a jsou považovány za bezpečné. Také nejsou ohroženy terorismem jako mnoho dalších zemí a bezpečnost je kladně hodnocena i na silnicích (usuzováno z počtu dopravních nehod). Mimo jiné těží z vysokých pravomocí policejních složek. 27

28 Náklady na terorismus V tomto subindexu se posuzuje, v jakém rozsahu uvaluje hrozba terorismu náklady na obchod v daném státě. Žebříček je sestaven dle kritéria, že státy, které mají nejnižší náklady na obchod vyvolané terorismem jsou uvedeny na vrcholu. Nejlépe se umístila Uruguay, Rwanda a Island, naopak nejhůře Nepál, Pákistán a Kolumbie. Česká republika není v současné době ohrožena extrémistickými ani teroristickými útoky (blíže se tomuto tématu věnuje kapitola 5 terorismus). To také potvrzuje výsledek tohoto pilíře, ve kterém Česká republika skončila na 24. místě. Lepšího hodnocení dosáhly země jako Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Za ČR následují Belgičané až na 47. místě, dále Němci a Poláci, Italové a Francouzi, Britové a nejhůře Španělé na 117. místě. Z těchto výsledků je patrné, že si Česká republika stojí dobře a lze ji vyhodnotit jako bezpečnou turistickou destinaci z pohledu terorismu Pravomoc policejních složek Pod tímto subindexem si lze představit, v jakém rozsahu mohou policejní složky použít vynucení práva a pořádku. Nejlépe hodnocené země byly Finsko, Singapur a Island. Nejhoršího umístění dosáhlo Pobřeží slonoviny, Bolívie a Venezuela. V rámci tohoto subindexu nedopadla Česka republika z vybraných zemí úplně nejlépe. Česká republika a Slovenská republika obsadily z vybraných zemí poslední místa a to konkrétně 86. a 89. místo. Největší pravomoc mají policejní složky v Německu, následuje skupina zemí Rakouska, Španělska, Francie, Belgie, Velké Británie a Itálie. Polsko se umístilo na 60. místě a Maďarsko na místě Náklady na zločin a násilí Pilíř se zabývá tím, v jakém rozsahu vyvolává kriminalita a násilí v dané zemi další náklady obchodu. (např. se jedná o zabezpečovací prostředky obchodů apod.) Česká republika z hlediska nákladů na zločin a násilí se umístila na 35. místě z celkem 139 hodnocených zemí, což je pozitivní výsledek. Lépe jak Česká republika se umístilo Rakousko, Německo a Belgie. V pořadí za Českou republikou jsou státy jako Francie, Slovenská republika, Polsko, Španělsko, Velká Británie a Maďarsko. Nejhůře z jedenácti porovnávaných zemí byla vyhodnocena Itálie na 92. místě. Co se týče celkového hodnocení 139 zemí, skončila nejhůře Jihoafrická republika, Salvátor a Guatemala. Sýrie, Omán a Katar byly naopak hodnoceny nejlépe. 28

29 Dopravní nehody na 100 tis. obyvatel Subindex hodnotí počet usmrcených osob při dopravních nehodách a přepočítává je na 100 tis. obyvatel. 10 Nejlépe ohodnocena byla Malta, Uruguay a Nizozemí, nejhůře Angola, Libye a Egypt. Ačkoliv se Česká republika umístila v horší polovině námi vybraných zemí (32. místo), z celkového počtu 139 hodnocených zemí je to velmi uspokojivý výsledek. Velká Británie vykazuje dobrý výsledek a je z vybraných zemí nejlepší, dále je v pořadí Německo, Francie, Rakousko, Španělsko a Itálie a Belgie. Maďarsko, Polsko a Slovensko dopadly v hodnocení hůře než Česká republika. O této problematice bude ještě zmínka v kapitole č. 6 o bezpečnosti v silniční dopravě. 4.2 Mapa politických rizik spol. AON Společnost AON Corporation Společnost AON Corporation má sídlo v Chicagu a je poskytovatelem služeb řízení rizik, pojištění a zprostředkování makléřských služeb a lidských zdrojů, poradenství a outsourcingu. Byla založena v roce 1972 a začala se jako první na světě věnovat politickému riziku. Přístup spol. AON k politickému řízení rizik kombinuje analýzu země, poradenství v krizovém managementu, zkušenosti z globálního makléřství a specializované vnitřně vyškolené odborníky. Mapa politických rizik AON poskytuje hodnocení všech úrovní a typů politických rizik ve více jak 200 oblastech po celém světě a je to cenný nástroj pro pojišťovny a podnikatele, kteří mají zodpovědnost za posuzování rizik. Z mapy politických rizik vychází, že ačkoliv se světová ekonomika pomalu zotavuje, politická rizika, kterým jsou firmy v mezinárodním prostředí vystaveny, se oproti roku 2010 zvýšily. Pro rok 2011 bylo posouzeno 211 zemí a území a hodnotí úroveň rizika v oblastech jako nesměnitelnost měny, stávky, nepokoje a občanské nepokoje, války, platební neschopnost státu, politický vliv, slabá místa v dodavatelském řetězci a právní a politická rizika. V současné době jsou firmy nejvíce ohroženy platební neschopností státu. Vznikla za spolupráce společnosti AON s Oxford Analytica, která čerpá z výsledků výzkumů z celosvětové sítě. V Oxford Analytica pracují tisíce odborníků včetně 10 Hodnocení tohoto subindexu čerpá z dat za rok

30 vedoucích pracovníků Oxfordské univerzity a významným zdrojem pro hodnocení rizik jsou také výzkumná zařízení z celého světa. Tím, že výsledky byly vytvořeny na základě mnoha nestranných zdrojů a rizika byla posouzena nezávisle, lze tuto mapu považovat za objektivní. 11 AON mapa rozděluje země do šesti skupin podle míry rizika od minimálního až po velmi vysoké. Každá země na mapě je hodnocena podle konkrétních rizik, jimž čelí. Tato rizika jsou označena symboly (ikonami) a znamenají následující: 1. Ikona války (war, cicil war) Tato ikona symbolizuje riziko vypuknutí války, občanské války či různých typů povstání. Mapa světa v roce 2011 oproti roku 2010 zaznamenala nárůst počtu zemí, ve kterých hrozí vysoké riziko vypuknutí války. (Jedná se konkrétně o těchto pět zemí: Madagaskar, Niger, Venezuela, Kyrgystán a Thajsko). V současné době riziko vypuknutí války či nepokojů hrozí celkem ve 34 zemích. 2. Ikona devizového transferu (exchange transfer) Tato ikona označuje nemožnost provést platby v místní měně a zákaz vývozu místní měny. V roce 2011 je označeno touto ikonou 76 zemí (v r to bylo 69 zemí). 3. Ikona stávky, povstání, nepokoje a terorismu (strike, riot, civil commotion, terrorism) 11 nových zemí vykazuje v roce 2011 vysoké riziko výskytu stávek, povstání, nepokojů či terorismu. Přibylo tak oproti roku nových zemí na celkový počet 111 zemí. K těmto nově rizikovým zemím patří také Rakousko. 4. Ikona platební neschopnosti státu (sovereign non payment) Riziko selhání státních plateb zůstává celosvětovým problémem. Pro rok 2011 bylo nově zařazeno do vyšší rizikové kategorie 13 ostrovních států v důsledku poklesu cestovního ruchu a jeho dopadu na ekonomiku a z toho vyplývající pravděpodobnost zadlužení. V roce 2011 vykazuje riziko platební neschopnosti a následného zadlužení 88 zemí Tisková zpráva AON: Politická rizika pro podnikání jsou celosvětově vyšší, [online]. Citace , 15:40, dostupné z www: < 12 Zu wenig Versicherungen gegen politische Risiken [online]. dostupné z www: < 30

31 5. Slabá místa (zranitelnost) dodavatelského řetězce (Supply chain vulnerability) Globální dodavatelské řetězce se stávají více náchylné k potenciálnímu narušení obchodu. Počet zemí, které jsou z tohoto hlediska rizikové, se každoročně zvyšuje. Je to dáno vládními embargy či intervencemi dodavatelů stávkami, sabotážemi či terorismem. 6. Ikona legislativního a politického rizika (legal and regulatory) Počet zemí s tímto rizikem se zvýšil na 104 zemí. Nově rizikovými zeměmi se stal Vietnam, Bulharsko a Saudská Arábie. 7. Ikona politického vlivu (political interference) Tato ikona označuje riziko, že investoři ztratí svůj majetek z důvodu vyvlastnění či zestátnění. V současné době je tímto rizikem ohroženo 88 zemí. (nárůst 3 zemí oproti roku 2010). 8. Ikona nedostatečného zásobování vodou (Food and Water Insecurity Index) Země, které trpí nedostatečným zásobováním vodou jsou označeny tímto symbolem. 9. Ikona nedostatku potravin Touto ikonou jsou označeny státy, ve kterých hrozí riziko nedostatku potravin. 31

32 Obrázek 9: AON mapa politických rizik - Evropa Zdroj: AON Mapa politických rizik [Online]. Dostupné z www: < 32

33 Obrázek 10: Mapa politických rizik společnosti AON Zdroj: [Online]. Dostupné z www: < 33

34 Hodnocení České republiky v rámci Mapy politických rizik Česká republika má v rámci tohoto hodnocení unikátní pozici. Z mapy vyplývá pouze nízké riziko všech sledovaných hrozeb a tento fakt ji řadí mezi země západní Evropy. Zároveň z mapy vyplývá, že se zde nevyskytují výrazné problémy pro firmy, které mají v plánu zde začít podnikat či expandovat. Z námi vybraných zemí jsou především západní země, tedy Německo, Rakousko, Francie, Velká Británie, Belgie, Itálie a Španělsko, ohroženy minimálně. Od České republiky na východ se riziko ekonomických hrozeb zvyšuje na mírné až střední riziko. Ale ani zde není označení více ikonami, v Maďarsku lze očekávat problematický převod měny a hrozbu terorismu a v Polsku je hypoteticky ohrožen dodavatelský řetězec, například dodávky plynu. Avšak ani námi vybrané země střední Evropy nejsou typicky problematické, více hrozeb je identifikováno ještě více na východ a s tím i více ikonek konkrétních problémů. 4.3 Policejní statistiky Posledním pilířem této kapitoly jsou již zmíněné policejní statistiky a jejich interpretace. Data pro časovou řadu vývoje kriminality byla čerpána z Evropského statistického úřadu EUROSTAT. Pro konkrétnější kriminální statistiky za rok 2009 pak slouží zveřejněná data kriminality na jednotlivých národních portálech kriminality ministerstev vnitra a statistických úřadů. Závěrečný podklad kapitoly kriminalita se opírá o statistiky kriminality ve vybraných zemí. Vzhledem k rozdílné geografii států bylo nutné zvolit metodu, kterou budou země vzájemně porovnávány. Získaná data slouží jako podklad pro následnou komparaci České republiky a ostatních států. Byla zvolena metoda přepočtu trestných činů v zemi na 10 tis. obyvatel, čímž čísla získala vypovídací a relevantní hodnotu V době zpracování studie (04/2011) byla k dispozici data za rok

35 Vývoj kriminality v ČR a v jednotlivých vybraných státech V níže uvedené tabulce za rok 2009 se z 11 vybraných zemí umístila Česká republika na 3. místě, lépe se umístilo pouze Slovensko a Polsko. Z podoby grafu č. 1 byly vyvozeny následující závěry a možná vysvětlení. Nejvyšší úroveň kriminality z vybraných zemí vykazuje Belgie, což je svým způsobem překvapující informace, jelikož Belgie má pozitivní image. Pokud porovnáme Českou republiku se zeměmi západní Evropy, je ČR jednoznačně nejbezpečnější (graf č. 2) Tabulka 10: Pořadí států počtu trestných činů za rok Slovenská republika Polsko Česká republika Maďarsko Itálie Francie Španělsko Rakousko Německo Velká Británie (England, Wales) Belgie 1003 Zdroj : Policejní statistiky jednotlivých států + vlastní propočty Pozn.: V tabulce jsou trestné činy přepočteny na 10 tis. obyvatel. 35

36 Graf 1: Vývoj kriminality ve vybraných zemích na 10 tis. obyvatel v letech počet trestných činů na 10 tis. obyvatel Vývoj kriminality ve vybraných zemích na 10 tis. obyvatel v letech roky Belgie Česká republika Francie Itálie Maďarsko Německo Polsko Rakousko Slovenská republika Španělsko Velká Británie (England, Wales) Tabulka 11: Počet TČ přepočtených na 10 tis. obyvatel v letech Země Počet obyvatel 2009 (2009) Belgie Česká republika Francie Itálie Maďarsko Německo Polsko Rakousko Slovenská republika Španělsko Velká Británie (England, Wales) Zdroj: EUROSTAT, policejní statistiky, statistiky Ministerstev vnitra a vlastní propočty Vlastní propočty v tomto ohledu znamenají přepočtený počet trestných činů na 10 tis. obyvatel dané země. 36

37 Graf 2: Vývoj kriminality v ČR a státech záp. Evropy na 10 tis. obyv. v let Vývoj kriminality v ČR a státech západní Evropy - v letech počet trestných činů Česká republika Belgie Francie Itálie Německo Rakousko Španělsko Velká Británie (England, Wales) roky Tabulka 12: Počet TČ v evropských zemích na 10 tis. obyvatel v letech Počet obyvatel Země (2009) Belgie Z Česká republika Francie Itálie Německo Rakousko Španělsko Velká Británie (England, Wales) Zdroj: EUROSTAT, policejní statistiky, statistiky Ministerstev vnitra a vlastní propočty Vlastní propočty v tomto ohledu znamenají přepočtený počet trestných činů na 10 tis. obyvatel dané země. 37