Dobře v Novém Strašecí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÉ STRAŠECÍ

Transkript

1 Dobře v Novém Strašecí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÉ STRAŠECÍ Místní akční skupina Rakovnicko, občanské sdruţení Květen 2008

2 Obsah 1. Úvodní část Analytická část... 6 Prioritní oblasti byly stanoveny takto: Vnější vztahy a okolí města Nové Strašecí Vnitřní vztahy Návrhová část Strategická vize rozvoje města Prioritní oblasti rozvoje města SWOT analýza města PRIORITNÍ OBLAST: URBANISMUS, BYDLENÍ SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: URBANISMUS, BYDLENÍ PRIORITNÍ OBLAST: SPRÁVA, ŘÍZENÍ A IMAGE MĚSTA SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: SPRÁVA, ŘÍZENÍ A IMAGE MĚSTA PRIORITNÍ OBLAST: ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OBLAST: DOPRAVA A INFRASTRUKTURA SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: DOPRAVA A INFRASTRUKTURA PRIORITNÍ OBLAST: SOCIÁLNÍ OBLAST, ZDRAVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: SOCIÁLNÍ OBLAST, ZDRAVÍ A VZDĚLÁNÍ PRIORITNÍ OBLAST: PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST PRIORITNÍ OBLAST: KULTURA, VOLNÝ ČAS, SPORT A CESTOVNÍ RUCH SWOT ANALÝZA PRIORITNÍ OBLASTI: KULTURA, VOLNÝ ČAS, SPORT A CESTOVNÍ RUCH Priority, opatření a aktivity strategického plánu Prioritní oblasti a opatření Charakteristika aktivit strategického plánu Implementační část strategického plánu Monitoring, hodnocení a aktualizace Závěr

3 1. Úvodní část Úvod Strategický plán města Nové Strašecí se zaměřuje na jednotlivé aktivity, které je moţné a potřebné podporovat na jeho území a v jeho bezprostředním okolí. Strategický plán definuje s ohledem na potřeby města, typy činností a aktivit, které je vhodné rozvíjet a jakým způsobem (zejména přípravou a realizací rozvojových projektů). Podle potřeb v jednotlivých sociálně ekonomických oblastech a podle zapojených cílových skupin (veřejného sektoru, neziskové sféry, podnikatelských subjektů) identifikuje priority budoucího rozvoje města. Struktura Strategického plánu Strategie je členěna do čtyř úrovní: Vize -> Priority -> Opatření -> Aktivity Vize je dlouhodobý společný cíl, kam je zapotřebí celý region dovést. Jde o vytvoření podmínek pro plně hodnotný a udrţitelný ţivot v Novém Strašecí. Priority vychází z celkové vize strategie, přičemţ ta je naplňována prostřednictvím jednotlivých prioritních oblastí. Priority tvoří v podstatě samostatné a ucelené problémové oblasti, které je třeba v regionu řešit. Vedle vize byly před zahájením procesu přípravy a projednávání strategického plánu představeny rovněţ priority, které navazují na dříve zpracované rozvojové dokumenty v regionu i na úrovni kraje. Z hlediska výchozích rozvojových dokumentů vyšších stupňů se jedná zejména o: Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje; Integrovanou rozvojovou strategii Rakovnicko. Podkladem pro stanovení priorit byl také dokonale zmapovaný potenciál zpracovaný v následujících dokumentech: Analýza uchazečského území Místní akční skupiny Rakovnicko; Analýza cestovního ruchu regionu Rakovnicko. Opatření rozčleňují stanovené priority. Definují soubor činností, které je zapotřebí navzájem realizovat, aby byla naplněna celá priorita. U jednotlivých opatření je stručná definice 3

4 popisující problém současný stav, který je zapotřebí řešit prostřednictvím souboru činností aktivit, tedy navrţený cílový stav zlepšení situace. Aktivity jsou rámcovým návrhem moţných řešení k naplnění celého opatření. Realizací aktivit tedy dochází ke splnění cíle opatření. Aktivity v této úrovni představují uţ poměrně konkrétní projektové záměry či projekty. V procesu přípravy a projednání strategie rozvoje představují soupis námětů a potřeb, kterými lze eliminovat problémový stav. Vize strategie Vize strategického plánu vyjadřuje společný cíl, kterého by mělo být dosaţeno postupným naplňováním opatření a aktivit strategie do konce jeho časové osy. To znamená do roku 2013, s ohledem na platnost pravidel pro realizaci rozvojových projektů (N+2) pak aţ do roku Cíl strategického plánu: Nové Strašecí - moderní a zdravé město pro ţivot a podnikání V souhrnu to znamená vytvořit pro obyvatele města kvalitní a udrţitelné prostředí pro ţivot. Pod kvalitním prostředím si lze představit kompletní a fungující technickou vybavenost (vodohospodářskou infrastrukturu, energetické sítě), dopravní infrastrukturu a obsluţnost, občanskou vybavenost a zařízení sluţeb, poskytující kompletní veřejné i komerční sluţby. Významnou rozvojovou oblastí města je produkční základna, funkčně zabezpečená v podobě ploch a areálů pro podnikatelskou sféru, která bude vytvářet pracovní příleţitosti a posilovat ekonomiku města a jeho obyvatel. Ve městě musí být vytvořeny podmínky pro moderní bydlení. Důleţitým cílem pak i zvyšování počtu obyvatel, pro které bude zapotřebí připravovat nové investiční plochy pro bytovou výstavbu s napojením na sítě technického vybavení území. Čisté a udrţované musí být plochy uvnitř zastavěného území města, zajištěna musí být péče o okolní krajinu, kterou místní obyvatelé vyuţívají a budou jako místo pro odpočinek. Současně se jedná o prostředí, které je bude mít funkci ekonomického potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, vzhledem ke své poloze v turistickém regionu Rakovnicko a lokalitě Dţbán. Okolí města je také nezbytné chránit pro budoucí generace obyvatel i návštěvníků. Součástí kvalitního prostředí pro ţivot je i podpora různých forem spolkového ţivota, v podobě celoročního vyţití obyvatel města v oblasti kultury, sportu a volného času. 4

5 Informace o předkladateli Strategického plánu Název: Město Nové Strašecí Sídlo: Komenského náměstí 201, Nové Strašecí Statutární zástupce: Ing. Pavel Vaic, starosta města Nové Strašecí Telefon, fax: podatelna.novestraseci@obecni-urad.net Web: Právní forma: obec (podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění) IČ: Zpracovatel Strategického plánu Název: Místní akční skupina Rakovnicko o. s. Sídlo: Husovo náměstí 27, Rakovník Telefon: region@rakovnicko.info Web: Právní forma: občanské sdruţení IČ:

6 2. Analytická část ÚVOD Proč chceme Strategický plán rozvoje našeho města? Město Nové Strašecí dosud nedisponuje strategickým rozvojovým plánem, který by vytvářel koncepčně ucelený plán rozvoje města propojený na rozvoj regionu či větších územních celků. Tato skutečnost vytváří pro město nepřehlednou situaci, kdy není vytvářena souvztaţnost mezi rozvojem města, vývojem podnikatelské sféry a začleněním široké veřejnosti do činnosti ovlivňující kvalitu ţivota. Hlavním smyslem strategického plánu rozvoje je organizace rozvoje města a koordinace jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek. Strategický rozvojový dokument je velmi vyuţíván také v oblasti dotační politiky, jako jeden z nástrojů opodstatněnosti projektů v daném území. Strategický rozvojový dokument není statickým dokumentem, ale měl by reagovat a podchycovat důleţité změny, které vzniknou na území města. Z těchto důvodů město Nové Strašecí započalo v lednu roku 2008 práce na strategickém plánu rozvoje města Nové Strašecí (dále jen SPRM) a udělalo první důleţitý krok pro získání jednoho ze základních koncepčních dokumentů rozvoje města. SPRM bude pořizován jako dokument dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního a kulturního charakteru na území města, ve spolupráci se zpracovatelem Místní akční skupinou Rakovnicko o.s., která byla vybrána na základě městem vypsaného výběrového řízení. Postup, metodika a zapojení veřejnosti do zpracování plánu Poţadavkem zástupců města bylo zapojit do celého procesu tvorby SPRM co nejvíce veřejnosti a obyvatel města. Proto byly vytvořeny tak zvané pracovní skupiny sloţené z občanů, zástupců neziskových organizací a podnikatelů působící ve městě. Tito lidé si mohli k sobě pozvat i další osoby, o nichţ si mysleli, ţe by mohli mít zajímavé podněty a nápady pro rozvoj města. Na začátku celého procesu, souběţně se zpracováním analýzy současného stavu města proběhla dvě veřejná jednání se zainteresovanými stranami i občany. Z výstupů těchto setkání vznikla částečně SWOT analýza, která doplnila celkový pohled na současný stav města. První fáze tvorby strategického dokumentu zahrnovala sběr konkrétních údajů o městě, ty se staly základem analytické části SPRM a utvářejí profil města Nové Strašecí. Data byla vyţádána od Českého statistického úřadu, město samotné poskytlo některé údaje a 6

7 v neposlední řadě také jiné instituce pomohli k získání ostatních podkladů či informací, např. Středočeská hospodářská komora. Analytickou část strategického dokumentu završuje tzv. SWOT analýza (analýza silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb města). Jak jiţ bylo zmíněno k sestavení této analýzy, byla uskutečněna dvě veřejná setkání. Aby však informace dosáhli potřebné míry relevantnosti, a byl osloven reprezentativní vzorek obyvatelstva, Místní akční skupina Rakovnicko oslovila studenty z Masarykovy obchodní akademie v Rakovníku, aby uskutečnili veřejné šetření. Se školou jiţ bylo několikrát spolupracováno na podobných projektech, a zpracovatel má dobré zkušenosti s vyhodnocením její práce. Studenti provedli ve městě pouliční anketu týkající se spokojenosti obyvatel se současným stavem města, dotazovaní dále mohli navrhnout moţná zlepšení. Výsledkem těchto šetření je analýza z cca 370 sebraných dotazníků. Město jako další moţnost vyjádření občanů vydalo ve svém měsíčníku Zpravodaj i tištěnou verzi dotazníku, kterou měli občané moţnost odevzdat přímo na městském úřadě. Na základě výstupu profilu města a celkové SWOT analýzy, schválila pracovní skupina sestavená ze zástupců města a zpracovatele SPRM, šest prioritních oblastí rozvoje. Prioritní oblasti byly stanoveny takto: Nové Strašecí, město pro ţivot. (Urbanismus, bydlení) Město dobře řízené a komunikativní. (Správa, řízení a image města) Čisté a zdravé město. (Ţivotní prostřední) Město otevřené a dostupné. (Doprava, infrastruktura) Město pro občany, město pro Vás. (Sociální oblast, zdraví a vzdělávání) Město podnikatelských příleţitostí a moţností. (Podnikání, zaměstnanost) Aktivní a zajímavé město. (Kultura, volný čas, cestovní ruch) Nejdůleţitějším výstupem strategického plánu je jeho návrhová část, tj. priority, opatření k jejich řešení a konkrétní aktivity. Členové pracovního týmu se spolu se zastupiteli rozhodli, ţe jejich schůzky k tvorbě této části SPRM budou také otevřené veřejnosti, aby byla veřejnost informována a případně mohla proces tvorby připomínkovat. Ke konečné verzi Strategického plánu rozvoje města Nové Strašecí bylo uspořádáno veřejné projednání. Před tímto jednáním bylo moţné si celý návrh znění SPRM stáhnout z webových stránek města Nové Strašecí, případně ze stránek zpracovatele MAS Rakovnicko. 7

8 V rámci celého procesu bylo postupně sesbíráno mnoţství připomínek, námětů a nápadů, které veskrze prezentují potřebu mnoha věcí, které byly formulovány do tohoto strategického dokumentu. Díky pracovním skupinám, aktivní veřejnosti a studentům Masarykovi obchodní akademie v Rakovníku, byli do procesu tvorby Strategického plánu rozvoje města Nové Strašecí zapojeno bezmála 400 občanů města. PRŮZKUMY A ROZBORY NOVOSTRAŠECKA Průzkumy a rozbory města Nové Strašecí jsou výchozím dokumentem pro sestavení SWOT analýzy a formování návrhu vlastního strategického plánu města. Struktura a obsah průzkumů a rozborů, analytické části Strategického plánu města, vychází z vývoje, vnějších vztahů a celkové situace na vyšších územních úrovních a z mapování vnitřního stavu na území města podle jednotlivých sociálně ekonomických odvětví. Při zpracování průzkumů a rozborů bylo vycházeno z rozvojových dokumentů vyšších územních úrovní, ze získaných a marketingově zpracovaných statistických údajů, z dotazníkového šetření, veřejných jednání a sběru informací z území města Vnější vztahy a okolí města Nové Strašecí GEOGRAFICKÉ ÚDAJE Území a okolí města Nové Strašecí patří do geografického celku Dţbán, který náleţí do Poberounské soustavy Českého masivu. Dţbán tvoří v severní a severovýchodní části Rakovnicka přirozený výškový terénní předěl s charakterem zvlněné plošiny a pahorkatiny. Výškově vystupuje Dţbán do výšek přes 500 m nad mořem. Leţí na území Lounska, Kladenska a Rakovnicka. Dţbán je tabulová plošina vyzdviţená tektonickými pohyby nad okolí, která se uklání směrem k severu. Erozí je rozčleněna na řadu úzkých vrchů, plošin a hřbetů. Přechody z údolí do plošin či hřbetů často chybí, a vytvářejí se tak prudké útesové zlomy různé výšky typické kolmé opukové stěny, nazývané bílé stráně. Dţbán z pohledu od jihu působí jako horské pásmo, ačkoli jeho vrcholy sotva přesahují výšku 600 m nad mořem. Na východě přechází v rozsáhlé plošiny Kladenska. Krajina Dţbánu je svérázná, převáţně zalesněné plošiny jsou rozbrázděné sítí údolí a údolíček, ve kterých lze rozeznat mezi zelenými poli, loukami a lesíky červenou barvu ornice. Obraz zpestřují vysoké kontury chmelnic. V lesnatých údolích s mokřady a 8

9 rybníčky se nachází velmi rozmanitá květena. Území Dţbánu představuje přírodní oázu uprostřed bezlesých rovin, jen na jihovýchodě s ním sousedí rozlehlá lesní plocha Křivoklátska, která však má odlišný ráz. Geologický podklad oblasti tvoří usazeniny druhohorního křidového moře, jemnozrnné pískovce, jílovce a slínovce, nazývané opuky, které dosahují mocnosti m. Jejich původ dokládají lastury a ulity měkkýšů. Opuky se zde zpracovávají na zajímavý stavební kámen a obkladový materiál, z něhoţ byly postaveny místní chalupy, statky a kostely. Sráţky v celé oblasti jsou celkem vyrovnané, avšak relativně nízké ( mm), zejména vlivem sráţkového stínu Krušných hor. Teploty zde jsou vyšší (8,3 8,9 o C), a proto lze oblast charakterizovat jako velmi suchou a poměrně teplou. Lesnatý Dţbán je pramennou oblastí. Probíhá jí rozvodnice povodí Ohře, Berounky a Vltavy. Na potoce Loděnice byla vybudována celá soustava rybníků (Bucký, Punčocha, Mlýnský, Pilský, Červený, Lodenický). Lesy, které pokrývají Dţbánsko stále ještě z 65 %, jsou pozměněné, místy se však zachovaly přirozené smíšené porosty (bučiny). Členitý terén Dţbánu vytváří mikroklimatické podmínky pro řadu vzácných druhů rostlin a ţivočichů. Svou polohou je Dţbán předurčen k bohatství a pestrosti přírodních sloţek, takţe zde najdeme druhy od teplomilných po horské a glaciální relikty. Zajímavé jsou dţbánské slatiny, rašeliny i stepní teplomilné lokality bezlesého Dţbánu. POLOHA Město Nové Strašecí leţí v severovýchodní části okresu Rakovník. Od centra regionu, města Rakovník, leţí asi 15 km jihovýchodním směrem, přibliţně 40 km západně od Prahy a 20 km západně od Kladna. Město leţí v blízkosti okresu Kladno a Louny. Přestoţe je celkově vazba Rakovnicka na hlavní město Prahu slabší, část jeho území, ve kterém leţí město Nové Strašecí má vazbu poměrně silnou, včetně Kladna. Z hlediska polohového hodnocení patří Nové Strašecí a okolí (Novostrašecko) do příznivé polohové kategorie. HISTORIE OSÍDLENÍ Nejstarší archeologické nálezy o výskytu člověka v území pochází období středního paleolitu. Jedná se však o lokality vzdálenější (Luţná, Mutějovice). Mladší paleolitické objevy jsou ze Mšece a Tuchlovic. Na území města Nové Strašecí a Pecínova byly objeveny pozůstatky civilizace z období neolitu ( př. n. l.). Další důkazy o osidlování území Nového Strašecí, respektive jeho okolí, pochází z doby bronzové ( př. n. l.) ţárové hroby (popelnicové pohřebiště) ve Mšeci. Doba ţelezná (750 př. n. 9

10 l. konec starého letopočtu (keltské období) nález z vrcholného období kelteského osídlení od Mšeckých Ţehrovic plastika hlavy keltského héroa z opuky a v blízkosti nálezu pak objev laténského výrobního sídliště a čtyřúhelníkový valový areál ze století před naším letopočtem). Slovanské osídlení spíše méně zastoupeno v území, nárůst aţ koncem 10. století. Známá jsou raně středověká hradiště také v okolí Nového Strašecí nejvýznamnější Dřevíč u Kozojed. Kolem 12. a 13. století pak vznikají v okolí první vesnice. V první polovině 14. století jsou dokládány stavby většiny kostelů v obcích. GEOMORFOLOGIE Rakovnicko je zařazeno do Plzeňské pahorkatiny, do celku Rakovnická pahorkatina a okresu Rakovnická kotlina. Východní okraj území patří do okresu Klíčavská pahorkatina. Na severu a severovýchodu se rozprostírá Dţbán. Jde o vyvýšeninu oproti centrální části Rakovnicka, tvořené Rakovnickou kotlinou. GEOLOGIE Dţbán tvoří druhohorní křídová tabulová plošina vyzdviţená tektonickými pohyby nad okolní permokarbonské sedimenty, která se uklání k severu a údolními rýhami je rozčleněna na řadu úzkých vrchů. Pozvolné přechody od údolí do plošin či hřbetů často chybí a vytvářejí se tak prudké útesové zlomy různé výšky, vytvořily se i skalní stěny. Geologickým podkladem jsou jemnozrnné pískovce, jílovce a slínovce nazývané opuky. Ty vznikly jako usazeniny křídového moře v druhohorách a dosahují mocnosti m. Původ opuk dokládají lastury a ulity měkkýšů. Opuky se zde zpracovávají na velmi zajímavý stavební materiál, ze kterého jsou postaveny místní chalupy, statky a kostely. 10

11 V okrajové zóně přechází mírně zvlněný terén do členitější pahorkatiny. Za příklad slouţí okraj pahorkatiny Kryrské na severozápadě a některé polohy pod Dţbánem, především okolí Krušovic, kde i v permokarbonském terénu najdeme vyšší strmé svahy. Okolí Rakovníka se skládá ze dvou hlavních geologických celků, a to z rakovnické permokarbonské pánve a břidličnaté proterozoické (starohorní) oblasti. Hranice mezi oběma oblastmi jde od jihozápadu k severovýchodu a probíhá zhruba od Zavidova přes Petrovice a Senec., poté se stáčí k severu a odtud jde podél Jalového potoka (Huřvinka) k Tyršovu koupališti. Dále se dá sledovat po levém břehu Lišanského potoka směrem k Šamotce a nad Ţákovým rybníkem skrz Krásnou dolinu dále k Rudě. Průběh hranice je nerovný, coţ způsobuje nerovnost dna permokarbonské pánve, které je tvořeno proterozoickými (starohorními) břidlicemi. Proterozoické dno se vynořuje zpod usazenin Rakovnické pánve v podobě mírného stupně, jehoţ vyvýšené části většinou přesahují nadmořskou výšku 500 m. Severovýchodním směrem se povrch břidličnaté oblasti sniţuje a výškový rozdíl mezi oběma oblastmi postupně mizí. Rakovnický permokarbon je jednotnějšího rázu. Tvoří jej prvohorní sedimentární horniny. Usazeniny zde dělíme na čtyři pásma, z nichţ nejspodnější tři vznikla v karbonu (v kamenouhelném období), nejsvrchnější je permského stáří. Odspodu to jsou: spodní pásmo šedé, spodní pásmo červené, svrchní pásmo šedé a svrchní pásmo červené. Z hornin převládají arkózové pískovce a slepence, jemně slídnaté pískovce a lupky. Uhelné sloje jsou pouze v pásmech šedých. Ve vyšších polohách spodního šedého souvrství se nacházejí mocnější polohy ţáruvzdorných lupků, které se těţí u Nového Strašecí. Rakovnická lupková oblast obsahuje i kvalitní černé uhlí v lavicích o průměrné mocnosti 1 5 m. Na červených hlínách se daří chmelu. 11

12 Geologická mapa Rakovnicka KLIMA Klimaticky patří Rakovnicko do oblasti mírně teplé, podoblasti mající charakter suchého klimatu, okrsku mírně teplého, suchého s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 7 8 o C. Nejchladnějším měsícem je leden, který vykazuje průměrné teploty okolo -2 o C, nejtepleším měsícem je červenec s průměrnými teplotami okolo 17 o C. Z teplotního hlediska je nejvíce stabilním měsícem listopad, největší teplotní výkyvy jsou v květnu. Počet letních dnů je přibliţně čtyřicet, počet jasných dnů je průměrně 40 50, zamračených pak 140. Výskyt mlh průměrně 29 (nejčastěji v říjnu). Délka slunečního svitu je mezi hodinami za rok, počet dnů bez slunečního svitu přibliţně 70. Průměrné roční sráţky se pohybují v úzkém rozmezí mm. Jsou to o 100 mm niţší hodnoty, neţ které jsou typické pro sráţkový normál charakteristický pro tuto nadmořskou výšku. Nejvíce sráţek je v červenci a srpnu. Nejniţší sráţkové úhrny jsou podle dlouhodobého průměru v lednu a únoru. Tyto specifické klimatické poměry velkou měrou ovlivňuje sráţkový stín Krušných hor, přes které přichází na území Rakovnicka hlavní proudění vzduchu. Sráţkově pod normálem je i město Rakovník 486 mm ročního průměru. Vyšší partie regionu jsou méně suché a relativně chladnější. Ročně Rakovnicko vykazuje sráţkových dnů, sněţení dnů, sněhová pokrývka se udrţí po dobu dní. První sněţení připadá na první polovinu prosince, poslední pak na konec dubna. Průměrná výška sněhové pokrývky je okolo 20 cm. 12

13 Podnebí Rakovnicka je mírně teplé, chudé na sráţky, coţ do jisté míry ovlivňuje způsob zemědělského vyuţití půdy. Inverzní jevy jsou zaznamenávány v kotlinovitých rozšířeninách. CHARAKTER SÍDLA Nové Strašecí má charakter většího střediskového sídla. Velikostí sídla se Nové Strašecí řadí v okrese Rakovník na druhé místo právě za Rakovník. Nové Strašecí se zřetelně podle počtu obyvatel a sídelním významem výrazně odlišuje od ostatních obcí okresu Rakovník. Charakter významové hierarchie města je současné době stabilizovaný a do budoucna perspektivní. Z hlediska dalšího vývoje regionálních vazeb lze předpokládat růst vazby na hlavní město Prahu a její postupně významně urbanizující se okolí. VÝVOJ OBYVATELSTVA Z hlediska vývoje obyvatelstva se právě Nové Strašecí a jeho okolí (mikroregion Novostrašecko) řadí mezi území s mírně příznivými (nadprůměrnými) hodnotami. Jde především o hodnoty nárůstu počtu obyvatelstva a poměrně dobré věkové sloţení populace. EKONOMIKA Současné rozdíly v ekonomických poměrech v okrese Rakovník jsou poměrně podstatné. V tomto hodnocení zaujímá Nové Strašecí a okolí příznivá situace, relativní dostatek a dostupnost pracovních příleţitostí, kterou ovlivňuje poloha Nového Strašecí vůči Praze, Kladnu i Rakovníku. ROZVOJOVÝ POTENCIÁL A VÝVOJ OBYTNÉ FUNKCE Rozvojový potenciál města a okolí lze vyjádřit součtem hodnocení podle jednotlivých kategorií. Celkový růstový potenciál se nachází v kladných hodnotách a z hlediska předpokládaného populačního vývoje je moţné Novostrašecko díky městu zařadit mezi růstové mikroregiony. ROZVOJ BYDLENÍ Předpoklad rozvoje bydlení závisí na územně technických faktorech. Jde v tomto případě především o dostatek vhodných ploch pro výstavbu bytových a rodinných domů. Tendence vývoje obytné funkce se v případě Nového Strašecí a Novostrašecka bude s velkou pravděpodobností vyvíjet odchylně pozitivně vyzní pro město. Nové Strašecí 13

14 má předpoklad rychlejšího růstu v porovnání se svým okolím (aţ na Lány, u nichţ se dá předpovídat podobný nárůst). Nové Strašecí má výhodné dopravní spojení na metropolitní oblast Prahy a k dispozici rozvojové průmyslové plochy. ROZVOJOVÉ PODMÍNKY REGIONU A REGIONÁLNÍ POLITIKA Hlavním strategickým cílem rozvoje Rakovnicka je podpora rozvoje cestovního ruchu a podpora drobného a středního podnikání. Pro území města Nové Strašecí a jeho okolí bude mít podstatně vyšší význam právě podpora produkční základny a podnikatelských sluţeb. Drobní a střední podnikatelé budou ovlivňovat diverzifikaci místní ekonomiky. Výhodná poloha, dopravní napojení a územně technické podmínky vytváří pro Nové Strašecí moţnosti podnikatelské kooperace s dynamicky se rozvíjející ekonomikou Prahy a jejího silně urbanizovaného okolí. Nové Strašecí má předpoklady atraktivního území i pro získávání větších investorů. VÝHLED POPULAČNÍ VELIKOSTI A OBJEM BYTOVÉ VÝSTAVBY S ohledem na hodnocení jednotlivých kritérií byl Územním plánem Velkého územního celku Rakovnicko předpokládán mírný nárůst populace a objemu bytové výstavby do roku Nárůst obyvatel Rakovnicka by měl výhledově vzrůst o přibliţně 2000 obyvatel a bytová výstavba by měla dosáhnout aţ 4000 bytů. V samotném Novém Strašecí se předpokládá nárůst populace aţ o 600 obyvatel a bytová výstavba by zde měla dosáhnout hodnoty 500 bytů. PŘEDPOKLAD ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY Předpokládaný rozvoj sídelní struktury bude ovlivňovat dopravní uspořádání s ohledem na polohu sídel. Nové Strašecí se nachází na dopravní a sídelní ose, kterou prochází silnice R6 (I/6), která je dále podpořena doprovodnou silnicí II/606. Nové Strašecí, které je obcí II. stupně a vzhledem ke své poloze a osídlení je větším a komplexnějším lokálním střediskem, jehoţ význam ovlivňuje exponovaná poloha vůči silnějším centrům (Rakovník, Kladno, Slaný a také Praha). Po Rakovníku, který je podle hodnocení komplexně funkční velikosti významným centrem, dosahuje uţ jen Nové Strašecí významnějších hodnot vedle sídle jako je Křivoklát, Jesenice, Luţná a Lány. Kategorizaci jednotlivých sídel z minulosti ovlivňuje jejich administrativní funkce. Nové Strašecí bylo v roce 1991 významně pracovním (dojíţďkovým) regionem s počtem obyvatel jen 7200 obyvatel. V letech bylo Nové Strašecí okresním městem a před 2. světovou válkou sídlem soudního okresu. Dnes je obcí II. stupně (viz výše). 14

15 ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY Z HLEDISKA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Město má zpracovaný územní plán (červen 1995, schválení 01/96, změna ÚP 09/2002, zpracovatel Agrourbanistický atelier). Velikost sídla 5100 obyvatel. Město leţí na významné trase R6, procházející severním okrajem sídla. Je sídlem pověřeného obecního úřadu. Díky dopravní poloze má město předpoklady stát se významným městem pro bydlení, podnikání v rámci dvou velkých komerčních zón, do kterých je řešen přístup prostřednictvím nového sběrného dopravního okruhu. Vybavenost stávající nadmístní občanská vybavenost, sportovní vybavenost, sportovní stadion. Návrh ÚP řeší doplnění občanské i sportovní vybavenosti. Ekonomické aktivity zejména těţba lupků jiţně od města. Navrţený rozvoj jedno z nejperspektivnějších sídel území Rakovnicka a západní části Středočeského kraje. Plochy pro bydlení 210 rodinných domů, 75 bytových jednotek v bytových domech (východní a jihozápadní část města). Ekonomické aktivity 96 ha ploch pro výrobu, dopravu, sklady a komerční sluţby). PRODUKČNÍ ZÁKLADNA A SLUŢBY Na Rakovnicku je významné zemědělství z hlediska údrţby krajiny a turistický ruch má prozatím silně sezónní charakter. Oblast ekonomiky má rozvojové předpoklady pro vznik malých a středních firem pro vytváření pracovních příleţitostí. Rozvojové plochy pro výrobu a ekonomické aktivity budou kromě Rakovníka soustředěny právě do Nového Strašecí - návaznost na trasu silnice R6 (I/6). Plochy severně od Nového Strašecí patří mezi nejvýznamnější rozvojové prostory okresu Rakovník. Plochy jsou výhodně lokalizovány z hlediska napojení dopravního a moţnosti připojení na technické vybavení území. Poloha ploch je optimální i z hlediska lokalizace zdrojů pracovních příleţitostí. DOPRAVA Územím města Nové Strašecí prochází trasa silnice R6 (I/6). Její současný stav jiţ není vyhovující současným přepravním potřebám (směr Nové Strašecí Řevničov). Na republikový komunikační systém v regionu navazuje síť silnic II. třídy. Významné jsou silnice II/606 a II/237. Patří mezi nejvíce zatíţené komunikace II. třídy v regionu. Důleţitá bude realizace koncepce rozvoje silniční sítě pokračováním výstavby silnice R6. Celkovou změnou bude nezbytné provést u silnice II/237 mezi Novým Strašecím a Rakovníkem. Z hlediska ţelezniční dopravy má pro město a okolí význam trať číslo 120 Praha Ţatec. Jedná se o ţelezniční trať celostátního významu, u které se předpokládá v budoucnosti provedení modernizace. 15

16 TECHNICKÁ VYBAVENOST V případě rozvodných a distribučních sítí elektrické energie je vybudována přenosová soustava, u níţ se počítá s výstavbou nových tras vedení 110 kv přes území města (TR Lišany TR Tuchlovice). Územím města prochází vysokotlaký plynovod DN 150 Třeboc Knovíz (v některých úsecích DN 100). TELEKOMUNIKACE Základnové stanice provozovatelů jednotlivých GSM sítí jsou lokalizovány ve městě nebo v jeho okolí. ZEMĚDĚLSTVÍ Plošina Dţbánu vykazuje chudé půdy s opukovým skeletem, vzniklé dlouhodobým odvápněním pararendzin, které v typické podobě dnes vystupují jen na svazích. Území severovýchodu Rakovnicka (Nového Strašecí a okolí) se řadí mezi oblasti s významem pro zemědělství. Oblast je charakterizována jako území s přirozenými produkčními předpoklady. Při posuzování změn v oblasti by zemědělská výroba měla být povaţována za prioritu a rozsáhlejší plošné změny by měly být prováděny jen výjimečně. REKREACE Celkově jsou v území okresu Rakovník velmi dobré výchozí podmínky a potenciál pro cestovní ruch - přírodní prostředí (zvláště chráněná území, přírodní parky), kulturní dědictví (pamětihodnosti, lidová architektura) a dopravní dostupnost. Nevyhovující je úroveň a vybavenost základními i doplňkovými sluţbami (ubytování, stravování). Nové Strašecí leţí v relativní blízkosti atraktivního přírodního prostředí (CHKO Křivoklátsko, Přírodní park Dţbán). Z hlediska rekreace má význam i blízkost vodních ploch (Bucký rybník). Oblast Dţbánu, do které patří Nové Strašecí a okolí je oblastí zvýšeného významu pro rekreaci. Dţbán je z převáţné části tvořen lesnatou krajinou s četnými údolími vytvořenými erozí. Je rekreačním zázemím Kladna a Prahy. Celkově chybí nabídka sluţeb pro rekreaci. PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ Charakteristika podle biogeografického členění Dţbánský bioregion 1.17 (mírně teplá oblast, sráţkový stín, lesní vegetace v jádru bioregionu zachována, lesnatost kolem 50%). 16

17 Geobotanika - výrazná část byla zastoupena acidofilními doubravami (linie východního okraje regionu Mšecké Ţehrovice). Ve vyšších polohách došlo k jejich náhradě květnatými bučinami. Severní část území oblast přírodního parku Dţbán má charakteristiku pestrého zastoupení subxerofilními doubravami a dubohabrovými háji, na severních stranách území se vytvořily květnaté bučiny, na jiţních stranách šípákové doubravy. Rostlinstvo - Dţbán charakterizují teplomilné doubravy, na jiţních svazích přecházející do rozvolněných xerotermních porostů, zatímco k severu obrácené závěry údolí zabírají bučiny. Botanicky významné jsou i slatiny různé úţivnosti soustředěné na sever od Rakovníka a na permokarbonu pod Dţbánem. Krajina území Dţbánu obsahuje přírodě blízké ekosystémy, jde o menší plochy nesouvisle roztroušené v okrsku (Přírodní park Dţbán). Ovzduší znečištění v území nedosahuje významných hodnot. Okolní poměrně atraktivní přírodní prostředí města Nové Strašecí negativně ovlivňuje zejména ekologicky labilní oblast v okolí obce Rynholec (plochy pro těţbě nezbytná lesnická rekultivace). Pro oblast je vhodné zpracovat krajinářskou studii s celkovým řešením rozsahu území, vyhodnocení současného stavu a návrhu realizace celkové revitalizace. V okolí Nového Strašecí se nachází také poddolovaná území. Na území města a v jeho bezprostřední blízkosti se nachází dobývací prostory a výhradní bilancovaná loţiska. Lesy - v rámci regionu průměrný podíl lesních ploch, významné jsou v tomto ohledu dţbánské lesy. Vodstvo v Přírodním parku Dţbán v severovýchodní části byla vybudována kaskáda rybníků na horním toku Loděnického potoka. Soustavu tvoří rybníky Třtický, Bucký, Punčocha, Mlýnský, Pilský, Červený a Lodenický. Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou zajímavé mokřady a opuštěná loţiska po těţbě rašeliny, která se v území nachází. Moţným ohroţením přírodního prostředí je výstavba a uţívání rekreačních staveb. 17

18 SPECIÁLNÍ ZÁJMY V blízkosti Nového Strašecí se nachází významné území speciálních zájmů zámek Lány. Sídlo prezidentů republiky se zámeckou zahradou a Lánskou oborou patří do území se speciálním reţimem omezený nebo zakázaný přístup do zámeckých a dalších prostor. ÚZEMNÍ A SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ Obec s rozšířenou působností Rakovník Ze správního hlediska členění je Rakovnicko na území Středočeského kraje jedním z 26 územně samosprávných celků - obcí s rozšířenou působností, vzniklých od Obcí s rozšířenou působností je na Rakovnicku Městský úřad Rakovník. Identifikační údaje ORP Rakovník Kód ORP 2121 Kód okresu CZ021C Název kraje Středočeský Kód kraje CZ021 Sčítání Bilance Části obce 142 Obce 83 Výměra v ha Hustota obyvatelstva 59 Na obce s rozšířenou působností byla v rámci reformy veřejné správy převedena většina kompetencí, které dříve vykonávaly okresní úřady (vydávání občanských průkazů, cestovních a řidičských průkazů a registrace dopravních vozidel). Základní administrativní jednotkou regionu je obec. Těch je v rámci správního členění pod ORP Rakovník zařazeno 83. Obec Lány, je ze správního hlediska začleněna do působnosti ORP Kladno Magistrát města Kladna). 18

19 Pověřený obecní úřad Nové Strašecí Obec s rozšířenou působností Rakovník se dále dělí na obce s pověřeným obecním úřadem. Pověřené obecní úřady jsou na území Rakovnicka tři - Městský úřad Nové Strašecí, Obecní úřad Jesenice a Obecní úřad Křivoklát. Územní působnost POÚ Nové Strašecí Bdín, Kalivody, Kozojedy, Kroučová, Krušovice, Milý, Mšec, Mšecké Ţehrovice, Nové Strašecí, Pochvalov, Přerubenice, Ruda, Rynholec, Řevničov, Smilovice, Srbeč, Třeboc, Třtice. Svazky obcí Na území regionu Rakovnicko existuje a působí kromě Svazku měst a obcí Rakovnicka dalších 7 venkovských mikroregionů. Ve svazcích obcí na území regionu Rakovnicko je sdruţeno celkem 80 obcí (95 % z celkového počtu obcí okresu Rakovník). 19

20 Svazek obcí mikroregionu Novostrašecko IČ sídlo a adresa: Nové Strašecí, Komenského náměstí 201 předseda: Jiří Petráček, starosta Obce Řevničov telefon: fax: podatelna.novestraseci@obecni-urad.net WEB: Členské obce: Kalivody, Kroučová, Mšec, Mšecké Ţehrovice, Nové Strašecí, Pochvalov, Přerubenice, Ruda, Rynholec, Řevničov, Smilovice, Srbeč, Třtice Místní akční skupina Místní akční skupina Rakovnicko působí na území obcí, které společně představují region Rakovnicko. Hlavním důvodem vzniku občanského sdruţení MAS Rakovnicko bylo spojení aktivních zástupců neziskových organizací, podnikatelských subjektů, obcí a svazků obcí. Místní akční skupina má působnost na území 69 obcí okresu Rakovník, které jsou současně členy Svazku měst a obcí Rakovnicka. Svazek měst a obcí Rakovnicka se stal v době formování místní akční skupiny hlavním garantem rozjezdu její činnosti. Místní 20

21 akční skupina zpracovala za účelem stanovení cílů a priorit rozvoje regionu Integrovanou rozvojovou strategii Rakovnicka. Název MAS: Místní akční skupina Rakovnicko, občanské sdruţení Sídlo MAS: Husovo náměstí 255, Rakovník Telefon, fax: mas@rakovnicko.info Web: mas.rakovnicko.info Právní forma: občanské sdruţení IČ: Území působnosti MAS Rakovnicko, o. s. je vymezeno hranicí, která ohraničuje katastrální území všech okrajových obcí zahrnutých do území působnosti MAS. Obecně je působnost MAS Rakovnicko, o. s. vymezena hranicemi okresu Rakovník. Jednotlivé obce, které jsou zahrnuty do území působnosti MAS Rakovnicko, o. s. předloţily doklad o souhlasu zastupitelstva obce se zařazením do územní působnosti MAS. Všechny obce, které jsou zařazeny do území působnosti MAS, jsou současně členy Svazku měst a obcí Rakovnicka. 21

22 2.2. Vnitřní vztahy HISTORIE MĚSTA Nejstarší zmínka o Strašecí pochází z let Následně byla ves povýšena na městečko. Vznik Strašecí s největší pravděpodobností souvisí s osidlováním Křivoklátska za vlády Jana Lucemburského. Důkazem toho můţe být poměrně rozlehlé a pravidelné náměstí charakteristické pro středověk. V průběhu 15. století přišlo Strašecí o svá práva. Nejstarší známá privilegia pochází z roku 1480 a 1503, která vydal král Vladislav II. Jagellonský. Ve starším privilegiu je Strašecí uváděno jako městečko, v mladším je zmínka o povýšení králem na město. Od počátku zaloţení patřilo Strašecí ke křivoklátskému panství, podléhajícímu královské komoře. Vrchnostenské právo vůči městu vykonával křivoklátský hejtman. Ve II. polovině 17. století bylo panství zastaveno a následně králem prodáno. Na přelomu 15. a 16. století se mohli podle městského práva ve Strašecí usazovat řemeslníci a obchodníci. Ve městě se konaly pravidelné trhy a výroční jarmarky, město mělo i právo várečné a mohlo si ponechávat plat z masných krámů a z obchodu se solí. V roce 1553 postihl Strašecí silný poţár, po němţ bylo město znovu vystavěno s největší pravděpodobností na původním místě. Zničení města a jeho nové vystavění potvrzuje i doloţená skutečnost změny názvu na Nové Strašecí. Zdroje informací o podobě tehdejšího města se nedochovaly, nejstarší městská kniha pochází z roku Na přelomu 16. a 17. století probíhaly spory s arcibiskupem ohledně sklonů měšťanů k nekatolickému náboţenství. Kvůli tomu přišlo město o svá práva. Katastrofální důsledek pro město měla třicetiletá válka a další rozsáhlý poţár z roku 1639 zaloţený Švédy. Díky tomu značně poklesl počet obyvatel (původně 500) a řada domů byla zpustlých. V roce 1685 prodal král křivoklátské panství i se Strašecím Valdštejnům, které dále vystřídali Fürstenberkové. Aţ do poloviny 19. století bylo Nové Strašecí méně významným poddanským městečkem s drobnými právy. Mělo zemědělský charakter s podílem řemeslné výroby. Po dalších dvou poţárech v letech 1811 a 1812 bylo město opět obnovováno včetně přestavby kostela a radnice. Po roce 1850 bylo Strašecí sídlem okresu, který byl po několika letech začleněn po slánské hejtmanství. Městu zůstal institut soudního a školního okresu. Tehdejší počet obyvatel přesahoval přes Vznikala postupně běţná spolková činnost (Čtenářský spolek, hasiči, Sokol, muzejní spolek). V šedesátých letech 18. století probíhala v blízkosti 22

23 města výstavba Buštěhradské dráhy. Vytvořeno bylo spojení s Prahou a dalšími městy, s výjimkou okresního města Slaný. V poválečném období sídlil ve městě okresní národní výbor ( ), poté přešla správa okresu pod okres Rakovník. Součástí historického vývoje města je i sídelní útvar Pecínov. Nejstarší zmínka pochází z roku Popisovány jsou lokality Pec a Na Slatině. V písemných informačních zdrojích vystupuje Pecínov od 16. století jako vesnice v souvislosti se silnicí z Prahy do Rakovníka, protoţe v Pecínově bylo vybíráno clo. Osadu Pecínov spravovala městská kancelář. Vesnice se začala více rozvíjet ve II. polovině 18. a v 19. století. Původní pecínovská osada zanikla po druhé světové válce kvůli těţbě lupku. Stávající městská část Pecínov (dříve nazývaná Vobíralka Ober Petzinov) není původním sídlem. Vznikla aţ ve 30. letech 19. století a s původní osadou nebyla spojena. SAMOSPRÁVA A STÁTNÍ SPRÁVA Výkon státní správy a samosprávy na území města vykonává Městský úřad Nové Strašecí. Městský úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník městského úřadu a zaměstnanci města zařazení do městského úřadu. V čele úřadu stojí starosta. Městský úřad v samostatné působnosti města plní úkoly, které mu uloţí zastupitelstvo a rada. V přenesené působnosti vykonává státní správu s výjimkou věcí patřících do působnosti zastupitelstva, rady, zvláštních orgánů města, případně komisí. Městský úřad vykonává přenesenou působnost pro územní obvod pověřeného obecního úřadu pro město Nové Strašecí a obce Bdín, Kalivody, Kozojedy, Kroučová, Krušovice, Milý, Mšec, Mšecké Ţehrovice, Pochvalov, Přerubenice, Ruda, Rynholec, Řevničov, Smilovice, Srbeč, Třeboc a Třtice. Působnost městského úřadu jako obecného stavebního úřadu je vymezena územním obvodem města Nové Strašecí a obcemi Bdín, Kalivody, Kozojedy, Kroučová, Krušovice, Lány, Milý, Mšec, Mšecké Ţehrovice, Pochvalov, Přerubenice, Ruda, Rynholec, Řevničov, Smilovice, Srbeč, Třeboc a Třtice. Činnost matriky vykonává městský úřad pro město Nové Strašecí a obec Ruda. Přestupkovou agendu vyřizuje městský úřad pro územní obvod města Nové Strašecí a obcí Bdín, Kalivody, Kroučová, Krušovice, Mšec, Mšecké Ţehrovice, Pochvalov, Přerubenice, Ruda, Rynholec, Řevničov, Smilovice, Srbeč, Třeboc a Třtice. Městský úřad se člení na odbory a oddělení podle rozhodnutí rady města. 23

24 OBYVATELSTVO A LIDSKÉ ZDROJE Demografický vývoj Celkový průměr stavu obyvatelstva k 1.1 v letech Medián prostřední hodnota Modus - nejčastěji se vyskytující počet obyvatel 4627 občanů 4860 občanů 5069 občanů Nejvyšší počet obyvatelstva k 1.1 byl v roce obyvatel, dále pak v roce obyvatel. Nejméně občanů ţilo v Novém Strašecí k , dále pak k obyvatel. Z daných grafů je patrné, ţe počet obyvatelstva v Novém Strašecí s malými výkyvy neustále vzrůstá. Věková struktura obyvatel 24

25 Celkový počet narozených v letech : Průměrný roční počet narozených 2160 dětí 60 dětí Nejvyšší počet narozených byl v roce 1977 a to 85 obyvatel a v roce 1980 to bylo 81 obyvatel. Nejniţší počet narozených byl v letech 1999 a 2002 a to 35 obyvatel a v letech 2001 a 2005 to bylo 40 obyvatel. Celkový počet zemřelých v letech obyvatel Nejvyšší počet zemřelých byl v roce 1990 a to 90 obyvatel, pak v letech obyvatel, v roce obyvatel. Nejniţší počet zemřelých byl v 2002 a to 35 obyvatel, dále pak v letech obyvatel, obyvatel, obyvatel, obyvatel. 25

26 Všeobecně lze říci, ţe v posledních 10 letech úmrtnost v Novém Strašecí s malými výkyvy klesá. V současné době má město 5277 občanů s trvalým pobytem, z toho je 128 cizinců (tj. bez českého občanství s hlášeným trvalým pobytem ve městě) a děti do 15 let tvoří s počtem 1139 téměř 22% celkového obyvatelstva. Ekonomická aktivita Z grafu je patrné, ţe v posledních letech dochází k úbytku obyvatel v postproduktivním věku a přibývá ekonomicky aktivního obyvatelstva. Poměr narozených se o něco sníţil, ale zůstává v přibliţně stejné výši jako v minulých letech. V Novém Strašecí tak nehrozí syndrom převaţujícího neproduktivního (poproduktivního a předproduktivního) obyvatelstva. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo zde dostatečně převaţuje. 26

27 Nezaměstnanost Během let 2000 a 2006 se počet nezaměstnaných ekonomicky aktivních obyvatel výrazně nezměnil, pouze došlo ke změně registrovaných uchazečů na Úřadu práce. Během posledních let jejich počet klesá, čímţ dochází k dobrovolné nezaměstnanosti obyvatel, která je ukazatelem dobré ekonomické situace např. v rodině. Míra registrované nezaměstnanosti obyvatel je definována následujícím vzorcem: dosaţitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP * 100 pracovní síla 27

28 Pro porovnání je uveden vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 2000 aţ V porovnání: míra nezaměstnanosti ve městě s celkovou mírou nezaměstnanosti v ČR je evidentní, ţe v Novém Strašecí je nezaměstnanost dlouhodobě pod průměrem ČR. A to vţdy minimálně o 2% niţší. Vzdělání V roce 2001 převaţovalo obyvatelstvo s vyučením a středním odborným vzděláním bez maturity, následují obyvatelé se středním vzděláním s maturitou a dále se základním a neukončeným vzděláním. Podle posledních prognóz narůstá počet obyvatel s ukončeným středním vzděláním s maturitou a vyšším vzděláním. Jeho nárůst koresponduje také s vyšším procentem obyvatelstva dojíţdějícím za prací mimo město. 28

29 Národnostní struktura Výše uvedený graf uvádí rozdělení obyvatel města v roce 2006 podle národností a občanství. Převaţují obyvatelé České, Moravské a Slezské národnosti s českým občanstvím. Ve městě ve velmi malém měřítku ţijí i obyvatelé se slovenským občanstvím a občanstvím EU. SÍDELNÍ STRUKTURA Údaje o bytovém fondu Trvalý nárůst obyvatel města vyţaduje i více bytů a domů. Graf ukazuje vývoj trvale obydlených domů a bytů, který koresponduje s vývojem počtu obyvatel ve městě. 29

30 Vzhledem k predikci nově příchozích obyvatel z okolních větších měst, se očekává i prudší nárůst bytové a domovní výstavby ve městě. Výhled populačního a bytového vývoje Počet obyvatel Odhad bytové Rok 2003 Rok 2020 výstavby domů a bytů Rozvoj sídelní struktury Koncepce Středočeského kraje a regionu předpokládají pozitivní růst významu Nového Strašecí jako komplexnějšího sídla střediskového významu. INFRASTRUKTURA Doprava S ohledem na napojení města na hlavní město Prahu je jeho poloha z dopravního hlediska velmi výhodná. Silniční síť Silnice E48 - na území města dálniční úsek R6 v délce 2,8 km, směrem na Karlovy Vary pokračuje silnicí I/6 nadregionální a mezinárodní význam. Silnice II/237 (Rakovník Nové Strašecí Mšec Peruc) další významná silnice II. třídy v území zejména v úseku Rakovník silnice R6 (Nové Strašecí). Dále na severovýchod od R6 její význam klesá aţ na úroveň silnice III. třídy, v tomto úseku se také nepředpokládají významnější přeloţky do nových tras, kromě navrhovaného východního objezdu obce Mšec v souvislosti s napojením na R7 (Praha Slaný Louny Chomutov). V úseku mezi Rakovníkem a Novým Strašecím jiţ byly realizovány přeloţky v místech navazujících na obě města. Úpravu do normových parametrů (poloměrů směrových oblouků) však vyţaduje v této části celá trasa. Silnice II/606 (Praha Nové Strašecí) bývalá trasa I/6 před realizací R6, parametry vyhovující pro předpokládaný dopravní význam a zatíţení. 30

31 Dopravní zatíţení silniční sítě Analýza vychází z přehledu o dopravním zatíţení silniční sítě z celostátního sčítání dopravy. Největší podíl dopravy na území regionu je veden po silnici I/6 ( ) a II/237 v úseku mezi Rakovníkem a Novým Strašecím ( ). Existuje však předpoklad, ţe po realizaci rychlostní silnice R6 se přesune dopravní zátěţ na silnici II/229. V úsecích mimo sídelní útvary se na většině silnic II. třídy dopravní zatíţení pohybuje kolem 2500 vozidel za průměrný den roku, spíše však v rozmezí vozidel. V této oblasti se nepředpokládá významnější nárůst silniční dopravy. Silnice jejichţ zatíţení je menší neţ 1000 vozidel za průměrný den roku neodpovídají svým významem silnicím II. třídy. Mezi nejvíce zatíţené úseky silnic II. třídy mimo sídelní útvary v regionu patří kromě II/237 Rakovník Nové Strašecí také II/229 Rakovník Krupá a II/606 Nové Strašecí Velká Dobrá. Ţelezniční síť Městem prochází ţelezniční trať č. 120 Praha Chomutov (ostatní trať celostátního významu). Předpoklad vyuţití ţelezniční dopravy dopravní obsluţnost obyvatel a návštěvníků (sluţby pro turisty, úschova a půjčování kol, historické jízdy parních vlaků). Úpravy infrastruktury trati budou záviset posouzení významu a potřebám přepravy ze strany dopravce (obnova vozového parku a vlastníka infrastruktury (údrţba stavebního fondu). Cyklistická doprava Vyuţití pro dopravní obsluţnost budování cyklopruhů ve městě a na navazující sídla (zejména Nové Strašecí Stochov). Dopravní obsluţnost základní dopravní obsluţnost dopravní spoje do měst (Praha, Kladno, Slaný) zajištění prostřednictvím Středočeského kraje; ostatní dopravní obsluţnost zejména do obcí v mikroregionu prostřednictvím Svazku obcí okresu Rakovník pro zajištění dopravní obsluţnosti. 31

32 Dopravní vybavenost zastávky dálkové linky: Nové Strašecí, Palackého zastávky místní linky: Nové Strašecí, jatky Nové Strašecí, Karlovarská Nové Strašecí, Libeň Nové Strašecí, poliklinika Nové Strašecí, u stadionu Nové Strašecí, Pecínov, závod Nové Strašecí, Palackého ţelezniční stanice: Nové Strašecí, ţelezniční stanice Výhled situace v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury Zajišťování a rozvoj dopravní infrastruktury patří mezi priority Středočeského kraje. Situaci v nákladní dopravě můţe pozitivně ovlivnit zřizování průmyslových zón s řešením zejména silniční dopravní obsluhy, dopravně logistických center pro redistribuci dopravních proudů právě v blízkosti R/6 (I/6). Základní technická vybavenost Energetika Město je napojeno na elektrickou energii prostřednictvím distribuční a přenosové sítě. Napájení regionu je územně technicky řešeno prostřednictvím ÚP VÚC Rakovnicko. Zemní plyn Zásobování města zajištěno prostřednictvím VTL plynovodu DN 150 Třeboc Nové Strašecí Knovíz (v některých úsecích DN 100). Rozvody ve městech provedeny jako středotlaké a nízkotlaké. Vodovod Město je v současné době zásobeno z vodovodu, který je ve správě Vodohospodářské společnosti VKM Kladno. Počet vodovodem zásobených trvale bydlících obyvatel je 5277 a trvale se v místě zdrţuje přibliţně 200 osob. Existující vodovod umoţňuje připojení všech obyvatel. 32

33 Vodovod je napojen na KSKM. Místní zdroje, zdroje důlní vody a voda z Klíčavské nádrţe byly zcela odstaveny. Vodovod je zásobován ze dvou vodojemů: věţového vodojemu Nové Strašecí 250 m 3 (523,15/518,15 m n.m.) a zemního vodojemu 2*700 m 3 (491,70/486,70 m n.m.). Voda je čerpána pomocí ČS u zemního vodojemu o kapacitě 18 l/s a výtlačné výšce 23 m. Rozvodné vodovodní sítě jsou tvořeny z Lt, plastu a AZC DN Počet vodovodních přípojek je 1074 ks. Systém zásobování města Nové Strašecí pitnou vodou vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnosti. Na systém KSKM budou v budoucnu napojeny také obce Třtice, Mšecké Ţehrovice a Lodenice odbočkou z gravitačního řadu vedeného z Nového Strašecí severním směrem na Mšec. Pecínov je v současné době zásoben z vodojemu Pecínov 150 m 3 (483,39/479,39 m n.m.). Zdrojem pro vodovod je podzemní zdroj Mělník. Místní zdroje, zdroje důlní vody a voda z Klíčavské nádrţe byly zcela odstaveny. Pecínov bude i nadále zásoben pitnou vodou ze systému KSKM. Kanalizace a čistírny odpadních vod Ve městě je provozován kanalizační systém VKM a. s. Kladno. Napojeno je 95% obyvatel města. Provozovaná ČOV Nové Strašecí má projektovanou kapacitu 5500 EO. Připravována je výstavba kanalizačních systémů a ČOV vybraných obcí Novostrašecka a Křivoklátska. V části města existuje dešťová povrchová kanalizace ve správě obce kamenina, beton, DN v délce 2,6 km. Zbytek tvoří jednotná kanalizační síť ve správě MÚ (7,6 km) a ve správě VaK (4,7 km). Materiálová i profilová skladba je různorodá kamenina, ŢLB, PVC, DN Počet kanalizačních přípojek je 993 ks. V současné době je 60% obyvatel a 5% rekreantů připojeno na centrální čistírnu odpadních vod. Od zbývajících 40% obyvatel a 95% rekreantů jsou odpadní vody akumulovány v jímkách a sváţeny na ČOV. Čistírna byla budována ve dvou etapách. l. etapa se uvedla do provozu v roce 1975, 2.etapa v roce Provozovatelem je VaK Rakovník. V současnosti přitéká na čistírnu 1170 m 3 d -l. Pokud se jedná o BSK 5 je přiváděno na čistírnu 330 kgd -l. Počet ekvivalentních obyvatel činí cca