Výživa a hnojení kukuřice Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.

Transkript

1 Výživa a hnojení kukuřice Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.

2 Výživa a hnojení kukuřice Letovice

3 Charakteristické znaky kukuřice Řadíme ji mezi rostliny C4 Vyžaduje velkou světelnou Vyžaduje velkou světelnou intenzitu

4 Kořenový systém kukuřice dobře vyvinutý zasahuje do hloubky 0,8 1 m vylučuje značné množství kořenových exkretů má dobrou osvojovací schopnost i z méně přístupných forem živin v půdě

5 Průběh růstu kukuřice zpočátku pomalý růst a nízký odběr živin (je limitován nízkými teplotami omezuje příjem P a N) maximální příjem živin v době tvorby lat až do mléčné zralosti

6 Odběrem 1 t zrna kukuřice odčerpá: kg dusíku 4,4 6,6 kg fosforu kg draslíku 4,3 7,1 kg vápníku 4,0 6,0 kg hořčíku 3,1 3,5 kg síry

7 Odběrem 1 t silážní hmoty odčerpá: 3,5 4,0 kg dusíku 0,7 0,9 kg fosforu 3,0 3,7 kg draslíku 0,9 1,3 kg vápníku 0,3 0,6 kg hořčíku 0,4 0,5 kg síry

8 Potřeba živin v kg u kukuřice při výnosu 10t zrna na ha kg N P K Ca Mg Odběr zrno Odběr sláma

9 Zlepšení výživného stavu zajistí: Organická hnojiva: chlévský hnůj kejda (prasat, skotu), digestát Jednorázová dávka dusíku nesmí překročit 170 kg/ha

10 Zásady pro použití kejdy Na podzim: Na jaře: - použít při zaorání posklizňových zbytků - dávku kejdy volit podle obsahu N, K - neopomenout upravit obsah P zvláště na půdách s nízkou zásobou - aplikovat při přípravě půdy V průběhu vegetace: - aplikovat do porostu hadicovými aplikátory

11 Kejda a digestát při hnojení kukuřice

12 Rozmístění bioplynových stanic v ČR

13 Fermentace a agrochemie hnojiva (kg.t -1 ) Ukazatel Před (* Po (* fermentací fermentaci Změna v % Organické látky 29,3 14,4-51 Sušina 37,8 22,2-41 ph 7,85 8,32 x N 3,05 3,12 +2 C : N 4,80 : 1 2,31 : N-NH 4 1,76 2, C : N min. 8,32 : 1 3,16 : 1-62 S 0,13 0,11-13 P ,01 0,66-34 CaO 1,50 1,05-30 MgO 0,66 0,39-28 K 2 O 2,08 2, Na 2 O 0,96 1, *) Anaerobní metanová fermentace kejdy telat

14 Fermentace a složení sušiny hnojiva (g.t -1 ) Ukazatel Před (* Po (* fermentací fermentaci Změna v % Sušina Zn Cu Mn Mo 2,9 3,9 +34 B Ni 7,8 9,2 +19 Cr As 0,48 0, Pb 0,98 1, Cd 0,15 0, Hg 0,02 0,02 0 *) Anaerobní metanová fermentace kejdy telat

15 Hnojivo z anaerobní fermentace podle zákona o hnojivech (Lošák et al.2012) Typ 18.1.e: zejména ze statkových hnojiv (ztráta 50 % organických látek) 1limit aplikace 10 t sušiny během 3 let při sušině pod 13%: 2limit aplikace 20 t sušiny během 3 let při sušině nad 13%: vyhlášce č. 271/2009 Sb. včásti 2 předepsaný limity rizikových prvků: Prvek: Cd Pb Hg As Cr Cu Mo Ni Zn Statková: , e): ,

16 Hadicové aplikátory kejdy a digestátu

17 Aplikace kejdy a digestátu k meziplodinám kukuřice ušetří: Skladovou kapacitu na hnojivo Biologickou sorpcí se omezí únik čpavku do prostředí Živiny se z meziplodin uvolní mineralizací až v plné vegetaci kukuřice Mulč chrání půdu před erozí a výparem Kejda bez meziplodin a bez zapravení do půdy, zvyšuje ztráty na N a živinách Emisím a pachům nezabrání ani komerčně vyráběné přípravky

18 Hnojení kejdou během vegetace provádíme aplikátory s povrchovou nebo podlistovou aplikací jejíž předností je: rovnoměrnost aplikace uspokojivý výkon neulpívání kejdy na listech menší emise čpavku (nižší proudění vzduchu)

19 Aplikace kejdy a digestátu v počátečních fázích růstu: Řídký porost, zvyšuje únik čpavku a pachu i při vlečení hadic (ztráty %) Výhoda za deště se zapraví kejda do půdy a Výhoda za deště se zapraví kejda do půdy a sníží se ztráty o %

20 Aplikace kejdy a digestátu při výšce porostu 50-70cm Nejmenší ztráty na amoniaku Dobré využití P z organických form Vysoké využití Zn z kejdy Stimulace dlouživého růstu hormony v kejdě Nižší teplota půdy a vzduchu v prostoru aplikace kejdy a a menší proudění vzduchu Dávky kolem t (podle obsahu N)

21 Pozdní aplikace kejdy a digestátu (dlouživý růst až počátek kvetení) Zvláště výhodné pro silážní kukuřici Stimuluje růst Snižuje obsah celulózy

22 Vliv kejdy na výnos kukuřice na zrno a siláž

23 Biogenní prvky ve výživě kukuřice

24 Dusík podporuje růst a vývoj rostlin zasahuje do celého metabolismu rostliny Nedohnojení: nevyvinutý list zkrácená délka palic snížen počet zrn v palici malá HTZ Přehnojení: rostliny temně zelené generativní fáze nastupuje později snižuje se klíčivost osiva

25 Vliv dávek N na výnos kukuřice (Mezospol Medlov 1995) Legenda: N 1 N kg/ha (močovina) 150 kg/ha

26 Deficience dusíku Rostliny slabší, nižší a světleji zbarvené Zasychání listu od špičky dovnitř ve tvaru V

27 Fosfor ovlivňuje metabolické procesy působí na rozvoj kořenů Nedohnojení:- listy vzpřímené, tmavě zelené - hyperchlorofylace listů (za chladu) - zasahuje záporně do generativních fází Přehnojení: omezuje příjem zinku

28 Deficience P Hyperchlorofylace listů

29 Nedostatek P vyvolán nízkými teplotami v květnu 2012

30 Hnojení kukuřice P pod patu charakter doplňkové výživy!!! pro rozvoj a utváření kořenového systému (lepší příjem vody a živin) kritické období na začátku vegetace nízké teploty při vzcházení - omezený příjem P vhodné na půdách zásaditých (retrogradace kys. fosforečné) nebo kyselých (zvrhávání fosforu) aplikace hnojiva při setí: 3-5 cm pod a 4-5 cm od osiva Vhodná hnojiva: především granulovaná - Amofos, trojitý superfosfát NP hnojivo (14-34)

31 Schéma působení P hnojiv pod patu Předpoklad ke zvýšení výnosů Podpora růstu v ranných vývojových stádiích Lepší zásobení rostliny P Omezení retrogradace P na půdách neutrálních a zásaditých Omezení zvrhávání P na půdách kyselých Snížená imobilizace fosforu Zvýšené využití P z hnojiv Postupný příjem rostlinou Lokální aplikace P hnojiv Zvýšená tvorba kořenů v místě aplikace

32 Aplikace močoviny pod patu močovinou (foto Richter 2012) kontrola 240 kg N 160 kg N

33 Aplikace hnojiva pod patu 160 kg N lehká těžká

34 Kukuřice hnojená pod patu močovinou kontrola 160 kg N 240 kg N

35 Kukuřice hnojená pod patu močovinou 240 kg N 160 kg N kontrola

36 Výsledky pokusů s hnojením Amofosem pod patu s hybridy Diana a Romario ( )

37 Průměrný obsah fosforu v rostlinách kukuřice (2002) list, list, 21.6 kolénko 0,7 0,6 % P v sušině ě 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Kontrola 70 kg Am. p.p. 70 kg Am. na široko 140 kg Am. p.p. 140 kg Am. na široko

38 Průměrný obsah fosforu v rostlinách kukuřice (2003) 0,7 0,6 % P v sušině 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Kontrola 70 kg Am. p.p. 70 kg Am. na široko 140 kg Am. p.p. 140 kg Am. na široko

39 Průměrný obsah fosforu v rostlinách kukuřice (2003) 0,7 0,6 % P v sušině 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Kontrola 70 kg Am. p.p. 70 kg Am. na široko 140 kg Am. p.p. 140 kg Am. na široko

40 Výsledky sklizně kukuřice 2002 Hybrid Varianta pokusu Silážní kukuřice Zrno(14% vhkost) dt suš.ha -1 rel. % % sušiny u sil.kukuřice dt.ha -1 relat.% Diana Kontrola 168,2 100,0 35,7 116,9 100,0 Diana 70 kg Am. p.p. 177,9 105,7 36,9 120,5 103,0 Diana 70 kg Am. na š. 174,7 103,8 36,3 112,4 96,1 Diana 140 kg Am. p.p. 181,8 108,0 37,6 117,0 100,1 Diana 140 kg Am. na š. 165,1 98,1 34,3 119,6 102,3 Romario Kontrola 195,2 100,0 34,4 138,1 100,0 Romario 70 kg Am. p.p. 204,2 104,6 37,2 129,4 93,7 Romario 70 kg Am. na š. 197,6 101,2 35,7 136,0 98,8 Romario 140 kg Am. p.p. 175,4 89,9 39,2 131,3 95,0 Romario 140 kg Am. na š. 180,7 92,6 35,5 126,9 91,9

41 Výsledky sklizně kukuřice 2003 Hybrid Varianta pokusu Silážní kukuřice Zrno (14 % vlh.) dt.suš.ha -1 rel. % % sušiny u sil.kukuřice dt.ha - relat.% Diana Kontrola 115, ,9 80, Diana 70 kg Am. p.p. 122,57 106,1 33,2 81,89 101,19 Diana 70 kg Am. na š. 108,43 93,8 29,3 84,58 104,52 Diana 140 kg Am. p.p. 101,87 88,1 28,5 84,58 104,52 Diana 140 kg Am. na š. 108,19 93,6 32,7 74,12 91,60 Romario Kontrola 112, ,0 88, Romario 70 kg Am. p.p. 118,38 105,6 33,0 90,15 101,69 Romario 70 kg Am. na š. 114,62 102,2 28,1 93,93 105,95 Romario 140 kg Am. p.p. 116,93 104,35 30,9 87,26 98,43 Romario 140 kg Am. na š. 116,39 103,9 32,1 84,44 95,25

42 Draslík Podporuje vyzrávání pletiv Pevnost buněčných stěn Vodní provoz rostlin Odolnost proti nízkým teplotám Nedostatek:okrajová nekróza spodních listů zavadání porostu neozrnění palic od apikální části Přehnojení:omezuje příjem Mg, Ca, Na

43 Okrajová nekróza listů Deficience draslíku

44 Hořčík podmiňuje využití dusíku a fosforu je součástí chlorofylu Nedostatek:snižuje obsah bílkovin, cukrů, škrobu redukuje výrazně výnos

45 Deficience hořčíku Pruhovitost listů kukuřice

46 Vápník ovlivňuje propustnost buněčných membrán působí na stabilitu struktur a pletiv rozvoj kořenového systému Nedostatek:netvoří se kořenové vlásky tvoří se sterilní pyl zrna jsou malá a zasychají

47 Deficience vápníku Zastavený vývoj nově se tvořících listů

48 Síra podílí se na metabolismu dusíku tvorba thiaminu tvorba SH skupin Nedostatek:žloutnutí nejmladších listů nižší obsah bílkovin deformace palic a zrna nekompaktní ozrnění palic

49 Deficience síry Slabý a nižší vzrůst rostlin Nekompaktní ozrnění palic

50 Zinek vliv na dusíkatý metabolismus ( amino kys,tryptofan) tvorba beta indolyloctové kyseliny (dlouživý růst) Nedostatek:zakrnělý růst rostlin žloutnutí nejmladších listů redukuje výnos hmoty i zrna

51 Deficience zinku Omezený dlouživý růst; žloutnutí mladých listů (tzv. bílá purpovitost)

52 Bór tvorba a transport cukrů podporuje klíčivost pylu stabilizuje buněčné stěny Nedostatek: deformace listů a nekrózy od špiček deformace palic zakrnělé zrno neozrněné palice

53 Deficience bóru Deformace listů a nekrózy od špiček Zdeformované a neozrněné palice

54 Železo syntéza chlorofylu účast v oxidačně-redukčních enzymových systémech proteinový metabolismus Nedostatek: chlorotické blednutí nově se tvořících listů ztráta chlorofylu do zabarvení slonoviny

55 Deficience železa Chlorotické blednutí interkostálních polí mladších listů

56 Mangan ovlivňuje příjem Zn, Fe redoxpotenciál Mn 2+, Mn 3+ redukce NO 3 dusíku fotosyntéza (transport elektronu, fotolýza vody) Nedostatek: chlorotické skvrny na mladých listech

57 Deficience manganu Protáhlé skvrny na listech

58 Porost kukuřice setý do žita (Šedek 2011)

59 Luskoviny

60 Charakteristika Fixují vzdušný dusík z % Zvýšení fixace očkováním osiva rhizobiemi Dobrou osvojovací schopnost k P a K Vyžadují neutrální až alkal. ph půdy

61 Hlízky: soja bob

62 Schéma fixace vzdušného dusíku N 2 (podle Mengela, Kirkbyho 1978)

63 Schéma přeměny vzdušného N 2 u luskovin

64 Bob Vyžaduje i organické hnojení Upřednostňuje síranovou formu K hnojiv Pozitivně reaguje na hnojení P

65 Soja Hnojení P podporuje tvorbu bílkovin a tuku Vhodná zvláště Thomasova moučka - podzim

66 Čočka Vyžaduje lehčí půdy Vyžaduje půdy ve staré síle Dobře reaguje na K hnojení Nedostatek K zhoršuje vařivost semen

67 Technické plodiny Len : přadný olejný

68 Nároky na půdu: -lehké až střední -ph mírně kyselé (5,5-6,5) -živiny v přijatelném stavu -nesnáší přímé vápnění Na 1 tunu rosených stonků odčerpá 16 kg N, 3,5kg P(8 kg P 2 O 5 ),19 kg K(23 kg K 2 O), 9 kg Ca(12,5 kg CaO) a 1,5 kg Mg (2,5 kg MgO) Mikroelementy: B, Zn

69 Fenologické fáze u lnu

70 Zásady výživy: -organická hnojiva používáme jen výjmečně,řadíme do 2.trati -při přímém vápnění se zvyšuje lámavost a hrubost vlákna (vápnit k předplodině) -volba dávky dusíku: při nedostatku N vlákna jsou krátká a zhoršuje se jejich kvalita - při nadbytku N se zvyšuje náchylnost k polehání a prodlužuje se vegetační doba Hnojení N: - po dobrých předplodinách (jetel, vojtěška) 10 kg N/ha - po ostatních kg N/ha - bereme v úvahu Nmin v půdě

71 Dávka fosforu se určuje podle AZZP: - P ovlivňuje výnos stonku i semene - kritické období je od vzcházení do tvorby 6 páru listů - pozdní přihnojení fosforem nemá vliv na výnos Dávka draslíku se určuje podle AZZP: - nesnáší Cl ionty a proto je vhodné preferovat síranovou formu Mikroelementy a jejich aplikace:doporučuje se osivo před setím namáčet v 0,05 % kys.borité, 0,02 % CuSO 4 a 0,03 % ZnSO 4

72 Děkuji za pozornost úspěšný rok 2013