Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny"

Vladimíra Dušková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení obou spotřebitelů oběma statky. Přínosy plynoucí ze směny Obrázek 2 65 I J3 I J2 R T I M2 I J1 I M3 I M1 85 Přesunem z bodu původního vybavení R do bodu T, který je vůči R nadřazený v Paretově smyslu, se každá strana dostane na vyšší hladinu užitku, na vyšší indiferenční křivku.

Přínosy plynoucí ze směny Obrázek 2 65 I J3 I J2 R T I M2 I J1 I M3 I M1 85 Přesunem z bodu původního vybavení R do bodu

2 Alokace optimální v Paretově smyslu Obrázek 3 Mařenčino množství jídla R M T Přesunem z bodu M již není možná žádná další vzájemně výhodná směna. Vyjádřeno technicky, mezní míra substituce jídla za šaty se u obou spotřebitelů vyrovná. Kontraktační křivka Obrázek 4 I B1 I B2 I A3 I B3 I A2 I A1 Kontraktační křivka Spojnice všech bodů dotyku indiferenčních křivek obou spotřebitelů v Edgeworthově diagramu se nazývá kontraktační (smluvní) křivka. Body, které neleží na kontraktační křivce, nemohou být optimálním výsledkem dobrovolné směny v Paretově smyslu, protože oba spotřebitelé (v situaci znázorněné body mimo kontraktační křivku) budou preferovat ty kombinace obou statků, které leží blíže ke kontraktační křivce.

Kontraktační křivka Obrázek 4 I B1 I B2 I A3 I B3 I A2 I A1 Kontraktační křivka Spojnice všech bodů dotyku indiferenčních křivek obou spotřebitelů v Edgeworthově diagramu se

3 Poloha počátečního vybavení a síla při jednání mají vliv na konečné výsledky směny Obrázek 5 G Z W V U F Kontraktační křivka Bude-li se počáteční vybavení nacházet v bodě F, mohou se oba účastníci směny přesunout na kontraktační křivku kamkoli mezi body U a V. Čím bude Mařenčino vyjednávání v porovnání s Jeníčkem agresivnější a neústupnější, tím blíže skončí jejich směna u bodu V. Kdyby naopak svou převahu vůči Mařence uplatňoval Jeníček, mohli by skončit až v bodě U. Kdyby vyjednávání začalo v bodě původního vybavení G, skončí oba na kontraktační křivce někde mezi body W a Z. Poměr relativních cen, při kterém nelze dosáhnout výhodnější pozice Obrázek 6 Mařenčino množství jídla 30 I J0 1 H Jídlo nabízené Jeníčkem Šaty poptávané Jeníčkem 120 J* 0 Sklon = -P šaty 0 / P jídlo 0 = -1 E M* 0 Šaty poptávané Mařenkou Jídlo nabízené Mařenkou H I M0 30 Při poměru cen P Šaty 0 / P Jídlo 0 = 1 by Mařenka i Jeníček rádi prodali každý 20 jednotek jídla a koupili 20 jednotek šatů. Avšak zboží, které nabízí jedna strana, musí být komoditou, kterou chce druhá strana nakoupit. Oba trhy, tj. jak trh s jídlem, tak i trh s ošacením jsou za daných okolností umrtveny, směňování nemá smysl.

Kdyby naopak svou převahu vůči Mařence uplatňoval Jeníček, mohli by skončit až v bodě U. Kdyby vyjednávání začalo v bodě původního vybavení G, skončí oba na kontraktační křivce někde mezi body W a Z.

4 Změna relativních cen, která napomůže směnám Obrázek 7 Mařenčino množství jídla I B J* E Jídlo nabízené Jeníčkem Šaty poptávané Jeníčkem M* Šaty nabízené Mařenkou I A Jídlo poptávané Mařenkou Sklon = -(P Šaty / P Jídlo )* = -6/5 90 Směny komodit se v jednoduché ekonomice obnoví, když se převisy poptávek po obou produktech vyrovnají s převisy nabídek obou produktů. Při poměru cen (P Šaty / P Jídlo )* = 6/5 hodlá Mařenka koupit 12 jednotek jídla, což je přesně tolik, kolik chce prodat Jeníček. Na druhém trhu platí stejná podmínka: Mařenka hodlá prodat 10 jednotek ošacení, což je stejné množství, jaké chce koupit Jeníček (ovšem za předpokladu, že jim nevadí rozdíly mezi ženskými a mužskými šaty). Obrázek 8 Množství kapitálu, kterým disponuje firma Oděvy O O V jednoduché výrobní ekonomice může dvojice firem směňovat svá původní vybavení prací a kapitálem za jiné kombinace obou vstupů tak dlouho, dokud se nepřesunou na kontraktační křivku. Kontraktační křivka je za těchto okolností množinou bodů dotyku všech izokvant. Pole vyjednávání v tomto případě vyznačují obrysy izokvant procházejících bodem původního vybavení R. Q J = 2 Edgeworthův diagram výroby Q J = Množství práce, kterým disponuje firma Oděvy Množství práce, kterým disponuje firma Jídlo R Q J = Q O = Q O = 400 Kontraktační křivka Q O = 0 Množství kapitálu, kterým disponuje firma Jídlo

Při poměru cen (P Šaty / P Jídlo )* = 6/5 hodlá Mařenka koupit 12 jednotek jídla, což je přesně tolik, kolik chce prodat Jeníček.

5 Konstrukce hranice výrobních možností Množství práce firmy Jídlo Obrázek 9 Množství kapitálu firmy Oděvy Q J = 2 Q J = E Q O = Q J = F Q O = 400 G Q O = 0 Kontraktační křivka Množství kapitálu firmy Jídlo O O Množství práce firmy Oděvy Jídlo O Oděvy E Hranice výrobních možností dvojice komodit F G 0 O Jídlo šaty Každý bod na kontraktační křivce Edgeworthova diagramu výroby představuje jednu kombinaci vyrobeného množství šatů a jídla. Kombinace jídla a šatů, které leží na kontraktační křivce, přeneseme do spodního grafu. Spojnice těchto bodů se nazývá hranice výrobních možností. Posun po kontraktační křivce od jihozápadního směru k severovýchodnímu rohu odpovídá posunu od vertikální k horizontální ose na hranici výrobních možností.

Edgeworthova diagramu výroby představuje jednu kombinaci vyrobeného množství šatů a jídla. Kombinace jídla a šatů, které leží na kontraktační křivce, přeneseme do spodního grafu.

6 Obrázek 10 Hranice výrobních možností firem A a B jídlo vyráběné firmou A 0 jídel K 3 jídel L jídel M 0 20 ks 40 ks 60 ks ošacení vyráběné firmou B Obrázek 11 Hranice výrobních možností a jednoduchá směnná ekonomika jídlo vyráběné firmou A J K L MRTK P MRTL MRSP M 0 ošacení vyráběné firmou B O

Obrázek 11 Hranice výrobních možností a jednoduchá směnná ekonomika jídlo

7 Přínosy z mezinárodního obchodu při celkové propojenosti spotřebních a výrobních ekonomik, aneb jak zlepšit skladbu spotřebních košů Jídlo B F** T Obrázek 12 V F* Z Hranice výrobních možností dvojice komodit Sklon = - P Šaty w / P Jídlo w B šaty C** C* Předpokládejme, že bez možnosti obchodovat na mezinárodní úrovni se v dokonale konkurenční jednoduché výrobní ekonomice ustálí podíly produktů na hranici výrobních možností v bodě V. To znamená, že mezní míra substituce MRS v jednoduché směnné ekonomice se rovná mezní míře transformace MRT v jednoduché výrobní ekonomice. Kromě efektivnosti jednoduché spotřební ekonomiky a efektivnosti jednoduché výrobní ekonomiky je navíc efektivní též skladba spotřebního koše. Obě firmy vyrábějí právě taková množství produktů, jejichž objemy spotřebitelé chtějí konzumovat. S možností nakupovat a prodávat oba vyráběné statky na zahraničním trhu se ekonomika může dostat do ještě výhodnějšího postavení. Celková produkce by se měla přesunout z bodu V do bodu Z, kde se mezní míra transformace MRT rovná mezinárodnímu w poměru cen, P Šaty / P w Jídlo. Po změně objemů vyráběných produktů může začít mezinárodní obchod, který lze znázornit pohybem na rozpočtové přímce BB. Uvažovaná domácí ekonomika může například zvolit alokaci spotřeby odpovídající kombinaci objemů obou statků znázorněných bodem T, pokud právě souřadnice bodu T nejlépe vystihují preference spotřebitelů. Přesun jednoduché výrobní a směnné ekonomiky z bodu V do bodu T (dosažený pomocí mezinárodního obchodu) znamená, země bude vyvážet C* - C** jednotek šatů a bude dovážet F** - F* jednotek jídla. Všimněte si, že bod T leží vně hranice výrobních možností. To znamená, že s využitím pouze domácích disponibilních výrobních vstupů, tj. bez možnosti mezinárodního obchodu, by se ekonomika do bodu T nikdy nemohla dostat. Mějte na paměti, že termín: mezinárodní obchod, označuje pouze vývoz jedné komodity a dovoz druhé. Stále se jedná o jednoduché výrobní a směnné ekonomiky.

hranici výrobních možností v bodě V. To znamená, že mezní míra substituce MRS v jednoduché směnné ekonomice se rovná mezní míře transformace MRT v jednoduché výrobní ekonomice.

8 Obrázek 12b Vliv mezinárodního obchodu na složení spotřebního koše jídlo N J K L MRTL 0 ošacení

Podobné dokumenty

Mikroekonomie I: Všeobecná rovnováha. Praha, VŠFS,

Mikroekonomie I: Všeobecná rovnováha. Praha, VŠFS, PhDr. Praha, VŠFS, 13.12.2010 Podstata všeobecné rovnováhy Všeobecná rovnováha = rovnováha na všech trzích (trh statků a výrobních faktorů) Nelze zvýšit užitek nějakého spotřebitele, aniž bychom snížili