Vzorový příklad Energetický model (zelená louka)

Transkript

1 Vzorový příklad Energetický model (zelená louka) Kotel na biomasu MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR Zelená linka pro zájemce o dotace: září

2 OSNOVA 1 Charakteristika projektu Vstupní údaje projektu Postup při vyplňování a řešení projektu List Info List Modul priority 2 a List Investiční náklady Běžné ceny List Náklady a příjmy List Zdroje financování Kontrola relevantnosti výsledků Stanovení míry podpory

3 1 CHARAKTERISTIKA PROJEKTU V rámci projektu je navržena kotelna na biomasu s rozvody (jedná se o tzv. výstavbu na zelené louce). Kotelna bude sloužit obyvatelům několika bytových domů města jako zdroj tepla. Žadatelem na projekt, respektive vlastníkem a následně provozovatelem infrastruktury bude město tzn. veřejný subjekt, město je plátcem DPH. Realizace projektu je plánována na období tzn. uvedení projektu do provozu je plánováno na Předpokládané celkové investiční náklady projektu jsou stanoveny ve výši ,000 tis. Kč bez DPH, tedy částka s DPH činí ,200 tis. Kč. Na základě výše celkových nákladů projektu je patrné, že projekt bude definován jako Individuální projekt. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o zcela novou kotelnu, je tedy projekt zařazen dle Implementačního dokumentu Operačního programu Životní prostředí , do prioritní osy 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie, respektive do oblasti podpory Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny. Jelikož se jedná o projekt na tzv. zelené louce, musí být projekt v rámci prioritní osy 3 zpracován Energetickým modelem zelená louka. 2 VSTUPNÍ ÚDAJE PROJEKTU Souhrnný přehled vstupních údajů projektu je uveden v tabulkách níže s tím, že stavba zahrnuje kotelnu s výkonem 1,4 MW s rozvody, z toho 6 z 8 objektových předávacích stanic (dále jen OPS ) u bytových domů, dvě slouží k dodávce tepla pro ostatní objekty. Aby byla zajištěna správná funkce výpočtů v Modelu, je třeba všechny údaje, uvedené v tabulkách níže, vyplnit do Energetického modelu (zelená louka), který je relevantní pro výpočet míry podpory pro projekty na zelené louce, které jsou zařazeny do Prioritní osy 2 a 3. Pozn.: Údaje, týkající se investičních nákladů (viz Tabulka 2) se do Modelu musí zadat v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., že je-li náklad Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo !!!). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících, (tj. 21 tis. Kč), přesto však počítá s přesnými částkami zadanými Zpracovatelem. Tabulka 1: Vstupní data Info Položka Jednotka Hodnota Zahájení realizace projektu Den/měsíc/rok Uvedení projektu do provozu Den/měsíc/rok Vlastník infrastruktury veřejný/obec Město Provozovatel infrastruktury veřejný/obec Město Žadatel je plátcem DPH? Ano/ne Ano Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů? Ano/ne Je projekt v režimu veřejné podpory? Ano/ne Ne Ne 3

4 Základní vstupní údaje Instalovaný tepelný výkon MW 1,40 Roční využití instalovaného výkonu h Vlastní spotřeba tepla GJ/rok 14 Dodávky tepla ostatním odběratelům kategorie 1 (obytné domy) Dodávky tepla ostatním odběratelům kategorie 2 (ostatní) GJ/rok GJ/rok Cena tepla kategorie 1 Kč/GJ 479,00 Cena tepla kategorie 2 Kč/GJ 539,00 Provozní náklady projektu bez DPH Fixní náklady tis. Kč 1 130,000 Variabilní náklady tis. Kč 2 519,000 Výdaje na provozní látky tis. Kč 220,000 Výdaje na paliva tis. Kč 2 070,000 Výdaje na el. a tepelnou energii dodanou zvenčí tis. Kč 50,000 Poplatky za odpady a emise tis. Kč 179,000 Celkové roční provozní náklady tis. Kč/rok 3 649,200 Příjmy projektu bez DPH Za prodej tepla obytné domy tis. Kč 3 017,700 Za prodej tepla ostatní tis. Kč 1 078,000 Celkové roční příjmy tis. Kč/rok 4 095,700 Tabulka 2: Investiční náklady (tis. Kč na tři desetinná místa) Položka Jednotka Hodnota Investiční náklady projektu bez DPH Projekce a příprava tis. Kč 1 150,000 Výstavba tis. Kč 4 400,000 Stroje a zařízení tis. Kč 5 200,000 Ostatní náklady s projektem tis. Kč 816,000 DPH tis. Kč 2 311,200 Celkem tis. Kč ,200 4

5 3 POSTUP PŘI VYPLŇOVÁNÍ A ŘEŠENÍ PROJEKTU Níže je uveden postup při vyplňování a řešení projektu Kotelna na biomasu (dále jen Projekt ) na uvedeném příkladu stavby kotelny na biomasu. Řešení a členění následujících kapitol odpovídá jednotlivým krokům za sebou tak, jak má Zpracovatel postupovat při vyplňování dat do Energetického modelu - zelená louka a při řešení výstupů Projektu. Zpracovatel vyplní postupně odpovídající data do následujících listů v Modelu: List Info List Modul priority 2 a 3 List Investiční náklady běžné ceny List Náklady a příjmy List Zdroje financování List Výstupy pro SFŽP 1. LIST INFO Zpracovatel nejprve vyplní požadované vstupní údaje, jako jsou identifikační údaje o Žadateli a předkládaném Projektu (jméno žádajícího subjektu, název projektu, ID projektu dle čísla, vygenerovaného k formuláři žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL, kontaktní osoba Žadatele, sídlo Žadatele, telefon a ). Dále musí Zpracovatel stanovit relevantní prioritní osu a oblast podpory, do které svým zaměřením námi řešený Projekt spadá. V rámci položky Prioritní osa (číslo) vybere možnost 3 (Udržitelné využívání zdrojů energie) a v rámci položky Oblast podpory vybere možnost 3.1 (Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny). Žadatel je povinen vyplnit na listu Info položku Kategorie projektu s ohledem na charakter Projektu. Tento výběr je čistě na Žadateli/Zpracovateli FA s tím, že na základě celkových investičních nákladů Projektu (vč. DPH bez ohledu na jeho způsobilost), které činí ,200 tis. Kč a dle platného kurzu ČNB (např. 26,106 Kč/EUR), se jedná o Individuální Projekt (jehož celkové investiční náklady nepřekročí částku 25 mil. EUR, což je hranice pro stanovení charakteru Projektu dle platných dokumentů národních orgánů a EK). Následně je nutné vyplnit předpokládané datum zahájení realizace Projektu a předpokládané datum ukončení realizace Projektu, následně je zapotřebí definovat položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? v tomto případě je nastavena položka na Ano. U položky Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? nastavit na Ne. Posledními položkami, které je zapotřebí v rámci tohoto listu definovat, jsou - jaký typ subjektu Žadatel je, položka: Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt - v tomto případě je položka nastavena na veřejný, Pokud je žadatel veřejný subjekt, jaký typ? - v tomto případě položka nastavena na obec a Projekt podléhá pravidlům veřejné podpory? - v tomto případě je položka nastavena na Ne. 5

6 Obrázek 1: List Info 2. LIST MODUL PRIORITY 2 A 3 V rámci listu vyplňuje Zpracovatel FA základní vstupní parametry, související s realizací Projektu. Nejdříve je nutné zadat Typ projektu v rozbalovacím menu položky Stavby. V našem případě je vybrán typ Projektu Centrální zdroj tepla/rozvody. Na základě takto zadaného typu Projektu se automaticky nabízí relevantní položky v rámci Stavby a Zařízení, pro které bude definovat Zpracovatel investiční náklady v rámci listu Investiční náklady běžné ceny. 6

7 Obrázek 2: List Modul priority 2 a 3 Typ projektu Dále je nutné v rámci listu zadat údaje o instalovaném zařízení. Vzhledem k tomu, že bude vybudována nová kotelna na biomasu za účelem výroby a následné dodávky tepla, je nutné zadat data, jako jsou instalovaný tepelný výkon (1,40 MW) a předpokládané roční využití instalovaného výkonu (1 800 h). Obrázek 3: List Modul priority 2 a 3 Základní vstupní parametry Na základě výše zadaných hodnot se automaticky vypočítá položka Roční výroba tepla v jednotkách GJ/rok (hodnota je vypočtena jako součin instalovaného výkonu a ročního využitého instalovaného výkonu a pro převod z MWh na GJ se vynásobí hodnotou 3,6. 1 ). Z výpočtu vyplývá, že Roční výroba tepla je GJ/rok (9 072 = 1,40 x x 3,6). Do položky Vlastní spotřeba tepla Zpracovatel zadá hodnotu 14 GJ/rok (hodnota odpovídá cca 13 % z celkové roční výroby tepla). Pro dodávky tepla konečným odběratelům musí Zpracovatel vyplnit údaje jak pro kategorii odběru 1 obytné domy (6 300 GJ/rok), tak pro kategorii odběru 2 ostatní (2 000 GJ). Z výše zadaných dat vyplývá, že celková dodávka tepla konečným odběratelům činí GJ/rok. 1 1MWh = 3,6 GJ 7

8 V rámci kontroly je možné v [buňce G8] vidět zeleně podbarvený nápis OK což znamená, že při zadávání dat nedošlo k žádné chybě. Poslední položkou, kterou v rámci tohoto listu Zpracovatel vyplní, jsou ceny tepla pro každou definovanou kategorii odběru (kategorie 1 479,00 Kč/GJ, kategorie 2 539,00 Kč/GJ). 3. LIST INVESTIČNÍ NÁKLADY BĚŽNÉ CENY V rámci listu vyplňuje Zpracovatel FA investiční náklady Projektu v běžných cenách! Investiční náklady musí být v souladu s položkovým rozpočtem, který je součástí projektové dokumentace a se souhrnným položkovým rozpočtem, který dokládá Žadatel v rámci předložení žádosti na Projekt. Pozn.: Investiční náklady se do Modelu zadávají v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., že je-li náklad Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo 20,825!!!). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících, tj. 21 tis. Kč, přesto však počítá s přesnými částkami zadanými Zpracovatelem. V případě stavby kotelny na biomasu, byly v roce 2009 finanční prostředky v rámci projektových prací vynaloženy na zpracování následujících činností (geologický průzkum: 200,000 tis. Kč), v roce 2010 budou vynaloženy v rámci projektových činností finanční prostředky na: studie proveditelnosti: 100,000 tis. Kč, energetický audit: 150,000 tis. Kč, projektová dokumentace: 400,000 tis. Kč, zpracování žádosti: 300,000 tis. Kč). Dalšími investičními náklady, které Zpracovatel musí vyplnit v rámci listu, jsou náklady, související s výstavbou v rámci realizace Projektu. Zpracovatel vyplní do buněk v rámci položky Výstavba ( Komunikace a Kotelna ), žlutě podbarvené buňky v jednotlivých letech realizace Projektu. Do těchto buněk (sloupec rok 2011 a 2012) Zpracovatel zadá investiční náklady, související s danou položkou, tj. Komunikace: 400,000 tis, Kč, Kotelna: 4 000,000 tis. Kč). V rámci těchto položek není možné nastavit životnost dané položky, která je standardně předdefinována na 30 let. Dále musí Zpracovatel vyplnit v rámci položky Stroje a zařízení daný typ technologie, na kterou vynaloží finanční prostředky. Do předdefinovaných buněk v rámci této položky vyplní do příslušného roku (2011 a 2012) hodnotu přepokládaných investičních nákladů (Rozvody tepla: 1 200,000 tis. Kč, Technologie kotelny: 3 000,000 tis. Kč, Technologie výměníkových a předávacích stanic: 400,000 tis. Kč, Vybavení výměníkových a předávacích stanic čerpadly a MaR: 600,000 tis. Kč). V rámci Projektu je předdefinována životnost na dobu 25, resp. 15 let. 8

9 Obrázek 4: List Investiční náklady-běžné ceny Z výše uvedených přímých způsobilých realizačních nákladů Projektu (částka za položky Výstavba a Stroje a zařízení = 4 400,000 tis. Kč ,000 tis. Kč = 9 600,000 tis. Kč) může Zpracovatel vypočítat tzv. ostatní náklady Projektu, a to dle podmínek uvedených v Implementačním dokumentu OPŽP, pro prioritní osu 3 a oblast podpory 3.1. V rámci Projektu jsou ostatní investiční náklady nastaveny následovně: rezerva (480,000 tis. Kč = 5 %), propagace (48,000 tis. Kč = 0.5 %), dozor v průběhu výstavby (288,000 tis. Kč = 3 %). Vzhledem ke skutečnosti, že Žadatel je plátcem DPH, je DPH stanoveno jako nezpůsobilý náklad Projektu tzn. celkové nezpůsobilé náklady Projektu jsou 2 311,200 tis. Kč. Po vyplnění tohoto listu je patrné, že celkové investiční náklady Projektu činí ,200 tis. Kč vč. DPH. 4. LIST NÁKLADY A PŘÍJMY V rámci listu vyplní Zpracovatel jak fixní a variabilní náklady Projektu tak i příjmy Projektu, a to ve stálých cenách v cenové úrovni, uvedené na listu Info, [buňka I27] (tis. Kč v c.ú. 2010). Žadatel je plátcem DPH (viz List Info, položka Má žadatel nárok na vracení DPH? nastaveno Ano ), musí být všechny zadávané hodnoty pro položky nákladů a příjmů zadávány bez DPH! Provozní náklady Projektu: V rámci tabulkové části Provozní náklady, musí být v rámci Projektu vyplněny předdefinované položky Fixní náklady (osobní náklady, náklady na provoz a údržbu, nájem pozemku, apod.) a dále následující variabilní náklady, které jsou v rámci Modelu standardně předdefinovány, a to dle typu Projektu (výdaje na provozní látky / suroviny, výdaje na paliva, výdaje na elektrickou a tepelnou energii dodanou zvenčí, poplatky za odpady a emise a ostatní). 9

10 Obrázek 5: List Náklady a příjmy Provozní náklady Fixní náklady Projektu v roce 2013 se automaticky dopočítají dle zadaných vstupních hodnot v předdefinovaných buňkách (součet buněk I7 až I11). Celkové fixní náklady Projektu v roce 2013 činí tis. Kč/rok, jednotlivé položky fixních nákladů jsou uvedeny níže: Náklady na běžné opravy a údržbu byly stanoveny na 250 tis. Kč/rok. Dle předpokladu v průběhu jednotlivých let nebude docházet k nárůstu výše těchto nákladů. Náklady na nájem pozemku a ostatních nemovitostí byly stanoveny na 190 tis. Kč/rok. Dle předpokladu v průběhu jednotlivých let nebude docházet k nárůstu výše těchto nákladů. Osobní náklady spojené s provozováním kotelny byly stanoveny na 595 tis. Kč / rok. Dle předpokladu v průběhu jednotlivých let nebude docházet k nárůstu výše osobních nákladů. Náklady na režie a pojištění, které souvisí s provozováním kotelny, byly stanoveny na 95 tis. Kč / rok. Dle předpokladu v průběhu jednotlivých let nebude docházet k nárůstu výše těchto nákladů. Položka Ostatní nebyla využita, a to z důvodu, že ostatní předdefinované položky byly pro definování provozních nákladů dostačující. Variabilní náklady se vyplňují v celém prvním roce (rok 2013) po předpokládaném uvedení Projektu do provozu. U každé položky variabilních nákladů, která je předdefinována, Model automaticky vypočítá jednotkový náklad (Kč/jednotka), který je vypočten jako celkové náklady dané služby, děleno množstvím za danou službu. Celkové variabilní náklady v roce 2013 dosahují výše tis. Kč, jednotlivé položky variabilních nákladů jsou uvedeny níže: Roční objem provozních látek /surovin je kg. Roční variabilní náklady na spotřebované provozní suroviny jsou 220 tis. Kč. V průběhu let není předpokládáno navýšení těchto nákladů. Roční množství spotřebovaných paliv je Kg. Roční variabilní náklady na spotřebovaná paliva činí tis. Kč. V průběhu let není předpokládáno navýšení těchto nákladů. 10

11 Roční množství spotřebované elektrické nebo tepelné energie je 35 MWh a roční variabilní náklady na spotřebovanou elektrickou a tepelnou energii činí 50 tis. Kč. V průběhu let není předpokládáno navýšení těchto nákladů. Roční množství vyprodukovaných odpadů a emisí je 150 m 3 a roční variabilní náklady (poplatky za vyprodukované odpady) činí 179 tis. Kč. V průběhu let není předpokládáno navýšení těchto nákladů. Celkové provozní náklady v prvním celém roce po uvedení Projektu do provozu (rok 2013) jsou vypočteny ve výši tis. Kč. Z důvodu, že není počítáno s navýšením nákladů v jednotlivých letech, tedy zůstává celková výše provozních nákladů na hodnotě tis. Kč. Příjmy Projektu: Zpracovatel v rámci tohoto listu již nemusí vyplnit položky pro jednotlivé příjmy Projektu. Tyto položky se automaticky dopočítají na základě zadaných dat v listu Modul priority 2 a 3. Vyplnění položek je tedy provedeno automaticky, a to v rámci světle žlutě podbarvených buněk. Obrázek 6: List Náklady a příjmy - Příjmy V rámci tabulkové části Příjmy jsou v rámci Projektu definovány následující typy příjmů: Příjmy za prodej tepla kategorie odběru 1. Příjmy za prodej tepla kategorie odběru 2. Detailnější stanovení a popis jednotlivých příjmů je uveden v odrážkách níže: Příjmy za prodej tepla kategorie odběru 1 (obytné domy) činí 3 017,7 tis. Kč/rok. Příjmy za prodej tepla kategorie odběru 2 (ostatní) činí tis. Kč/rok. Celkové roční příjmy v roce 2013 činí 4 095,700 tis. Kč/rok. Obrázek 7: List Náklady a příjmy Náklady Příjmy 11

12 5. LIST ZDROJE FINANCOVÁNÍ V rámci tohoto listu musí Zpracovatel FA nastavit finanční zdroje na dofinancování Projektu tak, aby byly hodnoty v buňkách [H45, H59, J59, K59] rovny 0 příp. (0) nebo -. Jestliže nedojde ke správnému definování zdrojů na dofinancování Projektu, jsou výše uvedené buňky nebo jedna z buněk podbarveny červenou barvou, viz obrázek níže. Obrázek 8: List Zdroje financování Veřejný subjekt Částka k dofinancování V rámci dofinancování Projektu Žadatel počítá s využitím půjčky u bankovního subjektu a to ve výši Kč, ostatní zdroje na dofinancování Projektu budou hrazeny z vlastních zdrojů Žadatele. V rámci listu Zpracovatel vyplňuje pouze buď tabulku Veřejný subjekt nebo Soukromý subjekt a to v závislosti na typu Žadatele. V tomto případě je vyplňována tabulka Veřejný subjekt. V rámci vyplnění tabulky Veřejný subjekt je vyplněna hodnota předpokládaného úvěru do buňky [H 52]. Finanční zdroje z úvěru budou sloužit k financování nezpůsobilých nákladů a z tohoto důvodu je buňka [I 52] vyplněna hodnotou 0%. Zbývající náklady, které je nezbytné dofinancovat, budou financovány z vlastních zdrojů Žadatele tzn. částka Kč, a to vč. nezpůsobilého DPH (Nezpůsobilá vratná DPH v [buňka H47]). Celková částka vč. DPH je připočtena k vlastním zdrojům Žadatele do buňky [H 51] a následně musí být v buňce [I51] vypočteno procento, které odpovídá procentuální výši způsobilých výdajů. Procento způsobilosti výdajů na dofinancování ze strany Žadatele, je stanoveno jako podíl z položky Zbývá dofinancovat [buňka H59] a Zp. výdaje [buňka J59] a bylo v našem příkladu vyčísleno na hodnotu 11,01 %. Takto nastavená procenta v buňce [I 51] zaručí financování jak způsobilých tak i nezpůsobilých výdajů Projektu. Obrázek 9: List Zdroje financování Veřejný subjekt - obec Jestliže je správně vyplněna tabulka veřejný subjekt je automaticky vyplněna tabulka na řádcích [27 až 44] Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL, která je zcela shodná s tabulkou v elektronické Žádosti BENE-FILL viz tabulka níže. 12

13 Obrázek 10: List Zdroje financování Skladba financování Projektu Vzhledem ke skutečnosti, že je ve zdrojích dofinancování předpokládáno využití úvěru od bankovního subjektu, musí být nastaveny parametry předpokládaného úvěru, viz buňky [H222 až H228]. Parametry úvěru jsou: doba splácení 20 let, doba odkladu 6 let, úroková sazba 4 % s fixní úrokovou sazbou a konstantní splátkou jistiny, poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru je roven 0. Obrázek 11: List Zdroje financování Bankovní úvěr/půjčka veřejnému subjektu 13

14 4 KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ Jelikož se jedná o Individuální projekt, jsou na základě zadaných (vyplněných) dat do Modelu, stanoveny výsledky FA ve standardizované podobě následovně na listu Výstup pro SFŽP. Jedná se zejména o následující ukazatele finanční výkonnosti Projektu: Čistá současná hodnota bez podpory společenství FNPV/C = tis. Kč, [buňka F51]. Čistá současná hodnota s podporou společenství FNPV/K = tis. Kč, [buňka I51]. Finanční míra návratnosti bez podpory společenství FRR/C = - 0,8 % [buňka F50]. Finanční míra návratnosti s podporou společenství FRR/K = 3,8 % [buňka I50]. Na základě výpočtů v modelu FA lze konstatovat, že Projekt vytváří významnou část odpisů (list Výpočet míry podpory [buňka L51]), respektive list Výstup pro SFŽP, [buňka F69], tzn. Projekt je tzv. finančně udržitelný. Obrázek 12: List Výstup pro SFŽP Projekt vytváří významnou část odpisů 14

15 5 STANOVENÍ MÍRY PODPORY Výsledky stanovené míry podpory jsou souhrnně uvedeny na listu Výstup pro SFŽP. V rámci FA byly vypočteny následující hodnoty pro stanovení částek na financování Projektu: Míra nedostatku financování = 52,01 % [buňka N54]. Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů = 44,21 % [buňka N55]. Spolufinancování ze zdrojů SR - kap. 315 / SFŽP = 5 % z veřejných způsobilých výdajů Projektu [buňka F28]. Vypočtená skladba finančních zdrojů Projektu: Celkové výdaje Projektu = Kč vč. DPH [buňka E16]. Výše podpory z OPŽP celkem = Kč z celkových způsobilých veřejných výdajů Projektu [buňka E25]. Podpora (příspěvek) z ERDF/FS = Kč [buňka E26]. Spolufinancování ze zdrojů SR - kap. 315 / SFŽP = Kč [buňka E28]. Zdroje potřebné k dofinancování Projektu ze strany Žadatele celkem = Kč, vč. nezpůsobilého DPH [buňka G44]), z toho: Vlastní zdroje Žadatele = Kč [buňka G37]. Bankovní úvěr/půjčka = Kč [buňka G39]. Výstupem z Modelu je také tabulka Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL, Skladba financování projektu na listu Zdroje financování, která je shodná s elektronickým prostředím žádosti BENE FILL. Z této tabulky může Zpracovatel jednoduše kopírovat zadaná data přímo do elektronického prostředí BENE-FILL. 15