VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ VÝŽIVA V TĚHOTENSVÍ Bakalářská práce /výzkumná práce/ Vedoucí práce: Mgr. Radka Křepinská Autor práce: Veronika Kadlecová Jihlava, červen 2011

2 Anotace: Moje bakalářská práce vyjadřuje celkový přehled o výživě. Nejprve pojednává o výživě obecně od definování základních pojmů, vyjmenování základních léčebných diet až po samotné zpracování potravy naším organismem. Další část popisuje výživu v těhotenství. Jsou zde vyjmenovány jednotlivé složky potravy a zvláštnosti v těhotenství. Na konec práce je uvedena praktická část, která obsahuje výsledky výzkumu. Anotation: My bachelor thesis reflects an overall view of nutrition. First, discusses nutrition in general from the definition of basic terms, listing the basic therapeutic diets and during the processing of food our organism. The next section describes nutrition in pregnancy. There are listed the individual food components and traits in pregnancy. At the end of the work is given a practical part that contains the results of research Klíčová slova: Těhotenství, výživa, zdravé zásady, výživová pyramida, výživové problémy Keywords: Pregnancy, nutrition, health principles, food pyramid, nutritional problems

3 Poděkování Zde bych chtěla poděkovat Mgr. Radce Křepinské za odbornou pomoc, cenné rady a čas věnovaný při zpracování této práce.

4 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Výživa v těhotenství vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Radky Křepinské a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu použité a citované literatury. V Jihlavě, Květen, Podpis

5 Obsah 1 Úvod Cíle práce Pracovní hypotézy Výživa Definice základních pojmů Zpracování výživy Základní složky výživy Výživová pyramida Faktory ovlivňující výživu Posouzení stavu výživy Výživa v těhotenství Těhotenství Výživa v období před těhotenstvím Výživa v těhotenství, základy zdravé výživy Váhový přírůstek Výživová pyramida v těhotenství Složky výživy a jejich zvláštnosti Problémy ve výživě v těhotenství Speciální diety v těhotenství Vegetariánská dieta v těhotenství Laktózová intolerance Celiakie Infekce získané z potravy v těhotenství Praktická část Metodika výzkumné práce Charakteristika vzorku respondentů Charakteristika výzkumného prostředí Průběh a popis výzkumu Vlastní výsledky výzkumu Diskuze Návrh řešení problémů Závěr Seznam tabulek Seznam grafů Seznam použité a citované literatury... 52

6 1 Úvod Předmětem mého zájmu a tématem pro tuto bakalářskou práci byla výživa v těhotenství. V průběhu mé praxe na gynekologické ambulanci jsem zjistila, že velké množství dotazů směřuje na oblast výživy v těhotenství. Toto mě podnítilo k nastudování různých informačních zdrojů o dané problematice a sepsání bakalářské práce na uváděné téma. Z mého pohledu a dosavadních zkušeností jsem dospěla k názoru, že ženy jsou často informované o této problematice od svých gynekologů. Také často bývá téma výživa těhotných součástí těhotenských průkazek. V současnosti se ženy zajímají o své těhotenství mnohem více, než tomu bylo dříve. Důvodem pravděpodobně bude vysoká dostupnost internetu, kde si ženy hledají informace týkající se těhotenství. Tato metoda zjišťování informací je velmi dostupná a jednoduchá. Mnohdy však některé zdroje na internetu uvádí nepřesné nebo mylné informace. Setkala jsem se také s případem, kdy žena byla až příliš informována internetem, ale měla nastudované i některé mylné informace, kterým až příliš bezmyšlenkovitě věřila. Proto jsem se v mé bakalářské práci zaměřila také na zjištění zdrojů informací u žen. Tato práce je zaměřena nejprve na obecné pojmy a informace týkající se výživy. Pro lepší přehlednost, pochopení a orientaci v celé práci uvádím vysvětlení základních pojmů, a stručné údaje o zpracování potravy v organismu. Dále jsou vyjmenovány základní složky potravy, které tvoří tuky, cukry, bílkoviny, vitamíny a minerály. Také jsou uvedeny potraviny, které obsahují největší množství těchto složek. V návaznosti na tuto kapitolu je část věnovaná výživové pyramidě. Poukazuje na optimální rozložení stravy. Sděluje, které složky by se v potravě měly vyskytovat ve větším množství a které naopak minimálně. V další části jsou uvedeny faktory, které ovlivňují výživu a metody posuzování stavu výživy včetně BMI indexu. Další velká kapitola přechází od obecného pojetí výživy k výživě v těhotenství, která je hlavním tématem mé práce. Zaměřuji se na význam výživy před otěhotněním, v těhotenství a také na zásady zdravé výživy, které je důležité dodržovat pro správný vývoj dítěte. Za důležité jsem také považovala uvést, jaký je váhový přírůstek těhotných, v souvislosti s hodnotami BMI před otěhotněním. Dále je uvedena výživová pyramida těhotných, která se liší od běžné výživové pyramidy. 6

7 Následují složky výživy a jejich zvláštnosti, kde jsou rozebrány jednotlivé vitamíny, minerály a jiné složky výživy. Zaměřila jsem se především na jejich specifika v těhotenství a zejména důsledky jejich vyššího nebo naopak nižšího příjmu v těhotenství. Jsou zde uvedeny potraviny, které jsou nejčastějším zdrojem těchto složek a doporučené denní dávky jednotlivých složek pro těhotné. Jelikož se ve výživě vyskytují i problémy související s těhotenstvím. Považovala jsem za nutnost tyto problémy vyjmenovat a popsat. Jsou zde uvedeny nejčastější problémy v těhotenství, jako je zácpa, průjem, ranní nevolnosti, pálení žáhy a jiné. Mnoho žen také dodržuje v období těhotenství různé diety, ať už kvůli svému přesvědčení, nebo ze zdravotní indikace. Proto diety v období těhotenství jsou další částí mé práce. Jednotlivé diety jsou popsány pouze stručně. Uvádím zde několik nejznámějších diet jako vegetariánská, dieta vyskytující se u onemocnění laktózovou intolerancí nebo u celiakie. Poslední kapitolou teoretické části je zaměřena na infekce získané v těhotenství, jako je listerióza, toxoplazmóza a jejich popsání. Na teoretickou část navazuje praktická část, která je zaměřená na výzkum týkající se výživy a některých problémů spojených s výživou během těhotenství. 1.1 Cíle práce Cílem mé bakalářské práce je zjistit: jak se ženy v průběhu těhotenství stravovaly, kde získávaly informace k výživě v těhotenství, zda se u nich v průběhu těhotenství vyskytovaly nějaké problémy v oblasti výživy. 1.2 Pracovní hypotézy 1. Více jak polovina žen se stravuje pravidelně minimálně 3x denně, polovina žen přijímá v těhotenství výživové doplňky, dostatečný příjem tekutin, 80% žen nekonzumuje alkohol v těhotenství, většina přijímá pestrou stravu a konzumuje mléčné výrobky. 7

8 2. U více jak poloviny těhotných žen se bude hmotnostní přírůstek pohybovat mezi kg. 3. Polovina žen byla informována o výživě v těhotenství od svého gynekologa, druhým nejčastějším zdrojem bude internet, knihy 4. U většiny žen se nebudou vyskytovat v těhotenství žádné problémy v oblasti výživy, které by vyžadovaly speciální dietu. Předpokládám, že méně jak polovina žen bude trpět nadváhou, předpokládám, že nejčastějším problémem bude diabetes mellitus a s ním spojená dieta. 5. V souvislosti s těhotenstvím se budou vyskytovat tyto specifické problémy vázané na jednotlivé trimestry: polovina žen bude trpět nevolností v prvním trimestru, v druhém trimestru bude problémů nejméně a ve třetím trimestru bude nejčastějším problémem pálení žáhy a chudokrevnost. 8

9 2 Výživa 2.1 Definice základních pojmů Výživa Pod tímto pojmem si můžeme představit zajištění živin, které nám slouží k udržení: životních aktivit, zdraví (zejména podporu zdraví), růstu u dětí a mladistvých, rozmnožování (tím rozumíme růst plodu v těle matky, při kojení, spermatogenezi). Příjem jídla a tím výživa, je důležitá pro růst a správnou funkci orgánů. Strava nám také přináší emocionální uspokojení, může být důvodem dobré nálady, pokud se člověk dobře a chutně nasytí. Stav výživy je také důležitý, pokud člověk onemocní. Měli bychom konzumovat takové množství stravy, které odpovídá naší fyzické zátěži. Výživa je tedy důležitá pro lidskou existenci a pro správné udržení vnitřního prostředí organismu. (Pánek, 2002) Potrava Pod pojmem potrava rozumíme všechny produkty, které lze konzumovat. Mluvíme o potravě jak rostlinné, tak živočišné povahy. Pokud tato potrava slouží k výživě lidí, mluvíme o poživatinách. (Pánek, 2002) Pokrm Jde o potravinu, nebo směsi potravin, které jsou upravené tak že je můžeme konzumovat. Např. hruška je potravina, ale zároveň pokrm (můžeme ji přímo požívat), ale brambor je potravina nikoliv však pokrm např. syrový brambor vyžaduje úpravu, abychom ho mohli zkonzumovat. (Pánek, 2002) Jídlo Jednotlivé chody, které během dne požíváme jako snídaně, oběd, večeře. (Pánek, 2002)

10 Dieta Znamená strava upravená podle stavu nemocného. (Rozsypalová, 2002) Dietní systém Slouží k úpravě stravy dle zdravotního stavu nemocného. Velký důraz je kladen na individualitu každé osoby. Předepsání diety je úkolem lékaře. Diety v dietním systému jsou označeny jednotlivými čísly od 0 do 13. Nejčastěji ordinované jsou č. 2,3,4 a 9. Také do dietního sytému patří tzv. speciální diety, které jsou kombinací základních diet. Přehled diet viz příloha. (Rozsypalová, 2002) 2.2 Zpracování výživy Jakým způsobem zpracovává lidské tělo potřebné živiny, záleží převážně na třech procesech trávicí soustavy, kterými jsou: Trávení: Trávení má složku jak mechanickou, tak chemickou. Mechanicky dochází k rozmělnění potravy a transportu do žaludku. Dále je potrava v žaludku promíchávána s trávicími šťávami a postupně trávena. Nestrávená potrava tvoří zbytky, vylučované stolicí. Chemicky dochází k produkci trávicích šťáv. Vstřebávání: Tento proces probíhá v různých částech trávicí trubice odlišně. Nejvíce však dochází ke vstřebávání v tenkém střevě. Vstřebávání látek probíhá do krevního systému nebo mízního oběhu. Rychlost vstřebávání záleží na rychlosti trávení. Metabolismus: Slouží k získávání látek ze zevního prostředí a využívání těchto látek tělem. Ze získaných látek se uvolňuje energie, která je potřebná pro organismus. Příjem látek ze zevního prostředí musí být v rovnováze s výdejem. Metabolismus se dělí na anabolismus (skládání látek) a na katabolismus (rozklad složitých látek). (Dylevský, 2000) 2.3 Základní složky výživy Lidská výživa je složena ze základních a nezbytných složek, které tělo potřebuje pro správné fungování. 10

11 Mezi tyto složky patří: Bílkoviny, cukry, tuky, vláknina, vápník, železo, jod, hořčík, vitamíny (A, D, E, K, kyselina listová, B1, B2, B6, B12) a také zde nesmíme zapomenout zařadit tekutiny (více o těchto složkách viz dále) Výživová pyramida Jedná se o schéma tvořené do pyramidy, která obsahuje čtyři patra. Jednotlivá patra obsahují zástupce potravin v poměru, který je doporučen pro správnou a vyváženou stravu. Základ pyramidy obsahuje potraviny, kterých bychom měli ve stravě užívat nejvíce. Naopak vrchol pyramidy obsahuje potraviny, které musíme konzumovat v omezeném množství a ve velmi malém zastoupení. V těhotenství se nároky na některé potraviny z této pyramidy liší, viz dále. (Pokorná, 2008) 2.4 Faktory ovlivňující výživu Fyziologicko-biologické faktory Do těchto faktorů zahrnujeme funkci zažívacího systému, věk, růst člověka, vývoj, pohlavní a zdravotní stav. Psychicko-duchovní faktory Sem patří zvyklosti, potřeby, osobnost jako taková a jak je osoba emocionálně laděná. Sociálně-kulturní faktory Zde zařadíme jaké kulturní zvyky a obyčeje jedinec má, jaký je jeho způsob života, jeho ekonomická situace, jakou víru a hodnoty vyznává. Faktory životního prostředí Zde řadíme jaké je klima a geografická poloha, jaký je stav životního prostředí a kvalita vzduchu, vody, půdy. (Trachtová, 2003) 2.5 Posouzení stavu výživy K posouzení výživy používáme několik metod, které jsou užity v anglické literatuře. Antropometrická měření Měření výšky, hmotnosti, indexu hmotnosti, kožní řasy a obvodu svalu ramene. Hmotnostní index vypočítáme pomocí BMI (body mas index), určuje, zda má jedinec normální hmotnost, podváhu či nadváhu. BMI vypočítáme tak, že hmotnost v kilogramech dělíme výškou v metrech na druhou. Hodnota, která počítáním vyjde, se považuje za normální, pokud je 11

12 v rozmezí Hodnoty pod 19 jsou považovány za podvýživu a hodnoty nad 30 jako nadváha. Další zmiňovanou metodou patřící do antropometrického měření je měření kožní řasy. Tato metoda určuje, jaké množství tuku se u člověka vyskytuje v těle. Metoda hodnocení biochemických údajů Zjistíme z vyšetření krevního séra, moče a metabolitů. Klinické parametry stavu výživy Založeno na prvotním fyzikálním vyšetření a hodnocení jednotlivých systému, které výživa také ovlivňuje. Výživová anamnéza Sleduje životosprávu jedince, jaké má stravovací návyky, zda dodržuje nějakou dietu, jakým jídlům dává přednost, kolik tekutin za den vypije, zda užívá nějaké vitamíny a minerály. Ve výživové anamnéze je nutné se zaměřit také na léky, které souvisejí s potravou, tedy ty které se užívají před jídlem, nebo po jídle. (Trachtová, 2003) 3 Výživa v těhotenství 3.1 Těhotenství Těhotenství je důležitým mezníkem v životě ženy a to jak po stránce hormonální, tak i emocionální. V ženském organismu se začíná vyvíjet plod. Toto období trvá v průměru 10 lunárních měsíců po 28 dnech, to jest 280 dní. (Roztočil, 2008, s. 86) Období těhotenství rozdělujeme na jednotlivé trimestry. V každém trimestru dochází k určitým změnám. Tabulka rozdělení do trimestrů trimestr Rozdělení dle porodních asistentek Rozdělení dle gynekologů I. 1-12t. gravidity t. gravidity II t. gravidity t. gravidity III t. gravidity t. gravidity 4 týdny porodu 12

13 I. trimestr: Toto období je také v mnohé literatuře nazýváno obdobím zvykacím. Trvá od 1. týdne do 12. týdne gravidity. Dochází zde k vývoji orgánů dítěte (organogeneze). Žena v tomto období navštěvuje prenatální poradnu, je jí doporučena správná životospráva a pitný režim. Navštěvuje důležitá vyšetření (zubní, plicní, interní). Dochází také k týdennímu nárůstu hmotnosti o 300 g, což je považováno za normální jev. II. trimestr: Je často nazývaný obdobím blaha. V tomto období se žena cítí spokojená, nemá žádné subjektivní potíže. Ustanou zde ranní nevolnosti a také je zde menší riziko potrácení plodu. Příjem stravy se mírně zvyšuje, jsou zde větší nároky na organismus ženy. Nastává hormonální rovnováha a placenta funguje na plný výkon. Také v tomto období nárůst hmotnosti činní zhruba 300 g za týden. III. trimestr: Je nazývaný obdobím zátěže nebo také břemena. V tomto období dochází k velké zátěži na organismus ženy. Rostoucí děloha tlačí na močový měchýř a bránici. Může docházet k otokům a varixům. Hmotnost stoupá až o 500 g týdně. 3.2 Výživa v období před těhotenstvím Důvodů proč se správně stravovat i v období, kdy se žena snaží otěhotnět je několik. Zdravým stravováním zajistíme organismu vyváženou potřebu všech vitamínů a minerálů. Tím předcházíme potencionálním vývojovým vadám plodu v těhotenství (rozštěpy, hydrocefalus, stenóza pyrolu). Správná výživa také ovlivňuje hmotnost ženy, podvýživu, nebo naopak obezitu. Jídelníček je vhodné upravovat již několik měsíců před otěhotněním. Nejedná se o lehkou záležitost a žena, která má špatné stravovací návyky si musí postupně osvojit návyky nové. Důležité látky jsou přijímány ve formě vyvážené stravy, nebo pokud to nelze zajistit jinak, jsou dodávány pomocí vitamínových doplňků. Vitamínových doplňků by žena měla užívat v prekoncepčním období co nejméně, dochází zde totiž k možnosti rizika vícečetného těhotenství. (Pokorná, 2008) 3.3 Výživa v těhotenství, základy zdravé výživy Vyváženě se stravovat je v těhotenství důležité, pro správný vývoj a růst plodu. Plod odebírá ženě živiny, které ona musí zvýšeně potravou přijímat. Pokud by živiny nepřijímala v dostatečném množství, došlo by k zaostávání plodu v jeho růstu 13

14 a k následnému poškození. Nedostatečným množstvím stravy v těhotenství je poškozena i samotná žena, např. pokud by nepřijímala dostatečné množství vápníku ve stravě, plod by vápník spotřebovával z jejich kostí a došlo by k řídnutí kostní hmoty u ženy s následnými závažnými problémy. Jednotlivé složky by tedy měly být doplňovány v co největším množství hlavně stravou. Přesun živin z matky na plod probíhá pomocí fetoplacentární jednotky. Těhotná žena by měla postupovat a stravovat se dle předepsaných doporučení zdravé výživy, které platí i v době mimo těhotenství. Jednotlivé zásady jsou: Dodržení rovnováhy mezi příjmem a výdejem. Klást důraz na pestrost stravy. Jíst jídla, která jsou čerstvě připravena. Nejíst jídla se zbytečnými přísadami, které zatěžují organismus. Jíst pravidelně a rozvrhnout jídla do dne tak, aby oběd a večeře obsahovaly největší energetický příjem ze všech pokrmů. Pít dostatek tekutin. Užívat spíše rostlinné tuky než živočišné. Jíst potraviny s nízkým obsahem cukrů. Nepřesolovat. Užívat kombinace živočišných a rostlinných bílkovin. Každý den jíst ovoce a zeleninu. (Trachtová, 2003) 3.4 Váhový přírůstek Nelze přesně specifikovat, jaký by měl být váhový přírůstek v těhotenství, závisí na každé ženě, na jejich tělesných proporcích. Průměrný váhový přírůstek za dobu těhotenství by měl činit zhruba kg. (Roztočil, 2008, s. 102) Existují 3 složky, které přispívají v těhotenství k přibývání na váze: 14

15 Tělo těhotné se mění, vzrůstá objem krve, mimobuněčných tekutin. Narůstání některých tkání v těhotenství jako jsou děloha a prsa. Váha samotného plodu a placenty. (Grodner and Team, 2004) Je důležité si váhu hlídat, proto je vážení součástí návštěv v prenatální poradně. Není také vhodné v těhotenství váhu ztrácet, naopak vysoká váha před těhotenstvím se může v těhotenství projevit cukrovkou. Před otěhotněním počítáme tzv. BMI index, k jehož výpočtu potřebujeme zjistit výšku a váhu. Pokud je BMI vyšší jak 30 tak považujeme ženu za obézní. Dle výpočtu BMI se dá určit doporučený hmotnostní přírůstek váhy v těhotenství, který ukazuje následující tabulka. BMI dle váhy těhotné BMI Přírůstek váhy v kg <19,8 12,5 18,0 19,8 26,0 11,5 16,0 26,0 29,0 7,0 11,5 >29,0 nejméně 7,0 dvojčata 16,0 20,5 trojčata 16,0 23,0 (Janků, 2003) 3.5 Výživová pyramida v těhotenství V těhotenství je doporučeno v průběhu druhého trimestru přidávat ke každé skupině potravin z výživové pyramidy o jednu porci navíc. Výživová pyramida představuje pestrost stravy. Tvoří čtyři patra. (Pokorná, 2008) 1. patro: Obiloviny, pečivo, rýže, těstoviny tyto potraviny tvoří základ výživové pyramidy, pod tuto skupinu patří zejména pšenice, žito, kukuřice, ječmen, oves, proso, pohanka. Tyto všechny potraviny obsahují hlavně zdroje sacharidů, které by měly mít v lidském těle zastoupení 55-78% tělesné hmotnosti. V těhotenství se doporučuje zkonzumovat alespoň 3-6 porcí z této skupiny denně. (Pokorná, 2008) 15

16 2. patro: Zelenina, ovoce tato skupina potravin je založena na základě vody, které ovoce a zelenina z převážné části obsahují. Dále zde má význam vláknina. Je doporučeno konzumovat z této skupiny 2-3 porce ovoce a 3-5 porcí zeleniny denně. (Pokorná, 2008) 3. patro: Mléčné výrobky, ryby, drůbež, luštěniny, vejce, maso, ořechy tato skupina je zdrojem především bílkovin, tuků a cholesterolu. Je vhodné konzumovat potraviny z tohoto patra v množství 2-3 porce za den. Nelze však zapomenout na opatrnost vysokého příjmu tuků, které tato skupina obsahuje. (Pokorná, 2008) 4. patro: Volné tuky, cukry a sůl z této skupiny potravin bychom měli užívat co nejmenší množství. Je doporučováno maximálně 2 porce za den. (Pokorná, 2008) V USA vznikla jiná podoba výživové pyramidy. Pyramidu tvoří několik skupin potravy, které jsou uspořádány do pásem od základu až na vrchol pyramidy. Každá skupina je označena odlišnou barvou. Pyramida je doplněna na svém boku o stupínky, po kterých kráčí člověk. Toto znázornění upozorňuje na to, jak je důležité myslet každý den nejen na stravu, ale i na fyzickou aktivitu. Takovéto znázornění je aplikováno i na těhotenství. Schéma je však mírně poupraveno z důvodu specifických změn na potřebu výživy v období těhotenství. Toto pozměnění je děleno na jednotlivé trimestry. Obrázky pyramid viz příloha. 3.6 Složky výživy a jejich zvláštnosti Bílkoviny: Bílkoviny většinou nemusíme do těla nijak zvlášť doplňovat, jejich dostatečné množství pokrývá běžná strava. V těhotenství jsou bílkoviny potřebné pro správný růst plodu, pro vývoj placenty, změny dělohy a prsů. Doporučená denní dávka bílkovin v průběhu těhotenství je g. Zdroji bílkovin jsou mléko, libové maso, vejce, ryby, luštěniny. Tučné maso je také zdrojem bílkovin, ale měli bychom se mu vyvarovat z důvodu velkého obsahu živočišných tuků. (Müllerová, 2004) Tuky: U těhotných je důležité užívání hlavně esenciálních mastných kyselin, které jsou nezbytné pro správný vývoj mozku plodu. Esenciální mastné kyseliny najdeme převážně v rostlinných olejích, listové zelenině a rybách. Vyhýbat by se měla žena v období těhotenství tzv. trans mastným kyselinám. Jsou to živočišné tuky a nejčastěji vznikají při zastaralé výrobě ztužování tuků. Rizikem pro ženu při jejich nadbytku je 16

17 předčasný porod a také zvyšují možnost vzniku srdečně cévních chorob v pozdějším věku. (Müllerová, 2004) Doporučenou dávkou tuků v těhotenství je 75 g za den. Zdrojem tuků jsou obilná semena, listová zelenina, drůbeží maso, rostlinné oleje. (Hronek, 2004) Sacharidy:Také nazývané jako cukry, jsou rozděleny do tří skupin a to monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy. Monosacharidy jsou dobře rozpustné ve vodě a řadíme mezi ně glukózu, fruktózu a galaktózu. Společně s oligosacharidy je označujeme jako cukry. Polysacharidy mají velkou molekulu a z potravy jsou využívány pomaleji. (Hronek, 2004, s. 76) Proto je nutné, aby se ve střevě nejprve rozštěpily na jednotlivé monosacharidy, poté mohou být vstřebány. Nejdůležitějším ze sacharidů pro lidské tělo je glukóza, která představuje hlavní zdroj energie. Pokud nemáme dostatek glukózy, může se objevit únava, vyčerpanost. Naopak pokud je glukózy dlouhodobě v těle více, vzniká obezita. V těhotenství je glukóza potřebná k dodání energie plodu. Doporučená dávka sacharidů v těhotenství činí 398 g. (Hronek, 2004) Vláknina: Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Významem nerozpustné vlákniny je příznivě ovlivňovat trávení a urychlovat průchod potravy trávicím traktem. Rozpustná vláknina napomáhá snižování cholesterolu v krvi. Tím že se vláknina v těle nevstřebává, prochází do střeva, kde zahušťuje stolici a váže na sebe vodu. Zdroji vlákniny je zelenina, ovoce, obilniny luštěniny a mnohé další. Doporučená denní dávka u těhotné by měla činit 26 g. (Hronek, 2004) Vápník: Vápník se v těhotenství více vstřebává díky transplacentárnímu přenosu z matky na plod. Pokud nemá žena dostatečný přísun vápníku, plod ho čerpá ze zásob matky a dochází k řídnutí kostí a poruchám tvorby kostí u plodu. Vápník také ovlivňuje nervovou soustavu, udržuje její činnost. Dále řídí kontraktilitu hladkého a kosterního svalstva i kontraktilitu myokardu. Hlavními zdroji vápníku jsou zejména mléčné výrobky jako mléko, sýry, jogurt, tvaroh a jiné. Doporučená denní dávka v těhotenství je 1500 mg. (Hronek, 2004) Železo: Vlivem zvýšení krevního oběhu v těhotenství nastává i zvýšená potřeba železa. Pokud nastane v těle nedostatek železa, projeví se tento stav jako sideropenická anemie, což je pokles hemoglobinu pod 100 g/l. Anémie se projevuje únavou, bolestí 17

18 hlavy, palpitací a často zvýšenou teplotou. U plodu může dojít k následné hypoxii a předčasnému porodu. Zdroji železa jsou všechny druhy masa, nejvíce železa je v pokrmech, které obsahují samotnou krev, jako jelito, dalšími zdroji je špenát, vaječný žloutek a jiné. Železo je možné také dodávat uměle, potravinovými doplňky, ale vždy na pokyn lékaře. (Hronek, 2004) Jod: Jod je důležitý pro vývoj mozku, proto by měla těhotná mít dostatek jodu zejména v prvním trimestru těhotenství, kdy dochází k vývoji mozku plodu. Pokud je jodu nedostatek má to fatální důsledky na plod a vzniká kretenismus. U těhotných žen se nedostatek projevuje zvětšenou štítnou žlázou. Proto je doporučeno jíst preventivně minimálně dvakrát týdně mořské ryby, které jsou největším zdrojem jodu. Běžně ho nacházíme v každé soli, kterou koupíme v obchodním řetězci. (Hronek, 2004) Hořčík: Nedostatek hořčíku v těhotenství se projevuje vyšší potratovostí, předčasnou děložní činností a problémy v šestinedělí. Hořčík můžeme získat z potravy převážně rostlinného původu, z masa a různých tablet. Některé minerální vody obsahují také značný podíl hořčíku např. Magnesia. Doporučená denní dávka hořčíku by měla činit 400mg. Hořčík je spojen ve vazbě s vápníkem, pokud máme tedy zvýšené množství vápníku v krvi, dochází ke zvýšenému vylučování hořčíku a naopak. (Hronek, 2004) Vitamíny: Vitamíny jsou jedním ze zdrojů, které si organismus nedokáže vytvořit sám, a proto je nutné mu pomáhat doplňováním těchto látek jak stravou, tak vitamínovými doplňky. Vitamíny rozdělujeme na dvě základní skupiny: vitamíny, které se rozpouštějí v tucích A, D, E, K, vitamíny, které se rozpouštějí ve vodě Vitamin C, vitaminy řady B a kyselina listová. Vitamín A: Také nazývaný Retinol je v graviditě významný zejména pro růst plodu, má vliv na zrakové funkce, kůži a sliznice. Tento vitamín bychom ovšem měli v těhotenství užívat opatrně. Pokud dojde k jeho kumulaci v organismu, má teratogenní účinky na plod s následným rizikem vrozených vývojových vad. (Vašut, 2007) Denní dávka by měla tedy činit 0,8 mg. Doporučuje se místo multivitaminových doplňků, které tento vitamin obsahují v hojném počtu, užívat raději beta karoten. 18

19 Pomocí beta karotenu si organismus vytvoří tolik vitaminu A, kolik sám potřebuje. Zdroji vitaminu A jsou zejména živočišné produkty, vnitřnosti, ryby a mléko. Karoteny jsou obsaženy v červené zelenině jako mrkev, řepa a jiné. (Hronek, 2004) Vitamin D (Kalciferol): Přítomnost vitaminu D ovlivňuje vstřebávání vápníku a fosforu, který je důležitý pro správný růst a vývoj kostí. Pokud tento vitamin v těle chybí, dochází k řídnutí kostí u ženy a následně u plodu vlivem vazby na vápník. Ovlivňuje také hormonální účinky, vlivem na slinivku břišní a reprodukční orgány. Doporučená denní dávka činní 400 IU (mezinárodních jednotek). Zdroje tohoto vitaminu jsou rybí tuk, makrela, živočišné tuky, játra, sýry a jiné. (Müllerová, 2004) Vitamin E (tokoferol): Chrání organismus před škodlivými volnými radikály, což jsou aktivní formy kyslíku. Napomáhá zabezpečení správné funkce pohlavních žláz, rovněž má vliv na nervovou a svalovou tkáň. Doporučuje se denní dávka 10 mg. Významnými zdroji jsou rostlinné oleje, obilné klíčky, vejce, maso, ořechy. (Vašut, 2007) Vitamin K (Fyllochinon): Nedostatek tohoto vitaminu nebo naopak předávkování není příliš časté. Tělo si ho dokáže vytvořit syntézou střevních bakterií. K jeho nedostatku může dojít např. při podávání antibiotik, které narušují střevní mikroflóru. Tento vitamin je důležitý pro srážení krve. Zdroje vitaminu jsou obsaženy v kapustě, mrkvi, špenátu, jahodách, švestkách a sýru. (Vašut, 2007) Kyselina listová: Řadí se do skupiny vitamínu B, tělo si tuto látku nedokáže samo vytvořit, proto je nutné ji dodávat ve stravě. V těhotenství se zvyšují požadavky na kyselinu listovou. Je nezbytná pro správný růst plodu a dělení buněk. Žena by měla být poučena a užívat kyselinu listovou již měsíc před otěhotněním. Proto bychom měli konzumovat potraviny, ve kterých se nachází, zejména ovoce, syrová zelenina, ořechy a listová zelenina. Musíme dávat pozor při její tepelné úpravě. Čím větší tepelná úprava tím nižší je obsah kyseliny listové v potravě. Doporučená denní dávka činí 0,4 mg. (Vašut, 2007) Vitamin B1 (thiamin): Tento vitamin je důležitý pro metabolismus sacharidů, při jeho nedostatku trpí nervový a kardiovaskulární systém. Pokud je nedostatek ve vyšší formě projevuje se nemocí beri-beri. Doporučená denní dávka činní 1,6 mg u těhotných žen. Nejlepšími zdroji jsou sója, hrách, fazole, převařená rýže, ovesné vločky a jiné. (Vašut, 2007) 19

20 Vitamin B2 (riboflavin): Nedostatek tohoto vitamínu v těle v období těhotenství je velmi vzácný. Pokud by přeci jen došlo k nedostatku, projeví se to porušením kůže a sliznic. Denní dávka by měla činit 1,8 mg. Významnými zdroji jsou játra, ledvinky, sušené houby atd. (Vašut, 2007) Vitamin B6 (pyridoxin): Je prokázáno, že pokud žena trpí v těhotenství nauzeou a zvracením, dochází u ní k nedostatku vitaminu B6. Slouží tedy jako terapie pro těhotenskou nauzeu a zvracení. Doporučenou denní dávkou je 2,1 mg. (Vašut, 2007) Vitamin B12 (cyanokobalamin): Zastupuje významnou úlohu v krvetvorbě. To znamená, že při jeho nedostatku dochází k anemii (chudokrevnosti). Další jeho úlohou je spojení bílkovin, které se projeví při nedostatku neurologickými obtížemi. Jeho zdroji jsou ledvinky, játra, vejce, sýr. (Vašut, 2007) Příjem tekutin Voda je pro organismus nezbytná, nejen během těhotenství. Udržuje homeostázu organismu. Měli bychom dbát na to, aby byl příjem roven výdeji. V průběhu těhotenství se příjem tekutin nikterak neliší. Měli bychom denně vypít 2-3 litry tekutin denně. Přičemž minimální příjem se považuje 1,5 l za den. (Mülerová, 2004 s. 21) Příjem tekutin je potřeba zvýšit za horkého počasí nebo v prostředí kde je vysoká teplota. V těhotenství je doporučováno pít tekutiny, jako jsou stolní vody a také minerální vody (ty však v omezeném množství). Vhodné je rovněž pít šípkový čaj, zeleninovo-ovocné džusy a ovocné šťávy ředěné minerální vodou. Dobrým zdrojem tekutin je také chlazené mléko, které může být jak sladké, tak kyselé. Naopak mezi nevhodné tekutiny patří voda z kohoutku, některé bylinné čaje a nápoje s obsahem chininu by měly být omezeny. Těhotná by se také měla vyvarovat konzumaci alkoholu a kávy. (Hronek, 2004) 3.7 Problémy ve výživě v těhotenství Průjem: V těhotenství dochází k průjmovým onemocněním nejčastěji z důvodu kolísání hladin hormonů. Zejména potom při zvýšené hadině progesteronu. Toto období také bývá velmi náchylné na infekce způsobující průjem, dále dietní chyba. Tento stav by neměl trvat déle než dva dny, poté je nutné vyhledat lékaře kvůli hrozící dehydrataci. Žena by měla dodržovat dietní opatření. Vhodné jsou banány, piškoty, rýžový vývar 20

21 a hlavně dostatek tekutin. Z léků se doporučují v těhotenství střevní absorbencia (Carbosorb, Smecta). (Vašut, 2007) Zácpa: Menší frekvence stolic než tři týdně je považováno za zácpu. V období těhotenství je tento stav velice častý a to zejména proto, že ženské hormony ochabují svalovinu střev, která se stává měně pohyblivá a pohyb stravy střevem je pomalejší. Vlivem pomalého průchodu se vstřebává více vody do těla a stolice se zahušťuje. Zácpa také vzniká vlivem rostoucí dělohy, která utlačuje střeva a konečník. Pokud žena užívá v těhotenství doplňky železa, vedlejším účinkem může být také zácpa. Pro řešení problémů se zácpou je dobré užívat dostatek vlákniny, tekutin a také pravidelný pohybový režim. Laxativa se užívají v těhotenství velmi opatrně. Je dobré užívat projímadla jako je Laktulóza, glycerinové čípky a Psyllium, které stolici změkčí a nezatěžují příliš organismus ženy. (Vašut, 2007) Nevolnost: Nevolnost v těhotenství a také nausea (pocit na zvracení) jsou způsobena zvýšenou hladinou hcg (choriový gonadotropin). Ranní nevolnosti v podstatě chrání ženu před potravinami, které tělu škodí a odmítá ho (např. kofein, alkohol). Ranní nevolnosti a pocity na zvracení se objevují zejména v prvním trimestru těhotenství, postupně dochází k jejich vymizení. Pokud žena trpí nevolnostmi, je dobré, aby po ránu na lačno vypila sklenici vody, nejlépe ještě v posteli. Také se doporučuje žvýkání sucharů nebo suchého chleba. (Vašut, 2007) Chutě: Občas má žena v těhotenství chutě na neobvyklá jídla nebo kombinace jídel. Vyskytují se proto, že tělo má nějaké složky potravy nedostatek. Důvodem je změna ve složení krve těhotné. (Mikulandová, 2004) Pálení žáhy: Tento příznak se objevuje zhruba ve 4. měsíci těhotenství a někdy přetrvává až do porodu. Pálení se zhoršuje v pozici vleže. Pokud ženu trápí pálení žáhy také v noci, je vhodné, aby spala vpolosedě. Pálení vzniká tlakem dělohy na žaludek, který se hůře vyprazdňuje. Těhotná žena by se měla vyvarovat kyselým a příliš kalorickým pokrmům. Je dobré pít klasické stolní minerálky, nikoliv sodu. (Müllerová, 2004) Obezita: Ideální nárůst hmotnosti, jak již bylo zmíněno, činí kg. Pokud však žena již před těhotenstvím trpí nadměrnou hmotností, nárůst by měl být menší. Obézní ženy často trpí problémy již v samých začátcích těhotenství, nebo nemohou kvůli obezitě 21

22 otěhotnět. Již v průběhu těhotenství hrozí riziko vysokého krevního tlaku, vzniku cukrovky a v neposlední řadě tyto ženy rodí velké děti. Porod tedy často končí jako protrahovaný nebo je prováděn císařský řez. Proto by měla každá žena, která plánuje otěhotnět dodržovat dietu a správný dietní režim několik měsíců před otěhotněním. Měla by mít dostatek pohybu, ne však provádět sporty náročné až vrcholové. Jíst spousty ovoce a zeleniny, omezit ze stravy příliš tučné a sladké. Pokud již se nějaká onemocnění v důsledku obezity u ní objevily, musí docházet na pravidelné kontroly. (Vašut, 2007) Podvýživa: Za podvyživenou se považuje žena, která má tělesnou hmotnost nižší jak 80% optimální váhy. U těchto těhotných naopak hrozí riziko malé porodní hmotnosti plodu, riziko intrauteriního opoždění a nevolností. Řešením tohoto stavu bývá sledování výživy již před otěhotněním nebo v časném těhotenství. Pokud se tak nestane, hrozí zde riziko předčasných porodů. U poruch výživy jako je anorexie, se většinou nezdaří ani otěhotnět, a to z důvodu snížení produkce ženských pohlavních hormonů. Pokud se však ženě podaří otěhotnět, často dochází v brzké době k potratům plodu, který je spontánní. (Vašut, 2007) Diabetes mellitus: Jedná se o onemocnění, kdy tělo nedokáže správně hospodařit s glukózou a udržovat její hladinu ve fyziologickém rozmezí. Glukóza v organismu částečně nebo úplně chybí. Toto onemocnění se v těhotenství může vyskytnout a to nejčastěji jako gestační diabetes mellitus, o kterém zde bude zmínka. Diabetes mellitus tedy můžeme rozdělit na tři základní typy. Diabetes mellitus I. typu, gestační diabetes a diabetes mellitus II. typu. Diabetes mellitus I. typu: Je způsoben nefunkčností beta buněk Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. (Vašut, 2007, s. 22) Nejčastější výskyt je u dětí a mladistvých před 20. rokem věku. Těhotná žena stejně jako všichni pacienti trpící tímto onemocněním by měli dodržovat výživová doporučení, pravidelný pohybový režim a přesné dávkování inzulinu. Žena by si měla těhotenství záměrně plánovat a otěhotnět v období dobré kompenzace diabetu. Pokud jsou tyto pravidla dodržovány, nedochází většinou k výrazným problémům. U těhotných však musíme dbát opatrnosti, poučit o aplikaci inzulinu minimálně třikrát 22

23 denně a pravidelně měřit hladinu cukru v krvi. Fyziologická hladina inzulinu v krvi se považuje mezi 4-7 mmol/l. (Vašut, 2007) Gestační diabetes: K tomuto typu diabetu dochází často z úplného zdraví těhotné. Je to specifické pouze pro období těhotenství. Tělo začne produkovat ve zvýšeném množství inzulín a tím se zvýší hladina cukru v krvi (hyperglykémie). Glukóza neboli cukr slouží plodu, kterému dodává výživu. Přenos glukózy přes placentu z matky na plod je velmi lehký. Pokud se zvýší glukóza v těle matky, slinivka plodu se také brání zvýšením. Bohužel tato glukóza, kterou plod vyrábí, nemůže přejít do těla matky v důsledku velkých molekul. Proto se usazuje ve formě tuku a plod zvyšuje svoji hmotnost. Toto zvýšení je často příčinou protrahovaných porodů, které často končí císařským řezem. Děti se rodí s hmotností 4000 g a více. Pro zjištění těhotenského diabetu je proto prováděn mezi týdnem orálně glukózový toleranční test. Provedení tohoto testu spočívá v tom, že ženě je na lačno změřena glykemie (hladina krevního cukru v krvi), poté vypije 75 g glukózy. Další odběr krve se provádí za hodinu po vypití roztoku. Hodnoty glykemie na lačno by se měli pohybovat do 5,5 mmol/l a druhé měření do 8,8 mmol/l. Pokud se tyto hodnoty zvýší přes určenou mez, je stanovena diagnóza gestační diabetes mellitus. Tento typ diabetu vzniká z různých příčin. Nejčastějšími riziky pro vznik jsou obezita, diabetes v rodině, těhotná, které je více jak 25 let, velký plod v anamnéze, preeklampsie, hypertenze a opakované potraty v anamnéze. (Vašut, 2007) Diabetes mellitus II. typu: U tohoto typu nejsou poškozeny beta buňky Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. Inzulin se vytváří, ale dochází k nedostatečnému využití glukózy, která tělu následně chybí. U těhotných žen se doporučuje plná kompenzace inzulinu již tři měsíce před těhotenstvím. Pokud by nedošlo ke kompenzaci inzulinu v krvi, může to vést k poškození placenty, k předčasnému porodu, nebo dokonce potratu. Plod bývá také velmi často poškozen různými malformacemi, zejména srdce, nervového a urogenitálního systému. Diabetes druhého typu je léčen podáváním inzulinu injekčně. Pokud užívala žena před těhotenstvím prášky je převedena také na injekční formu. Důvodem je lepší efektivní využití této aplikace. (Vašut, 2007) Dietní režim u diabetu: Pokud těhotná trpí diabetem, měla by dodržovat některé dietní zásady, které udržují hladinu cukru v příznivých mezích. Je dobré, aby žena snížila 23

24 denní energetický příjem a to zhruba na 2200 kcal. U obézních žen je tomu ještě více. Rozdělit příjem jídla do několika porcí za den a to zhruba do 6-7 porcí. Toto rozdělení má význam takový, že nedochází k zvýšení glykemie v krvi po jednotlivých jídlech (tělo si navykne v podstatě na neustálý příjem potravy a hladina glykémie je v neustálé rovnováze). Těhotná s diabetem by se měla také vyvarovat potravinám s vysokým glykemickým indexem které jsou zejména řepný cukr, med, sladké bonbony a limonády. V neposlední řadě k těmto dietním omezením také patří pohybový režim. Pokud toto omezení a dodržování diety nezabere, hladiny glykemie jsou stále vyšší, je nutné, aby žena přešla na aplikaci inzulinu v podobě subkutánního podání (pod kůži). U těhotné s diabetem však v žádném případě nesmíme podávat perorální antidiabetika. Důvod je takový, že prostupují velice snadno placentou a mají teratogenní vliv na plod, u kterého mohou způsobit VVV. Těhotenství je náročné pro organismus, proto tedy dávky inzulinu jsou mnohem vyšší než u ženy, která trpěla cukrovkou již před otěhotněním. Naopak v době porodu se dávky inzulinu snižují. Vždy je nutná spolupráce gynekologa a diabetologa. Ženy, které trpí diabetem v těhotenství, rodí velice často velké plody. Nastává zde riziko protrahovaných porodů, končících obvykle císařským řezem. 3.8 Speciální diety v těhotenství Vegetariánská dieta v těhotenství Vegetarián je člověk, který upřednostňuje stravu rostlinou a naopak odmítá stravu živočišnou. Je však povoleno konzumovat vejce a mléčné výrobky. Ženy, které jsou vegetariánky a rozhodly se dodržovat tuto dietu i v těhotenství, by měly dbát na zásady zmíněné níže. Dodržování zásad je důležité pro správný vývoj plodu. Strava vegetariánů má také lepší odolávání některým nemocem jako jsou onemocnění srdce, zvýšený krevní tlak, obezita a v neposlední řadě také preeklampsie. Pokud se však žena rozhodne být vegetariánkou a změnit své stravovací návyky, nemělo by to být v době těhotenství, kdy tělo prochází velkými změnami a jsou na něj kladeny velké nároky ze strany metabolismu. Principem vegetariánské diety je užívání 24

25 základních prvků, které jsou ovoce, zelenina, produkty celozrnné, luštěniny, ořechy a semena. (Melinová, 2008) Jednotlivé zásady: Denní příjem kalorií v těhotenství by se měl zvýšit v I. trimestru o 100 kalorií a ve zbylém období o 300 kalorií. Celkový příjem by měl tedy činit kalorií za den. Pokud žena dostatečně dodržuje tuto zásadu, projeví se to přibíráním na váze a tím pádem správnému vývoji plodu. Konzumovat 3-4 porce luštěnin pro zvýšení železa, bílkovin a zinku ve stravě. Denní příjem mléčných výrobků a vitaminu D přijímat v 6-8 porcích, pokud těhotná není schopna takové množství přijímat stravou, doporučuje se užívání vitamínových doplňků porcí ovoce a zeleniny za den a doplnění listovou zeleninou. Zvýšený příjem omega 3 - mastných kyselin, které jsou prospěšné pro vývoj mozku, pokud jde o vegetariány, získávají je užíváním kapslí, obsahujících mikrořasy. Důležité je užívat vitamin B12, protože při jeho nedostatku dochází ke špatnému prospívání plodu. Vitamin B12 je obsažen převážně v živočišné stravě a rostlinná je na něj velmi chudá. Doporučené jsou také multivitaminy s minerály. Nekonzumovat alkohol. Nízká spotřeba kofeinu. (Melinová, 2008) Vegetariánství se také dále dělí na: Laktoovovegetariánství U tohoto typu vegetariánství dochází k odmítnutí jakéhokoliv masa, alkoholu, tabáku, někdy i bílého cukru a bílé mouky. Ti, kteří tento typ dodržují, preferují živočišné mléko, mléčné výrobky a vejce. 25

26 Laktovegetariánství Velmi podobné s laktoovovegetariánstvím, rozdílem je však i vyloučení vajec. Veganství Lidé dodržující veganskou dietu konzumují pouze stravu rostlinnou. Nekonzumují v žádném případě tedy maso, vejce, mléko a mléčné výrobky. Někteří vegani odmítají i med a kvasnice. Vitariánství Podobné jako veganství,ale vše se konzumuje v syrovém stavu, bez jakéhokoliv pečení, smažení či vaření. Fruitarianství Jedná se o extrémní stravování, kdy zastánci této diety konzumují pouze syrové ovoce. (Pařízek, 2008) Laktózová intolerance Laktózová intolerance je nesnášenlivost laktózy (mléčného cukru), která jako disacharid je složena z glukózy a laktózy. (Hronek, 2004, str. 254) Pokud člověk trpí laktózovou intolerancí, chybí mu enzym zvaný beta galaktosidáza, který rozkládá laktózu. Jde o onemocnění, se kterým se lze setkat i u těhotných žen. Projevují se v podstatě dvě hlavní komplikace, gastroenterologické a nutriční. Nutriční komplikace vznikají z důvodu nedostatku látek, které jsou obsaženy v mléčných produktech a samotném mléce. Žena se těmto složkám vyhýbá, protože jí způsobují zažívací obtíže. Gastroenterologické potíže se projevují průjmy a změnami skupenství a složením stolice. Tuto nedostatečnost lze řešit několika způsoby: Nahradit bílkoviny jinými potravinami. Možné je nahradit i tuky. Těhotná může konzumovat mléko, které laktózu vůbec neobsahuje např. kravské mléko nahradit sojovým. 26

27 Pokud je laktózová intolerance v lehčí formě, lze doporučit několik způsobů, jak organismus lépe mléko snáší: Je vhodné mléko konzumovat s nějakou tuhou potravinou. Lépe je mléko tolerováno, pokud se osladí. Mléko ochucené čokoládou se také lépe vstřebává. Mléko s čajem. Tučné mléko, lepší snášenlivost stejně jako smetana. (Hronek, 2004) Celiakie Jde o střevní onemocnění, které se projevuje nesnášenlivostí lepku neboli glutenu. Těhotná je náchylnější k propuknutí tohoto dědičného onemocnění. Důvodem bývá velká zátěž na organismus ženy v tomto období a tím snížená obranyschopnost. Toto onemocnění se projeví střevním zánětem a vymizením střevních klků s následnou anemií, nedostatkem vitamínů, může se objevit křivice a otoky z nedostatku bílkovin, dále také několikrát za den řídké stolice. Lepek a výrobky, které obsahují lepek, jsou zejména v obilninách. Proto lidé trpící celiakií nemohou konzumovat potraviny vyrobené z obilnin jako např. chléb. Produkty bez lepku, jsou označeny symbolem přeškrtnutý klas. (Müllerová, 2004) 3.9 Infekce získané z potravy v těhotenství Náchylnost k infekcím získaných z potravin se u těhotných nevyskytuje více, než u běžné populace. Tyto infekce jsou však více závažné tím, že nepostihují jen matku, ale i plod. Listerióza Tento typ patogenu je citlivý na pasterizaci a vaření. Potraviny, které jsou upravené, může patogen infikovat vzduchem. Tato bakterie je také schopna přežívat a růst v ledničce. Přenos probíhá především z potravin jako lahůdky, maso, mléčné výrobky. Onemocnění v mírné formě se projeví lehkou nevolností nebo příznaky podobnými 27

28 chřipce. Pokud Listerióza vypukne v těžší formě, objevují se příznaky jako nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem a horečka. (Cox, 2010) Toxoplasmóza Celým názvem Toxoplasma gondii. Tyto bakterie nejsou přenášeny jen prostřednictvím koček, jak je tomu v mnoha případech známo. Parazité mohou velice snadno překonat placentární bariéru a poškodit plod. Zdrojem nákazy je tedy mimo jiné i kontaminované maso, které není dovařené nebo je zcela syrové. Dalšími zdroji jsou neomyté ovoce a zelenina, infikovaná voda a nepasterizované mléko. Riziku této nákazy lze předejít zmražením masa, nebo přidáním solného roztoku k masu. Příznaky jsou často skryté, někdy připomínající mírnou chřipku. Největším rizikem přenosu infekce z matky na plod je třetí trimestr a naopak nejnižší riziko je v prvním trimestru. (Cox, 2010) 28

29 4 Praktická část 4.1 Metodika výzkumné práce Na základě mého studijního oboru a zájmu o danou problematiku jsem si vybrala právě toto téma. Před rozdáním dotazníků jsem o uvažovaném výzkumu informovala vrchní sestru gynekologicko-porodnického oddělení v Havlíčkově Brodě. Dotazník byl schválen a doporučen k rozdání. Dotazník obsahuje 14 otázek, z toho jedna otázka je uzavřená, devět otázek polouzavřených a čtyři otázky otevřené s možností se vyjádřit. V úvodní části je uveden popis a účel vyplnění dotazníků. Je zde informace, že dotazník je zcela anonymní. Další část obsahuje informativní údaje o věku a počtu porodů žen. Dále jsou uvedeny otázky týkající se již samotného tématu. Otázky jsou vytvořeny v návaznosti na stanovené cíle a hypotézy, nejprve jsou otázky obecnějšího zaměření, potom jsou uvedeny konkrétnější otázky týkající se přímo výživy, přírůstku na váze během těhotenství a výživových problémů v těhotenství. V dotazníku je zařazena také tabulka četností konzumovaných potravin. K prvnímu cíli se vztahují položky č. 2,3,4,8,9,11,13, k druhému cíli položka č. 1 a k třetímu cíli položky č. 12,14. Závěr dotazníku obsahuje poděkování, viz příloha č. 1. Bylo rozdáno 103 dotazníku, tři se nevrátily. Vzorek respondentů tvořily pouze ženy. Předpokládaný čas, který byl potřeba k vyplnění dotazníku, činil 10 až 15 minut. Následné zpracování údajů jsem prováděla v programu Microsoft Office Excel. V tomto programu jsem následně z údajů vytvořila tabulky a grafy pro lepší přehlednost a znázornění dat. 4.2 Charakteristika vzorku respondentů Cílovou skupinu pro můj dotazník jsem vybírala záměrně. Jde o skupinu těhotných žen v posledním trimestru těhotenství a těsně před porodem. Věkové rozmezí žen nebylo přesně určeno, proto se v mém dotazníku vyskytovaly odpovědi od žen různých věkových kategorií. Na dotazník odpovídaly ženy různého vzdělání a národnosti. Jelikož nemocnici Havlíčkův Brod navštěvují ženy z širokého okolí, měst i vesnic, vzorek respondentů byl velice různorodý. 29

30 4.3 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkum jsem prováděla na oddělení gynekologicko-porodnickém v nemocnici Havlíčkův Brod. Přesněji byly dotazníky rozdány na ambulanci porodního sálu. Ženy na tuto ambulanci jsou posílány od svých gynekologů několik týdnů před porodem. S rozdáváním dotazníků mi vyšel personál vstříc a byl velice ochoten. Výzkum jsem prováděla po dobu mé odborné praxe na porodních sálech. Dotazník byl před rozdáním ukázán vrchní sestře gynekologicko-porodnického oddělení a schválen na rozdání. 4.4 Průběh a popis výzkumu Sběr dat byl proveden od 1. února do konce dubna roku Těhotné ženy byly velice ochotné a vyplnily dotazníky bez sebemenších problémů. 4.5 Vlastní výsledky výzkumu Výsledné vyplnění dotazníků je vyobrazeno v této části pomocí grafů a tabulek. Počty porodů Tabulka 1: Počty porodů počet porodů abs. četnost relat. četnost prvorodička 52 52% druhorodička 35 35% vícerodička 13 13% celkem % Tabulka znázorňuje přehled porodů žen, po kolikáté rodily. Nejvíce tedy 52% žen rodilo poprvé. Jde o informativní údaje zařazené na začátku dotazníku. Věkové kategorie Tabulka 2: Věkové kategorie kategorie abs. četnost relat. četnost % % % % celkem % 30

31 Tabulka znázorňuje rozčlenění věku odpovídajících žen do jednotlivých kategorií. Nejčastěji zastoupenou kategorií je 31 až 35 let, do které se řadí 37% žen. Naopak nejméně zastoupenou kategorií je 36 až 41 let. Zdroje informací Tabulka 3: Zdroje informací zdroje abs. četnost relat. četnost knihy 46 46% internet 74 74% časopisy 39 39% od gynekologa 31 31% od přátel 27 27% rodina 12 12% z předešlého těh % Zdroje informací relativní četnost 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 46% 74% 39% 31% 27% 12% 37% Graf 1: Zdroje informací U této otázky byla volba více možností. Z celkového počtu 100 respondentů odpovědělo nejvíce 74% žen, že se informovaly o výživě v těhotenství z internetu. Další nejčastější zdroje informací byly knihy 46% a časopisy 39%. Naopak nejméně žen 12% získávalo informace o výživě od rodiny. 31

32 Pravidelnost stravování během těhotenství Tabulka 4: Pravidelnost stravování stravování abs. četnost relat. četnost pravidelné 42 42% spíše pravidelné 45 45% nepravidelné 11 11% jinak 2 2% celkem % relativní četnost 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Pravidelnost stravování 42% 45% 11% 2% pravidelné spíše pravidelné nepravidelné jinak stravování Graf 2: Pravidelnost stravování Tato otázka hodnotí, jak pravidelně se ženy stravovaly v těhotenství. Z výsledků vychází, že 45 žen ze 100, tedy 45%, se stravovalo spíše pravidelně. Druhou nejčastější odpovědí bylo pravidelně, což odpovědělo 42% žen. Méně časté odpovědi byly nepravidelně, což odpovědělo 11% žen a jinak 2% žen. 32

33 Frekvence jídel během dne Tabulka 5: Frekvence jídel během dne frekvence abs. četnost relat. četnost třikrát 1 1% čtyřikrát 22 22% pětkrát 42 42% šestkrát 23 23% sedmkrát 8 8% osmkrát 2 2% více 2 2% celkem % relativní četnost 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Frekvence jídel 42% 22% 23% 8% 1% 2% 2% třikrát čtyřikrát pětkrát šestkrát sedmkrát osmkrát více frekvence jídel za den Graf 3: Frekvence jídel během dne Nejčastěji ženy jedly pětkrát denně (42%), další nejčastější bylo šestkrát nebo 4x denně, na kterou odpovědělo 22-23% žen. Méně častou odpovědí bylo sedmkrát za den, kdy odpovědělo 8% žen. Příjem stravy v těhotenství ve srovnání s přijatým množstvím stravy před otěhotněním Tabulka 6: Srovnání příjmu stravy dle trimestrů kategorie abs. četnost abs. četnost abs. četnost abs. četnost menší stejný vyšší celkem I. trimestr II. trimestr III. trimestr