Provozní řád vodovodu pro obec SALAČOVA LHOTA

Transkript

1 Provozní řád vodovodu pro obec SALAČOVA LHOTA Provozovatel a vlastník vodovodu: Obec Salačova Lhota, Pacov Datum: září 2006 Schválil: Platnost od... do odvolání

2 Obsah: 1. Základní charakteristika včetně identifikace provozovatele vodovodu: 1.1. Vlastník vodovodu 1.2. Provozovatel vodovodu 1.3. IČO 1.4. Odpovědné osoby za provoz 1.5. Komunikační spojení na odpovědné osoby při mimořádných situacích 1.6. Příslušný vodoprávní úřad 1.7. Seznam důležitých adres a komunikačních spojení 1.8. Počet zásobovaných obyvatel 1.9. Klíčové zásobované objekty Způsob vedení evidence o provozu vodovodu Stavební povolení, kolaudační rozhodnutí 2. Vodní zdroje 2.1. Hydrogeologická charakteristika 2.2. Umístění a stručný popis vodního díla 2.3. Vydatnost 2.4. Ochranná pásma 2.5. Rizikové objekty a činnosti v zájmovém území zdroje 2.6. Jímací objekty a jejich ochrana 2.7. Možné havárie a poruchy 2.8. Systém ochrany a varování - sledování stavu rizikových objektů a rizikových činností v zájmovém území zdroje, režim obhospodařování pozemků dle OP (používání pesticidů, likvidace odpadů apod.) 2.9. Zajištění ochrany jímacích objektů (opatření při mimořádných situacích) 2.10.Plánek s umístěním zdrojů, ochranných pásem a případných rizikových objektů v pásmech. 3. Kvalita vody 3.1. Vyhodnocení dlouhodobého vývoje kvality vody 3.2. Určení problémových ukazatelů o obvyklého rozmezí jejich hodnot 3.3. Systém sledování a kontroly jakosti surové vody 3.4. Opatření při zjištění zhoršené kvality vody 3.5. Opatření při snížení vydatnosti zdrojů 4. Technologie úpravy vody 4.1. Popis technologie a používané chemické přípravky včetně obvyklé a maximální dávky 4.2. Účinnost úpravy 4.3. Určení problémových kroků úpravy a problémových ukazatelů 4.4. Možné havárie a poruchy 4.5. Jakost upravené vody 4.6. Systém provozní kontroly a kontroly jakosti upravené vody 4.7. Opatření při mimořádné situaci včetně systému informování zásobovaných obyvatel 5. Akumulace a vodovodní síť 5.1. Popis zařízení s plánkem sítě a vodojemy 5.2. Použité materiály přicházející do styku s pitnou vodou 5.3. Stav poruchovosti a systém údržby a kontroly technického stavu zařízení 5.4. Možné havárie a poruchy 5.5. Způsob zabezpečení vodojemů proti vniknutí cizích osob a vzdušné kontaminaci včetně způsobu kontroly 5.6. Provozní údržba sítě (četnost odkalování) 5.7. Určení problémových ukazatelů jakosti vody z hlediska vlivu distribuční sítě 5.8. Systém provozní kontroly jakosti dodávané vody, povinnosti provozovatele 5.9. Místa odběru vzorků a způsob jejich určení 5.10.Četnost a rozsah kontroly kvality vody v síti a u spotřebitele 6. Seznam příloh 2

3 1.Základní charakteristika včetně identifikace provozovatele vodovodu: 1.1. Vlastník vodovodu: Obec Salačova Lhota Salačova Lhota Pacov 1.2. Provozovatel vodovodu: Obec Salačova Lhota Salačova Lhota Pacov 1.3. IČO: Odpovědné osoby za provoz: Martin Malina starosta obce - stat. zástupce 1.5. Komunikační spojení na odpovědné osoby při mimořádných situacích: Martin Malina, tel.: , Příslušný vodoprávní úřad: Městský úřad Pacov, Odbor životního prostředí Náměstí Svobody 1, Pacov 1.7. Seznam důležitých adres a komunikačních spojení: - Městský úřad Pacov, Odbor životního prostředí, Náměstí Svobody 1, Pacov, tel.: Krajská hygienická stanice kraje, Vysočina se sídlem v Jihlavě, Územní pracoviště Pelhřimov, Pražská 1739, Pelhřimov, tel.: Hasičský záchranný sbor České republiky, tísňové tel.č.: 150 Žižkova 1063, Pacov, tel.: Policie České republiky, tísňové tel.č.: 158 Václava Plačka 828, Pacov, tel.: Záchranná služba, tísňové tel.č.: 155, lékařská služba první pomoci Pacov 922, tel.: Počet zásobovaných obyvatel: 100 osob 1.9. Klíčové zásobované objekty: VOD Jetřichovec 1.10.Způsob vedení evidence o provozu vodovodu: Provozovatel vede provozní deník vodovodu, kde jsou zapsány všechny zásahy do vodovodní sítě Stavební povolení, kolaudační rozhodnutí: Staveb. povolení: (č.j. 2949, OVHS Pelhřimov) Kolaudace: Uvedení do trvalého provozu: Posílení vodovodu - uvedení do trvalého provozu: (2232/ , Okresní národní výbor Pelhřimov) 3

4 2. Vodní zdroje 2.1.Hydrogeologická charakteristika Obec Salačova Lhota se nachází v pelhřimovském regionu, cca 30 km severozápadně od Pelhřimova a cca 10 km severně od Pacova Na základní vodohospodářské mapě je obec a zájmová oblast okolí obce, tedy i zdroj pitné vody, znázorněna na listu a na listu Hydrograficky spadá do dvou povodí, a to do povodí toku Hufského potoka (číslo hydrologického pořadí ) a Kurážského potoka (číslo hydrologického pořadí ). Území náleží k Česko-moravské soustavě České vysočiny, a to k její podsoustavě Českomoravská vrchovina. Má typické rysy georeliéfu na starých přeměněných a vyvřelých horninách hercinského základu České vysočiny. Zájmové území náleží ke geomorfologickému celku Křemešnická vrchovina a podcelku Pacovská pahorkatina. Z regionálního geologického hlediska oblast náleží k tzv. moldanubiku, konkrétně k jeho střední části českému moldanubiku. Nejrozšířenější horninou jsou různé typy rul, především biotitické plagioklasové a silimaniticko-biotitické pararuly. Ruly jsou v různém stupni migmatitizované, často přechází až do migmatitů. Jsou zde zastoupeny i svorové ruly a svory. Charakteristickým znakem těchto metamorfovaných hornin je značná mocnost zvětralinového krytu, která je ovšem dost proměnlivá a to především v závislosti na morfologických poměrech. Pokryvné sedimentární horniny mají podřadné zastoupení. Jedná se o terciérní štěrky a štěrkopísky a kvartérní fluviální sedimenty Umístění a stručný popis vodního díla Prameniště vodovodu obce Salačova Lhota se nachází cca 0,5 km severně od obce, a to při jižním okraji lesního komplexu Stražiště, v nadmořské výšce m n.m.. Zdroj tvoří čtyři zářezy a studna, které jsou svedeny do sběrné odkyselovací jímky, dále do vodojemu pod uvedenými zdroji a dále pak do obce. Vodovod je gravitační. Pozn.:V případě nedostatku vody z vlastních, výše jmenovaných, vodárenských zdrojů je do rozvodného řadu po obci přes armaturní šachtu připojen přívodní řad z Pacovské vodovodní soustavy, odkud je voda dočerpávána Vydatnost: Vydatnost zdrojů celkem 0,35 l/s. Skutečný průměrný odběr z vlastních zdrojů je m 3 /rok Ochranná pásma: Ochranné pásmo I. stupně tvoří bezprostřední okolí v blízkosti vodárenských zdrojů. Jde o pásmo o vzdálenosti m od okraje jednotlivých zdrojů. Toto ochranné pásmo zaujímá celkem plochu 4,1851 ha a přesný rozsah je vyznačen v příloze č.5 tohoto provozního řádu. Hranice ochranného pásma II. stupně vnitřního je částečně vedena po silnici Salačova Lhota Lukavec, dále hranici tvoří lesní cesty a hranice lesních parcel, jde o plochu 37,8759 ha. Celé toto pásmo je zalesněno a je znázorněno v příloze č.4, a to spolu s ochranným pásmem II. stupně vnějšího, které je společné pro několik dalších 4

5 vodárenských zdrojů, a to pro vodovod Pacov, Bratřice, Lukavec, Velká Chyška, Útěchovice a jde o lesní komplex Stražiště. Vnější pásmo zahrnuje vnější část hydrogeologického povodí, hranicí je vnější okraj infiltrační oblasti. Ochranná pásma byla pro tento zdroj vyhlášena a plošně vymezena již při vzniku těchto vodárenských zdrojů a podrobně je rovněž popsán ve společném provozním řádu výše vyjmenovaných vodovodů. Způsob užívání v OP je popsán v kapitole Pozn.: Způsob hospodaření na těchto pozemcích je směrodatný (viz. kap. 2.7.), avšak není právně vymahatelný. 2.5.Rizikové objekty a činnosti v zájmovém území zdroje: Vzhledem k poloze pramenišť, vliv na kvalitu jímané vody může mít pouze hospodaření na lesní půdě, která tvoří infiltrační oblast vodního zdroje. Jedná se především o manipulaci těžkých těžebních strojů, používání chemických prostředků na ochranu lesních porostů a ostatní lesnicko-technické práce v oblasti jímacího území vodního zdroje. Dalším potencionálním zdrojem znečištění může být komunikace vedoucí ze Salačovy Lhoty do Lukavce a Pacova. 2.6.Jímací objekty a jejich ochrana: Zářezy: Je využíváno 4 zářezů, které jsou zakresleny v situaci a jsou označeny jako Z1 Z4. Zářezy jsou vybudovány v místech soustředných vývěrů vody v lesním prostoru Stražiště. Voda je zachycena jímacími zářezy o rozměrech 60 cm ve dně a výšce 30 cm, které jsou kryty zeminou 2 3 m, dále jsou zhotoveny z děrované kameniny o průměru mm a děrovaných rour z PE Js 100 mm. Délka zářezu Z1 je 31,9 m, z toho 21,4 m je z kameninových děrovaných trub DN 100 mm a 10,5 m v DN 150 mm, v kterém je i vedeno svodné potrubí do pramenné sběrny v délce 37 m.. Z2 je dlouhý 55,21 m, Z3 je 22 m a jsou provedeny rovněž děrovanou kameninou v DN 100. Zářez Z4 je veden v PE Js 100. Proti vnikání dešťové vody je kolem zářezů proveden ochranný příkop 30 cm. Studna: Studna S1, která doplňuje jímání vody ze zářezu S4, je zajištěna betonovými skružemi o průměru 1,0 m. Obsyp pláště studně je ve spodní části proveden štěrkem do výše hladiny spodní vody. Na dně studny je proveden štěrkový obsyp, nad zvodněnou vrstvou je plášť studny ojílován v min. tloušťce vrstvy 50 cm. Toto jílové těsnění zabraňuje průsaku povrchové vody. Plášť studny je vytažen 50 cm nad okolní terén a obsypán hlinitým zemním zásypem. Studna je zakryta deskou bez otvoru. Vlastní jímací objekty nejsou oploceny, musí však být zajištěny proti zneužití nepovolenou osobou. Okolí objektů je nutné udržovat v dobrém stavu, pravidelně sekat trávu, odstraňovat nálet stromů a pod. S ohledem na svou agresivitu na železo a vápno je voda následně odkyselována v odkyselovací stanici, která je v blízkosti studny zářezu Z1. Voda z odkyselovací stanice je gravitačně svedena do vodojemu. 5

6 Oba jímací objekty mají své ochranné pásmo. Toto pásmo hygienické ochrany I. stupně v minimální vzdálenosti 20 m od jímacího zařízení není oploceno, avšak musí být viditelně označeno tabulkami s nápisem vstup zakázán. Okolí zdrojů je nutné udržovat v dobrém stavu, především odstraňovat nálet stromů, pravidelně sekat trávu a pod.. Ochranné pásmo II. stupně je společné pro několik dalších vodárenských zdrojů a jde o lesní komplex Stražiště. (Samostatně pro tento zdroj nebylo vyhlášeno, ani plošně vymezeno.) 2.7. Možné havárie a poruchy: Potenciálním nebezpečím je znečištění z intenzivní hospodářské (lesní) činnosti v okolí zdrojů. Jako možnost havárie lze uvést pád stromu, kontaminaci ropnými látkami z provozu těžebních strojů, či chemickými látkami používaných v rámci lesních pěstebních činnostech v okolí studní. Vzhledem k blízkosti komunikace ze Salačovy Lhoty do Lukavce a Pacova je rovněž nutné počítat s dopravními nehodami a s nimi spjatými komplikacemi (nebezpečí kontaminace ropných látek apod.) Jiné havarijní stavy nejsou předpokládány. 2.8.Systém ochrany a varování - sledování stavu rizikových objektů a rizikových činností v zájmovém území zdroje, režim obhospodařování pozemků dle OP (používání pesticidů, likvidace odpadů apod.): Všechny jímací objekty jsou dostatečně chráněny stavebním provedením. Rizikovou činností v prostoru pramenišť je již zmíněná intenzivní hospodářská činnost, a to lesní. S tím souvisí chemická ochrana lesa. Způsob hospodaření na lesní půdě je závislý na ochranných pásmech. Ochranné pásmo I. stupně Obecné zásady: - území pásma hygienické ochrany I. stupně se zbaví všech možných nečistot a zdrojů znečištění - vodní toky protékající ochranným pásmem I. stupně se přeloží nebo vodotěsně upraví (betonovým korytem nebo dlažbou) - přeloží se všechny komunikace - celé území se srovná, prohlubeniny a výmoly se zaplní - povrch pásma se zatravní či vhodně zalesní - nesmí se zde provádět zemní práce narušující půdní pokryv - nesmí se používat trhaviny, toxické látky, pást zvířata a jakkoliv znečišťovat půdní pokryv - k zabránění zplanění vegetace a degradace půdy a půdní mikroflory lze omezeně použít kombinovaná hnojiva s omezenou rozpustností - obvod pásma musí být vyznačen výstražnými tabulemi - ochranné pásmo se po obvodu oplotí. Omezující opatření zemědělského hospodaření plynoucí z výše uvedených směrnic V oblasti I. OP je zakázáno: 6

7 - používat statková hnojiva - likvidovat silážní šťávy - používat prášková hnojiva a kristalická průmyslová hnojiva, vyjímku tvoří pouze omezené používání kombinovaných hnojiv s omezenou rozpustností k zabránění zplanění vegetace a degradace půdy - používání přípravků k ochraně rostlin - mytí mechanizačních prostředků - zřizovat sklady rozpustných látek - pást zvířata - umístit objekt živočišné výroby. Omezující opatření v hospodaření na lesní půdě v ochranném pásmu I. stupně plynoucí z výše uvedených směrnic V oblasti I. OP je zakázáno: - používat trhaviny, toxické látky, provádění zemních prací narušujících zemní pokryv - zákaz budování jakýchkoliv skládek, které by mohly sloužit jako zdroj znečištění podzemní vody - nesmí být zbudovány nezpevněné odvozní cesty a skládky dřeva - nepotřebné cesty se musí zalesnit nebo zatravnit - při přechodu cesty z druhého PHO do prvního je nutno zabezpečit odvodnění cesty a přítoků tak,aby voda z cesty odtékala mimo PHO I. stupně - je nepřípustná celoplošná příprava půdy, ve vzdálenosti nejméně 50 m od zdroje lze uplatnit pruhovou (brázdovou) přípravu půdy ve směru vrstevnice - nelze používat herbicidy, fungicidy, insekticidy, repelenty a minerální hnojiva - nelze klučit pařezy, budovat stavby, skladiště materiálu, lesní školky, krmelce pro zvířata a posedy - při ožínání je nutné vytěženou rostlinnou biomasu odklidit mimo PHO I. stupně - při soustřeďování dřeva je zakázáno vjíždět s mechanizmy blíže než 50 m od zdroje - je zakázáno provádět opravy mechanizmů, jejich čištění a doplňování pohonných hmot a olejů, umisťovat nebo odkládat toxické látky, oleje a pohonné hmoty včetně obalů - je zakázáno vykonávat právo myslivosti - přísně se zakazuje na území PHO I. stupně ponechávat nebo zahrabávat zbytky zhaslé nebo uhynulé zvěře. Ochranné pásmo II. stupně Obecné zásady pro II. OP ( vnitřní): - na tomto území je nepřípustné provozovat skládky městských odpadů, průmyslových odpadů, fekálií, kalů, odkališť apod. - je nepřípustné provozovat zařízení se soustředěnou infekcí, kafilérie, jatka, spalovny odpadů a jiná podobná zařízení - nesmí se zde skladovat přípravky pro chemickou ochranu rostlin a lesa, rozpustná průmyslová hnojiva - nejsou zde povoleny veškeré zemní práce jako vrty, hloubení příkopů, kanalizace, instalace podzemních potrubí, těžba kamení a zemin apod. - nepovoluje se výstavba budov, závodů apod. 7

8 - je zde nepřípustná jakákoliv činnost, jejímž důsledkem by mohlo být znečištění zdroje podzemní vody a přísun složek, které mohou v organismu lidí nebo zvířat působit nepříznivě nebo mohou negativně ovlivnit senzorické vlastnosti vody, případně způsobit havarijní zhoršení jakosti podzemní vody - nesmí se zde stanovat, tábořit, budovat sportoviště, mýt a opravovat motorová vozidla. Omezující opatření zemědělského hospodaření v II. ochranném pásmu vnitřním - zemědělské organizace hospodařící v II. OP vnitřním se řídí výše uvedenými směrnicemi a příkazy Mimo jiné zde platí: - zákaz hnojení tekutými hnojivy (kejdou) skotu a prasat - možnost využití přihnojování animálními hnojivy (kompostovaný tekutý hnůj skotu, vyzrálý statkový kompost) za předpokladu jejich přímého rozmetání a zaorání - lze přihnojovat i průmyslovými hnojivy s vyjímkou dusíkatého vápna, čpavku a močoviny - zákaz silážování a likvidace silážních šťáv - zákaz skladování volně ložených průmyslových hnojiv - přípravky pro chemickou ochranu rostlin lze používat jen souhlasem vodohospodářského orgánu a HS - zákaz výstavby skladů a provizorních skládek pesticidů - zákaz mytí mechanizačních prostředků - zákaz zřizování skladů ropných látek - zákaz zřizování hnojišť, žump, skládek odpadů, kompostů a jímek na kejdu a močůvku - zákaz sít obilí mořené sloučeninami rtuti - není vyloučen postřik vodou vhodné jakosti - zákaz vyvážení obsahu žump a močových jímek - letecko-chemickou činnost lze uplatňovat pouze po dohodě s vodohospodářským orgánem a HS - zákaz budování skladů na průmyslová hnojiva a pesticidy, budování nových provozoven živočišné výroby Omezující opatření na lesní půdě v II. ochranném pásmu vnitřním - je zakázáno skladovat přípravky pro chemickou ochranu lesa, průmyslová hnojiva, pesticidy a pohonné hmoty (v omezené míře se takové přípravky skladují pouze pro okamžité potřeby, avšak vždy v krytých prostorách, které jsou zabezpečeny proti průsaku do půdy) - průmyslová hnojiva se nesmí celoplošně rozmetat, hnojení při výsadbě a přihnojování sazenic je přípustné - ve vnitřní části PHO je zakázáno používat pesticidy - ve vnější části PHO lze použít pesticidy pouze se souhlasem vodohospodářského úřadu a HS - příprava postřikových roztoků se provádí pouze v místech, kde nehrozí znečištění podzemních vod (mimo vnitřní území části II. OP) - persistenční přípravky, zvláště typu chlorovaných uhlovodíků, nelze na tomto území použít - na území pásma se nezakládají školky a neprovozuje se školkařská činnost, pouze ve vnější části jsou přípustná semeniště 8

9 - ve vnitřní části PHO se zakazuje těžba zeminy (rašeliny, kamení, písku apod.) a nesmějí se zde budovat rekreační stavby, tábořiště apod. - výkon práva myslivosti v II. PHO není omezen, kromě těchto výjimek: - výstavba mysliveckých zařízení všeho druhu, včetně krmelišť a posedů, jsou povoleny v minimální vzdálenosti 100 m od hranic I. OP - všechny vnitřnosti z veškeré ulovené zvěře spárkaté v II. PHO je uživatel honitby povinen předložit podle předpisů příslušnému veterinárnímu zařízení - na území pásma se zakazuje ponechávat nebo zahrabávat zbytky zhaslé nebo uhynulé zvěře, zbytky musí odklidit uživatel honitby, v případě vysokého stupně rozkladu je povinen oznámit nález příslušné veterinární správě, která provede asanaci. Omezující opatření v II. ochranném pásmu vnějším: Mimo výše uvedené směrnice a příkazy zde platí: - nelze provozovat zařízení se soustředěnou infekcí, kafilérie, jatka, spalovny apod. - nesmí se skladovat přípravky na ochranu rostlin a lesa, rozpustná průmyslová hnojiva, v omezené míře se takové přípravky skladují pro okamžité potřeby v PHO II. stupně, avšak vždy v krytých prostorách zabezpečených proti průsaku do půdy - zařízení zemědělské výroby, jako např. silážní jámy, skládky hnoje, ustájení dobytka apod., pokud by mohly svým provozem způsobit havárii jakosti podzemních vod, se likvidují nebo technicky zabezpečují tak, aby se možnost havárie jakosti vody vyloučila - provádět zemní práce, těžbu zeminy a kamení lze jen za předpokladu hydrogeologického posudku. Veškeré uvedené směrnice a příkazy vycházejí z pravidel hospodaření stanovených v původním provozním řádu (schválen ). Kontrola lesního obhospodařování pozemků zahrnutých do ochranného pásma I.st. bude prováděna provozovatelem vodovodu Zajištění ochrany jímacích objektů (opatření při mimořádných situacích): Základní ochrana vyplývá z daných ochranných pásem, které jsou vyznačeny cedulkami. Jednotlivé jímací objekty nejsou oploceny, jsou však uzamčeny proti vniknutí neoprávněné osoby. V případě nouzové situace dohled nad jímacími objekty zajišťuje provozovatel Plánek s umístěním zdrojů, ochranných pásem a případných rizikových objektů v pásmech. Přesná poloha jímacích objektů zářezů, studně, odkyselovací stanice a vodojemu je patrná z projektové dokumentace vodovodu obce Salačova Lhota. Poloha zářezu, studně, odkyselovací stanice a ochranného pásma I. st. je patrná z přílohy č.5, tohoto provozního řádu. Grafické znázornění ochranného pásma II.st. je znázorněno v příloze č.4.. 9

10 3. Kvalita vody 3.1.Vyhodnocení dlouhodobého vývoje kvality vody: Kvalita vody ve všech sledovaných ukazatelích trvale vyhovuje požadavkům Vyhlášky č. 252/2004 Sb., která stanovuje hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a rozsah a četnost kontroly pitné vody. Tyto pravidelné kontroly jsou prováděny prostřednictvím laboratorních rozborů, které zajišťuje Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě oddělení hygienických laboratoří Pelhřimov. 3.2.Určení problémových ukazatelů o obvyklého rozmezí jejich hodnot: Na základě laboratorních rozborů a vyhodnocení výsledků z předešlých let kvalita vody není omezena žádným rizikovým ukazatelem. (Všechny sledované ukazatele vyhovovaly limitním hodnotám, které byly stanoveny ve vyhlášce MZd č. 376/2000 Sb.) Kvalita vody bude sledována dle požadavků Vyhlášky č. 252/2004 Sb., která stanovuje hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a rozsah a četnost kontroly pitné vody a dle vyhlášky 20/2002 Sb. o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody. 3.3.Systém sledování a kontroly jakosti surové vody: Dle vyhlášky 20/2002 Sb. o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody je dána četnost měření pro podzemní vody, podle níž bude rozbor prováděn jedenkrát za pololetí a to v rozsahu, který vymezuje příloha č. 1 této vyhlášky (viz. příloha č. 3 tohoto provozního řádu). 3.4.Opatření při zjištění zhoršené kvality vody: Pokud dojde ke zjištění zhoršení kvality vody, provede provozovatel vodovodu prohlídku jímacích objektů a ostatních zařízení vodovodu a pokusí se zjistit potencionální zdroj zhoršení kvality vody, eventuelně budou provedeny odběry vody z jednotlivých jímacích objektů k laboratornímu vyšetření. Při zjištění závad se neprodleně provedou kroky směřující k odstranění těchto závad a do provozu se jednotlivé objekty uvedou až po kontrolním ověření kvality vody. 3.5.Opatření při snížení vydatnosti zdrojů: Pokud dojde ke snížení vydatnosti zdrojů, provozovatel ověří stav studně, jímacích zářezů, propojovacího potrubí s vodojemem a svodné řady. Při zjištění závad se neprodleně provedou kroky směřující k odstranění těchto závad. 10

11 4. Technologie úpravy vody 4.1. Popis technologie a používané chemické přípravky včetně obvyklé a maximální dávky: Studna se min. 1 x ročně čistí a dezinfikuje, a to chlornanem sodným na hodnotu zbytkového chloru 0,3 mg/l. Všechny zářezy a studna jsou svedeny litinovým, v případě zářezu Z4 do Z1 PVC potrubím do odkyselovací stanice. Stanice má šest komor - jedna armaturní, akumulační a komůrka s mramorovým filtrem. Je opatřena litinovým poklopem 70/70 s odvětráním. Veškeré zařízení je v jedné místnosti o rozměrech 280 x 180 x 245 cm. V armaturní komoře jsou tři šoupata, které umožňují odběr buď bez úpravy nebo po úpravě. Voda je rozváděna přepadovými žlaby do mramorového filtru, kde probíhá vlastní odkyselení. Rozměry filtru jsou 65 x 85 x 95 cm. Voda, která projde filtrem, se dostává do akumulační jímky, kde je rovněž přeliv do odpadu. Odtud je voda odvedena potrubím do vodojemu, před kterým je hodnota ph kontrolována.. Každé 3 měsíce je třeba odkyselovací drť vyprat. Výška filtru musí být udržována v předepsané výšce. Celý prostor odkyselovací stanice je nutno udržovat v čistotě, jednou ročně vybílit vápnem. Z odkyselovací stanice je voda přivedena do vodojemu. Je nutné ho udržovat v dokonalé čistotě, nejméně jednou za rok vybílit vápnem. Komory vodojemu je třeba každých 6 měsíců vypustit, vyčistit a provést dezinfekci chlornanem sodným na hodnotu zbytkového chloru 0,3 mg/l. Jde tedy o jednorázové používání chlornanu sodného Účinnost úpravy: Úpravna vody jako samostatný objekt není součástí vodovodu. Jediným prvkem na úpravu je zmíněná odkyselovací stanice, která ph surové vody upravuje na vyhovující neutrální hodnotu ph a to tak, aby splňovala rozmezí hodnot 6,0 8, Určení problémových kroků úpravy a problémových ukazatelů: Jelikož vodovod nemá klasickou úpravnu vody, základním problémem úpravy vody je udržování dobrého technického stavu odkyselovacího zařízení, tedy dobrého stavu filtru (především kvalita, mocnost filtrační vrstvy) Možné havárie a poruchy: Vzhledem ke kvalitě surové vody, u které se upravuje pouze kyselost, se z hlediska technologie úpravy vody výskyt havarijních stavů nepředpokládá Jakost upravené vody: Základní úpravou je odkyselení surové vody. Hodnota ph po filtraci činí v dlouhodobém průměru 6,3 a je tedy v rozmezí neutrální hodnoty ph (6,0 8,0). Dle limitní hodnoty, která je stanovena ve vyhlášce MZd č. 376/2000 Sb. a podle které se 11

12 vyhodnocuje kvalita pitné vody, tedy 6,5 9,5, je hodnota ph mírně pod stanoveným rozmezím. Jiné ukazatelé nejsou upravovány Systém provozní kontroly a kontroly jakosti upravené vody: Jelikož se klasická úpravna vody v tomto vodovodním systému nenachází, není ani prováděna kontrola jakosti upravené vody. Systém provozní kontroly se provádí v souladu s požadavky vyhlášky č. 252/2004 Sb. v místě spotřeby, a to v minimální možné četnosti, 1 x ročně úplný rozbor a 2 x ročně krácený rozbor Opatření při mimořádné situaci včetně systému informování zásobovaných obyvatel: Mimořádná situace může nastat v důsledku porušení zásobovacího systému, např. závada jímacích zařízení či rozvodných řadů. Vždy musí být podniknuty kroky vedoucí k odstranění těchto závad, kterým předchází preventivní kontroly dobrého stavebnětechnického stavu všech objektů. Další mimořádné situace mohou vzniknout v důsledku náhlých klimatických změn, jakými jsou přívalové srážky či jarní tání sněhu. Při těchto stavech může dojít ke kontaminaci zdrojů povrchovými vodami. Vždy musí dojít ke kontrole jakosti vody a k následnému odstranění znečištění. Za jakékoliv mimořádné situace provozovatel vodovodu upozorní obyvatele napojené na místní vodovodní síť o dané situaci, a to prostřednictvím místního rozhlasu, popř. vyhláškou umístěnou na místech k tomu určených. 12

13 5. Akumulace a vodovodní síť 5.1.Popis zařízení s plánkem sítě a vodojemy: Voda jímána zářezy a studní je přes odkyselovací stanici gravitačně odváděna do zemního vodojemu o objemu 30 m 3. Přívodní řad z odkyselovací stanice do vodojemu je proveden litinovým potrubím 100 mm v celkové délce 52,5. Vodojem je železobetonový, monolitický, podzemní o tvaru válce. Zakrytí prostoru vodojemu je provedeno železobetonovou kopulí. Větrání vodojemu je provedeno větrací osvětlovací lucernou, která je umístěna v závěru klenby. Větrání šoupátkové a vstupní komory je zajištěno větracími otvory ve zdech komory. Tepelná izolace je docílena zemním násypem o výšce 80 cm. Přítok je regulován přelivem do odpadu. Vstup do nádrže je ze vstupní komory, která je zděna vně válcové nádrže. Pod vstupní komorou je komora armaturní. Kóta maximální hladiny je 599,00 m n.m., kóta odběru je 586,50 m n.m., dno vstupní komory je 598,45 m n.m.. Vodojem je odvodněn obvodovou drenáží. Odpadní potrubí je provedeno z betonových rour DN 150 mm. Ve vodojemu je nutné zajistit možnost vhodného odběru vody k laboratorním rozborům, a to jak na přítoku do vodojemu, tak na odtoku (vtokové ventily, kohouty). Přívod do obce, tedy zásobovací řád v litinovém potrubí DN 100 o délce 433,33 m, je rozvětven na dvě hlavní větve, a to na vodovodní řady označené jako řad A a řad B. Řad A je z litinového potrubí o průměru 80 mm v délce 388,60m, resp. o průměru 70 mm v celk. délce 95 m, přičemž nově připojené části sítě na původní vodovodní systém jsou připojeny v PVC potrubí. Řad B je rovněž je z litinového potrubí o průměru 80 mm v délce 380 m. Umístění vodojemu a jednotlivých řadů je patrné z výkresové části projektových dokumentací vodovodu obce Salačova Lhota a rovněž z přílohy č.6 Celková situace tohoto provozního řádu. 5.2.Použité materiály přicházející do styku s pitnou vodou: Přívodní řády přivádějící vodu z jednotlivých zářezů a studně a z odkyselovací stanice do vodojemu jsou z litiny. Zásobní řad vycházející z vodojemu je rovněž z litiny, z kterého jsou rovněž jednotlivé rozvodné řady v obci. Později připojené části obce jsou zásobovány rozvodnými řády z PVC. Jímací objekty, tedy zářezy, jsou vybaveny kameninovým potrubím, studna je v dotyku s betonovým povrchem pláště (skružemi), štěrkovým obsypem, resp. podsypem. Vodojem je z železobetonové konstrukce - betonový povrch. Při provozu se voda stýká rovněž s provozními hmotami filtru, tedy s odkyselovací hmotou - mramorovou drtí. 5.3.Stav poruchovosti a systém údržby a kontroly technického stavu zařízení: Poruchovost je na běžné úrovni vzhledem ke stáří některých objektů vodovodu. Místa, kde je zvýšená poruchovost rozvodných řádů jsou postupně rekonstruována (výměna potrubí, osazení hydrantů). Pokud dojde k poruchám, odstraní je osoba (firma) způsobilá k těmto opravám. 13

14 5.4.Možné havárie a poruchy: Nejčastější poruchou na rozvodných řadech je porušení těsnosti potrubí v rizikových místech, kterými jsou přechody pod komunikacemi, potoky apod.. Vzhledem ke stáří vodovodu je nutné počítat s poruchami spojenými se stářím rozvodných řádů (degradace materiálů). 5.5.Způsob zabezpečení vodojemu proti vniknutí cizích osob a vzdušné kontaminaci včetně způsobu kontroly: Proti vniknutí cizích osob je vodojem i jednotlivé objekty uzamčeny. Veškeré větrací otvory musí být osazeny sítí proti hmyzu a vniknutí drobného zvířectva. Proti vniknutí žab a myší musí být přepadové a odpadní potrubí opatřeno žabí klapkou. 5.6.Provozní údržba sítě (četnost odkalování): Povinností provozovatele je zabezpečit plynulý, bezpečný a zdravotně nezávadný provoz vodovodních řadů i všech objektů. Obsluhu a údržbu provádí pouze kvalifikované osoby seznámené provozem, platnými normami a předpisy, zejména hygienickými a bezpečnostními. Pro údržbu lze použít pouze materiálů zdravotně nezávadných, které negativně neovlivní jakost vody. Kontrolu terénu v okolí potrubí je nutno provádět čtyřikrát za rok (zejména před zimním obdobím a po něm), rovněž po vydatných deštích a jiných živelných pohromách. Kontrolu neporušitelnosti potrubí, t.j. odposlouchávání úniku vody se provádí 2 x za rok, přičemž je důležité se zaměřit na kontrolu vodovodních řadů uložených pod komunikacemi a pod. Odkalování se provádí v souladu s platným provozním řádem 2 x ročně, a to v rámci revize armatur, šoupátek a hydrantů. Před zimním obdobím se musí prostor poklopů vyčistit, v zimním období je nutno k těmto poklopům zajistit přístup. Kontrola funkce šoupátek protočením se provádí 2 x za rok. Kontrola těsnosti hydrantů, funkce odvodnění a pohotovosti hydrantů k okamžitému protipožárnímu zásahu se provádí 2 x za rok. Přístup musí být trvale zabezpečen. Kontrola činnosti vzdušníků, popř. hydrantů, pokud přejímají jejich funkci, a odvodňování potrubí se provádí 4 x ročně. Kontrola činnosti kalosvodů, popř. hydrantů pokud přejímají jejich funkci a odkalovací potrubí se provádí 2 x za rok a po každé poruše na vodovodní síti. Přístupnost armaturních šachet se kontroluje 4 x za rok. Šachty a komory se čistí 2 x ročně a při každém zjištění znečištění. Kontrola odkyselovací stanice se provádí 1 x za 3 měsíce, v letním období se doporučuje každý měsíc. Vodojem se čistí a desinfikuje 2x ročně. 1 x ročně se též čistí a dezinfikují studně. 14

15 5.7.Určení problémových ukazatelů jakosti vody z hlediska vlivu distribuční sítě: Z dlouhodobého hlediska kvalita vody ve všech sledovaných ukazatelích trvale vyhovovala požadavkům Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb., která stanovovala hygienické požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Od je nahrazena vyhláškou 252/2004 a četnost a rozsah kontroly jakosti pitné vody je tedy určen tímto právním předpisem. Vliv distribuční sítě na kvalitu pitné vody je určen především stářím této sítě Systém provozní kontroly jakosti dodávané vody, povinnosti provozovatele Systém provozní kontroly se provádí v souladu s požadavky vyhlášky č. 252/2004 Sb. v místě spotřeby, a to v minimální možné četnosti. Vzorky pitné vody se pro kontrolu odebírají tak, aby byly reprezentativní pro jakost pitné vody spotřebované během celého roku a pro celou vodovodní síť. Počet míst odběru musí být roven nejméně počtu krácených rozborů podle přílohy č.4 výše uvedené vyhlášky. Pravidelné kontroly jsou prováděny prostřednictvím laboratorních rozborů, které zajišťuje Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě oddělení hygienických laboratoří Pelhřimov. Kontrola jakosti se provádí na základě trvalé objednávky a to v rozsahu : - 1 x ročně úplný rozbor - 2 x ročně krácený rozbor. Povinnosti provozovatele při kontrole pitné vody Provozní řád a veškeré jeho změny musí být před jejich přijetím předloženy ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Dále musí provozovatel zajistit, aby odběratelům a dalším osobám, kterým je pitná voda dodávána, byly k dispozici aktuální informace o jakosti dodávané pitné vody a látkách použitých k úpravě vody. Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody. U držitele osvědčení o akreditaci nebo u držitele autorizace provozovatel zajistí: - kontrolu, zda voda má jakost pitné vody, a to nejméně v rozsahu a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem vyhl. 252/2004 Sb., - pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě, který je nutno uchovávat po dobu 5 let ode dne odběru vzorku pitné vody; protokol je provozovatel povinen neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody určí na návrh provozovatele nebo z vlastního podnětu příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Při zjištění nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli ukazatele kontrolního rozboru je provozovatel povinen neprodleně prošetřit a zjistit jeho příčinu, přijmout účinná nápravná opatření a opakovat odběr vzorku vody a stanovení hodnot ukazatelů, u nichž došlo k překročení hygienického limitu. O těchto skutečnostech je provozovatel povinen neprodleně informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. 15

16 Při nutnosti náhradního zásobování obyvatel pitnou vodou provozovatel zajistí dodávku pitné vody cisternou ze zajištěného zdroje. Vždy musí být zajištěna hygienicky nezávadná pitná voda Místa odběru vzorků a způsob jejich určení Místo Počet míst odběru musí být roven nejméně počtu krácených rozborů. Ode dne nabytí účinnosti vyhlášky 252/2004, tedy od , do musí být místa odběru vzorků volena tak, aby více než 25% míst odběru nebylo trvalých, ale měnilo se každý rok. Měnící se místa odběru se vybírají metodou náhodného výběru nebo jinou vhodnou metodou, která zajistí, že žádný ze zásobovaných objektů nebude vyloučen z možnosti kontroly. Od místa odběru vzorků musí být volena tak, aby více než 50% míst odběru nebylo trvalých, ale měnilo se každý rok. Při výběru musí být opět zajištěno, že žádný ze zásobovaných objektů nebude vyloučen z možnosti kontroly. Způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody určí na návrh provozovatele nebo z vlastního podnětu příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Trvalými odběrovými místy jsou: - Salačova Lhota, č.p. 5 rodinný dům Způsob Pravidelné kontroly jsou prováděny prostřednictvím laboratorních rozborů, které zajišťuje Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě oddělení hygienických laboratoří Pelhřimov. Kontrola jakosti se provádí na základě trvalé objednávky Četnost a rozsah kontroly kvality vody v síti a u spotřebitele Četnost Četnost a rozsah kontroly se provádí v souladu s požadavky vyhlášky č. 252/2004 Sb. v místě spotřeby, a to v minimální možné četnosti: - 2 x ročně krácený rozbor - 1 x ročně úplný rozbor. Mimo tuto pravidelnou četnost se odběry a rozbory vzorků pitné vody provádějí: - z nové části vodovodu, která má být uvedena do provozu, - v případě přerušení dodávky vody na více než 24 hodin, - před zahájením sezonního využívání části vodovodu nebo individuálního zdroje pitné vody, - po opravě havárie vodovodu, která by mohla ovlivnit jakost vody ve vodovodu. V těchto situacích se provádí rozbor krácený rozšířený o ukazatele, jejíchž obsah může být zvýšen vlivem uvedených změn v režimu zásobování pitnou vodou. V případě uvedení nového zdroje pitné vody do provozu musí být proveden úplný rozbor upravené pitné vody v rozsahu přílohy č. 5 vyhlášky 252/2004 Sb.. Výsledky rozboru nesmějí být starší než 6 měsíců. 16

17 Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozsah a četnost kontroly pitné vody upravit, a to: - z vlastního podnětu nebo na návrh provozovatele rozšířit o ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní hodnotě, jejichž výskyt lze předpokládat za mimořádných událostí, jakož i zvýšit četnost kontrol pitné vody, - na návrh provozovatele snížit v případě prokazatelně stálých a vyhovujících hodnot ukazatelů jakosti vody a jejího zdroje. Orgán ochrany veřejného zdraví může pro vybrané ukazatele kráceného rozboru četnost kontroly snížit, pokud lze důvodně předpokládat, že nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody. Nejnižší povolená četnost kontroly nesmí být však nižší než 50% počtu vzorků stanovených prováděcím předpisem, tedy 2 krácené rozbory za dva roky. Pro vybrané ukazatele úplného rozboru může orgán ochrany veřejného zdraví rovněž četnost kontroly upravenou prováděcím předpisem snížit, ne však na dobu delší než 2 roky. Podmínky a postup při žádosti o změně četnosti kontrol jsou přesně stanoveny v právním předpisu 274/2003 Sb., resp. 252/2004 Sb.. Rozsah Krácený rozbor podává pravidelné informace o stabilitě vodního zdroje a účinnosti úpravy vody, zda jsou dodržovány limitní hodnoty stanovené vyhláškou č. 252/2004. Jeho minimální rozsah je popsán v příloze č.1 tohoto provozního řádu. Úplný rozbor se provádí za účelem získávat informace potřebné ke zjištění, zda limitní hodnoty všech ukazatelů stanovených v příloze č. 1 vyhlášky 252/2004 Sb. jsou dodržovány, a to s přihlédnutím k poznámkám k těmto ukazatelům uvedeným v téže příloze. Jeho minimální rozsah je popsán v příloze č.2 tohoto provozního řádu. Zpracoval: 3e - Projektování ekologických staveb Pražská 200, PELHŘIMOV Za provozovatele schválil: Martin Malina - starosta 17

18 6. Seznam příloh Přílohy: č. 1 - Minimální rozsah kráceného rozboru pro podzemní zdroje č. 2 - Minimální rozsah úplného rozboru pro podzemní zdroje č. 3 - Měření jakosti odebírané podzemní vody č. 4 Grafické znázornění OP II.stupně, M 1 : č. 5 Grafické znázornění OP I.stupně, M 1 : č. 6 - Celková situace vodovodu Salačova Lhota, M 1 :

19 Příloha č. 1 Minimální rozsah kráceného rozboru dle Vyhl. č. 252/2004 Sb. pro podzemní zdroje Krácený rozbor sestává minimálně z následujících ukazatelů: ( číslování dle Přílohy č. 5 k Vyhl. č. 252/2004 Sb.) číslo ukazatel 1 Escherichia coli 2 koliformní bakterie 4 počty kolonií při 22 C 5 počty kolonií při 36 C 10 amonné ionty 11 barva 12 dusičnany 13 dusitany 16 chemická spotřeba kyslíku - manganistanem 17 chuť 18 konduktivita 20 pach 21 ph 22 zákal 23 železo 19

20 Příloha č. 2 Minimální rozsah úplného rozboru dle Vyhl. č. 252/2004 Sb. pro podzemní zdroje Úplný rozbor sestává minimálně z následujících ukazatelů: ( číslování dle Přílohy č. 1 k Vyhl. č. 252/2004 Sb.) číslo ukazatel číslo ukazatel 2 enterokoky 42 nikl 3 Escherichia coli 43 olovo 4 koliformní bakterie 45 pach 8 počty kolonií při 22 C 48 ph 9 počty kolonií při 36 C 49 polycyklické aromatické uhlovodíky 11 1,2 - dichlirethan 50 rtuť 13 amonné ionty 51 selen 14 antimon 52 sírany 15 arsen 53 sodík 16 barva 55 tetrachlorethen 17 benzen 56 trihalomethany 18 benzo-a-pyren 57 trichlorethen 20 bor 58 trichlormethan 23 dusičnany 60 vápník a hořčík 24 dusitany 61 zákal 26 fluoridy 62 železo 27 hliník CHSK - manganistanem chloridy chrom chuť kadmium konduktivita kyanidy celkové mangan měď - - Poznámka: Ukazatel č. 46 pesticidní látky - není sledován. V zájmovém území, tedy v okolí jednotlivých zdrojů vody, jsou stanovena ochranná pásma I. a II. stupně, která vymezují činnost na tomto území. V bezprostředním okolí vodních zdrojů ( v I. PHO) nelze pesticidní látky používat a nepředpokládá se tedy, že dojde k znečištění zdrojů těmito látkami. 20

21 Příloha č. 3 Měření jakosti odebírané podzemní vody Ukazatelé jakosti a způsob měření odebírané podzemní vody: ukazatel jakosti způsob měření chloridy ČSN ISO 9297 ( ) ČSN ISO ( ) sírany ČSN EN ISO ( ) ČSN ISO 9280 ( ) amonné ionty ČSN ISO ,2 ( ) ČSN EN ISO ( ) ČSN ISO ,2,3 ( ) dusičnany ČSN EN ISO ( ) ČSN ISO (757391) CHSK Mn ČSN EN ISO 8467 ( ) měď ČSN ISO 8288 ( ) TNV kadmium ČSN ISO 8288 ( ) ČSN EN ISO 5961 ( ) olovo ČSN ISO 8288 ( ) TNV ph ČSN ISO ( ) 21