Sruby. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Transkript

1 A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Sruby Kód části obce PRVK: Název obce: Sruby Kód obce (IČOB): (580970) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1252 (5314) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: Název OPOU2: Vysoké Mýto Choceň A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) V obci Sruby ( m n.m.) žije 510 trvale bydlících obyvatel a 10 rekreantů. Ve výhledu k roku 2015 se uvažuje s 550 trvale bydlícími obyvateli a 10 rekreanty. Obec leží v CHOPAV Východočeská křída. Obec má střední věkový průměr obyvatel, pracovní příležitosti se nacházejí v Chocni, Vysokém Mýtě a Ústí nad Orlicí. V obci je 164 nemovitostí (z toho 10 chalup) a žádná chata. K roku 2015 se nepředpokládá výraznější výstavba. Průmyslové a zemědělské podniky v obci: - ZD Mostek - zemědělská výroba, 208 ks dojnic, 26 ks vysokobřezích jalovic, 47 telat, 128 jalovic (10 zaměstnanců) C. PODKLADY Dotazník k PRVKÚC Informace MěÚ Vysoké Mýto, OÚ Slatina, Sruby, Zámrsk, Domoradice, Vraclav, Tisová, Zálší, Vračovice Orlov, České Heřmanice Informace Vak Vysoké Mýto s.r.o. Plán rekonstrukcí a oprav vodohospodářských zařízení ve správě Vodovodů a kanalizací Vysoké Mýto, s.r.o. (únor 2000) Provozní řád vodovodu Povolení k odběru podzemních vod Realizační projekt OP vodního zdroje Pekla (12/1999) Zprávy o hydrogeologickém průzkumu Přepočet vodovodní sítě Vysoké Mýto (04/1998) Kanalizační řád pro veřejnou kanalizaci v obci Sruby (03/1997) Studie "Kanalizace a ČOV Sruby" (03/2000) Povolení k vypouštění odpadních vod D. VODOVODY D.1 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Vodovod - současný stav Sruby Vlastníkem skupinového vodovodu Vysoké Mýto je Město Vysoké Mýto, VaK Vysoké Mýto, s.r.o. a příslušné obce, v jejichž kat. územích se vodovodní řady včetně objektů nacházejí. Provozovatelem skupinového vodovodu je VAK Vysoké Mýto, s.r.o. V Tisové je provozovatelem Obec Tisová. Skupinový vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele, průmysl a ostatní odběratele ve městě Vysokém Mýtě, v obcích Tisová, Slatina, Sruby, Zámrsk, Domoradice, Vraclav a v sídelních jednotkách Brteč, Vanice, Sedlec, Janovičky a Nová Ves. Od roku 2001 jsou dále zásobovány pitnou vodou obce Zálší, Vračovice Orlov a sídelní jednotky Chotěšiny, Nořín a Orlov, a to přes stávající vodojem Pekárka, ke kterému byla přistavěna akumulační nádrž a dále přes nový vodojem Vračovice za spotřebištěm. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel: Počet zásobovaných rekreantů: 436 Stránka 1 z 8

2 Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel / rekreantů Vysoké Mýto / 180 Brteč - 94 / 10 Vanice - 84 / 12 Slatina / 22 Sruby / 0 Zámrsk + Nová Ves / 0 Janovičky / 30 Vraclav, Svatý Mikuláš / 48 Sedlec / 57 Domoradice / 57 Tisová / 20 Zálší / 0 Vračovice - 78 / 0 Orlov - 74 / 0 Chotěšiny - 65 / 0 Nořín - 55 / 0 Vodovod byl uveden do provozu ve Vysokém Mýtě po roce 1900 (v 50. letech byl provedena kompletní rekonstrukce), v Tisové v roce 1990, v Brtči v roce 1998, v Zámrsku v roce 1975, v Janovičkách v roce 1975, v Nové Vsi v roce 1975, v Domoradicích v roce 1980, ve Vanicích v roce 1996, ve Vraclavi v roce 1998 a v Sedleci roce Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová. Z čerpací stanice je voda čerpána do Vysokého Mýta (konec ul. Žižkova) a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha. Z vodojemu Vrcha ovládající vyšší tlakové pásmo je voda přivedena zásobním řadem do spotřebiště Vysoké Mýto (konec ul. Žižkova). V souběhu s tímto vodovodním řadem je veden další řad, který slouží jako přepouštěcí do vodojemu Pleso. Z vodojemu Pleso ovládající nižší tlakové pásmo jsou vedeny dva zásobní řady do spotřebiště Vysoké Mýto. Z vodojemu Pleso je dále veden zásobní řad do spotřebiště Slatina, který pokračuje do spotřebiště Sruby. Část obce Sruby je zásobována přes čerpací stanici. Z přečerpávací stanice v přízemí původního vodojemu Vrcha je veden výtlačný řad do vodojemu Brteč za spotřebištěm. Z výtlačného řadu je provedeno odbočení, přes které je zásobováno spotřebiště Vanice. Z výtlačného řadu je provedeno další odbočení za účelem zásobování spotřebiště Domoradice, Vraclav a Sedlec. Z vodojemu Vrcha je přes část spotřebiště Vysoké Mýto plněn vodojem Zámrsk, odkud je zásobováno spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Nová Ves. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou čerpadel plněn vodojem Pekárka, odkud je zásobováno spotřebiště Tisová. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody skupinového vodovodu Vysoké Mýto je zvodeň, jejímž kolektorem jsou vápnité pískovce nejvyšší etáže středního turonu v centrální části hydrogeologického rajónu 427 Vysokomýtská synklinála v lokalitě Pekla, v prostoru nejvýraznější přírodní drenáže struktury, vyvolané existencí bočně nepropustných tektonických linií pekelské a javornické. Popis jímacího objektu: Vodovod je zásobován vodou jímanou studní S1 situovanou v prameništi Cerekvice nad Loučnou- Pekla (okres Svitavy). Z hlediska stavebního se jedná o betonovou kruhovou studnu, o světlosti mm a hloubce 5,3 m. Okraj studny s pracovní plošinou je situován asi 1,5 m nad původním povrchem terénu a do této výšky dosahuje také umělý násyp okolo studny (288,45 m n. m.). Celý objekt je zastřešen, cihlová nástavba je asi 3,7 m vysoká. Hladina vody je limitována kótou odběrných potrubí a udržuje se ve výšce cca 286,65 m n.m. Zvláštností objektu je, že je současně využíván pro zásobování dvou samostatných vodovodních skupin, a to skupinového vodovodu Vysoké Mýto a skupinového vodovod Záhoran. Vydatnost jímacího objektu: Využitelná vydatnost jímacího objektu činí minimálně 100 l/s při snížení hladiny na stav 1,5 ode dna studny. Jakost vody: Jakost vody byla posouzena na základě výsledků laboratorních analýz, pocházejících z období testovacích prací na studni a z následného vodárenského provozu. Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vody alkalické reakce (Ø ph 7,4), tvrdou, Ca-HCO3 typu, s celkovou mineralizací okolo 450 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech je kvalita vody po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní s výjimkou koncentrace dusičnanů a berylia, při nedostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě také dusitanů a amonných iontů, popř. zinku; - koncentrace dusičnanů je sledována dlouhodobě od roku Z počáteční hodnoty cca 26 mg/l dochází k setrvalému nárůstu až na současnou koncentraci téměř 40 mg/l. Jedinou výjimkou je období let 1983 a 1984, kdy po výrazném klimatickém suchu v roce 1982 došlo k poklesu koncentrace dusičnanů až na 12 mg/l. V posledních třech letech je u vzorků odebíraných přímo ze studny sledován opětovný nárůst koncentrace dusičnanů z 33 na 38 mg/l (Ø 36 mg/l). Nejvyšší mezná hodnota pro obsah dusičnanů v pitné vodě sice nebyla ve sledovaném období nikdy překročena, ale trend je setrvale vzestupný; - v období leden až říjen 1995 došlo k výraznému snížení nasycenosti podzemní vody kyslíkem (průměrná hodnota rozborů z tohoto období činí 35,62 % oproti dlouhodobému průměru 57,93 %), současně došlo v souvislosti s více Stránka 2 z 8

3 anaerobním prostředím k výraznému nárůstu koncentrace dusitanů (průměrná hodnota rozborů z tohoto období, kdy bylo naměřeno všech 5 překročení limitu pro dusitany v pitné vodě, činí 0,623 mg/l oproti dlouhodobému průměru 0,108 mg/l) a také k jedinému výkyvu v koncentraci amonných iontů, kdy dosáhla koncentrace NH4+ 0,54 mg/l; - v jisté souvislosti s koncentrací kyslíku a změnou oxidačně redukčních podmínek je zřejmě koncentrace zinku v podzemní vodě, u kterého byly v období září až listopadu 1995 naměřeny 3 z celkových 4 nadlimitních hodnot (přes 8 mg/l); - koncentrace berylia překročila při jednom ze šesti provedených měření v průběhu let nejvyšší meznou hodnotu a činila 260 ng/l; - jiné těžké kovy, specifické organické látky a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie a enterokoky). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. v rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1. Povolení k odběru vody a ochranná pásma: Rozhodnutím bývalého VčKNV Hradec Králové, odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství byl povolen následující odběr podzemní vody a stanovena tato ochranná pásma: Rozhodnutí: Vod/372/90-AB ze dne Množství: S l/s Platnost: neomezena PHO: 1. a 2. stupně (v současné době probíhá proces přehodnocování ochranného pásma 2. stupně podle návrhu OHGS Ústí n.o. Správní řízení je dokončeno pro k.ú. Pekla a Cerekvice n.l.) Platnost: neomezena Rozhodnutím RŽP OkÚ Svitavy došlo k následujícímu navýšení odběrného množství: Rozhodnutí: ŽP/VH/199/2000/Ra ze dne Množství: 15 l/s (pro vodovod Záhoran), resp m3/rok Platnost: do OP: 1. stupně Stanovení OP: ŽP/VH/199-I/2000/Ra ze dne OP: část 2. stupně Rozhodnutím RŽP OkÚ Svitavy došlo k následujícímu snížení odběrného množství ze zdroje S-1: Rozhodnutí: ŽP/VH/2002/2001/Ra ze dne Množství: S m3/rok Rozhodnutím RŽP MěÚ Litomyšl došlo k následujícímu zvýšení odběrného množství ze zdroje S-1: Rozhodnutí: ŽP/VH/815/2003//Ra ze dne Množství: S m3/rok Doplňující údaje: Původní zdroje vody pro vodovod Vysoké Mýto - studny Vinice jsou v současné době vyřazeny z provozu a odběr vody je zajišťován pouze z vodního zdroje S-1 - Pekla. Podobně jsou vyřazeny ze systému zásobování vrty v lokalitě Šnakov, které byly využívány v době nedostatku vody v předcházejících letech (velký odběr vody pro SA). V zájmové lokalitě Cerekvice - Pekla se dále nachází vrt LO-15/4, který byl v roce úspěšně testován za účelem jeho dalšího využití jako alternativního nebo doplňujícího zdroje vody skupinového vodovodu Vysoké Mýto. Úprava vody - současný stav Voda ze zdroje je k pitným účelům používána bez úpravy. Hygienicky je zabezpečována dávkováním plynného chlóru v čerpací stanici Hrušová zařízením typu ADVANCE a ve vodojemu Brteč je osazeno dávkovací zařízení typu MAGDOS pro spotřebiště Domoradice, Sedlec, Vraclav, Brteč a Vanice. Doprava vody - současný stav Ze studny S-1 je veden armaturní kanál do evakuační stanice. Z evakuační stanice vede násoskový řad do hlavní čerpací stanice Hrušová s akumulací o objemu 800 m3. Z čerpací stanice je voda čerpána horizontálními čerpadly do Vysokého Mýta (konec ul. Žižkova) a odtud vede souběžně se zásobními řady výtlačný řad do vodojemu Vrcha o objemu m3. Z vodojemu Vrcha ovládající vyšší tlakové pásmo je voda přivedena zásobním řadem do spotřebiště Vysoké Mýto (konec ul. Žižkova). V souběhu s tímto vodovodním řadem je veden další řad, který slouží jako přepouštěcí do vodojemu Pleso. V ulici Žižkově přecházejí oba řady z AC na litinu. Z vodojemu Pleso o objemu 1000 m3 ovládající nižší tlakové pásmo jsou vedeny dva zásobní řady do spotřebiště Vysoké Mýto. Z vodojemu Pleso je dále veden zásobní řad do spotřebiště Slatina, který pokračuje do spotřebiště Sruby. Část obce Sruby je zásobována přes čerpací stanici. Z tohoto důvodu se vodojem Sruby nevyužívá. Z přečerpávací stanice v přízemí původního vodojemu Vrcha je veden výtlačný řad do vodojemu Brteč o objemu 500 m3 za spotřebištěm. Z výtlačného řadu je provedeno odbočení a přes redukční šachtu je zásobováno spotřebiště Vanice. Z výtlačného řadu je provedeno další odbočení za účelem zásobování spotřebiště Domoradice a přes redukční šachtu spotřebiště Vraclav a Sedlec. Z vodojemu Vrcha je přes část spotřebiště Vysoké Mýto plněn vodojem Zámrsk o objemu 250 m3, odkud je zásobováno spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Nová Ves. Z hlavní čerpací stanice Hrušová je pomocí dvou Stránka 3 z 8

4 čerpadel plněn vodojem Pekárka, odkud je zásobováno spotřebiště Tisová a od roku 2001 jsou rovněž zásobovány spotřebiště Zálší, Vračovice Orlov, Chotěšiny, Nořín a Orlov. Z tohoto důvodu byla k vodojemu Pekárka přistavěna akumulační nádrž o objemu 250 m3 a byl vybudován vodojem Vračovice o objemu 250 m3 za spotřebištěm. Evakuační stanice: - strojovna je vystrojena vývěvou (2 ks) a ATS - rok uvedení do provozu: 1984 Hlavní čerpací stanice Hrušová s akumulací o objemu 800 m3 - (1+1, 1+2, 1, 1+1): - je umístěna po pravé straně silnice III. tř. Hrušová - Tisová - je rozdělena na strojovnu, pomocné provozy, chlorovnu, armaturní prostor, akumulační prostor s akumulačními nádržemi (300 m3 a 500 m3) - jsou osazena čerpadla (1+1) typu 200 AFG, Q = 100 l/s, H = 15 m - je osazeno čerpadlo typu (1 Vysoké Mýto) typu CVE 200, Q = 100 l/s, H = 100 m - jsou osazena čerpadla (1+1 Vysoké Mýto) typu CVE 150, Q = 75 l/s, H = 100 m - jsou osazena čerpadla (1+1 Tisová) typu CVX 125.8, Q = 4 l/s, H = 60 m - rok uvedení do provozu: - ČS pro spotřebiště Tisová: - v hlavní čerpací stanici Hrušová jsou umístěna čerpadla pro plnění vodojemu Pekárka - rok uvedení do provozu: 1989 Čerpací stanice Vrcha - 1+1: - je osazeno čerpadlo typu 65-CVX-3-00, Q = 14 l/s, H = 90 m - je osazeno čerpadlo typu CVX 50, Q = 8 l/s, H = 90 - rok uvedení do provozu: 1997 Čerpací stanice Sruby: - je osazeno čerpadlo typu HYDROVAR s plynulou regulací otáček - rok uvedení do provozu: 1999 Vodojemy - současný stav Vodojem Vrcha (VTP): - původní vodojem - zemní tříkomorový o objemu m3 (3 x 500 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce Max hladina 352,50 m n.m. Dno vodojemu 348,50 m n.m. - nový vodojem - zemní dvoukomorový o objemu m3 (2 x 2000 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce Max hladina 353,60 m n.m. Dno vodojemu 348,50 m n.m. Původní a nový vodojem zásobují část Vysokého Mýta, Zámrsk, Novou Ves a Janovičky. Vodojem Pleso (NTP): - původní vodojem - zemní jednokomorový o objemu 400 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce Max hladina 316,16 m n.m. Dno vodojemu 312,16 m n.m. - nový vodojem - zemní jednokomorový o objemu 600 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce Max hladina 316,16 m n.m. Dno vodojemu 312,16 m n.m. Původní a nový vodojem zásobují část Vysokého Mýta, Slatinu a Sruby. Vodojem Brteč: - zemní dvoukomorový o objemu 500 m3 (2 x 250 m3). Vodojem byl uveden do provozu v roce Max hladina 425,10 m n.m. Dno vodojemu 421,60 m n.m. Zásobuje spotřebiště Domoradice, Vraclav, Sedlec, Brteč, Vanice. Vodojem Zámrsk: - zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce Max hladina 315,80 m n.m. Dno vodojemu 312,50 m n.m. Zásobuje spotřebiště Zámrsk, Janovičky a Novou Ves. Vodojem Sruby: - nevyužívá se Vodojem Pekárka: - původní vodojem - zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce Max hladina není známa Dno vodojemu není známo - nová komora - zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Nová komora uvedena do provozu v roce Max hladina není známa Dno vodojemu není známo Původní vodojem a nová komora zásobují spotřebiště Tisová, Zálší, Vračovice Orlov, Nořín, Orlov a Chotěšiny. Vodojem Vračovice: - zemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem uveden do provozu v roce Max hladina není známa Dno vodojemu není známo Zásobuje spotřebiště Zálší, Vračovice Orlov, Nořín, Orlov a Chotěšiny. Akumulační nádrž u ČS Hrušová o objemu 800 m3: - byla uvedena do provozu v roce Stránka 4 z 8

5 Vodovodní síť - současný stav Délka vodovodní sítě Sruby bez přípojek celkem: 6,252 km Počet přípojek: 119 ks Požární voda - zajištěna z vodovodu Zhodnocení současného stavu Množství vody ve vodním zdroji je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita vody je po hygienickém zabezpečení v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody a v souladu s vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Výrazným rizikovým faktorem je koncentrace dusičnanů (kolem 40 mg/l) a zvyšující se tvrdost vody. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí (použito potrubí z AC DN 300 v délce 2 x 1,600 km (VDJ Vrcha - okraj spotřebiště), z AC DN 300 v délce 2 x 0,350 km (úsek v ul. Žižkova). Průměrné stáří horního tlakového pásma je cca 60 let, řad ze Srubů do Slatiny z AC DN 150 v délce 1,450 km. Celý systém skupinového vodovodu Vysoké Mýto je napojen pomocí radiového systému Conel na centrální dispečink provozovatele vodovodu v provozní budově VaK Vysoké Mýto, s.r.o. Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaného města, obcí a sídelních jednotek s tím, že obec Vraclav má zájem na připojení dalších obyvatel (nová výstavba 11 RD). Individuální zásobování vodou Ve Srubech je 110 trvale bydlících obyvatel a 10 rekreantů zásobováno vodou zřejmě z domovních studní. D.2 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Návrh VaK Vysoké Mýto, s.r.o. 1) Vodojem Vrcha 3 x 500 m3 - rekonstrukce stavebního stavu akumulačních nádrží a vnitřních armaturních prostor vodojemu Odůvodnění: netěsnost nádrží 2) Vodojem Pleso o objemu 400 m3 - kompletní rekonstrukce stavební část, vodojemu Odůvodnění: stáří, špatný stavební stav Přepočet vodovodní sítě Vysoké Mýto (04/1998): - bylo provedeno zhodnocení akumulací (5 500 m3 - VDJ Vrcha, 1000 m3 - VDJ Pleso, 500 m3 VDJ Brteč, 250 m3 - VDJ Zámrsk, 250 m3 se závěrem, že stávající akumulace svoji velikostí plně odpovídají i pro výhled Plán rekonstrukcí a oprav vodohospodářských zařízení ve správě Vodovodů a kanalizací Vysoké Mýto, s.r.o. 1) Povodňová ochrana prameniště Pekla a ČS Podle studie "Ochrana prameniště Pekla a čerpací stanice před Q100" zpracované Agroprojekcí Vysoké Mýto v 08/1997 je navrženo vytvoření ochranných hrázek a zdí kolem prameniště a ČS a úprava stávajících šachet osazením kanálových šoupátek a vytvoření vnitřní povrchové kanalizace s přečerpáváním při zvýšených vodních stavech ve vodoteči. Termín realizace: do 2005 náklady: tis. Kč Projektová dokumentace: zpracována ) Optimalizace jímacího území Pekla - bylo provedeno testování stávajícího vrtu LO-15/4, který je situován na jižním okraji jímacího území Cerekvice nad Loučnou - Pekla z důvodu možnosti jeho využití. 3) Skupinový vodovod Vysoké Mýto - Svařeň - IV. stavba Svařeň je zásobována z vlastního zdroje v dolní části obce v nevyhovující kvalitě (vysoký obsah dusičnanů - kolem 60 mg/l a časté biologické znečištění). Voda je dopravována do spotřebiště pomocí AT stanice. Navrhuje se napojení na skupinový vodovod Vysoké Mýto přes vodojem Vrcha. Předpokládá se vybudování zásobního řadu od Brtče do Svařeně (lokalita Cejpka ) a dobudováním vodovodní sítě v obci. Současně bude zajištěno zásobování osady Sejtinka na odbočce ze zásobního řadu A přes malou AT stanici. Čerpání AT stanice bude napojeno na dispečink VAK Vysoké Mýto, s.r.o. Tlakově bude Svařeň řízena VDJ Brteč. Doporučuje se zpracovat variantní řešení spočívající v upřesnění profilu vodovodních řadů v souvislosti s poklesem spotřeby vody a zabezpečení potřebných tlakových poměrů v obci pomocí AT stanice s elektronickým řízením otáček v závislosti na okamžité spotřebě (např. typ HYDROVAR). Termín realizace: ) Rekonstrukce přívodních řadů VDJ Vrcha - Vysoké Mýto, regulace tlaku - z AC DN 300 v celkové délce 3,900 km (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) - úsek VDJ Vrcha - okraj spotřebiště - z LT DN 300 v délce 2 x 1,600 km - redukční šachta na okraji spotřebiště - snížení tlaku v horním tlakovém pásmu o cca 0,1-0,15 MPa - úsek v Žižkově ulici - z LT DN 300 v délce 2 x 0,350 km Odůvodnění: poruchovost AC potrubí, AC nemá atest pro pitnou vodu Stránka 5 z 8

6 Termín realizace: do ) Zkapacitnění zásobních řadů dolního tlakového pásma vodovodu Vysoké Mýto z VDJ Pleso (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) - zásobovací řad z LT DN 300 v délce 1,250 km + řízené přepouštění ze sítě vyššího tlakového pásma Odůvodnění: nedostatečná kapacita zásobních řadů (tlakové ztráty činí cca 90 %), nepříznivé výškové umístění vodojemu "Pleso" Termín realizace: do ) Rekonstrukce vodovodu Vysoké Mýto - ul. Českých bratří, přepouštěcí šachta ul. Generála Závady (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) - řad z PVC (PE) 160 mm v délce 0,330 km - přepouštěcí šachta - bude osazena redukčním ventilem a stávající neřízené přepouštění bude zrušeno Odůvodnění: nedostatečná kapacita zásobních řadů (tlakové ztráty činí cca 90 %), nepříznivé výškové umístění vodojemu "Pleso" Termín realizace: 2001 Dokumentace stavby: bude zpracována v roce ) Rekonstrukce vodovodní sítě Vysoké Mýto (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) - Rekonstrukce a opravy řadů Termín realizace: dle provozních potřeb a finančních prostředků 8) Propojení vodovodu Vysoké Mýto - Hrušová - řad z PVC 110 mm v délce 1,600 km Termín realizace: do ) Přeložka přívodního řadu do VDJ Pleso a násoskových řadů ve Vysokém Mýtě I. etapa - přívodní řad DN 250 v délce 0,185 km + 0,050 km - násoskový řad DN 300 v délce 0,185 km + 0,050 km II. etapa - přívodní řad DN 250 v délce 0,255 km - násoskový řad DN 300 v délce 0,255 km Termín realizace: 2004 Projektová dokumentace: zpracována ) Zásobování lokality Vysoké Mýto - Vinice (navrženy 3 varianty - nutno posoudit) - rozvodné řady DN v délce cca 2,100 km - AT stanice (Q = cca 7 m3/h, H = 30 m (např. HYDROVAR s regulací otáček) Termín realizace: v závislosti na stavu hladin a kvalitě vody v domovních studních 11) Výměna zásobního řadu z VDJ Pleso do Slatiny - zásobní řad z PVC (PE) 160 mm v délce 1,450 km Odůvodnění: poruchovost AC potrubí, AC nemá atest pro pitnou vodu Termín realizace: ) Zásobování lokality plánované bytové výstavby mezi ulicemi Pivovarská - Rokycanova (současný stav je vyhodnocen ve studii "Vysoké Mýto - přepočet vodovodní sítě" vypracované společností Multiaqua s r.o. Hradec Králové v 04/1998) - vodovodní řady DN v délce 0,600 km Termín realizace: v závislosti na výstavbě v řešené lokalitě 13) Rekonstrukce výtlačného řadu z ČS Hrušová do VDJ Vrcha - výtlačný řad z tvárné litiny DN 400 v délce 5,600 km Termín realizace: 2014 Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku podmíněně vyhovující jakosti vody ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, navrhujeme postupnou náhradu stávajícího zdroje S-1 nevyužívaným zdrojem vody vrtem LO-15/4, využívající nižší střednoturonskou zvodeň s mimořádně příznivou jakostí vody. S ohledem na nedostatečnou ochranu a zabezpečenost jímacího objektu S-1, resp. hlavní čerpací stanice Hrušová navrhujeme jejich technickou úpravu a zabezpečení (protipovodňovou ochranu). Stránka 6 z 8

7 Úprava vody: I v případě navrhovaného využití vrtu LO-15/4 bude zachován současný stav, kdy je voda ve vodovodní síti pouze hygienicky zabezpečována chlorací. Doprava vody: V případě navrhovaného využití vrtu LO-15/4 budou využity stávající čerpací stanice, navíc realizovaná nová čerpací stanice o Q = 70 l/s a H = do 60 m, která bude dopravovat vodu z nového zdroje do stávající hlavní čerpací stanice Hrušová. Vodojemy: S ohledem na vyhovující stav vodojemů a dostatečnou minimálně 60 % zabezpečenost maximální denní potřeby vody v roce 2015 nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby, změnu současného stavu. Vodovodní síť: Současný stav vodovodní sítě je vyhovující a s výjimkou běžných oprav se nenavrhují žádné změny. S ohledem na změnu koncepce v zásobování vodovodu navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2005 až 2009 o výtlačný řad 2 x LT DN 250 o délce 1,5 km. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2007 až 2015 o následující řady z PVC DN 100 o délce 0,1 km. D.3 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) V případě havárie na jímacím objektu S-1 skupinového vodovodu Vysoké Mýto bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno dodávkou vody z nevyužívaného zdroje LO-15/4, pokud bude zajištěna zdravotní nezávadnost jímané vody. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody z nepoškozeného vodovodního systému s kapacitně dostatečnými zdroji, tj. ze skupinového vodovodu Choceň profil Choceň (popř. Dvořisko), dovozová vzdálenost asi 5 km. V obou případech budou pro nouzové zásobování využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. E. KANALIZACE A ČOV E.1 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Kanalizace - současný stav V obci Sruby byla v roce 2010 v souladu s návrhem PRVK dokončena stavba oddílné kanalizace. Odpadní vody jsou přečerpávány do kanalizace Slatina, dále na ČOV Vysoké Mýto. E.2 POPIS OVÉHO STAVU Studie Kanalizace a ČOV Sruby (03/2000): - v podstatě se jedná o projektovou dokumentaci, ve které je navržena úprava stávajících stok, vybudování dvou dešťových oddělovačů, dvou čerpacích jímek, tlakové kanalizace a ČOV firmy FORTEX Šumperk (Qmax = 2,7 l/s) Náklady na stokovou síť včetně dešťových oddělovačů: 4,373 mil. Kč Náklady na ČOV: 6,676 mil. Kč Navrhované řešení Navrhujeme společné odvedení odpadních vod z obcí a sídelních jednotek Sedlec, Vraclav, Zámrsk, Nová ves, Janovičky. Slatina a Sruby na centrální ČOV Vysoké Mýto. Bude se jednat o kombinaci gravitační a tlakové kanalizace. Návrh vychází z několika získaných údajů: - velká nevyužitá kapacita ČOV Vysoké Mýto - v sídelních jednotkách Vraclav a Sedlec není vhodný recipient pro vypouštění odpadních vod (problémy jsou zde s občasným nárazový přítok z přívalových dešťů, jarního tání) - v Zámrsku by bylo nutno navrhnou centrální ČOV v záplavovém území - relativní blízkost napojovaných obcí možnost společného výtlaku - menší náklady na provoz než při provozování několika ČOV v jednotlivých sídelních jednotkách Ve všech obcích bude po prohlídce maximálně využito stávající vhodné kanalizace, která bude doplněna o odlehčovací komory přívalových vod (OK). V případě nevyhovění stávající kanalizace požadavkům ČSN (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení bude této kanalizace využito k odvedení srážkových vod. Z obce Sruby bude odpadní voda čerpána do obce Slatina výtlakem PVC DN 80 délka 0,85 km. Z obce Slatina bude odpadní voda čerpána výtlakem PVC DN 100 délka 0,75 km přes řeku Loučnou, kde bude provedeno Stránka 7 z 8

8 napojení do společného výtlaku (PVC DN , délka 0,75 km) vedoucího ze Zámrsku na centrální ČOV Vysoké Mýto. Ze sídelních jednotek Sedlec a Vraclav bude odpadní voda dopravována výtlakem PVC DN 80 o délce 1,5 km (ze Sedlece do Vraclavi) a výtlakem PVC DN 80 o délce 2,5 km (z Vraclavi) do jednotné kanalizace Nová Ves. Z Janoviček bude odpadní voda čerpána výtlakem PVC DN 80 - délka 1,8 km do jednotné kanalizace Nová Ves. Odpadní voda od všech obyvatel bude odvedena na ČOV Vysoké Mýto. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. Návrh počítá s využitím 50 % stávající kanalizace, zbytek by měla tvořit nová kanalizace PVC DN 300 délka 1,475 km + 2 x ČS (2 x do 5 l/s, výtlačná výška do 10 m) + OK. Časový průběh výstavby je navržen v letech V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: - na ČOV na DČOV na septiky se zem.filtrem na jímky - 0 AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: Aktualizace 2010 Stránka 8 z 8