Územní plán TÝN NAD VLTAVOU DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY

Transkript

1 Územní plán TÝN NAD VLTAVOU DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST vypracoval atelier M.A.A.T. březen 212

2 Obsah vybraných jevů dle klasifikace vyhlášky OBSAH: Seznam použitých zkratek str. 3 1 Základní okruhy informací o území str. 4 1.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území str. 4 1.B Geografie a historie území str. 4 1.B.1 Místopisné souvislosti a přírodní podmínky str B.2 Historie území str C Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita str. 7 1.C.1 Obyvatelstvo podle věku str. 7 1.C.2 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání str. 8 1.C.3 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity str. 9 1.C.4 Vyjíždějící obyvatelstvo do zaměstnání a škol str. 1 1.C.5 Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a počtu domů str C.5.a Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů v jednotlivých sídlech str C.5.b Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů celkem str C.5.c Srovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů Týn nad Vltavou a ČB str. 2 1.D Urbanistická kompozice str D.1 Urbanistická kompozice Týn nad Vltavou str D.2 Urbanistická kompozice Koloděje nad Lužnicí str D.3 Urbanistická kompozice Vesce str D.4 Urbanistická kompozice Netěchovice str D.5 Urbanistická kompozice Nuzice str D.6 Urbanistická kompozice Jarošovice str D.7 Urbanistická kompozice Předčice str D.8 Urbanistická kompozice Hněvkovice levý břeh str D.9 Urbanistická kompozice Hněvkovice pravý břeh str D.1 Urbanistická kompozice Hněvkovice - Břehy str D.11 Urbanistická kompozice další kompozice str E Uspořádání krajiny str E.1 Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků str E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území str E.3 Vodní režim krajiny str F Dopravní vazby str F.1 Silniční doprava str F.2 Železniční doprava str F.3 Hromadná osobní doprava str Výsledky průzkumu názorů veřejnosti str A Výsledky vyhodnocení pracovních map str B Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou str Rozbor udržitelného rozvoje území str. 34 2

3 3.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT str A.1 Horninové prostředí a geologie str A.2 Vodní režim str A.3 Hygiena životního prostředí str A.4 Ochrana přírody a krajiny str A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa str A.6 Veřejná, dopravní a technická infrastruktura str A.7 Sociodemografické podmínky str A.8 Bydlení str A.9 Rekreace str A.1 Hospodářské podmínky str B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území str B.1 Vztah Týna nad Vltavou a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území str B.2 Závěrečná SWOT analýza str B.2.a Charakteristika Týna nad Vltavou co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) str B.2.b Charakteristika Týna nad Vltavou co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) str B.2.c Šance Týna nad Vltavou (příležitosti) str B.2.d Rizika Týna nad Vltavou (hrozby) str Problémy k řešení v územně plánovací činnosti str. 4 4.A Priority Týna nad Vltavou v územně plánovací činnosti str. 4 4.B Problémy k řešení města Týn nad Vltavou str Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy str. 47 3

4 1 Základní okruhy informací o území 1.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území Město Týn nad Vltavou leží v Jihočeském kraji na řece Vltavě, přibližně 27 km severně od krajského města České Budějovice a 29 km jihozápadně od města Tábor. Z hlediska správního členění působí Týn nad Vltavou zároveň jako ORP a pověřená obec a spadá pod okres České Budějovice. Rozsah území řešeného ÚP města je dán správním územím obce, jež čítá v současné době šest katastrálních území o celkové výměře 433 ha a to Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Týn nad Vltavou a Předčice. Dále se obec skládá z osmi místních částí (Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Koloděje nad Lužnicí, Malá Strana, Netěchovice, Nuzice, Týn nad Vltavou, Předčice, Vesce). Celkový počet trvale hlášených obyvatel k je B Geografie a historie území 1.B.1 Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Město Týn nad Vltavou, se svými místními částmi, se dle geomorfologických jednotek ČR nachází v provincii České vysočiny (neboli Český masív), dále spadá do Česko-moravské subprovincie, v oblasti Středočeské pahorkatiny do celku Táborské pahorkatiny a podcelku Písecké pahorkatiny. V rámci okrsků se řešené území nachází na rozhraní Týnské pahorkatiny zahrnující části Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Předčice a Týn nad Vltavou, hranice mezi tímto okrskem a okrskem Bechyňským protíná severovýchodní část města Týn nad Vltavou, dále kříží obec Koloděje nad Lužnicí a zasahuje do Netěchovic a Nuzic. Reliéf daného území protíná řeka Vltava ve směru severozápad jihovýchod s mírným říčním údolím a nadmořská výška zde stoupá přibližně od 35 do 479 m n. m. Nejvýše položený bod Červený vrch (479 m n. m.) se nachází v západní části katastrálního území Týna nad Vltavou, naopak nejnižší nadmořskou výšku dosahuje řeka Vltava a to přibližně 35 metrů. Průměrná nadmořská výška v řešeném území je tedy 415 m. Z geologického hlediska jsou na území zastoupeny převážně moldanubické metamorfované horniny pararuly z období prvohor. Podél Vltavy jsou od středu města k jihovýchodu uložené říční sedimenty (písek a štěrkopísek) z období kvartéru, podél kterých se ze stejného období táhnou naváté sedimenty (spraš, sprašová hlína). Dále je v území hojně, avšak roztroušeně zastoupen migmatit, v severovýchodní části se vyskytují pískovce, slepence a jílovce. Regionálně geologický význam má zde přírodní památka údolí potoka Židova strouha, nacházející se v katastrálním území Nuzice. Toto chráněné území kaňonovitého údolí se skalními stěnami se rozprostírá přibližně,8 km severovýchodně až jihovýchodně od obce Nuzice. Charakteristická horninová podloží tvoří muskovit biotitická tzv. bechyňská ortorula (moldanubikum), niva potoka je vyplněna fluviálními hlínami a hlinitými písky z období holocénu (čtvrtohor). Skalní stěny zaříznutého údolí jsou v nárazových březích vodním proudem erodované, tudíž místy tvoří převisy nad korytem potoka. Dále se na skalách objevují reliktní bory, významné lišejníkové a mechové společenstva s řadou významných rostlinných a živočišných druhů. Z půdního pokryvu v daném území převažují kambizemě, podél vodních toků nalezneme gleje a fluvizemě. Od severozápadní hranice obce Předčice přes Netěchovice po jižní hranici Nuzic se táhne pásmo pseudoglejí. Expozice svahů je převážně bez rozlišení, v ojedinělých případech se vyskytuje jihozápadní až jihovýchodní. Území je součástí Bechyňského bioregionu 1.21, který spadá do hercynské podprovincie, provincie středoevropských listnatých lesů, vegetační stupeň bukový. 4

5 Dle klimatického členění ČR se na území vyskytují klimatické regiony MT9 a MT1, které jsou charakterizovány jako mírně teplé, mírně vlhké klima. Nejstudenějším měsícem je leden s průměrnou roční teplotou -3 až -4 C, nejteplejším měsícem je naopak červen (17 až 18 C). Roční úhrn srážek se pohybuje v průměru od 55 do 65 mm. 1.B.2. Historie území Nejstarší sídlo na jihu Čech se podle historických pramenů označovalo jako Thein, Teyn, Tin super Multavia, Moldautein, Vltavotýn a v mnoha dalších podobách. Ze všech názvů, přemodulovaných řečí staletí, zaznívá staročeské slovo týn, příbuzné s latinským dunum, německým Zaun či anglickým town. Označovalo hrazené, otýněné místo či pevnost. O pravěkém osídlení Vltavotýnska svědčí archeologické nálezy přímo ze samotného Týna a okolních obcí. Již na počátku 11. století území, nacházející se mezi Lužnicí a Vltavou, bylo v majetku pražského biskupství a v jeho středu vyrostla týnská osada. Díky své strategicky výhodné poloze v blízkosti řeky se osada stala významným ekonomickým i obchodním střediskem. V blízkém okolí se postupně koncentrovalo další osídlení. V polovině 11. století je doloženo první centrum s románským kostelem zasvěceným nejprve Panně Marii a později sv. Kateřině. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Týně je z roku 1229, kdy pražský biskup Jan II. navštívil město kvůli církevním sporům. Tento rok je považován za počátek města Týna nad Vltavou. V druhé polovině 13. století došlo k rozvoji města. Biskup Tobiáš z Bechyně založil na západním okraji osady nové městské centrum, tzv. Nový Týn, soustředěný kolem kostela sv. Christofora, postaveného roku Na vltavském toku byly vybudovány čtyři mlýny a tři jezy pro regulaci řeky. Díky záplavám byl také postaven dřevený most, tou dobou jediný přes Vltavu od Budějic po Prahu. První zmínka o Týnu jako městě je doložena až v roce Po smrti krále Přemysla Otakara II. bylo město vypáleno. Na konci 14. století měl Týn nad Vltavou 132 domů, na Malé Straně bylo 33 vlastníků domů spolu s 9 podsedláky. Ve městě tou dobou bylo 6 pivovarů a 43 hospod. Husitství se na ději města nikterak významně nepodílelo, pouze jednou byl vypálen kostel sv. Christofora při menších nepokojích. V roce 1461 vymanil Jiří z Poděbrad vltavotýnské panství z katolických vlivů a zastavil je synovi svého zemřelého přítele a spolubojovníka Jana I. Čabelického, Janu II. Pod jeho vládou prožil Týn složité období náboženských sporů a válek. Díky náboženské orientaci nové vrchnosti mohl v Týně nad Vltavou vzniknout sbor Jednoty bratrské, který se stal záhy ústředním pro celý kraj. Jednota bratrská získala značný počet přívrženců a z jejích řad vyšlo v budoucnu několik slavných osobností historie. Za vlády Prokopa II. prodělalo město období velikých změn. V roce 1564 postihlo město ničivý požár, při kterém lehla popelem většina domů na náměstí včetně kostela sv. Christofora, který následně v 8. letech nechal Prokop obnovit, rozšířit a posvětit na sv. Jakuba. Náměstí získalo po požáru novou podobu díky řadě domů s pozdně gotickými a ranou renesancí ovlivněnými průčelími. Dominantní stavbou se stala městská radnice. Na počátku 17. století se na dobu 9 let dostalo město, hrad s pivovarem, mlýnem, pilou, třemi poplužními dvorci a 27 poddanskými vesnicemi do nájmu Rudolfa II. Po konci devítiletého nájmu, požádala prosperující týnská obec o pronájem panství natrvalo. Dne 8. srpna 169 bylo žádosti vyhověno a císař Rudolf II. povýšil Týn na město královské. Po bitvě na bílé hoře r. 162 byla městu veškerá privilegia odňata a Týn klesl mezi města poddanská v družbě arcibiskupa Loheliuse. Během třicetileté války zažil Týn mnoho vojenských vpádů a byl téměř ze dvou třetin zničen. V posledním roce války bylo téměř celé město obráceno v ruiny švédskými vojsky a následoval úpadek města. V roce 1721 bylo město již téměř obnoveno do podoby před třicetiletou válkou, především díky rozvíjející se síti silnic. Vedla zde Norimbersko Vídeňská obchodní cesta. 5

6 Těžká období nastala v době vlády Marie Terezie, která čtyřicet let své vlády bojovala o hranice své země. Památkou na množství bitev v okolí Týna jsou dodnes Boží muka a název městské čtvrti u starého mostu Bojiště. Povinná školní docházka zavedená roku 178 pro děti od 6 do 12 let přinesla městu zvýšení počtu žáků nejen z Týna, ale i z blízkých vesnic a vojenské posádky. Díky rozvoji výnosného solního obchodu pokračovaly práce na splavňování vltavského řečiště, v roce 1777 byly upraveny jezy mezi Týnem a Prahou. Závěr 18. století přinesl konec klidu díky Napoleonským válkám, vojska zde přecházela vltavský most a na jaře roku 1796 postihl Týn nad Vltavou největší požár v celé historii. 148 domů do základu shořelo - s nimi i zámek, radnice, škola, děkanství, mlýny, špitál a částečně také kostel. V roce 1831 nastala ve městě epidemie cholery. Během 19. století došlo k obnovení silniční infrastruktury, opraven byl i most přes Vltavu a bylo zřízené pravidelné dostavníkové spojení z Týna přes Písek do Prahy a o rok později osobní doprava poštovní správy z Týna do Veselí. V tomto období rapidně vzrůstal počet obyvatel. Známkou rozkvětu města byl i nárůst stavební činnosti. Na Malé Straně vznikla první cihelna, kolem rostla nová čtvrť, přibývaly domky v Podskalí a při silnici na Tábor. 1. ledna 185 vstoupila v platnost nová organizace státní správy. Nejvyššími zemskými úřady se stala místodržitelství, nejnižším okresní hejtmanství, která spolu s okresními soudy nahradila vrchnostenské úřady. V poslední třetině 19. století upadlo město v hospodářskou stagnaci. V Týně nevznikaly nové podniky, neexistoval zde žádný průmysl. Vyhnula se mu i důležitá dráha z Plzně do Českých Budějovic, budovaná od roku Odloučenost města vedla k vystěhovalectví do Německa, Rakouska, ale i do Ameriky. Koncem 19. století se objevovaly snahy o zavedení železnice, trať měla vést z Protivína přes Týn k Dolnímu Bukovsku a odtud pokračovat přes Veselí nad Lužnicí do Jihlavy. Od r se pokoušela také Bechyně o protažení zamýšlené trati přes své území do Tábora, ale ani jeden plán nevyšel. Až v roce 1895 schválila Říšská rada železniční spojení Týna a Číčenic, první vlak vyjel v roce V roce 1888 založil židovský podnikatel Alexandr Pleschner dílnu na obrábění dřeva, z které se poté stala první jihočeská továrna na dřevěné výrobky. Při povodni v březnu r byl poškozen dřevěný most a město se rozhodlo pro stavbu odolnější ocelové konstrukce. V roce 199 byly ve městě založeny dva průmyslové podniky, kruhové cihelny na Malé Straně. Nadcházející světová válka přerušila jakékoliv snahy o městský rozvoj. Více než sto obyvatel padlo na válečných frontách, mnozí již po oficiálním konci války jako legionáři. Po válce v roce 1921 byla ve městě zřízená Hospodářská škola, kterou navštěvovali žáci z celých jižních Čech. O tři roky později vyrostla budova Sokolovny s restaurací a třemi sály, nové kulturní centrum města. Druhá světová válka zasáhla město mnohem silněji. Při okupaci města roku 1939 byli hned na začátku války zatčeni přední představitelé města a následně deportovány do koncentračních táborů. V roce 1942 pokračovaly transporty židovských obyvatel z celého Vltavotýnska. Poválečná léta signalizovala vlnu rozvoje. Do kasáren nastoupil nový útvar československé armády, v roce 1947 byla postavena nová budova školy na Malé Straně. V roce 1948 bylo na Vltavotýnsku v 27 obcích napočteno obyvatel. 25. února přišlo znárodnění, drobní živnostníci ztratili své obchody, průmyslové podniky přešly do rukou státu. Ve městě začaly vznikat nové národní podniky, v r pobočka píseckého Jitexu, poté n. p. Stavokonstrukce. V roce 196 zanikl okres Týn nad Vltavou a území získaly okresy sousední. Na jihu České Budějovice, na severu Tábor a na západě Písek. Město Týn nad Vltavou připadlo okresu České Budějovice. Další změna nastala dostavbou vodního díla Orlík. Vzdutí Vltavy dosáhlo až k Týnu a domy ležící v zátopové oblasti musely být demolovány. Od roku 1962 fungovala pravidelná lodní doprava mezi Orlíkem a Týnem. Koncem roku 1964 vznikla pobočka příbramských Rudných dolů na zpracování grafitu z nedalekého ložiska u Kolodějí nad Lužnicí. V letech byl na místě bývalé kruhové cihelny na Malé Straně vybudován nový moderní cihlářský závod. V tom samém roce získala Vltava v místech původního starého brodu pod hradem nový most, který během okupace prošel zatěžkávací zkouškou sovětské tanky. Táborská silnice, vedoucí původně přes náměstí, byla odkloněna přes most a domy v jejím pásmu byly zdemolovány. 6

7 počet obyvatel Starší železný most se stal pěší zónou. V letech byl v areálu bývalého pivovaru a jeho blízkosti vybudován další velký závod Mikrotechna. V prosinci roku 1976 byly k Týnu nad Vltavou přičleněny spádové obce Břehy, Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Předčice, Netěchovice, Nuzice a Koloděje nad Lužnicí, čímž vzrostl počet obyvatel na Nejvýznamnějším zásahem do vzhledu města i okolí se stala stavba Jaderné elektrárny Temelín, zahájená v roce 198. Pro potřeby elektrárny byla zřízena dvě vodní díla, nad Týnem přehrada Hněvkovice a pod Týnem Kořensko. Nové vzdmutí hladiny Vltavy způsobilo zánik týnských jezů. V okolí byly zdemolovány vesnice Knín, Temelínec, Březí, Podhájí a Křtěnov. Stavba hněvkovické přehrady vyžadovala likvidaci vesnice Jaroslavice. Pro zaměstnance elektrárny bylo vybudováno nové sídliště nad městem, nesoucí název původního naleziště a zdroje místních hrnčířů Hlinky (dnes sídliště Hlinecká). Změnilo se i městské centrum. Od severozápadního rohu náměstí směrem k Hornímu Branšovu byla zbořena stará zástavba a místo ní vyrostl nový obchodní dům a parkoviště. V roce 1983 bylo v městském parku, na místě bývalého hradu, vybudováno otočné hlediště. V roce 1988 byla postavena nová poliklinika a lékárna. 1.C Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita 1.C.1 Obyvatelstvo podle věku Obyvatelstvo podle věku (rok 21) věk nezjištěno V ěk Počet obyvatel nezjištěno 319 Věková struktura obyvatel Týna nad Vltavou vykazuje velký podíl dětské složky ve věku 5 až 14 let. Velký počet obyvatel se také nachází v reprodukční složce, která však s přibývajícím věkem klesá. Počet post-reprodukční složky je nejnižší. Demografická skladba obyvatel Týna nad Vltavou je velmi příznivá. 7

8 počet obyvatel 1.C.2 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (rok 21) bez vzdělání základní vč. neukončeného vyučení a SOU bez maturity úplné střední s maturitou VOŠ a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání vzdělání V zdělání Počet obyvatel bez vzdělání 6 základní vč. neukončeného 1322 vyučení a SOU bez maturity 2593 úplné střední s maturitou 1741 VOŠ a nástavbové 218 vysokoškolské 45 nezjištěné vzdělání 65 Hodnoty grafu poukazují na výši vzdělání místních obyvatel. Ve většině případů jde o vyučené nebo absolventy středního odborného učiliště bez maturity. Četné zastoupení má zde úplné střední vzdělání s maturitou. Vysokoškolské vzdělání je zde zastoupeno ve velmi malém množství a tvoří určitou slabinu této oblasti. 8

9 počet obyvatel 1.C.3 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (rok 21) zaměstnaní (+prac. důchodci, ženy na mateřské) nezaměstnaní nepracující důchodci žáci, studenti, učni nezjištěná ekonomická aktivita ekonomická aktivita Ekonomi cká akti vi ta Počet obyvatel zaměstnaní (+prac. důchodci, ženy na mateřské) 3943 nezaměstnaní 261 nepracující důchodci 1351 žáci, studenti, učni 1651 nezjištěná ekonomická aktivita 49 Z hlediska ekonomické aktivity převažuje početnější skupina ekonomicky aktivních obyvatel. Z ekonomicky neaktivních převládají žáci či studenti. Podíl nezaměstnaných obyvatel je ve správním území velmi malý. 9

10 počet obyvatel 1.C.4 Vyjíždějící obyvatelstvo do zaměstnání a škol Vyjíždějící do zaměstnání a škol (rok 21) vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje vyjíždějící do zam. denně mimo obec Žáci vyjíždějící denně mimo obec vyjíždějící V yj ížděj ící Počet obyvatel vyjíždějící do zaměstnání 3624 v rámci obce 1944 z toho v rámci okresu 1248 v rámci kraje 191 do jiného kraje 119 vyjíždějící do zam. denně mimo obec 1299 Žáci vyjíždějící denně mimo obec 274 Závěr: Město Týn nad Vltavou se v rámci věkové struktury obyvatel lehce liší od celkového průměru České Republiky. Co se týče vzdělanosti obyvatel je město mírně podprůměrné a nezaměstnanost zde dosahuje přibližně 3,6 %, což je ve srovnání celorepublikové nezaměstnanosti velmi nízká hodnota. Dojížďka do zaměstnání je poměrně vysoká, téměř třetina místních obyvatel vyjíždí do zaměstnání, avšak v rámci obce či okresu. Dojíždějících žáků denně mimo obec je přibližně 15%. 1

11 počet domů počet obyvatel 1.C.5 Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a počtu domů 1.C.5.a Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů v jednotlivých sídlech Vývoj počtu obyvatel - Hněvkovice na levém břehu Vltavy počet obyvatel rok počet obyvatel Vývoj počtu domů - Hněvkovice na levém břehu Vltavy počet domů rok počet domů / V místní části města - obci Hněvkovice na levém břehu Vltavy se počet obyvatel pohyboval v průměrných hodnotách kolem 15 obyvatel až do roku 195, kdy došlo k růstu a následnému pozvolnému pádu počtu obyvatel. Počet domů má rostoucí tendenci. Data za rok 1961 chybí z důvodu přičtení domů z obce k městu Týn nad Vltavou. 11

12 počet domů počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel - Koloděje nad Lužnicí počet obyvatel rok počet obyvatel Vývoj počtu domů - Koloděje nad Lužnicí počet domů rok počet domů Počet obyvatel v Kolodějích nad Lužnicí plynule ubývá na rozdíl od počtu domů, kde k poklesu došlo až od roku , s následným mírným vzestupem. 12

13 počet domů počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel - Malá Strana počet obyvatel rok počet obyvatel / / 151 / / Vývoj počtu domů - Malá Strana počet domů rok počet domů / / / Počet obyvatel i počet domů Malé Strany vykazuje průběžný pozvolný růst. Vynechaná křivka vyjadřující vývoj v roce 195 až 1961 je zapříčiněná přičteným datům k Týnu nad Vltavou jako městu. Dnes je Malá strana součástí Týna nad Vltavou. 13

14 počet domů počet obyvatel 35 Vývoj počtu obyvatel - Netěchovice počet obyvatel rok počet obyvatel Vývoj počtu domů - Netěchovice počet domů rok počet domů Počet obyvatel Netěchovic pozvolna klesá avšak počet domů, až na rok 197 až 198, kdy došlo k poklesu, narůstá. 14

15 počet domů počet obyvatel 35 Vývoj počtu obyvatel - Nuzice počet obyvatel rok počet obyvatel Vývoj počtu domů - Nuzice počet domů rok počet domů Počet obyvatel v obci Nuzice zpočátku jevil rostoucí tendenci, od počátku 2. století se tato tendence obrátila v klesající charakter. Vývoj počtů domů zde pozvolna roste až na období od roku 1961 až 198, kdy došlo k poklesu. 15

16 počet domů počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel - Předčice počet obyvatel rok počet obyvatel Vývoj počtu domů - Předčice počet domů rok počet domů Obyvatelstvo v Předčicích pozvolna ubývá a má dlouhodobě klesající tendenci. V poslední dekádě však došlo k mírně opačnému trendu. Počet domů se jeví spíše jako stagnující, v posledních letech s lehkým nárůstem. 16

17 počet domů počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel - Týn nad Vltavou počet obyvatel rok počet obyvatel Vývoj počtu domů - Týn nad Vltavou počet domů rok počet domů Vývoj počtu obyvatel v Týně nad Vltavou můžeme do roku 198 považovat za klesající, při čemž první i druhý výkyv zřetelný v grafu je díky přičtení dat obyvatelstva z Malé Strany. Od roku 198 počet obyvatel rychle narůstá. Počty domů zde pozvolna narůstaly, v předposlední dekádě můžeme zaznamenat tento nárůst rychlejší a následnou stagnaci. Výkyv z let 195 až 1961 je způsoben sečtením domů z okolních obcí k Týnu. 17

18 počet domů počet obyvatel 25 Vývoj počtu obyvatel - Vesce počet obyvatel rok počet obyvatel Vývoj počtu domů - Vesce počet domů rok počet domů / Vývoj počtu obyvatel i domů v obci má klesající tendenci, co se týče obyvatelstva je znatelně rychlejší. Absence dat z roku 1961 u vývoje počtu domů je díky sečtení těchto domů k samotnému Týnu nad Vltavou. 18

19 počet domů počet obyvatel 1.C.5.b Porovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů celkem Vývoj počtu obyvatel - Týn nad Vltavou (celkem) počet obyvatel rok počet obyvatel Vývoj počtu domů - Týn nad Vltavou (celkem) počet domů rok počet domů Celkově se město Týn nad Vltavou ve vývoji počtu obyvatel jeví pozitivně, v posledních dvou dekádách dochází k rychlému nárůstu. Počet domů zde postupně narůstá. 19

20 počet domů počet obyvatel 1.C.5.c Srovnání vývoje podle počtu obyvatel a domů Týn nad Vltavou a České Budějovice Porovnání vývoje počtu obyvatel - Týn n. V. a Č. Budějovice Týn nad Vltavou České Budějovice rok Týn n.v ČB Porovnání vývoje počtu domů - Týn n. V. a Č. Budějovice Týn n.v. ČB rok Týn n.v ČB Při srovnání vývoje počtu obyvatel a počtu domů Týna nad Vltavou s Českými Budějovicemi, se vývoj v Týně nad Vltavou jeví spíše jako stagnující křivka, v posledních dvaceti letech mírně narůstající a to na rozdíl od Českých Budějovic, který má téměř plynulý nárůst. Všechna sídla mají, krom Týna nad Vltavou, dlouhodobě demograficky klesající tendenci, přestože se v poslední dekádě trend u některých sídel obrátil (Předčice, Hněvkovice na levém břehu Vltavy) nebo spíše stagnuje. 2

21 1.D Urbanistická kompozice 1.D.1 Urbanistická kompozice Týn nad Vltavou Původní osídlení Čtvercové náměstí s kolmo umístěními domy převážně okapové orientace a vícepodlažního uspořádání. Parcely protáhlé, na severní straně zceleny do jednoho stavebního souboru bývalého zámku, provázaného s bývalou zámeckou zahradou. Jižní a jihozápadní partie umístěna do pravidelného rastru ulic, převažuje okapová orientace, kompozičně nevhodný monoblok stavby obchodního centra a volného prostranství navazujícího parkoviště. Celková kompozice malebná, hodnotná. Původní osídlení východní partie Shluk převážně okapových orientací dvoupodlažních objektů s úzkými parcelami, ohraničenými nábřežím řeky Vltavy. Centrální partie se svahovitým náměstím a pouze oboustrannou zástavbou. Zástavba drobnějších měřítek v kopcovitém reliéfu, ohraničena zalesněným vrchem. Celková kompozice malebná, hodnotná. Zástavba 19. a 2. století - pod sídlištěm (severovýchod) Organicky rozmístěná zástavba drobných objektů s malými plochami pozemků. Celková kompozice malebná, hodnotná. Zástavba 19. a 2. století Malá Strana, východní partie u silničního mostu Převážně ulicové uspořádání domů o štítových partiích zástavby drobnějších měřítek s úzkými parcelami v zadních traktech Celková kompozice malebná, hodnotná. Zástavba 19. a 2. století Malá Strana, partie u mostu pro pěší Převážně ulicové uspořádání domů o štítových partiích zástavby drobnějších měřítek s úzkými parcelami v zadních traktech (nábřeží řeky Vltavy) nebo bez vazby na jednotlivé pozemky (jihovýchod). Zástavba 2. a 21. století - svahy pod Semencem (jih, východ) Pravidelný rastr ulic, podřízen strmému svahu, tedy trasován převážně po vrstevnicích, spojovací ulice po spádnicích. Zástavba příměstského charakteru, převážně nízkopodlažní. Zástavba 2. století - sídliště (severovýchod) Bloková struktura vysokopodlažních domů rozmístěná na pravidelném rastru ulic. Centrální partie není adekvátně řešena, přirozený střed okrsku chybí. Zástavba 2. století - Malá strana, sídliště středněpodlažních a vysokopodlažních domů Solitérní uspořádání jednotlivých bloků, obklopených převážně zelení s centrální osou komunikace. Centrální partie veřejného prostoru není dotvořena. Průmyslové areály, kasárna (jihozápad, jihovýchod) Převážně velké hmoty skladových a výrobních provozů, kompozičně neovlivňující dálkové pohledy v panoramatu města. Určitý negativní vliv je patrný od řeky Vltavy. 21

22 1.D.2 Urbanistická kompozice Koloděje nad Lužnicí Původní sídlo levý břeh Radiální půdorys převážně obdélníkových staveb o štítovém uspořádání, rozmístěných kolem nevelké původní (později zastavované) návsi. Při uliční čáře, podél řeky Lužnice, rozmístění objektů o okapovém a štítovém uspořádání. Původní sídlo pravý břeh Nevýrazná křídelní dispozice barokního zámku s lemem hospodářských budov podél obdélníkového půdorysu a shluky organicky posazených objektů převážně obdélných půdorysů v návrší, nad zámkem. Zástavba 2. a 21. století - levý břeh Stavby převážně obdélných půdorysů posazených organicky podél komunikací, východní partie sídla má pak charakter rekreační osady bez výraznějších stavebních hmot. Zástavba 2. a 21. století - pravý břeh Hustě vymezená kompozice solitérně stojících domů, jednostranně orientovaných podél komunikace. Zástavba drobných měřítek převážně rekreačních objektů podél osy řeky Lužnice. 1.D.3 Urbanistická kompozice Vesce Organicky rozmístěné uspořádání převážně obdélných půdorysů jednotlivých usedlostí, umístěných podél komunikace a tedy i kolmo na spádnice svahu. Převažuje okapová orientace, uliční čára je rozvolněná, ale patrná. Jádro vsi je ve východní, spodní části. Kompozice malebná, připomíná charakter vsí v pohorských oblastech. 1.D.4 Urbanistická kompozice Netěchovice Původní sídlo Okrouhlice tvořená shluky dvorcových, uzavřených usedlostí s dominantou velkého statku v severovýchodní části. Pozdější patrné zahuštění jihovýchodní části. Fragmenty lánových plužin patrné v severozápadní části. Jádrová kompozice hodnotná. Dostavby 19. a 2. století Umístěny převážně podél hlavní komunikace s partiemi domů o okapové a štítové orientaci. 1.D.5 Urbanistická kompozice Nuzice Kapkově tvarovaná náves s domy o štítových i okapových orientacích, umístěných podél návesní fronty. Náves rozsáhlá, s nevhodnou regulací rybníka. Východní partie zčásti nezastavěna (vodní tok). Kompozice malebná, hodnotná. Dostavby Organické uspořádání jednotlivých objektů převážně protáhlých půdorysů v jižní a jihovýchodní části sídla. Dostavby dlouhých hmot v severovýchodní partii, excentricky ležící mimo sídlo, bez rušivých vlivů na samotné jádro vsi. 22

23 1.D.6 Urbanistická kompozice Jarošovice Původně rozsáhlý zemědělský dvorec a uskupení organicky posazených chalup o malých hmotách v jeho předpolí. Pozdější dostavby zemědělských staveb velkých, protáhlých hmot a bez jednotící urbanistické kompozice. 1.D.7 Urbanistická kompozice Předčice Původní sídlo Rozsáhlá, nálevkově tvarovaná náves, s převážně štítovými partiemi dvorcových, velkých usedlostí a fragmenty širokých lánových plužin v zadních traktech. Půdorysná struktura bližší k okrouhlici. Kompozice až na výjimky celistvá, malebná, hodnotná. Dostavby Nevhodné solitéry ve východní části návsi, stejně tak dostavby uvnitř. Hmoty zemědělského areálu v jihovýchodní části doplňují organický půdorys, bez rušivých vlivů kompozice na sídlo. 1.D.8 Urbanistická kompozice Hněvkovice - levý břeh Původní sídlo Hustá ulicová kompozice s úzkou uliční strukturou a proměnlivou štítovou a okapovou orientací. Objekty převážně protáhlé, forem I, L. Dostavby Ve střední části patrná zástavba solitérní, charakterem příměstské architektury a v jižní pak charakteru chatových osad s drobnými stavbami. 1.D.9 Urbanistická kompozice Hněvkovice - pravý břeh Původní sídlo Původní zástavba tvořena velkým dvorcem a dvěma o menších hmotách, všechny organicky posazené s menšími odstupovými vzdálenostmi. Dostavby Komplex pavilónově uspořádané zástavby se solitérní dominantou středně podlažní budovy. Vše s negativními vlivy na krajinný ráz a původní sídla. 1.D.1 Urbanistická kompozice Hněvkovice - Břehy Původní sídlo Organicky rozmístěná, hustá zástavba s převažující kompozicí staveb typu L, I. V Dostavby V severní části chatová osada s drobnými hmotami na malých plochách zahrad. V jižní části dostavby velkých hmot, solitérně stojících objektů. 23

24 hektary 1.D.11 Urbanistická kompozice další kompozice Pro správní území Týna nad Vltavou jsou typické řady samostatně stojících dvorců, původně hájoven, zemědělských usedlostí, ale i staveb s průmyslovou historií. Jedná se o dvorce jako například Velký depot, Cihelny, Malá Varta, Širočiny, apod. 1.E Uspořádání krajiny 1.E.1 Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Z hlediska geomorfologického členění se město Týn nad Vltavou se svými přilehlými sídly nachází v provincii Český masív, která se dále člení na Česko-moravskou subprovincii a spadá do oblasti Středočeská pahorkatina. Řešené území leží v celku Táborské pahorkatiny, podcelku Písecké pahorkatiny a na rozhraní okrsků Týnecké a Bechyňské pahorkatiny. Správní území města Týna nad Vlt. disponuje poměrně velkým rozsahem zemědělské půdy (2 362 ha), z nichž je ha půda orná, která představuje z celkové rozlohy 4 33 ha přibližně 45%, většinou se jedná o mírnou pahorkatinu. Lesní plocha přestavuje téměř 3% daného území, rozprostírající se většinou při hranicích katastrálních území kolem zastavěných sídel. V nejsevernějším katastru Nuzic je nejrozsáhlejší les Výskok podél potoka Židova strouha, podél Lužnice les Výřice, přecházející v Semenec, kde se zároveň nachází rozhledna. Po soutoku Vltavy a Lužnice následuje nepojmenovaná lesní plocha s nejvýše položeným Červeným vrchem 479 m n. m. V nejjižnějším katastrálním území Hněvkovic leží na levém břehu Vltavy Čihovický les, na pravém dominuje Bedrník. Druhy pozemků v ha (rok 21) Druhy pozemků v ha k orná půda chmelnice vinice zahrady ovocné sady trvalé travní porosty lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy druh pozemku Druhy pozemku V ýměra v ha orná půda 1922 chmelnice vinice zahrady 15 ovocné sady 2 trvalé travní porosty 333 lesní půda 1211 vodní plochy 133 zastavěné plochy 12 ostatní plochy

25 1.E.2 Přírodní památky, hodnotná přírodní území - Židova strouha přírodní památka chráněné kaňonové údolí potoka, skalní stěny - přítok Lužnice Evropsky významná lokalita, NATURA 2 1.E.3 Vodní režim krajiny Řešeným územím prochází dva velké vodní toky, Vltava a Lužnice odtékající do Severního moře, tvořící dominantu krajiny. Vltava, protékající Týnem od jihovýchodu k severozápadu a Lužnice přitékající severovýchodně, jejichž soutok se nachází přibližně 2,5 km severozápadně od centra města Týna nad Vltavou. Do Vltavy vtéká velké množství drobných toků např. Palečkův potok, Děkanský potok, Bedrník, Račina a Hlinský potok se soustavou menších vodních nádrží. Přítoky Lužnice tvoří většinou nejmenné vodní toky s vodními nádržemi. 1.F Dopravní vazby 1.F.1 Silniční doprava Hlavní komunikační kostru území tvoří silnice II. třídy č. 15 směr České Budějovice Milevsko, na kterou na jihu navazuje silnice II. třídy č. 141 směr Temelín, Vodňany. V severní části města se na hlavní tah dále připojuje silnice II. třídy č. 122 směr Bechyně, č. 147 směr Veselí nad Lužnicí a č. 159 směr Písek - Dráchov. 1.F.2 Železniční doprava Řešeným územím prochází jedna železniční trať Týn nad Vltavou Číčenice. 1.F.3 Hromadná osobní doprava Je zabezpečována linkami dálkových autobusů ČSAD JIHOTRANS a.s., COMETT PLUS, spol. s r.o., ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. 25

26 2 Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti 2.A Výsledky vyhodnocení pracovních map Krajinná opatření Hněvkovice - Levý břeh prověřit vymezení ploch krajinné zeleně v západní části, nad sídlem Hněvkovice prověřit vymezení ploch k zatravnění v západní části nad sídlem Hněvkovice prověřit pás krajinné zeleně podél účelové komunikace na západní straně, od sídla Hněvkovice prověřit pásy krajinné zeleně podél komunikace na západní straně a také v pásech na orné půdě a to severně od sídla Hněvkovice Jarošovice prověřit vymezení ploch k zatravnění v severní a severovýchodní části nad sídlem Jarošovice prověřit plochy krajinné zeleně v jižní části pod zemědělským areálem sídla Jarošovice Koloděje nad Lužnicí prověřit plochy k zatravnění v jihovýchodní části na svahových partiích nad sídlem prověřit plochy krajinné zeleně a plochy vodní v nivě jižní části sídla, oboustranně podél vodoteče prověřit plochy k zatravnění v západní a východní části sídla Cihelny prověřit plochy k zatravnění v severozápadní části sídla Koloděje prověřit plochy k zatravnění a pásy krajinné zeleně v západní části sídla s cílem zmírnit erozní splachy a to nad oběma stranami vodoteče a údolní nivy Malá Strana - severozápad prověřit plochy k odclonění průmyslového areálu v jihozápadní části zmírnit erozní splachy svahů nad samotami Fišerák odclonit plochy Malá Strana - jihovýchod odclonit plochy výrobních zón od jižních částí katastru odclonit plochy zemědělského družstva plochami krajinné zeleně prověřit pásy krajinné zeleně na svahových partiích pod areálem zemědělského družstva Netěchovice prověřit pásy krajinné zeleně podél účelových veřejných komunikací (jihozápad, západ, severovýchod, východ) prověřit pásy krajinné zeleně podél krajské komunikace vedoucí skrz sídlo prověřit plochy k zatravnění severně a jižně nad sídlem Netěchovice prověřit plochy krajinné zeleně v severozápadní části nad sídlem, v mělké údolní nivě Nuzice prověřit pásy krajinné zeleně podél účelových veřejných komunikací (jihozápad, západ, východ, jih) prověřit pásy krajinné zeleně podél krajské komunikace vedoucí skrz sídlo prověřit plochy krajinné zeleně v severozápadní části nad sídlem, v mělké údolní nivě prověřit pásy krajinné zeleně ke zmírnění erozí a to v severní části nad sídlem 26

27 Předčice prověřit pásy krajinné zeleně podél účelových veřejných komunikací (sever, jihovýchod, jih, západ) prověřit plochy k zatravnění v jižní a severní části prověřit plochy vodní v jižní části prověřit pásy krajinné zeleně v severní části nad sídlem (nad krajskou komunikací) s cílem snížit erozní splachy Týn nad Vltavou prověřit plochy k zatravnění a plochy krajinné zeleně ve východní části prověřit pásy krajinné zeleně podél místní komunikace vedoucí do Předčic prověřit plochy krajinné zeleně v jihovýchodní části, ochrana svažitých partií prověřit pásy krajinné zeleně v severovýchodní části na obou stranách nad Hlineckým potokem prověřit plochy k zatravnění v severní části Vesce prověřit plochy k zatravnění v severní části prověřit pásy krajinné zeleně podél místní komunikace vedoucí k Bilinskému potoku prověřit pásy krajinné zeleně v západní a severní části nad sídlem prověřit plochy vodní v západní části nad sídlem Komunikace Hněvkovice - Levý břeh prověřit dopravní spojení chatové osady jih a účelové komunikace v západní části nad sídlem prověřit trasování místních komunikací zejména v západní záhumenní partii sídla prověřit trasování účelové komunikace podél břehové partie Vltavy, směr Malá Strana Jarošovice prověřit propojení účelovou komunikací osu Jarošovice - Týn, severovýchod prověřit trasování místních komunikací zejména v severní partii sídla Koloděje nad Lužnicí prověřit propojení účelovou komunikací osu Týn nad Vltavou, sever Cihelny - Koloděje prověřit trasování místních komunikací zejména ve východní partii sídla Malá Strana - severozápad prověřit trasování účelových komunikací v severozápadní části v ose výrobní areál - Bohunická Hájovna prověřit trasování místní komunikace ve výrobním areálu prověřit trasování účelové komunikace podél břehové partie Vltavy Malá Strana - jihovýchod prověřit plochy pro umístění přemostění přes řeku Vltavu prověřit trasování místních komunikací v jižní partii výrobní zóny s propojením na krajskou komunikaci prověřit trasování účelové komunikace podél břehové partie Vltavy Netěchovice prověřit propojení účelovou komunikací osu Netěchovice - Nuzice prověřit trasování místních komunikací v jihozápadní a severovýchodní části 27

28 Nuzice prověřit trasování místních komunikací v severní části prověřit trasování účelové komunikace v ose Nuzice - Netěchovice Předčice prověřit trasování místních komunikací v severní části prověřit trasování místní komunikace v jižní části sídla prověřit trasování jižní komunikace účelové v jižní části od sídla Týn nad Vltavou prověřit trasování účelové komunikace ve východní části sídla Týn prověřit trasování místní komunikace v jihovýchodní části sídla Týn prověřit plochy pro vymezení kruhových objezdů v centrální části sídla prověřit plochy pro trasování účelové komunikace v severovýchodní části sídla Týn (pod sídlištěm Hliňánky) prověřit trasování místní komunikace v severní části sídla Týn (nad osou potoka Hlinského) prověřit propojení účelovou komunikací Severovýchod Týna - Jarošovice, sever Týna - Cihelny prověřit trasování účelové komunikace podél břehové partie Vltavy, směrem k soutoku Bydlení Břehy prověřit plochy bydlení venkovského funkční transformací rekreačních zahrádek podél komunikace Hněvkovice - Levý břeh prověřit plochy bydlení venkovského a to v převážně jednostranně orientované zástavbě v západní části Jarošovice prověřit plochy bydlení venkovského oboustranně orientované v severní části, excentricky od areálu zemědělského družstva Koloděje nad Lužnicí prověřit plochy pro bydlení venkovské jednostranné, v jižní části a plochy bydlení v jihovýchodní části sídla prověřit plochy pro bydlení v severovýchodní části sídla (Pod Myslivnou) prověřit plochy pro bydlení v severní části, oboustranně podél komunikace vedoucí do Vesců Malá Strana - severozápad pro drobné samoty umožnit rozšíření ploch převážně bydlení venkovského smíšeného (Červený vrch, Na Kohoutě, apod.) Malá Strana - jihovýchod vymezit plochy pro bydlení městského typu a bydlení individuální v areálu bývalých kasáren 28

29 Netěchovice prověřit plochy pro vymezení oboustranné zástavby bydlení venkovského v jihozápadní části prověřit plochy pro vymezení oboustranné zástavby bydlení venkovského v severozápadní části prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského v severní části Nuzice prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského v severní části prověřit plochy pro vymezení oboustranné zástavby bydlení venkovského v západní části prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského v jižní části Předčice prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského v severní části prověřit plochy pro vymezení jednostranné zástavby bydlení venkovského ve východní části prověřit plochy pro vymezení jednostranné a oboustranné zástavby bydlení venkovského v západní části Týn nad Vltavou prověřit větší plochy pro bydlení individuální v severní části sídla prověřit větší plochy pro bydlení individuální v jihovýchodní části sídla prověřit plochy bydlení venkovského v lokalitě U Masáka Vesce prověřit plochy pro bydlení venkovské, jednostranně orientovaného v severní části sídla Rekreace, sport Hněvkovice - Levý břeh prověřit plochy pro hromadnou rekreaci v jižní části sídla Koloděje nad Lužnicí prověřit plochy pro občanskou vybavenost- sport v severní části, podél místní komunikace Malá Strana - severozápad prověřit plochy pro hromadnou rekreaci podél řeky Vltavy Malá Strana - jihovýchod prověřit plochy pro hromadnou rekreaci (lokalita U Bulků) prověřit plochy pro hromadnou rekreaci (nad areálem zemědělského družstva) Nuzice prověřit plochy pro občanskou vybavenost- sport v severní části, pod místní komunikací Týn nad Vltavou prověřit plochy pro individuální rekreaci v jihovýchodní části prověřit plochy pro občanskou vybavenost - sport v severní části, podél místní komunikace, nad retenční nádrží Hliňánky 29

30 Občanská vybavenost Hněvkovice - Levý břeh prověřit plochy pro občanskou vybavenost v centrální partii sídla Koloděje nad Lužnicí prověřit plochy pro občanskou vybavenost v severní části sídla, při komunikaci vedoucí na Vesce prověřit plochy pro občanskou vybavenost, sport v severní části sídla, při komunikaci vedoucí na Vesce Malá Strana - jihovýchod vymezit plochy pro občanskou vybavenost v areálu bývalých kasáren Nuzice prověřit plochy pro občanskou vybavenost, sport v severní části sídla, pod komunikací Týn nad Vltavou prověřit plochy pro občanskou vybavenost v severovýchodní části sídla prověřit plochy pro veřejná prostranství na plochách bydlení individuálního v severní části sídla prověřit plochy pro funkční transformaci na občanskou vybavenost u Husova sboru v centrální části prověřit plochy pro veřejná prostranství na plochách bydlení individuálního v jihovýchodní části sídla prověřit plochy k funkční transformaci parkovacích ploch na občanskou vybavenost, s možností parkování - sídliště Hliňánky Výroba, další podnikání Hněvkovice - Levý břeh prověřit plochy k funkční transformaci zemědělského družstva na nerušící výrobu Malá Strana - severozápad pro drobné samoty umožnit rozšíření ploch převážně bydlení venkovského smíšeného (Červený vrch, Na Kohoutě, apod.) prověřit plochy pro překladiště materiálu v severozápadní části, při řece Vltavě Malá Strana - jihovýchod prověřit plochy výrobu v jižní části prověřit plochy pro výrobu ve východní části areálu kasárna Nuzice prověřit plochy pro nerušící výrobu jako funkční transformaci v severovýchodní části sídla Předčice prověřit plochy pro výrobu /zemědělskou/ v jižní části sídla Týn nad Vltavou prověřit plochy pro výrobu v jihovýchodní části sídla 3

31 2.B Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou Celkem bylo dotazováno 41 osob z celkem obyvatel. To je 4,8%, což je pro relevanci vzorku respondentů vyhovující. Samostatný průzkum je věnován mládeži a dětem - zejména proto je zde procento oslovených tak malé. Město V intravilánu města Týn nad Vltavou bylo dotazováno celkem 16 obyvatel, z toho více převažovali ženy nad muži (57,5%), jelikož ženy byly více ochotné odpovídat na dotazníky. Z hlediska původu obyvatel v současné době, je lehce přes polovinu dotazovaných zde narozených a třetina přistěhovaných. Nejmenší zastoupení má zde obyvatelstvo přiženěné, případně přivdané. V zastoupení věkových skupin dotazovaných kopíruje věkovou strukturu ČR, převládá věková složka od 31 do 5 let, nejmladší generace zde zastoupena není, jelikož je samostatnou součástí vyhodnocení. Lidé jsou ve městě převážně spokojeni a jen malému procentu obyvatel zde leccos nevyhovuje. Téměř 1% dotazovaných přemýšlí o přestěhování, nebo k tomu budou nuceni především z důvodu práce, či studia. Drtivé většině obyvatel se ve městě pracuje bez problémů, jen menšině nevyhovují finanční podmínky. Migrace za prací se zde neprojevuje, což je dobrým aspektem do budoucnosti. Pokud by si obyvatelé mohli zvolit širší volbu nákupů, preferovali by spíše supermarkety nad menšími specializovanými obchody. Nové průmyslové zóny by uvítalo 6% dotazovaných. Většina obyvatel je pro rozšíření krajiny za účelem rekreace, nejvíce se přiklánějí k přírodnímu koupališti či plaveckému bazénu, naučné stezce, případně cyklostezkám a v neposlední řadě přístavu a rekreaci podél Vltavy. Na otázku ohledně redukce magistrály vedoucí městem ve prospěch rozšíření zeleně se většina dotázaných vyjádřila negativně s ohledem na potřebnější řešení aspektů ve městě. Případné rozšíření výstavby domů by obyvatelé uvítali, případně se přiklánějí k revitalizaci kasáren. Vztahy k ostatním spoluobčanům jsou kladné či neutrální. K akcím či aktivitám pořádaným ve městě se příliš dotázaných nevyjádřilo, pokud byly nějaké zmíněny, jednalo se o slavnosti, trhy, vánoční akce či sportovní akce pořádané společností ČEZ. Převážná většina obyvatel města tráví svůj volný čas doma. Práce a činnosti vedení města se obyvatelům nelíbí a jsou s ní nespokojeni. Dle názorů obyvatel se podnikatelé do života ve městě příliš nezapojují a neprojevují se, přičemž k této problematice se početná skupina nevyjádřila. Hodnocení podmínek podnikání ve městě příliš mnoho občanů nehodnotilo, případně měli rozporuplné odpovědi. Zdrojem novinek a zpráv ohledně místního dění lidé čerpají převážně z místního listu, internetu nebo televize. S přístupem k internetovému připojení ve městě není problém. Hromadou dopravu ve městě využívá jen minimální skupina obyvatel nebo není využívána vůbec. Ze zajímavostí města bylo nejčastěji zmiňováno samotné centrum a náměstí Týna nad Vltavou s galerií, muzeem, kostelem a otáčivým hledištěm, na které jsou místní velmi pyšní. Občané Týna nad Vltavou ve svém městě nejvíce postrádají plavecký bazén, vyžití a aktivity pro mladé v podobě různých sportovních hřišť, skate-parků nebo music klubů. Dále ve městě postrádají odpadkové koše na psí exkrementy a plochy na venčení a volný pohyb psů. Obyvatelům se nelíbí přemíra non-stopů, ve kterých tráví mladiství svůj volný čas, neudržované chodníky a upřednostnění menšin. Lidé by uvítali hlídky policie kvůli bezpečnosti především ve večerních a nočních hodinách z důvodu vandalismu, opilých mladistvých a nedodržování nočního klidu. Další přání občanů bylo zlepšit vzájemnou komunikaci při rozhodování o městě, zvážit změnu časů dopravních spojů či opravy památek. 31