Třetihory, čtvrtohory

Transkript

1 Předmět: Přírodopis Vyučovací hodina: 8 Třída: 9. A, 9. B Vyučující: Magda Luzarová Téma: Třetihory, čtvrtohory Úkol: písemně zodpovědět závěrečné otázky úkol je součástí vyučovací hodiny Téma: Dějiny Země Třetihory, čtvrtohory Prostuduj si prezentaci, vypiš tučný text, nebo jej vytiskni a vlep do sešitu (viz příloha). Na konci hodiny písemně odpověz na zadané otázky. V závěru tématu bude následovat opakovací test ten bude náplní příští hodiny.

2 Pohledem na obrázek zjistíš, jak krátké geologické období třetihory a čtvrtohory, z hlediska stáří Země, zaujímají:

3 Třetihory éra savců

4 Třetihory úvod Přečti si charakteristiku třetihor: Toto období je často nazýváno jako novověk Země, během tohoto období se rozvinulo mnoho velmi důležitých skupin rostlinstva a živočišstva. Pro většinu z nás je asi nejdůležitější vznik nehetnatců, do této skupiny se řadíme i my lidé. Třetihory se dále dělí na starší období paleogén a mladší neogén. Na začátku třetihor došlo k poklesu pevniny a byly zatopeny mnohé oblasti, teprve až v oligocénu došlo k výzdvihu pevnin. Tyto pohyby daly základ dnešnímu rozložení kontinentů. Vznikaly mnohá pohoří: Alpy, Pyreneje, Karpaty a Himaláje. Pro počátek paleogénu bylo rovněž typické zhoršení klimatických podmínek. Podnebí bylo tudíž teplé, vlhké a bohaté na srážky. Během neogénu se podnebí pozvolna měnilo k chladnějšímu. Rostlinstvo se do jisté míry podobalo tomu dnešnímu. Plně se rozvinuly rostliny dvou i jednoděložné. Početné byly i jehličnany. V paleogénu střední a severní Evropy hojně rostly magnólie, vavříny, skořicovníky, kafrovníky, duby, palmy, platany či fíkovníky. Materiál právě z těchto rostlin dal vzniknout hnědému uhlí. V Pobaltí rostly hojně borovice (Pina succinifera), jejichž zkamenělá pryskyřice slouží dnes jako dekorační kámen - jantar. Obrovského rozmachu se dočkal hmyz, pro který zde byly velmi příznivé podmínky. V četných jezírkách se dočkali rozvoje i žáby. Rozvinula se i ptačí fauna. Ze všech řádů dosáhli největšího rozmachu bezpochyby savci. Byli to právě savci (vačnatci a hmyzožravci), kteří přečkali éru dinosaurů. Postupem času se z nich stali více či méně specializovaní živočichové. Do třetihor spadají i samé počátky rodu Homo.

5 Třetihory (66 1,8 mil let) délka trvání: 64 mil. let rozdělení: paleogén - starší neogén - mladší třetihory jsou obdobím změn v uspořádání pevnin a oceánů samostatná Antarktida a Austrálie, Indie se spojila s Euroasií na konci třetihor dnešní uspořádání kontinentů probíhá alpínsko-himálajské vrásnění vznik vysokých pohoří: v Evropě (Alpy a Karpaty), v Asii (Kavkaz a Himaláje), v Americe (Kordillery, Andy)

6 Starší třetihory velmi teplé podnebí s rovnoměrnými srážkami na všech kontinentech byly rozsáhlé pralesy (pralesní vegetace i na pólech), v sušších oblastech travnaté stepi (Africká Sahara zelená příroda a dostatek dešťových srážek) vznikaly četné sopky a sopečná pohoří na rozhraní litosférických desek z třetihorních jehličnanů vzniklo hnědé uhlí, z vodních mikroorganismů ropa a zemní plyn

7 Od poloviny třetihor snižovala se teplota (změna mořských proudů) a ubývalo srážek vznikaly stepi, polopouště a pouště stepi vhodné podmínky pro rozvoj savců (hmyzožravců, kopytníků, hlodavců a šelem)

8 Mladší třetihory první předchůdci člověka australopiték, Homo habilis, Homo erectus, Homo sapiens

9 Rostliny rozvoj krytosemenných rostlin rostly výtrusné rostliny (drobné kapraďorosty) a nahosemenné dřeviny v tropických a subtropických oblastech - palmy, jinany, magnólie, fíkusy v mírném pásu břízy, vrby, javory, topoly, duby, habry, buky, borovice, modříny, smrky, jedle

10 Čtvrtohory úvod Přečti si charakteristiku čtvrtohor: Čtvrtohory jsou posledním a vůbec nejkratším obdobím, které je pro nás nesmírně důležité - přichází na scénu tvor jménem - člověk. A zřejmě díky němu bude toto období asi obdobím posledním, naší zásluhou vymřelo mnoho druhů a toto vymírání pokračuje :-(. Geologové dělí čtvrtohory na dvě období: starší pleistocén a mladší holocén. Jejich počátek považujeme za dobu, kdy se značně ochladilo Středozemní moře. Během čtvrtohor se střídaly doby ledové (glaciály) s dobami meziledovými (interglaciály). Ledovce se značně rozšířily a sahaly i na území ČR, po své návštěvě zde zanechaly tzv. bludné kameny. Rozšířené byly různé mechy a lišejníky, dále zakrslá polární vrba. Tato květena je typická pro tundru. Ve stepním pásmu rostly převážně různé druhy vrb, bříza bílá a zakrslé formy borovic (Pinus montana a Pinus silvestris). V pásmu tajgy rostly zejména jehličnany ale také i listnáče. V nejteplejších meziledových dobách v oblasti střední Evropy rostly druhy dubů dále buky, lípy, jasany, habry, olše, lísky a hlohy. Pro pleistocénní faunu byly bezesporu nejvýznačnější chobotnatci. Známý je z evropské tundry Mammuthus primigenius, v Americe žil Mastodon, rozšířily se i specializované formy nosorožců - nosorožec srstnatý. Známý je i medvěd jeskynní. Masivního rozvoje dosáhli lichokopytníci a především primáti.

11 Čtvrtohory (před 1,8 mil let) éra člověka Rozdělení: starší čtvrtohory pleistocén 1,79 mil let mladší čtvrtohory holocén posledních let střídání dob ledových a meziledových meziledové doby teplota jako dnes ledové doby mnohem chladněji přibývání pevninských a horských ledovců vznikla současná říční síť

12 Pevninský ledovec pokrýval Severní Ameriku, Asii, Evropu až po naši severní hranici s Polskem, byl několik set metrů až kilometrů mocný. Na obrázcích vidíš, jak vypadalo jedno z čtvrtohorních zalednění.

13 Horniny ve čtvrtohorách silně zvětrávaly tvořily se usazené horniny ledovcového, jezerního, říčního a větrného původu hlíny, půdy, spraše, sutě, štěrky, písky

14 Živočichové čtvrtohor savci mamuti, srstnatí nosorožci, medvědi, vlci, lišky, jeleni, losi, sobi současný člověk v důsledku změn podnebí docházelo ke stěhování mezi severem a jihem

15 Nepovinné: Zajímavosti o mastodontovi Oproti mamutovi srstnatému měli mastodonti relativně kratší nohy, delší trup a byli celkově statnější, což se projevilo i na jejich svalovině. Velikostí se podobali dnešním slonům africkým, ale máme k dispozici doklady i o podstatně větších jedincích (například jeden exemplář s výškou v kohoutku 3,25 metru a hmotností kolem kilogramů). Samice byly stejně jako u dnešních slonů menší a lehčeji stavěné než samci. Lebka byla dlouhá a nízká, kly relativně štíhlé a dlouhé a zahnuté směrem nahoru. Název dal mastodontům tvar povrchu jejich stoliček, který svými výběžky připomíná prsní bradavky (mastodon znamená doslova prsní zub ). Tito chobotnatci žili pravděpodobně ve stálých sociálních skupinách, možná podobných, jaké známe u dnešních slonů, tedy tvořených primárně samicemi a mláďaty (přičemž dospělí samci žili solitérně). Geografické rozšíření mastodontů bylo značné, od Aljašky na chladném severu až po Honduras na dalekém středoamerickém jihu. Zajímavé také je, že z jednoho zubu o stáří až let, uchovaného v aljašském permafrostu, již byla získána kompletní mitochondriální DNA druhu M. americanum. Stolička druhu M. americanum, s dobře patrnou strukturou svého povrchu, který dal tomuto živočichovi jeho původní rodové jméno. Výběžky zubní plochy totiž vzdáleně připomínají prsní bradavky.

16 Úkol: Opakovací otázky Ověř si, co sis zapamatoval. Odpovědi na otázky si zapiš do sešitu. Příští hodinu si budeš moci zkontrolovat, jestli je máš správně. 1. Jaký typ fosilního paliva vznikl v třetihorách? 2. Z kterého druhu stromu vznikl jantar? 3. Ve kterém období zaujaly kontinenty dnešní uspořádání? 4. Jaké podmínky byly na Sahaře ve starších třetihorách? 5. Na kterém kontinentu žil mastodont? 6. Jak nazýváme období mladších čtvrtohor, ve kterém právě žijeme? 7. Je pravdou, že se celé období třetihor vyznačovalo teplým a vlhkým podnebím? (odpověz ano/ne, svou odpověď zdůvodni)

17 Čtvrtohory trvají dodnes. Takže když se vydáš ven nebo podíváš z okna, uvidíš, jak to v tomto geologickém období vypadá. Období čtvrtohor je oprávněně nazváno érou člověka vliv nás, lidí, je vidět na každém kroku. Pro dnešek je to vše. Pokud máš chuť, tak se běž ven provětrat, ať ty čtvrtohory vidíš na vlastní oči. Příští hodinu bude následovat opakovací test.