Hadaikum. Starohory. Prahory. Prvohory. Druhohory. Kenozoikum třetihory a čtvrtohory

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hadaikum. Starohory. Prahory. Prvohory. Druhohory. Kenozoikum třetihory a čtvrtohory"

Vladimíra Matějková
před 7 lety
Počet zobrazení:

2 Hadaikum 4,6 miliardy let 3,8 miliardy let Starohory 3,8 miliardy let 2,5 miliardy let Prahory 2,5 miliardy let 542 milionů let Prvohory 542 milionů let 251 miliónů let Druhohory 251 miliónů let 65,5 miliónů let 65,5 2,5 mil. let 2,5 mil. Kenozoikum třetihory a čtvrtohory

5 PREKAMBRIUM PRVOHORY (PALEOZOIKUM) PRAHORY (ARCHAIKUM) STAROHORY (PROTEROZOIKUM) starší prvohory mladší prvohory DRUHOHORY (MESOZOIKUM) TŘETIHORY (TERCIER) starší (paleogen) mladší (neogen) KAMBRIUM ORDOVIK SILUR DEVON KARBON PERM TRIAS JURA KŘÍDA PALEOCÉN EOCÉN OLIGOCÉN MIOCÉN PLIOCÉN GEOLOGICKÉ ÉRY 4,5 mld. - 2,5 mld. 2,5 mld mil mil mil mil mil mil mil mil mil mil mil. 23 1,6 mil. 1. doba ledová GÜNZ Starší pleistocén interglaciál GÜNZ / MINDEL ČTVRTOHORY (KVARTER; ANTROPOZOIKUM) PLEISTOCÉN (starší doba kamenná = PALEOLIT) 1,6-0,01 mil. Střední pleistocén 1. doba ledová MINDEL interglaciál MINDEL / RISS 1. doba ledová RISS Mladší pleistocén Interglaciál RISS / WÜRM 1. doba ledová WÜRM Mezolit (střední doba kamenná) HOLOCÉN 0,01 mil. - souč. Doba poledová POSTGLACIÁL Neolit (mladší doba kamenná) Doba bronzová Doba železná

6 Nejstarší období před 4,6 3,8 mld. Vznik zemské kůry a oceánů. na počátku byla Země velmi žhavá a vyzařovala do okolního vesmíru mnoho energie. později se začala Země ochlazovat a na jejím povrchu vznikaly první kry pevného povrchu.

7 prvotní atmosféra vznikla pravděpodobně z mezihvězdného plynu - obsahovala H 2, He, CH 4, NH 3 atd. druhotná atmosféra vznikla před asi 3,9 mld. vlivem sopečné činnosti - obsahovala vodní páru, N 2, CO 2, SO 2, CO, CH 4, NH 3, H 2, HCl a jiné plyny. nejstarší dochované zbytky původní zemské kůry představují krystaly zirkonů staré asi 4,4 mld. existence života není z tohoto období spolehlivě doložena.

8 před 3,8 až 2,5 mld. Země již zchladla natolik, že se začaly vytvářet nejstarší dodnes dochované horniny Vznikala jádra dnešních kontinentů z této doby pochází bezpečné doklady o existenci atmosféry a hydrosféry klima bylo velmi horké a vlhké

9 vznik života = nejdůležitější událost první doklady života (fosilní bakterie a sinice) jsou nalézány v nejstarších známých horninách po celém světě život vznikl v praoceánech. anorganické látky se vody dostaly pravděpodobně s rozsáhlými dešti. vlivem UV záření došlo k jejich přeměně na látky organické, které se postupně shlukovaly ve složitější útvary koacerváty (předchůdce buněk). z koacervátů vznikly první nedokonalé buňky, které z okolního prostředí přijímaly jako zdroj energie organické látky. později vznikly první prokaryotní a následně eukaryotní bky. dalším stupněm vývoje byl vznik buněk provádějící fotosyntézu a tím došlo k uvolňování kyslíku do ovzduší a změně složení atmosféry.

10 před 2,5 mld až 542 mil. let. vytvoření prvního superkontinentu pevninské bloky se zvětšovaly ústupem moří z jejich okrajů- vyvrásňování pásemných pohoří na jejich okrajích PANGEA = prakontinent (zformované bloky)

11 rozvíjí se jednoduché formy života - bakterie, sinice a předpokládá se vznik řas. na konci starohor první mnohobuněčné organismy láčkovci, kroužkovci a členovci. následovaly 2 velmi chladné periody útlum vývoje života populační exploze až na začátku prvohor v kambriu.

12 545 mil mil. celkem 6 period kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm. kaledonské vrásnění během prvohor se Pangea rozpadá - typické jsou záplavy, kdy moře vniklo do rozsáhlých oblastí původních souší. Později došlo ke spojení kontinentů 2 superkontinenty Gondwana a Laurasie ke konci prvohor vznikají šelfová pásma, mělké jezerní pánve bohatě osídlené rostlinami a živočichy.

13 Gondwana- kontinenty dnešní jižní polokoule a Indie Laurasie- kontinenty dnešní severní polokoule

14 Ve starších prvohorách život pouze ve vodě, v siluru první suchozemské organismy Flóra: řasy, ryniofyty, kapraďorosty Fauna: trilobiti, graptoliti, primitivní obratlovci - bezčelistnatci, paryby, ryby, hmyz, krytolebci...

16 Fauna: hmyz, krytolebci

17 Hercynské vrásnění - značná změna konfigurace pevnin a moří - na místech jezerních pánví s bohatou vegetací vznikají sloje kamenného uhlí Koncem permu rostlinstvo pokrylo souš, první pralesy kapradin, přesliček a plavuní, první nahosemenné rostliny Fauna: rozvoj ryb, první obojživelníci, plazi, některé primitivní formy vymírají (trilobiti)

19 251 mil. - 65,5 mil. 3 periody - trias, jura, křída začaly po hercynském vrásnění, období geologického klidu, na pevninách převládalo zvětrávání litosférické desky se od sebe začaly pomalu vzdalovat kontinentální drift vznik Atlantického a Indického oceánu na konci druhohor začalo alpinské vrásnění

20 podnebí mírné až teplé, ustálené nahosemenné rostliny dominovaly nad kapraďorosty, ty byly postupně zatlačovány do pozadí na počátku svrchní křídy rozvoj krytosemenných rostlin mohutná evoluce obratlovců, hlavní predátoři oceánů = paryby, kostnaté a chrupavčité ryby krytolebci jsou nahrazeni žábami a ocasatými obojživelníky, v polovině druhohor první ptáci. dominovali plazi - therapsidní linie směřuje k dnešním savcům (trias); archeopsidní linie směřuje k dnešním ptákům (jura)

21 Během druhohor proběhla dvě hromadná vymírání druhů konec triasu a konec křídy. Příčinou vymírání druhů byly pravděpodobně rozsáhlé klimatické změny.

22 65 1,6 mil. let, patří do kenozoika (= označení pro třetihory a čtvrtohory) 5 etap: TŘETIHORY (TERCIER) starší (paleogen) mladší (neogen) PALEOCÉN EOCÉN OLIGOCÉN MIOCÉN PLIOCÉN mil mil.

geologicky neklidné období alpinsko- himalájské vrásnění začalo na konci křídy (druhohory), časté zdvihy a poklesy pevnin, vulkanická činnost, zemětřesení, kontinenty získávají dnešní

23 geologicky neklidné období alpinsko- himalájské vrásnění začalo na konci křídy (druhohory), časté zdvihy a poklesy pevnin, vulkanická činnost, zemětřesení, kontinenty získávají dnešní podobu. vznikají souvislé horské pásy: Eurasie: Pyreneje Alpy Karpaty - Dinárské pohoří - Kavkaz Himaláje Amerika: Kordillery, Andy ve východních oblastech Asie pokračuje toto vrásnění dodnes.

26 krytosemenné rostliny dominují nad nahosemennými - na konci třetihor rostlinstvo podobné dnešnímu z krytosemenných rostlin jsou zastoupeny jak jednoděložné rostliny (palmy), tak i rostliny dvouděložné (fíkusy, magnólie, vrby, duby ).

27 pryskyřice z borovic jantar druhohorní ještěry vystřídali hadi, ptáci a savci objevují se předchůdci dnešních živočichů (např. tapíři, prasata, nosorožci, velbloudi, předchůdci dnešních slonů apod.)

28 na konci druhohor 80% savců vymřelo, zbylých 20% dalo vznik dnešním druhům

29 na konci třetihor se objevují první předchůdci člověka. Ramapithecus zřejmě první opičí předchůdce člověka. Žil před cca 15 mil. let na rozhraní třetihor a čtvrtohor (před 4 2 mil. let) se objevuje Australopithecus.

30 1. doba ledová GÜNZ ČTVRTOHORY (KVARTER; ANTROPOZOIKUM) PLEISTOCÉN (starší doba kamenná = PALEOLIT) HOLOCÉN 1,6-0,01 mil. 0,01 mil. - souč. Starší pleistocén Střední pleistocén Mladší pleistocén Doba poledová POSTGLACIÁL interglaciál GÜNZ / MINDEL 2. doba ledová MINDEL interglaciál MINDEL / RISS 3. doba ledová RISS Interglaciál RISS / WÜRM 4. doba ledová WÜRM Mezolit (střední doba kamenná) Neolit (mladší doba kamenná) Doba bronzová Doba železná

31 délka cca 2 mil. let nápadné ochlazení, vznik podnebných pásů arktický, mírný a tropický chladná období se střídala s teplejšími - střídání dob ledových (glaciálů) s dobami meziledovými (interglaciály) vývoj organismů plynule navázal na třetihory největší rozvoj zaznamenávají savci na území dnešní střední Evropy žili např. mamuti, srstnatí nosorožci, jeleni, šavlozubé kočkovité šelmy, jeskynní lvi, medvědi, koně atd.

32 jeskynní medvěd

33 Vývoj člověka. Třetihory Čtvrtohory

Podobné dokumenty

Biologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi

Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi Ročník 1. Datum