Příspěvek do sborníku k poctě panu Masopustovi. Pracovněprávní vztah mezi manžely a registrovanými partnery

Transkript

1 Příspěvek do sborníku k poctě panu Masopustovi Univerzita Jana Amose Komenského Praha, Mgr. Ilona Kostadinovová, Pracovněprávní vztah mezi manžely a registrovanými partnery JUDr. et PhDr. Zdeněk Masopust, DrSc. - poděkování V úctě k odkazu památky osobnosti pana Masopusta si dovoluji poděkovat za jeho vliv na vývoj osobnosti mé vlastní. Jako studentka na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni jsem měla tu možnost u něj skládat zkoušku z teorie práva. Tento nezapomenutelný zážitek mne poznamenal natolik, že jsem se právu začala věnovat po absolvování vysokoškolského studia na úrovni nejen praktické ale i teoretické a právo jsem začala na vysoké škole rovněž vyučovat. Bylo mi velkou ctí moci pracovat pod jeho metodickým vedením a prožívat v jeho přítomnosti chvilky spojené s přístupem odborníka vyžadujícího odpovědný přístup ke studiu a lidsky chápajícího člověka majícího pochopení pro běžný chod běhu lidského života. Jeho smysl pro morálku a spravedlnost jako základ fungování celé společnosti a hlavně v mezilidských vztazích mi zůstane v srdci navždy. Anotace Cílem následujícího příspěvku je zamyšlení se nad smyslem, účelem a praktickou realizací ustanovení zákoníku práce, které nepřipouští existenci pracovněprávního vztahu mezi manžely a registrovanými partnery. Bude provedena krátká historická analýza tohoto ustanovení českého zákoníku práce, zhodnocena platná právní úprava z pohledu praxe, tj. analýza de lege lata, a v závěru příspěvku budou navrženy základní náměty na případné změny současné právní úpravy v souladu s potřebami praxe, tzv. náměty de lege ferenda. Klíčová slova pracovní poměr, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti, pracovněprávní vztah mezi manželi, pracovněprávní vztah mezi registrovanými partnery, zaměstnavatel fyzická osoba, zaměstnavatel právnická osoba Annotation The aim of this article is to describe the sense and practice realisation of the labour code article according to there is a ban on the labour law relation between married man and woman or registered partners. There will be described the history of the ban in the Czech labour code, there will be made the concrete evaluation of the practice realisation of this act article. Finally there will be made some proposals how to change the labour code according to the needs of practice. Key words Labour law relation, working contracts, working relationship between married man and woman, working relationship between civil/registered partners, employer natural person, employer legal person 1

2 Úvod Pracovněprávní vztah v souladu s definicí uvedenou v 2 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, dále též jen ZP, představuje způsob realizace výkonu práce ve formě tzv. práce závislé. Práce jako taková je vykonávána v podmínkách nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, na jeho odpovědnost a podle jeho pokynů. Podle 318 ZP však nemůže být pracovněprávních vztah mezi manžely. V praxi realizace pracovněprávních vztahů se však množí dotazy, proč tomu tak je. Jak lze na takovou situaci reagovat, pokud bude například manželství uzavřeno až po uzavření smlouvy pracovněprávní za trvání pracovního poměru a jaké by například mělo ustanovení 318 ZP důsledky pro vztah, který by i přes tento zákaz byl uzavřen. Je potřeba si uvědomit, že pracovní právo je svou povahou odvětvím soukromoprávním, založeném na základní obecné zásadě co není zakázáno, je dovoleno. Účelem tzv. kogentních norem v pracovním právu je bezesporu zachování ochranné funkce pracovního práva chránícího zájem slabší strany tohoto vztahu a vnášející do těchto vztahů jistý řád. Stát do těchto soukromoprávních vztahů vstupuje právě za účelem realizace funkce ochranné, organizační a výchovné. Jaký smysl a význam má tedy pro pracovněprávní vztahy ustanovení 318 ZP, podle něhož základní pracovněprávní vztah nemůže být mezi manžely 1 nebo partnery 2. Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, jakým je pracovní poměr a právní vztah založený dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Kapitola 1 Historické souvislosti a pojetí zákazu existence pracovněprávního vztahu mezi manžely a registrovanými partnery Předmětný zákaz se dotýká existence pracovněprávního vztahu mezi mužem a ženou, kteří vstoupili do stavu manželského, a mezi osobami stejného pohlaví, které projevily vůli formou souhlasného svobodného a úplného prohlášení o tom, že spolu vstupují do partnerství. 3 Pracovněprávní vztahy existující mezi manžely k a registrovanými partnery k se staly protiprávními nabytím účinnosti nové právní úpravy obsažené v zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění. Pracovněprávní vztahy existující mezi budoucími manžely nebo partnery je nutné v souladu s platnou právní úpravou ukončit ke dni vzniku manželství nebo partnerství. V praxi zůstávají i nadále nedotčeny vztahy mezi druhem a družkou. Pracovněprávní vztah může zaměstnavatel bez jakéhokoli omezení navázat 1 Manželství, zákon o rodině, z. č.94/1963 Sb., platném znění 2 Registrované partnerství, z. č. 115/2006 Sb., v platném znění/zrp, zákon o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění novely zákona č. 261/2007 Sb. 3 JUDr. Martin Štefko, Ph.D. v Bělina, M. a kol. Zákoník práce komentář, Praha: C. H. Beck 2008, 1084 s., ISBN , str

3 s jinými příbuznými, se synem nebo dcerou, s otcem či matkou. Pracovněprávní úprava zakazuje existenci pracovněprávního vztahu pouze mezi manžely a registrovanými partnery. Starý zákoník práce, z. č. 65/1965 Sb., ve znění účinné od do , dále též jen starý zákoník práce/szp, obsahoval úpravu podobnou, avšak o mnoho mírnější, neboť podle jeho 269 SZP bylo zakotveno jen, že pracovněprávní vztah nemůže vzniknout mezi manžely. Důvodem existence tohoto zákazu byla a vlastně stále i je podle současné právní úpravy existence majetkového společenství manželů 4. Důsledkem porušení stanoveného zákazu byl tzv. faktický pracovněprávní vztah, který bylo potřeba posuzovat podle 243 odst. 4 starého zákoníku práce. Ustanovení 243 odst. 4 SZP pojednávalo o neplatnosti právního úkonu, který nemůže být zaměstnanci na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám. Vznikne-li zaměstnanci následkem takového neplatného právního úkonu škoda, je zaměstnavatel povinen ji nahradit. V praxi pracovněprávních vztahů tedy mohla do konce roku 2006 nastat situace, pokud bylo manželství založeno až po vzniku pracovního poměru, že například zaměstnavatel fyzická osoba uzavřel sňatek se zaměstnankyní a následně tedy pracovní poměr trval i za trvání manželství. Existenci takových pracovněprávních vztahů právní úprava starého zákoníku práce nebránila. V opačném časovém sledu, kdyby měl vzniknout pracovní poměr až po uzavření manželství, to možné nebylo ani za účinnosti starého zákoníku práce, neboť byl výslovně zakázán pouze vznik pracovněprávního vztahu mezi manžely 5. Nová právní úprava je v současné době s účinností od přísnější, neboť 318 nového zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp, výslovně deklaruje, že pracovněprávní vztah nemůže být mezi manžely, tj. nemůže vůbec existovat. Novelou zákoníku práce č. 362/2007 Sb. s účinností od byla právní úprava zákazu existence pracovněprávního vztahu rozšířena rovněž na vztah mezi registrovanými partnery 6. Základní pracovněprávní vztah, tj. pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti nemůže být mezi manžely a registrovanými partnery. Důvodem nepřípustnosti pracovněprávního vztahu mezi manžely a partnery je tedy jak jsme již uvedli v historickém exkurzu k starému zákoníku práce i nadále existence majetkového společenství manželů a dnes i registrovaných partnerů. 4 JUDr. Antonín Kottnauer v Hochmann, J. a kol. Zákoník práce. Komentář a předpisy související (včetně výňatků z důvodových zpráv, judikatury a vzorů typických smluv a podání), Praha. LINDE PRAHA, a. s. 2004, 728 s., ISBN , str Kottnauer, A. a kol. Zákoník práce. Komentář s judikaturou podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu 2012, Praha: Leges 2012, 1088 s., ISBN , str Zákon č. 115/2006 Sb., v platném znění 3

4 Kapitola 2 Pracovněprávní vztah mezi manžely a registrovanými partnery podle současného zákoníku práce v praxi Ustanovení 318 má ve smyslu 4b odst. 1 věty první současného zákoníku práce kogentní povahu. Smluvní strany se od něj nemohou odchýlit, ani kdyby tak chtěly dobrovolně učinit. Nový zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp, je od roku 2007 založen na obecné soukromoprávní zásadě co není zakázáno, je dovoleno. Na rozdíl od starého zákoníku práce, který vycházel z veřejnoprávní zásady co není dovoleno, je zakázáno. Pro praxi pracovněprávních vztahů je tedy dnes někdy mnohem složitější rozpoznat, která část právní úpravy je kogentní a která nikoli a připouští tak odlišné smluvní ujednání. V našem případě však odlišné smluvní ujednání připuštěno není, neboť charakter ustanovení 318 ZP je kogentní 7. V praxi si lze tedy položit otázku, co by se stalo, kdyby byl tento kogentní zákaz porušen? Dále si v praxi lze položit otázku, proč je vůbec tento zákaz zakotven? Protiprávnost existence pracovněprávního vztahu mezi manžely a registrovanými partnery Část 2.1: Zaměstnavatel fyzická osoba manžel či partner je podle zákoníku práce nepřípustný Je-li tedy uzavřen sňatek mezi zaměstnavatelem fyzickou osobou a zaměstnancem, je potřeba považovat další pokračování pracovního poměru za protiprávní a to s důsledky od okamžiku uzavření sňatku, tzn. s účinky ex nunc. Existuje několik právních názorů na to, jak by se mělo v případě, že taková situace nastane postupovat. První názorový pohled: Podle některých odborných názorů lze dojít k závěru, že případné další pokračování v základním pracovněprávním vztahu představuje tzv. relativně neplatný právní úkon s tím, že pokud proti vzniklému protiprávnímu stavu nebude u soudu nikdo nic namítat, lze dále ve vztahu pokračovat. Důsledkem porušení zákoníkem práce kogentně deklarovaného zákazu existence manželství mezi manžely nebo partnery by pak byla existence tzv. faktického základního pracovněprávního vztahu 8, který by bylo nutné posuzovat dnes podle 458 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku 9. Není-li možné, aby bylo vydáno vše, co bylo nabyto 7 Kottnauer, A. a kol. Zákoník práce. Komentář s judikaturou podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu 2012, Praha: Leges 2012, 1088 s., ISBN , str Kottnauer, A. a kol. Zákoník práce. Komentář s judikaturou podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu 2012, Praha: Leges 2012, 1088 s., ISBN , str Občanský zákoník, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění účinný do /OZ, 2999 nového OZ č. 89/2012 Sb. nabývá účinnosti pravděpodobně v roce

5 bezdůvodným obohacením zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech spočívajících v plnění pracovněprávních úkolů, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Druhý názorový pohled: Jiné názory vycházejí striktně z toho, že jde o protiprávní stav. Jde o situaci, která je v rozporu se zákonem a) Tento názor je dále modifikován s tím, že podle jedné alternativy dochází k zániku pracovněprávního vztahu ze zákona. Podle L. Jouzy 11 dosavadní pracovněprávní vztahy mezi manžely, byť by byly uzavřeny před účinností nového zákoníku práce, tj. do konce roku 2006, a vztahy mezi registrovanými partnery, tj. do konce roku 2007, přestanou existovat. Jak uvádí rovněž P. Hůrka 12 spojuje zákoník práce s právní událostí spočívající v uzavření sňatku či partnerství ze zákona ukončení pracovněprávního vztahu. Nejde tak o neplatnost právního úkonu, které by se mohl účastník právního vztahu dovolávat. Ustanovení 20 ZP o tzv. relativní neplatnosti právních úkonů tak podle tohoto názoru není možné použít. Rovněž podle názoru A. Kottnauera pracovní poměr zaniká dnem uzavření manželství nebo registrovaného partnerství pro faktickou nemožnost jeho dalšího naplňování z důvodu nemožnosti plnění. 13 Podle 575 OZ 14 platí, že stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka, kterým je v našem případě zaměstnanec, plnit zanikne. Nemožnost plnění nastala až po vzniku pracovního poměru a v praxi je většinou trvalá, nedojde-li k rozvodu. V praxi to tedy znamená, že ode dne vzniku manželství nebo registrovaného partnerství není možné v pracovněprávním vztahu mezi jeho smluvními stranami dál pokračovat v plnění závazků zaměstnance a zaměstnavatele, neboť se v důsledku pozdějšího uzavřeného svazku staly tyto povinnosti plnění nemožnými. Jde o zákonnou nemožnost v dalším pokračování pracovněprávního vztahu, neboť pracovněprávní vztah zaniká automaticky ze zákona dnem uzavření manželství nebo registrovaného partnerství. Ale i v současné době bychom měli podle mého názoru v praxi vždy vycházet přinejmenším z teorie o tzv. faktickém pracovněprávním vztahu a povinnosti vydání bezdůvodného 10 JUDr. Jaroslav Jakubka v Zákoník práce a prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k , Olomouc: ANAG 2011, 1197 s. ISBN , str JUDr. Ladislav Jouza Zákoník práce s komentářem, Praha: POLYGON 2006, 831 s. ISBN , str Doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D. Zákoník práce a související ustanovení občanského zákoníku s podrobným komentářem, právní stav k , Olomouc: ANAG 2008, 942 s., ISBN , str Kottnauer, A. a kol. Zákoník práce. Komentář s judikaturou podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu 2012, Praha: Leges 2012, 1088 s., ISBN , str Občanský zákoník, z. č. 4é/1964 Sb., v platném znění účinný do /OZ, nový OZ č. 89/2012 Sb. nabývá účinnosti pravděpodobně v roce

6 obohacení jakožto škody, která zaměstnanci vznikne v důsledku neplatného, v podstatě neexistujícího pracovněprávního vztahu, který zanikl ze zákona. 2.b) Podle druhé alternativy tohoto právního názoru je nutné pracovní poměr bezodkladně ukončit dohodou 15. Důvodem je ta skutečnost, že 48 neupravuje jako důvod skončení pracovněprávního vztahu uzavření sňatku či partnerství. S prvním odborným názorem se lze ztotožnit snad určitě v tom smyslu, že není-li žalobce, není soudce. S druhým odborným názorem a jeho alternativou druhou bych souhlasila. Podle mého názoru je nutné si uvědomit, že pracovněprávní vztah je soukromoprávním vztahem a důvody skončení jsou upraveny v 48 ZP. Žádná alternativa skončení pracovního poměru z důvodu uzavření sňatku či partnerství tam upravena není. Proto je nutné i podle mého názoru v praxi pracovní poměr mezi manžely či partnery ukončit dohodou ke dni uzavření sňatku manželů či svazku partnerů. U prvního i u druhého odborného názoru lze mít za to, že by protiprávní stav bezpochyby představoval riziko v případě kontroly dodržování pracovněprávních předpisů ze strany státu. Sankce ze strany státu Jak by na takový protiprávní stav mohla zareagovat případná kontrola státního orgánu místně příslušného oblastního inspektorátu práce? Za porušování pracovněprávních předpisů lze ukládat sankce za přestupky fyzických osob na úseku zaměstnanosti podle zákona o zaměstnanosti 16 a zákona o inspekci práce 17 příslušnými oblastními inspektoráty práce 18. V roce 2012 došlo k zásadnímu zpřísnění sankce, kterou lze uložit fyzické osobě za výkon tzv. nelegální práce a to z ,- Kč až na ,- Kč a zaměstnavateli v minimální výši ,- Kč až maximálně i ,- Kč. Z tohoto úhlu pohledu tedy jako advokát nemohu nikdy doporučit nikomu, aby se spoléhal na případné intuitivní posuzování daného stavu příslušnými kontrolory ze strany státu a vždy lze doporučit postupovat v souladu s právními předpisy. Přijde-li kontrola ze strany státu, je potřeba doložit smlouvu 19, na základě které je práce vykonávána, touto smlouvou by tedy neměla být nikdy mezi manžely či 15 JUDr. Marcela Kubínková Nový zákoník práce s účinností od 1. ledna 2007 a související předpisy s exkluzivním výkladem a příklady pro praxi, Edice Paragrafy do kapsy, Praha: SONDY, s.r.o. 2006, 507 s. ISBN , str Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění/zz 17 Zákon o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb., v platném znění/zip 18 Státní úřad inspekce práce, oficiální web ( ) 19 Blíže též Kostadinovová, I. Dohoda o provedení práce podle občanského zákoníku nebo smlouva o dílo podle občanského či obchodního zákoníku, dostupné na webu ( ) 6

7 partnery smlouva pracovní, dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti, pokud není jeden z manželů společníkem zaměstnávající právnické osoby (k tomu blíže viz část 2.2 tohoto článku). Sankce na úseku kontroly dodržování pracovněprávních předpisů upravuje zákon o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb., v platném znění/zip. 11 ZIP upravuje přestupky na úseku rovného zacházení, kdy podle odst. 1 písm. a) se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že nezajistí příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání a lze uložit pokutu až do výše ,- Kč, přičemž správní delikt právnické osoby je upraven stejně v 24 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce. 12 ZIP upravuje přestupek fyzické osoby na úseku pracovněprávních vztahů při porušení povinnosti při jejich vzniku pod sankcí až ,- Kč, při neuzavření smlouvy zakládající pracovněprávní vztah písemně až ,- Kč, přičemž správní delikt právnické osoby je upraven stejně v 25 ZIP. V praxi pokud jeden z manželů či registrovaných partnerů pomáhá druhému při jeho podnikání, je potřeba jejich vzájemný vztah posuzovat podle občanského zákoníku 20. Pomáhá-li manžel nebo partner, který není podnikatelem, svému manželovi či partnerovi, v jejich podnikatelské činnosti nebo vykonávají-li oba tuto podnikatelskou činnost společně, jedná se o vztah občanskoprávní. V praxi je však potřeba upozornit na to, že míra ochrany pozice manžela je zásadně oslabena ve smyslu kompletní suspenzace ochranného pracovněprávního zákonodárství. Pokud je důvodem zákazu existence pracovněprávního vztahu mezi manžely či partnery existence jejich společného jmění, pak si lze položit otázku a co kdyby bylo jejích společné jmění zcela zúženo nebo vyhrazeno ke dni zániku manželství, 143a občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění/oz. Pak podle mého názoru ustanovení 318 zákoníku práce může pozbýt svého významu a představovat nepřiměřený zásah do soukromoprávního pracovněprávního vztahu. Právní důsledky existence manželství mezi zaměstnankyní/zaměstnancem/registrovaným partnerem a zaměstnavatelem fyzickou osobou Jde-li o právní důsledky samotné existence manželství mezi zaměstnankyní, zaměstnancem či registrovaným partnerem a zaměstnavatelem fyzickou osobou, je nutné upozornit na do jisté míry neúplnost současné právní úpravy obsažené v zákoníku práce. Ustanovení 318 ZP sice říká, že pracovněprávní vztah nemůže být mezi manžely nebo partnery, avšak 48 ZP mezi důvody skončení již existujícího pracovněprávního vztahu takový důvod neuvádí. Na tuto 20 Občanský zákoník, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění účinný do /OZ, nový OZ č. 89/2012 Sb. nabývá účinnosti pravděpodobně v roce

8 skutečnost upozornil ve svém komentáři J. Jakubka 21 a M. Kubínková 22. Každý z nich však dochází k trochu jinému řešení dané situace. J. Jakubka dochází k velmi jednoduchému závěru, že se jedná o situaci, která je v rozporu se zákonem. Jak se s tím v praxi správně vypořádat však již žádnou konkrétní radu neuvádí. Naproti tomu M. Kubínková 23 uvádí konkrétní návrh řešení v tom smyslu, že jestliže bylo manželství či registrované partnerství uzavřeno až po uzavření pracovněprávního vztahu, měl by být tento pracovněprávní vztah okamžitě rozvázán dohodou. Vzor takové dohody je součástí přílohové části tohoto článku jako příloha č. 1. Pokud by se tak nestalo, jde o porušení zákona, které může být spojeno se sankcemi ukládanými příslušným oblastním inspektorátem práce. Část 2.2: Zaměstnavatel manžel či partner společník obchodní společnosti či družstva zakázán zákoníkem práce není V případě, že jeden z manželů nebo partnerů je společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, je pracovněprávní vztah mezi druhým manželem či partnerem a touto obchodní společností nebo družstvem možný. 24 Ke stejnému závěru dospěli J. Jakubka, B. Kahle, M. Bělina, M. Štefko a další odborníci, přestože to přímo ze zákoníku práce nevyplývá. Omezení obsažené v 318 ZP se týká pracovních poměrů, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti mezi zaměstnavatelem fyzickou osobou a zaměstnancem. Omezení se nevztahuje na zaměstnavatele právnické osoby, například družstva či obchodní společnosti, kde je jeden z manželů či partnerů statutárním orgánem a uzavírá s druhým z manželů či partnerů jménem takového subjektu jako zaměstnavatel pracovněprávní vztah. V takovém případě nejde o pracovněprávní vztah mezi manžely či partnery navzájem, ale o vztah mezi jedním z manželů a příslušnou právnickou osobou JUDr. Jaroslav Jakubka v Zákoník práce a prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k , Olomouc: ANAG 2011, 1197 s. ISBN , str JUDr. Marcela Kubínková v Kubínková, M. a kol. Nový zákoník práce s účinností od 1. ledna 2007 a související předpisy s exkluzivním výkladem a příklady pro praxi, Edice Paragrafy do kapsy, Praha: SONDY, s.r.o. 2006, 507 s. ISBN , str JUDr. Marcela Kubínková v Kubínková, M. a kol. Nový zákoník práce s účinností od 1. ledna 2007 a související předpisy s exkluzivním výkladem a příklady pro praxi, Edice Paragrafy do kapsy, Praha: SONDY, s.r.o. 2006, 507 s. ISBN , str JUDr. Martin Štefko, Ph.D. v Bělina, M. a kol. Zákoník práce komentář, Praha: C. H. Beck 2008, 1084 s., ISBN , str JUDr. Bohuslav Kahle v Zákoník práce s komentářem, Praha: ASPI, a. s., Wolters Kluwer 2007, 472 s. ISBN str

9 Jestliže je tedy v praxi zaměstnanec manžel zaměstnán u právnické osoby například s.r.o., jejímž vlastníkem či společníkem je druhý manžel, a uzavřou-li mezi sebou pracovněprávní vztah (pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti) nejde o pracovněprávní vztah manžely či partnery, ale jde o pracovněprávní vztah mezi právnickou osobou a fyzickou osobou. 26 Jiné rodinné či příbuzenské vztahy nebrání vztahům pracovněprávním Pracovněprávní vztah mezi manžely a partnery se zakazuje podle zákoníku práce pouze při zaměstnávání manžela či partnera, je-li zaměstnavatelem manžel či partner fyzická osoba. Žádná jiná omezení zákoník práce neupravuje, jde-li o další rodinné či příbuzenské vztahy jiných zaměstnanců. Pokud by například v praxi interní předpis zaměstnavatele stanovil, že nemohou být na témže pracovišti zaměstnáni manželé či jiní rodinní příslušníci ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, nelze dovodit, že je takový požadavek podložen zákonnou oporou obsaženou v zákoníku práce. J. Jakubka dokonce dospívá k závěru, že takové ustanovení vnitropodnikového předpisu by bylo možné považovat za diskriminační z důvodu manželského a rodinného stavu či rodu a povinností k rodině. 27 Zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace je v současné době u nás upravena v obecném antidiskriminačním zákoně, z. č. 198/2009 Sb., v platném znění. Naše pracovní právo je tak kompatibilní s předpisy Evropské unie, jehož směrnice jsou přímo do zákoníku práce implementovány 28. Plná moc pro manžela či registrovaného partnera - zastupování zaměstnavatele fyzické osoby manželem nebo partnerem lze na základě plné moci Pomáhá-li při podnikatelské činnosti zaměstnavateli fyzické osobě manžel či registrovaný partner, nemůže za druhého manžela či partnera činit v pracovněprávních vztazích právní úkony, řídit práci a ukládat podřízeným pracovní úkoly 29. Takové oprávnění by však mohl získat na základě písemné plné moci. Vzor takové plné moci je uveden jako příloha tohoto článku jako příloha č. 2 tohoto článku. 26 JUDr. Jaroslav Jakubka v Zákoník práce a prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k , Olomouc: ANAG 2011, 1197 s. ISBN , str JUDr. Jaroslav Jakubka v Zákoník práce a prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k , Olomouc: ANAG 2011, 1197 s. ISBN , str Srovnejte poznámku pod čarou číslo 1 k 1 ZP, která obsahuje výčet implementovaných Směrnic Evropské unie/eu. 29 JUDr. Martin Štefko, Ph.D. v Bělina, M. a kol. Zákoník práce komentář, Praha: C. H. Beck 2008, 1084 s., ISBN , str

10 Kapitola 3 Zhodnocení současné právní úpravy, návrhy de lege ferenda a náhled do nového občanského zákoníku Pokud si tedy v praxi položíme otázku, co se stane s pracovním poměrem mezi zaměstnankyní/zaměstnancem/registrovaným partnerem a zaměstnavatelem fyzickou osobou, pokud sňatek či partnerství uzavřou až po vzniku pracovního poměru, lze dojít ke dvěma možným závěrům: První možná situace v praxi: Nedojde-li k ukončení pracovního poměru dohodou, trvá pracovněprávní vztah i nadále, avšak za situace, že je porušován zákon a za to může hrozit sankce ze strany státu. Druhá možná situace v praxi: Dojde k ukončení pracovního poměru ze zákona. Osobně jsem toho názoru, že by měl být pracovní poměr ukončen na základě svobodného smluvního projevu vůle smluvních stran pracovního poměru. Na druhou stranu si kladu otázku, v čem je podstata ochranné funkce pracovního práva a jestli náhodou právě z podstaty kogentního ustanovení nevyplývá samotný závěr o tom, že uzavřením manželství či registrovaného partnerství dochází k zániku pracovněprávního vztahu automaticky ze zákona. Pak by ale podle mého názoru v návaznosti na výše uvedené další odborné názory měl být upraven rovněž 48 platného zákoníku práce v tom smyslu, že mezi důvody skončení pracovního poměru bude uvedeno i to, že existuje manželství nebo registrované partnerství mezi zaměstnavatelem fyzickou osobou a zaměstnankyní/zaměstnancem či registrovaným partnerem. Pokud je existence pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem manželem či partnerem, který je společníkem obchodní společnosti, a jeho manželem či partnerem jako zaměstnancem připuštěna, pak si kladu otázku, proč to není výslovně v zákoníku práce upraveno. O přípustnosti takového vztahu se lze dočíst v odborných komentářích, avšak zákoník práce v tomto ohledu zcela mlčí. Doporučila bych tedy zmínku o přípustnosti takového pracovněprávního vztahu doplnit do 318 ZP, který vylučuje existenci pracovněprávního vztahu mezi manžely či partnery. Například jako druhý odstavec bych pak doplnila výjimku, která se nevztahuje na manžela či partnera jako společníka právnické osoby zaměstnavatele. Pak by to bylo pro praxi vždy zcela zřejmé, jasné a srozumitelné a nemusely by vznikat žádné pochybnosti. Osobně si stále kladu otázku, jaký má ustanovení 318 ZP význam a smysl. Je-li jediným důvodem zákazu existence pracovněprávního vztahu mezi manžely a partnery existence jejich společného jmění manželů či partnerů, nepřijde mi to jako dostatečně vážný důvod pro takový zásah do svobodného projevu vůle dvou smluvních stran, jakými jsou manžel či manželka nebo registrovaný partner či registrovaná partnerka, zejména pak pokud například jejich společné jmění bylo zúženo. Pokud chtějí pracovat pro svého životního partnera na základě pracovněprávního vztahu, proč je jim v tom zákoníkem práce bráněno? Je nepochybné, jaký význam a podstatu má ochranná funkce pracovního práva. Za zaměstnance se povinně odvádí sociální pojištění důchodové, nemocenské a příspěvek na státní politiku 10

11 zaměstnanosti. Za zaměstnance odvádí zaměstnavatel zdravotní pojištění. Za případný pracovní úraz odpovídá zaměstnavatel a pro tyto účely je i pojištěn. Pracovní právo garantuje právo na dovolenou, mateřskou či rodičovskou dovolenou, náhradu cestovních výdajů atd. V případě, že pro zaměstnavatele pracuje životní partner, jsou mu všechny tyto výhody a do jisté míry lze říci výsady zákoníku práce garantované zaměstnancům v podstatě odepřeny v souladu se zákoníkem práce. Nový občanský zákoník/noz Podle nového občanského zákoníku/noz 30 pravděpodobně s účinností od se budou řídit vztahy občanskoprávní. Přičemž pracovněprávní vztahy se podle 2401 NOZ budou řídit jiným zákonem a budou se tak v praxi s největší pravděpodobnstí i nadále řídit zvláštní právní úpravou obsaženou v zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění. Dohoda o rozvázání pracovního poměru se tedy bude i nadále řídit 49 ZP. Neplatnost právních úkonů v rámci současného pojmosloví neplatnosti právních úkonů upravených v 20 ZP se bude podle nového občanského zákoníku označovat jako tzv. neplatnost právních jednání, NOZ. Smluvní zastoupení bude upraveno v NOZ. Doporučuji srovnat vzor v přílohové části příloha č. 2 tohoto článku. Bezdůvodné obohacení bude upraveno nově v NOZ. V souladu s dnešní právní úpravou vydání bezdůvodného obohacení upraveného v 458 OZ bude podle nového OZ ochuzený mít právo na náhradu úplaty ve výši plnění, které plnil na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání. Pro praxi bude podle mého názoru nejpodstatnější změnou spíše nové pojmosloví. Manželské majetkové právo budou upravovat NOZ. Je pro mne poněkud zvláštní, že nový občanský zákoník, který by měl být považován za novou moderní normu, se nezmiňuje o registrovaném partnerství. Budou se právní vztahy i nadále řídit zvláštní právní úpravou zákona o registrovaném partnerství stejně tak jako je tomu u vztahů pracovněprávních upravených zákoníkem práce? Předpokládám, že tomu tak v praxi bude. Majetkové právo manželské bude upraveno v 3038 NOZ. Věci náležející k obvyklému vybavení rodinné domácnosti přestanou být dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku součástí společného jmění. Co přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku nabyl bezúplatně jeden z manželů nebo co bezúplatně nabyli oba manželé, aniž se to stalo součástí společného jmění, nebude nadále součástí společného jmění. Součástí společného jmění podle 3040 NOZ nebude věc vydaná podle předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. 30 Svejkovský, J. a kol. Nový občanský zákoník. Srovnání nové a současné úpravy občanského práva, Praha: C. H. Beck 2012, 792 s. ISBN , str. 11

12 Závěr Ať se manželé či partneři v praxi zachovají tak či onak, je nepochybné, že v životě spolu tráví nejvíce času a proto se není možné v praxi divit tomu, že mají zájem na tom, aby i při výkonu výdělečné činnosti spolu mohli pracovat a spoléhat se jeden na druhého. Proto se domnívám, že v soukromém právu by mělo být omezení smluvní volnosti jen minimální a to s ohledem na smysl a účel ochranného kogentního ustanovení. Argument, že důvodem nepřípustnosti existence pracovněprávního vztahu mezi manžely či partnery je existence jejich společného majetkového společenství, mi nepřijde dostačující. Doporučila bych upřesnit znění důvodů přímo v zákoníku práce. Kladu si totiž otázku, v čem je pak ochrana pozice zaměstnance jakožto ekonomicky slabší strany soukromoprávního pracovněprávního vztahu. Není náhodou fakt, že mezi subjekty právního vztahu existuje určitá forma majetkové společenství naopak výhodou a zárukou toho, že bude zaměstnavatel jako jeden subjekt řádně plnit své povinnosti vůči subjektu druhému? Nechme to jako námět pro odbornou diskusi a uvidíme, co přinese praxe v budoucnosti. Jsem toho názoru, že ustanovení 318 ZP nepřipouštějící existenci pracovněprávního vztahu mezi manžely či partnery je v dnešní době dokladem poněkud konzervativního přístupu k soukromoprávnímu pracovněprávnímu vztahu, který by měl být přednostně založen na svobodném a vážném projevu vůle smluvních stran. Článek 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod přece garantuje každému právo vykonávat práci závislou ve vztahu pracovněprávním nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Má takovou volbu manžel či partner, který chce vstoupit do pracovněprávního vztahu ke svému manželovi nebo partnerovi? Podle platné právní úpravy nikoli, podniká-li zaměstnavatel jako fyzická osoba. Podle mého názoru by bylo možné dojít k závěru, že ustanovení 318 ZP je v rozporu s článkem 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod 31. Konstatovat však, že je či není nějaká část zákoníku práce v rozporu či v souladu s Ústavním pořádkem České republiky by mohl pouze Ústavní soud České republiky 32. Pokud se tedy do budoucna bude chtít někdo pokusit napadnout toto ustanovení, nelze vůbec dopředu předjímat, jak by asi mohl Ústavní soud České republiky rozhodnout. 31 Usn. č. 2/1993 Sb., v platném znění, o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti Ústavního pořádku České republiky 32 Oficiální webové stránky Ústavního soudu České republiky, 12

13 Přílohová část vzory dokumentů Vzor dokumentu č. 1 - Dohoda o rozvázání pracovního poměru, 49 ZP Dohoda o rozvázání pracovního poměru podle 49 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp Zaměstnavatel: (název a sídlo) IČO: a zaměstnanec (jméno a příjmení) (funkce profese) (bydliště) (rodné číslo) (číslo občanského průkazu) uzavírají ve smyslu 49 Zákoníku práce dohodu o rozvázání pracovní poměru dnem bez udání důvodu. z důvodu (je-li to v zájmu zaměstnance, zejména s ohledem na nárok na podporu v nezaměstnanosti atd.): Z důvodu uzavření manželského sňatku/svazku registrovaného partnerství mezi zaměstnavatelem fyzickou osobou a zaměstnancem. Dohoda byla sepsána ve 2 vyhotoveních, z nichž 1 vyhotovení převzal zaměstnavatel a 1 zaměstnanec. Smluvní strany této dohody prohlašují, že s obsahem souhlasí a že tato smlouva byla uzavřena podle jejich skutečné, svobodné a vážné vůle, nikoli v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, a na důkaz toho pod ni připojují své podpisy. V dne podpis zaměstnance. podpis zaměstnavatele 13

14 Vzor dokumentu č. 2 - Plná moc k zastupování zaměstnavatele prostřednictvím manžela/-ky či partnera/-ky v pracovněprávních vztazích Dohoda o plné moci, 23 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění/oz Smluvní zastoupení, NOZ, z. č. 89/2012 Sb., pravděpodobná účinnost od zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění zástupce Dne. (uvede se datum uzavření dohody o zastupování) byla mezi (uvede se přesné označení zaměstnavatele, který plnou moc dává/zaměstnavatele fyzické osoby), zastoupeným (uvede se jméno, příjmení a funkce vedoucího zaměstnance oprávněného uzavřít dohodu/manžela/registrovaného partnera), dále jen zastoupený (uvede se jméno, příjmení, bydliště), dále jen zástupce uzavřena tato a dohoda o plné moci: Zastoupený zplnomocňuje touto dohodou zástupce, aby zastoupeného zastupoval v pracovněprávní věci (uvede se věc, ve které má zástupce zastupovat například obstarat personální záležitost, zastupovat zaměstnavatele před soudem nebo u úřadu práce apod.). Zástupce zplnomocnění v plném rozsahu přijímá. Zástupce se zavazuje jednat osobně ve prospěch zastoupeného ve věci uvedené v bodě 1. Dalšího zástupce si může ustanovit jen s výslovným souhlasem zastoupeného. Tato dohoda se uzavírá na dobu.. Zástupci bude za zastupování poskytnuta odměna ve výši Zastoupený se zavazuje uhradit zástupci také prokázané hotové výdaje spojené se zastupováním (cestovní náhrady apod.). Tato dohoda je vyhotovena ve dvou stejnopisech. Každý z účastníků obdrží jedno vyhotovení. V, dne podpis zástupce razítko a podpis příslušného vedoucího zaměstnance zaměstnavatele 14

15 Použitá odborná literatura komentáře zákoníku práce: Bělina, M. a kol. Zákoník práce komentář, Praha: C. H. Beck 2008, 1084 s., ISBN Hochmann, J. a kol. Zákoník práce. Komentář a předpisy související (včetně výňatků z důvodových zpráv, judikatury a vzorů typických smluv a podání), Praha. LINDE PRAHA, a. s. 2004, 728 s., ISBN Kottnauer, A. a kol. Zákoník práce. Komentář s judikaturou podle stavu k 1. lednu 2012, včetně novely účinné k 1. dubnu 2012, Praha: Leges 2012, 1088 s., ISBN Hůrka, P. a kol. Zákoník práce a související ustanovení občanského zákoníku s podrobným komentářem, právní stav k , Olomouc: ANAG 2008, 942 s., ISBN Jakubka, J. a kol. Zákoník práce a prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k , Olomouc: ANAG 2011, 1197 s. ISBN Jouza, L. Zákoník práce s komentářem, Praha: POLYGON 2006, 831 s. ISBN Kubínková, M. a kol. Nový zákoník práce s účinností od 1. ledna 2007 a související předpisy s exkluzivním výkladem a příklady pro praxi, Edice Paragrafy do kapsy, Praha: SONDY, s.r.o. 2006, 507 s. ISBN Svejkovský, J. a kol. Nový občanský zákoník. Srovnání nové a současné úpravy občanského práva, Praha: C. H. Beck 2012, 792 s. ISBN Vysokajová, M., Kahle, B., Doležílek, J. Zákoník práce s komentářem, Praha: ASPI, a. s., Wolters Kluwer 2007, 472 s. ISBN Použité odborné články: Kostadinovová, I. Dohoda o provedení práce podle občanského zákoníku nebo smlouva o dílo podle občanského či obchodního zákoníku, dostupné na webu Prameny práva: Listina základních práv a svobod, usn. č. 2/1993 Sb., jako součást Ústavního pořádku ČR, v platném znění Starý zákoník práce, z. č. 65/1965 Sb., účinný do , též jen starý zákoník práce/szp Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění/zp Zákon o rodině, z. č. 94/1963 Sb., v platném znění/zr 15

16 Zákon o registrovaném partnerství, z. č. 115/2006 Sb., v platném znění zejména novely zákona č. 261/2007 Sb./ZRP Zákon o daních z příjmu, z. č. 586/1992 Sb., v platném znění/zdaňpříjem Zákon o živnostenském podnikání, z. č. 455/1991 Sb., v platném znění/zžp Občanský zákoník, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění účinný do /OZ, nový OZ č. 89/2012 Sb. nabývá účinnosti pravděpodobně v roce 2014 Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění/zz Zákon o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb., v platném znění/zip Antidiskriminační zákon, z. č. 198/2009 Sb., v platném znění/antz Internetové zdroje: Státní úřad inspekce práce, oficiální web Ministerstvo práce a sociálních věcí, oficiální web Ústavního soudu České republiky, V Plzni zpracováno ke dni Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Kontaktní údaje na autora kostadinovova@gmail.com Tel. +420/ Web: 16

17 Odborná působiště: Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s. Katedra soukromého práva T. G. Masaryka Karlovy Vary, Česká republika Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Sady pětatřicátníků Plzeň, Česká republika Univerzita Jana Amose Komenského Praha Katedra práva Roháčova Praha 3, Česká republika 17