Na aktuální téma. Bezpečnostní populismus v praxi CEBES,

Transkript

1 Bezpečnostní populismus v praxi CEBES, Kdekoho asi napadne, proč vlastně máme v ČR systém vyhlašování stupňů ohrožení terorismem. Údajně proto, že se to v jiných státech osvědčilo, asi jako v Belgii a Francii, kde ani vyhlášení nejvyšších stupňů nebylo co platné, dále se zabíjelo v ulicích, a tak tedy vláda schválila materiál, který definuje 4 stupně ohrožení včetně způsobu jejich vyhlašování. Pro připomenutí, jedná se o následující stupně: Stupeň 0 - ideální stav, nulové nebezpečí terorismu, nemá grafické znázornění a není samostatně vyhlašován, Stupeň 1 - je třeba zvýšené bdělosti, Stupeň 2 - blíže neurčené riziko směrující vůči ČR, Stupeň 3 - vysoká míra jistoty, že se něco stane. První až třetí stupeň se navíc označují černě lemovanými trojúhelníky s barevnou výplní asi proto, aby všem bylo na první pohled jasné, o jak závažnou situaci se jedná. Jak uvádí samotné ministerstvo vnitra: V případě tzv. nebezpečí z prodlení, kdy bude potřeba reagovat okamžitě, provede vyhlášení zvýšeného stupně ministr vnitra. Vláda následně na svém nejbližším jednání takto zvýšený stupeň potvrdí, nebo jeho vyhlášení zruší. Ponechme stranou nultý stupeň, který je sám o době hloupost a ideální stav nikde nepanuje, krom asi představ členů vlády a silových resortů. Místo volání po realistickém přístupu a jeho naplňování, jsme svědky populistických představení, která přeskakují od nečinnosti 1

2 k přehnaným či opožděným reakcím. Od 11. září 2001 čelíme neustálé hrozbě teroristických útoků a myslet si, že tomu tak není, je na pováženou. Tento mechanismus vyhlašování stupňů ohrožení terorismem, byl v ČR poprvé v praxi využit v den, kdy došlo k teroristickým útokům v Belgii, kdy ministr vnitra promptně vyhlásil 1. stupeň, jelikož se asi domníval nebo měl pravděpodobně tak závažné informace, že by nemohl vyčkat večerního mimořádného zasedání vlády (když už tento stupeň zapomněli vyhlásit dávno), která ho následně tentýž den i skutečně potvrdila. Následně však bylo vyhlášeno opatření, kdy zvýšený počet policejních hlídek v ulicích posílilo i 550 vojáků. Ponechme stranou, že logicky neznáme vnitřní mechanismy procesů a opatření provedených v jednotlivých stupních ohrožení, abychom nedávali návod teroristům a jím podobným, jak se řádně připravit. Ale co to znamená pro občany? Asi to, aby měli větší strach, ale zároveň se cítili více v bezpečí. Přeci jen ukázat lidem při zvýšené bdělosti, že policie asi není dostatečně připravená a vybavená, že hned musí nasazovat armádu, je flagrantní bezpečnostní populismus. Co se bude dít za předpokladu, že bude vyhlášen vyšší stupeň, není jasné. Lze jen domýšlet, že asi nastane všeobecná mobilizace a armáda se bude v ulicích brouzdat v obrněných transportérech a pandurech. Je to již druhá ukázka, hned po koncepci Rozvoje Policie ČR, která má pravděpodobně za cíl prezentovat policii v žalostném stavu. Prostě 1. stupeň (a nikdy už nižší nebude) vyžaduje posílení policie armádou. Aby toho nebylo málo, tak si armáda zkouší na nečisto dojezdové časy na hranice pro lepší koordinaci sil a prostředků v případě nutnosti posílení policie při zvýšeném přílivu migrantů a tlaku na naše zelené hranice. Součinnost takřka bezchybná, ale bez policie 2

3 zbytečná. Přitom loňská součinnostní cvičení byla kvitována s nadšením a nevyhnuli jsme se ani prezentování skvělých výsledků. Dalším příkladem bezpečnostního populismu bez jasné vize mohou posloužit i dva vládní návrhy novel zákonů, o kterých se už vlastně moc nemluví. Prvním je zákon shromažďovací, který od června minulého roku leží v Poslanecké sněmovně a který mj. rozvolňuje zákaz maskování na shromážděních, což jde naprosto mimo smysl bezpečnostních opatření. A druhým příkladem může být absurdní ad hoc reakce na střelbu v Uherském Brodě, která neadekvátně reaguje na, doufejme, že ojedinělou, střelbu šílence. Marná jsou vysvětlování bezpečnostních expertů, že ani nový návrh nepřinese kýžený efekt, nebudou-li všichni dotčení aktéři, PČR počínaje, dělat svoji práci dobře. A budou-li se vedle nesmyslně předražených vrtulníků bez výběrového řízení a kožených papalášských důstojnických bund nakupovat za desítky milionů pracovní boty, kterým po hodině používání upadne podrážka, předražená auta, operační střediska, zbytečné a nedodané nové odznaky pro kriminálku... Namísto zaměření se na odstraňování systémových chyb, je populisticky zasahováno do legislativy s vidinou zalíbit se širokým voličským základnám s vizí domnělé ochrany bezpečnostních zájmů těchto prostých lidí. S heslem na rtech bezpečnost a obrana na prvním místě či je zapotřebí efektivní zpravodajské služby a lepší výměna informací jsme zažili i novelu zákona o zpravodajských službách, která sic zvedla míru některých pravomocí, ale kontrola zpravodajských služeb zůstala prakticky i nadále bezzubá. Takže o tom, co vlastně která tajná služba dělá či nedělá, se opět dozvíme až po nějakém uniklém odposlechu či po nezvládnutém či podceněném teroristickém útoku. Tak tomu bylo i v Belgii, Francii a Německu, poučení ovšem zjevně žádné. 3

4 Stabilní Evropa je pouze přelud, když zatím žádnou z velkých krizí, kterým společná EU čelila, nikdy uspokojivě nevyřešila. Jedná se spíše o nahrazování jedné krize druhou, která jen na čas přikryje problém jiný. Jak vlastně dopadla ekonomická krize, zejména ta řecká? Nahradila ji krize na Ukrajině. Vyvodil někdo důsledky z nerespektování platných pravidel? Jak byla vyřešena krize na Ukrajině? Nijak. Začala krize migrační. Ukrajina je bez premiéra, na rozdíl od demokracie tam korupce kvete, tak jim alespoň zrušíme víza, když už jsme to slíbili. To, že podmínky neplní, že to dokonce referendum v některých členských zemích EU odmítá, přehlédneme. Nabízí se tak otázka, čím politické elity překryjí tu současnou krizi. Podle postupného stupňování problémů a kumulace bezpečnostních hrozeb se můžeme obávat krize ještě větších rozměrů. A kde je proklamovaná odpovědnost domnělých lídrů, kteří místo rozhodného postupu v slzách prohlašují své zděšení bez přidané hodnoty návrhů, co dál. Francouzský premiér Manuel Valls po masakru v Bataclanu prohlásil, že francouzské bezpečnostní složky evidují okolo radikálů. Francie, Belgie, Německo, Rakousko a další země ve svých veřejných prohlášeních na jedné straně vnímají velikost problému a neodkladnost hrozby řešit, aby vzápětí vědomě učinili z Evropy místo, kde nikdo neví, kdo se na jejím území pohybuje. Německo přiznává, že podcenili infiltraci. Pozdě. Hans Georg Maassen, šéf německé kontrarozvědky (BfV) konstatoval, že: co se týče IS, musíme se toho dost přiučit. Dokonce objevil, že: až 70 procent všech migrantů při příchodu do Německa nepředložilo platný cestovní pas. Zaregistrováni tak byli pouze na základě vlastních údajů. To přeci víme, na rozdíl o Německa, od začátku. O většině z 1, 1 milionů příchozích do Německa v loňském roce nevíme věrohodného nic. Objevují se zprávy, že se jim ztratilo také 4

5 6000 dětí, o dospělých s rozličnými, někdy i tragicky nepřátelskými úmysly, ani nemluvě. To by nám němečtí odborníci s naší paní ombudsmankou opět mohli přijít poradit, jak se máme lidštěji o uprchlíky starat. Tzv. no-go zóny, které byly dlouho ignorovány, postupně akumulovali nesmírný problém, se kterým se země budou ještě dlouho vyrovnávat. A neuplynulo ani 24 hodin od teroristických útoků v Bruselu a Evropská komise přetvořila tuto tragédii v další příležitost absurdně omezit legální držitele zbraní, což je v boji s teroristy neúčinné a také nesmyslné. Hlavně, že je vidět činnost a možnost zatlačit na rychlé přijetí. Nizozemské předsednictví tomuto kroku jen tleská a přitakává slovům Junckera a Avramopoulose a vzápětí 1. dubna vydává nový, údajně revidovány, návrh směrnice o zbraních, který je ve svém důsledku ještě absurdnější, než samotný původní návrh. Nizozemský návrh, mimo dalších nesmyslů, rozšiřuje výčet zakázaných zbraní o takřka veškeré samonabíjecí pistole. Pro ČR by to tedy mohlo znamenat, že by došlo odhadem k zákazu bezmála 500 tisíc zbraní oproti původnímu a obdobně škodlivému návrhu Komise, který by se odhadem dotkl 50 tisíc zbraní. Není těžké domyslet, kam tento návrh směřuje. Nizozemské předsednictví záměrně vydá naprosto nepřijatelný návrh, aby vzápětí Komise mohla říci, přistupte na náš návrh kompromisní. A to vše zcela proti zdravému rozumu, bezpečnosti, obraně, národní suverenitě a návrhu skutečných řešení. Řešení migrační krize je v nedohlednu, dohoda s Tureckem, dle očekávání, nefunguje, s Libyí a dalšími není žádná, přerozdělování migrantů je zjevný nesmysl, byť by se jednalo o arabské křesťany. Všichni to sice vědí, ale EU to hodlá prosazovat dokonce zřízením celoevropského přerozdělovacího úřadu. V podobné logice se těšme na zrušení víz 5

6 s Ukrajinou a Tureckem. To bude obzvláště logický příspěvek k bezpečnější Evropě, tím spíš, že USA intenzivně varuje svoje občany před Istanbulem a tureckými letovisky, promořenými teroristickými hrozbami. To se můžeme téměř s jistotou těšit na krizi další a opět o něco vážnější. O to víc odmítejme jakékoliv projevy bezpečnostního populismu, ať už u nás nebo v Evropě. Nejde o nic méně, než o život. LV, JS 6

7 CENTRUM BEZPEČNOSTNÍCH STUDIÍ VŠ CEVRO INSTITUT (CEBES) Jungmannova 17 / Praha 1 / Czech Republic tel.: / cebes@vsci.cz/ 7