Evropský systém vstupu a výstupu cizinců konečně pod kontrolou?

Transkript

1 Evropský systém vstupu a výstupu cizinců konečně pod kontrolou? CEBES, Ve středu schválil Evropský parlament vznik nového systému tzv. vstupu a výstupu (EES), který by měl vést ke zlepšení kontroly členských zemí nad tím, kdo vstupuje do prostoru volného pohybu, tedy do prostoru Schengenu. Na vzniku systému EES se europoslanci a zástupci Rady EU shodli již na konci června. Pokud návrh odsouhlasí i členské státy, mohl by začít fungovat v roce EES, jehož cílem tedy má být zrychlení a zkvalitnění hraničních kontrol státních příslušníků třetích zemí (tedy pocházejících mimo EU), bude o těchto cizincích elektronicky evidovat celou řadu informací. Bude se například jednat o evidenci jména, otisků prstů, snímky obličeje, datum vstupu a výstupu při přechodu vnější hranice Schengenského prostoru. Dohromady by mělo jít o 26 údajů vkládaných do systému. Mělo by tedy následně dojít nejen k rychlejšímu odbavení osob, překračujících hranice Schengenu, neboť dojde k elektronizaci a odpadne případné razítkování pasů, ale i k efektivnější a sjednocující kontrole těch, kteří jsou oprávněni pobývat na území členských zemí Schengenu. Systém totiž automaticky upozorní například na to, že byl dané osobě v minulosti vstup zamítnut nebo že jí vypršela maximální povolená lhůta pro pobyt. 1

2 Je dobré si připomenout, že v současné době neexistuje spolehlivý způsob sledování cest státních příslušníků třetích zemí s povolením ke krátkodobému pobytu. V současnosti povinné opatřování cestovních dokladů razítkem je pomalé a složité a nestačí k tomu, aby orgány členských států mohly při hraniční kontrole cestujících nebo při kontrolách na území členských států odpovědně posoudit povolený pobyt. I to přispívá k tragickému výsledku že se po EU pohybují miliony lidí, o kterých neví nikdo nic. Odhalování nelegálně pobývajících osob se totiž mnohdy děje bez informací o tom, kterým osobám byl odepřen vstup na území EU, které osoby se na území EU nacházejí, zdali dodržují maximální povolenou délku krátkodobých pobytů 90 dnů během 180 denního období, bez údajů o státní příslušnosti cestujících, o jejich vízové povinnosti, atd. A přesto, že i v důsledku uvedených fatálních systémových nedostatků je řešení cizinecké problematiky v EU všeobecně považováno za natolik tragické, že je schopno negativním, extremisticko-populistickým směrem, ovlivnit politický vývoj celé Evropy, se dlouhá léta v této oblasti moc neudělalo. EES má tu neoddiskutovatelnou přednost, že by v budoucnu měl zabránit vstupu závadovým osobám, jež by mohly představovat bezpečnostní riziko pro členské země. Jako příklad je možné uvést pachatele loňského teroristického útoku v Berlíně (k tomuto tématu jsme se opakovaně vyjadřovali zde: nebo zde: několikrát i ve svých rozhovorech ředitel CEBES Salivar zde: 2

3 server-parlamentni-listy-k-dopadum-migracni-krize-a-jeji-dalsi-prognozy/), který měl až patnáct různých identit. EES by měl eliminovat právě tu praxi, kdy byl vstup osobě zamítnut, ale přesto došlo k překročení Schengenské hranice s jinými nebo falešnými doklady, jak jsme toho mohli být opakovaně svědky nejen při největší vlně migrační krize. Evropská komise si od EES slibuje, že by měl pomoci členským státům zvládat velký počet příchozích migrantů, aniž by takové země musely zásadně posílit pohraniční stráž. Taková představa je ale iluzorní, neboť nic nemůže efektivněji pomoci zvládat toky migrantů, než kvalitní fyzická ochrana vnější hranice EU, ačkoliv s řadou technologicky vyspělých prostředků pro detekci pohybu na hranicích. Vznikem EES ale konečně dochází ke kroku, po kterém je dlouhodobě voláno, tedy usnadnění výměny informací mezi členskými státy a v neposlední řadě zefektivnění práce cizineckých policistů a úředníků konzulátů, kteří musejí dobu pobytu příchozích zjišťovat podle mnohdy špatně čitelných či jakkoliv znehodnocených razítek v cestovních dokladech. Je nutné alespoň zmínit, že s návrhem na zavedení společného elektronického systému, který by umožnil přesně sledovat, kdo překračuje společné hranice Schengenu, přišla Evropská komise již v roce 2008 a je vcelku nepochopitelné, proč se tak dlouho odkládala jeho realizace. Jednou z možných příčin má být údajně ta, že byla obava o ochranu osobních dat. Zvítězila tak ochrana těch, kteří mají zájem vstoupit na naše území, před bezpečností občanů členských zemí. Dvanáct let je do jisté míry signifikantní pro tempo, jakým je přistupováno v práci Evropské komise k tak zásadním otázkám, jako je bezpečnost. Bylo by ale předčasné slavit, protože jak tento návrh ve výsledku dopadne, není jisté. Při diletantském přístupu k práci současné EK v čele s předsedou 3

4 Junckerem, nebo komisařem pro bezpečnost a migraci Avramopoulosem (blíže jsme o jeho práci a zásluhách psali zde: či vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Mogherini (o jejich odpovědnosti jsme psali například zde: je těžké cokoliv smysluplného předpovídat. Obava, že to skončí podobně jako v minulosti již několikrát, kdy zavedená pravidla, která ale řada státu nejen nerespektovala, ale EK dokonce rezignovala na jejich kontrolu, je poměrně vysoká. Pro příklady není nutné chodit daleko, jako v případě pětiletého ignorování EK problému s nedodržováním pravidel pro znehodnocování zbraní. Až po masakru v centru Paříže se daly věci do pohybu a EK přispěchala, s neuvěřitelně nekoncepční a absurdní směrnicí o regulaci zbraní (psali jsme o tématu zde: Řada z nás má v dobré paměti, co všechno je na úrovni nejvyšších představitelů a politických vůdců EU možné. Odstrašujícím příkladem budiž prosazování tzv. willkommenspolitik, následné plísnění zodpovědných členských států, které plnily dohody a ujednání až po bezbřehou toleranci pro dlouhodobě nezodpovědné členské státy typu Řecka či Itálie. Málokomu totiž dochází, jak absurdní situace nezvládnutá migrační vlna a politika lídrů EU v Evropě způsobila. Vzpomeňme třeba na maďarský plot či ochranu hranic Makedonie před vlnou migrantů z Řecka. Tam Česká republika, zcela správně, vyslala na pomoc desítky policistů, aby pomohla chránit hranice Makedonie nikoliv proto, aby migranti nepřekročili 4

5 hranici směrem do Schengenu, ale aby Schengen, ten řecký, de facto neopustili. Doufejme, že se tentokrát nebude pracovat v zaběhlých kolejích a konečně vznikne něco, za co se nebude muset EK stydět a pomůže zajistit nejen naši bezpečnost, ale i samotnou budoucnost Schengenského prostoru. Uvidíme LV, JS CENTRUM BEZPEČNOSTNÍCH STUDIÍ VŠ CEVRO INSTITUT (CEBES) Jungmannova 17 / Praha 1 / Czech Republic tel.: / cebes@vsci.cz/ 5