HOJENÍ RAN října 2009, Brno výstaviště sborník abstrakt (přednášky a postery) IV. MEZINÁRODNÍ KONGRES MINIINVAZIVNÍ A ROBOTICKÉ CHIRURGIE

Transkript

1 HOJENÍ suplementum 3 3. ročník ISSN RAN 2009 IV. MEZINÁRODNÍ KONGRES MINIINVAZIVNÍ A ROBOTICKÉ CHIRURGIE října 2009, Brno výstaviště sborník abstrakt (přednášky a postery)

2 slovo úvodem ISBN vydání, Semily, 2009 Vychází samostatně v brožované podobě jako sborník kongresu a současně jako příloha časopisu Hojení ran (ISSN ) Ročník 3. (2009); suplementum 3 Registrační číslo MK E Vydává: Nakladatelství GEUM, s. r. o. IČO: Šéfredaktor: Mgr. Karel Vízner KarelVizner@geum.org Redakční rada: prim. MUDr. Ludomír Brož prim. MUDr. Ivo Bureš prim. MUDr. Dominika Diamantová MUDr. Vladimíra Fejfarová prim. MUDr. Milada Franců, Ph.D. Božena Jelínková Bc. Markéta Koutná Anna Kulakovská prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA Marie Melicharová prof. MUDr. Alena Pospíšilová, CSc. prof. MUDr. Luboš Sobotka, Ph.D. prof. MUDr. Robert Staffa, Ph.D. MUDr. Jan Stryja Bc. Lenka Šeflová Zdeňka Šemberová prof. MUDr. Jaroslav Šimon, DrSc. doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D. Vydavatel poštovní kontakt: (autorské příspěvky a předplatné) Nakladatelství GEUM redakce Hojení ran Nádražní Semily tel.: fax: geum@geum.org internet: /hojeni ní slovo prezidenta kongresu Dovolte nám přivítat Vás opět po roce na brněnském výstavišti na již IV. kongresu miniinvazivní a robotické chirurgie. Tento kongres je věnován 90. výročí založení Masarykovy univerzity v Brně, její Lékařské fakulty a současně I. chirurgické kliniky. Velmi rádi bychom navázali na úspěch loňského setkání, ke kterému přispěla vystoupení skvělých zahraničních řečníků z Japonska, Německa a Itálie, ale i předních chirurgických kapacit z České a Slovenské republiky. Letošní kongres je vylepšen a to zejména začleněním nových aktivit (slavnostní Petřivalského přednáška, pracovní snídaně s ministryní zdravotnictví ČR Danou Juráskovou, posterové sekce jak pro lékaře tak i středně zdravotnický personál, sekce pro mladé chirurgy a výzkumníky do 35 let, polední firemní sympozia Ethicon Endo-Surgery (Johnson and Johnson), tj. generálního partnera kongresu a firmy Roche. Ozdobou odborného jednání budou i letos vystoupení zahraničních řečníků. Odborná jednání chceme intenzivně zaměřit i na jednání sesterské (SZP) a to po celou dobu jednání kongresu, včetně vlastní specializační a školící akce. Letos budou poprvé odměněna nejlepší posterová sdělení a nejlepší práce mladých chirurgů. V rámci doprovodného programu bude mimo jiné recepce opět v laoské restauraci hotelu Amphone s degustací nádherných moravských predikátních vín. Poprvé v letošním roce budou slavnostně uděleny Petřivalského ceny za rok 2008, jež se budou každoročně udělovat za rozvoj chirurgie, za rozvoj mezinárodní spolupráce v chirurgii a medicíně vůbec, za mimořádné a významné činy v oblasti chirurgických věd, za rozvoj chirurgického pracoviště. Cena Júlia Petřivalského je keramická skulptura z umělecké dílny akademické sochařky Hany Kňávové vzniklá na motiv rukou francouzského sochaře Augusta Rodina. Letošními laureáty ceny jsou prof. Michek in memoriam, prof. Táborská a prof. Potrusil. Pevně věříme, že účast na kongresu bude významným přínosem pro Vaši práci. Prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc. prezident kongresu Inzertní oddělení: Dagmar Kaprálová tel.: kapr@geum.org Zástupce vydavatele: Mgr. Kamila Víznerová Typografie a sazba: Mgr. Christo Bjalkovski Tisk: Tiskárna Glos Semily, s. r. o. tiskarna@glos.cz Předplatné: Roční předplatné 4 čísla a případná suplementa v ČR 200 Kč, v SR 7,5. Distribuci provádí pověřená společnost. HOJENÍ RAN suplementum 3/ GEUM /hojeni

3 ORTH - MED

4 4 úvod IV. mezinárodní kongres miniinvazivní a robotické chirurgie října 2009, Brno výstaviště Kongres pořádaný u příležitosti 90. výročí založení Masarykovy univerzity v Brně, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a její I. chirurgické kliniky FN u sv. Anny. ZÁŠTITU NAD KONGRESEM PŘEVZALI: Mgr. Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje Roman Onderka, primátor města Brna prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., rektor Masarykovy univerzity v Brně prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Ing. Petr Koška, MBA, MBA, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně JUDr. Antonín Jízdný, ředitel krajské pobočky VZP ČR pro Jihomoravský kraj Dipl.-Volkswirt Herbert Vogt, předseda představenstva Veletrhy Brno, a. s. POŘADATELÉ: I. chirurgická klinika LF MU a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Česká chirurgická společnost ČLS JEP Sekce miniinvazivní chirurgie, Sekce hrudní chirurgie, Koloproktologická sekce a Sekce onkochirurgická České chirurgické společnosti Profesní odborová unie zdravotnických pracovníků Čech, Moravy a Slezska Veletrhy Brno, a. s. PREZIDENT KONGRESU: prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc. VĚDECKÝ SEKRETÁŘ KONGRESU: doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D. VĚDECKÝ VÝBOR KONGRESU: doc. MUDr. Roman Benej, Ph.D. doc. MUDr. Stanislav Czudek, CSc. prof. MUDr. Alexander Ferko, Ph.D. prof. MUDr. Martin Fried CSc. prof. MUDr. Petr Gál, Ph.D. prof. MUDr. Jiří Hoch, CSc. prof. MUDr. Zdeněk Kala, Ph.D. prof. MUDr. Peter Kothaj, CSc. prof. MUDr. Zdeněk Krška, CSc. doc. MUDr. Čestmír Neoral, CSc. prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. doc. MUDr. František Vyhnánek, CSc. prof. MUDr. Jan Wechsler, CSc. ORGANIZAČNÍ VÝBOR KONGRESU: Ladislava Badalíková, DiS. prim. MUDr. Petr Diviš MUDr. Jan Doležel, Ph.D. odb. as. MUDr. Václav Jedlička, Ph.D. MUDr. Jiří Jeřábek MUDr. Bohuslav Kianička, Ph.D. MUDr. Jiří Korbička, Ph.D. MUDr. Adam Peštál, Ph.D. doc. MUDr. Petr Piskač, CSc. Renata Škrabalová, DiS odb. as. MUDr. Petr Vlček, Ph.D. odb. as. MUDr. Jan Žák, Ph.D. HOJENÍ RAN suplementum 3/ GEUM /hojeni

5 program října 2009 pavilon A, Rotunda slavnostní zahájení ní slovo prezidenta kongresu Čapov, I. Pozdravy členů čestného předsednictva Mgr. Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje, Roman Onderka, primátor města Brna, prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., rektor MU v Brně, prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., děkan LF MU v Brně, Ing. Petr Koška, MBA, ředitel FN u sv. Anny v Brně Hudební vystoupení Janáčkova kvarteta slavnostní předání Petřivalského ceny Čapov, I., Žaloudík, J., Koška, P Petřivalského přednáška Wechsler, J Hrudní chirurgie I. předsednictví: P. Pafko, Č. Neoral, I. Čapov Budoucnost české hrudní chirurgie Pafko, P., Praha Miniinvazivní intervence u stromálního tumoru jícnu Neoral, Č., Aujeský, R. I. chirurgická klinika, FN Olomouc Vyhrazená přednáška F. Melfi, Pisa, Itálie Vyhrazená přednáška D. Gossot, Paříž, Francie Vyhrazená přednáška L. Luzzi, Pisa, Itálie Robotika předsednictví: L. Veverková, P. Štádler, M. Schraml Robotická technologie: současný stav a další evoluce Řehák, J., Praha Zkušenosti v RAPE Schatteman, P., Aalst, Belgie Robotická radikální prostatektomie naše zkušenosti po provedení prvních 130 operací Schraml, J., Štrbavý, M., Bočan, M. Centrum robotické chirurgie, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. ORL robotická chirurgie TORS Sláma, K. Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku, Krajská zdravotní, a. s. Masarykova nemocnice, o. z GEUM /hojeni suplementum 3/2009 HOJENÍ RAN

6 6 program Současné možnosti roboticky asistované cévní chirurgie Štádler, P., Dvořáček, L., Vitásek, P. Oddělení cévní chirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha Kolorektální program Robotického centra K. Z. a. s. Rejholec, J., Smetana, J., Děčín Roboticky asistované výkony při řešení prolapsu rekta Vlček, P., Čapov, I., Chalupník, Š., Korbička, J., Veverková, L., Jedlička, V., Rovný, I., Jeřábek, J. I. chirurgická klinika, LF MU a FN U svaté Anny v Brně Italské zkušenosti s roboticky asistovanými výkony v oblasti kolorekta Grossetto Možnosti roboticky asistovaných výkonů při řešení komplikovaných onkochirugických onemocnění rekta Eber, Z., Tvarůžek, J., Sirotek, L., Obermannová, R., Vyskočil, J. Centrum robotické chirurgie Vysočina, Nemocnice sv. Zdislavy, a. s., Masarykův onkologický ústav Kolorektální chirurgie předsednictví: J. Hoch, J. Smetka, P. Vlček, J. Örhalmi Divertikulitida sigmatu indikace a timing chirurgické léčby Hoch, J., Praha Možnosti TEM v diagnostice nádorů rekta Smetka, J., Okénka, B.,Okáč, V., Kyjov Možnosti chirurgického řešení karcinomů v aborální třetině rekta Örhalmi, J., Klos, K., Jackanin, S., Holéczy, P. Chirurgické oddělení, Vítkovická nemocnice, Ostrava Využití robotického systému da Vinci při řešení kolorektální problematiky na I. chirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně Chalupník, Š., Vlček, P., Korbička, J., Čapov, I., Veverková, L. I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny, Brno Lymfatické mapování a biopsie sentinelové uzliny u kolorektálního karcinomu srovnávací studie, zlepšení lymfatického stagingu Duben, J., Gatěk, J., Dudešek, B., Hnátek, L., Musil, T., Kotoč, J., Kotočová, K. Chirurgické oddělení nemocnice Atlas Zlín, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Konzervativní léčba ulcerózní kolitidy Zbořil, V., Brno Single port colectomy Remzi, USA Novinky v endoskopickém programu firmy AESCULAP A. Munteanu, Brno přestávka na kávu Hrudní chirurgie II. předsednictví: F. Vyhnánek, V. Hytych, V. Jedlička HOJENÍ RAN suplementum 3/ GEUM /hojeni

7 program 7 Video-asistovaná torakoskopická chirurgie (VATS) v diagnostice a léčení onemocnění pleury, plic a mediastina Vyhnánek, F., Jirava, D., Očadlík, M., Vojtíšek, O., Fanta, J. Chirurgická klinika, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha Miniinvazivní chirurgický přístup v léčbě maligního fluidothoraxu Jirava, D., Vyhnánek, F., Očadlík, O. Chirurgická klinika, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha Videotorakoskopická sympatektomie v terapii refrakterní angíny pectoris z pohledu kardiologa Dobiáš 1, M., Stříteský 1, M., Fricová 1, J., Demeš 2, R., Linhart 3, A., Buncová 4, M. 1 KARIM, 1. LF UK a VFN, Praha; 2 I. chirurgická klinika, 1. LF UK a VFN, Praha; 3 II. interní klinika, 1. LF UK a VFN, Praha; 4 Radioizotopové pracoviště, IKEM, Praha Desmoid hrudní stěny volba optimálního postupu Jedlička, V., Čapov, I., Veselý, J., Peštál, A., Doležel, J., Veselý, M., Veselý, K., Brno Naše zkušenosti s VATS resekcemi plic Hytych 1, V., Horaž ovský 1, P., Konopa 1, Z., Chlumský 2, J., Schindler 3, I., Spálený 3, A., Tašková 1, A., Vašáková 2, M. 1 Chirurgická klinika, 1. LF a FTNsP, Praha; 2 Pneumologická klinika, 1. LF a FTNsP, Praha; 3 Anesteziologicko resuscitační klinika, 1. LF a FTNsP, Praha Současné možnosti zobrazovacích metod v oblasti hrudníku Postránecká, V., Brno Mladí chirurgové do 35 let předsednictví: J. Wechsler, Č. Neoral, A. Ferko Technika laparoskopické levostranné jaterní lobektomie a hemipankreatektomie (video) Hlavsa, J., Brno Laparoskopická sleeve gastrektomie s přešitím resekční linie Cagaš, J., Jeřábek, J., Čapov, I. I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny v Brně Miniinvazivní sutura Achillovy šlachy naše zkušenosti se systémem Achillon Čiernik, J., Diviš, P., Reška, M., Konečný, J. I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny, Brno Možnosti řešení zlomenin malých kostí Kábela, M., Reška, M., Konečný, J. I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny, Brno Biliární ileus diagnostická i terapeutická výzva. Prezentace kazuistiky, diskuse terapeutických možností Paseka, T., Jedlička, V., Žák, J. I. chirurgická klinika, LF MU a FN U sv. Anny v Brně Hodnocení infekce v ráně Chovanec, Z., Veverková, L., Brno Vyhlášení vítězů posterové sekce a vítězné přednášky sekce mladých chirurgů předsednictví: Č. Neoral, F. Vyhnánek společenský večer Laoská restaurace 2009 GEUM /hojeni suplementum 3/2009 HOJENÍ RAN

8 8 program 19. října 2009 pavilon A3, Morava Pracovní sympozium generálního partnera Johnson & Johnson, s. r. o., divize Ethicon Téma: Je možné zvýšit prevenci infekčních komplikací v chirurgii? ní slovo I. Čapov, Brno a H. Nebeská, Praha Komplikace v chirurgii specifické ukazatele kvality péče. Sběr dat, archivace, analýza a jejich reportování na pracovišti Ferko, A., Hradec Králové Komplikace v chirurgii z pohledu manažera nosokomiálních nákaz Š astná, E., Přerov Novinky v antibiotické profylaxi v chirurgii Tejkalová, I., Brno Prevence infekčních komplikací v kolorektální chirurgii Všetíček, J., Brno Prevence infekčních komplikací v hrudní chirurgii Čapov, I., Brno Další úroveň ochrany další úroveň prevence. Role antimikrobiálního šicího materiálu Marecký, M., Přerov 20. října 2009 Hotel Holiday Inn, Brno, salónek I + II snídaně s ministryní zdravotnictví ČR Danou Juráskovou moderuje: L. Veverková 20. října 2009 pavilon A, Rotunda Resekce jater moderuje: P. Kothaj, V. Třeška, M. Ryska, A. Ferko Laparoskopicky asistovaná pravostranná hemihepatektómia (video) Kothaj, P., Bánská Bystrica Laparoskopický přístup k anatomickým resekcím jater Ferko, A., Šubrt, Z., Jon, B., Čečka, F., Hradec Králové Limity jaterních resekcí Třeška, V., Skalický, T., Plzeň Má aplikace různých technik významný podíl na výsledku resekce jater? Ryska, M., Langer, P. Specifika jaterních resekčních zákroků v dětském věku Kala, Z., Brno HOJENÍ RAN suplementum 3/ GEUM /hojeni

9 program 9 Laparoskopie jako součást komplexního řešení jaterních metastáz Diviš, P., Čapov, I., Žák, J., Brno Traumatologie předsednictví: M. Mašek, I. Čižmář, M. Reška Organizace traumatologické péče v JMK z pohledu traumacenter Mašek, M., Mach, P., Ruber, V., Brno Výhody artroskopicky asistované osteosyntézy Konečný, J., Reška, M. I. chirurgická klinika, LF MU a FN Brno Artroskopicky asistovaná osteosyntéza patní kosti Čižmář, I., Olomouc Artroskopicky asistovaná osteosyntéza patní kosti Rak, V., Brno Artroskopicky asistovaná osteosyntéza v oblasti ramenního kloubu Uher, T., Brno Artroskopicky asistovaná osteosyntéza tibiálního plateau Reška, M., Konečný, J., Diviš, P., Kábela, M., Čiernik, J. I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny, Brno přestávka na kávu Varia předsednictví: J. Gatěk, I. Penka, J. Eim, J. Wechsler Možnosti využití minimálně invazivních postupů u resekčních výkonů na jícnu Penka, I., Brno Rozšířená lymfadenektomie u časného karcinomu žaludku: pětileté přežití Gatěk, J., Musil, T., Duben, J., Hnátek, L., Dudešek, B. Chirurgické oddělení nemocnice Atlas Zlín, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Intestinální endometrióza Drahoňovský, J., Otčenášek, M., Štefka, J., Denemark, L., Vyhnánek, F., Praha Laparoskopický přístup při volbě optimální radikality u zhoubných nádorů hrdla Eim, J. Nemocnice Vyškov Laparoskopická appendektomie u dětí jako standardní postup Teyschl, O., Brno Pokroky v technice laparoskopických resekcí parenchymatózních orgánů a její indikace Kysela, P., Brno SILS (Single Incision Laparoscopy Surgery) naše zkušenosti Erhart, D., Pohnán, R. II. chirurgická klinika, 2. LF UK a ÚVN, Praha 2009 GEUM /hojeni suplementum 3/2009 HOJENÍ RAN

10 10 program Operace pro primární hyperparatyreózu miniinvazivní přístupy Libánský 1, P., Naňka 2, O., Adámek 1, S. 1 III. chirurgická klinika, 1. LF UK a FN Motol, Praha; 2 Anatomický ústav 1. LF UK, Praha Kýly předsednictví: S. Czudek, J. Smetka, J. Jeřábek Trendy operačních technik kýl dutiny břišní Czudek, S., Nový Jičín Ventral patch v řešení umbilikální hernie Smetka, J., Okénka, B., Jermář, P., Kyjov Laparoskopická inguinální hernioplastika fixace sí ky chirurgickým lepidlem Jeřábek, J., Cagaš, J. II. chirurgická klinika, LF MU a FN U sv. Anny v Brně Laparoskopické řešení velkých smíšených hiatových hernií Procházka, V., Brno Vzácná komplikace po laparoskopické operaci tříselné kýly kazuistika Novák, L., Dvořáček, M., Štefka, R., Skála, P. Chirurgická klinika, FN Královské Vinohrady, Praha Bariatrie a NOTES předsednictví: M. Fried, M. Kasalický, P. Holéczy Redukce žaludku u morbidně obézních hybridním přístupem Fried, M., Praha bariatrických operací čtyřleté zkušenosti Holéczy, P., Bolek, M., Krištof, J., Ševčíková, J. Vítkovická nemocnice a. s., Ostrava-Vítkovice Je laparoskopická sleeve gastrectomy bezpečná a efektivní metoda? Kasalický 1, M., Pohnán 1, R., Housová 2, J., Haluzík 2, M. 1 Chirurgická klinika, 2. LF UK a ÚVN, Praha; 2 3. Interní klinika, 1. LF UK a VFN, Praha Je GERD nebo hiátová hernie kontraindikací gastrické bandáže? Doleželová, K., Praha Laparoskopie metodou NOTES transgastricky Veselý, V., Třeška, L., Moláček, J., Šmíd, D., Šebor, J., Geiger, J. Chirurgická klinika, FN Plzeň Laparoskopická sleeve resekce žaludku komplikace Čierny, M., Toldy, J., Zatočil, Z., Vyplel, L., Klimentová, L. BMI Chirurgie, a. s., Brno ečné zhodnocení kongresu Gürlich, R., Praha HOJENÍ RAN suplementum 3/ GEUM /hojeni

11 program 11 POSTEROVÁ SEKCE Pavilon A, foyer sálu Rotunda Výhody a perspektiva roboticky asistovaných cévních rekonstrukcí demonstrace na souboru 30 pacientů v rámci robotického centra FN u sv. Anny v Brně Dvořák, M., Novotný, T., Staffa, R. II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně; Centrum robotické chirurgie FN u sv. Anny v Brně Tkáňová lepidla v hrudní chirurgii Veselý, M., Peštál, A., Jedlička, V., Doležel, J., Chovanec, Z., Čapov, I., Brno Alternativní implantace perkutánní gastrostomie Urbánek, L., Piskač, P., Urbánková, P., Hnízdil, L., Veverková, L.; FN U sv. Anny, Brno Krvácení do horní části gastrointestinálního traktu endoskopické řešení Hnízdil, L., Piskač, P., Urbánek, L., Veverková, L. I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny v Brně Výživa u pacienta s akutní pankreatitidou Žák, J. et al.; I. chirurgická klinika, LF MU a FN U sv. Anny v Brně Laparoskopická transhiatální exstirpace jícnu Neoral, Č., Aujeský, R., Vrba, R., Klein, J., Bohanes, T. I. chirurgická klinika, LF UP a FN Olomouc Využítí PET-CT při strategii léčby karcinomu jícnu Neoral 1, Č., Mysliveček 2, M., Vomáčková 1, K., Aujeský 1, R., Vrba 1, R., Formánek 2, R. 1 I. chirurgická klinika, LF UP a FN Olomouc; 2 Klinika nukleární medicíny, LF UP a FN Olomouc Videotorakoskopická sympatektomie v terapii refrakterní angíny pectoris z pohledu hrudního chirurga Demeš 1, R., Linder 2, J., Semrád 2, M., Dobiáš 3, M., Stříteský 3, M., Zima 4, T., Trča 1, S. 1 I. chirurgická klinika, 1. LF UK a VFN, Praha; 2 II. chirurgická klinika, 1. LF UK a VFN, Praha; 3 KARIM, 1. LF UK a VFN, Praha; 4 Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. LF UK a VFN, Praha Videotorakoskopická sympatektomie v terapii refrakterní angíny pectoris z pohledu kardioanesteziologa Stříteský 1, M., Dobiáš 1, M., Fricová 1, J., Demeš 2, R. 1 KARIM, 1. LF UK a VFN, Praha; 2 I. chirurgická klinika, 1. LF UK a VFN, Praha chirurgické léčby u karcinomu žaludku při D2 lymfadenektomii Vrba, R., Neoral, Č., Malý, T., Aujeský, R. I. chirurgická klinika, FN Olomouc Přežívání nemocných po RFA jaterních metastáz kolorektálního karcinomu Starý, L., Vysloužil, K., Klementa, I., Zbořil, P., Skalický, P. I. chirurgická klinika, FN Olomouc Miniinvazivní přístup při léčbě karcinomu rekta Starý, L., Vysloužil, K., Klementa, I., Zbořil, P., Skalický, P., Neoral, Č. I. chirurgická klinika, FN Olomouc 2009 GEUM /hojeni suplementum 3/2009 HOJENÍ RAN

12 12 program 20. října 2009 pavilon A3, Morava Pracovní sympozium Roche, s. r. o. Téma: Současný pohled na léčbu metastáz kolorektálního karcinomu do problematiky Vítová, S., Brno Evropský konsensus v léčbě jaterních metastáz Diviš, P., Brno Současné trendy v léčbě kolorektálního karcinomu Katolická, J., Brno Multidisciplinární přístup k léčbě metastáz kolorektálního karcinomu Tomášek, J., Brno Perkutánní řešení jaterních metastáz invazivní radiologie Křístek, J., Brno Přístup k chirurgické léčbě plícních a jaterních metastáz Doležel, J., Brno SESTERSKÁ SEKCE 19. října 2009 pavilon A3, Morava předsednictví: Moderová, Hamříková, Badalíková, R. Škrabalová ní slovo: Zveřinová, J. Robotická chirurgie v Brně Škrabalová, R., Krajíčková, L., Brno Robotický systém da Vinci s HD v ORL Nedvědová, E. Krajská zdravotní, a. s. Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. Použití robotického systému da Vinci v kardiochirurgii Lacinová, M. Kardiochirurgické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha Vývoj v chirurgii od počátků po robotiku Zápařková, L., Janušeková, I., Brno Chirurgické šicí materiály Lacinová, S., Komendová, Š., Brno Novinky v drenážních systémech Hamorská, G., Danková, D., Brno HOJENÍ RAN suplementum 3/ GEUM /hojeni

13 program 13 Tkáňová lepidla v hrudní chirurgii Veselý, M., Peštál, A., Jedlička, V., Doležel, J., Chovanec, Z., Čapov, I. I. chirurgická klinika, LF MU a FN U sv. Anny v Brně Využití Tachosilu v chirurgii Moravcová, P., Brno 20. října 2009 pavilon A3, Morava předsednictví: D. Jurásková, Moderová, Hamříková, Badalíková Rizikové faktory na operačním sále Dvorská, P., Čikešová, J. Oddělení centrálních operačních sálů, Ústřední vojenská nemocnice, Praha Informační systém MEDIX Hammer, J. B. Braun Medical, s. r. o. Syndrom vyhoření u zdravotnických pracovníků Neudertová, H., Brno Téma přednášky vyhrazeno Jurásková, D., Ministryně zdravotnictví ČR Výživa perioperačních sester Adámková, D., Prokešová, L., Brno Artroskopicky asistovaná osteosyntéza Reška, M., Brno Artroskopie Pojetová, I. Klinika úrazové chirurgie, FN Brno Komplexní ošetřovatelská péče po artroskopii Štelclová, M., Staníková, P., Brno Mýty a omyly chemoterapie Šnýdrová, D., Brno 21. října 2009 I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny v Brně školitel: J. Korbička 9.00 kurs laparoskopické a robotické resekce tlustého střeva 2009 GEUM /hojeni suplementum 3/2009 HOJENÍ RAN

14 14 Radikální operace v oblasti malé pánve patří k technicky nejobtížnějším chirurgickým výkonům vůbec. Na našem pracovišti byly radikální prostatektomie prováděny klasickou otevřenou retropubickou technikou. Po otevření robotického centra v srpnu 2008 se provádějí téměř výhradně s využitím da Vinci robotického systému. Cílem práce je prezentace našich zkušeností po provedení prvních 130 výkonů. Metody Retrospektivní vyhodnocení dat u prvních 130 pacientů, kteří v našem robotickém centru podstoupili robotickou radikální prostatektomii pro klinicky lokalizovaný adenokarcinom prostaty v průběhu 12 měsíců ( ). Byl použit trasperitoneální přístup pěti porty, da Vinci S robotický systém a to dvěma operatéry. Data zahrnují základní demografické údaje, klinické a patologické stadium, hladinu PSA, Gleason skore, operační čas, krevní ztráty a délku hospitalizace. Průměrný věk byl 65 let (41 79), průměrná předoperační hladina PSA byla 9,6 (1,09 51,0), distribuce klinických stadií byla následující: ct1 (a,c) 26 %; ct2 (a,b) 46 %; ct2c 25 % a ct3 (a,b) 3 %. Patologická stadia byla následující: T0 1 %; T2a 20 %; T2b 4 %; T2c 39 %; T3a 26 % a T3b 10 %. Průměrný operační čas byl 180 minut ( minut). Průměrná krevní ztráta činila 210 ml ( ml). Bylo potřeba jedné pooperační transfuze. Nezaznamenali jsme žádné periopeabstrakta Abstrakta Miniinvazivní intervence u stromálního tumoru jícnu Neoral, Č., Aujeský, R. I. chirurgická klinika, FN Olomouc Gastrointestinální stromální tumor patří mezi nejčastější mesenchymální nádory trávícího traktu. Souhrnné studie udávají největší výskyt těchto nádorů v žaludku (60 70 %), dále následuje tenké střevo (20 25 %), tlusté střevo (5 %) a nejméně početné zastoupení je udáváno v jícnu (2 %). Robotika Robotická technologie: současný stav a další evoluce Řehák, J., Praha Zkušenosti v RAPE Schatteman, P., Aalst, Belgie Morfologie gastrointestinálního stromálního tumoru Tumor vychází z některé vrstvy pod sliznicí gastrointestinální stěny (nejčastěji z muscularis propria) a vyklenuje se většinou do lumina. Při své vzácnější lokalizaci v jícnu se na rozdíl od jiných části GITu nešíří na zde chybějící serózní povrch, ale spíše má tendence k šíření svalovinou s překrytí zevními svalovými vlákny. Může docházet k ulceraci přilehlé sliznice. Robotická radikální prostatektomie naše zkušenosti po provedení prvních 130 operací Schraml, J., Štrbavý, M., Bočan, M. Centrum robotické chirurgie, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. Sestava pacientů V letech jsme operovali celkem 8 pacientů s benigním tumorem jícnu, šest mužů a dvě ženy. Lokalizace tumoru byla 6krát v oblasti hrudního jícnu a dvakrát v oblasti abdominálního jícnu respektive na hranici hrudního a abdominálního jícnu. Následně byl u 7 diagnostikován stromální tumor jícnu. V sedmi případech jsme operovali miniinvazivně metodou rendez-vous. Operační výkon byl navigován endoskopicky. Pětkrát byl tumor odstraněn torakoskopicky, dvakrát laparoskopicky při jeho lokalizaci v distální části jícnu. Jedenkrát bylo postupováno u objemného tumoru VATS technikou a tumor byl z jícnu vyjmut otvorem po excisi jeho stopky. Všichni pacienti se zhojili per primam a v rozmezí 4 9 dne odešli do domácího léčeni. Jsou dispenzarizováni a u žádného z nich se neobjevila recidiva tumoru. GIST v jícnové lokalizaci je poměrně vzácný. Vzhledem k biologické povaze tumorů u našich pacientů bylo možno považovat exstirpaci ze stěny jícnu za dostatečnou. Z toho pacienti jednoznačně profitují nebo jakýkoliv resekční výkon je z pohledu problematiky jícnové chirurgie velmi závažný. Přitom je nutno mít na paměti, že v době operace není diagnóza jasná a o povaze tumoru rozhodne až kompletní histopatologické vyšetření. Jeho odběr předem přes sliznici by totiž znemožňoval jeho miniinvazivní vyjmutí ze stěny bez narušení integrity sliznice. HOJENÍ RAN suplementum 3/ GEUM /hojeni

15 abstrakta 15 rační úmrtí. Měli jsme 3 pooperační komplikace (2 %). Průměrná doba hospitalizace byla 5 dnů a celkové procento pozitivních okrajů 26 %. Robotická radikální prostatektomie je bezpečná a minimálně invazivní operační technika, která poskytuje dobré funkční a onkologické výsledky. Naše iniciální zkušenost dokumentuje rapidní zlepšování ve výsledcích u chirurga bez předchozí laparoskopické zkušenosti. Procento komplikací je minimální. Metoda má všechny předpoklady stát se zlatým standardem v léčbě lokalizovaného karcinomu prostaty. Otázka k diskusi: Je potřeba, aby urolog začínající prostatektomie na systému da Vinci, znal techniku otevřené radikální prostatektomie? ORL robotická chirurgie TORS Sláma, K. Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku, Krajská zdravotní, a. s. Masarykova nemocnice, o. z. Výkony pro robotickou chirurgii v ORL oboru jsou již desetiletí prováděny standardními chirurgickými postupy, které využívají zevního přístupu. Se zavedením robotické chirurgie do ORL oboru, nazývané ve zkratce TORS z anglického Trans Oral Robotic Surgery, očekáváme přínos zejména ve vyjmenovaných skupinách výkonů, týkajících se operací v trubici hltanové. Patří mezi ně především onkologické operace kořene jazyka, oblasti supraglotis a hypofaryngu a zmenšení kořene jazyka pro obstruktivní Sleep Apnea syndrom. Centrem pozornosti jsou neoplazmata rozsahem dle TNM klasifikace T1,T2. Rozvrstvení výkonů předpokládá pro diagnózu novotvarů v oblasti kořene jazyka, trubice faryngeální a supraglotis. Ve srovnání se standardními postupy umožňuje robotická chirurgie pomocí nástrojů, umístěných na ramenech robota, operovat v jinak poměrně obtížně dostupných místech dutiny ústní a hypofaryngu, a to včetně vchodu do hrtanu a vchodu do jícnu. Bez použití dlouhých ramen, respektive nástrojů, kterými disponuje robot, je standardní zevní chirurgický přístup významně limitován. Takto je možné dosáhnout a odoperovat onemocnění, která jsou uložena v jinak hůře přístupných místech v hloubce dutiny ústní a hypofaryngu bez použití vnějších řezů. Operace provedené bez vnějších řezů dutinou ústní představují pro pacienta nesporný přínos v mnoha aspektech. Na prvním místě je potřeba jmenovat zkrácenou délku hojení, nebo jak je všeobecně známo, operace nebo poranění omezená na dutinu ústní mají celkově kratší dobu hojení. Pro pacienta je bezpochyby důležitý také efekt kosmetický. S tím souvisí i zkrácení délky hospitalizace v nemocničním zařízení a tím úspora jak přímých tak nepřímých nákladů systému. Pokud dále uvážíme, že je pacient operován cestou dutiny ústní, bez vnějších řezů, odpadá u těchto robotických operací zevní ošetřování ran jako je tomu u zevních přístupů. Současné možnosti roboticky asistované cévní chirurgie Štádler, P., Dvořáček, L., Vitásek, P. Oddělení cévní chirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha Robotické systémy přinesly do klinické praxe významný posun vpřed v oblasti minimálně invazivní cévní chirurgie a odbouraly zásadní nevýhody laparoskopické cévní chirurgie, ke kterým patří dlouhá doba potřebná k šití cévní anastomózy a dlouhá doba naložené cévní svorky. Autoři uvádějí ucelenou sestavu cévních pacientů u kterých provedli robotickou operaci. Metodika Od listopadu 2005 do září 2009 bylo provedeno 150 roboticky asistovaných cévních rekonstrukcí. Ve všech případech bylo postupováno podle vlastního modifikovaného transperitoneálního přístupu, který významně urychluje preparaci v aortoiliacké oblasti. Robotický systém da Vinci byl využit při iliakofemorálních a aortofemorálních rekonstrukcích, u operací výdutě břišní aorty nebo pánevní tepny, při rekonstrukcích bifurkace aorty, 2krát při hybridním výkonu (jednou při revaskularizaci renální tepny a implantaci stentgraftu a jednou při aortofemorální rekonstrukci v kombinaci s rekonstrukcí kýly v jizvě a jednou při řešení 6 cm výdutě slezinné tepny. V uvedeném souboru byla mortalita 0 %. Ve čtyřech případech (2,7 %) byla nutná konverze na mini nebo plnou laparotomii a čtyři pacienti (2,7 %) prodělali významnější pooperační komplikaci. V jednom případě (0,7 %) byla operace pro poruchu robotického systému dokončena laparoskopicky. Minimálně invazivní cévní chirurgie vstoupila s použitím robotických systémů do zcela nového období ve kterém se daří odbourat zásadní nedostatky cévní laparoskopie. Podstatné zjednodušení šití cévní anastomózy nebo arteriální plastiky se zkrácenou dobou cévní svorky, možnost trombendarterektomie, poměrně jednoduchý uzávěr lumbálních tepen při operacích AAA a nakonec i uzávěr vaku AAA a retroperitonea představují v současné době možnosti uplatnění robotického systému v cévní chirurgii. Jak se zdá, do budoucna se robot zcela jistě uplatní i při hybridních výkonech na aortě i viscerálních tepnách GEUM /hojeni suplementum 3/2009 HOJENÍ RAN

16 16 abstrakta Kolorektální program Robotického centra K. Z. a. s. Rejholec, J., Smetana, J., Děčín Roboticky asistované výkony při řešení prolapsu rekta Vlček, P., Čapov, I., Chalupník, Š., Korbička, J., Veverková, L., Jedlička, V., Rovný, I., Jeřábek, J. I. chirurgická klinika, LF MU a FN U sv. Anny v Brně Cíl studie Cílem této práce bylo zhodnocení výsledků chirurgické léčby prolapsu rekta pomocí robotického systému da Vinci během tříletého intervalu na I. chirurgické klinice v Brně. Metodika Do souboru byli zahrnuti pacienti operovaní pro kompletní prolaps rekta od května 2006 do května Pro tento typ onemocnění bylo celkem operováno 37 pacientů s využitím robotického systému da Vinci, výsledky srovnáváme i s využitím klasické laparoskopické techniky. Většina robotických výkonů je spojena s resekcí, dále se jedná o přední či zadní rektopexi. Pacienti jsou podrobně předoperačně vyšetřeni (anorektální manometrie, defekografie, endoskopie, transrektální ultrazvuk, transit time). Dle funkčních vyšetření se pooperačně zlepšila zejména inkontinence stolice včetně senzorické složky, u resekčních výkonů bylo i signifikantní zlepšení obstipačních obtíží. Recidivu kompletního prolapsu rekta jsme nepozorovali, jen mukózní prolaps spojený s hemoroidálními plexy. Transabdominální operace při řešení kompletního prolapsu rekta považujeme mezi jednotlivými výkony (transperineální, transanální) za nejvíce komplexní s adekvátními funkčními výsledky a jednu z hlavních indikací využití systému da Vinci v oblasti kolorektální chirurgie vidíme při řešení této problematiky. Italské zkušenosti s roboticky asistovanými výkony v oblasti kolorekta Grossetto Možnosti roboticky asistovaných výkonů při řešení komplikovaných onkochirugických onemocnění rekta Eber, Z., Tvarůžek, J., Sirotek, L., Obermannová, R., Vyskočil, J. Centrum robotické chirurgie Vysočina, Nemocnice sv. Zdislavy, a. s.; Masarykův onkologický ústav Tabulka: Wells (n=7) Ripstein (n=5) Resection rectopexy (n=25) doba sledování (měsíce) 16,4 (5 24) 15,5 (5 24) 18,7 (5 26) operační čas (minuty) 190 ( ) 170 ( ) 220 ( ) doba hospitalizace (dny) 7,8 (6 9) 7,6 (6 10) 8,8 (6 14) inkontinence stolice (Holshneider) (%) zácpa (%) před 5 (71) 4 (80) 21 (84) po 2 (29) 1 (20) 4 (16) před 2 (29) 1 (20) 13 (52) po 1 (14) 1 (20) 6 (24) Dyschesia (%) před 6 (86) 4 (80) 23 (92) po 2 (29) 1 (20) 4 (16) bolest perinea (%) Robotické výkony výsledky (n=37) před 3 (43) 2 (40) 7 (28) po 2 (29) 2 (40) 6 (24) rekurence (2 mucosal prolaps) Česká Republika patří mezi země s nejvyšší incidencí karcinomů rekta. V rámci komplexní onkologické léčby se vedle novinek v systémové terapii uplatňují i nové chirurgické přístupy s použitím nejmodernějších technologií. Chirurgické řešení solidních nádorů zaujímá v algoritmu jejich terapie přední místo, nebo exaktně provedená operace zásadním způsobem ovlivňuje prognózu pacienta. Metody V robotickém centru Vysočina bylo v období provedeno 49 roboticky asistovaných operací u pacientů s diagnózou karcinom rekta. Do souboru byli zařazeni pacienti vyhovující indikačním kriteriím pro zavedení kapnoperitonea. Nebyla brána zřetel na pokročilost tumoru, vyloučeni byli pouze pacienti s karcinózou peritonea. Da Vinci LAR byla provedena u 45 pacientů, da Vinci APR u 4 pacientů. U jedné pacientky byla pro pokročilost tumoru a prorůstání do vagíny resekována zadní poševní stěna. U 2 pacientů jsme přistoupili ke konstrukci protektivní ileo stomie. S narůstajícím počtem operačních výkonů jsme zaznamenali snížení operačních časů a krevní ztráty. Ukázala se HOJENÍ RAN suplementum 3/ GEUM /hojeni

17 abstrakta 17 i možnost řešení komplikovaných stavů. Prokázala se taktéž nutnost stabilního operačního týmu. po intersfinkterické resekci rekta byla provedena v pozdějším období kolostomie pro inkontinenci. Roboticky asistované operace jsou bezesporu přínosem v chirurgické léčbě karcinomu rekta a lze konstatovat, že pokročilost lokálních nálezů není kontraindikací k robotickým výkonům. Dokonalý přehled v malé pánvi a přesnost operačních nástrojů naopak umožňují technické provedení, které je běžnou operační technikou těžko dosažitelné. Kolorektální chirurgie Divertikulitida sigmatu indikace a timing chirurgické léčby Hoch, J., Praha Možnosti TEM v diagnostice nádorů rekta Smetka, J., Okénka, B.,Okáč, V., Kyjov Možnosti chirurgického řešení karcinomů v aborální třetině rekta Örhalmi, J., Klos, K., Jackanin, S., Holéczy, P. Chirurgické oddělení, Vítkovická nemocnice, Ostrava U pacientů s velmi nízkým karcinomem rekta do 5 cm lze provést kromě abdominoperineální amputace rekta i sfinkter zachovávající operace formou ultra-nízké resekce rekta, intersfinkterické resekce rekta, nebo resekce rekta s koloanální anastomózou. Indikace pro sfinkter zachovávající operace jsou přísné a jsou určeny jen pro vybranou skupinu pacientů. Metody Retrospektivně byl vyhodnocen soubor pacientů s karcinomem rekta za období Hodnotili jsme následující ukazatele: věk, druh operace, délka hospitalizace, morbidita, letalita, procento ranných komplikací, dehiscencí anastomóz a jiných komplikací, staging, funkční výsledky v pooperačním období. Sfinkter zachovávající operace jsou vhodné a bezpečné u přísně indikované vybrané skupiny pacientů. Funkční výsledky jdou vzestupně směrem ultra-nízká resekce rekta intersfinkterická resekce rekta koloanální anastomóza. Využití robotického systému da Vinci při řešení kolorektální problematiky na I. chirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně Chalupník, Š., Vlček, P., Korbička, J., Čapov, I., Veverková, L. I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny, Brno Od května roku 2006 využíváme k řešení kolorektální problematiky na I. chirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně robotický systém da Vinci. 5. května 2006 byla na naší klinice provedena první kolorektální operace s využitím robotického systému v České republice. K výkonům jsou indikování pacienti s postižením dynamiky pánevního dna, kolorektálním karcinomem, v menším počtu i pacienti se zánětlivým postižením colon. Od roku 2006 bylo na naší klinice provedeno celkem 80 robotických kolorektálních operací: resekční rektopexe 29 rektopexe 15 resekce rekta 21 proktokolektomie 1 resekce sigmatu 6 amputace rekta 1 pravostranná hemicolektomie 3 levostranná hemicolektomie 3 resekce transversa 1 Operační systém da Vinci představuje vhodnou alternativu pro řešení kolorektální problematiky. Největší benefit systému vidíme při operacích v oblasti malé pánve (řešení poruch dynamiky pánevního dna a karcinomu rekta). Lymfatické mapování a biopsie sentinelové uzliny u kolorektálního karcinomu srovnávací studie, zlepšení lymfatického stagingu Duben, J., Gatěk, J., Dudešek, B., Hnátek, L., Musil, T., Kotoč, J., Kotočová, K. Chirurgické oddělení nemocnice Atlas Zlín, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Za uvedené období podstoupilo celkem 97 pacientů resekční operaci pro karcinom rekta. Ze všech pacientů jsme pozorovali 4,4 % dehiscencí anastomóz. Morbidita činila 23,8 % a počet ranných komplikací 11,5 %. U dvou pacientů Světovým trendem v chirurgické léčbě kolorektálního karcinomu je co nejpodrobnější vyšetření tumoru a lymfatických uzlin z resekátu. Stanovení biologické aktivity onemocnění a stanovení co nejpravděpodobnější prognózy. Co 2009 GEUM /hojeni suplementum 3/2009 HOJENÍ RAN

18 18 abstrakta nejpřesnější určení biologického potenciálu tumoru pak vede k přesnějšímu výběru pacientů k následné léčbě, jež signifikantně snižuje počet lokálních recidiv (karcinom rekta) a prodlužuje dobu přežití. Single port colectomy Remzi, USA Metodika Prospektivní srovnávací studie lymfatického mapování. Technika in vivo lymfatického mapování kombinovanou metodikou u karcinomu kolon technikou peritumorální aplikace Patentblue. U karcinomu rekta kombinovanou technikou aplikace radiokoloidu + Patentblue. Dle protokolu jsou na preparátu ex vivo detekovány lymfatické uzliny rozděleny dle etáží. Sentinelové uzliny jsou vyšetřeny podrobněji technikou sériových řezů a imunohistochemicky. jsou srovnány se souborem 73 pacientů vyšetřených standardně a jsou statisticky zpracovány. V souboru od roku 2002 do července 2008 bylo operováno 107 pacientů, z toho bylo 33 žen (30,8 %) a 74 mužů (69,2 %). Průměrný věk v době operace činil 63,3 let. Celkem bylo vyšetřeno 1985 lymfatických uzlin, z nichž bylo detekováno 208 uzlin postižených metastázou. Pozitivní uzliny byly detekovány u 56 pacientů. Průměrně jsme vyšetřili 18,5 uzlin na pacienta. Detekovali jsme 966 sentinelových uzlin pomocí barvení a značení radiokoloidem. Sentinelové uzliny se zobrazily u 97 pacientů. U 10 pacientů došlo k selhání metody. Sentinelové uzliny byly pozitivní u 44 pacientů celkem 117 pozitivních uzlin. Ve srovnání se souborem pacientů vyšetřených standardním způsobem byly prokázány statisticky významné rozdíly v relativních četnostech u stádií IIb a IIIc, u ostatních stádií nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Lymfatické mapování usnadňuje výběr uzlin, které jsou nejvíce rizikové pro výskyt metastáz. Těmto uzlinám je pak věnována větší pozornost při patologicko-anatomickém vyšetření. V našem souboru byly uzliny v etáži S1 vyšetřeny metodou sériových řezů a imunohistochemicky. Z výsledků srovnaných se souborem bez lymfatického mapování vyplývá signifikantní vliv mapování sentinelových uzlin na staging kolorektálního karcinomu. Je zachyceno signifikantně více pacientů s lymfatickými metastázami. Další zlepšení stagingu je dosaženo pomocí podrobnějšího vyšetření uzlin v etáži S1. Zde detekujeme s vysokou přesností lymfatické metastázy i u pacientů dříve zařazených do skupiny bez lymfatických metastáz a tudíž detekujeme rizikovou skupinu pacientů, u nichž docházelo dříve k relapsům choroby. Konzervativní léčba ulcerózní kolitidy Zbořil, V., Brno Novinky v endoskopickém programu firmy AESCULAP A. Munteanu, Brno Hrudní chirurgie II. Video-asistovaná torakoskopická chirurgie (VATS) v diagnostice a léčení onemocnění pleury, plic a mediastina Vyhnánek, F., Jirava, D., Očadlík, M., Vojtíšek, O., Fanta, J. Chirurgická klinika, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha Video-asistovaná torakoskopická chirurgie (VATS) má signifikantní význam v praxi hrudní chirurgie déle než 15 let. Vedle diagnostiky onemocnění pleury a plíce a některých onemocnění mediastina se VATS stala postupně se rozvíjející alternativou i v léčení. Na pracovištích hrudní chirurgie se VATS stala metodou volby pro bioptické vyšetření plíce při difúzním postižení, neurčených uzlíků v plicním parenchymu, infiltrátů v pleuře. Dále u postižení lymfatických uzlin mediastina, u recidivujících pleurálních výpotků nenádorové a nádorové povahy. V léčbě pak jde o výkony na pleuře, plíci (resekce) i v mediastinu. První zkušenosti s VATS resekčními výkony na plíci včetně VATS lobektomie byly uvedeny již v roce VATS byla zařazena i mezi intervenční postupy v diagnostice a léčení u úrazů hrudníku. Cílem sdělení byla analýza VATS postupu za více než 12leté období. Nemocní, metoda V rámci retrospektivní analýzy byly vyhodnoceny video- -asistované torakoskopické výkony (VATS) u nemocných hospitalizovaných od do V tomto období bylo provedeno 393 výkonů včetně resekcí plíce. Převažovaly diagnostické výkony pro recidivující výpotek, onemocnění pleury a ložiskové nebo difúzní onemocnění plíce. Z léčebných výkonů vedle VATS pro spontánní pneumotorax byla provedena pro pokročilý emfyzém volumreduktivní resekce (LVRS), neanatomická a anatomická resekce pro primární a sekundární nádory plíce. Videotorakoskopická biopsie mediastina byla indikována pro diagnostiku převážně lymfatických nádorů mediastina. U tupých traumat hrudníku byla VATS indikována pro retinovaný hemotorax nebo poúrazový empyém a i u penetrujících traumat. HOJENÍ RAN suplementum 3/ GEUM /hojeni

19 abstrakta 19 U nemocných, kde byla použita VATS pro diagnostiku, byla minimální pooperační morbidita (recidivující fluidotorax). Ve skupině nemocných s léčebným videotorakoskopickým výkonem se jako pooperační komplikace vyskytoval protrahovaný únik vzduchu, recidivující výpotek a dále recidiva pneumotoraxu s časovým odstupem u nemocných operovaných pro spontánní pneumotorax. Výtěžnost VATS v diagnostice při minimalizaci výkonu je stejná jako u otevřené operace. Pooperační průběh byl významně pozitivně ovlivněn miniinvazivitou operace pokud jde o dechovou funkci a pooperační bolest. Přímo ve vztahu s výkonem nedošlo k úmrtí. Rozvoj video-asistované torakoskopické chirurgické techniky umožňuje pomocí minimálně invazivního postupu stanovit diagnózu u onemocnění pleury, plic a mediastina s možností následné změny léčebné strategie zvláště u hematologických onemocnění. V terapii primárních i sekundárních nádorů plic je VATS resekce přijatelnou alternativou z hlediska bezpečnosti a účinnosti. Miniinvazivní chirurgický přístup v léčbě maligního fluidothoraxu Jirava, D., Vyhnánek, F., Očadlík, O. Chirurgická klinika, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha Recidivující maligní pohrudniční výpotek je nežádoucím doprovodným symptomem mnoha zhoubných onemocnění nejen v oblasti hrudníku ale i dalších soustav organismu. Maligní výpotek se vyskytuje jak u primárních postižení plic, mediastina a pleury, tak při sekundárním postižení pleurální dutiny s primárním zdrojem nejčastěji v oblasti gynekologické, urologické, gastrointestinálního traktu a mammární. Nemocní jsou vystaveni opakovaným punkcím s fyzickým a psychickým zatížením a mnohdy se vyskytují komplikace se vznikem pneumotoraxu, hemothoraxu či pozdějších zánětlivých komplikací až do vývoje empyemu hrudníku. Ve spolupráci s Onkologickou klinikou FN Královské Vinohrady v Praze v indikovaných případech provádíme pleurodézu chirurgickou metodou videotorakoskopie. Tato metoda představuje dva či tři 5 10mm vstupy do pleurální dutiny přes hrudní stěnu. Výpotek je cíleně odsát, odebíráme vzorky tkání na cytologické, histologické a bakteriologické vyšetření. Cílem je zastavení vytváření opakovaných výpotků a následných punkcí, zlepšení ventilačních parametrů, prevence nitrohrudních komplikací. Výhodou metody je dokonalý přehled v operačním poli, možnost úplného odsátí výpotku, kontrola uložení drénu, cílená aplikace talku v pleurální dutině. Podmínkou je únosnost nemocného, únosnost k celkové anestézii a schopnost rozvinutí plicního parenchymu k nástěnné pleuře. Výsledným přínosem pro nemocného je omezení či zamezení dalších punkcí hrudníku, včasná rehabilitace a krátkodobý pobyt na chirurgickém pracovišti s výhledem dimise. Dle našich zkušeností má tato miniinvazivní metoda svůj význam v segmentu paliativní medicíny. Videotorakoskopická sympatektomie v terapii refrakterní angíny pectoris z pohledu kardiologa Dobiáš 1, M., Stříteský 1, M., Fricová 1, J., Demeš 2, R., Linhart 3, A., Buncová 4, M. 1 KARIM, 1. LF UK a VFN, Praha 2 I. chirurgická klinika, 1. LF UK a VFN, Praha 3 II. interní klinika, 1. LF UK a VFN, Praha 4 Radioizotopové pracoviště, IKEM, Praha Kvalita života pacientů s refrakterní angínou pectoris (AP) je dramaticky snížena. U pacientů s chronickou ICHS a při vyčerpání možností intervenčního řešení či chirurgické revaskularizace na optimální farmakoterapii se jedná o invalidizující a vyčerpávající onemocnění s postupným navyšováním analgetické terapie. Včasné provedení paliativního řešení může zmírnit symptomatologii a zlepšit kvalitu života nemocných. Jednou z možných metod je provedení videotorakoskopické hrudní sympatektomie (VTSY). Základem léčby je multidisciplinární spolupráce (kardiolog, kardioanesteziolog, hrudní chirurg, sledování pacienta v ambulanci bolesti ve spolupráci s psychologem). Cílem naší práce je dokumentovat zlepšení kvality života při střednědobé ambulantní kontrole u pacientů po sympatektomii na základě zhodnocení anginózních obtíží (AP dle CCS) a zhodnocení vnímání bolesti pacientem dle vizuální analogové škály (VAS 1-10). Ke komplexnosti pohledu na kvalitu života vyhodnocujeme dotazník SF-36 se zhodnocením celkového psychického a fyzického zdraví. Ve snaze o objektivizaci efektu sympatektomie provádíme scintigrafii myokardu pomocí I-123 MIBG (metaiodinebenzylguanidinu analog noradrenalinu). Metodika V období byla VTSY provedena u 17 pacientů průměrného věku 63 let s AP IV dle CCS refrakterní na standardní terapii. V 15 případech byla indikací pokročilá ICHS, ve dvou případech vasospastická AP. Pokud anatomické poměry dovolily, byla provedena oboustranná sympatektomie v rozsahu Th2 5. Pacienti byli pozváni k ambulantní kontrole průměrně 24±18 měsíců po hrudní sympatektomii. U posledních čtyř pacientů byl ke komplexnosti pohledu na kvalitu života vyhodnocen dotazník SF-36. V rámci objektivizace sympatektomie byla provedena scintigrafie myokardu pomocí I-123 MIBG s pooperační kontrolou za 6 12 měsíců GEUM /hojeni suplementum 3/2009 HOJENÍ RAN

20 20 abstrakta Průměrná doba hospitalizace byla 4,9 dne (4 10), žádny pacient nezemřel. Při ambulantní kontrole se významně zmírnila AP z 4 na 2,3 dle CCS, hodnocení bolesti pacientem dle VAS z 10 na 4,8. Na základě vyhodnocení dotazníku SF-36 došlo u sledovaných pacientů ke zlepšení celkového psychického i fyzického zdraví včetně indexu celkové kvality života. Při objektivizaci morfologického efektu sympatektomie na základě I-123 MIBG myokardu se na menším souboru nemocných ukazuje pooperační snížené vychytávání noradrenalinu myokardem oproti předoperačnímu nálezu jako potvrzení efektu sympatektomie. Na základě našich desetiletých zkušeností je VTSY efektivní metodou řešení pro pacienty s refrakterní AP. Přetrvávání zlepšené symptomatologie i kvality života je dokumentováno ambulantní střednědobou kontrolou od provedené sympatektomie. Na menším souboru nemocných jsme objektivizovali příznivý efekt sympatektomie pomocí MIBG myokardu. Podpořeno grantem GAČR č. 305/08/1164. Desmoid hrudní stěny volba optimálního postupu Jedlička, V., Čapov, I., Veselý, J., Peštál, A., Doležel, J., Veselý, M., Veselý, K., Brno Naše zkušenosti s VATS resekcemi plic Hytych 1, V., Horaž ovský 1, P., Konopa 1, Z., Chlumský 2, J., Schindler 3, I., Spálený 3, A., Tašková 1, A., Vašáková 2, M. 1 Chirurgická klinika, 1. LF a FTNsP, Praha 2 Pneumologická klinika, 1. LF a FTNsP, Praha 3 Anesteziologicko resuscitační klinika, 1. LF a FTNsP, Praha Video-asistované torakoskopické operace spojují výhody torakoskopie a otevřené plicní biopsie. Při dobré indikaci, šetrné technice a zkušenostech lze cestou VATS provést téměř všechny torakochirurgické výkony. Torakoskopie Torakoskopii popsal v roce 1910 H. C. Jacobeus, když v místní anestézii zavedl do dutiny hrudní u nemocného s tuberkulózou kovový cystoskop a pozoroval poměry v dutině hrudní, později vyšetření doplnil o elektrokaustiku, přerušení srůstů v pleurální dutině elektrokauterem. Torakoskopie umožňuje přímé vyšetření plic, mediastina, bránice a pleury pohledem. Výkon indikujeme u pleurálních výpotků, pneumotoraxu, neověřených povrchních periferních lézí plic, tumorů parietální a viscerální pleury, bránice a mediastina. Otevřená plicní biopsie K. P. Klassen, A. J. Anlyan a G. M. Curtis provedli poprvé otevřenou plicní biopsii u nemocného s difúzním plicním onemocněním v Ohiu v USA v roce Smyslem otevřené plicní biopsie je získat dostatečně velkou část plicní tkáně, kterou je možno podrobit vyšetření mikrobiologickému, cytologickému a histologickému. Předností je možnost vyšetření plíce pohmatem a cílený odběr zejména u periferních plicních lézí.. Video-asistovaná torakoskopie (VATS) Tato metoda nahradila téměř úplně klasickou torakoskopii a Klassenovu otevřenou plicní biopsii, spojuje výhody torakoskopie s palpací plicní tkáně cestou minitorakotomie. VATS provádíme v celkové anestézii při separované ventilaci. Minitorakotomií v délce 5 cm vstupujeme do dutiny hrudní dorzálně těsně pod úhlem lopatky. V zadní čáře axilární zavádíme nad bránicí kamerový port. Ventrálně můžeme založit jeden či dva pomocné porty 5 mm. Operatér stojí za zády nemocného, proti němu asistent a instrumentářka. Dokonalý přehled nám umožňují 2 obrazovky. Používáme malý Finochiettův rozvěrač. Na konci operace zakládáme perikostální steh rychle se vstřebávajícím vláknem. Vždy zavádíme pojistný hrudní drén. Podle našich zkušeností lze provést cestou VATS jakýkoliv výkon, ale zejména anatomické plicní resekce by měly být vyhrazeny zkušeným chirurgům s dokonalou orientací topografickou, jemnou a anatomicky přesnou technikou. Použití staplerů a klipů není podmínkou. Vedle standardních výkonů lze v jedné době provést i oboustranné VATS výkony, které nahrazují předchozí široké explorace obou pleurálních dutin ze sternotomie nebo příčné torakotomie. Technika provedení je shodná s předchozím popisem, pouze po dokončení výkonu na jedné straně změníme polohu a obdobným způsobem pokračujeme na straně druhé. Po výkonu překládáme nemocné na ARK FTN. Indikace k jednodobému oboustrannému výkonu VATS nejsou časté. Jedná se zejména o oboustranná uzlovitá ložiska. V případě metastáz jiného než plicního nádorového onemocnění je tento výkon obligatorní. Vždy však vyšetřujeme na každé straně ložiska rychlou histologií, abychom měli jistotu, že se nejedná o náhodně zjištěný tumor plic, který by vyžadoval anatomickou resekci. Připojujeme mediastinální lymfadenektomii. U nemocných, kde nacházíme ložisko podezřelé z BCA či dokonce nemalobuněčný plicní karcinom prokážeme již před operací, nemocný nemá zvětšené uzliny na CT a současně najdeme jedno či více ložisek ve druhé plíci, indikujeme oboustrannou VATS. Výkon začínáme na kontralaterální straně. Odebereme cestou atypických resekcí části plicní tkáně s ložisky. Odesíláme na rychlou histologii. Nenajdeme-li meta BCA, pokračujeme na straně podezřelého ložiska. I zde odstraňujeme ložisko s lemem plicní tkáně atypickou resekcí. Během čekání na výsledek histologie HOJENÍ RAN suplementum 3/ GEUM /hojeni