SEMINÁRNÍ PRÁCE KNIHOVNA NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA. Tomáš Teigiser, Tomáš Jelínek

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "SEMINÁRNÍ PRÁCE KNIHOVNA NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA. Tomáš Teigiser, Tomáš Jelínek"

Zbyněk Němeček
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 SEMINÁRNÍ PRÁCE KNIHOVNA NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA Tomáš Teigiser, Tomáš Jelínek

2 Dne jsme zavítali do knihovny Národního technického muzea, adresou Kostelní 42, Praha 7. Web knihovny můžeme nalézt na stránkách Národního technického muzea na této adrese: Generálním ředitelem muzea je Mgr. Karel Ksandr, vedoucím knihovny je Mgr. Lucie Chrástová. Výstavba knihovny začala současně se založením muzea roku Vedle archivu měla představovat důležitou část muzea, která měla uchovávat technickou literaturu. Knihovna vznikla postupným spojením tří knihoven, a to vlastní knihovny NTM, knihovny Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách (obsahovala technickou literaturu pouze pro zaměstnance muzea) a knihovny Spolku inženýrů a architektů (mnoho fondů bylo převzato právě z této knihovny). Samotná knihovna byla původně umístěna společně se sbírkami ve Schwarzenberském paláci. Z důvodu nedostatku místa a ve snaze soustředit všechny pražské technické knihovny na jednom místě muzeum rozhodlo o přestěhování své hlavní knihovny v roce 1919 do Havelského kláštera na Starém Městě, kde byla tehdy umístěna i knihovna Průmyslové jednoty. Zde byl fond knihovny jako samostatný celek zpracován a zpřístupněn veřejnosti. Mezi institucemi byla uzavřena smlouva, podle níž by se knihovny měly sloučit spolu s knihovnou Spolku inženýrů a architektů a vytvořit tak ústřední technickou knihovnu v Praze. K tomuto spojení ale došlo až počátkem 50. let, kdy byla dokončena nová budova muzea na Letné, kam se knihovna přestěhovala. K fyzickému sloučení obou fondů knihovny NTM došlo až v roce 1972, kdy po uvolnění a dostavění depozitáře v 1. patře východního křídla muzejní budovy bylo možné přestěhovat knihovnu bývalé Průmyslové jednoty z Paláce Kinských na Letnou. V 90. letech pak knihovna převezla do svých depozitářů knižní fond vzniklý ze svozů v 50. letech a uložený v depozitáři v Invalidovně. Přestavba knihovny byla v roce 1996, kdy byla vybudována nová studovna, poté ještě okolo roku 2012, kdy bylo přestavěno skladiště. Velikost fondů knihovny se pohybuje okolo svazků z nejrůznějších technických oborů (hornictví, hutnictví, tiskařství ) od 19. století po současnost. 1

Vedle archivu měla představovat důležitou část muzea, která měla uchovávat technickou literaturu.

3 Fondy jsou nadále doplňovány. Druhy fondů jsou monografie a periodika, z nichž větší část tvoří právě časopisy už od dob Rakouska-Uherska a 1. republiky. Fondy nejsou tematicky rozděleny, ale jsou formátově stavěny. Knihy jsou řazeny podle mezinárodního desetinného třídění. Lístkové katalogy jsou tu autorské, pro časopisy, bibliografický katalog pro články a věcné třídění. Elektronický katalog knihovny je začleněn od roku 2010 do knihovního systému Clavius (elektronický knihovnický systém fungoval od roku 1993). Zatím je pouze třetina fondů začleněna do elektronického systému. Výpůjčka knihy probíhá nejideálněji tak, že zákazník napíše mail se svým požadavkem, pracovníci knihovny jeho objednávku připraví a zákazník si ji přijde vyzvednout. Knihovna je ale pouze prezenční, takže zákazník s knihou nesmí opustit prostor studovny. Knihovna ale umožňuje vytvoření kopií. Nejvzácnější částí fondu jsou staré tisky do roku Je jich asi 3000 a jsou uskladněny ve zvláštním skladu se speciálním režimem a není je možno běžně vypůjčit. Mimořádná kniha zde je z roku 1580 od astronoma Apiana. Další raritou knihovny je také starý tisk ze 16. století od Albrechta Dürera o perspektivě. Čtenáři knihovny jsou hlavně hobbisti zajímající se o techniku, dále studenti nebo badatelé z jiných institucí (vojenství, ekonomie ). Zvýhodněnou skupinou jsou studenti, důchodci a návštěvníci ze spřátelených institucí. Mezi hlavní služby knihovny patří výpůjčky knih pro veřejnost, kopírování, scan a rešeršní služby. Digitalizace sbírek knihovny probíhá ve velmi malé míře kvůli nedostatečným financím. Digitalizace probíhá programem Kramerius a přispívá do databází EBSCO, Jednotné informační brány a Portálu šedé literatury. Co se týče interiéru knihovny, hlavní částí je studovna, kde je prostor pro veřejnost a kde je uskladněna řada tematicky rozdělených knih. Tyto prostory nám přišli jako zcela vyhovující svému účelu. Největší částí knihovny je sklad, který se nachází několik pater pod studovnou a táhne se přes několik velikých místností. 2

Lístkové katalogy jsou tu autorské, pro časopisy, bibliografický katalog pro články a věcné třídění.

4 Tady už je bohužel knihy nejsou řazeny tematicky, ale tak, aby se co nejvíce šetřilo místem na policích. Naší otázkou pro knihovníka bylo, zda je možné něco na knihovně vylepšit. Nejvíce by se měl prý upravit režim knihovny, protože podléhá režimu muzea a není příliš přívětivý pro veřejnost. Dále jsme se ptali na pracovní příležitosti v knihovně, ale zřejmě jich je málo z důvodu finančního nedostatku. Naše poslední otázka byla na důvod nízké míry digitalizace. V tomto ohledu se kromě finančních problémů knihovna prý potýká s autorským zákonem, který mnoho let neumožňuje autorovo dílo publikovat, takže ho knihovna nemůže poskytovat v digitální formě. Náš celkový dojem z knihovny byl rozporuplný. Knihovnu v prostorách muzea není snadné najít a vpustit dovnitř nás smí pouze ochranka. Prostory studovny jsou naopak příjemné a vhodné pro studium. Sklad působí stísněně a velmi nepřehledně. Pracovníci evidentně nestíhají zařazovat nově přijaté knihy, řada z nich leží neroztříděna v krabicích. Co se týče obsahu fondů a vybavenosti, tak z hlediska technické literatury tato knihovna nemá velikou konkurenci. Knihovně jsme se rozhodli udělit známku 2. 3

Dále jsme se ptali na pracovní příležitosti v knihovně, ale zřejmě jich je málo z důvodu finančního nedostatku. Naše poslední otázka byla na důvod nízké míry digitalizace.

5 Zdroje 1. Mgr. Petr Souček, zaměstnanec knihovny NTM 2. NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM. Knihovna NTM [online] [cit ]. Dostupné z: 4

6 Fotodokumentace 5

7 6

8 7

9 8

10 9

11 10

12 11

Podobné dokumenty

Otická knihovna. Knihovny vedly knihovní rady, které se volily a volily knihovníka. V roce 1937 to byla Růžena Vaculová.

Otická knihovna. Knihovny vedly knihovní rady, které se volily a volily knihovníka. V roce 1937 to byla Růžena Vaculová. Otická knihovna Podle zákona o veřejných knihovnách obecních ze dne 22. července 1919, číslo 4305 Sb., jsou obce, kde menšina národní čítá nejméně 400 obyvatel nebo kde působní státní menšinová škola,