VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ AMU ZA ROK 2008

Transkript

1 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ AMU ZA ROK 2008 XX projednala a vzala na vědomí Správní rada AMU XX projednala Umělecká rada AMU XX projednal a schválil Akademický senát AMU

2 Akademie múzických umění v Praze, 2009 ISBN

3 Obsah VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI AMU 1. Organizační struktura a složení akademických orgánů AMU Organizační struktura a složení akademických orgánů Akademie múzických umění v Praze (dále jen AMU ) Organizační schéma AMU Složení akademických a dalších orgánů AMU Akademický senát AMU Rektor, prorektoři Umělecká rada AMU Disciplinární komise Správní rada AMU Kvestor Zastoupení AMU v reprezentaci českých vysokých škol, v mezinárodních organizacích, profesních organizacích Zastoupení žen v akademických orgánech AMU Kvalita a excelence akademických činností Počty akreditovaných studijních programů Přehled studijních programů veřejné vysoké školy akreditovaných v cizím jazyce Akreditované studijní programy společně uskutečňované AMU a VOŠ Přehled počtu kurzů celoživotního vzdělávání na AMU Přehled počtu účastníků kurzů celoživotního vzdělávání na AMU Zájem uchazečů o studium na AMU Studenti v akreditovaných studijních programech Absolventi AMU, spolupráce AMU se svými absolventy DAMU HAMU FAMU Neúspěšní studenti, opatření vedoucí ke snižování studijní neúspěšnosti Využívání kreditového systému včetně získávání Diploma Suplement Label Odborná spolupráce AMU s regionem, propojení teorie a praxe a spolupráce s odběratelskou sférou DAMU HAMU FAMU Akademičtí pracovníci AMU, přepočtené počty Kvalifikační a věková struktura akademických pracovníků AMU Vzdělávání zaměstnanců AMU (akademických i ostatních) Počet nově jmenovaných profesorů a docentů v roce Rozvoj výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti VVŠ a posílení vazby mezi činností vzdělávací a touto činností HAMU DAMU FAMU Infrastruktura AMU (materiální, technické a informační zajištění), dostupnost informačních zdrojů a rozvoj informační infrastruktury Knihovna AMU Katedra cizích jazyků Katedra tělesné výchovy... 30

4 Počítačové centrum AMU Nakladatelství AMU Redislokace pracovišť AMU Kvalita a kultura akademického života Sociální záležitosti studentů a zaměstnanců DAMU HAMU FAMU Znevýhodněné skupiny uchazečů/studentů na AMU Mimořádně nadaní studenti DAMU HAMU FAMU Partnerství a spolupráce DAMU HAMU FAMU Ubytovací a stravovací služby AMU Využívání stipendijního fondu Internacionalizace Strategie AMU v oblasti mezinárodní spolupráce prioritní oblasti Zapojení AMU do mezinárodních vzdělávacích programů a programů výzkumu a vývoje DAMU HAMU FAMU Mobilita studentů a akademických pracovníků (oběma směry) Mobilita studentů a akademických pracovníků podle jednotlivých zemí Zajišťování kvality činností realizovaných na AMU Vnitřní a vnější hodnocení DAMU FAMU HAMU Vnější hodnocení včetně mezinárodního hodnocení Údaje o finanční kontrole Hodnocení vzdělávací činnosti mimo sídlo AMU HAMU DAMU FAMU Způsob zajištění kvality odborných praxí, pokud jsou součástí studijního programu HAMU DAMU FAMU Rozvoj vysoké školy Zapojení do Fondu rozvoje vysokých škol v roce Zapojení do programů financovaných ze Strukturálních fondů EU Zapojení do Rozvojových programů pro VVŠ v roce Závěr... 46

5 VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ AMU 1. Roční účetní závěrka Rozvaha (bilance) Výkaz zisku a ztráty sumář VŠ Výkaz zisku a ztráty škola Výkaz zisku a ztráty kolej Doplňující údaje v provedení sumář VŠ Hospodářský výsledek Rekapitulace nerozděleného zisku, příp. neuhrazené ztráty od roku Přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění dle zdrojů Výnosy z transferů z kapitoly MŠMT, z ostatních kapitol státního rozpočtu a další zdroje mimo programové financování Přehled vybraných vlastních výnosů Poplatky spojené se studiem Přehled vybraných neinvestičních nákladů Pracovníci a mzdové prostředky Přehled o příjmech a výdajích Peněžní tok Vývoj fondů Fondy Rezervní fond Fond reprodukce investičního majetku Stipendijní fond Fond odměn Fond účelově určených prostředků Fond sociální Fond provozních prostředků Financování programů reprodukce majetku včetně vypořádání se SR Vypořádání se státním rozpočtem příspěvek a dotace Finanční vypořádání se SR z kapitoly 333 MŠMT mimo programové financování příspěvek a dotace Finanční vypořádání ze strukturálních fondů EU Stipendia a služby poskytované studentům Počty studentů k Stipendia Stravování Ubytování Institucionální podpora specifického výzkumu Poskytnutá dotace na specifický výzkum Přehled o využití dotace na úhradu Stav a pohyb majetku a závazků a výsledky inventarizací Zpráva nezávislého auditora

6

7 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI AMU

8

9 1 Úvod 1.1 Organiza ní struktura a složení akademických orgán Akademie múzických um ní v Praze (dále jen AMU ) se sídlem: Malostranské nám stí 12, Praha 1 AMU je právnickou osobou. Fakulty a ostatní útvary jsou sou ástmi AMU. AMU se lení na tyto sou ásti: fakulty: Divadelní fakulta AMU (dále jen DAMU ) adresa Karlova 26 a et zová 5, Praha 1 název nemovitosti Koko ovský palác íslo popisné/katastrální území 223 Staré M sto Filmová a televizní fakulta AMU (dále jen FAMU ) adresa Smetanovo náb. 2, Praha 1 název nemovitosti Palác Lažanských íslo popisné/katastrální území 1012 Staré m sto Hudební fakulta AMU (dále jen HAMU ) adresa Malostranské nám. 13, Praha 1 název nemovitosti Lichtenštejnský palác íslo popisné 258 Malá Strana adresa Malostranské nám. 12, Praha 1 název nemovitosti Hartigovský palác íslo popisné/katastrální území 259 Malá Strana pedagogická pracovišt s celoškolní p sobností Katedra cizích jazyk adresa Tržišt 20, Praha 1 název nemovitosti D m U bílého jelena íslo popisné/katastrální území 302 Malá Strana Katedra t lesné výchovy AMU (adresa, název nemovitosti atd. viz sídlo školy) informa ní pracovišt s celoškolní p sobností: Knihovna AMU Po íta ové centrum AMU Nakladatelství AMU (adresy, názvy nemovitostí atd. viz sídlo školy) 9

10 ú elová za ízení s celoškolní p sobností: Kolej a u ební st edisko AMU Adresa Hradební 7, Praha 1 název nemovitosti Kolej íslo popisné/katastrální území 940 Staré M sto Ubytovací za ízení AMU Adresa Tržišt 18, Praha 1 íslo popisné/katastrální území 259 Malá Strana U ební a výcvikové st edisko Pon šice Adresa Pon šice 10, Hluboká n./vltavou íslo popisné 10 U ební, výcvikové a ubytovací st edisko Beroun Adresa Barrandova 30, Beroun íslo popisné 106 Rektorát AMU Adresa Malostranské nám. 12, Praha 1 název nemovitosti Hartigovský palác íslo popisné/katastrální území 259 Malá Strana 1.2 Organiza ní schéma AMU 10

11 1.3 Složení akademických a dalších orgán AMU Akademický senát AMU Pedagogická komora: doc. PhDr. Jan Dvo ák p edseda doc. MgA. Marek Jícha doc. MgA. Pavel Kalfus rezignoval k doc. Mgr. Ji í Myslík místop edseda za pedagogickou, komoru kooptován doc. P emysl Rut doc. Vladimír Rejlek rezignoval k odb.as. Ing. Hana Jarošová odb.as. Mgr. Vít Jane ek rezignoval k prof. Jan Vedral kooptován prof. Ji í Tomášek rezignoval k prof. Mgr. Jaroslav Šaroun rezignoval k Studentská komora: Jaroslav Kratochvíl zvolen v dopl ovacích volbách MgA. Ivo Kahánek rezignoval k MgA. Adam Halaš rezignoval k Michal Kaboš rezignoval k Milena Pelikánová kooptována rezignovala k Monika Šonková kooptována Petra Tejnorová Tomáš Vrána (místop edseda za studentskou komoru) Viktor Košut rezignoval k Rektor, prorekto i doc. Ivo Mathé (do ) rektor AMU, (od ) prorektor pro studijní a pedagogické záležitosti, v du a výzkum prof. Mgr. Miloslav Klíma statutární zástupce, prorektor pro studijní a pedagogické záležitosti, um leckou innost, v du a výzkum, (od ) prorektor zastupující rektora prorektor pro zahrani ní záležitosti a styk Ing. Karel Foustka, B.A. s ve ejností 11

12 1.3.3 Um lecká rada AMU doc. Ivo Mathé PhDr. Michal Bregant prof. PhDr. Václav Cejpek prof. Milan orba prof. Lubor Dohnal Anna Fárová prof. Alois Hajda doc. Mgr. Jan Han il Ladislav Helge prof. Ji í Hlavá prof. Miloš Horanský Lukáš Hurník, Ph.D. prof. Josef Chuchro prof. PhDr. Zden k Kirschner prof. Mgr. Miloslav Klíma PhDr. Helena Koenigsmarková doc. Markéta Ko varová-schartová prof. Ivan Kurz prof. Ivan Moravec prof. Miroslav Pet í ek, Dr. prof. PhDr. Milan Slavický prof. Peter Toperczer prof. Daniel Veis prof. Miroslav Vojt chovský prof. Jaroslav Vostrý prof. PhDr. Ivan Vysko il prof. Ing. arch. Zden k Ziegler (do ) rektor AMU d kan FAMU externí rektor JAMU Brno externí pedagog VŠMU Bratislava pedagog FAMU externí histori ka um ní externí pedagog JAMU Brno d kan DAMU externí režisér pedagog HAMU pedagog FAMU externí hudební teoretik pedagog HAMU externí pedagog NYU pedagog DAMU externí editelka Um leckopr myslového musea v Praze pedagožka DAMU pedagog HAMU pedagog HAMU externí pedagog FFUK pedagog HAMU d kan HAMU pedagog HAMU externí pedagog UJEP Ústí n./labem pedagog DAMU pedagog DAMU externí pedagog VŠUP Disciplinární komise Na úrovni AMU není ustanovena. 12

13 1.3.5 Správní rada AMU Petr Bugr Ing. Václav Hanke, CSc.(p edseda) PhDr. Josef Havel, CSc. Mgr. Dagmar Havlová podnikatel UNICA s.r.o. Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy R eský rozhlas Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE97 Ing. Petr Hejma Ú ad m stské ásti Praha 1 Ing. Miroslav Hiršl Komer ní banka a.s. JUDr. Jaroslav Hlávka advokát Ing. arch. Jan Kasl EUROPAN CZ doc. RNDr. Petr Kolá, CSc. (do VŠ JAK s.r.o ) Otomar Krej a (do ) režisér Ing. arch. Václav Šebek od architekt PhDr. Leo Pavlát Židovské muzeum v Praze. Ing. Dana Raková Textil Forum s.r.o. JUDr. Samuel Šmálik (místop edseda) Ministerstvo práce a sociálních v cí R prof. Alena Št pánková Veselá emeritní rektorka JAMU v Brn Ing. Anna Tesa ová Ministerstvo financí R (místop edsedkyn ) doc. Ing. Ji í Volf, CSc. Ministerstvo financí R PhDr. Eva Zaoralová-Hepnerová MFF Karlovy Vary PaedDr. František Zborník (od Ministerstvo kultury R ) JUDr. Miroslav Šipovi (od ) advokát Kvestor Ing. Tamara u íková (do ) kvestorka Mgr. Karel Matoušek (od ) pov ený funkcí kvestora do

14 1.4 Zastoupení AMU v reprezentaci eských vysokých škol, v mezinárodních organizacích, profesních organizacích Organizace Stát Status KR R len RVŠ R len CESNET R len PASNET R len Asociace pracovník univerzitní administrativy R len Asociace knihoven vysokých škol R R len Nadace Františka Urbánka R len správní rady Svaz eských knihkupc a nakladatel R len Syndikát noviná R len Klastr hudební výroby Music Czech Made R len Heads of University Management & Administration Network in Europe, HUMANE European League of Institutes of the Arts, ELIA International Organization of Scenographers, Theatre Architects and Technicians, OISTAT International Theater Institute, ITI CILECT GEECT Mezinárodní organizace se sídlem v Belgii Brusel Mezinárodní organizace se sídlem v Nizozemí Amsterodam Mezinárodní organizace se sídlem sekretariátu na Taiwanu (R.O.C.) Mezinárodní organizace p sobící v rámci UNESCO se sídlem ve Francii Pa íž Celosv tová org. film. škol se sídlem v Belgii - Brusel Evropská org. film. škol volné sdružení bez sídla len len len len eského centra ITI Association Européenne des Conservatoires Académies de Musique et Musikhochschulen Evropské sdružení len (AEC) SOCRATES II EU len komise Erasmus Pozn.: Statut postavení VVŠ v organizaci, nap. len, p edseda, místop edseda apod. len len 1.5 Zastoupení žen v akademických orgánech AMU K pracovalo na AMU 421 akademických pracovník, z toho 134 žen. Z celkového po tu 57 pracovník v akademických orgánech (senátech, funkcích rektora, prorektora, d kana, prod kana, um leckých radách a disciplinárních komisích) bylo 11 žen, tj. 20 %. 14

15 2 Kvalita a excelence akademických inností 2.1 Po ty akreditovaných studijních program (tab.. 2a) Skupiny akreditovaných studijních program v dy a nauky o kultu e a um ní Studijní programy Celkem mag. mag. bak. dokt. stud.prog navazující P K P K P K Celkem P ehled studijních program ve ejné vysoké školy akreditovaných v cizím jazyce (tab. 2b) Skupiny akreditovaných studijních program v dy a nauky o kultu e a um ní Studijní programy Celkem mag. mag. bak. dokt. stud.prog. navazující P K P K P K Celkem Akreditované studijní programy spole n uskute ované AMU a VOŠ (tab.. 2c) AMU nemá spole n uskute ované programy s AMU i VOŠ 2.4 P ehled po tu kurz celoživotního vzd lávání na AMU (tab.. 2d) Skupina studijních program kurzy orientované na výkon povolání do do více hod. hod. kurzy zájmové do 15 hod. do 100 hod. více U3V Celke m v dy a nauky o kultu e a um ní Celkem Pozn.: U3V univerzita 3. v ku. 15

16 2.5 P ehled po tu ú astník kurz celoživotního vzd lávání na AMU (tab.. 2 e) Skupina studijních program kurzy orientované na výkon povolání do do více hod. hod. kurzy zájmové do 15 hod. do 100 hod. více v dy a nauky o kultu e a um ní Celkem U3V Celke m 2.6 Zájem uchaze o studium na AMU (tab.. 3) Po et Skupiny akreditovaných studijních program Podaných p ihlášek 1) P ihlášených 2) P ijetí 3) P ijatých 4) Zapsaných 5) v dy a nauky o kultu e a um ní Celkem ) Po et všech p ihlášek, které VVŠ obdržela. 2) Po et uchaze o studium, kte í se zú astnili p ijímacího ízení. 3) Po et všech kladn vy ízených p ihlášek. 4) Po et p ijatých uchaze. Údaj vyjad uje celkový po et fyzických osob, ve skupinách obor jsou zahrnuti vícenásobn p ijatí. 5) Po et student, kte í se zapsali ke studiu 2.7 Studenti v akreditovaných studijních programech P ehled po tu student v akreditovaných studijních programech AMU k (tab.. 4) Skupiny akreditovaných studijních program v dy a nauky o kultu e a um ní Studenti ve studijním programu Celkem bak. mag. mag. dokt. student navazující P K P K P K P K Celkem

17 2.8 Absolventi AMU, spolupráce AMU se svými absolventy P ehled po tu absolvent akreditovaných studijních program AMU v období od do (tab.. 5) Skupiny akreditovaných studijních program v dy a nauky o kultu e a um ní Absolventi ve studijním programu Celkem bak. mag. mag. absolvent dokt. navazující P K P K P K P K Celkem DAMU Do výuky na KALD jsou zapojeni absolventi, respektive doktorandi DAMU: režisé i MgA. Ji í Havelka, MgA. Martin Kuku ka, MgA. Lukáš Trpišovský, here ka Mgr. MgA. Ilona Semrádová, scénografové MgA. Kristýna Täubelová a MgA. Vladimír N me ek, produk ní MgA. Ji í Sulženko. Do výuky na K D jsou zapojeni absolventi, respektive doktorandi DAMU: režisé i Mgr. Daniel Hrbek Ph.D., MgA. Lukáš Hlavica a MgA. Št pán Pácl dramaturgyn MgA. Martina Kinská a herec MgA. Tomáš Pavelka. Do výuky na KATAP je zapojen absolvent, respektive doktorand DAMU: MgA. Michal underle Ph.D. (t.. prod kan DAMU), MgA. Alexander Komlosi, MgA. Jan Nepomuk Piska, MgA. Irena Pullicarová-Hamzová, MgA. Hana Malaníková a MgA. Markéta Potužáková. Do výuky na KTK je zapojena absolventka, respektive doktorandka DAMU: MgA. Martina Schlegelová. Do výuky na KP jsou zapojeni absolventi, respektive doktorandi DAMU: vedoucí katedry a editel Divadla DISK MgA. Michal Láz ovský, MgA. Petr Prokop, MgA. Martina Schlegelová a MgA. Ji í Sulženko. V DISKu: Jan Jirk : Marnotratný syn absolvent KALD napsal p vodní hru pro DISK, kterou režíroval se studenty KALD ( eská premiéra ) režisér Št pán Pácl a dramaturgyn Tereza Mare ková absolventi K D a doktorandi DAMU nastudovali hru Josefa Topola Konec masopustu se sdružením Transteatral, kterou uvád jí jako hosté v divadle DISK; soubor je složen p evážn z absolvent DAMU - K D i KALD. Klub DAMU Nový design interiéru Klubu DAMU MgA. Vladimír N me ek Podíl absolvent DAMU na projektech, které p esahují samotnou innost fakulty, nebo jsou s ní t sn provázány: Pražské Quadriennale 2011: Sodja Zupanc Lotker, um lecká editelka PQ 2011 (absolventka režie KALD), MgA. Petr Prokop, hlavní manažer PQ 2011 (absolvent katedry produkce) 17

18 2.8.2 FAMU Do výuky na KAT jsou zapojeni absolventi, respektive doktorandi FAMU: MgA. Pavel Ryška, MgA. Miloš Tomi. Do výuky na CAS jsou zapojeni absolventi, respektive doktorandi FAMU: doc. PhDr. Ivan Klimeš, MgA. Tomáš Pospiszyl, MgA. Miloš Vojt chovský, MgA. Iveta Kou ilová. Do výuky na KDT je zapojen absolvent, respektive doktorand FAMU: MgA. Gyula Nemes. Do výuky na KSS je zapojen absolvent, respektive doktorand FAMU: MgA. Georgy Bagdasarov HAMU Specifikem studia na VVŠ um leckého typu hudební obory je úzká vazba mezi pedagogem a studentem, která pramení ze zna né míry individuální výuky. Proto vztahová rovina p etrvává i po ukon ení studia. Absolventi nadále konzultují se svými pedagogy a asto p sobí na své p vodní škole v r zných komorních uskupeních. Studenti v doktorském stupni studia mají v rámci svých individuálních u ebních plán povinnost dv hodiny týdn vyu ovat spolu se svým školitelem. ada absolvent Ph.D. stupn v této pedagogické praxi na HAMU pokra uje. V rámci externího pov ení získávají zkušenosti a po vykonání konkurz jsou za len ni do pedagogického sboru fakulty. 2.9 Neúsp šní studenti, opat ení vedoucí ke snižování studijní neúsp šnosti P ehled po tu neúsp šných student v akreditovaných studijních programech AMU v období od do (tab.. 6) Skupiny akreditovaných studijních program v dy a nauky o kultu e a um ní Neúsp šní studenti ve studijním programu Celkem mag. bak. mag. dokt. student navazující P K P K P K P K Celkem Kontrola studijních výsledk se provádí bu po semestrech i na konci každého akademického roku. Po et student, kte í nevykonali p edepsané zkoušky a nemohou již žádat opravy, odstoupili nebo byli vylou eni ze studia, se ro n pohybuje mezi 2% až 3%. Porovnání po tu neúsp šných student v jednotlivých letech: Tento stav je zp soben p edevším tím, že AMU je škola p ísn výb rová s mimo ádn náro nými p ijímacími zkouškami. Navíc je t eba zd raznit, že ve studijních programech má škola akreditovány p edm ty, které jsou ozna eny jako hlavní a ur ující pro obor, u nichž nelze zkoušky opakovat, protože se p i nich prokazuje hlavn vývoj talentu studenta. Proto Studijní a zkušební ád zavedl klasifikaci X, která respektuje náhlou indispozici studenta, ale je využívána jen minimáln. ast ji totiž jde o kolektivní práce, kde neú ast jednoho ohrožuje i ostatní, takže ešením bývá spíše p esunout zkoušku v rámci zkušebního období. Krajním 18

19 p ípadem pokud je to vzhledem k oboru v bec možné je p echod studenta na individuální studijní plán Využívání kreditového systému v etn získávání Diploma Suplement Label Na všech fakultách AMU je pln používán kreditní systém standardu ECTS pro bakalá ský a magisterský stupe studia. Pro doktorský stupe se zavedení ECTS p ipravuje. K dispozici je elektronická p ihláška, která je v tšinov využívána. Dodatek k diplomu (DS) je vydáván již 4 roky všem absolvujícím student m. Žádost o DS Label byla ádn podána Veškerá dokumentace Studijního informa ního systému KOS je v elektronické podob dostupná na intranetové síti školy. P ihlašování k zápo t m a zkouškám, klasifikace a zapisování zápo t probíhá elektronicky v systému KOS. P ipravuje se integrace evalua ních anket do tohoto systému Odborná spolupráce AMU s regionem, propojení teorie a praxe a spolupráce s odb ratelskou sférou DAMU D tská scéna (Trutnov) - každoro ní celostátní p ehlídka d tského divadla a d tského p ednesu po ádaná NIPOS-ARTAMA ve spolupráci s KVD DAMU. Spolupráce se Švandovým divadlem (Daniel Hrbek) a s Mezinárodním festivalem Divadlo v Plzni (doc. Jan Burian). Lektorská innost: prof. PhDr. Jan Císa, CSc. - Jirásk v Hronov; HAMU MgA. Milan Schejbal, Ji í Sv rák - Šrámkova Sobotka, Jirásk v Hronov; doc. MgA. Martin Pacek - lenství v komisi na choreografické sout žní p ehlídce v Novém Bydžov po ádaném ARTAMOU, lektorské vedení odborných choreografických seminá po ádaných taktéž ARTAMOU; odb. as. Mgr.Regina Szymiková - workshop na foniatrickém kongresu (kv ten 2009) a kurzy pro pacienty s hlasovými problémy Hlasové centrum Praha; odb. as MgA. Stanislava Matulová - spolupráce s foniatry p i reedukaci hlasu pacient ; odb. as. MgA. Miluše Kudrná ová-bendová - lektorka p ehlídky amatérského divadla Jirásk v Hronov, lenka poroty ve Velké Byst ici, Pohárek; odb. as. Mgr. Jana Altmannová - lektorský seminá v rámci 57. Loutká ské Chrudimi; SKUTR workshop pro festival studentského divadla FIST v B lehrad, erven 2008; odb. as. Tomáš Žižka - Workshop a site specific projekt na Jižním p edm stí Plzn p i p íležitosti festivalu Skupova Plze 08; doc. Marketa Ko varová - lenka Rady Divadla F. X. Šaldy v Libereci; prof. Mgr. Miloslav Klíma - len Správní rady Divadla DRAK o.p.s. v Hradci Králové; odb. as. Mgr. Nina Malíková, lenka poroty Skupova Plze 2008, lenka poroty Bábkarská Bystrica výb r eské loutká ské ú asti pro tuto p ehlídku. Z hlediska regionální spolupráce a uplatnitelnosti student na trhu práce spolupracuje HAMU tém se všemi symfonickými a komorními orchestry v R, kde její studenti - jak instrumentalisté tak dirigenti - plní v rámci studia svou povinnou praxi. Zárove si tak v regionech vytvá ejí p íležitosti pro své budoucí profesní uplatn ní. Tyto orchestry hrají jak na p d HAMU, tak s nimi studenti ú inkují v regionech. Cyklus orchestrální ady se zapojením regionálních orchestr je prezentován ve ejnosti v abonentní ad Ti nejlepší. 19

20 FAMU FAMU se podílela na kulturním d ní v regionech zejména formou spolupo ádání výstav, projekcí Ozv n FAMUfestu a spolupo ádáním festival. V Galerii Ji ího Jení ka v Beroun probíhaly výstavy student katedry fotografie, mj. rozsáhlá výstava Sociální jevy jako d sledek spole enských zm n. Do kulturního d ní v regionech FAMU bezprost edn vstupuje i natá ením desítek dokumentárních a hraných film v rozmanitých lokacích. Ozv ny FAMUfestu vytvo ily tradici promítání film student FAMU pro ve ejnost mimo Prahu, v roce 2008 se odehrály vedle tradi ních center region eské republiky (Brno, Plze, Olomouc, Ústí nad Labem) také na Slovensku (Bratislava, Košice) a v menších m stech (Humpolec, Jeseník). Pedagogové školy p sobí jako spolupo adatelé, dramaturgové a porotci r zných festival, nejsiln jší spojení je s Mezinárodním festivalem dokumentárních film v Jihlav, který je de facto z v tší ásti organizován kmenovými pedagogy FAMU a na jehož organizaci se podílí ada student FAMU. Mezinárodní festival studentských film FreshFilmFest, který se v roce 2008 již popáté konal v Karlových Varech, je od po átku projektem student FAMU, a AMU konání festivalu významným zp sobem podporuje Akademi tí pracovníci AMU, p epo tené po ty (tab.. 7a) Akademi tí pracovníci celkem profeso i docenti odborní asistenti asistenti lekto i V de tí pracovníci 296,71 59,66 70,15 135,64 0 4,61 26, Kvalifika ní a v ková struktura akademických pracovník AMU (tab.. 7b) V k Akademi tí pracovníci V de tí profeso i docenti odb. asist. asistenti lekto i pracovníci celke ženy celke ženy celke ženy celke ženy celke ženy celke ženy m m m m m m do 29 let let let let let nad 70 let Celkem

21 P ehled o po tu akademických pracovník na AMU k (tab.. 7c) Personální zabezpe ení celkem prof. doc. ost. DrSc. CSc. Dr., Ph.D., Th.D. rozsahy úvazk akad. pracovník do 30 % do 50 % do 70 % do 100 % Pozn.: Pokud je nap. prof. XX, CSc., vyplní se údaj ve sloupci prof. i CSc Vzd lávání zam stnanc AMU (akademických i ostatních) Celoškolní pracovišt AMU nabízí akademickým i ostatním pracovník m AMU širokou paletu specificky p ipravovaných jazykových kurz (viz 2.18) Po et nov jmenovaných profesor a docent v roce 2008 (tab.. 7f) po et v kový pr m r Profeso i jmenovaní v roce Docenti jmenovaní v roce Rozvoj výzkumné, vývojové, um lecké a další tv r í innosti VVŠ a posílení vazby mezi inností vzd lávací a touto inností P ehled grant, výzkumných projekt, patent a dalších tv r ích aktivit AMU (tab.. 8) Název grant, výzkumných projekt, patent nebo dalších tv r ích aktivit Zdroj Finan ní podpora (v tis. K ) Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiát C 325 Rozvojové projekty Festivaly a p ehlídky AMU a JAMU C 600 Institut Intermédií (IIM) p íprava programu výuky pro interdisciplinární meziškolské pracovišt VUT a AMU C 1509 Rozvoj DAMU v oblasti technologií C 3000 Podpora klauzurních prací a dalších tv r ích projekt student C 2400 Pasportizace AMU C 1000 Docentské habilitace a profesorská ízení jako jedno z východisek evaluace C

22 Rozvojové projekty Napl ování požadavk pro DS a ECTS v bolo ském procesu v komplexním rozsahu Rozší ení nabídky zahrani ních studentských mobilit umož ujících prohloubení studijních program a podporujících budoucí profesní uplatn ní Mezinárodní spolupráce um leckých vysokých škol podpora studijních program formou teoretických p ednášek, praktických um leckých dílen a zapojení AMU do innosti mezinárodních organizací C 3415 C 580 C 1220 P eklady pramen jako zdroj C 190 Tane ní kultura C 113 Modernizace a aktualizace C 95 Publika ní innost doktorského týmu II C 1113 Zvuková technologie VI C 990 Edice a asopis Disk C 350 Techné a poiésis C 25 Specifický výzkum Festival E.F.Nápravníka C 90 Projekt Roses C 10 B. Martin : Fantazie C 90 Vydání sbírky J. Segera C 135 Studijní pobyt Londýn C 12 Dokumentace Hor ácko C 5 Beethovenovy hudební sonáty C 20 Podpora student magisterského studia režie a dramaturgie K D, scénografie, teorie kritiky a doktorského studia scénické tvorby a teorie scénické tvorby C 925 Podpora aktivit student doktorského studia C 539 Doktorandi C 50 Podpora aktivit doktorand a magisterských student C 139 Výzkum. Centra Výzkumné centrum hudební akustiky (1 M ) C 9253 Centra zákl. výzkumu NPV II Výzkum funkcí techniky p i vzniku a provozování múzického díla (LC 544) Metodika výuky a formy v decké spolupráce s použitím audiovizuálních archív v mezioborovém programu (2E08046) C 3393 C 1460 FreshFilmFest C

23 Festival E.F. Nápravníka C 50 Paul Hindemith: Skladatel v sv t C 45 Ministerstvo kultury Nová generace C 60 Svár teorie s praxí? C 30 Zlomvaz 2008 C 130 P ehled d jin eského divadla C 100 Celoro ní výstavní program FAMU C 150 Famufest 2008 C 1100 Famufest 2008 C 200 Casetti Francesco: D jiny filmových teorií C 140 MZV Myanmarské filmové centrum a barmské projekty FAMU II C 601 Výzkum interakce složek p i vzniku jevištního díla (v eském alternativním a hlavn loutkovém divadel posledního období) B 1243 eský p ínos západní scénické kultu e XX. století B 593 Podoby a zp soby herectví B 467 Obraz a p íb h (scéni nost v dramatickém a výtvarném um ní) B 199 Um ní a technika B 2341 Estetické aspekty hudebn teoretických spis Antonína Rejchy B 352 Projekty Marie Curie A 1475 Disk 2008 Pha 5 50 Výstavy Katedry fotografie FAMU Beroun 25 Halucinace 4.48 MHMP 30 Famufest 2008 MHMP 100 Zlomvaz 2008 Thalia Reloaded živá instalace Divadlo Disk v roce 2008 Nová generace Celoro ní výstavní program Katedry fotografie FAMU v Praze MHMP MHMP MHMP MHMP MHMP

24 Ti nejlepší (Eben, Mat j) HN OSA 20 KDN: skladby V.Riedlbaucha HN OSA 2,5 Svár teorie s praxí? - jaro HN OSA 5 Ti nejlepší Nadace B. 7,7 Martin Svár teorie s praxí? - program, sborník Nadace HF 6 Sborník M.Kabelá E.Sucho KTDH Nadace HF 15 KDN: L.Janá ek - J.P cho ová Nadace L. 10 Janá ka Letní kurzy komorní hudby Sob slav Nadace Život 10 um lce Nová generace, tanec (B. Eliášová) MHMP 50 Festival E.F. Nápravníka (Grokhovskiy) MK R 50 Nová generace, tanec, (B.Eliášová) MK R 60 Svár teorie s praxí? - podzim MK R 30 P íprava studijních program pro kombinované studium tane ní pedagogiky, choreografie a tane ní v dy FRVŠ Kurz s hostujícími profesory v oborech skladba a bicí nástroje FRVŠ Vybavení instrumentá e zvukového ateliéru katedry bicích nástroj (nezbytné dopln ní výbavy pracovišt pro spec. výuku) FRVŠ Inovace p edm tu notografie - praktické ovládnutí edi ních a notografických zásad FRVŠ T lo v prostoru, vizuální divadelní laborato FRVŠ Inovace u ebních metod ve spolupráci se zahrani ními pedagogy a um lci v oboru tane ní um ní FRVŠ Kurz Um ní a technika GA R Tabulka. 8 potvrzuje, že úsp šnost v podávání projekt má na AMU trvale rostoucí úrove jak kvantitativn tak p edevším kvalitativn. Projevuje se to také v systému, který eviduje výsledky výzkumné a vývojové innosti RIV, kde za rok 2008 bylo dosaženo celkem 248,461 výsledk a 2 190,41 bod HAMU Zvukové studio HAMU a Odd lení hudební akustiky Zvukového studia ešilo v roce 2008 následující registrovaný výzkumný projekt: Výzkumné centrum hudební akustiky projekt 1M P tiletý projekt za spoluú asti firem Soning Praha a.s a Organa Kutná Hora s.r.o. je zam en na problematiku barvy zvuku hudebních nástroj ve smyslu její fyzikáln akustické p í innosti a subjektivního vjemu. Na ešení projektu též spolupracuje Kabinet hlasové a mluvní výchovy DAMU. Podrobný pr b h 4. roku ešení výzkumného projektu byl zpracován do samostatné pr b žné zprávy. Odpov dným ešitelem projektu byl prof. Ing. Václav Syrový, CSc. V oblasti výzkumu strunných nástroj spolupracuje studio s housla ským ateliérem J.B.Špidlena a kytará ským ateliérem Rozawood. 24

25 V rámci specifického výzkumu HAMU ešilo Zvukové studio pokra ující projekt Zvukové technologie jako autonomní tv r í prost edek v hudb VI, který se zabýval pr nikem sou asných technologií záznamu a reprodukce zvuku a hudební elektroniky do hudební komunikace. Odpov dným ešitelem projektu byl prof. Ing. Václav Syrový, CSc., spolu ešitelé MgA. Ing. Ond ej Urban Ph.D., MgA. Martin Vrzal Ph.D. a doktorand PhDr. Aleš Dvo ák. ešení projektu bylo uzav eno samostatnou zprávou. Zvukové studio bylo též spolupracujícím pracovišt m registrovaného projektu Centrum základního výzkumu AMU&MU, jehož ešitelem je prof. Ivan Kurz. Výzkumní pracovníci Zvukového studia publikovali v roce 2008 celkem 18 p vodních v deckých prací z oboru hudební a psychologické akustiky, které byly p edneseny na mezinárodních konferencích a publikovány ve sbornících a p ihlásili 4 uplatn né metodiky a t i funk ní vzorky. Výzkumné kontakty byly udržovány s katedrou radioelektroniky FEL VUT ve výuce a vedení doktorand oboru Akustika. Prof. Ing. Václav Syrový, CSc. byl lenem V decké rady elektrotechnické fakulty VUT. Ve Zvukovém studiu zpracovával Bc. Ladislav Štefek (FEL VUT) diplomovou práci na téma vyza ování zvuku kytary. V oblasti výzkumu udržovalo Zvukové studio HAMU stálou spolupráci s partnerskými pracovišti: Institut für Wiener Klangstil (Universität für Musik und darstellende Kunst Wien) výzkum dechových hudebních nástroj ; Firma Dantec Dynamics GmbH., Ulm vývoj software pro vizualizaci kmit hudebních nástroj ; Drevárska fakulta Technickej univerzity vo Zvolene výzkum akustických vlastností d eva pro výrobu hudebních nástroj. Studenti DSP katedry skladby HAMU pr b žn spolupracovali v rámci Centra základního výzkumu s DAMU, zejména s Výzkumným ústavem dramatické a scénické tvorby, dále se zvukovým studiem HAMU, zejména s odd lením zvukové tvorby, a s FF MU. Dále spolupracovali, zejména na poli doktorského studijního programu, s katedrou skladby JAMU. Ve vlastní výzkumné innosti doktorandi pracovali ve ty ech tématických okruzích: Parametry hudební struktury orchestrálního díla Luboš Mrkvi ka: Barva a souzvuk. Zabývá se hudebním sm rem ozna ovaným termínem spektrální hudba (koncentruje se tak ka výhradn na francouzskou formu), který ze všech hudebních sm r období od sedmdesátých let dvacátého století až dodnes snad nejvýznamn ji p isp l k hlubší reflexi vzájemného vztahu fenomén instrumentální barvy a organizace tónových výšek. Slavomír Ho ínka: Barva zvuku a její úloha ve výstavb hudební skladby. Ve svém výzkumu se autor zam il na nalezení nového úhlu pohledu na tektonické situace, kdy se barva stává aktivním initelem ve výstavb hudební skladby. Základním faktorem pro výb r konkrétních kompozic je hledisko hierarchie v tektonice, a to jak její p ítomnost, tak i p ípadná absence. Získané poznatky zasazuje do obecn jšího rámce, ímž se dostává i k otázkám hierarchické strukturace p i vnímaní hudby poslucha em a jiným, širším aspekt m p sobení výše zmi ovaných tektonických koncepcí. Tomáš Pálka: Prostor a tektonika v hudební kompozici. Ve výzkumu se zam il na hledání vztah mezi hudbou a prostorem, mezi hudebními parametry a akustickými vlastnostmi sál a objekt pro hudební produkci. V hudební historii až do dnešní doby vznikaly a vznikají kompozice, které vlastnosti prostoru reflektují ve své struktu e anebo jsou prostorov ešeny instrumentovány. Prostor se tak p ímo odráží v jejich tektonické 25

26 struktu e. 20. století p ineslo významný posun ve vnímání vliv prostoru na poslucha e. V této souvislosti se objevily i tendence k úzké spolupráci mezi skladatelem a architektem, kup. pavilon Philips v Bruselu ve spolupráci skladatele Edgarda Varèse a architekta Le Corbusiera. Iannis Xenakis, skladatel a architekt v jedné osob navrhl budovu Polyptopu v Montréalu. Velký podíl na zmín ném posunu ve vnímání má od 50. let 20. století sílící vliv hudby elektroakustické. O akustické jevy z oblasti architektury a elektroakustiky se opírá i tento projekt. Ve vnit ní struktu e zkoumaných d l jsou sledovány principy echa, dozvukovosti, jasnosti, stejn jako nap íklad t epotavé ozv ny nebo reverze dozvukovosti. Rozbory t chto primárních a odvozených akustických jev v hudební kompozici jsou meritem záv re ného výstupu DAMU Ústav dramatické a scénické tvorby DAMU (DaS) Výzkumná innost DaS se i v roce 2008 rozvíjela v rámci ú asti v Centru základního výzkumu AMU a MU ( ešitel za AMU prof. Kurz z HAMU), které má p ed sebou ješt jeden rok, a n kolika projekt podporovaných GA R, z nichž n které k skon ily, jeden p tiletý má za sebou druhý rok a dva nové byly zahájeny Doktorský grant AMU, na kterém DaS rovn ž participoval, skon il také k Pokud jde o skon ené granty, šlo krom projektu Výzkum interakce složek p i vzniku jevištního díla (v eském alternativním a hlavn loutkovém divadle posledního období) realizovaného v rámci výzkumné innosti KALD s ešitelem prof. Mgr. Miloslavem Klímou, o dva následující: 1. o publika ní grant Obraz a vypráv ní (Scéni nost v dramatickém a výtvarném um ní) - ešitel prof. Jaroslav Vostrý, spolupracovník prof. Miroslav Vojt chovský a 2. o projekt eský p ínos západní scénické kultu e 20. století - ešitel prof. Jan Dušek, spolupracovnice Ing. Mgr. Kate ina Miholová, Ph.D. pokra ování tohoto projektu je zajišt no ud lením grantu GA R eské divadlo 20. století interaktivní rekonstrukce nejvýznamn jších inscenací (se stejným ešitelem a spolupracovnicí) k Druhý rok má za sebou p tiletý projekt Podoby a zp soby herectví - ešitelka doc. Mgr. Zuzana Sílová Ph.D., spolupracovníci doc. PhDr. Jan Hyvnar, CSc., doc. PhDr. Ji í Šípek, CSc. a prof. Jaroslav Vostrý. Pr b žné výsledky grantových projekt i výstupy specifického výzkumu, podobn jako další výstupy aktivit Centra a zejména ovšem samotného Ústavu, uve ej oval asopis a edice Disk které DaS p ipravuje. V roce 2008 vyšla ty i ísla asopisu Disk (v celkovém po adí už 23. až 26.), ve velké ad edice Disk byly vydány t i knihy (Hyvnar, O eském dramatickém herectví 20. století, Bártová-Brabcová, Fenomén Gilbert & Sullivan. Vznik anglické operety a Vojt chovský/vostrý, Obraz a vypráv ní - Scéni nost v dramatickém a výtvarném um ní); v malé ad vyšly dv publikace (Valenta, Scénologie krajiny a Bartoš v p eklad Rousseauova Dopisu d Alembertovi), t etí publikace byla p ipravena do tisku (Vav íková, Mimesis a poiesis -Od etnoscénologického výzkumu k hereckému projevu v inscenaci Farmy v jeskyni Sclavi/Emigrantova Píse ). Pokra ovala spolupráce Ústavu s dnes už mezinárodn proslulým souborem Farma v jeskyni Viliama Do olomanského. Pokud jde o pozornost v novanou v Ústavu tradi nímu orientálnímu a zejména japonskému divadlu i zdroj m scéni nosti, o které se opírá, pokra ovala úzká spolupráce s výzkumným teatrologickým pracovišt m prestižní tokijské univerzity Waseda. V b eznu 2008 se uskute nilo na DAMU t etí spole né symposium, jehož výsledky byly publikovány v Disku 24. Také tentokrát se v jeho rámci uskute nil pro poslucha e workshop v novaný vybraným hereckým technikám japonského tradi ního divadla. Další: Postdoktorský grant GA R Do olomanský: P edpoklady a metodické rozvíjení hereckého výrazu ; spolupráce s institucemi jako Zahrada (doktorandé Ji í Sulženko, Lukáš Trpišovský, Martin Kuku ka), ArchaLab (titíž), NoD, Mamapapa (Tomáš Žižka, doktorandé+studenti magisterského studia scénografie), Vyšehrátky (Kristýna Filcíková a další), Alfred ve dvo e apod.; spolupráce v oblasti reflektované tv r í innosti doktorand - scénografické projekty (nap. ú ast p i site specific Plze Jižní p edm stí p i Skupov Plzni, ú ast na kolokviích GA R Divadlo a interakce, Loutkové divadlo nap í 26

27 generacemi ve spolupráci s eskou sekcí UNIMA) p i P eletu nad loutká ským hnízdem a Josef Skupa a dnešek FAMU FAMU je nadále spoluvydavatelem Cinepuru, asopisu pro moderní cinefily. V Institutu intermédií, výzkumném mezioborovém a meziuniverzitním pracovišti z ízeném roku 2006 spole n VUT a AMU/FAMU, úsp šn probíhají nejenom seminá e, projekce, workshopy a moduly pro studenty, ale také ada akcí p ístupných ve ejnosti, na nichž participuje množství domácích a zahrani ních um lc. Z ve ejných akcí Institutu intermédií v lo ském roce lze zmínit letní sérii otev ených dílen, p ednášek a diskusí s ú astí um lc a teoretik, zabývajících se vztahem um ní a nových technologií (nap íklad virtuální realita, experimentální film a video, artware, biotechnologie i zvukové um ní). Kabinet obrazové techniky p i kated e kamery poskytuje odborný konzulta ní a poradenský servis tv r ím i technickým pracovník m v oblasti fotometrie, senzitometrie, osv tlovací techniky, snímací techniky a postproduk ních technologií. V rámci svého vybavení kabinet poskytuje i speciální služby a konzultace ve ejnosti Infrastruktura AMU (materiální, technické a informa ní zajišt ní), dostupnost informa ních zdroj a rozvoj informa ní infrastruktury Knihovna AMU Vysokoškolská knihovna, knihovnicko-informa ní služby (tab.. 9) 80 P ír stek knihovního fondu za rok Knihovní fond celkem Po et odebíraných titul periodik: - fyzicky - elektronicky (odhad) 4 3 Otevírací doba za týden 1 (fyzicky) 42 Po et absen ních výp j ek Po et uživatel Po et studijních míst 82 Po et svazk umíst ných ve volném výb ru ) Rozumí se po et otevíracích hodin týdn toho provozu vysokoškolské knihovny, který má nejdelší otevírací dobu. Otevírací doby jednotlivých provoz se nes ítají! Termínem fyzicky se rozumí osobní návšt va knihovny, nikoli elektronická komunikace. 2) V etn prolongace. 3) Uvád jí se zaregistrovaní uživatelé k , tj. fyzické nebo právnické osoby zaregistrované v knihovn, které jsou oprávn né p j ovat si dokumenty z jejího fondu (absen n nebo prezen n ) a které b hem vykazovaného období byly nov zaregistrovány nebo jejich registrace byla obnovena. 4) Uvád jí se pouze tituly periodik, které knihovna sama p edplácí (resp. získává darem, vým nou) v papírové nebo elektronické verzi; nezahrnují se další periodika, k nimž mají uživatelé knihovny p ístup v rámci konsorcií na plnotextové zdroje. Údaje uvedené v tabulce sv d í o trvalé pé i o dostupnost studijních materiál jak v knižní, tak v elektronické podob, stejn tak o starší evidovaná um lecká díla, v etn d l pedagog a student. Knihovní systém pracuje na ty ech samoobslužných místech celkov 139 hodin, stále ast ji je využívána elektronická komunikace. Elektronické služby knihovny se pro AMU a ostatní VŠ rozrostly o záznam a za azením VŠKP do spole né databáze a evidence obohatily možnosti studia o d ležitý 27

28 informa ní zdroj, propojený s adou dalších VŠ v R. Tento úkol byl realizován za p isp ní Rozvojového projektu centralizovaného pod vedení Masarykovy univerzity v Brn. Dopl ování knihovního fondu Knihovna vynaložila na dopl ování dokument a nákup periodik op t p es 50 % svých celkových provozních prost edk, což p edstavuje ástku p es 540 tis. K. Fond byl obohacen o jednotek. Nejv tší ást p ír stk tradi n tvo ily speciální typy dokument. Dary tvo ily polovinu všech p ír stk. Knihovna za n d kuje jak institucím (nap. Velvyslanectví státu Israel a Israel Music Institut, Národní divadlo aj.), tak fyzickým osobám. Fakulty dále podpo ily p edevším nákup speciálních typ dokument a zahrani ního tisku svých knihoven, a to ástkou p es 180 tis. K. P ehled p ír stk knihovních fond za rok 2008: Získáno: koupí darem Celkem knihy periodika speciální dokumenty Ro ní p ír stek Op t došlo ke snížení po tu odebíraných titul periodik, a to na 88 ve 110 exemplá ích. Náklady se tak poda ilo udržet na výši cca 126 tis. K, což p edstavuje p es 12% celkového provozního rozpo tu Knihovny AMU. Všechny t i knihovny usilovn pracovaly na fyzické revizi fond, a to poprvé za výrazné pomoci výpo etní techniky (snímáním árových kód a využitím nové funkce knihovního systému, tj. porovnáním se stavem elektronických katalog ). Odepsáno bylo 514 jednotek, na odpisech se dosud dále pracuje. Zárove byly také dopl ovány chyb jící árové kódy do záznam v katalozích. Celkový stav fond ke : DAMU FAMU HAMU Ostatní AMU Knihy a periodika Speciální dokumenty Celkem Elektronické informa ní zdroje nadále tvo í okrajovou oblast zájmu uživatel vzhledem k povaze studia a um lecké specializaci. Knihovna proto neobnovila placený p ístup do elektronické databáze Oxford Reference Online. Uživatelé knihovny FAMU m li nadále k dispozici bezplatný p ístup do filmových databází FIAF (International Film Archive) a FIO (Film Indexes Online), databáze Ebsco byla využívána minimáln. Knihovna HAMU získala znovu finan ní podporu fakulty a mohla tak uhradit p ístup k používanému hudebnímu slovníku Grove Music Online. Zabezpe ení knihovnicko-informa ních služeb Návšt vnost z stala srovnatelná s p edchozím rokem, nejv tší podíl pat í knihovn FAMU. Objemy absen ních i prezen ních výp j ek ve všech knihovnách mají nadále mírn klesající trend: absen ní poklesly o 4 %, prezen ní o 15 %. Pro p íští rok však zvažujeme zm ny v metodice sledování a vykazování. 28

29 Základní údaje o službách v r. 2008: Knihovna Absen ní výp j ky Prezen ní výp j ky Návšt vnost DAMU FAMU HAMU Celkem Elektronické služby pro VŠ Za átkem roku prob hla pravidelná aktualizace údaj o knihovn na webové stránce. Postupn dochází k dopl ování dalších ástí anglické mutace knihovního webu. Se zahájením zimního semestru byla nasazena vyšší webová verze elektronického katalogu TinWeb. Vzhled byl zcela p izp soben korporátnímu grafickému designu školy. Jeho vlastnosti jsou srovnatelné s katalogy užívanými ve sv t. Nov nabízí p edevším celkov p ehledn jší design, možnost plnotextového prohledávání, použití zástupných znak a logických operátor, operativní zobrazení po tu dostupných dokument a alternativní zobrazení záznam o dokumentech. Nová verze kladla velké nároky na interní úpravu parametr a její lad ní v n kterých ohledech probíhá dosud. Elektronické katalogy zp ístup ují p evážnou ást informací o všech fondech, tj. s výjimkou fondu hudebnin knihovny HAMU, která p episu lístkového katalogu nadále v novala systematické úsilí. Do ukon ení stále zbývá p evést p ibližn 30 % záznam, což p i sou asných pracovních kapacitách p edstavuje ješt dlouholeté úsilí. Nov bylo do katalog vloženo p es záznam, nejvíce jich bylo op t po ízeno v knihovn HAMU. Dále vzniklo tém 6 tis. nových záznam o autorech a korporacích. Velké množství záznam prošlo dále opravami a dopln ním. Uvedené údaje zahrnují (jako každoro n ) záznamy nových dokument, retrospektivní i zkrácené záznamy, a to v etn odkazových ne všechny tedy mají stejnou hodnotu. Záznamy v elektronických katalozích: DAMU FAMU HAMU AMU Nové za rok Celkem stav cca D ležité události a odborná innost Knihovna pr b žn trvale spolupracuje na ešení metodiky i organizace sb ru a zp ístup ování vysokoškolských záv re ných prací na AMU, editelka se zejm. proto pravideln ú astní porady prod kan pro studijní záležitosti. ešena byla hlavn elektronizace licen ní smlouvy a otázky související s metodikou metadatového popisu netextových prací v rámci jednoho kvalifika ního výkonu. Tato problematika byla zárove sou ástí rozvojového centralizovaného projektu Národní registr vysokoškolských kvalifika ních prací a systém na odhalování plagiát, který byl ešen pod vedením Masarykovy univerzity v Brn za ú asti 17 ve ejných vysokých škol. Za AMU jej ídila a ešila editelka knihovny ve spolupráci s Po íta ovým centrem AMU. Ke spln ní úkol projektu byl v lét zahájen zkušební provoz digitálního repozitá e AMU v OpenSource systému DSpace ( Metadata k VŠKP jsou do n j p enášena ze studijního systému (KOS) a odtud dále ve form bibliografických záznam do knihovních katalog. Knihovna se aktivn podílela na všech fázích analýz a tvorby tohoto procesu, v etn p ípravy p edávání metadat. Nyní jsou k záznam m v repozitá i p ipojovány plné verze prací, které se zde budou zp ístup ovat podle autorem ud lených oprávn ní. K identifikaci se používá perzistentní identifikátor Handle. Byla vytvo ena také 29

30 anglická verze. Na optimalizaci systému bude knihovna spolupracovat i nadále v etn dopl ování záznam o n které prvky (v cný popis). editelka byla zvolena do výkonného výboru Asociace knihoven vysokých škol R a proto v dubnu ukon ila svoji innost v roli p edsedkyn Odborné komise pro otázky elektronického zp ístup ování vysokoškolských kvalifika ních prací Katedra cizích jazyk AMU je vysokou školou um leckého zam ení s vysoce individualizovaným charakterem výuky. Pedagogové katedry cizích jazyk (KCJ) se snaží tento individuální p ístup ke student m neustále prohlubovat i v jazykovém vzd lávání. Studenti a pedagogové AMU stále ast ji vyjížd jí mimo R na krátkodobé i dlouhodobé pobyty a stáže, ada zahrani ních student studuje v rámci mezinárodních studijních projekt a program na všech fakultách AMU. V posledním období tedy bylo d ležitým cílem katedry sjednocování požadavk na jazykovou výuku a výstupní znalosti student podle Spole ného evropského referen ního rámce pro moderní jazyky a vytvo ení koncepce záv re né zkoušky z cizího jazyka, srovnatelné s mezinárodn platnými diplomy a certifikáty (zpracované ve spolupráci se zahrani ními školami a vzd lávacími institucemi). Od ledna 2009 se KCJ stala Regionálním testovacím centrem ECL (European Consortium for the Certificate of Attainment in Modern Languages) v eské republice, kde studenti AMU, AVU a zájemci všech v kových kategorií a profesí z R mohou skládat zkoušky všech úrovní obtížnosti a obdržet mezinárodní certifikát ECL Katedra t lesné výchovy Na DAMU rozší ila program koordina ního a úpolového cvi ení o metodiku, na HAMU o specializované kompenza ní cvi ení a mimo rámec výuky o fyzioterapeutickou službu. Na FAMU rozší ila nabídku blokové výuky. Mimo Pohybové studio AMU nemá KTV prostory vyhrazené jen pro cvi ení. V roce 2008 po ádala KTV šest zimních kurz (jeden v zahrani í), šest letních vodáckých kurz, dva kurzy p ípravné a další víkendové akce. Již tradi n KTV AMU po ádala v UVS Pon šice Akademické mistrovství R v survivalu Po íta ové centrum AMU V roce 2008 se upev ovala role informa ních technologií jako podp rného nástroje pro ízení a racionalizaci provozu AMU prakticky ve všech oblastech. Pracovníci PC AMU se velmi aktivn zú ast ovali jak koncep ních prací, tak realizace, oživování a provozu odpovídajících aplikací. Dále uvedený vý et samoz ejm neobsahuje každodenní servisní a poradenské innosti, nýbrž pouze významné inova ní po iny, které pracovníci PC vykonali nebo na nich v d ležité mí e spolupracovali: Studijní informa ní systém byl pr b žn inovován v souladu s novými pot ebami a legislativním vývojem školy. Lépe byl zabezpe en p ístup uživatel ; nov byly zprovozn ny moduly pro vkládání bakalá ských a diplomových prací (VŠKP) a modul pro podávání elektronické p ihlášky ke studiu na AMU. Pro celou AMU, v etn mimopražských objekt, byla spušt na IP telefonie. Na rektorát, HAMU, Studiu FAMU, v Beroun a v UVS Pon šice byla instalována nejmodern jší technologie, v etn vým ny všech telefonních aparát za nové IP typy. Na DAMU a FAMU byla dopln na a modernizována stávající telefonní infrastruktura. Telefonická komunikace mezi všemi pracovišti AMU probíhá zdrama formou t íciferné volby. Zdarma je též voláno do p evážné ásti vysokých škol a pracoviš AV. Všechny linky jsou dostupné z vn jší sít provolbou. Výrazn klesl po et paušál placených operátor m. 30