Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav managementu

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav managementu Bakalářská práce Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Lenka Janíková Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Pavel Tomšík, CSc. Brno 2008

2 Poděkování: Děkuji panu Prof. Ing. Pavlu Tomšíkovi, CSc. za metodické a odborné vedení při zpracovávání bakalářské práce a zaměstnancům podniku za poskytnutí údajů o jejich společnosti. 2

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu literatury. Brno,

4 Abstrakt Práce se zabývá bezpečností a ochranou zdraví při práci. Popisuje právní předpisy a obecné postupy, jak dosáhnout bezpečného pracoviště s co nejmenším dopadem na zdraví zaměstnanců. Cílem je aplikovat tuto problematiku na konkrétní společnost a navrhnout případná zlepšení ve stávajícím stavu. Klíčová slova Bezpečnost, ochrana zdraví, rizikové pracoviště, prevence, pracovní úraz, odměňování Abstract The thesis deals with health protection and safety at work. It comments on legal enactments and on general procedures of making the workplace safe, with the lowest impact on employees health condition. The objective of this thesis is to apply this issue to a concrete company and to propose eventual improvements of the current condition. Key words Safety, health protection, high-risk workplace, prevention, work accident, remuneration 4

5 OBSAH 1 Úvod Úvod Cíl práce Materiál a metodika Přehled literatury Bezpečnost a ochrana zdraví při práci BOZP dle zákoníků práce Požadavky BOZP Ochrana veřejného zdraví Rizikové práce Státní instituce BOZP Odměňování zaměstnanců Malé podniky a BOZP Výsledky práce Základní charakteristika společnosti BOZP ve zkoumané společnosti Výchova pracovníků k BOZP školení Lékařské prohlídky Osobní ochranné pracovní prostředky Péče o pracovníky Bezpečnost práce v tiskárně Odměňování zaměstnanců Diskuze Závěr Literatura Přílohy

6 1 Úvod 1.1 Úvod Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je neodmyslitelnou součástí personalistických činností. Pozornost by jí měli věnovat jak zaměstnavatelé, tak samotní zaměstnanci, protože se jedná hlavně o jejich zdraví, které si chrání. Zdraví je věc nenahraditelná, jedinečná a velmi křehká. Proto bychom se měli snažit je chránit. Podstatnou část života prožije člověk ve svém zaměstnání. Jeho zdraví je zde tedy po dlouhou dobu vystavováno různým rizikům. Povinností zaměstnavatele je zabezpečit na pracovišti takové podmínky, které zajišťují minimalizaci veškerých rizik spojených s bezpečností a ochranou zdraví. Organizace má k dispozici poměrně širokou škálu možností, jak zmírnit škodlivý dopad pracoviště na organismus zaměstnanců. Jednotný postup nelze určit, záleží na každém jednotlivém pracovišti, jakou variantu v daném případě zvolí. Základem ve všech organizacích by však měla být prevence - kontroly a přijímání opatření předcházející možným dopadům na zdraví člověka. Podle toho, jaký dopad na zdraví má práce na pracovišti, by měl být zaměstnanec náležitě odměněn. Tato oblast by tedy měla být součástí odměňování zaměstnanců, nejlépe v rámci samostatné položky. Například jako příplatek za práci ve ztíženém prostředí, jako součást periodického hodnocení. Působí-li na zdraví pracovníků škodlivé vlivy dlouhodobě a tak, že jejich působení nelze odstranit, měl by mít zaměstnanec právo na patřičnou náhradu. Totéž platí i v případě, že jeho zdraví již bylo dočasně či trvale poškozeno. Péče o zdraví zaměstnanců patří mezi příčiny, které výrazně ovlivňují jejich spokojenost. 6

7 1.2 Cíl práce Základním cílem práce je prozkoumat problematiku bezpečnosti práce a ochrany zdraví jako součást problematiky řízení lidských zdrojů. Pro praktickou aplikaci jsem si zvolila společnost z oblasti propagace, která mi poskytla veškeré potřebné údaje související s touto problematikou pod podmínkou, že společnost nebudu jmenovat. Toto přání budu respektovat. Základním cílem je provést rozbor metodiky aplikované v této společnosti a porovnat její postupy se zákonnými normami. Zjistit, co společnost dělá pro ochranu zdraví svých pracovníků, jaké výhody jim poskytuje navíc. Práce je doplněná o případy z praxe ochrany zdraví, které se ve společnosti za dobu existence staly. Důležité je také provázat problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví s oblastí odměňovaní zaměstnanců. Doplňujícím cílem je pokusit se navrhnout další možnosti řešení, například zlepšení v rámci odměňování zaměstnanců v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví. 7

8 1.3 Materiál a metodika Základem při zpracování bakalářské práce bylo prostudování dostupné literatury, která se týká problematiky bezpečnosti práce. Důležité je čerpat z většího počtu autorů. Podklady pro vlastní práci byly čerpány ze zdrojů společnosti, která v práci nebude na žádost zaměstnanců jmenována. Práce se skládá ze dvou částí teoretické a vlastní praktické práce. Teoretická část se zabývá výkladem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je zachována posloupnost od obecných pojmů po ty podrobnější. Základem je vysvětlení pojmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z hlediska příslušných právních norem. Jsou zde vysvětleny zákonné požadavky a uvedeny instituce, které provádějí kontrolu této problematiky. V závěru teoretické části je uvedena část problematiky odměňování, která souvisí s BOZP. Vlastní práce je založena na údajích získaných z konkrétní existující firmy. Písemné podklady byly čerpány z mzdové účtárny a z archívů firmy. Jednalo se údaje od roku Dále jsem provedla ústní rozhovory se zaměstnanci na různých pracovních pozicích. Jednalo se o zaměstnance tiskárny, vedoucí pracovníky jednotlivých pracovišť a pracovníky účtárny. Pro práci mi byly poskytnuty vnitropodnikové směrnice týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i směrnice s touto problematikou související. Dále mi bylo umožněno nahlédnout do záznamů o diagnostikované nemoci z povolání a do kontrolních testů k přezkoušení znalostí zaměstnanců z předpisů BOZP a požární ochrany. V tiskárně mi bylo umožněno pracovat s identifikačními listy nebezpečného odpadu a bezpečnostními listy barev. Získávání podkladů probíhalo od ledna 2008 do května Při jejich zpracování byl využit software Microsoft Windows XP, Microsoft Office 2000 textový editor Microsoft Word. 8

9 2 Přehled literatury 2.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Bezpečností práce se rozumí stav pracovních podmínek zabraňující působení nebezpečných a škodlivých vlivů. Internetový slovník serveru BOZPinfo ( 2008) pak definuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) jako soubor opatření (technických, organizačních, výchovných), která při správné aplikaci nebo realizaci vytvoří podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohrožení nebo poškození lidského zdraví snížila na minimum. Jedná se o mezivědní obor zabývající se nalézáním a uplatňováním metod a prostředků, jejichž cílem je zajistit, aby člověk v pracovním procesu nebyl ohrožován fyzicky ani mentálně. Obsahuje společenské činnosti zahrnující všechny požadavky, opatření, prostředky a metody přispívající k vytvoření podmínek pracovního procesu, které zajišťují zdraví pracujících a jejich práceschopnost. Cílem je nejenom vytvoření těchto podmínek, ale i jejich dodržování během pracovního procesu. K tomuto cíli využívá v souladu s tendencemi rozvoje vědy a techniky metod a poznatků souvisejících disciplín z oblasti technických, humánních a ekonomických věd, vychází z jejich výsledků, provádí jejich syntézu a dále je rozpracovává a aplikuje. Součástí problematiky BOZP jsou dle internetové encyklopedie Wikipedia ( 2008) především: vyhledání a hodnocení rizik při práci, kategorizace prací, bezpečnost technických zařízení, ochranné pracovní prostředky, ergonomie 1, hygiena práce včetně pracovního prostředí. 1 Ergonomie - mezioborová disciplina, jejímž cílem je dosáhnout přizpůsobení pracovních podmínek výkonnostním možnostem člověka. (BOZPinfo slovník, 9

10 Velmi častá je spolupráce s oblastmi jako požární ochrana (PO), pracovní lékařství, firemní ekologie (odpadové hospodářství, ochrana ovzduší, příp. i vodní hospodářství) a krizový management. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci patří mezi základní kritéria při rozhodování o budoucím zaměstnání. Zdraví můžeme chápat jako stav fyzické, psychické a sociální pohody. Proto je pro člověka nenahraditelné a musí existovat opatření, která zajistí, že nebude docházet k jeho zbytečnému poškozování v rámci pracovního procesu. Za tímto účelem vznikly právní předpisy zajišťující ochranu zdraví a bezpečnost práce. Základním normativem je Zákoník práce č. 262/2006 Sb., který je v platnosti od Jeho pátá část je věnována bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Kromě oblasti prevence ohrožení života a zdraví upravuje také bezpečnost a ochranu zdraví při práci, poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Zákoník práce je doplněn řadou provádějících předpisů - zákony, nařízení vlády, vyhlášky, seznam Českých státních norem (ČSN). Vzhledem k členství České republiky v Evropské unii musí být veškeré předpisy v souladu s předpisy EU. Na plnění předepsaných předpisů dohlíží orgány Ministerstva práce a sociálních věcí, do jehož kompetence tato problematika spadá. Dle Koubka (2003) je problém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u nás řešen právními normami, s nimiž by se měl každý podnikatel a každý vedoucí pracovník ve svém vlastním zájmu důkladně seznámit a důsledně se jimi řídit. 2.2 BOZP dle zákoníků práce Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je tematika vymezená v páté části Zákoníku práce. Daná problematika je rozebrána z pohledu prevence ohrožení života a zdraví při práci, nacházejí se zde povinnosti zaměstnavatele a práva či povinnosti zaměstnanců. 10

11 Předcházení ohrožení života a zdraví při práci Prevence by měla být pro zaměstnavatele povinností, neboť omezení rizik na minimum vede k minimalizaci pracovních úrazů a nemocí z povolání. Péče o zaměstnance musí být rovnocenně rozložena mezi veškerá pracovní místa i pracovníky bez rozdílů pracovní pozice, pohlaví a podobně. Náklady s ní spojené hradí v plné výši zaměstnavatel. V rámci prevence bezpečnosti práce je zaměstnavatel povinen všechna možná rizika vyhledávat a snižovat všemi dostupnými prostředky jejich dopad. Pokud rizika nejde přímo odstranit, musí zaměstnavatel přizpůsobit pracovní podmínky s cílem minimálního působení negativních jevů. V rámci prevence jsou samozřejmostí schválená opatření pro případ mimořádných událostí jako například požár, havárie či evakuace. Každé pracoviště musí mít vytvořený plán pro řešení těchto krizových situací a musí s ním být seznámeny všechny fyzické osoby zdržující se na daném pracovišti. Veškerá preventivní opatření je zaměstnavatel povinen aktualizovat a kontrolovat jejich plnění a účinnost. Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance Jedná se o povinnosti, které musí zaměstnavatel zajistit či sdělit zaměstnanci. V případě, že některá rizika není možno úplně odstranit, je zaměstnavatel povinen poskytnout poskytnout osobní ochranné prostředky. Sem spadá i obuv a ošacení, pokud při výkonu práce podléhá mimořádnému opotřebení. Vše je samozřejmě poskytnuto bezplatně. Pokud přes všechna preventivní opatření dojde k pracovnímu úrazu, musí být vše náležitě prošetřeno a zaprotokolováno v příslušné dokumentaci. Zaměstnavatel má také povinnost zabezpečit pravidelné lékařské prohlídky, zajistit školení o předpisech zajišťujících bezpečnost a ochranu zdraví a je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích. Hygienické stanice Nejdůležitější právo zaměstnance je právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Na druhou stranu ale je povinen dbát na svou vlastní bezpečnost a dodržování bezpečnostních předpisů. Sem spadá i zákaz požívání alkoholických nápojů a jiných 11

12 návykových látek. V případě, že je bezprostředně ohroženo jeho zdraví, je zaměstnanec povinen oznámit svému nadřízenému zjištěné nedostatky a závady na pracovišti, případně je oprávněn takovouto práci odmítnout. 2.3 Požadavky BOZP V pracovněprávních vztazích je bezpečnost a ochrana zdraví zaručena zákonem č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tento zákon navazuje na zákoník práce z roku 2006 a zároveň zpracovává přepisy Evropských společenství. Zaměstnavatel je povinen zajistit (dle 3), aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby: a) prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané, b) pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou, c) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení, d) únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné, atp. Dále je zaměstnavatel povinen zajistit (dle 4), aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců a pravidelně a udržovány a kontrolovány. 12

13 V tomto zákoně jsou definovány i požadavky na organizaci práce a pracovních postupů. V 5 je řečeno, že zaměstnavatel musí organizovat práci tak, aby zaměstnanci nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami. 2.4 Ochrana veřejného zdraví Ochrana zdraví je vymezena v zákoně č. 258/2000 Sb. Dle něj je ochrana a podpora veřejného zdraví definována jako souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Díl sedmý výše zmiňovaného zákona se věnuje konkrétně ochraně zdraví při práci. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich rizikovosti pro zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 432/2003 Sb.) Zařazení prací do jedné ze čtyř kategorií vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnance faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Kategorizace se provádí na základě zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a úroveň zabezpečení jeho ochrany. Ve smyslu 2 se za práce: a) kategorie první považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví, b) kategorie druhé považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity c) kategorie třetí považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, 13

14 organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací, d) kategorie čtvrté považují práce, při nichž je vysoké riziko 2 ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. V příloze této vyhlášky pak jsou uvedeny limitní hodnoty pro riziková kritéria. Mezi tato kritéria patří: prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetická pole, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem. Hlavními sledovanými parametry při působení chemických látek jsou například: přepočtená koncentrace dané chemické látky v pracovním ovzduší pro osm hodin práce (v mg. m 2 ), možnost průniku látky kůží, nejvyšší přípustná koncentrace dané chemické látky v ovzduší. O zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (tedy zaměstnavatel). Ten 2 Riziko - Kombinace pravděpodobnosti výskytu určité nežádoucí situace (události), nebezpečí způsobujícího škody a stupně závažnosti jejich následků (závažnosti škody, ztrát). Zjednodušeně odhad pravděpodobnosti výskytu nebezpečí (nehody, zranění, onemocnění) za jednotku času. (BOZPinfo slovník, 14

15 také v návrhu na zařazení prací do kategorií uvede výsledky hodnocení rizik možného ohrožení zdraví zaměstnanců (včetně výsledků měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek, pro něž jsou stanoveny hygienické limity) a zjištění druhu a typu biologického činitele, který může vyvolat ohrožení zdraví a je uveden ve zvláštním právním předpise, počty zaměstnanců v jednotlivých kategoriích a způsob zajištění ochrany jejich zdraví. 2.5 Rizikové práce V rámci dílu o ochraně zdraví je v 39, z. č. 258/2000 Sb. část vymezena rizikovým pracím. Pro účely tohoto zákona se jimi rozumí práce, při nichž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací. Jedná se o práce zařazené do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazené do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je povinen: a) zabezpečit bezpečné skladování a zacházení s nebezpečnými chemickými látkami, chemickými přípravky a s biologickými činiteli stanovenými zvláštním právním předpisem, b) zabezpečit neprodleně mimořádná měření faktorů pracovních podmínek, pokud o ně požádá zařízení vykonávající závodní preventivní péči nebo pokud tak stanoví rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, c) zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění; neprodleně informovat o těchto skutečnostech zaměstnance, d) předložit rozsah opatření k omezení faktorů nepříznivě ovlivňujících zdraví na nejmenší rozumně dosažitelnou míru před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady vynaloženými na omezování faktorů nepříznivě 15

16 ovlivňujících zdraví zaměstnanců a jejich přínosem pro ozdravění pracovních podmínek. 2.6 Státní instituce BOZP Jedná se o dozor vykonávaný státními orgány, které dozírají jak organizace a pracovníci plní předpisy k zajištění bezpečnosti práce, jak dodržují stanovené pracovní podmínky a jak jim potřebné podmínky vytváří vedení organizace (BOZPinfo, 2008). Hlavní institucí je Státní úřad inspekce práce. Co se týče bezpečnosti technických zařízení, tak zde vykonává kontrolu Institut technické inspekce Praha. Dalšími orgány státní správy jsou Ministerstvo zdravotnictví, krajští a okresní hygienikové, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Povinností těchto orgánů je provozovat informační systém, který nakládá s informacemi o zdraví fyzických osob v souvislosti s ohrožením nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí. ( 79, z. č. 258/2000 Sb.). Ministerstva plní řídící a kontrolní funkci nižších stupňů státní správy. Krajští hygienikové řídí a kontrolují okresní hygieniky. Okresní hygienik vykonává státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených tímto zákonem. Kromě toho například na žádost zaměstnavatele zařazuje vykonávanou práci do příslušné kategorie. Státní úřad inspekce práce Státní úřad inspekce práce (SUIP) je (od ) orgánem státní správy a je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí. Řídí činnost oblastních inspektorátů práce a Institutu technické inspekce, podílí se na výzkumu v oblasti bezpečnosti práce a technických zařízení, rozhoduje o odvoláních proti opatřením inspektorátů práce a plní úkoly státního odborného dozoru v případech, v nichž si to ze zvlášť důležitých celospolečenských důvodů vyhradí. V čele úřadu je generální inspektor, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí (zdroj: BOZPinfo, 2008). Státní úřad inspekce práce sídlí v Opavě. V zastoupení svých inspektorů plní program úkolů stanovený Ministerstvem práce a sociálních věcí, kontroluje dodržováni příslušných 16

17 právních předpisů, dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů (například dle zákona o mzdě). Výzkumný ústav bezpečnosti práce Ministerstvo práce a sociálních věcí zřídilo kromě institucí zajišťující dozor také instituci výzkumnou. Jedná se o Výzkumný ústav bezpečnosti práce sídlící v Praze. Jde o veřejnou výzkumnou institucí, která se již více než padesát let zabývá zkoumáním, ověřováním a aplikací metod prevence rizik způsobených pracovními činnostmi a ohrožujících zdraví lidí, životní prostředí a nebo majetek. Cílem výzkumného záměru na léta je zkoumat oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z hlediska proměn, které ji v nejbližších letech čekají v kontextu mezinárodních vazeb, vyplývajících především ze členství v EU a jejího vnitřního vývoje. Hygienické stanice K výkonu specializovaných úkonů v ochraně veřejného zdraví se zřizují hygienické stanice. Jsou zařízeními ochrany veřejného zdraví, která poskytují zdravotní péči. Hygienické stanice zejména připravují podklady pro opatření příslušných orgánů ochrany veřejného zdraví, podílejí se na jejich výkonu a na plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví při sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, provádějí hodnocení a řízení zdravotních rizik, monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek, uskutečňování programů ochrany a podpory veřejného zdraví, podílející se na výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví a poskytování poradenských služeb. Hygienické stanice vedou evidenci rizikových prací. ( 86, č. 258/2000 Sb.) Zaměstnanci hygienických stanic jsou oprávněni vstupovat do objektů za účelem zjištění, jak zaměstnavatelé plní povinnosti uložené příslušnými právními předpisy nebo orgány ochrany veřejného zdraví, odebírat zde vzorky látek, surovin, materiálů a výrobků a provádět měření a šetření faktorů životních a pracovních podmínek, provádět pro účely posouzení nemocí z povolání šetření podmínek výkonu práce a podobně. 17

18 Při nesplnění nebo porušení tohoto zákona má krajský hygienik právo udělit sankce ( 92, č. 258/2000 Sb.). V takovém případě může uložit fyzické osobě při její podnikatelské činnosti nebo právnické osobě pokutu do až výše Kč. Dojde-li však nesplněním nebo porušením povinností k poškození zdraví fyzických osob, vzniku nebo hrozbě epidemie, může uložit pokutu až do výše Kč. Za uvádění nepravdivých údajů se může jednat o pokutu až do výše Kč. Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Radu zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je možné zvolit u zaměstnavatele, u něhož nepůsobí odborová organizace. Podmínky vzniku jsou zachyceny v zákoníku práce. Rada zaměstnanců má nejméně 3, nejvýše 15 členů. Počet členů je vždy lichý. Celkový počet zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci závisí na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací. Vymezení její činnosti je předmětem vnitropodnikových směrnic. 2.7 Odměňování zaměstnanců Zákoník práce říká, že každému zaměstnanci přísluší mzda, plat nebo kompenzace formou odměny. Pro tyto potřeby zákon definuje pojmy mzda a plat. Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Definice platu je totožná s tím rozdílem, kdo peněžité plnění vyplácí. V případě platu to je stát, územní samosprávný celek, státní fond, či například právnická osoba zřízená Ministerstvem školství. Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V závislosti na působení škodlivých vlivů pracovního prostředí a podle míry bezpečnosti a vlivu na zdraví člověka se odvíjí peněžní 18

19 ohodnocení. Jeho výše (bez veškerých příplatků) nesmí být nižší než příslušný minimální mzdový tarif. Nejnižší úroveň zaručené mzdy Nejnižší úroveň zaručené mzdy stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Toto nařízení stanovuje základní výši minimální mzdy, vymezení ztíženého pracovního prostředí a výši příplatku ke mzdě za práci v tomto prostředí. Pro jeho užití jsou práce rozděleny do osmi skupin, jejich zařazení je závislé na platové třídě, do které práce spadá. Při týdenní pracovní době s počtem čtyřiceti odpracovaných hodin vypadá tabulka nejnižších mezd takto: Tab. 1: Nejnižší úroveň zaručené mzdy Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu 1. 48, , , , , , , , v Kč za měsíc Zdroj: Skupiny prací pro účely stanovení nejnižší úrovně stanovené mzdy pak najdeme v příloze k tomuto nařízení. Vzhledem k zaměření bakalářské práce postačí jako příklad vymezení 3. skupiny prací. Jedná se o různorodé, rámcově vymezené práce se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a vazbami na další procesy, práce s ucelenými systémy složenými z mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh 19

20 dalších systémů. Může se jednat i o koordinaci prací v proměnlivých skupinách. Náplní je usměrňování jednoduchých rutinních a manipulačních prací a procesů v proměnlivých skupinách, týmech a jiných nestálých organizačních celcích a bez podřízenosti skupiny zaměstnanců spojené s odpovědností za škody, které nelze odstranit vlastními silami a v krátké době. Práce vyžaduje zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Je patrná značná smyslová náročnost, značná zátěž velkých svalových skupin ve velmi ztížených pracovních podmínkách. Příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém prostředí Ztížené pracovní prostředí je termín užívaný v zákoníku práce a v nařízení vlády o minimální mzdě (č. 567/2006 Sb.) v souvislosti s výpočtem minimální mzdy. Paragraf 6 jej definuje jako prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. Ztěžující vlivy jsou uvedeny v druhém odstavci 6. Vzhledem k zaměření bakalářské práce se za ztěžující vliv považují například chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené zvláštním právním předpisem. Za práci v takovémto prostředí pak náleží pracovníkovi příslušný příplatek ke mzdě. Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv (dle 6 odst. 2, nařízení vlády 567/2006 Sb.) nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy stanovené ve výše uvedené tabulce. Pokud zaměstnanec nedostává mzdu ale plat, pak je výše příplatku dána 5 % základní sazby. 2.8 Malé podniky a BOZP Za malý podnik budeme dle J. Koubka (2003) považovat takový podnik, který nemá personální útvar ani specializovaného personalistu a personální řízení v něm zajišťuje majitel či nejvyšší vedoucí pracovník, který v případě potřeby deleguje určité 20

21 pravomoci v této oblasti na další vedoucí pracovníky. Většinou se jedná o vedoucí pracovníky všech úrovní, především liniové manažery. Administrativní stránku personální práce zpravidla zajišťuje v rámci širší škály svých povinností některý z administrativních pracovníků, popřípadě je rozdělena mezi více administrativních pracovníků. Personalista v malém podniku má několik hlavních úkolů. Usiluje o optimální využívání pracovníků v podniku, formuje pracovní skupiny, dbá na dodržování všech zákonů týkajících se oblasti práce (tedy i zákonů týkajících se bezpečnosti práce a ochrany zdraví) či zajišťuje personální a sociální rozvoj pracovníků podniku. Vzhledem k těmto úkolům pak můžeme vytyčit přehled personálních činností. Sem patří: vytváření a analýza pracovních míst, personální plánování, získávání, výběr a příjímání pracovníků, hodnocení pracovníků, rozmisťování pracovníků a ukončování pracovního poměru, odměňování, vzdělávání a rozvoj pracovníků, pracovní vztahy, péče o pracovníky personální informační systém. Vzhledem k zaměření práce nás z činnosti personalisty zajímá hlavně oblast péče o pracovníky, případně v návaznosti na odměňování zaměstnanců. Péčí o pracovníky Koubek (2003) rozumí činnosti zaměřené na pracovní prostředí, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, otázky pracovní doby a pracovního režimu a záležitosti sociálních služeb (stravování, hygienické podmínky práce, kulturní a sportovní aktivity, atd.). Co se týče péče o pracovníky, má malý podnik oproti velkým omezené možnosti. Sice může snadněji individualizovat tuto péči, na druhou stranu musí dbát na dodržování 21

22 zákonů a obvyklých pravidel týkajících se bezpečnosti práce a ochrany zdraví mnohem důsledněji. Případné nedostatky by pro něj totiž měli mnohem větší následky než u velkého podniku. V malých podnicích je také mnohem více prostoru pro formování vztahů mezi pracovníky (případně i jejich rodinami) ve volném čase. Vedení podniku by se mělo snažit organizovat pro své zaměstnance společenské akce, které mají pozitivní vliv na vazby mezi pracovníky a zároveň se tak posiluje jejich vztah k podniku. Celkový dopad je pak zřejmý v práci, ochotě spolupracovat, v pozitivnějším vztahu k podniku i k vedoucím pracovníkům. Zaměstnavatelé v malých a středních podnicích, kde se všichni vzájemně znají, mohou významně pomáhat svým zaměstnancům i jejich rodinám zlepšovat zdraví a životní pohodu. Mohou je totiž přímo oslovovat a motivovat a tím posilovat nejen fyzické, ale i duševní zdraví. Podporou zdraví se rozumí proces, který umožňuje lidem ovlivnit vše, co může zlepšit jejich zdravotní stav. Vynaložené prostředky na aktivity podporující zdraví se kladně projeví na chodu celého podniku Prevence ochrany zdraví Nejdůležitějším prvkem v ochraně zdraví a bezpečnosti práce je prevence. Prostředky, které do prevence zaměstnavatel vloží, se mu zcela jistě v budoucnu vrátí. Mezi hlavní zásady prevence podle Koubka (2003) patří: 1) vyloučení rizika, 2) zhodnocení rizik, která nemůžeme eliminovat, 3) likvidování rizik u zdroje, 4) přizpůsobení práce jednotlivci, 5) využití technického pokroku, 6) nahrazení nebezpečného bezpečným nebo méně nebezpečným, 7) vypracování politiky soustavné prevence pro všechny, 8) upřednostnění kolektivních ochranných opatření před osobními ochrannými prostředky, 9) poskytnutí odpovídajících informací a instrukcí. 22

23 Bodem tři se například rozumí prevence kontaminace ovzduší škodlivými látkami unikajících ze stroje. Bod čtyři vyjadřuje, že každému pracovníkovi je potřeba upravit pracovní místo, vybrat pracovní zařízení a postupy. Příkladem bodu osm je použití vhodného větrání na pracovišti, které má přednost před použitím dýchacích masek Pracovní úraz Podle statistik Focal pointu je v České republice každý rok hlášeno v průměru devadesát tisíc pracovních neschopností pro pracovní úrazy. Alarmující je i počet smrtelných pracovních úrazů. Každý den je evidováno jedno takové zranění končící smrtí. Z těchto čísel vyplývá, že je nutné věnovat patřičnou pozornost prevenci úrazů. Z právního hlediska je úraz charakterizován jako porucha zdraví vyvolaná nezávisle na vůli postiženého, zpravidla náhlou vnější příčinou. K pracovním úrazům dochází při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud se stal pracovní úraz, je povinností zaměstnance (pokud mu to jeho stav dovolí) informovat nadřízeného. Zaměstnavatel je povinen poskytnout první pomoc vyškolenými zaměstnanci. Těm musí být k dispozici potřebné vybavení v podobě lékárniček, pohotovostních balíčků a podobně. Každý úraz musí být zaevidován v knize úrazů, příčiny a okolnosti úrazu se musí vyšetřit. Poté by měla být přijata opatření, aby k podobným pracovním úrazům nedocházelo, či aby riziko jejich vzniku bylo co nejmenší Nemoc z povoláni Nemocí z povolání jsou taková onemocnění, která vznikla nepříznivým působením škodlivých vlivů pracovního prostředí. Zákon č. 290/1995 Sb. říká, že nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající 23

24 nepříznivým působením chemických látek. Podle přílohy tohoto předpisu se nemoci z povolání dají rozdělit do těchto skupin: nemoci z povolání způsobené chemickými látkami, nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory, nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, kožní nemoci z povolání, přenosné a parazitní nemoci z povolání, nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli. Některé nemoci vznikají bezprostředně na pracovišti (např. akutní otravy), jiné vyžadují opakovaný kontakt se škodlivinou. Některé se zpravidla objevují po několikaleté expozici 3. O uznání nemoci z povolání rozhodují určená střediska nemocí z povolání. Postižený zde musí být vyšetřen. Při uznání nemoci z povolání náleží poškozenému jednorázové odškodnění pro bolest. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Školení, informace a pokyny Ze zákona je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisem vztahujících se k BOZP. Obsahem školení mají být zejména předpisy na ochranu život a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, předpisy o bezpečnosti technických zařízení a normy, předpisy o požární ochraně a o zacházení s hořlavinami,výbušninami, chemickými látkami a jinými látkami škodícími zdraví. Prvním školením by mělo být vstupní školení při nástupu na pracoviště. Mělo by obsahovat část obecnou (vyplývající ze samotného pracovního poměru) a část 3 Expozice vystavení organismu působení faktorů prostředí (například hluku, vibracím, prachu, záření) nebo účinkům látky. V úvahu se bere objektivně změřená hodnota zátěže faktory pracovního prostředí a doba, po kterou je v práci člověk této zátěži vystaven. (Příručka pro zaměstnavatele, 2003) 24

25 věnovanou zásadám při pracích a činnostech, které bude zaměstnanec vykonávat na konkrétním pracovišti. Školení by se měla opakovat v pravidelných intervalech (tj. méně než 12 měsíců). 25

26 3 Výsledky práce 3.1 Základní charakteristika společnosti Pro svou bakalářskou práci jsme si zvolila akciovou společnost působící na trhu propagace, reklamy a propagačních materiálů. Společnost působí na trhu od roku 1993, jejím hlavní sídlem je Brno. Další pobočky má v Praze, Plzni, Ostravě a také v zahraničí (Polsko, Slovensko, Hong Kong). Mezi firemní aktivity patří 3D reklama, produkce reklamních a dárkových předmětů, tzv. rozdávací předměty, dárky pro návštěvníky, soutěžní a sponzorské předměty, prémie, promotion předměty. Za účelem získání podkladů pro svou práci jsem navštívila brněnskou centrálu, konkrétně účetní oddělení, provoz tiskárny a provoz balírny. Společnost nemá vlastní personální útvar ani vlastního personálního specialistu. Proto ji dle Koubka (2003) můžeme považovat za podnik malý. Práci personality ve firmě zastávají vedoucí jednotlivých oddělení. Dále si společnost najímá externího pracovníka, který kontroluje činnost těchto vedoucích a hlídá dodržování legislativy v jednotlivých personálních oblastech. 3.2 BOZP ve zkoumané společnosti Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci je rovnocennou a neoddělitelnou součástí plnění úkolů na všech pracovištích společnosti. Právní i ostatní předpisy k zajištění BOZP jsou předpisy na ochranu života, zdraví, předpisy hygienické, předpisy o bezpečnosti technických zařízení s technické normy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, toxickými a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud to upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. Znalost těchto předpisů je povinnou součástí kvalifikačních předpokladů i součástí periodického hodnocení a odměňování pracovníků společnosti. 26

27 Povinnosti zaměstnavatele (dle vnitropodnikové Směrnice o zajištění BOZP, výběr): a) Vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik. b) Nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. c) Sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem zaměstnání jsou povinni se podrobit. d) Zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky na výkon práce, které se týkají jejich práce a pracoviště. Pravidelně ověřovat jejich znalosti a soustavńě vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. e) Zajistit zaměstnancům přiměřené informace a pokyny o BOZP. Zejména při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. f) Zajistit poskytnutí první pomoci. g) Uvádět do provozu a provozovat pouze stroje odpovídající požadavkům BOZP. h) Zajistit odstranění zjištěných závad a poruch zařízení, případně odstavit z provozu zařízení a pracoviště nevyhovující bezpečnostním požadavkům. i) Evidovat a oznamovat příslušným orgánům pracovní úrazy, bezodkladně zjišťovat a odstraňovat jejich příčiny a zabránit jejich opakování. j) Přidělovat pracovníkům pomůcky a osobní ochranné pracovní prostředky. Za plnění těchto úkolů zaměstnavatele odpovídají vedoucí pracovníci na všech úrovních vedení. Jejich plnění je nedílnou součástí jejich pracovních povinností. 27

28 Práva a povinnosti zaměstnanců (dle stejné směrnice): a) Zaměstnanci mají právo na zajištění BOZP, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatření na ochranu před jejich působením. b) Zaměstnanci jsou oprávněni odmítnout výkon práce, o níž mají důvodně za to, že by mohla ohrožovat jejich život nebo zdraví. c) Zaměstnanci mají povinnost spolupodílet se na vytváření zdravého a bezpečného prostředí. d) Každý zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání. e) Povinnost účastnit se školení BOZP a podrobit se ověření jejich znalostí. f) Podrobit se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetření a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními předpisy. g) Dodržovat právní a ostatní pokyny vedení společnosti k BOZP. h) Dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobné ochranné pracovní prostředky. i) Nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích a v pracovní době. j) Oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které by mohly ohrozit BOZP, bezodkladně oznamovat svůj pracovní úraz. k) Dodržovat příkazy a zákazy uvedené v bezpečnostních tabulkách. Obr. 1: Fotoluminiscenční značení únikových cest ve vodorovném směru Zdroj: Bezpečnostní tabulky, bezpečnostní značení 28

29 Organizací a kontrolou zajištění BOZP je pověřen bezpečnostní technik jako subdodavatel této služby. Je metodickým, kontrolním a poradním orgánem vedení společnosti v oblastech: úrazové prevence a šetření příčin pracovních úrazů, kontroly dodržování předpisů BOZP a stavu technických zařízení, výchovy, školení a vzdělávání pracovníků k BOZP, hodnocení rizik a stanovení návrhů na ochranu před působením rizik. Pověřený bezpečnostní technik také zpracovává instrukce k zajištění bezpečnosti, kontroly a provozu technický a jiných zařízení. Všeobecnou kontrolu stavu BOZP a technických zařízení provádí pověřený technik minimálně jednou za měsíc. Vždy je proveden zápis do Deníku kontrol BOZP. Při zjištění závad seznámí technik příslušného vedoucího zaměstnance s návrhem na odstranění zjištěné závady včetně doporučeného termínu k jejímu odstranění. Při zjištění závažných závad je vedoucí pracovník povinen zvážit míru ohrožení a případně rozhodnout o okamžitém uzavření provozu. Následně bezodkladně informuje statutárního zástupce společnosti. Kromě nakupovaných služeb bezpečnostního pracovníka vykonává odborný dozor také stát v zastoupení patřičných orgánů. Jedná se o Státní úřad inspekce práce, pracovníky Hygienické stanice a pracovníky oboru životního prostředí. 3.3 Výchova pracovníků k BOZP školení K zajištění znalostí právních a ostatních předpisů v oblasti BOZP a požární ochrany (PO) se provádí školení v rozsahu: 1) školení vedoucích pracovníků, 2) vstupní instruktáž nových pracovníků, 3) periodické školení BOZP a PO, 4) instruktáž a praktický výcvik na pracovišti, 5) školení a přezkušování pracovníků speciálních profesí. 29

30 3.3.1 Školení vedoucích pracovníků Školitelem vedoucích pracovníků je bezpečnostní technik, školení se provádí jedenkrát za tři roky. Školení je prováděno podle příslušných osnov, na konci se provádí test k ověření znalostí. Pokud při něm vedoucí pracovník neuspěje, je povinen se do jednoho měsíce nechat podrobit opětovnému školení a přezkoušení. Jinak nemůže dále vykonávat svoji funkci Školení BOZP Periodické školení BOZP pracovníků se provádí jedenkrát za dva roky. Provádí ho bezpečnostní technik (firmou najatý externista). Školení obsahuje seznámení s riziky, která přicházejí ve firmě v úvahu. Osnova školení legislativní nařízení (například zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci č. 309/2006), závodní lékařská péče, rizika při práci v tiskárně a opatření před jejich působením, pokyny pro provádění kontrol technického zařízení, pokyny pro zajištění pořádku na pracovišti, bezpečnost při manipulaci s chemickými látkami a přípravky z bezpečnostních listů, zásady ekologického chování, třídění, sběr a uložení odpadů, hlášení pracovních úrazů, ošetření drobných poranění, zajištění první pomoci, lékárničky, BOZP ve skladovém hospodářství (manipulace s břemeny ), osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), apod. 30

31 Pro zaměstnance využívající firemní vozidla zde existuje také povinné školení pro řidiče. To je prováděno v rámci školení BOZP. V rámci této problematiky je přednášena BOZP při služebních cestách. Je zkoumána kvalifikace a odborná způsobilost řidičů. Probírají se témata jako: evidence doby jízdy, bezpečnostní přestávky, zajištění bezpečného otáčení a couvání vozidel, používání výstražných vest, apod. Školení BOZP trvá zhruba dvě hodiny a další půl hodina je věnována praktickým ukázkám na pracovišti. Ověření znalostí probíhá pohovorem s jednotlivými zaměstnanci, popřípadě testem. Tento test přezkušuje nabyté znalosti v 11 otázkách a aby pracovník prospěl, smí udělat maximálně jednu chybu. Příklad verze testu je uveden v příloze této práce (příloha 1) Školení požární ochrany Školení požární ochrany se provádí současně se školením BOZP, tedy jednou za dva roky. Co se týče nově přijatých zaměstnanců, případně těch co byli převedeni z jiného pracoviště, tak ti absolvují školení ihned před započetím práce. Školení je prováděno vedoucím zaměstnancem, který absolvoval školení vedoucích zaměstnanců z předpisů požární ochrany (dále jen PO) nebo častěji technikem požární ochrany. Teoretická část školení trvá 60 minut. Jako ověření znalostí se používá ústní přezkoušení, popřípadě test (současně s testem BOZP). Obsahem školení jsou: základní předpisy, požární ochrana na pracovišti a technické předpisy, o požární řád provozovny, o vyhrazená místa pro kouření, o zákazy manipulace s otevřeným ohněm, 31

32 o ČSN související s používáním barev, ředidel, čističů, zásady požární prevence a represe, o postup při zajištění požáru a havárie, o charakteristiky nebezpečných manipulovaných látek, o přenosné hasící přístroje, o možné příčiny vzniku požáru v provozovně, praktické seznámení s pracovištěm, obsluhou zařízení, praktická ukázka použití přenosných hasících přístrojů, apod. Školení BOZP i PO provádí většinou externí pracovníci najatí firmou za tímto účelem. Tito lidé sem také chodí na kontroly, zda se vše dodržuje a provádí tak, jak má. Kromě toho kontrolují vybavenost lékárniček či funkčnost hasících přístrojů. Dodržování nabytých znalostí z těchto problematik se projevuje i jako součást periodického hodnocení v rámci odměňování pracovníků. 3.4 Lékařské prohlídky Společnost má jednoho doktora, pod kterého spadají všichni zaměstnanci. Zdravotní prohlídky se provádí při vstupu do zaměstnání či při změně pracovního zařazení. Při ukončení pracovního poměru musí absolvovat pracovník výstupní zdravotní prohlídku. Preventivní prohlídky absolvují zaměstnanci dle pozice, na které působí. Nejčastěji jsou preventivní prohlídky prováděny jednou za tři roky. Takto často je absolvují například zaměstnanci tiskárny Pracovní úraz Každý vedoucí pracovník vede knihu úrazů, v níž eviduje veškeré úrazy, které se staly na pracovišti. Pracovník, kterému se nějaký úraz stane, má povinnost bezprostředně (pokud mu to zdravotní stav dovolí) ohlásit tento úraz svému nadřízenému. Po nezbytném ošetření spolu sepíší zápis do knihy úrazů. Pokud je způsobena nějaká 32

33 škoda, či se jedná o závažnější úraz, ohlásí se událost příslušné instituci. Ta pak záležitost prošetří. V této firmě se zatím nestal žádný závažný pracovní úraz. Nejčastěji se úrazy stávají v balírně či tiskárně. V minulosti se jednalo například o řezné rány způsobené neopatrnou manipulací s vysouvacími noži Nemoc z povolání Za dobu působení firmy na trhu se zde vyskytla jedna nemoc z povolání. Byla diagnostikována u paní Pavly V. v prosinci roku Pracovala na pozici pracovnice expedice (balička zboží). Její pracovní místo se nachází v blízkosti tiskárny a není od ní hermeticky odděleno. Výpary z barev a ředidel tak proudí mezi oběma pracovišti, i když v balírně se vyskytují v menší míře. Její zdravotní stav se časem zhoršil v závislosti působení výparů z barev. Po návštěvě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně jí byl vystaveno Hlášení nemoci z povolání (příloh 2). V něm stojí, že paní Pavla nesmí být dále zařazena na pracovišti s výskytem objektivních inhalačních alergenů (dráždivých plynů, par nitroředidel, syntetických lihů a impregnačních prostředků a ředidel tiskařských barev). Stanovená diagnóza zněla Asthma bronchiale. Podle příslušného zákona se tedy jedná o nemoc z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice. Byla zařazena do skupiny zdravotně způsobilá s omezením. Na základě hlášení jí byl vystaven lékařský posudek o bolestném pro nemoc z povolání (příloha 3). Dle vyhlášky č. 440/2001 Sb. jí bylo přiděleno 380 bodů. Na základě tohoto lékařského posudku zažádala paní Pavla o přiznání bolestného. Náhrada škody za dobu pracovní neschopnosti (7 měsíců) byla pojišťovnou vyměřena ve výši ,- Kč. Po odečtení daně tak poškozená obdržela částku ,- Kč. Po ukončení pracovní neschopnosti nebyla poškozené nabídnuta práce, která by odpovídala jejímu zdravotnímu stavu. Na základě toho paní Pavla ukončila v této firmě pracovní poměr. Byl jí přiznán částečný invalidní důchod. Celá událost byla vedením nahlášen jako pojistná událost na pojišťovnu (přílohy 4,5). 33

34 Toto je jediný příklad, který byl do teď diagnostikován. V poslední době se objevily dva případy dočasné pracovní neschopnosti způsobené ve spojením s výkonem povolání (problémy se zády ze sedavého způsobu zaměstnání). Nejedná se ale o nemoc z povolání. 3.5 Osobní ochranné pracovní prostředky Osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP) jsou prostředky určené k individuální ochraně osob, jejichž použití zabraňuje nebo oslabuje působení nebezpečných a škodlivých činitelů pracovního procesu. K zabezpečení vybavení zaměstnanců byla vydána vnitropodniková Směrnice o osobních ochranných pracovních prostředcích. Jsou to prostředky určené k tomu, aby se jejich používáním zaměstnanci chránili před riziky, která by mohla ohrozit jejich život, bezpečnost nebo zdraví při práci. Za tyto pomůcky se považuje oděv nebo obuv podléhající mimořádnému znečištění a prostředky poskytované na základě zdravotnických a hygienických předpisů. OOPP musí být celou dobu účinné proti rizikům, přítomny na pracovišti a být přizpůsobeny zaměstnancům. Vedoucí zajišťují pravidelně jejich čištění a doplňování. OOPP jsou po celou dobu majetkem firmy, proto je zaměstnanci nesmí používat k soukromým účelům. Zaměstnancům tiskárny společnost poskytuje gumové rukavice, ochranné brýle, ochranný štít a dýchací respirátory. Z oblečení dostávají zaměstnanci pouze firemní trička, na ostatní oblečení a obuv společnost přispívá na základě předložených dokladů do určité výše (záleží na profesním zařazení). Z mycích, čistících a dezinfekčních prostředků jsou zaměstnancům poskytovány: mýdlo, mycí pasta, toaletní papír, ručník a regenerační krém (například Indulona). 3.6 Péče o pracovníky Jak bylo již výše zmíněno, péčí o pracovníky se rozumí činnosti zaměřené na pracovní prostředí, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, otázky pracovní doby a pracovního 34