Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.

Transkript

1 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6.1. Hodnocení žáků Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (např. vyhláška č. 48/2005 Sb.,) a na úrovni školy je vydán školní řád, jehož přílohu tvoří směrnice Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků klasifikační řád, která je zveřejněna webových stránkách školy. Cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, tj. co se naučil, zvládnul, v čem se zlepšil,v čem chybuje a jak postupovat dále. Hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádření a mělo by být pro žáky motivující. Je důležité si uvědomovat, že při hodnocení se nehodnotí osoba žáka, ale konkrétní ověřovaný problém. Důležité je uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Soustředíme se na individuální pokrok každého žáka (nesmí docházet ke srovnávání žáků se spolužáky a rozdělování na úspěšné a neúspěšné). Pro celkové hodnocení používáme klasifikaci, pouze na žádost rodičů a doporučení PPP se u žáků se SVP používá hodnocení slovní. U průběžného hodnocení používáme různé formy, od klasifikace, přes bodové hodnocení, slovní hodnocení, až po sebehodnocení žáků. Žáci jsou cíleně vedeni k sebehodnocení a k sebekontrole, s chybou či nedostatkem se dále pracuje. Obecná pravidla pro hodnocení jsou součástí ŠVP ZV. Pro potřeby školy jsou vydána Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků klasifikační řád, která jsou předložena ke schválení pedagogické radě, školské radě. Žáci jsou s nimi seznámeni na úvodních hodinách a jsou volně k nahlédnutí.

2 Kritéria pro hodnocení Školní vzdělávací program základního vzdělávání - zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností dítěte - schopnost řešit problémové situace - úroveň komunikačních dovedností - schopnost vykonávat činnosti smysluplně a řešit předpokládané problémy tvůrčím způsobem - změny v chování, postojích a dovednostech - míra zodpovědnosti a tolerance, kterou žák pociťuje Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků - písemné práce, slohové práce, testy, sondy, diktáty, cvičení - ústní zkoušení a mluvený projev - zpracování referátů a prací k danému tématu - úprava sešitů, samostatné aktivity a domácí úkoly - modelové a problémové úkoly, kvízy, křížovky, rébusy - výroba pomůcek, modelů, laboratorní práce - projektové a skupinové práce - projektové dny - soustavné diagnostické pozorování žáka - týdenní školy v přírodě - vědomostní a dovednostní testy (např. Cermat pro 5. a 9. ročníky, Pythagoriáda, Matematický klokan, Scio aj.) Základní pravidla hodnocení prospěchu klasifikací Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován stupni: 1 výborný, 2 chvalitebný, 3 dobrý, 4 dostatečný, 5 nedostatečný. Známka z hodnocení vědomostí nezahrnuje hodnocení chování žáka. Do klasifikace se promítá hodnocení úrovně dosažených vědomostí, dovedností, postup a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka. Hodnocení musí probíhat průběžně v celém časovém období a výsledná známka je stanovena na základě dostatečného množství různých podkladů. V případě výrazného zhoršení prospěchu je nejpozději ve čtvrtletí nutno ihned písemně informovat rodiče a konzultovat s nimi daný problém. Klasifikuje se vždy jen dostatečně probrané a procvičené učivo. Při změně školy má žák přibližně měsíc na vyrovnání rozdílů ve znalostech vyplývajících z jiného ŠVP. Všechny písemné práce, testy, diktáty jsou vždy včas předem oznámeny žákům, aby žáci měli dostatek času se na ně připravit (kontrolní písemné práce se archivují dva roky a v den, kdy se píše KPP, nemůže probíhat další písemné zkoušení).

3 Žák má právo si své případné neúspěšné hodnocení opravit (po dohodě s vyučujícím) Sebehodnocení Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1. ročníku. Ve všech ročnících probíhá sebehodnocení v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů průběžně ústně a písemně vždy po ukončení tematického celku Ověřování klíčových kompetencí V průběhu školního roku probíhá mapování dovedností klíčových kompetencí. Na 1. stupni mapujeme v žákovské knížce od 2. ročníku na konci každého měsíce klíčové kompetence jako sebehodnocení žáka. Na 2. stupni se sebehodnocení provádí čtvrtletně v každém předmětu. Sledujeme tímto žákovu cestu vzděláním a pomáháme vytvářet obraz o získaných znalostech, vytvářených dovednostech a postojích i pro rodiče. K hodnocení klíčových kompetencí škola využívá i možností externích firem (např. Scio).

4 Chování Hodnocení chování žáka je spojeno s dodržováním školního řádu a je součástí klasifikačního řádu. Hodnotí se chování ve škole, při školních akcích, reprezentaci školy a provádí je třídní učitel po dohodě s ostatními vyučujícími, případně pedagogická rada. Využívá se tří stupňů hodnocení: 1 velmi dobré, 2 uspokojivé, 3 neuspokojivé Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Hodnocení se řídí Vyhláškou č.73/2005 Sb. Ve škole mohou být integrováni žáci s postižením smyslovým, tělesným, mentálním nebo s vývojovými poruchami učení a chování. Při hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a závěrů PPP a hodnocení je vždy zcela individuální. Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a schopnosti, je posuzován jeho individuální pokrok. Žáci integrovaní na základě Doporučení PPP nebo jiného SPC jsou vzděláváni i hodnoceni na základě plnění Individuálního vzdělávacího plánu. Na žádost rodičů a při doporučení poradenského zařízení mohou být hodnoceni slovně. Nadaní žáci mohou využít IVP, někteří žáci využívají účasti ve výuce některých předmětů ve vyšším ročníku. Při slovním hodnocení se uvádí: a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami - ovládá bezpečně

5 - ovládá - podstatně ovládá Školní vzdělávací program základního vzdělávání - ovládá se značnými mezerami - neovládá b) úroveň myšlení - pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti - uvažuje celkem samostatně - menší samostatnost myšlení - nesamostatné myšlení - odpovídá nesprávně i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování - výstižné, poměrně přesné - celkem výstižné - nedostatečně přesné - vyjadřuje se s obtížemi - nesprávné i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí - spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností - dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb - s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) píle a zájem o učení - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem - učí se svědomitě - k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty - pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. Pro konkrétní posouzení klasifikace škola využívá Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků klasifikační řád.

6 6.2. Autoevaluace školy a kritéria hodnocení Nezbytnou součástí vzdělávacího a výchovného procesu na naší škole je získávání zpětné vazby o výsledcích naší činnosti (žáků i pracovníků školy). Závěry z jejich pravidelného vyhodnocování jsou základem strategického plánování školy. Hodnocení a sebehodnocení školy slouží k poskytování nezbytné zpětné vazby o tom, jak se škole daří naplňovat stanovené výchovné a vzdělávací záměry. Výstupy jsou současně i hodnocením kvality školy a hodnocením kvality ŠVP. V roce 2005 byla provedena na naší škole SWOT analýza. Výsledky této analýzy jsme použili jako podklad pro zjištění oblastí, které budeme autoevaluovat. SWOT analýzu plánujeme provádět pravidelně každé tři roky. V roce 2006 bylo na škole provedeno dotazníkové šetření, kdy byly osloveni žáci rodiče, učitelé a vedení. Tvorba a autoevaluace vycházela z těchto výsledků. Dotazníkové šetření bude prováděno pravidelně Oblasti autoevaluace: - podmínky ke vzdělávání - průběh vzdělávání - zjišťování školního klimatu, podpora žáků, vztahy a spolupráce - zjišťování úrovně znalostí a dovedností žáků - řízení školy, DVPP - úroveň výsledků práce školy, image školy

7 Použité prameny: Sbírka zákonů č. 15/2005, část čtvrtá Vlastní hodnocení školy Mapa školy, Scio, výsledky dotazníkového šetření Kultura školy, seminární práce - Mgr. Monika Preňková, Teorie a praxe školského managementu Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2004/2005 Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2005/2006 Dokument byl aktualizován v srpnu 2009.

8 Oblasti vlastního hodnocení školy (Sbírka zákonů č.15/2005) Cíl Jak jsou uvedené cíle plněny Indikátory (Ukazatele kvality) Účinnost opatření Časové období Kultura: Vytváření dobré atmosféry, způsobů komunikace, úrovně spolupráce, porozumění a tolerance. Dobrá spolupráce všech pracovníků školy. Učitelé hodnotí, jak se jim daří vytvářet přátelskou atmosféru; spokojenost žáků; žáci se těší do školy; cítí se ve škole bezpečně. pozorování.. Podmínky pro vzdělávání Image Propagace Obecné podmínky pro vzdělávání Dobrá práce všech pracovníků školy. Udržení zájmu o školu. Stálé zkvalitňování podmínek pro vzdělávání. Image školy na veřejnosti; dobrá pověst školy, úspěšnost žáků při přechodu na SŚ pozorování.. Rodiče a žáci si vybírají školu pro dobrou pověst. Přijímání žáků.. Udržení dobré naplněnosti školy, stálé zkvalitňování podmínek vzdělávání a způsobů; udržení vysoké kvalifikovanosti učitelského sboru; podpora dalšího vzdělávání učitelů. Analýza školy.. Materiální vybavení školy nových trendů, hospodaření školy. Pravidelné doplňování vybavení školy o nové a moderní vybavení. Analýza materiálních podmínek metodickým sdružením a předmětovými komisemi. 2x ročně

9 Soulad ŠVP ZV a RVP ZV Zjišťování souladu RVP ZV s ŠVP ZV ŠVP ZV je ve fázi prvních zkoušek Pravidelné hodnocení stavu Pravidelné schůzky Průběh vzdělávání Kvalita a forma výuky Vztah dětí ke škole, k výuce Studium a sledování nových trendů, zavádění ŠVP ZV do výuky, udržení vysoké úrovně výuky vztahu dětí ke škole a výuce Žáci v hodinách pracují ve skupinkách, nevyužívá se jen frontální výuka; práce s řešením problému; formy výuky, kdy žáci vyhledávání v knihách, na internetu atd.; diskuse; učitelé si váží kvality výuky; rodiče jsou velmi spokojeni s kvalitou výuky Děti výuka baví ; učitelé nechají děti vyjádřit svůj názor; motivace dětí k výuce (rodiče i učitelé); hospitace v hodinách, rozhovory pozorování Úroveň pedagogického procesu úrovně pedagogického procesu Využívání praktických činností a provádění pokusů pozorování Vztah učitelů k žákům vztahů učitel - žák Učitelé se chovají k žákům korektně, berou je jako své partnery pozorování Podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání Postoj rodičů ke škole vztahů rodič - škola Rodiče mají zájem o výuku; učitelé i rodiče hodnotí vzájemnou spolupráci kladně; rodiče mají zájem spolupodílet se na řešení výchovných problémů a při realizaci některých projektů, besed atd.; pozorování Výsledky vzdělávání žáků a studentů Úroveň vědomostí a dovedností, výstupů úspěšnosti při přijímacím řízení Testování žáků 5. a 9. ročníků Testy Cermat Pololetně Meziročníkové pololetní testování žáků Pololetní písemné práce dětí Pololetně

10 Úspěšnost žáků při přijímacích zkouškách na víceletá gymnázia a jiné střední školy Přijímací řízení 2.pololetí Úroveň výchovných opatření účinnosti výchovných opatření Vztahy dětí ve škole pozorování Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Úroveň práce vedení školy Hodnocení kvality práce pedagogických pracovníků Vztahy mezi pracovníky Zvyšování odborné kvalifikovanosti pedagogického sboru kvality práce vedení kvality práce pedagogů vzájemných vztahů mezi pracovníky odborného růstu zaměstnanců Hodnocení práce vedení SWOT analýza 1x za tři roky Úroveň a kvalita vzdělávání Hospitace Atmosféra ve škole; vzájemná spolupráce; zda si učitelé váží dobrých vzájemných vztahů SWOT analýza dalšího odborného vzdělávání pedagogů Plán vzdělávání 1x za tři roky Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům Hospodaření Management Personální obsazení hospodaření úrovně vedení školy personálního obsazení Pravidelné analýzy, sledování plánu výdajů Plán výdajů Úspěšnost a účinnost v rozhodování při řízení, vedení a zaměření školy SWOT analýza 1x za tři roky Kvalita sboru SWOT analýza 1x za tři roky