Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd. Bakalářská práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd Bakalářská práce Vinařské právo - označování a uvádění vinařských produktů na trh Vedoucí práce: JUDr. Dana Zapletalová František Holík Brno 2011

2

3 Na tomto místě bych rád poděkoval JUDr. Daně Zapletalové, která mi při zpracování této práce pomáhala. Děkuji za odborné vedení a cenné připomínky k práci.

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vinařské právo - označování a uvádění vinařských produktů na trh zpracoval samostatně. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 27. května 2011 František Holík

5 Abstract HOLÍK, F. Vinicultural law labeling and putting wine products into marketplace. Bachelor thesis. Brno, Submitted bachelor thesis is dealing with juristic aspects of labeling and putting products into marketplace. There are specified compulsory, voluntary, eventual and forbidden datas in the theoretic part. Then we discuss the classification in terms of labeling wines. The practical part analyzes and compares the selected wine bodies. The critism of legislation is mentioned on the end of the thesis, as well as proposals for improvement of the selected wine bodies. Keywords Viticulture, viniculture, vinicultural law, wine, wine classification, wine labeling, putting into marketplace Abstrakt HOLÍK, F. Vinařské právo - označování a uvádění vinařských produktů na trh. Bakalářská práce. Brno, Předkládaná bakalářská práce se zabývá právními aspekty problematiky označování a uvádění produktů do oběhu. V teoretické části jsou nejprve vymezeny povinné, nepovinné, eventuální a zakázané údaje uváděné na etiketu. Poté je rozebráno označování z hlediska klasifikace vín. Praktická část analyzuje a porovnává vybrané vinařské subjekty. V závěru práce je uvedena kritika právní úpravy a jsou nastíněny návrhy na zlepšení aktuální situace těchto vinařských subjektů Klíčová slova Vinohradnictví, vinařství, vinařské právo, víno, klasifikace vín, označování vín, uvádění na trh.

6 Obsah 6 Obsah 1 Úvod 11 2 Cíl práce a metodika Cíl práce Metodika Vymezení základních pojmů 15 4 Zařazení vinařského práva do systému českého práva Pozice vinařského práva v systému českého práva Prameny právní úpravy vinařského práva Právní předpisy týkající se vína - ČR Právní předpisy týkající se vína - EU Předmět právní úpravy českého vinařského práva Označování Údaje uváděné na etiketách Povinné údaje: Nepovinné údaje: Eventuální údaje: Zakázané údaje Označování podle klasifikace vín Označování stolního vína Označování zemského vína Označování jakostního vína Označování jakostního vína s přívlastkem... 30

7 Obsah Označování likérového vína Označování šumivého vína Označování perlivého vína Označování odalkoholizovaného a nízkoalkoholického vína Označování vína originální certifikace Uvádění produktů na trh Požadavky stanovené pro vinařské produkty uváděné do oběhu Povinnosti osob uvádějících vinařské produkty do oběhu Obalová problematika ve vinařství Skladování vinařských produktů pro potřebu prodeje Prodej vína Přeprava vína Vlastní práce Znovín Znojmo, a.s Základní informace o společnosti Označování z pohledu praxe Uvádění produktů do oběhu z pohledu praxe Vinařství Waldberg, s.r.o Základní informace o společnosti Označování z pohledu praxe Uvádění produktů do oběhu z pohledu praxe Vinařství LAHOFER, a.s Základní informace o společnosti Označování z pohledu praxe Uvádění produktů do oběhu z pohledu praxe... 65

8 Obsah 8 8 Shrnutí a doporučení Právní úprava označování a uvádění produktů do oběhu z pohledu autora Problém nerovného přístupu ze strany EU Problém s uváděním některých údajů na etiketu Celkové hodnocení Praktické návrhy na zlepšení aktuální situace vybraných vinařských subjektů Zavedení výroby nízkoalkoholických a odalkoholizovaných vín Snížení výrobních nákladů využitím šroubových uzávěrů Zlepšení podniku po marketingové stránce Závěr Literatura Právní předpisy Monografické zdroje Internetové zdroje Přílohy Příloha č. 1: Seznam moštových odrůd zapsaných k 1. lednu 2010 v ČR, modrá určená pro výrobu červených, bílá bílých vín Příloha č. 2: Seznam členů VOC Znojmo Příloha č. 3: Etiketa V.O.C. přední a zadní strana lahve, pásek osvědčující VOC Příloha č. 4: Znak V. O.C Příloha č. 5: Piktogram upozorňující na obsah SO

9 Seznam grafů 9 Seznam grafů Graf č. 1 Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů vín na celkové produkci Znovínu Zn. 48 Graf č. 2 Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů vín na celkové produkci Vin. Waldberg 57 Graf č. 3 Procentuelní zastoupení jednotlivých druhů vín na celkové produkci Vin. Lahofer 64

10 Seznam tabulek 10 Seznam tabulek Tab. 1 Přehled nákladů společnosti Znovín Znojmo, a.s. 46 Tab. 2 Přehled výnosů společnosti Znovín Znojmo, a.s. 47 Tab. 3 Prodej jednotlivých druhů vín vyráběných společností Znovín Znojmo, a.s. 50 Tab. 4 Přehled prodejů z celkového obratu společnosti Znovín Znojmo, a.s. 52 Tab. 5 Přehled nákladů Vinařství Waldberg spol. s.r.o. 55 Tab. 6 Přehled výnosů Vinařství Waldberg spol. s.r.o. 56 Tab. 7 Přehled jednotlivých způsobů prodeje a jejich podílu v procentech 59 Tab. 8 Přehled nákladů Vinařství Lahofer, a.s. 62 Tab. 9 Přehled výnosů Vinařství Lahofer, a.s. 63 Tab. 10 Přehled jednotlivých způsobů prodeje a jejich podílu v procentech 67

11 Úvod 11 1 Úvod Vinařství patří k oborům lidské činnosti, které mají své kořeny již hluboko před naším letopočtem. Archeologické výzkumy doložily tuto činnost, tedy výrobu kvasu z vinné révy, již v Mezopotámii před více jak 5000 lety před naším letopočtem. Není tedy pochyb o tom, že vinařství patří k jedněm z nejstarších oborů lidské činnosti všech dob. Víno se stalo doplňkem člověka v podstatě ve všech známých kulturách, včetně té naší. První, kdo přinesl vinařství do našeho kraje, byla říše římská. S důkazy tohoto počinu se můžeme setkat například na znojemsku nebo mikulovsku. Vždyť jedna z nejstarších historicky doložených vinic je, turisticky velmi oblíbený, Šobés, okolo které vede římská silnice Juliana Spekuli. Toto není žádná náhoda, ale skutečnost potvrzující historii vinařství na našem území, doloženou archeologickými nálezy. Vinařství jako takové můžeme v podstatě označit za fenomén dnešní moderní doby. Víno není běžným výrobkem, který lze naplánovat nebo vyrobit. Toto krásně vystihuje jedna ze slovních hříček: vinaři nejsou stolaři. Úsloví jednoznačně vystihuje, že na vzniku oblíbeného zlatavého moku se podílí mnoho aspektů, počínaje klimatickými a podnebnými podmínkami až po umění vinaře. Vinař, pokud chce uspět v tvrdé konkurenci, musí být tvrdě pracujícím dělníkem, riskujícím podnikatelem, ale také tvůrčím umělcem. K vinařství a vinařům je třeba přistupovat s velkou úctou. Jsou to lidé spjatí nejen s přírodou, která je součástí našeho života, ale také s krajinou, jejíž ráz pomáhají dokreslovat. Vždyť zná někdo malebnější pohled, než na vinice vlnící se krajinou v záři podzimního slunce? Réva vinná patří neodmyslitelně k naší krajině již 2000 let. Vždy může vyvstat pochybnost o tom, co před dvěma tisíci lety platilo, dnes platit nemusí. O vínu a vinařství však pochybovat nelze. Patří nezpochybnitelně k naší kultuře, vždy bylo a je součástí našeho života. 1 1 ČEPIČKA, J. et al. Učební skripta: Vinohradnictví, Vinařství, Vinařská turistika. Vyd. 1. Znojmo: AZ Znojemia, 2010, s. 6-7

12 Úvod 12 K vinařství se velmi úzce váže jiný obor lidské činnosti, který má co do činění s révou vinnou, a to vinohradnictví. Základní rozdíl mezi oběma obory je v tom, že vinohradnictví se zabývá pěstováním vinné révy, kde výsledkem jsou vinné hrozny. Na druhou stranu vinařství tyto hrozny zpracovává a výsledným produktem je hotové víno. Obsahem této práce není popsat a vysvětlit všechny činnosti od zasázení první sazenice vinné révy až po nákup láhve finálního produktu. Tento celý proces by byl náplní více než jedné práce vyššího stupně, než je bakalářská. Práce se zabývá pouze tématikou označování a uvádění vinných produktů na trh, avšak nejen po stránce právní, nýbrž i po stránce ekonomické, což je rozebráno zejména v praktické části.

13 Cíl práce a metodika 13 2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je zpracování problematiky označování vín a problematiky uvádění vinařských produktů na trh podle platné právní úpravy. Tato problematika byla vybrána zároveň jako téma bakalářské práce, jelikož je v celém řetězci činností spojených s výrobou vína konečnému spotřebiteli nejblíže. Dalším dílčím cílem je analýza jednotlivých vybraných podniků provozujících vinařství v praxi společně s porovnáním, zdůvodněním rozdílů a navržení možných zlepšení pro zvýšení úspěšnosti podnikání. 2.2 Metodika K řešení problému bylo nezbytné nastudování příslušné literatury a vysvětlení některých souvisejících pojmů. Pro naplnění výše uvedených cílů byl zvolen metodický postup vypracování této práce, který je rozdělen do několika částí: 1. V první části - v teoretické - bakalářské práce je vymezeno vinařství, respektive vinařské právo v systému českého práva v závislosti na nařízeních EU, které jsou nadřazené české právní úpravě vinařství. 2. Další část je věnována právním aspektům týkajících se označování vinařských produktů. Zde budou vysvětleny pojmy typu zemské víno, jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem a další, jakožto i právní náležitosti s nimi související. 3. Následně je rozebírána problematika, jež se zabývá uváděním produktů do oběhu. Součástí této tématiky je objasnění požadavků stanovených pro vinařské produkty uváděné do oběhu, povinností osob uvádějící vinařské produkty na trh nebo skladování vinařských produktů pro potřebu prodeje a další. 4. Druhá část práce je zaměřena na oblast praxe. Je zde provedena analýza metod používaných ve vybraných vinařských podnicích zabývajících se

14 Cíl práce a metodika 14 vinařstvím a komparace těchto metod s úpravou vyplývající ze zákonů a nařízení EU, které jsou zpracovány v teoretické části. 5. V závěru jsou uvedeny návrhy na zlepšení situace a zvýšení úspěšnosti v podnikání vybraných subjektů z pohledu autora.

15 Vymezení základních pojmů 15 3 Vymezení základních pojmů Pro naplnění vytyčených cílů je v první řadě nutné vysvětlit základní pojmy. Pro potřeby této práce není zapotřebí vymezit veškeré pojmy týkající se vinařství, ale pouze některé, základní. Samozřejmě, mohlo by se zdát, že některé vybrané pojmy jsou široké veřejnosti obecně známé a tudíž je zbytečné se jimi zabývat. Ovšem zde jsou vysvětleny tak, jak je vymezuje zákon. Konkrétně je to pak v 3 odst. 2 písm. l) ZVV 2. Další seznamy pojmů je možné nalézt v normách ES, především ve stěžejním NR č. 479/2008, dále v NK č. 1607/2000 a NK č. 1622/2000. V ZVV 3, odst. 2, písmena j), je vinařství definováno jako zpracování vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu nebo vína, povolenými technologickými postupy, plnění produktu do obalu, označování produktu a jeho uvádění do oběhu. Tato definice zahrnuje nejdůležitější fáze výroby a zpracování vína přes plnění a označování až po konečnou fázi prodeje. Z toho také vyplývá, že vinařství a výrobu vína nelze označit za termíny totožné. Výroba vína je pojmem mnohem užším. Zahrnuje pouze povolené enologické postupy, které vedou k jednotlivým změnám na poli vinařství. Neobsahuje však fáze jako je plnění, označování nebo prodej. Víno je podle Nařízení rady ES č. 479/2008 produkt, který byl získán výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých, také rozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu. Plnění produktu je upraveno v čl. 2, písm. i), Nařízení komise ES č. 884/2001 a to jako plnění produktu pouze pro obchodní účely do nádob o objemu nejvýše 60 litrů. 2 Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVV)

16 Vymezení základních pojmů 16 Uvádění do oběhu znamená nabídku produktu k prodeji, jeho prodej anebo jiná forma jeho nabídky ke spotřebě, včetně skladování pro potřeby prodeje, případně přepravy pro potřeby prodeje, nebo nabídky ke spotřebě. Stupeň normalizovaného moštoměru je obsah zkvasitelných cukrů ve vinných hroznech, vyjádřený v kilogramech na 1 hektolitr hroznového moštu; přepočet přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových ze stupňů normalizovaného moštoměru je uveden v příloze k tomuto zákonu. Cukernatostí se rozumí obsah zkvasitelných cukrů v hroznovém moštu, vyjádřený ve stupních normalizovaného moštoměru. Produkt je vymezen ZVV (v 3, odst. 2, písmeno i). V podstatě se jedná o vše, co vzniká během výroby z vinných hroznů, a to od čerstvě sklizených vinných hroznů až po jakkoliv označené či zatříděné víno.

17 Zařazení vinařského práva do systému českého práva 17 4 Zařazení vinařského práva do systému českého práva 4.1 Pozice vinařského práva v systému českého práva Vinařské právo patří neoddělitelně do systému rostlinné výroby, kam také dále spadá chmelařství, vinohradnictví, ale i oblast zabývající se odrůdami, osivy a sadbou pěstovaných rostlin a jejich šlechtění. Rostlinná výroba je pak upravena ve zvláštní části struktury tzv. zemědělského práva stejně jako výroba živočišná, ochrana půdy, potravinářství, myslivost, rybářství či včelařství. Strukturně nejvíce nadřazeným právním souborem je pak samotné zemědělské právo, jež patří mezi multidisciplinární právní obory. To znamená, že upravuje jak soukromoprávní, tak i veřejnoprávní vztahy. Důležitou součástí vinařství jsou poznatky o potravinách, proto musí být v souladu i s právními regulacemi této oblasti. Hlavní funkcí vinařství je vytvoření nezávadného produktu, nejčastěji v podobě vína. Samozřejmě také veškeré technické a technologické postupy související s vinařstvím musí a jsou právně regulovány. 4.2 Prameny právní úpravy vinařského práva Předpisy týkající se právní úpravy vinařství můžeme rozdělit podle různých hledisek. Pro naši potřebu je nejvhodnější členění podle teritoriálního hlediska do následujících dvou kategorií: Právní předpisy týkající se vína - ČR ZÁKON č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) VYHLÁŠKA č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství

18 Zařazení vinařského práva do systému českého práva 18 VYHLÁŠKA č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí Právní předpisy týkající se vína - EU Nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 93/1999. Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína. Nařízení Komise (ES) č. 113/2009 ze dne 6. února 2009 o používání určitých tradičních pojmů na etiketách vína dováženého ze Spojených států amerických. Nařízení Komise (ES) č. 42/2009 ze dne 20. ledna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 555/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína. Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 ze dne 26. května 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o registr vinic, povinná prohlášení a shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína [online] [cit ]. Právní předpisy týkající se vína. Dostupné z WWW: < >.

19 Zařazení vinařského práva do systému českého práva Předmět právní úpravy českého vinařského práva Zákon o vinohradnictví a vinařství se skládá ze dvou základních částí. První část spravuje jak obsahově, tak i strukturně, vinohradnictví. Pokud bychom měli vymezit rozsah vinohradnictví, jednalo by se o přípravu a výsadbu nových vinic až po sklizeň samotných vinných hroznů. Druhá část je pak věnována vinařství. ZVV samozřejmě vymezuje povolené enologické postupy pro obě tyto části. Dále je pak zákon rozdělen do osmi hlav. Pokud mluvíme o samotném vinařství, to je zakomponováno v části I, hlavou III avšak v návaznosti na hlavu I, která definuje samotný předmět úpravy a jednotlivé pojmy významné pro pochopení jednotlivých právních vztahů. Ty jsou pak rozvedeny v hlavě třetí. Hned v prvním paragrafu ZVV je vymezeno dvojí vodítko regulace. V prvním vodítku jsou striktně vymezeny podmínky a náležitosti, které EU vynucuje po všech členských státech zabývající se vinařstvím a právními předpisy ES. Ve druhém je pak členským státům ponechán volný prostor pro vytvoření vlastních právních regulací týkající se těchto aktivit. 4 Ve druhém odstavci stejného ustanovení je vymezeno, k čemu přímo se tato právní úprava nevztahuje. Zákon tak neupravuje vinné hrozny určené k přímé lidské spotřebě, hroznovou šťávu, zahuštěnou hroznovou šťávu, vinný ocet a potraviny nového typu. 4 RADA, T. Vinohradnictví a vinařství v kontextu práva. Rigorozní práce. PF MU, 2007, s. 18

20 Označování 20 5 Označování V první řadě je nutné vysvětlit pojem označování tak, jak jej pojímá zákonná úprava. Striktně vymezená definice tohoto pojmu v podstatě neexistuje. Existují však společná ustanovení, která jsou pod pojmem označování chápána. ZVV předjímá poměrně rozsáhle označování. Společná pravidla pro označování produktu vymezuje zmiňovaný zákon už v 16. Zdánlivě pak vytváří domněnku, že v tomto duchu pokračuje až do 25, což však ve skutečnosti tak není. 5 Nařízení rady ES č. 479/2008 vysvětluje pojem označování jako všechna slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly na balení, dokladu, štítku, etiketě nebo krčkové či rukávové etiketě, které daný výrobek provázejí nebo se k němu vztahují. Zde je nutné uvést, jak tento stejný právní předpis vysvětluje pojem obchodní úprava zásadně z důvodu, aby nedocházelo k mylné záměně. Obchodní úprava jsou tedy všechny informace sdělované spotřebitelům prostřednictvím obalu dotyčného výrobku, včetně tvaru a typu lahví. V podstatě se však jedná o to, že pravidla, týkající se zejména označování, musí obsahovat ustanovení proti podvodným praktikám a sankce použitelné na úrovni Společenství pro případ nenáležitého označování etiketami, používání jazyků, zejména pokud jde o rozdílné abecedy, a používání známek, které by mohlo spotřebitele uvést v omyl. Souhrnná pravidla pro označení produktu jsou tedy údaje, které popisují už hotový vinný produkt. Nejsou to tedy požadavky kladené na jeho výrobu. Zákon přesně říká: Jsou to údaje, které může či musí výrobce či distributor uvádět na etiketě či na jiném místě, kde je vymezen prostor pro popis produktu. Informace o produktech určené konečnému spotřebiteli, které spadají pod společná pravidla pro označování, mohou nabývat třech podob. V případě první podoby se jedná o etiketu na přední straně obalu (láhve), druhá je pak logicky 5 RADA, T. Vinohradnictví a vinařství v kontextu práva. Rigorózní práce. PF MU, 2007, s. 102

21 Označování 21 etiketa na zadní straně obalu a ve třetím případě je to jiné viditelné místo, pakliže se jedná o víno sudové. Rovněž na označování jednotlivých produktů etiketami by se měla vztahovat určitá pravidla, aby byl zřetelně jasný jejich původ a vyloučena možnost záměny s produkty Společenství. Etiketou se pro účely označování rozumí veškeré označení a ostatní výrazy, značky, vyobrazení nebo známky, které označují produkt a jsou uvedeny také na nádobě včetně uzávěru nebo visačky připevněné k nádobě. Součástí etikety se podle zákona nepovažují některé údaje, značky a ostatní známky, jež budou stanoveny. Pro lepší představu - etiketu lze chápat jako konkrétní popis vinného produktu, který je v souladu s právní úpravou. Přesné informace, jež musí být na etiketě uvedeny, a také informace, jež zde mohou, respektive rozhodně nesmí být uvedeny, obsahují evropská nařízení, ZVV a prováděcí předpis. 5.1 Údaje uváděné na etiketách Povinné údaje: Nejdůležitější skupinou údajů, jež jsou v rámci institutu označování upraveny, jsou údaje, které musí být uvedené na etiketách každého obalu prvního řádu. Tyto údaje opět nejsou souhrnně uvedeny v jediném právním předpise, nýbrž jsou rozmístěny ve více předpisech týkajících se vinařství. Povinné údaje musí být uvedeny na nádobě v jednom zorném poli zřetelným, čitelným, nesmazatelným a dostatečně velkým písmem, které se znatelně odlišuje od pozadí, na němž jsou natištěny, aby byly jasně odlišeny od všech ostatních nápisů nebo vyobrazení rovněž znázorněných na etiketě. Tato problematika vychází z článku č. 59 Nařízení rady ES 479/2008: 1. Druh výrobku. Postup označení druhu výrobku z vinné révy je uveden v příloze č. IV Nařízení rady ES 479/2008. U vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nesmí být opomenut výraz chráněné označení původu a také samozřejmě název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení.

22 Označování Jmenovitý objem. Tedy objem produktu obsaženého v obalu prvního řádu. 3. Skutečný obsah alkoholu. Skutečný obsah alkoholu musí být uveden v celých jednotkách nebo jednotkách zaokrouhlených na pět desetin. Za číselným údajem se uvádí symbol %obj. 4. Uvedení provenience. Postup uvádění provenience je detailně rozebrán v čl. 55 Nařízení komise č. 607/2009. Pro jednotlivé druhy vinných produktů se mírně odlišuje, ovšem společným základem jsou slova: víno z, vyrobeno v, výrobek z, sekt z nebo rovnocenný výraz (hrozny sklizeny a zpracovány na víno). 5. Název stáčírny. V případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického vína je nezbytně nutné uvést název výrobce nebo název prodejce. 6. Název dovozce. Toto je uvedeno v povinnost, jedná-li se o dovážený vinný produkt. 7. Obsah cukru. Tento údaj je povinný v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického vína. 8. Číslo šarže. Postup, jakým má být na obalu uvedeno číslo šarže, uvádí směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří, ve znění pozdějších předpisů. 9. Údaj o alergenu. Musí být uveden výraz: obsahuje siřičitany/oxid siřičitý, jeli obsah SO2 vyšší než 10mg/litr, může být připojen i piktogram (viz příloha 1) Nepovinné údaje: Nepovinné údaje, tedy údaje, které nemusí vinař uvádět v rámci problematiky označování na obal produktu. Zde se vychází zejména z ustanovení článku č. 60 Nařízení rady ES 479/2008. Detailní postupy pro body a) až g) jsou uvedeny v čl. 61 až 67 Nařízení komise ES č. 607/2009:

23 Označování Ročník sklizně. Minimálně 82 % hroznů musí být sklizeno ve zmíněném roce, pouze v případě ledového vína může sklízení hroznů proběhnout v lednu nebo únoru roku následujícího 2. Název moštové odrůdy. U vín s označením CHOP/CHZO 6 musí být obsaženo minimálně 85 % moštové odrůdy, je-li více odrůd, tak 100 %. Odrůdy je třeba napsat stejně velkým písmem a sestupně dle množství. V případě vín bez tohoto označení, včetně vín ze třetích zemí, se používá výraz odrůdové víno plus název členského státu, případně třetí země. 3. Údaj o obsahu cukru. Tento údaj není povinný, pokud se nejedná o druh vymezený v předchozí části bodu g). 4. U vín s CHOP/CHZO tzv. doplňující tradiční výrazy. Pro ČR je typický tradiční výraz například burčák. 5. Symbol označení CHOP/CHZO. 6. Údaje o některých výrobních metodách. 7. U vín s CHOP/CHZO název jiné zeměpisné jednotky, která je menší/větší než základní oblast pro označení CHOP/CHZO. Pokud se použije název menší zeměpisné jednotky, než je základní zeměpisná oblast pro CHOP/CHZO, tedy např. obec, musí být minimálně 85 % hroznů z této obce, zbývajících 15 % pak z vymezené zeměpisné oblasti pro CHOP/CHZO Eventuální údaje: Nejprve je nutné vysvětlit, co je myšleno pod pojmem eventuální údaje. Jsou to údaje, které mohou být v procesu označování uvedeny. Zde však vyvstává problém možné záměny s předchozí skupinou nepovinných údajů, a proto je dále nutné vysvětlit rozdíl mezi těmito skupinami. Eventuální údaje mohou být na etiketách či jiných viditelných místech uvedeny pouze v případě, že jsou vždy bezpodmínečně splněny požadavky kladené na tato konkrétní označení. Je tedy možné uvést následující údaje při splnění všech požadavků, přičemž na rozdíl 6 CHOP/CHZO znamená chráněné označení původu/chráněné zeměpisné označení

24 Označování 24 od nepovinných údajů nejsou eventuální údaje poutány k jednotlivým druhům vína a v podstatě tak překračují klasifikaci vín. Jako další vysvětlení rozdílu mezi skupinami je možné uvést, že nepovinné údaje jsou přesně vymezeny v nařízeních. Mezi eventuální údaje patří tedy: 1. Označení košer víno, mešní víno či jiný údaj, že víno splňuje požadavky pro účely náboženských a církevních institucí. Podmínkou pro možnost takto označit a uvést do oběhu vinný produkt je písemný souhlas dané církve nebo náboženské instituce. Košer víno původně znamenalo, že výroba podléhala striktnímu rabínskému dohledu. Na všech procesech výroby se mohli podílet pouze ortodoxní židé. Víno nesmělo přijít do styku s žádným živočišným produktem a muselo být osobně schváleno rabínem z Izraele. Na závěr proběhlo pasterizací. 2. Výsledky soutěží vín. Na etiketách lze uvádět medaile nebo ocenění ze soutěží čí výstav vín pouze v případě, že byly uznány ministerstvem zemědělství. U soutěží pořádaných mimo Českou republiku pak státem, který je členem ES. 3. Biovíno. Oficiální používání termínu biovíno není v rámci EU dovoleno! V současné době se používá alternativa v podobě slovního spojení víno vyrobené z ekologicky pěstovaných hroznů, a to pouze v případě, že vinice, ze které hrozny pocházely, je již certifikována v režimu ekologického zemědělství, což výrobce vína doloží platným certifikátem jedné z kontrolních organizací EZ. Současně existuje snaha novelizovat zákon č. 242/2000 Sb. a mimo jiné v něm zajistit možnost použití bio-zebry na těchto etiketách. 4. Obecné označení barrique lze na etiketě užívat, pakliže technologický proces zrání vína probíhal v sudu vyrobeného z francouzského dubu, který má objem 225 litrů a časový interval tohoto procesu byl nejméně 3 měsíce. Další podmínkou je, že sud nesmí být užíván k výrobě vína déle jak 36 měsíců. Víno prošlé zráním v takovýchto sudech může být označeno také jako barikové, barikované. V České republice nelze najít zvláštní pravidla, která by byla právní regulací označování barikovaných vín a

25 Označování 25 stanovovala tak například minimální dobu zrání. Pro některá vinařství představují sudy typu barrique vysoké ekonomické zatížení a nahrazují tak proces zrání v sudech levnějším vyluhováním komerčně připravovaných dubových chipsů ve víně. Neuvážené používání těchto metod vede k rozbitým nekomplexním vínům, která ztrácejí svoji odrůdovou typičnost. Zkušení vinaři naopak dovedou v barikových sudech připravit velmi dobrá bílá i červená vína. 5. Další označení, patřící do této skupiny, je slovní spojení zrálo v sudu. Tento pojem může svádět ke snadné záměně s předchozím. Víno může být nositelem zmiňovaného označení pouze v případě, že zrálo v dřevěném sudu po minimální stanovenou dobu šesti měsíců. 6. Růžové víno neboli rosé je víno, které má barvu od oranžových odstínů (odborníci používají dokonce i taková přirovnání jakými je barva lososová, meruňková nebo také koroptví oko) až po růžové případně růžovofialové odstíny. Pravé rosé se vyrábí z modrých hroznů metodou krátkého nakvášení rmutu nebo bez nakvášení. ZVV nevylučuje rovněž technologie, které používají v různých fázích výroby surovinu určenou pro výrobu bílého vína. 7. Claret (v České republice používán také ekvivalent klaret) je označení, které bylo původně užíváno v britské angličtině pro červená vína pocházející z oblasti Bordeaux ve Francii. V současné době se pod tímto termínem skrývá víno, které se vyrábí z modrých odrůd vinné révy bez nakvášení rmutu. Znamená to buď lisováním celých hroznů, nebo odtékáním samotoku ze rmutu. Tedy technologický postup výroby je velmi podobný růžovému vínu. Ovšem nejen technologický, ale ani legální postup není obsažen v žádném právním předpise. Dokonce je možné termíny claret a rosé vzájemně zaměňovat. Hlavním rozdílem je tedy to, že vinné hrozny určené pro výrobu klaretového vína by neměly být mechanicky porušeny drcením tak, aby k nakvašení došlo před lisováním, nýbrž tento proces by měl proběhnout po samotném vylisování. Výsled-

26 Označování 26 ný produkt, přestože pochází z modrých odrůd, by měl být v maximální možné míře čiré barvy. 8. Mladé víno je označení, které je definováno v prováděcí vyhlášce č. 323/2004 Sb. zákona 321/2004 Sb. Podle této vyhlášky mohou být tímto termínem označena vína, jež jsou nabízena ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do konce kalendářního roku, kdy proběhla sklizeň vinných hroznů použitých k výrobě tohoto vína. 9. S předchozím označením souvisí ochranná známka Svatomartinské. V současné době se stala svatomartinská vína velkým hitem a jsou velice pozitivně přijímána širokou veřejností. Svatomartinské je v podstatě mladé víno, které musí splnit poněkud přísnější požadavky vyplývající z ustanovení vinařského zákona. Ochrannou známku je možno použít, pakliže je mladé víno vyrobeno z jedné ze čtyř stanovených odrůd (Müller-Thurgau, Veltlínské červené, Modrý Portugal či Svatovavřinecké), dále musí být předloženo k posouzení nezávislé hodnotící komisi a poslední podmínka udává, že musí být předloženo konečnému spotřebiteli do 11. listopadu příslušného roku. 10. Pojmem archivní víno se smí označovat víno předkládané spotřebiteli splňující požadavky upravené v prováděcí vyhlášce č. 323/2004 Sb. zákona č. 321/2004 Sb. Archivním vínem je takové, které je uváděno do oběhu nejméně 3 roky po roku sklizně hroznů. 11. Označení panenské víno (případně panenský sběr) může být přiřknuto pouze vínu pocházejícímu z první sklizně nového vinohradu. Za první sklizeň se považuje sklizeň uskutečněná nejpozději ve třetím roce po výsadbě vinice. 12. Rezerva je termín použitelný podle 9 odst. 3 prováděcí vyhlášky ZVV pro víno (s výjimkou šumivého a perlivého vína), které zrálo nejméně 24 měsíců v dřevěném sudu a následně v lahvi. V sudu z toho nejméně 12 měsíců u červeného vína a 6 měsíců u bílého nebo růžového vína. 13. Bortrytický výběr je označení pro víno vyrobené z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou Botrytis cinerea P, přičemž rozsah napadení

27 Označování 27 plísní v rámci jedné sklizně musí být minimálně 30 % a zároveň jedná-li se o přívlastkové víno výběr z hroznů, výběr z bobulí či výběr z cibéb. 14. Chateau (v původní francouzské verzi Château) lze na etiketě uvést, s doplněním zeměpisného označení, v případě, že výroba označovaného vína proběhla ve stavbě takto označené nebo jejím okolí do vzdálenosti nepřesahující 20 km. 7 Tento termín spadá do skupiny pro územní označení a pro česká a moravská vína se využívá jen sporadicky Zakázané údaje Pojem zakázané údaje může být označen jako výčet informací, které nesmí být na etiketě či jiném viditelném místě uvedeny. Tuto problematiku z převážné části upravuje 16 ZVV, tedy společná ustanovení pro označování produktu. Na etiketu je zakázáno uvádět, v označování produktu, údaje jiné než ty, které stanovují předpisy Evropských společenství, ZVV a prováděcím právním předpisem. Dále není povoleno u produktu uvádět údaje poukazující na zesílený účinek, mezi něž patří slovní spojení jako zdravotní víno, posilující víno nebo víno na krev dále také pojmy přírodní, pravé, čisté či alternativní, stejně tak slovní spojení a kombinace, v nichž se tato slova vyskytují. 5.2 Označování podle klasifikace vín Označování stolního vína Stolní víno se vyrábí z hroznů sklizených na území České republiky, jež musí při sklizni dosáhnout cukernatosti alespoň 11 normovaného moštoměru nebo rmutu, moštu či vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných jako stolní. Ke zpracování mohou být použity také hrozny neregistrovaných odrůd vysazených před Obchodní označení se dělí na dva druhy. V prvním případě je to etiketa u vína lahvového a ve druhém viditelné místo u vína sudového. Při uvedení stolního 7 Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, 16 a)

28 Označování 28 vína do oběhu musí ze skupiny povinných údajů být uvedeno obchodní označení produktu, jmenovitý objem, skutečný obsah alkoholu, číslo šarže, jméno nebo obchodní firma, obsah oxidu siřičitého nad 10 mg/l. Naopak stolní víno nesmí být označeno ročníkem a odrůdou. Etiketu je dále nutné označit názvem producentského členského státu nebo termínem: směs vín z různých zemí Evropského společenství Označování zemského vína Stolní víno se zeměpisným označením může nést označení zemské víno, pakliže hrozny sklizené na území České republiky jsou vhodné pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti nebo z odrůd, které jsou uvedeny v seznamu odrůd v prováděcím právním předpise a splňují požadavky podle odstavce 4. Podmínka minimální cukernatosti při sklizni je stanovena na 14 normovaného moštoměru. Obchodní označení uváděné na etiketě existuje ve třech různých variantách. Za prvé může být označováno jako Moravské zemské víno nebo České zemské víno, za druhé pak stolní víno + název zeměpisné jednotky + zemské víno v příslušném jazyce a třetí variantou je název zeměpisné jednotky + zemské víno taktéž v příslušném jazyce. Ostatní povinné údaje jsou stejné jako stolního vína. Etiketa zemského vína může kromě povinných údajů dále obsahovat název odrůdy nebo odrůd, a to v souladu s předpisy Evropských společenství. Podmínkou je, že podíl každé odrůdy, která je na etiketě uvedena, musí být minimálně 15 %. V ZVV je stanovena i velikost písma názvu odrůdy nebo odrůd, ta musí dosahovat nejvýše poloviční velikosti písma názvu zemské víno. Název odrůdy nebo odrůd musí prodejce uvést pouze ve stejném zorném poli na etiketě spolu s názvem zemské víno. Označení odrůdy nebo odrůd na etiketě nesmí být zaměnitelné s označením jakostního vína uvedeného v 18 až 22 nebo vína originální certifikace podle 23 tohoto zákona. Použití názvu jiné zeměpisné jednotky, než uvedené v prováděcím právním předpise, je zakázáno.

29 Označování Označování jakostního vína Jakostní víno může producent uvést na trh, pokud bylo vyrobeno z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno dané oblasti a zároveň sklizených ve stejné vinařské oblasti. Také výroba je vázána na oblast, v níž proběhla sklizeň, stáčení již takto omezeno není. Vinné hrozny určené pro výrobu jakostního vína musí dosáhnout při sklizni minimálně 15 normovaného moštoměru. Jako další podmínku, pro možnost distribuce, zákon stanovuje povinnost zatřídění prostřednictvím Inspekce ministerstva zemědělství. I v tomto případě je hlavním rozlišujícím prvkem obchodní označení, které se skládá z více částí, jako u stolního vína. Varianty obchodního označení jsou následující: 1. jakostní víno stanovené pěstitelské oblasti či jakostní víno s.o., 2. jakostní likérové víno stanovené pěstitelské oblasti nebo jakostní likérové víno s.o., 3. jakostní perlivé víno stanovené pěstitelské oblasti či jakostní perlivé víno s.o., 4. jakostní víno, 5. jakostní víno odrůdové, 6. jakostní víno známkové, 7. jakostní víno, 8. jakostní likérové víno, 9. jakostní perlivé víno, 10. víno originální certifikace nebo-li V.O.C. či VOC. Na rozdíl od předchozích klasifikačních tříd je nutné na etiketu uvést ještě další povinný údaj v podobě obsahu zbytkového cukru a u jakostních likérových vín také evidenční číslo jakosti. Na etiketu jakostního vína lze dále zapsat název odrůdy nebo odrůd za podmínek stanovených předpisy Evropských společenství, zejména Čl. 19 a 20 nařízení Komise (ES) č. 753/2002. V neposlední řadě název vinařské podoblasti, název

30 Označování 30 vinařské obce nebo název vinařské trati. Podmínkou však je, pocházejí-li produkty užité k výrobě vína minimálně z 85 % z toho celku, který je na obale uveden (tedy podoblasti, obce, trati, případně všech) Označování jakostního vína s přívlastkem Podmínky pro výrobu jsou podobné jako v předchozím případě. Rozdílný je údaj o minimální cukernatosti při sklizni, která souvisí s druhem přívlastkového vína. Jakostní víno s přívlastkem se vyrábí v druzích: kabinetní víno cukernatost alespoň 19, pozdní sběr cukernatost alespoň 21, výběr z hroznů cukernatost alespoň 24, výběr z bobulí cukernatost alespoň 27, výběr z cibéb cukernatost alespoň 32, ledové víno, slámové víno. V případě ledového vína musí sběr probíhat při teplotách minus 7 C a nižších a v průběhu sklizně a zpracování hrozny zůstaly zmraženy a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru. Slámové víno je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru. Co se týče etikety, je nutné navíc uvádět údaj podoblasti a evidenční číslo jakosti. Obchodní označení má podobu: jakostní víno s přívlastkem nebo víno s přívlastkem, včetně uvedení druhu. Ostatní požadavky na označování jsou stejné jako v případě vína jakostního Označování likérového vína Ve věci splnění podmínek pro likérové víno nařízení ES (především Nařízení rady č. 479/2008) udávají hned několik mezníků obsahu alkoholu. Základní

31 Označování 31 vymezuje skutečný obsah alkoholu nejméně na 15 % objemových a nejvýše na 22 % objemových. Nejdůležitější podmínkou pro splnění atributů likérového vína je přidávání samostatně nebo ve směsi neutrálního alkoholu vinného původu, včetně alkoholu získaného destilací sušených hroznů, který má skutečný obsah alkoholu nejméně 96 % objemových nebo destilát z vína, případně sušených hroznů, se skutečným obsahem alkoholu nejméně 52 % objemových a nejvýše 86 % objemových. Etiketa jakostního likérového vína obsahuje, kromě povinných údajů, dále informace týkající se názvu vinařské oblasti, v níž bylo víno vyrobeno, a evidenční číslo jakosti. Pokud chce producent uvést odrůdu nebo více odrůd, musí každá z těchto zastávat alespoň 15% podíl Označování šumivého vína Šumivé víno je výrobek, jenž vzniká prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu nebo vína. Základním předpokladem je obsah oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení. Obchodní označení produktu má několik forem, mezi něž patří: šumivé víno, jakostní šumivé víno, sekt, jakostní šumivé víno s.o., sekt s.o., pěstitelský sekt, aromatické jakostní šumivé víno, aromatické jakostní šumivé víno s.o. či aromatický sekt s.o. Pokud je šumivé víno dosyceno oxidem uhličitým, musí být tato informace spotřebiteli sdělena na etiketě. Jednotlivé formy obchodního označení mají svá specifika ve věci uvádění eventuálních údajů. Na etiketu jakostního šumivého vína, sektu a aromatického jakostního šumivého vína lze uvést název vinařské oblasti, v níž bylo toto víno vyrobeno. Taktéž zemi původu vína nebo vinných hroznů, v případě že z tohoto vína nebo těchto vinných hroznů bylo víno vyrobeno alespoň z 50 %. Etiketa jakostního šumivého vína, sektu, jakostního šumivého vína stanovené oblasti, pěstitelského sektu, aromatického jakostního šumivého vína a aromatického jakostního šumivého vína stanovené oblasti může nést:

32 Označování název vinařské podoblasti - za podmínky, že vinné hrozny užité k výrobě kupáže 8 pocházejí nejméně z 85 % z této vinařské podoblasti; 2. název odrůdy - jestliže produkt (kromě produktu, obsaženém v tirážním 9 likéru nebo expedičním likéru) byl alespoň z 85 % vyroben z vinných hroznů dané odrůdy a zároveň je pro dotyčný druh produktu odrůdou rozhodující; 3. názvy nejvýše 3 odrůd - v případě, že produkt byl vyroben pouze z těchto odrůd a směs těchto odrůd je produkt rozhodující. Pěstitelský sekt lze označit názvem vinařské obce nebo viniční tratě, ale jen tehdy, pokud vinné hrozny užité k výrobě pocházejí nejméně z 85 % z této obce nebo tratě Označování perlivého vína O perlivém víně lze hovořit, pokud vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových a celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových a obsahuje oxid uhličitý, který byl zcela či částečně dodán. Obchodní označení je ve tvaru jakostní perlivé víno, ale stačí také jen perlivé víno. Dále může být uveden název odrůdy (nebo více odrůd) a vinařské podoblasti. Podmínky jsou stejné jako u likérového vína. V případě dosycení oxidem uhličitým musí být tento údaj také uveden Označování odalkoholizovaného a nízkoalkoholického vína O odalkoholizované víno se jedná pouze tehdy, pokud byl skutečný obsah alkoholu destilací snížen na 0,5 % objemových nebo méně. Nízkoalkoholické víno je pak nápoj vyrobený stejnou technologií jako v předchozím případě, případně mísením odalkoholizovaného vína s vínem 8 Kupáž je vinařský termín používaný pro scelování vín, cílem je dosažení senzorické stability. 9 Tirážní likér je označení pro produkt skládající se z cukrů a kvasinek přidávaný do prvotně kvašeného vína za účelem druhotného kvašení.

33 Označování 33 klasickým. Obsah alkoholu je vyšší než 0,5 % objemových, maximálně však 5 % objemových. Obchodní označení může nabývat třech různých forem a to: vinný nápoj, odalkoholizované víno a nízkoalkoholické víno. Zde je potřeba zmínit rozpor s užíváním termínu víno v kombinaci s odalkoholizovaný či nízkoalkoholický. Toto téma bylo předmětem mnohačetných diskuzí. Právní úprava řeší tento problém v článku 113d odst. 1 písmene b) Nařízení rady ES č.1234/2007, podle kterého lze výraz víno použít, pokud je součástí složeného názvu. Další podmínkou je vyloučení jakékoliv záměny s ostatními druhy vína. Obsahuje-li výsledný produkt aromatické látky, které byly užity v procesu výroby, pak musí být na etiketě uveden údaj: aromatizováno. Je zde však výhradně zakázáno uvádět název odrůdy, ročník sklizně a také název zeměpisné jednotky menší než členský stát 10, v němž byly vinné hrozny užité k výrobě sklizeny (nesmí se však jednat o označení původu či zeměpisné označení registrované podle zvláštního právního předpisu nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které jsou vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů) Označování vína originální certifikace Označení VOC neboli vína originální certifikace je první apelační systém v České republice! Nový apelační systém, který vychází z románského typu, je alternativou ke stávající (germánské) klasifikaci vín postavené na cukernatosti hroznů. Důraz je v něm kladen na jedinečnost vína a jeho pevné sepjetí s místem původu terroir. Význam tohoto termínu je spojen právě s jedinečností vín z určitého regionu. Zahrnuje vliv podloží, půdy, volby odrůd, mikroklimatu a tradičního zpracování hroznů, které ve výsledku tvoří specifický charakter vín. Víno s jasně rozpoznatelným terroir atributem je vždy něčím typické a zároveň jedinečné. Podobné systémy s dlouhou tradicí fungují například ve Francii (AOC) a 10 Myšleno zeměpisné jednotky typu vinařská oblast, vinařská obec či vinařská trať

34 Označování 34 v Itálii (DOCG). U nás je typickým zástupcem pro tuto kategorii označování sdružení VOC Znojmo. Mezi základní podmínky pro udělení značky VOC patří výraznost vína. Dále smí se jednat pouze o odrůdová vína Sauvignonu, Ryzlinku rýnského, Veltlínského zeleného, případně jejich cuvée. Hrozny pro výrobu vína, nesoucí zmíněné označení, musí mít cukernatost nejméně 19 NM a zároveň jsou určeny pro výrobu přívlastkových vín. Dalšími podmínkami jsou: hektarový výnos nesmí překročit 7 tun; sběr hroznů musí být uskutečněn pouze ručně; vína smí být uzavřena pouze korkovým uzávěrem; školení vína nesmí probíhat metodou barikování; vína nesmí být vyrobena metodou dlouhodobého zrání na kvasničných kalech; jablečno-mléčná fermentace je povolena; zbytkový cukr ve víně je bez omezení v souladu s Nařízením komise ES č. 753/2002, čl. 16; obsah alkoholu ve víně je omezen na maximálně 13,9% objemových; Víno originální certifikace se na etiketě označí slovním údajem víno originální certifikace nebo zkratkou V.O.C., případně VOC. Je důležité také zmínit, že VOC se nezatřiďuje klasickým způsobem podle 26 ZVV. Povolení přiznávat toto označení uděluje ministerstvo zemědělství.

35 Uvádění produktů na trh 35 6 Uvádění produktů na trh Uvádění vinařských produktů na trh je proces, který zahrnuje několik na sebe navazujících specifických činností. Jelikož se jedná o problematiku vyžadující svým charakterem právní úpravu, jsou na jednotlivé činnosti stanoveny určité podmínky. Z pohledu ZVV tento proces zahrnuje: 1. nabídku produktu k prodeji, 2. prodej produktu, 3. jiná forma nabídky produktu ke spotřebě, 4. skladování pro potřeby prodeje, 5. přepravu pro potřeby prodeje, nebo nabídky ke spotřebě 11. Ze zákonné definice pojmu uvádění produktů do oběhu vyplývá několik okruhů otázek jako požadavky stanovené pro vinařské produkty, povinnosti osob uvádějících produkty na trh, obalová problematika, skladování, přeprava nebo samozřejmě také prodej. O těchto otázkách bude podrobněji pojednáno níže. 6.1 Požadavky stanovené pro vinařské produkty uváděné do oběhu Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy, zejména prováděním rozhodnutí mezioborových organizací, stanovit tržní pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku. 12 Právní regulace tohoto okruhu pro Českou republiku vychází zejména z 27 ZVV. Producent může uvést výrobek na trh pouze, je-li zdravotně nezávadný. Zdravotní nezávadnost je myšlena ve smyslu splnění chemických, fyzikálních a mikrobiologických požadavků, neboli tak, jak ji definuje zákon. Produkty nesmí obsahovat toxické a zdraví škodlivé látky. V případě kontaminace těmito lát- 11 Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, 3 odstavec 2 písmeno s) 12 Nařízení rady ES 479/2008, článek č. 67 odstavec 1

36 Uvádění produktů na trh 36 kami musí být staženy z oběhu. Co se týče aromatizace, nesmí synteticky přidané látky využívané k této metodě úpravy vína překročit povolené hodnoty, které jsou stanovené v předpisech Evropských společenství. 13 Další požadavky mohou být souhrnně označeny jako obchodně-právní. V tomto případě je stěžejním právním předpisem, na nějž se vinařský zákon odkazuje, obchodní zákoník, zejména pak 46 a 47. Na trh se tak nesmí dostat produkt klamavě označený, způsobilý vyvolat možnost záměny nebo takový, který by byl nabízen konečnému spotřebiteli prostřednictvím klamných praktik. Do stejné skupiny lze zahrnout i podmínku, že produkt musí doprovázet průvodní doklad a musí být známého původu. V poslední řadě této problematiky je třeba zmínit požadavky vztahující se k vinařskému charakteru produktů. Nelze tedy na trh uvést víno, pokud nebyla dodržena požadovaná jakost stanovená prováděcím právním předpisem anebo vykazuje-li přímo choroby nebo vady, případně jejich známky. Dále pokud nebylo rozhodnuto o jeho zatřídění 14 v případě, že zatřídění podléhá nebo přiřazenému zatřídění fakticky neodpovídá. Hodnoty skutečného obsahu alkoholu, celkového obsahu alkoholu a obsahu bezcukerného extraktu musí vždy odpovídat hodnotám zjištěným při zatřídění vína. Samozřejmě produkt musí být vyroben v souladu s povolenými enologickými postupy podle předpisů ES. 6.2 Povinnosti osob uvádějících vinařské produkty do oběhu Podle zákona pokud fyzická nebo právnická osoba vlastní, drží nebo zprostředkovává vinařský produkt z důvodu vykonávání svého podnikání nebo k obchodním účelům, je její povinností vést evidenční knihy, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách, jež jsou stanoveny v právních předpisech ES, zákonem o vinohradnictví a vinařství a prováděcím právním předpisem. 13 zákon č. 110/1997 o potravinách a tabákových výrobcích. 14 Podmínky zatřídění jsou rozebrány v 26 ZVV.

37 Uvádění produktů na trh 37 Osoby uvádějící produkty na trh nesmí dopustit přidávání látek podle nepovolených enologických postupů 15 a také přidávání jakýchkoliv látek, které nejsou v souladu s vinařským právem ES Stejně tak všechny osoby musí zajistit, aby byl produkt neustále doprovázen průvodním dokladem ve všech fázích uvádění do oběhu. 6.3 Obalová problematika ve vinařství Jelikož víno spadá do kategorie potravin, musí být na ně i tak pohlíženo z pohledu právní regulace obalu. Zákon a nařízení ES vytváří v této oblasti podmínky a určitá omezení, jež musí splněna, pokud chce výrobce nebo distributor uvést svůj produkt na trh. Omezení jsou vytvářena a kladena jak z hlediska šetrnosti vůči životnímu prostředí, tak i z hlediska ochrany spotřebitele. Obal, ve kterém je finální produkt uveden na trh, tak musí vyhovovat nejen podmínkám na minimalizaci odpadů, zdravotním a hygienickým požadavkům (tedy chránit víno před znehodnocením či zkažením a nesmí nepříznivě ovlivňovat jeho jakost a zdravotní nezávadnost), ale i normě týkající se objemu. Konkrétně jakostní víno s přívlastkem smí být plněno pouze do skleněných lahví o objemu do 0,75 litru. Vždy, pokud se jedná o obal primární (a to nejen u vína, ale u všech produktů spadajících do kategorie potravin), jsou požadavky definované v právních předpisech poněkud přísnější a detailnější. Je to logické, jelikož přichází do přímého kontaktu s jejich obsahem a mohou tedy negativně ovlivnit vlastnosti produktu. Mezi nejdůležitější právní předpisy, upravující obalovou problematiku ve vinařství, patří ZVV, zejména pak ustanovení v 27 odst. 7. Dalším důležitým dokumentem, který souvisí s daným tématem, je zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení komise (ES) 436/2009. První zmiňovaný obsahuje podmínky kladené na obaly týkající se obecně všech potravin. Mezi doplňující právní předpisy mohou být řazeny vyhláška č. 38/ Podle 12 odstavce 2 ZVV.