Průvodce "Žabáci do Krkonoš"

Transkript

1 Hora Sněžka 50 44'8.48"N 15 44'23.46"E Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1823 Sněžka. Masiv Sněžky, který je složen ze svorovo - rulových hornin je "rozdělen" státní hranicí s Polskem. Na polské straně dominuje budova "ufo boudy", která byla postavena v r První bouda na současné polské straně byla bouda Slezská postavená r V roce 1857 byla poničena požárem, ale po rekonstrukci dokončené v r sloužila až do postavení zmíněné nové boudy. Bouda Česká byla postavena roku Zbourána byla v roce Nyní na české straně stojí nová moderní budova poštovny, která však neplní funkčnost klasické horské boudy. Když se na vrchol Sněžky vypravíme za jasného počasí nabízí se nám nádherný kruhový rozhled. K severu do Polska, při pohledu k jihu náš pohled nemine dominantní Černou horu, směrem k jihozápadu máme Podkrkonoší, rozpoznáváme Zvičinu, Bradlec, Kumburk, Tábor, Kozákov a dokonce i Trosky v Českém ráji. Západně za Kotlem máme Ještěd a za Vilolíkem část Jizerských hor, jako na dlani máme Obří důl, Studní a Luční horu, Úpské rašelinště a Luční boudu. Směrem k východu se nám naskýtá pohled na polské Góry Sowie, Královecký Špičák, polské stolové hory, Orlické hory a dokonce i Jeseníky. Rada pro ty, kteří nevědí kterým směrem se dívat, tak Jeseníky se nachází ve směru za polskými stolovými horami Bor a Hejšovina. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 K vrcholu Sněžky se můžeme dostat novou kabinkovou lanovkou, viz: www. turistika. cz/ mista/ nova- lanovka- nasnezku-pec-ruzova-hora-snezka nebo si můžeme udělat krásný výlet a na Sněžku dojít z několika stran pěšky: - ze západu od Špindlerovy boudy po červené, tedy cestě Česko- Polského přátelství, nebo ze Špindlerova Mlýna po modré Údolím Bílého Labe, případně po červené stoupáním podél Kozích hřbetů. Od Luční boudy je již cesta společná. - z jihu po modré Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, nebo po žluté z Růžohorek podél lanové dráhy - z východu z Horní Malé Úpy od Pomezních bud po červené, případně žluté k Jelence a dále k vrcholu. Na virtuální pohledy z vrcholu Sněžky se můžeme podívat zde: Zajímavý web o Sněžce je i zde: Další informace najdete zde: Obří důl Údolí, dolina 50 43'35.36"N 15 43'39.94"E Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koniklec jarní, lomikámen vstřícnolistý, tetřev, tetřívek, vzácný hmyz. Zvláště biologicky cenné území je "Krakonošova zahrádka". Od 16. stol. s přestávkami se v údolí těžily železné, měděné a arzénové rudy. Dnes jen zakrytá šachta (možnost předem zamluvit prohlídku). Haldy hlušiny na dně Obřího dolu pocházejí z rudného průzkumu v 50. letech min. století. V bývalé kapličce je zde expozice zemích lavin (mur). Pod murami v r bylo zasypáno 7 obyvatel Obřího dolu. U Kapličky jsou na říčce Úpě zbytky klauzy na plavení dřeva. Horskou květenu na dně údolí prezentuje především violka žlutá sudetská. Při turistické cestě pamětní deska PhDr Karla Kaviny ( ) který studoval krkonošské rašeliníky, houby a játrovky. Na bočním Rudném potoce byla r postavena vodárna pro Sněžku. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Kozí hřbety Hřeben 50 43'59.81"N 15 39'37.12"E Kozí hřbety - výrazný strmý hřeben, který vystupuje z Luční hory směrem ke Špindlerovu Mlýnu. Délka hřebene je cca 3 km. V období století zde probíhala těžba stříbrných, měděděných a arsenových rud. Chůze po hřebenu je zakázana, přístupná je pouze Vyhlídka Krakonoš. Část bývalé stezky, která vedla přímo po hřebenu je ještě částečně viditelná. V zimě je, z důvodu lavinového nebezpečí, úbočí Kozích hřbetů nepřístupné. Další informace najdete zde: Medvědín Vrchol 50 44'20.94"N 15 34'56.89"E Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m. Vrchol Medvědína je ideálním místem k výletu k prameni Labe. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Popis lanové dráhy zde: Odkaz na webkameru: Další informace najdete zde: Malý Šišák Vrchol 50 45'33.65"N 15 38'55.15"E Malý Šišák je skalnatý vrchol na hranicích s Polskem (1440 m) nad Sedmidolím. I přes své jméno je o 16 m vyšší než Velký Šišák. Jihovýchodní svahy spadají do Čertova dolu s Čertovou strouhou, který jej odděluje od Čerova Návrší. Po vrcholu Malého Šišáku prochází státní hranice s Polskem, po severním svahu, po polské straně, vede magistrála Česko - polského přátelství. Další informace najdete zde: Černá hora Vrchol 50 39'6.54"N 15 44'35.46"E Výrazný vrchol, který se tyčí nad Černým Dolem a Jánskými lázněmi. Vybíhá z masivu Českého hřbetu a Luční hory. Na vrcholu je umístěn televizní vysílač. V letech byla postavena kabinková lanovka z Janských Lázní, která byla v roce 1980 modernizována. Významné středisko zimních sportů. Další informace najdete zde: Labský důl Rezervace 50 45'19.27"N 15 33'11.26"E Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou, Labská rokle, Navorská, Pančavská a Harrachovská jáma (ledovcové kary), s nápadným vodopádem Labe (40m) a kaskádovitým typem vodopádu Pančavy (160m), v jeho blízkosti suťová jeskyně (Krakonošova klenotnice), na severním svahu zřídil v r hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších, v r zde sjela velká sněhová lavina - zřetelné stopy její dráhy ve smrkových porostech, bohaté naleziště vzácných vysokohorských rostlin (prvosenka nejmenší, jeřáb sudetský, oměj tuhý aj. ), na severním svahu Medvědína jsou haldy hlušiny po rudném průzkumu. Další informace najdete zde: Údolí Bílého Labe Údolí, dolina 50 44'20.13"N 15 38'59.24"E Údolí Bílého Labe - horské údolí erozně ledovcového původu, které se nachází mezi Kozími hřbety a pohraničním hřbetem, údolím probíhá rozhraní mezi žulovými a rulovými horninami. Délka údolí je cca 6, 5 km a je ohraničeno Bílou loukou a rozcestím U Dívčí lávky. Údolím prochází modrá turistická značka ve směru Špindlerův Mlýn - Luční bouda. Cykloturisté mohou využit asfaltovou cestu, která vede od rozcestí U Dívčí lávky k boudě U Bílého Labe. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Dívčí kameny Vyhlídka 50 46'33.98"N 15 36'9.81"E Dívčí kameny jsou jednou z nejtypičtějších skalních hradeb, které jsou vytvořeny z menšího množství blokovitých a věžovitých torů. Kolem této přírodní krásy vede Hraniční cesta ze Slezského sedla, která bezpochyby patří k nejkrásnějším trasám, procházejícím Krkonošemi. Místo vyhlídky. Další informace najdete zde: Ski areál Herlíkovice Ski areál 50 39'32.18"N 15 35'48.91"E Ski areál Herlíkovice se nachází 4 km od Vrchlabí při silnici do Špindlerova Mlýna. 2x čtyřsedačková lanovka a 5x vlek 12,4 km sjezdových tratí různých obtížností 90 % tratí skiareálu zasněžováno Parkování přímo ve skiareálu ZDARMA VEČERNÍ LYŽOVÁNÍ - 3km osvětlených sjezdovek Občerstvení přímo na sjezdovkách MĚŘENÝ SLALOM - Slalomová trať měřená profesionální časomírou - 12 branek postavených jako při závodech Autobusová doprava do skiareálu - na denní i večerní lyžování, do areálu a zpět (Rezervace a Informace ) O2 EXTRA DĚTSKÝ PARK - Pohyblivý koberec, kolotoč, pohádkový slalom a další LYŽAŘSKÁ ŠKOLA ve skiareálu Herlíkovice - Sjezdové lyžování i Snowboarding, skupinová i individuální výuka pro dospělé i děti PŮJČOVNY LYŽÍ A SNOWBOARDŮ NETRADIČNÍ JÍZDA na SNOWBIKE - OPĚT JINÝ ZÁŽITEK KVALITNÍ A ZDRAVÉ STRAVOVÁNÍ - Restaurace a občerstvaní na několika místech skaireálu; Speciality české kuchyně, zdravá výživa; Zeleninové saláty i dezerty; Příjemné posezení uvniř i venku Informace o provozu areálu: nebo info@herlikovice.cz Na co se můžete v nové sezóně těšit... NOVÁ samoobslužná Restaurace s terasou u dolní stanice lanovky na Žalý Širší a pohodlnější dojezd na sjezdovkách Wi - Fi zdarma Online rezervace skibusů - jednoduše a rychle Aktuální informace do Vašeho mobilu - Mobilní aplikace Snowhill... a mnohé další Další informace najdete zde: Špindlerův Mlýn - Aquapark Aquapark 50 44'3.01"N 15 36'33.73"E Aquapark ve Špindlerově Mlýně se nachází na levém břehu Labe naproti dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Nabízí relaxaci po zimní lyžovačce případně po letním šmajdání po krkonošských kopcích. V areálu se nachází rekreační bazén o teplotě 28oC, dětský bazén, tři tobogány, vodní hřib, vířivka, divoká řeka, vodní kola. K dispozici je dále sauna, vodní pára, masáže. Aktuální ceny vstupného a otevírací dobu je možno ověřit na webu: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Kontakt: AQUA PARK Špindl Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn tel: fax: web: Další informace najdete zde: Labská přehrada Přehrada 50 42'44.27"N 15 35'7.63"E Gravitační přehrada Labská na Labi pod Špindlerovým Mlýnem byla vybudována v letech 1910 až Byla postavena v rámci programu podle zákonů z roku 1902 o stavbě soustavy nádrží a z roku 1903 o provádění říčních úprav a zřizování ochranných nádrží. Vydání těchto zákonů si vynutily velké škody po katastrofálních povodních v letech 1888, 1890 a Přehrada je nejhořejším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš. Účel vodního díla: - ochrana území před velkými vodami. - energetické využití. Postup stavby. Jak již bylo uvedeno, přehrada byla vybudována v letech 1910 až 1916 firmou Redlich a Berger nákladem rakouských korun. Hráz je založena v orthorulách 4 až 7 m pod původním terénem s vyjímkou pravobřežního zavázání, kde založení přelivu a kaskád bylo provedeno až v hloubce 16 m. Při stavbě nebylo provedeno žádné zamezení pronikání vody podložím hráze, což ukázali zkoušky propustnosti při dodatečném geologickém průzkumu. Pro převedení vody mimo staveniště byl vybudován obtokový tunel kruhového profilu o průměru 7 m. Je vylámán v rostlé skále v levém přehu a pouze v krátkém úseku u portálu je obezděn rulovým kamenem. Po dokončení stavby se do tunelu zabudovaly uzávěry ovládané šachtou z domku hrázného, aby mohl sloužit jako výpust. Do tunelu je také zaústěn levobřežní šachtový přeliv. Pro měření přítoku a odtoku byly pod i nad nádrží vybudovány limnigrafy. Hráz i okolní objekty byly vybudovány na tehdejší technické možnosti ve velmi Krátké době, i když se stavba nachází v prostředí, kde díky povětrnostním podmínkám nelze stavební práce plně rozvinout po dobu 5 až 6 měsíců v roce. Dělníci, kteří pracovali na vodním díle, byli povětšinou zkušení pracovníci z evropských stavenišť vodních děl a tunelů. Protože vodní dílo bylo dostavěno v polovině 1. světové války a mělo se stát symbolem rakouského mocnářství, byla na vzdušním líci hráze těsně pod korunou umístěna mohutná, v betonu provedená dvouhlavá rakouská orlice a pod ní velký znak z vyčnívajících obkladních kamenů líce znázorňující iniciály panovníka Františka Josefa 1. Kolem těchto dvou znaků se počátkem vzniku Československé republiky rozvinula řada jednání s cílem oba z hráze odstranit. Orlice byla zabetonována již v roce 1920, iniciály panovníka však zůstali až do roku 1926, protože nebylo dodavatele, ani jednotného názoru na způsob odstranění. Iniciály byly upraveny tak, že od roku 1926 až do dneška můžeme číst na vzdušním líci hráze písmena R. Č. znamenající Republika Československá. Od napuštění přehrady v roce 1916 byly pozorovány stále zvětšující se průsaky hrází máčející vzdušní líc. V roce 1930 činil naměřený průsak 314 l/min. Proto bylo nařízeno, aby se nádrž udržovala pokud možno prázdná. Z podnětu ministerstva veřejných prací byl zpracován projekt na opravu ve dvou variantách. K rekonstrukci však nedošlo, protože podle tehdejšího posouzení nebylo porušení zdiva a průsaky tak vážné, aby mohlo dojít k porušení díla a ohrožení obyvatel. Teprve v roce 1958 bylo rozhodnuto o rekonstrukci přehrady a až v roce 1966 byly opravné práce zahájeny. Při rekonstrukci byly provedeny následující práce: Utěsnění návodního líce a předsypu. Předsyp byl utěsněn fólii PVC, která se ale neosvědčila. Proto se přistoupilo ke klasické injektáži zdiva hráze, přestože v původním záměru opravy se na základě zkušebních vrtů v hrázovém tělese jevilo zajištění vodotěsnosti injektáží nezaručené. Dále bylo provedenao přikotvení šoupátkových věží železnými kotvami, protože byly odtrženy od vlastního tělesa hráze. V části tunelu byla provedena obezdívka, neboť ve dvou místech skály se začaly objevovat poruchy. Porušené zdivo šachty, šachtový přeliv a zdivo uzávěrů obtokové štoly bylo injektováno. Původní šoupátka světlosti 1100 mm byly vyměněny za šoupátka 1000 mm s elektrickým pohonem. Jejich výměna nemá podstatný vliv na funkci nádrže. Současně s rekonstrukcí hráze se opravoval i přítokový a odtokový limnigraf a záměrem bylo sledování pohybu hráze. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Hradec Králové. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Ski areál Černý Důl Ski areál 50 38'13.31"N 15 42'18.76"E Černý důl je ideálním místem pro rodiny s dětmi a začínající lyžaře. S největším dětským lyžařským parkem, který je vybavený pojezdovým pásem, a mírnými, širokými sjezdovkami, patří Černý Důl k nejoblíbenějším lokalitám SkiResortu ČERNÁ HORA PEC, který je největším lyžařským resortem v ČR. Nabízí 37 km sjezdovek na 1 skipas. Tvoří ho 5 areálů: Černá hora-janské Lázně, Pec p. Sněžkou, Černý Důl, Velká Úpa, Svoboda n. Úpou. AREÁL V ČÍSLECH: Černý Důl Zařízení: 2x 3sedačková lanovky, 6x lyžařský vlek, 1x pojezdový pás Počet km sjezdovek: 6,5 km Technický sníh: 4,5 km Počet km běžeckých tratí: 13 km Přepravní kapacita: osob / hod. Modré sjezdovky: 61% Červené sjezdovky: 39% Černé sjezdovky: 0% Tipy: Ideální areál pro rodiny s dětmi a lyžaře - začátečníky Největší dětský lyžařský park SkiResortu s pojezdovým pásem FordBar Cappy Hot 10Kč, Espresso 20Kč, Hruškovice 30Kč, SkiExpress menu, Fast Food Kontakt: MEGA PLUS s.r.o. Černohorská Janské Lázně Infolinka: skiresort@skiresort.cz Další informace najdete zde: Ski areál ALDROV - Vítkovice v Krkonoších Ski areál 50 41'1.19"N 15 31'18.04"E Lyžařský areál Aldrov leží v nadmořské výšce 733 m n.m. a lyžaři si zde mohou vybrat jednu ze 4 sjezdových tratí - 3 se nacházejí na lanové dráze nazvané Prezidentský expres a jedna na letos novém vleku Jizerka. Čtyřsedačková lanovka Doppelmayr překoná výškový rozdíl 135 metrů během několika minut a každou hodinu přepraví až 2400 osob. Takže málokdy se stane, že byste na dolní Stanici museli strávit více jak deset minut čekáním. Pojezdový pás vás od branek doveze až k najíždějící lavici lanovky. Otevírání lanovky se zúčastnil prezident Václav Klaus, proto byla nazvána Prezidentský expres. Nový vlek Jizerka je také od firmy Doppelmayr, s přepravní kapacitou 1200 os/hod. a s černou sjezdovkou. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Díky umělému zasněžování nabízí areál vynikající podmínky začínajícím i pokročilým lyžařům po celou zimu. Na své si tu přijdou i milovníci večerního lyžování, protože sjezdovky jsou osvětlené. Ski areál disponuje veškerým zázemím počínaje občerstvením a konče půjčovnou a servisem lyží a snowboardů - to vše v horské boudě Aldrov, která se nachází u dolní stanice lanovky. V letošním roce se propojili všechny 3 areály Vítkovického údolí (Aldrov, Vurmovka a Janova Hora) jedním odbavovacím systémem. Vznikl nový "Golden Pass", se kterým můžete navštívit lanovku a 5 vleků, to je celkem 8 sjezdovek, mezi kterými můžete přejíždět skibusem. Další informace najdete zde: Ski areál Strážné Ski areál 50 39'49.32"N 15 36'54.32"E Skiareál Strážné je moderní lyžařské centrum nacházející se v nadmořské výšce 800m n. m. 6 km od Vrchlabí směrem na Špindlerův Mlýn. Náš areál je vybaven čtyřmi sjezdovými tratěmi všech stupňů obtížnosti od modré až po černou. Našim nejmenším návštěvníkům můžeme nabídnout dětský vlek "provázek" a velmi mírný cvičný svah v těsném sousedství modré sjezdovky. Pro další sportovní aktivity našich návštěvníků je připraven snowtubing, freestyle snowpark vybavený osvětlením pro večerní jízdy, nebo například zimní projížďky na koních. Příznivcům běžeckých disciplín a skialpinismu se zde nabízí ideální výchozí bod pro hřebenové tůry třeba až na nejvyšší vrchol ČR Sněžku. Běžecké stopy začínající ve Strážném jsou napojeny na Krkonošskou lyžařskou cestu. Všechny sjezdové tratě jsou dvakrát denně upravovány rolbou, běžecké stopy jsou upravovány dvakrát týdně, v případě sněhových kalamit i častěji. Zhruba 50% sjezdových tratí je uměle zasněžováno a osvětleno. Provozní doby lyžařských vleků jsou od 9:00 do 16:00, večerní lyžování od 18:30 do 21:00. Pro ubytování našich návštěvníků je k dispozici cca lůžek, rozmístěných v soukromých ubytovacích zařízeních o různých cenových hladinách, od penzionů typu ubytoven až po luxusní apartmány vybavené saunami a vířivými lázněmi. Pro parkování našich hostí jsou určena dvě placená parkoviště, vybavená kamerovými systémy a 24 hod dohledem. V rámci zkvalitnění služeb byly vjezdové systémy na tato parkoviště vybaveny softwarem akceptujícím tzv. kongresové karty pro dlouhodobý parking s možností opakovaného vjezdu a výjezdu bez nutnosti komunikace s obsluhou parkingu. Odbavovací systémy na vlecích byly vybaveny čtečkami čipových karet. Nově v sezoně nabízíme našim zákazníkům širokou škálu jízdenek počínaje jednotlivou jízdou až po celosezonní skipas, nebo například bodové či časové jízdenky. Další novinkou v sezoně je otevření zcela nové restaurace v horní stanici vleku Kotva. Zde naleznete nové WC, umývárnu, zimní terasu s vyhlídkou na sjezdovku, nebo multimediální kiosek s vysokorychlostním připojením na internet. Přijedete-li do Strážného, nudit se jistě nebudete. Mnoho příjemných zážitků na lyžích i bez nich Vám přeje vedení skiareálu Strážné. Další informace najdete zde: lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín Lanovka 50 44'24.86"N 15 35'12.37"E Lanová dráha na Medvědín. Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Aktuální info o provozu lanovky je zde: Webkamera Medvědín, viz: Další informace najdete zde: lanová dráha na Pláň - ski areál Svatý Petr Lanovka 50 42'54.04"N 15 36'50.33"E Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) - Pláně byla zprovozněna v květnu Tehdy se jednalo o lanovku jednosedačkovou s délkou 1050 m. V letech byla prodloužena na 1350 m. V roce 1987 byla lanovka rekonstruována na dvousedačkovou, v této podobě vydržela pouze 5 let, protože v roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Petru se nachází ve výšce 748m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů. Aktuální info o provozu lanovky je zde: Další informace najdete zde: Špindlerova bouda (Špindlerovka) Bouda 50 45'44.14"N 15 38'7.30"E Horský hotel dostupný též kyvadlovou autobusovou dopravou ze Špindlerova Mlýna. Východisko turistických tras do západních i východních Krkonoš. Původní stavení na tomto místě známé již v r. 1784, název podle Františka Špindlera, rychtáře z Bedřichova, který boudu přestavěl v r (též Rychrářova bouda). Vyhořela r a znovu r Velké stavební úpravy začátkem 20. stol. prováděla rodina Lhotova. Silnice do sedla od r.1914, dnes vjezd pro osobní auta omezen (platí se mýtné). Turistický přechod do Polska. Informace o obytování viz: Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Petrova bouda Bouda 50 46'12.24"N 15 36'46.83"E Založena kolem roku 1790, na zimní provoz přestavěna r Větší přístavba proběhla v letech Název vznikl zkomolením jména zakladatele Jana Pittermanna. Nyní je v majetku OREA, stanice Horské služby, trasa pro horská kola. Další informace najdete zde: Most Špindlerův Mlýn - Bílý most 50 43'31.36"N 15 36'21.92"E Bílý most přes Labe se pro svůj tvar stal symbolem Špindlerova Mlýna, postaven byl v roce 1911, jeho předchůdce, dřevěný most pocházel již z roku 1829 a byl zničen povodní v roce Dnešní most je železobetonový lomený segmentový oblouk. Most je doplněn dřevěným zábradlím a již slouží pouze pro pěší. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Další informace najdete zde: Bouda u Bílého Labe Bouda 50 44'27.89"N 15 38'51.32"E Bouda u Bílého Labe se nachází, cca v polovině Dolu Bílého Labe, cca 4 km od Špindlerova Mlýna. K Boudě u Bílého Labe se dostaneme po asfaltové silnici od rozcestí U Dívčí lávky, nebo po modré značce od Luční boudy. Info o možnosti ubytování a provozní době je zde: Další informace najdete zde: Bradlerovy Boudy ( Fučíkovy ) Bouda 50 46'3.69"N 15 35'6.43"E Bradlerovy Boudy (též Fučíkovy) založené r. 1637, nyní v majetku Klubu českých turistů. Možnost ubytování, kapacita 90 lůžek, 60 míst u stolu. Přístup po žluté značce od Davidových boud, Špindlerova Mlýna. Nebo po modré značce od Martinovy boudy, nebo Petrových Boud. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Martinova bouda Bouda 50 46'12.32"N 15 34'35.73"E Založena r na jižním svahu Vysokého kola. Bouda byla pojmenována podle nájemce Martina Erlebacha. V roce 1906 z podnětu Jana Buchara zřídil Klub českých turistů pod boudou přírodní botanickou zahrádku. Zpustlou zahrádku obnovil v roce 1930 prof. Karel Kavina. Po druhé světové válce opět zpustla. Dnes je zde stanice Horské služby. Další informace najdete zde: Kaple Obří důl - kaplička 50 43'19.85"N 15 43'37.37"E Kaplička v Obřím dole byla postavena v r Nachází se v části obřího dolu, kde konči asfaltová silnice. Svému původnímu duchovnímu účelu již, ale Kaple neslouží, je volně přístupná a je zde fotoexpozice dokumentující drsné časy bývalých obyvatel hor, zejména lavin.. Další informace najdete zde: Obří důl - informační středisko správy KRNAP Infocentrum 50 42'23.80"N 15 43'55.78"E AKTUÁLNĚ: od 1. ledna 2012 je toto informační centrum uzavřeno. Více info na webu KRNAPu, zde: www. krnap. cz/ specialni- projekty/ tiskova- zprava- sprava- krnap- uzavre- informacni- centrum- v- obrim-dole/... Informační středisko správy KRNAPu v Obřím dole, kde návštěvník obdrží veškeré informace o KRNAPu a Krkonoších, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 se nachází nedaleko dolní stanice lanové dráhy. Otevírací doba: červen - září po-ne 8:30-12:00 a 12:30-17:00 říjen - prosinec po-pá 8:00-12:00 a12:30-15:00 leden - březen po-ne 8:30-12:00 a 12:30-17:00 (od 27.12) duben - květen po-pá 8:00-12:00 a 12:30-15:00 Kontakt: Informační středisko správy KRNAP, Obří Důl 128, Pec pod Sněžkou isobridul@krnap.cz tel: web: Další informace najdete zde: Vrchlabí - infocentrum Infocentrum 50 37'38.78"N 15 36'38.66"E Vrchlabské regionální informační centrum, kde návštěvník o městě a Krkonoších najde vše potřebné, se nachází v budově městské radnice na náměstí T. G. Masaryka. Otevírací doba: červen - září prosinec - únor mimo sezonu po-pá: 9:00-18:00 po-pá: 9:00-17:00 po-pá: 9:00-17:00 so-ne:10:00-15:00 so-ne: 10:00-15:00 so: 10:00-13:00 Kontakt: Regionální informační centrum Krkonošská Vrchlabí tel: info@krkonose.eu Další informace najdete zde: Výrovka Ostatní 50 42'55.33"N 15 40'49.33"E Bouda postavena na místě původní Výrovky a Havlovy Boudy, které vyhořely v r a 1948, občerstvení, křižovatka turistických cest. Nachází se v první zóně Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko druhé a třetí (Studniční a Luční) nejvyšší hory ve výšce 1368 m.n.m. Jak vznikl název Výrovka není úplně jasné. Němečtí osadníci nazývali toto místo Geiregrucke, což je v překladu Supí Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 rozhled. Tento název s podobným Ostříží výhled, nalezneme ve starých českých turistických průvodcích hned s vysvětlením, že vznikl od strážního bodu, kde se celníci rozhlíželi. Jiná legenda, jak uvádí pan Jirásko, hovoří o pašeráku Georgu Wenzelovi, který byl zván Geierwanz a v tomto místě omylem zabil svou dceru na místo nenáviděného grenzjägera. Možné vysvětlení je i od německého klení zum Geier!, což je jako Naše k čertu! či kýho výra, které patřilo zde hlídajícím celníkům, grencákům. Další informace najdete zde: Lánov - infocentrum Infocentrum 50 37'11.13"N 15 39'21.68"E Lánovské informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o obci, mikroregionu a Krkonoších, se nachází v části obce Prostřední Lánov čp. 39, v křižovatce při silnici č. 14 vedoucí ve směru Vrchlabí - Trutnov. v budově IC se nacházi i veřejné toalety. Otevírací doba: po - pá 8:00-11:30 a 12:00-16:00 Kontakt: infocentrum@lanov.cz tel.: web: Další informace najdete zde: Špindlerův Mlýn - turistické informační centrum Infocentrum 50 43'30.63"N 15 36'31.00"E Turistické informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o Špindlerově Mlýnu a Krkonoších se nachází ve Svatopetrské ulici čp. 173 v budově městského úřadu. V infocentru je k získání turistická známka č Špindlerův Mlýn. Kontakt: Turistické informační centrum Svatopetrská Špindlerův Mlýn tic@mestospindleruvmlyn.cz info@spindlmu.info web: tel.: fax: Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11