Atletický svátek v Hluboké

Transkript

1 RO NÍK 5 ÍSLO 2/2009 Atletický svátek v Hluboké Mistrovství eské republiky v krosu po ádali atleti AC Domažlice v Hluboké. K atletickému svátku po adatelé zvolili výborné místo ve svahu u koupališt v krásném prost edí a dokázali tak v malé vesnici p edvést veliký závod. Trat byly pro diváky p ehledné a dob e fungovalo i zázemí závodu v etn ob erstvení. Pot šil zájem divák, který potvrdil, že na Domažlicku jsou b hy stále populární. Tém zázra ným zp sobem vyšlo i po así, skoro jasno, tém bezv t í a teplota okolo osmi stup. Hlavní závod vyhrál Ameri an Ryan Vail, který bude svou zemi reprezentovat na sv tovém šampionátu v Amánu. Ve Kdyni ale startoval mimo sout ž, a tak se ze t etího titulu radoval závodník ARC Brno Milan Kocourek, který obhájil titul mezi muži, ženám vládla nad jná Lucie Sekanová. Svými výkony nezklamali ani domácí, Ji í Voják v barvách Míla Domažlice obsadil 3. místo v kategorii do 22 let, jeho klubová kolegyn Kate ina Beroušková byla st íbrná v kategorii juniorek a rodák Martin Frei se umístil celkov pátý a tvrtý v rámci R. (sh) Mašinka v chodském údolí T i nejlepší b žci zleva - Robert Št pko, Milan Kocourek, Jan Kreisinger, jeden z hlavních organizátor Karel Duchek a starosta Jan Löffelmann. Foto Robert Balcar, RB print t te Šib inky léta p itahují všechny generace Vysoká sn hová pokrývka, mráz, sluní ko a modrá obloha - ideální podmínky pro fotografování nákladního vlaku taženého parní lokomotivou ady P. P ibližn ve stejném ro ním období jako vloni zaplatili nadšenci z r zných stát Evropy (jen namátkou - N mecko, Rakousko, Anglie, Itálie) v etn eska ástku 20 tisíc eur, aby vlak projel trasu Horaž ovice - Domažlice. Nostalgická fota parní lokomotivy brázdící Kdy sko se tak dostanou do alb po celé Evrop. (zh) D ti v maškarních p evlecích ádily na celém Kdy sku. Tyto jsou z Kolov e. (jp) 1

2 Sokolovna bude pat it m stu Sou asná sokolovna. onální opera ní program. Žádostí jist bude mnoho a levicové vedení kraje nem že stále p ekousnout úsp chy Kdyn a Kdy ska v p ípad centra vodní zábavy. To je realita. Z druhé strany jsou žádosti posuzovány ú edníky podle striktn stanovených kritérií, takže uvidíme. Pokud bychom nezískali z Evropské unie finan ní prost edky na rekonstrukci sokolovny, investice by se musela asov rozložit do delšího období. P i pohledu na kdy skou kroniku se m žeme dozv d t, jak bohatou idi i si osv žili p edpisy Obecní ú ad Nová Ves po ádal poslední únorový pátek od sedmi ve er ve ejnou p ednášku Josefa Hofmeistra pro všechny idi e na téma dopravní p edpisy ve vyhlášce a v praxi. P ednáška se konala v místním hostinci. Tém každá v tší obec se mohla v prvorepublikové minulosti právem pyšnit sokolskými domy. Obce sokolské byly nositelem nejen t locvi ného, ale i velkého spole enského étosu. Jejich tradice a historie sahají již do p edminulého století. Vliv sokolských obcí na formování hodnotových postoj n kolika generací byl zcela zásadní. Víme, jak se komunistický stát zachoval v i sokol m i jejich majetku. Sokolské tradice s komunistickými p edstavami shora ízených spole enských organizací m ly málo spole ného. Sokolský majetek, stejn jako majetky nap. Klubu eských turist a dalších uskupení, byl p eveden pod dohled státu. Výsledky jsou známé. Do nemovitostí až na výjimky se mnoho neinvestovalo. Budovy stárly a staly se postupn obrazem zašlé slávy. P etrvalo však sportovní i spole enské využití sokoloven. Byly a jsou stále d ležitým místem spole enských a sportovních aktivit. Po listopadu 89 došlo v mnoha p ípadech k p evodu t chto sokoloven nov obnoveným t locvi ným jednotám. Záhy se ukázalo, že tyto jednoty bez dostate ných finan ních prost edk mohou s pomocí obcí zajistit provoz, ale nikoliv nutné rekonstrukce. Do otev ení nové t locvi ny byla kdy ská sokolovna významn financována z prost edk m sta prost ednictvím školského rozpo tu. V sou asnosti nejen škola, ale i mnohé sportovní oddíly využívají moderní t locvi nu. Osud sokolovny bez pomoci m sta by skon il z ejm nelichotivým zp sobem. Vedení m sta p vodn p edpokládalo, že t locvi ná jednota bude spravovat sokolovnu i po p evodu do vlastnictví m sta. Situace však vyžaduje profesionáln jší zajišt ní chodu sokolovny se zvýrazn ním jejího spole enského významu. Je p irozené, že každá taková stavba a její provoz stojí ur ité peníze. Zám rem m sta je rekonstruovat areál sokolovny tak, aby v n m našli zázemí nejen sportovci, ale i kulturní aktivity. To všechno stojí peníze. P ipravili jsme tedy projekt k možnému využití evropských pen z, by v sou asné situaci nem žeme spoléhat pouze na tzv. regiškálu nejen t locvi ných, ale také r zných kulturních aktivit sokolovna nabízela. Do sokolovny se chodilo na film, divadlo i koncerty. Budova sokolovny je historickým odkazem minulých generací žijících v našem m st, sokol, kte í pro národní sebeuv dom ní mnoho u inili. V rámci rekonstrukce areálu sokolovny je zám rem m sta také rozší it kuželnu i tenisové kurty. I v p ípad získání prost edk z evropských nebo státních fond bude ur it významná ást náklad financována p ímo m stem. Již p ed komunálními volbami vedení m sta avizovalo, že je p ipraveno p evzít zodpov dnost za sokolovnu, pokud bude reálné uskute nit bezúplatný p evod bez zat žujících podmínek. Te tuto p ipravenost napl ujeme. V ím, že v zájmu obyvatel celého m sta. Ing. Vladislav Vilímec, místostarosta m sta Kdyn Sokolský prapor Do kdy ského Muzea p íhrani í p edal starosta TJ Sokol Kdyn Ing. Josef Mazanec historický prapor jednoty. Vlajka, kterou zhotovil Ženský výrobní spolek v Praze, byla vysv cena 4. srpna 1889 k 20. výro í trvání Sokola ve Kdyni. Tehdejší slavnost byla spojena se cvi ebním vystoupením. Kmotrami praporu se staly manželky starosty Sokola Leni Tšídová a ná elníka Ela Kohoutová. P i výro ních sch zích se volil prapore ník, který prapor ošet oval a nosil p i pr vodech a sokolských akcích. Vzhledem k váze praporu, muselo jít o muže fyzicky zdatného. Symbol Sokola je zatím uložen v depozitá i, k vid ní bude p i výro ní výstav. Foto poslední barevná strana. (sh) Na chatovou osadu Hájovna p ijmeme brigádníka Úklid za ízení i areálu od kv tna do zá í, odpolední a víkendové sm ny. Info na tel , infocentrum@kdyne.cz B h Koutem na Šumav Jako vždy se velké ú asti i zájmu t šil 34. ro ník B hu Koutem na Šumav. Poslední b eznovou sobotu se tu sešlo dv st t i startujících od d tí až po dosp lé. Vít zem hlavního závodu se stal domácí rodák Ji í Voják v barvách Míla Domažlice, v kategorii žen zvít zila klubová kolegyn, favorizovaná Kate ina Beroušková. Na stupn vít z se dostali i lenové týmu Duchek Team Hluboká: Vendula Fronková, Otakar Piská ek, Bohumil erný a Bohumil Valtr. M l jsem na bedn prakticky všechny lidi," spokojen komentuje Karel Duchek. Šlo o t etí podnik celoro ního seriálu B žec Chodska 2009, který pokra uje za 14 dní, 11. dubna, v B lé nad Radbuzou. (sh) 2

3 Úsp chy kdy ské um lecké školy Divadelní p edstavení literárn dramatického oboru T i p íb hy o soudci Ookovi. Zahrádká i p ipravují sezónu I letošní rok v Základní um lecké škole p inesl mnoho událostí a úsp ch. Na jeho za átku to byl výrazný triumf zp va ky Barbory Balounové v celostátní P vecké sout ži v Olomouci, kde získala estné uznání ve své v kové kategorii. Sout žní repertoár tvo ily lidové i um lé písn a Barbora se dostala do ela tém 30 sout žících z celé republiky. Hudební sout žení ve škole pokra ovalo Sout ží základních um leckých škol - letos v oborech zp v, zobcová flétna a hra houslových soubor. Tradi n naši žáci obsadili mnoho prvních, druhých a t etích míst v okresních kolech a n kte í budou svoji školu reprezentovat i v kolech krajských. Z p vecké t ídy to bude Sandra Stášková, která postoupila spolu s Marií Váchalovou a Julií Šlajsovou i v oboru hra na zobcovou flétnu. V krajském kole Národní sout že ZUŠ bude naším favoritem i houslový soubor pod vedením Marie Mikešové. Na záv r školního roku ješt hudební sout žní klání zakon íme Sout ží Konzervato e v Plzni. Naši žáci tam budou m it svoje síly hned ve t ech disciplínách - Anežka Bayerová ve h e na klavír, Marta R žková ve zp vu a Lenka Zoubková v houslové h e. Velkým úsp chem naší n kolikaleté p ípravy bylo letos také p ijetí dvou žáky na Konzervato e v eských Bud jovicích (zp va ka Barbora Balounová) a v Plzni (houslistka Lenka Zoubková). Pro ve ejnost škola i letos p ipravuje adu koncert - od t ch celoškolních, p es koncerty absolvent a koncerty nejmenších muzikant. Posledn jmenované jsou velmi oblíbené a hojn navšt vované. Naše žákovské koncerty zpest ilo v b eznu vystoupení dvou bývalých ža ek - dnes studentek konzervato í - Kate iny Kratochvílové (housle) a Martiny Vachovcové (zp v). V ervnu koncertní sezónu uzav eme koncertem staré hudby v synagoze, kde spole n se svými žáky vystoupí i jejich u itelé. V ZUŠ Kdyn nepracuje jen hudební obor. Oblibu ve ejnosti si získal i obor literárn dramatický. Literární vstupy jsou velkým oživením školních koncert. Také Ve ery p i sví kách si získaly své p íznivce. S úsp chem se setkala i divadelní p edstavení pro školy - letos s p íb hem ze starého Japonska T i p íb hy o soudci Ookovi, p ipravované pro krajskou sout ž divadelních a recita ních kolektiv ve St íb e. I výtvarný obor se ve Kdyni pot šiteln rozrostl. Dnes jej navšt vuje tém šedesát žák, kte í se v letošním školním roce do kali významného ocen ní. V krajské p ehlídce výtvarných obor ZUŠ O i doko án získali cenu za soubory prací Prav k. Práce výtvarného oboru si m žete prohlédnout celé letní prázdniny v prostorách kdy ské synagogy. V m síci ervenci a srpnu tu prob hne výstava na téma židovství. K osvojení um leckých základ n kterého z našich obor je disponován tém každý. Vstup do sv ta um ní je pro d ti vždy velkým obohacením. Proto neváhejte se zápisem do základní um lecké školy. Nábory pro školní rok 2009/2010 prob hnou v t chto termínech: Hudební obor: 25. kv tna od do hodin v budov ZUŠ Výtvarný obor: 5. ervna od do17.00 hodin v galerii MKS Modrá hv zda Literárn dramatický obor: od hodin pro 1. stupe ZŠ, od hodin pro 2. stupe ZŠ Milada Nejdlová, editelka ZUŠ Kdyn Nový p ítok ke koupališti ve Stan ticích Obecní ú ad v Zaho anech v ele se starostou Václavem ehákem najal firmu Praves, kterou navrhlo a schválilo zastupitelstvo, na opravu p ítoku ke stan tickému koupališti. Celá nutná oprava je naplánována do t í etap. První výkopové práce za aly už v první únorové úterý u lesní studánky, která napájí koupališt vodou. V prvé ad se vym ní ást starých azbestových rour za nové plastové. Bude též obnovena sb rná jímka, do které je p ivád na voda n kolika drenážními p ívody. Celá rekonstrukce byla plánována z d vodu stálého p ítoku, zejména v letních m sících. Tím by se m la zlepšit také kvalita vody b hem sezony. Hanka Hoffmannová KDY SKO informa ní zpravodaj vydává: Sdružení obcí Kdy sla lenové výboru zleva: Josef Stuiber, Rostislav Štefl, Antonín Pesl a Miroslav Bayer. lenové eského svazu zahrádká Chodská Lhota si vybrali první b eznový den ke zhodnocení a plánování innosti. Po obvyklých zprávách o innosti, hospoda ení a revizi rozproudila se ilá diskuse z podn tu p edsedy místního svazu Miroslava Bayera. Ten se dotkl hlavních témat, což je provoz moštárny, po ádání pochodu Chodská B ta, zorganizování oslav Dne d tí a využívání areálu Lome ek. Moštování se loni povedlo, konstatoval, zpracovali jsme 66 metrák jablek a mohli jsme tak splatit další p tinu dluhu obci. Další finance p jdou na novou st echu moštárny a fasádu. Do hasi ských oslav (110 let založení sboru ) bychom to m li zvládnout. (zh) Odpov dná redaktorka: Sylva Heidlerová Adresa redakce: Infocentrum Kdyn Nádražní Kdyn heidlerova@tiscali.cz infocentrum@kdyne.cz Evidence periodického tisku a ministerstva kultury pod íslem MK R E Tisk: Typos, tiska ské závody, a.s. uzáv rka p íštího ísla:

4 Pe ovatelská služba se rozr stá První spokojené návšt vnice spole enských prostor pro seniory: zleva Marie Tauerová, Anna Konopíková a R žena Kabourková. Zmínka o pe ovatelské služb ve Kdyni se nachází v kronice m sta kolem roku 1972, kdy zde pracovalo 7 dobrovolných pe ovatelek, 2 pe ovatelky z povolání a jedna okrsková sestra, která je organiza n ídila. Dohromady se tehdy staraly o 82 osob. Do roku 1988 se 24 ob d rozváželo kárkami. Pak se rozvoz rozší il a pe ovatelské služb bylo p id leno osobní auto, které bylo ur eno výhradn pro rozvoz ob d a dovážení klient do st ediska osobní hygieny ke koupání. Tato služba, jejímž z izovatelem byl Okresní ústav sociálních služeb v Domažlicích, se setkala s velkým zájmem i v ostatních vesnicích. Po et klient tehdy stoupl na 140, pe ovatelky byly ty i, z toho jedna idi ka a jedna okrsková sestra. V roce 1998 byla p edána pe ovatelská služba z okres na obce, celý pracovní tým se svou agendou byl p i azen k M stskému ú adu ve Kdyni, a tak to funguje dosud. V sou asné dob je evidováno 173 klient, od druhé poloviny lo ského roku jsou díky m stu k dispozici dva osobní automobily. T etin klient zajiš ujeme dovoz nákupu, poch zky, léky a pomoc s udržováním domácnosti v etn pomoci p i osobní hygien. Tyto služby obstarává nyní už p t vyškolených pe ovatelek se zam stnaneckým idi ským oprávn ním, jeden idi, vedoucí odboru pe ovatelské služby, b hem roku vypomáhají další t i externí pracovnice. Loni v íjnu skon ila pracovnice paní Jana Šlajsová, která byla nejstarší a nejdéle pracující kdy skou pe ovatelskou. Nahradila ji paní Blanka Praisová. Pe ovatelská služba Kdyn p sobí smluvn v dalších obcích regionu - Kout na Šumav, Všeruby, Nová Ves, Brní ov, Lou im, Libkov, Zaho any. eší se personální obsazení v erníkov a v Úbo i, není problém vyjít vst íc dalším vesnicím. Nejv tší novinkou je otev ení spole enských prostor pro seniory v Sokolské ulici. 635, v suterénu sídla pe ovatelské služby. Jejich rekonstrukce p išla radnici na více než dv st tisíc korun. Jde o dlouho o ekávanou událost, která ovlivní spole enský život jak klient pe ovatelské služby, tak starších a zdravotn postižených ob an. Jedná se o jednu bezbariérovou místnost s kuchy kou a sociálním zázemím, kde je možné po ádat sch zky, p ednášky, r zné oslavy a setkání. Zájemci si mohou prostory prohlédnout, klí je k vyzvednutí u vedoucí pe ovatelské služby. (sh) Víte, že... Vesnice roku investuje do své budoucnosti? Mrákov, který vloni získal spolu s tímto ocen ním za Plze ský kraj i milion korun, se chystá za darované peníze opravit mate skou školku. Objekt dostane novou fasádu, vym ní se okna, st ešní krytina, oplocení, sociální za ízení a vnit ní dlažby a obklady. Budova je stará tém t icet let a podobnou investici jist vyžaduje i proto, že d tí ve dvou t ídách kvapem p ibývá. V sou asnosti jich do školky chodí 44, v zá í to však bude už 52, navíc je podle neoficiálních informací už nyní v Mrákov dvanáct nastávajících maminek. Stavební práce plánuje obecní ú ad provád t o letních prázdninách. Po n kolikaleté p estávce uspo ádali kolove tí sportovci SPORTOVNÍ BÁL? V tšinu starostí s organizací si na svá bedra vzal oddíl kopané. Nechyb la bohatá tombola, veselá kapela Zlata a její chlapci a ani p lno ní p ekvapení. Po adatelé akci zvládli na jedni ku a odm nou za to jim byl plný sál dob e se bavících lidí. Se vší vervou se v N m icích p ipravují na pracovišt CzechPOINT? Obstarali administrativní podklady a p edkládají poptávky po íta ovým firmám na technické požadavky místa CzechPOINT. Od specialist o ekávají nabídky a doufají, že si vyberou tu nejsprávn jší firmu. Pro nás to musí být firma, která nám zaru í perfektní servis záru ní i pozáru ní, zkrátka bude naším and lem strážným v t žkých po áte ních situacích, dopl uje vedení obecního ú adu v N m icích. V pátek t ináctého se v kulturním dom v erníkov konala dvoudílná p ednáška o Tibetu? Byla spojená s videoprojekcí a výkladem ú astnice expedice paní Dvorské. P išlo si ji poslechnout na t icet ú astník. V Mezholezích prob hlo setkání d chodc i pro p espolní seniory z erníkova a Úsilova? Program zpest il p ednáškou o zahradni ení Karel Iha ze Kdyn. Pro všechny byla káva se zákuskem, pro ženy navíc kyti ka, dopravu obstaral zajišt ný autobus. Odpolednem provázela hudební skupina D dous. Pobavit se p išlo sedmdesát lidí, mezi nimi i zástupci obcí. Starosta Úsilova Miroslav Sláma s místostarostou Janem Hrabíkem, z vedení erníkova Jan Hladík, všechny vítali p edstavitelé Mezholez, Václav N me ek a Jan Haas. V Zaho anech mají novou knihovnici? Pro vedení knihovny v Zaho anech byla schválena v únorovém zastupitelstvu nová knihovnice, místní Jana Koma ská. Zárove bude také pro obec Zaho any psát a dopl ovat kroniku. Poslední b eznový víkend se odehrál v Pocinovicích fotbalový zápas mezi týmy Sta kov C a Pocinovice? S dvacítkou divák a slabém dešti domácí prohráli 0:2. Pokud se p ed zem pisné názvy umís ují výrazy obec, m sto, statutární m sto, m stys, píšou se s malým písmenem bez ohledu na to, zda ozna ují velikost správní jednotky nebo druh právnické osoby? 4

5 Naše malá, milá škola ve Všerubech Když se ekne malot ídka, n kte í si vzpomenou na svá školní léta, kdy tyto malé školy nebyly až takovou výjimkou, jiní si naopak v bec neumí p edstavit spojení více ro ník v jednu t ídu a pochybují o dostate ném vybavení školy. A jak je to u nás? Jsme dvojt ídní škola s 1. až 5. postupným ro níkem a školní družinou. Na hlavní p edm ty jsou spojeny maximáln dva ro níky, takže p i malém po tu d tí ve t íd je dost asu na individuální p ístup k žák m. Ti si rychle zvyknou soust edit se na zadaný úkol a nevnímat druhý ro ník, a zárove se u í vzájemné ohleduplnosti - pokud mám hotovou svoji práci, neruším ostatní a vezmu si na koberec rozši ující úkol nebo si procvi uji u ivo na po íta i. Výhodou nízkého po tu žák ve t íd je i to, že se každý dostane ke slovu n kolikrát v pr b hu hodiny, což je d ležité hlavn p i tení a procvi ování nového u iva. O p estávkách to má tu výhodu, že u itel m že vyslechnout zážitky a p íhody každého žá ka, což je p i velkém po tu d tí ve t íd tém nemožné. A v te, že d ti si popovídat pot ebují, n kdy mám pocit, že by se do rozvrhu m la p idat hodina denn, která by se jmenovala Povídání". Pokud jsou spojeny t i ro níky, a to zejména p i výchovách, je zajímavé pozorovat, jak se ti Lidová kuchyn na vsi aneb Dobroty z plotny naší báby - to byl název akce, kterou p ipravili lou imští sokolové. Vladimíra Kacerovská jako hlavní po adatel obešla všechny chalupy ve vsi s pozvánkou a zárove s prosbou o ukázku jakéhokoliv staro eského jídla. Pavel Sika a Michal ihák pak byli hlavními pomocníky p i instalaci výstavky a obsluze návšt vník, kterých se p išla podívat tém stovka. P ed t icítkou ochutnávek pak vyslechli p ednášku editele domažlického muzea Mgr. Josefa Nejdla o staro eské kuchyni na Chodsku, p i níž se dostavila Magdalena Dobromila Rettigová (Zdena Wiesnerová) s ukázkou vlastních sladkých dobrot a veršovanou promluvou na téma sou- asné kuchyn. Její p íchod byl nejv tším p ekvapením nejen pro diváky, ale také pro po adatele. A co že vlastn v Lou imi bylo k ochutnání? Škvarkové placky, zelný bá, divo ák s cára kou, píprlák, škvarkové pagá e, brynzové halušky, tradi ní romské jídlo Goia i pravý ma arský guláš, chodský kolá, eské buchty. Tam toho bylo, vzpomíná Miluše Mikolášová z Hluboké. Nám chutnaly zelné placky a takové st apaté šlejšky va ené v zelí a vdole ky. Zkrátka bylo to moc fajn. Ve er skon il posezením u harmoniky. Foto poslední barevná strana starší staví do role pomocník a nev domky se tak u í pomáhat mladším a slabším. To se potom jinde projeví nap íklad v takových mali kostech", že pá ák pom že prv á kovi v šatn zapnout bundu nebo mu p enechá mí p i vybíjené. Stalo by se to i na velké škole? A hezké vztahy d tí naší malé školy se snažíme vytvá et i p i dalších akcích, a už je to spole né spaní ve škole, ertovské vyu ování, výlety ŠD a turistického kroužku i r zné spole né sout že. Výhodou je také velmi úzká spolupráce s rodi i, kte í se mohou ú astnit vyu ování a ada z nich se aktivn zapojuje do innosti SRPDŠ. To po ádá ples a z jeho výt žku a p ísp vk rodi p ispívá d tem na školní výlet, kupuje jim odm ny za sout že, nastupujícím prv á k m a odcházejícím pá ák m v nuje hodnotnou knihu a nezapomíná na n ani na Vánoce a Den d tí. A jak je to s vybavením školy? Již p i vstupu do nov opravené budovy si každý všimne hezkých výrobk d tí, vystavených fotografií a r zných drobností, které p ispívají k p íjemnému prost edí školy. Také v jednotlivých t ídách jsou vedle nást nných tabulí, nového nábytku a nastavitelných židlí a lavic vid t práce d tí, které sv d í o jejich šikovnosti a snaze vyzdobit si svoji t ídu co nejlépe. Vždy když se p ijde podívat maminka nebo kdokoliv jiný, kdo by se necht l pochlubit svým výrobkem? V každé t íd máme po íta- e, jedna ze t íd slouží jako po íta ová u ebna, kterou využívají žáci nejen p i vyu ování, ale také v odpoledních hodinách a p i kroužku výpo etní techniky. U ebna zárove slouží dosp lým p i kurzu výpo etní techniky, který se koná již druhým rokem. Jsme rádi, že m stys Všeruby naši školu podporuje a s d tmi se to snažíme vrátit po ádáním besídek pro všechny ob any, vystoupením p i vítání ob ánk, setkání d chodc a p i rozsvícení váno ního stromu. Pokud chcete o naší škole v d t více, p ij te se podívat nebo navštivte naše webové stránky: Renata Reifová 5

6 Mezinárodní den žen se vrací na Kdy sko V sobotu 7. b ezna o šesté hodin ve er vypukla v sále místního hostince Dív í válka. A to v ochotnickém p edstavení spolku ernoch p i SDH erníkov. Lou imské ženy vystoupení dostaly jako dárek k MDŽ od místních dobrovolných hasi. T ebaže sál disponuje jevišt m, museli ochotníci hrát pod ním, protože jejich kulisy jsou p íliš vysoké, ale ani tohle drobné technické nedopat ení nemohlo pokazit zážitek Ochotnický soubor ernoch z erníkova tém kompletní. z veselohry F. R. echa. O tom, že sedmdesát divák p ijalo hru kladn sv d ily jejich rozesmáté tvá e a dlouhý potlesk na záv r. P edstavitelka Vlasty Veronika Najnarová pak na otázku, jak se jim hrálo pod jevišt m a potažmo tak blízko divák, odpov d la s úsm vem: Obecenstvo taky bylo fajn a pro nás to byla nová zkušenost, v téhle atmosfé e se nám hrálo dob e. (zh) Zden k Huspek Vlevo snímek z úsp šného setkání d chodc obcí Mezholezy, Úsilov a erníkov. V Dlažov... I letos se sešly v dlažovské sokolovn ženy a dívky, aby spole n oslavily MDŽ. Kulturní komise p ipravila program, p i kterém se pobavila starší i mladší generace. Každá žena byla obdarována r ží a šla si prohlédnout výstavku Kuchyn našich babi ek. Bylo co obdivovat. Exponáty ochotn zap j ili spoluob ané. lenky kulturní komise výstavku p ipravily velmi vkusn. D ti z MŠ Dlažov uvedly hezké pásmo básni ek a zakon ily pohádkou. Tane ní skupina TENNESSEE p edvedla ukázky country tanc, p ítomné ženy vyzvala na parket a nau- ila je základní kroky. A našim ženám to šlo velmi dob e. B hem odpoledne m ly plné ruce práce kosmeti ka paní Molíková, kade nice paní Kubí ková a sle na Poláková, která provád la úpravu neht. Odpoledne zakon ily studentky Integrované st ední školy Klatovy módní p ehlídkou. P edvedly nám modely, které si navrhují a šijí pod vedením paní abradové a Volejníkové. Spolupráce s nimi je výborná a i letos nás p íjemn p ekvapily. O hudební doprovod se postarala skupina Lovci rytm, kte í umí navodit p íjemnou atmosféru. Myslím, že se lidé cht jí scházet a pobavit se, a to se povedlo, což dosv d ila hojná ú ast. Dnes už m žeme íci, že se tyto oslavy svátku MDŽ stávají v Dlažov tradicí. Bc. Jan Kolá Mezholezy erníkov Oslavy MDŽ v Mezholezích osv žilo kouzelnické vystoupení kdy ského starosty Jana Löffelmanna. Školení idi ek v erníkov U p íležitosti oslav MDŽ" se konalo v pátek 6. b ezna v kulturním dom v erníkov proškolení pravidel silni ního provozu pro všechny idi ky. Zú astnit se však mohli i idi i, spolujezdci a ostatní ú astníci silni ního provozu. Proškolení provedl odborný lektor z autoškoly ze Kdyn p. Hofmeistr. Všichni zú astn ní, kterých bylo kolem 50, úsp šn zvládli i krátký testík a obdrželi osv d ení ko, kterým mohli potvrdit ú ast na kurzu t eba p i pozd jším p íchodu dom. A že tomu tak i z ejm bylo, není pochyb. K dobré zábav, poslechu, zazpívání i tanci p isp li muzikanti p. Antony, p. Johánek a p. Vacíková (na snímku vlevo), kterým tímto ješt jednou d kujeme, rovn ž tak místním hasi m, kte í zajistili obsluhu vý epu a panu Roubalovi st., který se postaral o p íjemné teplo v celém kulturním dom ke spokojenosti všech. Alena Najnarová a Jana Sedlá ková 6

7 Kytara v prom nách staletí V prostorách Základní školy v Prapo ištích vystoupila se svým programem pro d ti uznávaná kytaristka Milada Karez. Tato velmi p íjemná dáma seznamovala d ti s kytarou prost ednictvím dvou pásem. Ti menší se mohli t šit s kytarou pod prsty Milady v po adu O zví átkách, starší d ti poznávaly Kytaru v prom nách staletí. Milada p edstavila mnoho nástroj, které se nacházejí na stupnici vývoje k sou asné kyta- e. Kolikrát se až necht lo v it, že n který z t ch podivuhodných sm sic strun a d ívek mohl být praprap edek dnešní kytary. A p esto Milada dokázala, že se na n dá zahrát n jaká písni ka. D ti se dozv d ly i n co z historie hry na kytaru, nap íklad jakým zp sobem a odkud kytara pronikla do Evropy. Celý po ad doprovázela Milada hudebními ukázkami zná- mých skladeb evropských klasik, ale i exotických špan lských písní. D ti se bavily, což se projevovalo v jejich zájmu o elektrickou kytaru a v tom, že si bez ostychu s Miladou zazpívaly. Milada Karez vystudovala konzervato v Plzni, dále pak studovala u prof. Arnošta Sádlíka. Ú astnila se mistrovských kurz pod vedením Ichira Suzuki, Roberta Aussela, Davida Russela. Krom koncertní innosti v echách a v ad zemí Evropy p sobí pedagogicky v echách a v N mecku. Spolupracuje s eským rozhlasem jako interpret soudobých skladeb pro kytaru (Petr Eben, Karel Pexidr) i jako autorka vlastních písní pro d ti. Jako muzikoterapeut p sobila ve Fakultní nemocnici Plze -Lochotín na d tském psychiatrickém odd lení v letech Vydala n kolik vlastních CD. Marie Kobesová, IC Kdyn Co si vlastn ti lidé myslí? N kolik plných pytl odpadu, nepot ebné um lohmotné nádobí, zbytky všelijakých plast. To všechno n kdo jen tak ledabyle vysypal podél cesty korábskými lesy do N m ic. Strašn m to roz ílilo, co si vlastn ti lidé myslí? kroutil hlavou starosta N m ic Zden k Bosák, který snímek po ídil. Zane ádit takto pe liv zapakovaným odpadem romantická lesní zákoutí, to už chce notnou dávku ignorantsví, ne-li p ímo zlo ineckou povahu. Kdo má zájem ni it informa ní tabule, rozcestníky, ekárny, zane ádit les a rozbíjet lavi ky? A pro se takové lumpárny nevyšet ují? Vždy práv tady by mohlo být tolik identifika ních znak. (sh) Milada Karez vystoupí 11. ervna ve kdy ské synagoze. Zveme milovníky hry na kytaru a p íznivce p íjemné hudby. V sokolovn se za nou tužit Na novou sokolovnu se mohou za ít t šit v Chodské Lhot. Na její opravu a vytvo ení takzvaného sportovn -kulturního centra získala obec evropské peníze z programu rozvoje venkova. Projekt má za úkol podpo it vzd lávání mládeže i ve ejnosti. Spolu s rekonstrukcí sokolovny dojde k oprav h išt a zv tšení po íta ové kapacity knihovny. Sokolovna se musí opravit od základu, odizolovat, p ed lat sociálky, topení zm níme z nafty na plyn, vym níme palubky, stropy cht jí zateplit, st echa vym nit krytinu, vypo ítává starosta František Jílek. U antukového h išt se podle plánu vym ní oplocení a do knihovny koupí po íta. V rámci projektu ale vznikne i klubovní místnost, kde se budou scházet mladí hasi i, myslivci a zahrádká i. M la by tu probíhat školení, uspo ádáme p ednášky, plánuje starosta. Ješt p ed zahájením stavebních prací však dojde k podstatné zm n. Sokolové cht jí využít galerii na ricochet, to je pálková hra p ivezená z Francie, tak už architekt projekt upravuje. Rekonstrukce sokolovny skon- í za rok a p l, vyjde na korun, p i- emž za obci z toho jde jen deset procent. (sh) V synagoze o cestovním ruchu Tak toto ur it není drobný turistický odpad. Vandalismus v erníkov Neznámý idi 5. b ezna z neznámých p í in zdemoloval svojí riskantní jízdou autobusovou ekárnu ve Vílov. Št stí jen, že tou dobou na autobus nikdo ne ekal. (ou) O turistickém destina ním managementu se jednalo ve Kdyni. V sále synagogy p edstavila Regionální rozvojová agentura projekt, jehož ú elem je podpo it cestovní ruch v Bavorském lese, Šumav a eském lese. Celkové náklady dosáhnou tém 80 milion korun, na eský podíl, který iní jeden milion sedm set tisíc korun, by m ly p isp t regiony, jejichž území se projekt týká. Nabídku podílet se na zlepšení p eshrani ní infrastruktury, lepším uplatn ní na trhu, zvýšení kvality služeb, vzd lávání i kvalifikace p ednesl editel agentury Miloš Picek (zleva) a vyslechli si ji místostarostka Klatov V ra Tomaierová, starosta Domažlic Miroslav Mach, starosta B lé nad Radbuzou Libor Picka a zástupci m sta Kdyn. Prezentovaný zám r zahrnuje také propagaci na veletrzích, tiskové materiály, elektronický zpravodaj i databanku um leckých emesel. Spolupracující oblasti by dle slibu svých zástupc m ly p isp t padesáti tisíci korunami. První jednání pracovní skupiny pro projekt Turistický destina ní management Bavorský les-šumava prob hne 16. dubna ve Stachách. (sh) 7

8 Kubí kovic záme nictví vyjmenované domky ustoupily po r nové panelové zástavb ulice Na Tržišti. Naproti Kaufnerovi p es ulici byli ješt dva obuvníci, a to obuvník Ma ík p. 61 a vedle Theodor Bernard (* ) v p. 62. Tento d m je dnes chrán nou kulturní památkou s valbovou st echou, kterých v našem m st není mnoho. Jeho stá í se odhaduje minimáln na 250 let. Na rohu Americké a Vodní ul. byl p ilepený malý domek p. 122, kde se íkalo u Šperlí k. Ten koupil holi Bohumil Ludvík, zboural ho a v r staví na tomto míst vysoký jednopatrový d m, v jehož p ízemí byla provozovna pánské holi ství a dámské kade nictví. Dnes je v tomto prostoru prodejna masa p. Mrázové. Vedle holi e Ludvíka stával starý d ev ný domek p. 123 Antonína Axamita. Ten jej v r zboural a postavil na tomto míst jednopatrový d m. V p ízemí byl koloniál a pam tníci jist pamatují na prodava e Františka Pila e s manželkou. Pozd ji sem byla umíst na na kratší dobu i m stská knihovna, kterou vedla p. Líka ová. Dnes je tu tzv. ká ko. Mezi Axamitovým a Mathauserovým domem stál nízký domek u Klein, který v r ustoupil dnešnímu novému obchodu ovoce zelenina p Kleinovic m li obchod s prádlem. O kousek dál stál domek p. 180 ezníka Václava Mathausera. Ten byl v r zbourán a bylo postaveno vysoké stavení, jaké známe dnes. Ješt v této ulici fungoval klempí Fajfárek p. 34, (v tomto dom kdysi dávno byl i obuvník Ludvík), ková Homolka a sedlá Kitzberger v p V této ulici se nacházel ješt hostinec Karla Šmejkala a krej í Tramba, ale o tom zase p íšt. Rudolf Šlajer Nacházelo se ve Wilsonov (dnešní Americké) ul. p. 59 ve Kdyni. Josef Kubí ek (* ) se vyu il záme níkem. Byl ve Vídni na zkušené a pozd ji n kolik let na práci v Bavorsku, kde také získal zkušenosti v um leckém záme nictví. Byl lenem zastupitelstva obce a pat il mezi zakládající leny Sokola. Byl též zakládajícím lenem Ob anské záložny ve Kdyni, kde p sobil p es 30 let. V roce 1898 založil spolek emeslnické živnostenské jednoty a v jeho ele p sobil jako p edseda 15 let. Po roce 1890 p istav l za sv j rodinný domek dílnu a za al provozovat emeslo. Zam stnával až 38 d lník, z toho minimáln u edník ro n, p evážn kdy ských, za stravu. Za dobu svého p sobení v emesle vyu il p es 90 u edník. Výrobním programem byly p evážn hospodá ské stroje: mlýnky na obilí, eza ky na krmení dobytka atd., s údržbou záme nických prací ve Kdyni a okolí (zámky, drobné opravy...). Um l dob e n mecky, a tak i N mci z Bavorska od n j kupovali hospodá ské stroje. Své výrobky prodával na trhu na nám stí, který byl každý pátek. V roce 1905 ru n koval um lecké zábradlí na schodišti v m š anské škole stojící na nám stí p. 6. Dílna fungovala až do roku 1928, kdy pro stá í nemohl dále pokra ovat. V této ulici ješt z staneme. Jak b žel as, m la mnoho názv : nejd íve se jí íkalo Druhá ulice, za Rakouska-Uherska nesla název Herštýnská, za 1. republiky Wilsonova, po 2. sv. válce Stalinova do roku 1962, pak 25. února a od roku 1990 má dnešní jméno Americká. P ipome me si ješt n které soukromé dílni ky a obchody. Naproti Kubí kovic domu bylo stavení p. 40 manžel Jakuba a Marie Brunerových. Jakub Bruner provozoval kolá ství a opravy povoz. Po smrti majitel d m odkoupil tesa ský mistr Karel Kufner (* ), který p išel do Kdyn ze Zíchova u Kolov e zapo al vedle na volném míst se stavbou dnešního domu a s tesa skou dílnou ve dvo e. Následn starý Brunerovic d m zboural. Zam stnával až 15 tesa. Dílna fungovala až do roku Vlevo od Brunerovic domku stával další d m p. 36. Kdysi dávno v n m byla hospoda u Holub a pozd ji eznictví u Hrstk. Po baráku se tam íkalo u Matýsk. Dalším stavením sm rem k nám stí byl Váchal - koloniál, vedle Váchala peka ství u Holub (Soper ), kde si pozd ji otev el až do konce 2. sv. války fotoateliér fotograf Denk. Tuto adu uzavírá na k ižovatce koloniál Jana Kaufnera, který v r zav el a pracoval v továrn p. Kaila. Tyto všechny Výuka n m iny v muzeu Spole nost AgAkcent nabízí pokra ování kurz n meckého jazyka pro za áte níky. Výuka jednou týdn v Muzeu p íhrani í, délka hodiny je 90 min. Vyu uje se podle u ebnice N mecky s úsm vem nov, Nakladatelství Fraus, Plze Info na tel , , infocentrum@kdyne.cz 8

9 Co se d je v infocentru Evropský festival duchovní hudby Šumava - Bayerischer Wald - letos pod patronátem plze ského biskupa T ináctý ro ník Evropského festivalu duchovní hudby Šumava - Bayerischer Wald se koná op t v kv tnu, a to ve dnech Letošní ro ník láká p íznivce sborového zp vu na kvalitní zážitky, které si návšt vníci odnesou z po ádaných koncert i mší konaných v rámci celého projektu. Festival se stal oblíbenou kulturní akcí p evážn na Klatovsku a na n mecké stran hranice, na území regionu Šumava - Bayerischer Wald. Na základ úsp chu minulých ro ník se poda ilo festival rozší it do Prahy, Karlovarského a Plze ského kraje. Koncerty a mše se uskute ní v Klatovech, Plzni a Praze, Zwieslu, Bodenmais a Regenu. Dalšími místy jsou nap íklad synagoga ve Kdyni, Klen í pod echovem, B šiny, Žinkovy, Janovice nad Úhlavou, Dešenice, T chonice, Chlistov a Klenová. Srde n vás proto zveme 29. kv tna do synagogy ve Kdyni. Koncert v rámci Evropského festivalu duchovní hudby za íná od 18 hodin, ú inkují sbory Byzantion a Vox imperfecta. (IC) Univerzita t etího v ku Plze ská v ž p evyšuje kopce Takový byl název výstavy v Muzeu p íhrani- í ve Kdyni. Expozice, jejímž motivem je dominanta Plze ského kraje, katedrála sv. Bartolom je v Plzni s v ží vysokou p es 100 metr. Tém stovka návšt vník zhlédla r znorodou sbírku obraz a obrázk katedrály sv. Bartolom je, a to jak se ji pokoušela vyjád it ada um lc : Karel Votlu ka, Klement Štícha, F. V. Eisenreich, Marie Lacinová, František Koliha a další. Výstava byla rozd lena do n kolika tématických okruh. Expozici uvád ly pohledy na dva kostelíky, které na svém míst stály ješt p ed založením Plzn, další obrazy p edstavily katedrálu z pohled n kolika výtvarník. Následný soubor zachytil katedrálu na vedutách Plzn. Mezi drobn jší díla pat il obrázek s motivem gotické Plze ské madony, nejcenn jší socha ské práce v chrámovém interiéru a vyobrazení sv. Bartolom je, jemuž je katedrála zasv cena. Vystavené exponáty byly dodány ze soukromé sbírky MUDr. Jaroslava Nováka, který výstavu p edstavil minulý rok v lednu v Plzni na Ústavu histologie a embryologie Léka ské fakulty Univerzity Karlovy, a to k 700. výro í první písemné zmínky o dnešní katedrále na plze ském nám stí. IC Kdyn Od b ezna se v prostorách Muzea p íhrani í ve Kdyni rozb hly vzd lávací kurzy astronomie v rámci virtuální výuky Univerzity t etího v ku. Na úvodní p ednášce se sešli první zájemci, kte í se dozv d li od instruktorky kurzu Ing. Kláry Nehodové podrobnosti o pr b hu virtuální výuky, zárove zde byla odprezentována první p ednáška z cyklu astronomie. Projekt vzd lávání ve Kdyni vede eská zem d lská univerzita v Praze. Další zájemci o výuku jsou srde n vítáni. Ti, kte í nemohou k po íta i s p ipojením k internetu, mohou využívat volného p ístupu k internetu v informa ním centru v Muzeu p íhrani í. Ani ú ast na p ednáškách není závazná, jednotlivé testy, které ú astníci eší, jsou p evážn informa ního charakteru, aby doty ný ov il své znalosti z nov na erpaných v domostí. (IC) Archeologická p ednáška S mimo ádn vysokou ú astí poslucha jsme se setkali na p ednášce Zde ka Procházky, který zde p edstavil výsledky archeologických výzkum hrad na Kdy sku. Výzkumy hrad na Kdy sku zaujaly. Další p ednáška o Izraeli v podání Miroslava Byrtuse se koná v Muzeu p íhrani í v úterý 14. dubna od hod. Setkání kdy ských pam tník Tentokrát se 13. b ezna sešlo 35 pam tník, aby si zavzpomínali na d ní v dnešní Masarykov ulici (d íve Zábranské, Domažlické). P ipomenuli si historii Sokola, Sokolovny, Draslovky (chemi ky), synagogy a další. Mnozí našli svoje známé na promítaných dobových fotografiích. Na záv r si prohlédli v synagoze nové expozice židovství. (IC) POZVÁNKA PRO PAM TNÍKY 29. setkání pam tník se koná v pátek 12. ervna 2009 od hod. v Muzeu p íhrani í. Zavzpomínáme si na události v dnešní ulici Americká (d íve Herštýnská, Wilsonova, atd.) Promítány budou dobové fotografie. (IC) Návšt vníci byli seznámeni s vykopávkami na Rýzmberku a Novém Herštejn. Pro velký zájem svých poslucha rozší il pan Procházka p ednášku ješt o výzkumy v Osvra- ín, na hrad Lacembok u Sta kova a zaniklé sklárny v Mezholezích. Výklad byl obohacen fotografiemi a také nevšedními zážitky lov ka, který má již letité zkušenosti s archeologickými výzkumy z ícenin hrad. Jako bonus p inesl pan Procházka na ukázku úlomek z d la a kachel z kamen, který byl nalezen p i vykopávkách na Novém Herštejn. P ednáška byla ukon ena diskuzí, kdy sami zú astn ní p isp li svými zajímavými post ehy. Na záv r bych Vás cht la pozvat na další p ipravovanou p ednášku, tentokrát se seznámíme s Izraelem v podání Miroslava Byrtuse. Marie Kobesová, TIC Kdyn 9

10 V n domácí porážky v Dlažov V Dlažov prob hla dne 21. února typická eská zabíja ka s ukázkou domácí porážky a výroby masných výrobk. Vše za alo v osm ráno za p ítomnosti n kolika divák, kte í si nenechali ujít samotnou porážku. Vodu na pa ení zajistil všudyp ítomný a spolehlivý topi pan Josef Raišl. Vlastní porážku pak provád l pan Roman Raišl spolu se starostou obce a n kolika dobrovolníky. Ta nejhorší práce byla za námi, když už prasátko viselo na trojnožce na rozporce. Z pašíka se vyrobilo 140 jitrni ek, 65 jelítek, zabíja ková polévka, zabíja kový guláš a na st l bylo možné podávat i erstvé škvarky, nechyb ly zde ani kolá ky, preclíky z nedaleké soukromé pekárny v Pocinovicích. Den p edem již byly vyrobeny tla enky a polévka. Hned na za átku byl velký zájem o tla enky a spolu s polévkou si je zájemci rychle rozebraly. Díky pomocník m se prase postupn zpracovávalo a návšt vníci akce vydrželi ekat, až bude hotový ovar - ten byl obzvláš dobrý, va ené jitrnice a jelita. Výrobky nesta ily ani po ádn ztuhnout Obec získala hrab cí sýpku Historická sýpka v Kout na Šumav je ve vlastnictví obce. Obecnímu ú adu se za velmi výhodných podmínek poda ilo koupit od pozemkového fondu památkový objekt uprost ed vesnice. Zatím nemám p edstavu, jak s ním naložíme. K p evzetí majetku nás vedla také skute nost, že sýpka je už léta opušt ná, chátrá. Chceme zabránit další devastaci a mít možnost objekt ádn zajistit, vysv tluje starosta obce Václav Duffek. Finan ní prost edky na opravy historické sýpky vidí obec v evropských programech. Stavba je památkov chrán ná, její rekonstrukci plánuje vedení obce pomalu a postupn. Nejprve nejnutn jší, což jsou obvodové zdi, pak omítka, st echa, vyjmenovává starosta. P vodní hrab cí sýpka je kompletn podsklepená. Nejzajímav jší a nejcenn jší je vnit ní interiér, jenž je celý vypln ný dobovým trámovím o pr m ru p lmetrových rozm r. Naposledy ji využívalo místní zem d lské družstvo jako sklad krmiv. Nyní už je památka n kolik let opušt ná a pustne. Sylva Heidlerová Masopust na Kdy sku a zájemci je ihned skoupili. Celou akci navštívilo okolo 80 lidí. Po adatelé ani ne ekali, že bude tak velký zájem. Mezi hosty se u nás na pozvání objevil i starosta z erníkova, B ha ova, nedalekého Bezd kova a z Dešenic, kterým se tímto omlouvám, že jsem se jim nemohl pln v novat. Práce bylo až nad hlavu, ale m l jsem dobrý pocit, že jsou lidé spokojeni a hlavn, že se sešli. Nave er pak pokra oval masopustní bál, na kterém nám hrála skupina BLIZZARD z Nýrska. Škoda jen, že ú ast na bále již byla slabší. Celý den, od rána do pozdních no ních hodin, byl skute n velkým záb rem pro po adatele, ale vše se vyda ilo. Na p íští hody se už p ipravíme trochu jinak, abychom vyhov li i t m, na které se dobrot z vep ových hod v letošním roce nedostalo. D kuji všem, kte í se podíleli svou prací na zdárném pr b hu akce. Petr Kodeš, starosta obce Dlažov V Lou imi. Pr vod maškar letos jako každoro n obešel každé stavení v Nové Vsi i v sousedních Vítovkách. (OU) V Kolov i se s kapelou Zlata a její chlapci vydal pr vod masek k rybníku. Smr ák vezl Masopusta na traka i. Na alegorickém voze se nekompromisn vybíraly poplatky za všechny možné proh ešky. (OU) Po Stan ticích a H íchovicích se rozléhala harmonika, buben, zp v a smích masopustního pr vodu. Nakonec pr vod po ádném a vtipném soudu Masopusta po zásluze uv znil na rok do H íchovického žalá e. (OU) 10

11 Zem d lec v Evropské unii Obecn prosp šná spole nost Úhlava, o. p. s. ukon ila realizaci dalšího vzd lávacího projektu s názvem Zem d lec v EU, v rámci kterého proškolila b hem zimního období více jak 600 zem d lc z celé republiky. Seminá e se týkaly oblasti nov zavád ných legislativních požadavk na zem d lské hospoda ení, tzv. cross-comliance, které musí zem d lci, kte í cht jí erpat dotace z Evropské unie, od 1. ledna 2009 bezpodmíne n dodržet. V rámci projektu bylo uspo ádáno celkem 12 seminá na území celé eské republiky. Díky finan ní podpo e Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) byla ú ast pro všechny zcela bezplatná. Od zá í 2008 do b ezna 2009 probíhaly dva typy seminá. První v nující se oblasti rostlinné výroby a jejímu vztahu ke krajin a životnímu prost edí a druhý zam ující se na živo išnou výrobu, krmivá ství a potraviná ství. Seminá e se konaly v šesti krajích eské republiky, konkrétn ve m stech Cheb, Klatovy, Strakonice, Pelh imov, Pardubice a Olomouc. Krom samotných školení byla v rámci projektových aktivit vydána tišt ná publikace obsahující p ísp vky jednotlivých p ednášejících, elearningová aplikace poskytující aktuální informace z dané oblasti prost ednictvím internetu a každý ú astník obdržel též CD se všemi pot ebnými studijními a informa ními materiály. Lektorskou základnu tvo ili odborníci z ad praktické i akademické sféry. Zem d lci od nich srozumitelným zp sobem získali konkrétní praktické informace o legislativních p edpisech a na ízeních, které pro svou innost pot ebují znát. Veškeré materiály vydané v rámci projektu spolu s podrobnými informacemi o jeho pr b hu mohou p ípadní zájemci nalézt na zem d lském portále Klatovy 27. b ezna 2009 Kontaktní osoby: Bc. Jan Kolá, tel , , kolar@uhlava.cz (manažer projektu Zem d lec v EU ) Evropský zem d lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. Manažer projektu Bc. Jan Kolá. Obecn prosp šná spole nost Úhlava, o. p. s. ukon ila vzd lávací projekt s názvem Zem d lec v EU, v rámci kterého proškolila b hem zimního období více jak 600 zem d lc z celé republiky. U itelem hudby p es p l století Dne 30. ledna 2009 nás ve v ku osmdesáti let opustil hudební pedagog pan František März. Celý sv j aktivní život v noval výuce hudby na hudebních školách v Domažlicích, ve Kdyni a v Horšovském Týn. Narodil se v Klatovech a brzy se u n j projevilo výrazné hudební nadání. Pat il k nejlepším žák m svých u itel - houslist Karla Jelínka a prof. Jana Svobody. Po úsp šném zakon ení Konzervato e v Praze státní zkouškou odchází na dva roky jako houslový hrá do láze ského orchestru v Mariánských Lázních. Brzy je ale povolán editelem Hudební školy v Domažlicích Jaromírem Jind ichem zp t do rodného kraje. Stává se u itelem houslové hry na této škole. 1. ledna 1960 povolilo tehdejší ministerstvo školsví otev ení samostatné Základní hudební školy ve Kdyni. Ta byla dosud jen pobo kou domažlické hudební školy. Pan März je jmenován jejím editelem. V roce 1963 odchází op t jako editel do Lidové školy um ní v Horšovském Týn, kde v této funkci p sobí až do d chodu do roku Ani tehdy však neodešel na odpo inek. V Horšovském Týn ješt t i roky jako pedagog vypomáhá a poté se vrací zp t do kdy ské Lidušky. Zde u il od roku 1993 až tém do konce svého života, do roku Není možné zapomenout na lov ka, který více než padesát let výrazn ovliv oval hudební d ní v regionu. Nezapomínali ani jeho žáci, kte í mu asto psali a navšt vovali ho ve Kdyni. Za všechny jmenujme ty nejvýznamn jší hudebníky - profesionály: houslistu Pavla Reicharta, který p sobí v sousedním N mecku, Karla Stadthera - hrá e druhých houslí Vlachova kvarteta i dalších muzikant - Marie Johánkové, Jaroslava Lucáka a ostatních. Odešel skromný lov k s osobitým smyslem pro humor. S velkým nadhledem a vtipem dokázal komentovat sv j v k a léta praxe. Jednou prohlásil s šibalským úsm vem: Je to špatné. Víte, co mi ekla žákyn? Trp liv jsme ekali na pointu, která vždy stála za to: Pozdravuje Vás babi ka - vy jste ji u il!" a zahrnul nás salvou smíchu. Kéž tedy všechny t i generace vzpomínají na pana Františka Märze s úsm vem. Zanechal tu dlouhou a vlídnou muzikantskou stopu. Milada Nejdlová, editelka ZUŠ Kdyn František März a žákyn Václava R žková (Kdyn 1997) 11

12 Napoleonské války a Kdyn po 200 letech Letos na ja e to bude 200 let, co se naší Kdyn op t dotkly evropské d jiny, které tudy pochodovaly. Francouzský císa Napoleon I. si v roce 1809 stále více podma oval Evropu. N mecké státy a státe ky hrály roli francouzských spojenc v rámci tzv. Rýnského spolku, spojenectví m l Napoleon uzav eno i s Ruskem. Prusko bylo již 3 roky zlomeno, a o totéž se Napoleon snažil i ve Špan lsku. Jeho úhlavním nep ítelem byla op t Anglie, tradi n silná se svým námo ním lo stvem. Na pevnin však velká vojska nem la, proto hledala spojence, které znovu finan n podporovala. A op t (jako již v minulosti n kolikrát) podn covala Rakousko k akcím proti Francouz m. A Rakousko už dlouho prahlo po odvet! V roce 1809 bojovalo proti Francouz m na n kolika frontách, zejména v severní Itálii a v Hali i. Nejv tší rakouská armáda vytáhla do boje proti Napoleonovi do Bavorska. Rakušané postupovali v n kolika pochodových kolonách, jedna z nich pod vedení maršálka Hillera z ech p es Kdyni, dále po císa ské silnici eským lesem okolo staré Poštovní stanice v Klen í pod echovem. V první velké bitv tohoto tažení se Rakušané ale neúsp šn utkali s Francouzi 22. dubna u Eggmuhlu. Napoleon následn oblehl Regensburg a donutil vrchního velitele rakouské armády, arcivévodu Karla (bratra rakouského císa e Františka I.) k ústupu. Francouzi nedop áli Rakušan m žádného oddychu, zle na n dotírali a p sobili jim ztráty. Arcivévoda Karel ustupoval na Cham a dále do eské kotliny p es Furth im Wald, ale i všerubský pr smyk. N kolik dní proudily rakouské oddíly tímto sm rem, takže i tenkrát malá Kdyn jich byla plna. V okolí Klatov bylo 1. kv tna plánováno nové seskupení rakouských vojsk. Po chaotickém úprku z Bavor se poda ilo arcivévodovi Karlovi soust edit velké vojsko, asi p ších voják, p es jezdc, mnoho d l a zejména dal znovu do po ádku zásobování. Podívejme se dnes trochu blíže na rakouského vojáka. Vybral jsem p edstavitele t žkého jezdectva, a to kyrysníka. V roce 1809 m la rakouská armáda 8 pluk jízdních kyrysník. Byli velmi dob e vycvi eni. Velká v tšina pluk dopl ovala stavy muž, i chov koní pro n, v eských zemích. Nasazení kyrysník bylo zám rem zejména v rozhodujících fázích Zaho anští hasi i se cht jí školit V únoru se konala Valná hromada SDH Zaho any. Starosta okrsku Václav Dolejš p ivítal všechny p ítomné i hosty. Kladn hodnotil innost hasi v jednotlivých obcích a zárove vyzdvihl práci s d tmi ve t ech SDH a vybídl tak ostatní k jejich následování. B hem sch ze vznesl návrh velitel okrsku Václav Odvody na r zná školení hasi, která prob hnou b hem m síce b ezna a dubna. Toto téma se poté stalo hlavním bodem v diskuzi, kde se ujal slova starosta obce Zaho any Václav ehák. Pod koval hasi m za jejich innost, p islíbil zajišt ní školení, které by asov lépe vyhovovalo všem absolvent m. Na záv r vystoupil host Josef Jírovec z OSH M, aby informoval p ítomné o akcích, které jsou pro SDH p ipravovány v roce B hem sch ze nezahálel ani majitel restaurace Václav Kastl, kterému pat í velký dík za výbornou obsluhu. Následovala volná zábava, kterou svou hudbou osv žila H íchovická omladina. Hanka Hoffmannová bitev, kdy jejich útok na t žkých koních m l decimovat protivníka. Bohužel pro rakouskou stranu, vinou špatné strategie i mnohdy zastaralých taktických p edpis asto tito skv lí jezdci nemohli v plné mí e uplatnit své p ednosti. Ale Francouzi z nich p esto m li obavy! Velmi asto bylo slýchávat na bojištích francouzské volání...l attention cuirassiers!... (Pozor, kyrysníci!) Jak vypadal tenkrát rakouský kyrysník? Uniformu tvo il typický bílý frak (jako u mnohých rakouských jednotek). Límec m l barvu plukovního vyložení, stejná barva byla na manžetách a lemech šos. Hlavu m l chrán nu vyztuženou koženou p ilbicí, jejíž vršek byl chrán n mosazným h ebenem a housenkou spletenou z bavlny v rakouských barvách ( erné a žluté). Kalhoty byly rovn ž bílé, erné holínky byly na rozdíl od francouzských pouze po kolena. K v tšímu chrán ní nohou sloužily kožené p evlékací kalhoty. Hlavní zbraní kyrysník byl t žký me - palaš s rovnou epelí. Dopl kem byla lehká palná zbra. K ochran hrudi sloužil kovový prsní štít, tzv. kyrys. Záda kryta nebyla, zadní díl kyrysu Rakušané nepoužívali, což se neblaze projevilo i ve velkém pom ru ztrát v jejich neprosp ch. Kyrysníci jezdili na velkých a t žkých koních. abraka byla typická rakouská, tj. ervená se žluto erným lemem, v zadním cípu byl císa ský monogram F. I. Do dešt používali velký šedobílý kabát, mnozí kyrysníci s sebou vozili na boku i h l pro p ivázání kon v tábo e a otep sena. A jak celé tažení dopadlo? Napoleon se svými vojsky Rakušany p edešel. Postupoval rychleji podél Dunaje a obsadil Víde. Arcivévoda Karel však nemeškal, p isp chal ku Vídni též a 21. a 22. kv tna na severních p edm stích Vídn, u vesnic Aspern a Esslingen donutil Napoleona ke dvoudenní bitv, po které Napoleon musel ustoupit k Vídni. as hrál ale pro Napoleona. Do 14 dn p eskupil a posílil svá vojska a po bitv u Wagramu Rakousko kapitulovalo. ím zakon it dnešní malé vypráv ní? Mír byl Rakousku vnucen za krutých podmínek. P išlo o mnohá svá území, ale p esto se stalo francouzským spojencem, neb o rok pozd ji, v roce 1810, se Napoleon po rozvodu s císa ovnou Josefinou oženil s rakouskou arcikn žnou Marií-Louisou, dcerou Františka I. Spojenectví však netrvalo dlouho, po pár letech bylo vše úpln jinak. Záv rem si dovoluji doporu it povídku J. Š. Baara Han í, pojednávající o její lásce ke kyrysníkovi, k roku 1809 se vztahuje i jeden díl Baarovy Chodské trilogie. V t chto dnech je v knihkupectvích k dostání skv lý román francouzského spisovatele Patricka Rambauda Bitva. Rok 1809 je zde znamenit vylí en. Mirko Kvapil Zpravodaj Kdy sko je tu pro Vás! Uzáv rka p íštího ísla 15. kv tna 12

13 Kulturní servis DUBEN 4. 4., Brní ov, P ší výlet 4. 4., erníkov, jarní výlet Co je za humny? Sraz všech ú astník je v 9.30 hod. v Mezholezích (na kraji vsi p i p íjezdu od Úsilova). Trasa výletu povede sm rem na Úlíkov, Plán, cíl ve vinárn na zámku v Kout na Šumav. Délka cca 12 km , Chodská Lhota, velikono ní turnaj ve stolním tenise, zápis od , Dlažov, sokolovna, 13.00, jarní výstava, k vid ní bude velikono ní výzdoba, ukázka barvení kraslic Aleny N mcové z Miletic (když si s sebou p inesete bíle vají ko i nevyfouklé, m žete zkusit namalovat svoji kraslici), uvidíte trp livost p i pali kování ozdob. Slíbena ochutnávka sudových moravských vín a slivovi ky s možností koup, pletení velikono ních pomlázek , Kdyn, MKS Modrá hv zda, 17.30, absolventský koncert žák ZUŠ Kdyn. Program p ipravila V ra Hrochová se svými klavíristkami - absolventkami I. cyklu Kate- inou Kalivodovou, Victorií Sabathil a Michaelou Zvolánkovou. Ve er zpest í houslový soubor ZUŠ pod vedením Marie Mikešové , Kdyn, Muzeum p íhrani í, 17.00, vernisáž výstavy keramiky - Silvestra Chnápková z Osvra ína (výstava potrvá do ) , Kdyn, Muzeum p íhrani í, 17.30, Izrael - p ednáší Miroslav Byrtus , Kout na Šumav, restaurace Na St elnici, 16.00, setkání senior , Kdyn, MKS,...ne ruka, to duše maluje..., výstava obrázk t lesn postižených, kte í malují ústy a nohama, po ádá skautské st edisko Lípa Prapo išt , Dlažov, Bigbítová hospoda, 21.00, Ke up , Kdyn, kino, 9.30, Látané p íb hy krej íka Honzy, p edstavení žák ZŠ Všeruby a Kdyn , Kdyn, kino, 19.30, Manželství na druhou aneb Barillonova svatba - divadelní soubor MKZ H. Týn , Dlažov, Bigbítová hospoda, 21.00, Brutus , Kout na Šumav, tradi ní pou KV TEN 2. 5., Kolove, oslavy 64. výro í osvobození obce Kolove prob hnou v poledních hodinách. Sou ástí slavnostního programu je pokládání v nc u pomníku ob tí 1. a 2. sv tové války a u pomníku ob tí americké armády. Se svým programem vystoupí mažoretky a country kroužek ZŠ Kolove, p ijede i "CONVOY OF REMEBRANCE " (asi 60 historických vojenských vozidel) , Slavíkovice, okresní oslava svátku patrona hasi Sv. Floriána pro okres Klatovy, hasi ská sout ž "Pou ový pohár v požárním útoku" 2. 5., Dlažov, Bigbítová hospoda, 21.00, KABÁT revival Plze 3. 5., Slavíkovice, pou 9. 5., Kolove, oslava Dne matek , Kdyn, Muzeum p íhrani í, výstava podvodních fotografií Michala Cihlá e , Všeruby, sál KD, 16.00, jarní besídka žák ZŠ , Kout na Šumav, sál kina, 16.00, vítání ob ánk , Chodská Lhota, další ro ník tradi ního pochodu Chodská b ta, start p ed OÚ od do 13.00, trasy 8, 15 a 20 km, cíl Lome ek , Miletice, kaple Sv. Jana Nepomuckého, 14.00, koncert Klarinetového kvarteta , Mrákov, kulturní d m Starý Klí ov, 14.00, setkání d chodc , Kdyn, synagoga, 18.00, koncert v rámci Evropského festivalu duchovní hudby, ú inkují sbory Byzantion a Vox imperfecta , Kdyn, h išt na Kobyle, 14.00, D tský den ve stylu divokého západu, na všechny ú astníky se t ší indiáni, kovbojové a kon z ran e Jest áb, atrakce a sout že o ceny! Cvi ení pro ženy v B ha ov Každou st edu od hod. v sále obecního ú adu cvi ení pro ženy a dívky pod vedením zkušené cvi itelky Nadi z Klatov. Pokud máš i ty chu cvi it s patnáctkou kolegy mixovou hodinu bodyformingu a aerobiku, p ij mezi nás! Vstup 50,- K. Ludmila Reinigerová, B ha ov Zahájení turistické sezóny na Kdy sku Pátý jubilejní ro ník Na kole z ech do Bavor prob hne v rámci zahájení turistické sezony s rozší eným programem. V p edve er akce - v pátek 19. ervna - prob hne na nádvo í p ed Informa ním centrem ve Kdyni kulturní podve er, kde vystoupí d tský sbor p i ZUŠ ve Kdyni a hlavním hostem bude Domažlická dudácká muzika. V sobotu 20. ervna vypukne cyklistická akce, která bude spojena se slavnostním otev ením nové cyklostezky. P edstaví vám tyto nov vybudované úseky: Kdyn - Starý Dv r, Smržovice - Dob íkov, Dob íkov - Hluboká a Hluboká - Brní ov. Po cest si budete moci odpo inout na nov instalovaných odpo ívadlech na trasách Starec - Kout na Šumav, Starý Dv r - Kout na Šumav, Smržovice - Dob íkov a Brní ov - Kdyn. V letošním roce jsou p ipraveny 3 trasy - delší (cca 50 km), kratší (cca 25 km) a trasa pro rodiny s d tmi (cca 8 km). Start se uskute ní na h išti v D lnické ulici ve Kdyni, cíl na h išti v Prapo išti, kde bude p ipraven kulturní program a ob erstvení. V rámci odpoledne se p edstaví tane ní skupina Jest ábci, bude možné se svézt na koni, uvidíte seskok parašutisty a další. (IC) K I N O DUBEN Bathory ( R, SR, VB,MAD.) Deník nymfomanky (ŠPA) Líbáš jako b h ( R) Cesta na m síc 3D (BELG.) Kamarádova holka (USA) Vým na (USA) Peklo s princeznou ( R) Spirit (USA) Underworld: Vzpoura Lycan (USA) Karanténa (USA) Lovecká sezona 2 (USA) Valkýra (USA, SRN) KV TEN Pohádky na dobrou noc (USA) Nouzový východ (USA) Milioná z chatr e (VB, USA) Babi ka (SR, R) Vévodkyn (USA) Bolt - pes pro každý p ípad (USA) R žový panter (USA) Sedm život (USA) Pochyby (USA) El Paso ( R) P íb h o Zoufálkovi (VB,USA) Sex Drive (USA) Normal ( R, Makedonie) Kolove ský mlýn se spustí v srpnu Kolove ský mlýn na p emílání starých bab na mladá d v ata bude letos 8. srpna op t mlít V sobotu 8. srpna tohoto roku se op t rozto- í lopatky zázra ného kolove ského mlýna, který ukáže svou moc a omladí již po n kolikáté další zástupkyn ženského pokolení z Kolov e i širokého okolí. Místní ob ané, kte í ú inkují v této lidové h e, piln nacvi ují, obec Kolove, jako hlavní organizátor, dokon uje poslední úpravy v p ipravovaném doprovodném kulturním programu, jehož sou ástí je pou, výstava o historii a sou asnosti obce, setkání rodák a p átel obce, výstava historických vozidel, sv cení praporu obce, oslava op tovného p id lení statutu m ste ka Kolove, k est nové knihy D jiny Kolov e aneb obrazy z d jin a sou asnosti obce a samoz ejm dobrá hudba, jídlo a pití. Vše doplní sportovní program TJ Slavoj Kolove. Co íci na záv r? Milí tená i i všichni ostatní, zejména dámy, neváhejte a do Kolov e pospíchejte. Ve mlýn se p említ dejte, kosmetiku vynechejte. Zp t se vrátí mladá léta, všem neduh m bude veta! (OU) 13

14 175. výro í narození profesora hudby Karla Webera Kdy sko se m že pochlubit osobnostmi, jejichž kulturní v hlas je historicky nezanedbatelný. Na Kdy sku tvo ili malí i, regionální spisovatelé i hudebníci. Rod Weber pat í jist mezi n. P ed patnácti lety byly ostatky Karla Webera znovu uloženy do nového hrobu v horní ásti starého h bitova hned pod h bitovní zídkou. Náhrobní deska je ozna ena nápisem a lyrou. Ob adu vysv cení nového hrobu byl tehdy také p ítomen René Kubelík, pravnuk slavného eského houslisty Jana Kubelíka. Karel Weber se totiž do encyklopedií houslové historie zapsal jako první u itel pozd jšího houslového génia. Weber se za al houslové h e u it ve svém rodišti u Antonína Sartora, žáka proslulého houslisty 19. století Wilhelma Bernarda Moliqua. V roce studoval na pražské konzervato i hru na lesní roh. Jako hornista p sobil v Prozatímním divadle též i pod taktovkou Bed icha Smetany. Historie zachytila i jeho angažmá v Kolín nad Rýnem a Darmstadtu. Pozd ji u il v Praze jako profesionální u itel hudby, kde v letech byl jeho žákem rovn ž Jan Kubelík. Karel Weber se stal ur it výborným u itelem svého žáka a Kubelíkovi dokázal p edat pevné základy houslové hry. Pod vedením Karla Webera vystoupil nap. Kubelík 25. b ezna 1889 v Michli ve prosp ch Úst ední matice školské. V tišt ném programu teme: Laskavé spoluú inkování slíbili pan Karel Weber se svým malým žákem Janem Kubelíkem, um lcem na housle. Mladý um lec tehdy zahrál Romanci Josefa Webera i Bériotovu Velkou fantasii op Weber jako u itel Jana Kubelíka se za adil po boku takových jmen jako byli Karel Ond í ek nebo legendární Otakar Šev ík. Za pozornost stojí, že na onom koncertu z roku 1889 hrál Jan Kubelík skladbu Josefa Webera. Významný houslista Josef Miroslav Weber ( ), který p sobil jako koncertní mistr v Mnichov a zanechal po sob slušný kompozi ní odkaz, byl skute n synovcem Karla Webera. Smy covému kvintetu D-dur byla dokonce p iznána cena eského spolku pro komorní hudbu v Praze roku Snad i v souvislosti s n meckým pobytem požádal Josef Weber o získání domovského práva ve Kdyni, a to z d vodu snadn jšího p eshrani ního styku. Otec Josefa Miroslava Webera, Jan Weber, byl rovn ž známým hudebníkem, dirigentem orchestru Prozatímního divadla. Ostatn to dokládá i program ze žofínského koncertu konaného v roce Tito vynikající hudebníci tvo ili nejen v Praze, ale i v ad n meckých m st. Profesor Karel Weber se narodil 6. b ezna 1834 a i v pozd jších letech do Kdyn pravideln zajížd l. V roce 1911 snad v p. 57 v dnešní Americké ulici zem el. Má babi ka Anna Vilímcová si ješt pamatovala na starého pána Karla Webera s delšími vousy a špacírkou, jak se procházel po kdy ském nám stí. Karel Weber, ale i další lenové rodiny si zaslouží, aby na n m sto Kdyn i po sto letech nezapomn lo. Vladislav Vilímec Hrob houslisty Karla Webera na kdy ském h bitov. (sh) 14

15 Sout ž Vesnice roku 2009 vyhlášena Cílem sout že Vesnice roku 2009 v Programu obnovy venkova (dále jen sout ž ) je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní ú asti na rozvoji svého domova, zve ejnit rozmanitost a pestrost uskute ování program obnovy vesnic a upozornit širokou ve ejnost na význam venkova. 1. Vyhlašovatelé a spoluvyhlašovatelé sout že 1.1. Vyhlašovatelé: Spolek pro obnovu venkova R (SPOV), Svaz m st a obcí R (SMO), Ministerstvo pro místní rozvoj R (MMR) a Ministerstvo zem d lství R (MZe) Spoluvyhlašovateli sout že jsou Kancelá prezidenta republiky, Ministerstvo životního prost edí R, Ministerstvo kultury R, Spole nost pro zahradní a krajiná skou tvorbu, Svaz knihovník a informa ních pracovník, Folklorní sdružení R, Sdružení místních samospráv R a p íslušné kraje v p ípad krajských kol sout že. 2. Ú astníci sout že a p ihlášky do sout že 2.1. Sout že se mohou zú astnit obce vesnického charakteru, které mají maximáln obyvatel a které mají zpracovaný vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu Do sout že se obec hlásí vždy jako celek, v etn všech svých místních ástí Do sout že bude za azena obec, která v termínu do 30. dubna 2009 podá ádn vypln nou p ihlášku do sout že. Rozhodující je razítko pošty P ihláška do sout že musí být vypln na na p edepsaném formulá i, který tvo í p ílohu. 1 t chto podmínek. K p ihlášce do sout že musí být p iloženo: - doklad o úhrad registra ního poplatku stanoveného odstavcem 3. t chto podmínek; - charakteristika obce zpracovaná podle p ílohy. 2 t chto podmínek. Bez výše uvedených p íloh nebude p ihláška do sout že považována za ádn vypln nou P ihláška do sout že, v etn výše uvedených p íloh, musí být v termínu dle bodu 2.3. t chto podmínek zaslána poštou v listinné i elektronické podob (na nosi i CD) na adresy kontaktních míst podle p íslušnosti obce k jednotlivým kraj m. Materiály zaslané spolu s p ihláškou se nevracejí. 3. Registra ní poplatek 3.1. Registra ní poplatek je stanoven ve výši 2 K za každého ob ana p ihlašované obce Registra ní poplatek musí být zaslán na ú et SPOV íslo /0800 u eské spo itelny, a.s., pod VS Organiza ní zabezpe ení sout že 4.1. Organiza ní zabezpe ení sout že a celostátního kola sout že Ing. Miroslava Tichá (tajemnice sout že) tel: , fax: , mobil: Ministerstvo pro místní rozvoj Miroslava.Ticha@mmr.cz odbor rozvoje a strategie regionální politiky Starom stské nám stí. 6, Praha Organiza ní zabezpe ení krajského kola Plze ský kraj Ji í Mäntl mobil: , manjir@mmr.cz 5. Organizace sout že 5.1. Sout ž je organizována ve dvou kolech - krajském a celostátním Všechny p ihlášené obce jsou nejprve hodnoceny v krajském kole na základ p edem schválených podmínek sout že. V p ípad, že se do krajského kola p ihlásí více než 30 sout žících obcí, m že p edseda krajské komise dohodnout organizaci sout že v oblastních kolech Krajské kolo se uskute ní tehdy, bude-li možno krajskou hodnotitelskou komisí ud lit minimáln 1/3 stuh z celkového po tu obcí p ihlášených v daném kraji Do celostátního kola postupuje za každý kraj vždy maximáln jedna obec, které bylo v krajském kole sout že ud leno ocen ní Zlatá stuha V rámci celostátního kola jsou vyhodnocena první t i místa. Vít z celostátního kola, resp. vít z sout že se stává nositelem titulu Vesnice roku Hodnotitelské komise sout že 6.1. Pr b h sout že ídí editel sout že. editelem sout že Vesnice roku 2009 byl na základ dohody vyhlašovatel sout že jmenován starosta obce Havlovice, Vesnice roku 2007, Ing. Pavel Dvo á ek. Kontakt: Havlovice 146, Havlovice nad Úpou; tel: , ou.havlovice@worldonline.cz 6.2. P edsedové krajských komisí jsou jmenováni editelem sout že. P edsedou krajské komise m že být jmenován starosta (nebo zástupce obce jmenovaný zastupitelstvem) obce, které bylo v p edchozích ro nících této sout že ud leno ocen ní Zlatá stuha leny krajské a celostátní hodnotitelské komise nesmí být zástupci sout žících obcí a ti, kte í jsou se sout žícími obcemi ve st etu zájmu. 7. Hodnocení 7.1. Každá obec za azená do sout že bude v termínu od až navštívena krajskou hodnotitelskou komisí. O této návšt v bude starosta obce p edem informován tajemníkem krajské hodnotitelské komise Základní informace a podklady pro hodnocení získává krajská hodnotitelská komise z prezentace obce (sou ástí této prezentace budou i rozhovory se zástupci obce), " prohlídky obce, obsahu materiál doložených jako sou ást p ihlášky do sout že. Na základ uvedených podklad je pak sout žící obec hodnocena v jednotlivých stanovených okruzích, které korespondují s len ním uvedeným v p íloze. 2 t chto podmínek. 8. Ocen ní 8.1. V rámci krajských kol jsou ud lována následující ocen ní: Zlatá stuha - vít z krajského kola (za vít zství v krajském kole); Modrá stuha - za spole enský život; Bílá stuha - za innost mládeže; Zelená stuha - za pé i o zele a životní prost edí; Oranžová stuha - za spolupráci obce a zem d lského subjektu V krajském kole m že být stuhou ocen na maximáln 1/3 p ihlášených obcí. Každé ocen ní m že být ud leno v daném kraji vždy pouze jedenkrát Každá obec m že získat v daném roce maximáln jedno z výše uvedených ocen ní V rámci krajských kol sout že m že krajská hodnotitelská komise dále ud lit: " Diplomy, nap íklad: za vzorné vedení obecní knihovny, za vzorné vedení kroniky, za rozvíjení lidových tradic, za kvalitní kv tinovou výzdobu v obci (Fulínova cena), za p íkladnou pé i o historickou zástavbu obce. " Mimo ádné ocen ní za nejlepší projekt ze Strukturálních fond. " Cena nad je pro živý venkov (za místní spolkový život a ob anskou spole nost v obcích) a jiná ocen ní. 9. Slavnostní vyhlášení Krajská slavnostní vyhlášení 9.1. Krajská slavnostní vyhlášení mohou být po ádána pouze v termínu od do Celostátní slavnostní vyhlášení 9.2. Celostátní slavnostní vyhlášení se uskute ní v termínu do Sout že související se sout ží Vít z celostátního kola sout že dále postupuje do sout že Evropské pracovní spole nosti pro rozvoj venkova o obnovu vesnice Obce ocen né Zelenou stuhou dále postupují do celostátního kola, kde budou hodnoceny odbornou komisí tvo enou zástupci Ministerstva životního prost edí a Spole nosti pro zahradní a krajiná skou tvorbu. Obec s nejlepší pé i o životní prost edí a zele v obci a okolní krajin získá titul Zelená stuha eské republiky roku Vít z a nositel tohoto titulu postupuje do evropské sout že v pé i o zele a životní prost edí Entente Florale Europe. Nad tímto ocen ním p evzal záštitu ministr životního prost edí Obce ocen né Oranžovou stuhou dále postupují do celostátního kola, kde budou hodnoceny odbornou komisí tvo enou zástupci Ministerstva zem d lství. Tato komise vyhodnotí nejlepší obec, které bude ud lena Oranžová stuha eské republiky roku Nad tímto ocen ním p evzal záštitu ministr zem d lství Knihovny obcí ocen ných diplomem v krajských kolech sout že jsou Svazem knihovník a informa ních pracovník (SKIP) zpravidla nominovány na cenu Knihovna roku, která je ud lována jako státní ocen ní v oblasti kultury. Cenu Knihovna roku získá nejlepší knihovna vyhodnocená v celostátním kole porotou, kterou jmenuje ministr kultury na návrh SKIPu z ad knihovnických odborník Folklorní sdružení R, v sou innosti s celostátní hodnotitelskou komisí, vyhodnotí a ocení Putovním pohárem FoS R obec s nejvýrazn jším programem dlouhodobé pé e o místní lidové tradice z ad obcí ocen ných Zlatou stuhou Obce ocen né Cenou nad je pro živý venkov dále postupují do celostátního kola, kde budou hodnoceny komisí tvo enou zástupci Sdružení místních samospráv R. Tato komise vyhodnotí nejlepší obec, které bude ud lena Cena nad je pro živý venkov roku Nad tímto ocen ním p evzalo záštitu Sdružení místních samospráv R. 11. Termíny sout že vyhlášení 15. ro níku sout že 10. b ezna 2009 slavnostní vyhlášení celostátního kola do 31. íjna 2009 ukon ení p íjmu p ihlášek 30. dubna 2009 hodnocení krajských kol Úplné zn ní podmínek sout že Vesnice roku 2009 najdete na adrese slavnostní vyhlášení krajských kol hodnocení celostátního kola

16 Lou ení se zimou na Kdy sku Mezi nejlepšími sportovci Dobroty z plotny Mezi desítkou nejlepších sportovc domažlického okresu byli op t kdy ští kuželká i. Osobn jim pod koval i (zleva) starosta Jan Löffelmann, Viktor Pytlík, Jakub Š astný a trené i manželé Löffelmannovi. Klobou ková v Mezholezích V Lou imi ochutnali staro eská jídla v úprav místních ob an. Kytara v prom nách staletí Klobou kovou zorganizovali chalupá i v Mezholezích. O sobotním ve eru zavítalo do místní hospody padesát host s libovolnou pokrývkou hlavy. Ocen ní nejhez í klobouk s lahví šampusu si odnesla Jana Plassová. Na snímku t i neocen né, ale kouzelné výtvory. (sh) V Kolov i tancovali v pyžamech Vše o elektrické kyta e se dozv d li školáci v Prapo ištích. Um lkyn Milada Karez, na snímku vzadu vlevo, jim nejen hrála, ale i vypráv la. Je skromná, i když je slavná. Moc jí d kujeme. V novali sokolský prapor Pyžamový bál ukázal, že v Kolov i není o lidi, kte í se nebojí smát se sami sob, nouze. Úsp šný ve er, a ur it ne naposled, po ádali volejbalisté. Do kdy ského Muzea p íhrani í p edal starosta TJ Sokol Kdyn Ing. Josef Mazanec historický prapor jednoty. Stránku p ipravila Sylva Heidlerová 16