Teze k návrhu zákona o dlouhodobé péči
|
|
- Veronika Pavlíková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Teze k návrhu zákona o dlouhodobé péči Tento dokument popisuje současný stav a návrh změn v oblasti dlouhodobé péče. Je podkladem pro vypracování věcného záměru zákona o dlouhodobé zdravotně sociální péči. Základní terminologie Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních a sociálních služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností, trvale závislé na cizí pomoci. Pro vymezení dlouhodobé péče je klíčový právě významný podíl jak zdravotní tak sociální péče v potřebách klienta. Dlouhodobá péče (v zahraničí long term care) je v jiných dokumentech označována též jako péče zdravotně-sociální. Péče poskytovaná profesionálními poskytovateli je v jiných dokumentech označována též jako péče formální nebo institucionální. Může být poskytována jak v domácím prostředí klienta (označována také jako domácí nebo terénní péče), tak ambulantně (v ambulancích, denních a týdenních stacionářích) nebo v pobytovém zařízení sociálních nebo zdravotních služeb (označována též jako ústavní péče). Péče poskytovaná osobami blízkými a jinými je v jiných dokumentech označována též jako péče neformální. Je obvykle poskytována v domácím prostředí. O smíšené péči mluvíme v případě kombinace péče poskytované profesionálními poskytovateli a osobami blízkými. Obsah Základní terminologie... 1 Obsah... 1 Exekutivní shrnutí... 2 Vymezení dlouhodobé péče... 3 Dnešní a budoucí potřeba dlouhodobé péče... 3 Dnešní a budoucí potřeba financování dlouhodobé péče... 6 Nedostatky dnešní organizace a financování dlouhodobé péče... 8 Cíl návrhu... 8 Posouzení potřeby dlouhodobé péče... 9 Rozsah poskytované péče Způsob registrace poskytovatelů včetně personálních požadavků a standardů péče Zdroje financování po přijetí zákona o dlouhodobé péči Zajištění dlouhodobě udržitelných finančních zdrojů Očekávaný dopad nové úpravy dlouhodobé péče
2 Exekutivní shrnutí Dlouhodobou péči již dnes potřebuje v ČR přes lidí. Jejich počet bude v důsledku stárnutí obyvatelstva narůstat zhruba o každých 10 let. Finančně dnes dlouhodobá péče stojí veřejné rozpočty zhruba 1,2 % HDP (bez zahrnutí neplacené neformální péče poskytované v rodinách). Tento objem podle modelací naroste o 20% každých 10 let. Dlouhodobá péče není ve stávajících právních předpisech ČR dostatečně vymezena. Současná organizace včetně finančního zajištění stávajících je nesystémově rozdrobena mezi resorty MZ ČR, MPSV ČR, kraje, obce a klienty péče, resp. jejich rodiny, což vede: k významným nerovnostem mezi srovnatelnými klienty různých poskytovatelů nedostatečnému zajištění kvality a dostupnosti neefektivnímu poskytování a k vysokým transakčním nákladům. Dnešní průběžné financování dlouhodobé péče z daní a ze zdravotního pojištění je z důvodu stárnutí obyvatelstva neudržitelné. Cílem návrhu je: zajistit v rámci objemu dnes vynakládaných veřejných prostředků dostupnou a kvalitní dlouhodobou péči, poskytovanou efektivním způsobem v domácím i institucionálním prostředí, tj. více muziky za stejně peněz navrhnout dlouhodobě udržitelný způsob financování a vytvořit podmínky pro to, aby dlouhodobou péči potřebovalo co nejméně lidí, tj. podpořit kvalitní aktivní rehabilitaci a zdravý životní styl zapojit více stávající či potenciální klienty a jejich rodinné příslušníky do systému zajištění dlouhodobé péče. Navrhovaným postupem k dosažení změn je vypracování nového samostatného zákona o dlouhodobé péči, který tuto oblast jasně vymezí a s pomocí prováděcích předpisů stanoví: 1. nárok na dlouhodobou péči a způsob jeho posuzování 2. rozsah dlouhodobé péče 3. způsob registrace poskytovatelů 4. personální, materiální a technické požadavky včetně standardů péče 5. zdroje financování a) ve střednědobém horizontu: kombinace příspěvku na péči, úhrad ze zdravotního pojištění, spoluúčasti klienta, příspěvku klienta na ubytování a stravování (v pobytovém lůžkovém zařízení) a vyrovnávacího příspěvku zaměřeného na jednotlivce bez dostatku vlastních prostředků b) dlouhodobě se navrhuje zavést postupně v koordinaci s důchodovou reformou systém státem podporovaného spoření kombinovaný s pojištěním (pojistím se na to, že mně úspory nebudou stačit na potřebný objem péče), doplněný soukromým připojištěním 6. roli a odpovědnosti státní správy, samosprávy a zdravotních pojišťoven. 2
3 Vymezení dlouhodobé péče Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních a sociálních služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností závislé na cizí pomoci: potřebují pomoc a péči při každodenních aktivitách i v péči o svou domácnost pro zajištění důstojného života (definice OECD). Dlouhodobou péči potřebují lidé v důsledku zhoršené schopnosti postarat se sami o sebe, která může být díky zdravotnímu postižení vrozená nebo získaná v průběhu života, obvykle díky zhoršení zdravotního stavu. Jedná se obvykle o osoby chronicky nemocné, u kterých neprobíhá akutní lékařská péče, ale péče ošetřovatelská a paliativní. Tyto osoby potřebují převážně ošetřovatelskou péči s vysokým podílem preventivně rehabilitační péče. Pro definici dlouhodobé péče je klíčová právě potřeba zkombinovat významné množství zdravotní a sociální péče. Nepatří do ní péče, která je svým časovým průběhem dlouhodobá, ale zároveň převážně zdravotní s minimální sociální komponentou (např. dlouhodobá intenzívní péče) nebo převážně sociální s minimální zdravotní komponentou. Dlouhodobou péči si můžeme vymezit i pomocí příkladu člověka po mozkové příhodě (mrtvici): 1. V první (akutní) fázi léčby bude pacientovi poskytnuta vysoce specializovaná akutní péče s cílem minimalizovat škody způsobené krvácením nebo ucpáním tepny, s cílem pokud možno obnovit zásobování postižené oblasti mozku krví a stabilizovat jeho stav. 2. Ve druhé (následné) fázi proběhne intenzívní aktivní rehabilitace s cílem obnovit do nejvyšší možné míry funkční schopnosti klienta. V této fázi je nutné zajistit koordinaci se sociálním systémem (např. podpora klienta při přizpůsobení obydlí formou bezbariérových úprav, případné změně práce, atd.) 3. U občanů, u kterých nedojde k plné obnově funkčních schopností, následuje třetí (dlouhodobá) fáze, poskytování zdravotně sociální péče, ideálně v domácím prostředí, za pomoci ambulantních a terénních služeb, nebo v prostředí pobytových zařízení. Dnešní a budoucí potřeba dlouhodobé péče Dlouhodobou péči již dnes potřebuje v ČR zhruba lidí. Již samotný fakt, že jejich počet nelze přesně zjistit, svědčí o potřebě jasné definice klienta dlouhodobé péče. Odhady počtu osob, které dlouhodobou péči potřebují, záleží na specifikaci nároku na tuto péči. Je třeba sečíst dohromady klienty čerpající služby nebo peněžní dávky v systému sociálního zabezpečení a ve zdravotnictví. Dále musíme brát do úvahy to, že velká část dlouhodobé péče je poskytována v domácnostech osobami blízkými a jinými. V našem celkovém odhadu osob potřebujících dlouhodobou péči (viz Tabulka 1) jsme proto vyšli z počtu příjemců příspěvku na péči a doplnili jsme ho odhadem počtu pacientů zdravotnických zařízení, u kterých je primárním důvodem hospitalizace poskytování dlouhodobé ošetřovatelské péče. 3
4 Tabulka 1: Předpokládané počty osob s potřebou dlouhodobé péče Odhad podílu Odhad počtu Počet příjemců /hospitalizovaných příjemců dlouhodobé péče příjemců dlouhodobé péče Stupeň závislosti % Stupeň závislosti % Stupeň závislosti % Stupeň závislosti % Ošetřovatelská pracoviště v nemocnicích akutní péče % Ošetřovatelská pracoviště v nemocnicích následné péče % Léčebny dlouhodobě nemocných % OLÚ, hospice a další lůžková zařízení % 1000 Sociální lůžka ve zdr. zařízeních ( 52) % 3000 Další skupiny osob (odhad) % Celkem Zdroj: ÚZIS (Výkaz L(MZ)1-02) data za celý rok 2009, MPSV vyplácené Příspěvky na péči k Poznámka: některé osoby mohou být započítány v obou segmentech; 52 zákona 108/2006 Sb., o soc. službách K dokreslení celkové situace je třeba podívat se také na rozložení příjemců příspěvku na péči podle toho, zda čerpají péči poskytovanou profesionálními poskytovateli nebo osobami blízkými, viz Tabulka 2. Tabulka 2: Počty příjemců příspěvku na péči k , jejich rozdělení podle stupně závislosti a druhu registrovaných sociálních služeb Podíl příjemců Příspěvku na péči k dle stupně Poskytovatelem je pouze osoba blízká nebo jiná (neformální péče) 78% 74% 71% 56% Poskytovatelem je pouze registrovaná pobytová služba 9% 15% 18% 31% Poskytovatelem je pouze registrovaná ambulantní a 1% 1% 1% 1% terénní služba Sdílená péče (kombinuje více poskytovatelů) 12% 10% 10% 12% Celkový počet příjemců Zdroj: ÚZIS, vyplácené Příspěvky na péči k
5 Kritéria pro statut klienta dlouhodobé péče v duchu tohoto návrhu nesplní všichni dnešní příjemci příspěvku na péči prvního stupně (viz odhady v tabulce č. 1). Naopak na něj mohou dosáhnout osoby v pobytových sociálních zařízeních, které nejsou příjemcem příspěvku na péči. Proto jsme naše odhady doplnili ještě strukturou klientů zařízení sociálních služeb. Zařízení sociálních služeb poskytují péči ročně více než klientů. Toto číslo obsahuje více než klientů v pobytových zařízeních k , a dále propuštěných a zemřelých klientů těchto zařízení během roku Dále obsahuje více než klientů péče ambulantních a terénních služeb. Tabulka 3: Počty klientů pobytových zařízení sociálních služeb v roce 2009 Registrovaná pobytová zařízení Počet uživatelů (klientů) k Průměrný sociálních služeb celkem trvale upoutaní na lůžko mobilní za pomoci druhé osoby počet uživatelů v roce 2009 Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Zdroj: MPSV (Výkaz V1-01) Počet obyvatel ČR, kteří potřebují dlouhodobou péči, bude v důsledku stárnutí obyvatelstva narůstat zhruba o každých 10 let. Tento odhad je založen na lineární projekci počtu příjemců na péči dle věku a pohlaví. V odhadu nebereme v potaz případné změny ve zdravotním stavu a soběstačnosti občanů ČR, ale používáme podíl příjemců příspěvku na péči v současných demografických poměrech a tyto aplikujeme na demografickou projekci ČSÚ do roku Tabulka 4: Lineární projekce počtu příjemců Příspěvku na péči do roku počet příjemců příspěvku na péči Zdroj: MPSV (počty příjemců na péči k ) a ČSÚ (Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065) 1 MPSV. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok
6 Graf 1 Projekce příjemců příspěvku na péči do roku 2066 podle jejich věku pl100 95_99 90_94 85_89 80_84 75_79 70_74 65_69 60_64 55_59 50_54 45_49 40_44 35_39 30_34 25_29 20_24 15_19 10_14 05_09 00_04 Zdroj: MPSV (počty příjemců na péči k ) a ČSÚ (Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065) Dnešní a budoucí potřeba financování dlouhodobé péče Odhad celkových veřejných nákladů, které lze spojovat s dlouhodobou péčí, se pohybuje okolo 40 mld. Kč (1,2% HDP). Do tohoto odhadu nejsou započítány náklady na péči poskytovanou v rámci rodin nebo komunit osobami blízkými nebo jinými (kvalifikovaný odhad uvádí až přepočtených úvazků blízkých osob ročně 2 ). Dlouhodobá péče se skrývá ve výdajích zdravotních pojišťoven, státu, krajů, obcí a dalších zřizovatelů zdravotnických zařízení následné péče, je ale také ve velké míře hrazena ze sociálních dávek, ať již pojistných nebo nepojistných systémů (ty navíc mohou být mezi sebou kombinovány). Podrobnější odhady nákladů jsou uvedeny v Tabulce 5. V tabulce jsou uvedeny pouze takové náklady, které jsou vyúčtovány. Z praxe je známo, že existuje mnoho zdravotnických výkonů, které jsou poskytovány v sociálních zařízeních, jež nejsou vykázány, zdravotními pojišťovnami uznány a uhrazeny a naopak v mnoha zdravotnických zařízeních jsou poskytovány sociální služby, které nejsou vykazovány a mnohdy jsou označeny jako výkony zdravotní, hrazené zdravotními pojišťovnami. Odhad celkových nákladů je tedy velmi obtížný. 2 Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR, Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR, Praha, 2008, s. 48 6
7 Tabulka 5: Odhad veřejných výdajů na dlouhodobou péči v ČR v roce 2009 Název části veřejných výdajů Celkový Sektor objem v mil. Kč Sociální Zdravotní Odhad podílu dlouh. Péče Odhad části dlouhodobé péči v mil. Kč Dávky osobám se zdravotním postižením % Příspěvek na péči % Výdaje územních rozpočtů (krajů a obcí) % Dotační řízení MPSV % Zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních poskytnutá osobám umístěným v nich z jiných než zdravotních důvodů % 45 Zdravotní péči poskytnutá klientům v zařízeních sociálních % 12 služeb Na ošetřovatelskou a rehabilitační péči poskytnutou v % 928 zařízeních sociálních služeb Odborné léčebné ústavy % 2120 Léčebny dlouhodobě nemocných % Samostatná zdravotnická zařízení vykazující kód % 1072 ošetřovacího dne Dotace krajů, obcí a MZČR na Odborné léčebné ústavy % 500 Dotace krajů, obcí a MZČR na ostatní ústavní péči % 420 Nemocnice % Zdroj: Státní závěrečný účet MPSV 2009, MZČR, data podle vyhlášky 274/2005, tabulka č. 12 Výdaje na dlouhodobou péči se navíc regionálně velmi liší, což vyplývá ze způsobu poskytování péče (někde je poskytována spíše ve zdravotnických zařízeních, někde více neformálně v domácnostech), z rozhodnutí krajů a obcí ohledně investic a dotací do zařízení, které tuto péči poskytují a ze samotné geografické struktury jejich rozmístění v rámci ČR (např. koncentrace v krajských městech a v Praze). Modelace očekávaného nárůstu objemu veřejných prostředků věnovaných na dlouhodobou péči v důsledku stárnutí obyvatelstva je zobrazena v Grafu 2. 7
8 Graf 2 Projekce nárůstu výdajů veřejného zdravotního pojištění na akutní a dlouhodobou péči Zdroj: Kulatý stůl, České zdravotnictví v roce 2050 Poznámka: do nákladů dlouhodobé péče jsou zahrnuty pouze výdaje zdravotních pojišťoven Nedostatky dnešní organizace a financování dlouhodobé péče Odhad celkových veřejných nákladů, které lze spojovat s dlouhodobou péčí, se pohybuje okolo 40 mld. Kč (1,2% HDP). Do tohoto odhadu nejsou započítány náklady na péči poskytovanou v rámci rodin nebo komunit osobami blízkými nebo jinými (kvalifikovaný odhad uvádí až přepočtených úvazků blízkých osob ročně 3 ). Dlouhodobá péče se skrývá ve výdajích zdravotních pojišťoven, státu, krajů, obcí a dalších zřizovatelů zdravotnických zařízení následné péče, je ale také ve velké míře hrazena ze sociálních dávek, ať již pojistných nebo nepojistných systémů (ty navíc mohou být mezi sebou kombinovány). Podrobnější odhady nákladů jsou uvedeny v Tabulce 5. V tabulce jsou uvedeny pouze takové náklady, které jsou vyúčtovány. Z praxe je známo, že existuje mnoho zdravotnických výkonů, které jsou poskytovány v sociálních zařízeních, jež nejsou vykázány, zdravotními pojišťovnami uznány a uhrazeny a naopak v mnoha zdravotnických zařízeních jsou poskytovány sociální služby, které nejsou vykazovány a mnohdy jsou označeny jako výkony zdravotní, hrazené zdravotními pojišťovnami. Odhad celkových nákladů je tedy velmi obtížný. 3 Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR, Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR, Praha, 2008, s. 48 8
9 Cíl návrhu Cílem návrhu je zajistit v rámci objemu dnes vynakládaných veřejných prostředků lepší alokační efektivitu, tedy dostupnou a kvalitní dlouhodobou péči, poskytovanou efektivním způsobem v domácím i institucionálním prostředí. Chceme tedy více muziky za stejně peněz. K tomu je třeba navrhnout dlouhodobě udržitelný způsob financování a vytvořit podmínky pro to, aby dlouhodobou péči potřebovalo co nejméně lidí, tj. podpořit kvalitní dostupnou aktivní rehabilitaci a zdravý životní styl. Do systému zajištění dlouhodobé péče musí být více zainteresováni stávající či potenciální klienti a jejich rodinní příslušníci. Navrhovaným postupem k dosažení změn je vypracování nového samostatného zákona o dlouhodobé péči, který tuto oblast jasně vymezí, zasadí do ostatní zdravotnické a sociální problematiky a s pomocí prováděcích předpisů stanoví: Nárok na dlouhodobou péči a způsob jeho posuzování Rozsah dlouhodobé péče Způsob registrace poskytovatelů, personální, materiální a technické požadavky a standardy péče Zdroje financování Institucionální role a zodpovědnosti Navrhujeme jasné oddělení dlouhodobé péče od ostatní zdravotnické a ostatní sociální problematiky. Dlouhodobá péče se tak stane samostatnou jednotkou ve smyslu definice, nároku, způsobu poskytování, kvalifikace a registrace poskytovatelů a financování. Vymezení dlouhodobé péče bude navazovat na zákon o zdravotních službách. Dlouhodobá péče navazuje na akutní a následné (specializované rehabilitační a doléčovací) zdravotní služby. Akutní služby slouží k odvrácení nebezpečí úmrtí nebo rychlého poškození organismu a ke stabilizaci stavu. Následné (rehabilitační) služby potom mají za cíl vrátit klientovi v co nejvyšší možné míře pracovní a funkční způsobilost. Pokud se nepovede dosáhnout plné obnovy funkčních schopností a klient potřebuje trvalou pomoc, následují dlouhodobé pobytové, terénní (domácí) a ambulantní služby. Obdobně bude oblast dlouhodobé péče navázána na stávající zákon o sociálních službách. Posouzení potřeby dlouhodobé péče Dnes existuje řada nesouvisejících postupů, jejichž prostřednictvím je posuzována potřeba dlouhodobé péče: a) v případě poskytování dlouhodobé péče ve zdravotnických zařízeních je zpravidla podkladem písemné doporučení praktického nebo odborného lékaře, který projedná doporučení k poskytnutí služby včetně místa poskytnutí služby b) v případě poskytování domácí zdravotní péče je potřeba služby posouzena a vyhodnocena, resp. i následně poskytnuta poskytovatelem služby na základě doporučení praktického lékaře 9
10 c) v případě ambulantních (denní, týdenní stacionáře), terénních (pečovatelská služba) a pobytových sociálních služeb (domovy pro seniory, aj.) je potřeba dlouhodobé péče posouzena poskytovatelem služby na základě vyjádřením lékaře d) zcela zvlášť je potom lékařem posudkové služby na základě vyjádření praktického lékaře a sociálního pracovníka rozhodnuto o přiznání příspěvku na péči Žádoucí je, aby v budoucnu existovalo jedno vstupní místo do systému a jednotný způsob přiznání statutu klienta dlouhodobé péče. Zároveň je nutné, aby se na posuzování nároku podíleli zástupci institucí, jejichž účelem je občanovi v situaci vyžadující dlouhodobou péči pomoci a které na tuto péči finančně přispívají, tedy zdravotních pojišťoven (zastoupené smluvním poskytovatelem s případnou kontrolou ze strany revizního lékaře), státu (zastoupeného lékařem posudkové služby) a obce (zastoupené sociálním pracovníkem). Navrhujeme, aby takové posouzení stavu a potřeb pacienta probíhalo ve zjednodušeném správním řízení a sloužilo jako univerzální základ pro přiznání příspěvku na péči a určení potřeby všech typů dlouhodobé péče v závislosti na stavu pacienta. Zákon upraví lhůty tohoto rozhodnutí, možnosti jeho přehodnocení a také možnost zrychleného předběžného rozhodnutí. Z hlediska klienta bude jako instituce, která mu pomůže se vstupem do systému a s koordinací služeb sloužit jednak zdravotní pojišťovna (zejména v případě klientů, kteří budou přicházet do systému dlouhodobé péče ze zdravotnických zařízení) a sociální pracovník a komunitní sestra obce. Rozsah poskytované péče Rozsah poskytované zdravotně-sociální péče je třeba definovat na úrovni vyhlášky. Metodickým příkladem může být Seznam zdravotních výkonů, který vymezí jednotlivé výkony (včetně možné agregace do platby za ošetřovací den ), jejich relativní náročnost a podmínky poskytování. Ubytovací a stravovací služby budou poskytovány (podle potřeb pacienta) obdobným způsobem jako v dnešních pobytových zařízeních poskytujících sociální služby, za stejných podmínek platby ze strany klienta. Způsob registrace poskytovatelů včetně personálních požadavků a standardů péče Navrhujeme zavedení samostatné registrace poskytovatelů dlouhodobé péče, nárokové po splnění podmínek pro poskytování dlouhodobé péče. Součástí sítě poskytovatelů dlouhodobé péče budou všechny formy poskytování služeb, tj. pobytové, ambulantní i terénní. Pro pobytovou formu poskytování služeb navrhujeme zvážit stanovení dvou až tří různých úrovní personálního a technického vybavení podle intenzity nutné péče a poskytovaných služeb o klienta. Je nutno revidovat dnes vyžadované kvalifikace zdravotnických pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách včetně jejich faktické dostupnosti na trhu práce. Stanoveny budou prakticky zaměřené standardy dlouhodobé péče, včetně standardů ubytovacích. 10
11 Zdroje financování po přijetí zákona o dlouhodobé péči Ve střednědobém horizontu (od doby účinnosti nového zákona) navrhujeme financovat dlouhodobou péči pomocí kombinace následujících zdrojů: Příspěvek na péči, který bude nadále představovat univerzální systém zajištění poskytnutý na základě snížené schopnosti člověka postarat se sám o sebe, bez ohledu na jeho finanční situaci a na to, zda čerpá nebo nečerpá profesionální služby. Může být tedy i nadále použit na úhradu péče poskytované rodinnými příslušníky. V případě pobytu občana v pobytovém zařízení poskytujícím dlouhodobou péči bude příspěvek plně používán na úhradu poskytovaných služeb. V souladu se záměry MPSV je ale potřeba zajistit, aby příspěvek na péči byl používán k účelu, pro který byl poskytnut. Data jasně ukazují, že v mnoha případech je de facto využíván rodinnými příslušníky, kteří fyzicky nemohou pečovat o příjemce příspěvku (například z důvodu významně vzdáleného místa bydliště). Navrhuje se proto nahradit výplatu v hotovosti systémem voucherů, které budou propláceny profesionálním poskytovatelům péče nebo rodinným příslušníkům na základě jednoduchého ověření, zda je péče skutečně poskytována. Platby za stravu a ubytování: v pobytovém zařízení poskytujícím dlouhodobou péči. Spoluúčasti klienta na službách dlouhodobé péče: včetně spoluúčasti osob povinných výživou. Vyrovnávacích plateb: budou směřovány nikoliv primárně na poskytovatele, ale na konkrétního klienta, který čerpá služby dlouhodobé péče (ve smyslu toku hotovosti bude platba směřována na poskytovatele, ten ji ale dostane z důvodu péče o konkrétního klienta). Tyto příspěvky budou zaměřeny hlavně na jednotlivce bez dostatku vlastních prostředků, budou tedy means-tested (testování příjmů a majetku bude uplatněno jen v případě, že klient bude deklarovat, že jeho finanční situace není dostačující na úhradu služeb, stravy či ubytování). Zdrojem financí pro vyrovnávací platby budou dnešní dotace a příspěvky poskytovatelům pobytových sociálních služeb z veřejných rozpočtů. Platby za nadstandard v poskytování dlouhodobé péče hrazené z vlastních prostředků klienta nebo z dobrovolného doplňkového pojištění. Tuto oblast bude možno otevřít v okamžiku, kdy bude definován standard, bude ale vyžadovat regulaci směřující k dostupnosti standardní varianty péče. Platby ze zdravotního pojištění: na základě seznamu výkonů dlouhodobé péče, které budou propláceny profesionálním poskytovatelům dlouhodobé péče. Oproti dnešku se předpokládá rozšíření tohoto seznamu a tedy zvýšení přímých výdajů zdravotních pojišťoven na dlouhodobou péči. Toto navýšení bude možno zajistit díky úsporám, které mohou zdravotní pojišťovny realizovat v dnešních platbách zdravotnickým zařízením za de facto dlouhodobou péči. Jako zdroj úspor poslouží zejména: o Platba za stravu a ubytování, která se týká těch klientů dnešních léčeben dlouhodobě nemocných, odborných léčebných ústavů a dalších zdravotnických zařízení, kterým je de facto poskytována dlouhodobá péče. Tato platba bude probíhat za stejných podmínek, jaké jsou dnes nastaveny v pobytových zařízeních poskytujících sociální služby 11
12 o Úhrada části péče z příspěvku na péči týká se stejných klientů jako v předchozím bodě o Snížení požadavků na kvalifikaci zdravotnického personálu v dnešních zdravotnických zařízeních, která se rozhodnou stát registrovanými poskytovateli dlouhodobé péče o Očekávaný přesun části dnešních pacientů do domácího prostředí. Další část plateb ze zdravotního pojištění půjde stejně jako dnes na poskytování dlouhodobé péče se zvýšenou potřebou zdravotní péče (např. dlouhodobá ústavní psychiatrická péče nebo paliativní péče). Zajištění dlouhodobě udržitelných finančních zdrojů Z důvodu udržitelnosti financování dlouhodobé péče a ochrany veřejných rozpočtů v době významného stárnutí obyvatelstva navrhujeme doplnění dnešního čistě průběžného způsobu financování částí založenou na úsporách. Navrhujeme univerzální systém státem podporovaného spoření občanů kombinovaný s pojištěním (pojistím se na to, že mně úspory nebudou stačit). Nový systém je možné zavést pouze postupně v koordinaci s důchodovou reformou. Nebude se tedy týkat dnešních důchodců, a také ne lidí blížících se důchodovému věku. Takový systém může sloužit jako zdroj zabezpečení občanů, který částečně nahrazuje příspěvek na péči, vyrovnávací platby (jejich část by byla přenesena na podporu úspor občanů, kteří si nedokáží naspořit vlastní prostředky) a plateb od zdravotních pojišťoven. Zároveň by bylo možno odpovídajícím způsobem (tj. asi o půl procentního bodu) snížit odvody na veřejné zdravotní pojištění. Uspořené prostředky budou účelově vázaným majetkem občana. Evidenci příspěvků a jejich využívání, tedy vedení osobního účtu občana, je vhodné uložit zdravotním pojišťovnám z důvodu jejich role při výběru pojistného na veřejné zdravotní pojištění a role v nákupu a kontrole poskytování dlouhodobé péče. Samotné ušetřené prostředky budou investovány stejným typem investora, a za stejných pravidel, jako plánovaná spořící část důchodového systému. Takové uspořádání zajistí minimální administrativní náklady na zavedení systému. Očekávaný dopad nové úpravy dlouhodobé péče Zvýšení dostupnosti, kvality a efektivity bez navýšení celkových výdajů z veřejných rozpočtů Sjednocení dnes různých podmínek u poskytovatelů zdravotnických a sociálních služeb, které přinese odbourání dosavadní izolace těchto systémů a umožní klientům a jejich blízkým více alternativ k zajištění péče Nastavení jasných pravidel nároku nejen na státní podporu, vedoucích k většímu uvědomění si vlastní zodpovědnosti občanů, ale k rozvoji soukromých investic do systému poskytování dlouhodobé péče a připojištění na vyšší standard poskytování této péče Dojde k prohloubení principu sdílení péče mezi profesionálními poskytovateli a osobami blízkými, což umožní udržení přirozených vazeb mezi klientem a jeho blízkými, nabídne 12
13 odlehčení neformálně pečujícím a rozšíří možnosti vzniku nových pracovních míst u poskytovatelů služeb. 13
Problematika úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Konference Jsou pečující osoby pro naší legislativu neviditelné? Co dělat aby tomu tak nebylo?
Problematika úhrad z veřejného zdravotního pojištění Konference Jsou pečující osoby pro naší legislativu neviditelné? Co dělat aby tomu tak nebylo? Kdo může poskytovat zdravotní služby Zákon č. 48/1997
VícePříspěvek na péči. Mgr. Květoslava Horáková Andrea Hábová
Příspěvek na péči Mgr. Květoslava Horáková Andrea Hábová Podmínky nároku na příspěvek na péči osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci osoby, které z důvodu dlouhodobě
VícePříspěvek na péči v působnosti Úřadu práce ČR
Příspěvek na péči v působnosti Úřadu práce ČR Seminář Zdravotně postižení - příspěvek na péči. Jak dál? 17. 4. 2015 Poslanecká sněmovna parlamentu ČR Sekce pro sociální věci, GŘ ÚP ČR Obsah prezentace
VícePřechod financování z MPSV na kraje k 1. 1. 2015. Seminář pro poskytovatele sociálních služeb 25. června 2014
Přechod financování z MPSV na kraje k 1. 1. 2015 Seminář pro poskytovatele sociálních služeb 25. června 2014 Povinnosti kraje Zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu
VíceZadavatel: Moravskoslezský kraj se sídlem Ostrava, 28. října 117, PSČ 702 18 IČ: 70890692
Zadavatel: Moravskoslezský kraj se sídlem Ostrava, 28. října 117, PSČ 702 18 IČ: 70890692 Veřejná zakázka: Úvěrový rámec na předfinancování a spolufinancování projektů zadávaná v otevřeném řízení podle
VíceStandard ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby s duševním onemocněním Obsah
Standard ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby s duševním onemocněním Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Kontext... 2 1.2 Cílová skupina... 2 1.3 Dostupnost péče... 3 2. Standard ambulantní
VíceČÁST I. IDENTIFIKACE ŽADATELE: Vyplňte, popř. proškrtněte
Žádost o dofinancování sociální služby pro r. 2016 v rámci Podmínek dotačního Programu na podporu poskytování sociálních služeb a způsobu rozdělení a čerpání dotace z kapitoly 313 MPSV státního rozpočtu
VíceSeniorcentrum OASA s.r.o Domov pro seniory
Seniorcentrum OASA s.r.o Domov pro seniory OBDOBÍ: 1.1.2011 31.12.2011 Název a sídlo účetní jednotky: Seniorcentrum OASA s.r.o. Sídlo: Petřvaldík 68, 742 60 Petřvald 2 IČ: 27857018 Datum vzniku: 17. 09.
VíceDomácí zdravotní péče aktuální situace v segmentu. MUDr. Libor Svět, MBA 14.10.2009
Domácí zdravotní péče aktuální situace v segmentu MUDr. Libor Svět, MBA 14.10.2009 Domácí péče právní rámec dle ustanovení 22 zákona č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění : Hrazenou
VícePLZEŇSKÝ KRAJ VYHLAŠUJE PRO ROK 2017 DOTAČNÍ TITUL
PLZEŇSKÝ KRAJ VYHLAŠUJE PRO ROK 2017 DOTAČNÍ TITUL Podpora sociálních služeb dle 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů pro rok 2017 Plzeňský kraj pro právnické
VíceInformace ze zdravotnictví Jihočeského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 1 11. 5. 2007 Lázeňská v Jihočeském kraji v roce 2006 Balneologic Care in the
VíceOddíl II. Údaje o odborných zástupcích 5 : A. Odborný zástupce pro obory specializačního vzdělávání lékařů obec 6........ ulice...... č.p./č.o. /... D
Krajský úřad Zlínského kraje Odbor zdravotnictví tř. T. Bati 21 761 90 Zlín Identifikátor datové schránky: scsbwku Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb právnická osoba dle 121 odst.
VíceDůchodováreforma Mýty a fakta
Důchodováreforma Mýty a fakta Petr Nečas, předseda vlády 21.5.2013 Mýtus č. 1: Reforma není třeba Realita: Bez reformy se neobejdeme! Podíl věkových skupin (%) 71 71 71 64 63 60 55 55 15 15 15 20 23 27
Vícea. vymezení obchodních podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám zadavatele,
Doporučení MMR k postupu zadavatelů při zpracování odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, při stanovení obchodních podmínek pro veřejné zakázky na stavební práce a při vymezení podrobností předmětu veřejné
VíceFormuláře žádostí příloha č. 1 a 2
Formuláře žádostí příloha č. 1 a 2 Žádost o zařazení služby do základní krajské sítě sociálních služeb v Jihomoravském kraji pro rok 2017 příloha č. 1 formulář pro služby aktualizující kapacity služby
VíceAlternativy řešení dlouhodobé péče 25. února 2015. Mgr. David Pospíšil, Mgr. Jan Vrbický
Alternativy řešení dlouhodobé péče 25. února 2015 Mgr. David Pospíšil, Mgr. Jan Vrbický Současný stav 2 V programovém prohlášení vlády se současná Vláda, resp. resort práce a soc. věcí zavázal, že ( )
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2016. VII. volební období. Pozměňovací návrh. ke sněmovnímu tisku 689
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2016 VII. volební období Pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 689 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění
VíceVÝZVA PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB K PODÁVÁNÍ ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ A ŽÁDOSTÍ PRO ZAŘAZENÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY DO ZÁKLADNÍ SÍTĚ PRO ROK 2017
VÝZVA PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB K PODÁVÁNÍ ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ A ŽÁDOSTÍ PRO ZAŘAZENÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY DO ZÁKLADNÍ SÍTĚ PRO ROK 2017 Do Základní sítě sociálních služeb Libereckého kraje (dále jen
VíceVYHLÁŠENÍ DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ
VYHLÁŠENÍ DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ PEDAGOGA PRO DĚTI, ŽÁKY A STUDENTY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V SOUKROMÝCH A CÍRKEVNÍCH ŠKOLÁCH NA ROK 2010 Č. j.: 24 525/2009-61 V Praze dne 17. prosince
VíceODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE 156 ZÁKONA Č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
ZADAVATEL: Armádní Servisní, příspěvková organizace Sídlem: Podbabská 1589/1, 160 00 Praha 6 - Dejvice Jednající: Ing. MBA Dagmar Kynclová, ředitelka IČ: 604 60 580 Veřejná zakázka: Zateplení obvodového
VícePostavení a podpora pečujících na trhu práce a v systému pojistných a nepojistných dávek
Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE Vás srdečně zve na seminář Postavení a podpora pečujících na trhu práce a v systému pojistných a nepojistných dávek úterý 15. prosince 2015 Dům národnostních menšin,
VíceProgramový rámec Operační program Zaměstnanost (OP ZAM)
Programový rámec Operační program Zaměstnanost (OP ZAM) pro Strategický plán rozvoje území OTEVŘENÉ ZAHRADY JIČÍNSKA z. s. na období 2016-2023 Co lze financovat z OP ZAMĚSTNANOST 1. Sociální služby a sociální
VíceZhodnocení dotačních titulů MPSV na podporu sociálních služeb z pohledu deinstitucionalizace
web: www.trass.cz Zhodnocení dotačních titulů MPSV na podporu sociálních služeb z pohledu deinstitucionalizace Klient Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Zakázka Aktivita 5.3 Zpracování analýzy Česká
VíceČl. I. Platový tarif. d) zaměstnancem státu v Grantové agentuře České republiky,
224 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. října 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle
VíceSada 1 - Ekonomika 3. ročník
S třední škola stavební Jihlava Sada 1 - Ekonomika 3. ročník 04. Srážky ze mzdy, sociální, zdravotní pojištění Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284
VíceZastupitelstvo Kraje Vysočina. Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování příspěvku na vyrovnávací platbu v roce 2016. ze dne 23. 6.
Zastupitelstvo Kraje Vysočina Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování příspěvku na vyrovnávací platbu v roce 2016 ze dne 23. 6. 2015 č. 07/15 Čl. 1 Úvodní ustanovení Zásady pro poskytování
VíceInformace ze zdravotnictví Libereckého kraje
Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 13 1.11.2004 Zajištění lůžkové a ambulantní péče pro obyvatele správních obvodů ORP v Libereckém
VícePráce s informacemi šetří náklady
Práce s informacemi šetří náklady ISSS 2011, 4. dubna 2011, Hradec Králové Práce s informacemi je nedílnou součástí kvalitní, bezpečné a efektivní zdravotní péče České národní fórum pro ehealth občanské
VíceVybrané údaje o sociálním zabezpečení za rok 2014. 5. Sociální služby
5. Sociální služby Hlavním smyslem sociálních služeb je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou,
VíceDů chodové pojiš té ní
Dů chodové pojiš té ní 4. 3. 2016 MP_03_2016_03_15 Materiál k tomuto článku je z prezentace Mgr. Lady Šupčíkové, který byl prezentován na Odborné konferenci ke mzdové problematice 2016, kterou pořádal
VícePříloha ZÁKLADNÍ. Základní škola Nedakonice, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace, 687 38 Nedakonice 142 předmět činnosti :, IČ : 75022982
sestavená k 312014 A. Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) Učetní jednotka nemá informaci o sloučení nebo ukončení v roce 2015. Bude pokračovat ve své činnosti. A. Informace podle 7 odst. 4 zákona (TEXT)
VíceSTATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 2015
STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 215 Počet klientů, intervencí, kontaktů a nerealizovaných kontaktů za rok 215 18 16 14 1622 1575 12 1 8 6 192 938 Klienti Intervence 4 2 368 7 19 6 I. popoletí
VíceVNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM řídící kontrola
VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM řídící kontrola Povinnost vytvořit vnitřní kontrolní systém zákon č. 320/2001 Sb. (1) Finanční kontrola vykonávaná podle zákona je součástí systému finančního řízení zabezpečujícího
VíceZpráva o činnosti SAK, o.p.s. v roce 2009
Zpráva o činnosti SAK, o.p.s. v roce 2009 Obsah: 1. ÚVODNÍ SLOVO... - 2-2. AKREDITACE... - 3-3. KONZULTAČNÍ ČINNOST... - 5-4. AUDITOŘI A KONZULTANTI SAK... - 6-5. PUBLIKACE... - 7-6. KONFERENCE A VZDĚLÁVÁNÍ...
VíceSociální služby Od 1.1.2007 vstoupil v účinnost nový zákon o sociálních službách, Sociální služby mají za úkol zajistit Sociální službu poskytuje
Sociální služby Od 1.1.2007 vstoupil v účinnost nový zákon o sociálních službách, který řeší pomoc, ochranu a podporu fyzických osob v nepříznivé sociální situaci. Lidé, kteří nejsou schopni řešit sami
VícePolitika zaměstnanosti
25. 11. 2014 Politika zaměstnanosti Krajská pobočka v Olomouci Služby Úřadu práce České republiky dle zákona č. 435/2004 sb., o zaměstnanosti Provádí zprostředkování zaměstnání, spolupracuje s agenturami
VíceVláda rozpočtové odpovědnosti Pokladní plnění státního rozpočtu ČR za leden až únor 2011
Vláda rozpočtové odpovědnosti Pokladní plnění státního rozpočtu ČR za leden až únor 2011 1. března 2011 Státní rozpočet na rok 2011 byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR zákonem č. 433/2010
VíceV souladu s Principy a prioritami dotačního řízení na podporu poskytování sociálních služeb v roce 2014 byl Karlovarským krajem zpracován Postup při
V souladu s Principy a prioritami dotačního řízení na podporu poskytování sociálních služeb v roce 2014 byl Karlovarským krajem zpracován Postup při stanovení návrhu výše dotace MPSV na rok 2014 pro poskytovatele
VíceMINISTERSTVO OBRANY. Branná legislativa MINISTERSTVO OBRANY ČR
MINISTERSTVO OBRANY Branná legislativa MINISTERSTVO OBRANY ČR Osnova prezentace Úvod 1. Zákon o ozbrojených silách ČR (219/1999 Sb.) 2. Branný zákon (585/2004 Sb.) 3. Zákon o službě vojáků v záloze (nový)
VíceSociální služby (právní úprava zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 505/2006 Sb.)
Sociální služby (právní úprava zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 505/2006 Sb.) V zákoně o sociálních službách nalezneme upraveno následující: - základní
VíceAktuálně k věcnému záměru zákona o sociálních pracovnících Hradec Králové, 24. dubna 2014
Aktuálně k věcnému záměru zákona o sociálních pracovnících Hradec Králové, 24. dubna 2014 PhDr. Melanie Zajacová Mgr. Filip Novotný Odbor sociálních služeb Ministerstvo práce a sociálních věcí Úvodem Východiska
VíceAkční plán sociálních služeb regionu Turnovsko pro rok 2016
Akční plán sociálních služeb regionu Turnovsko pro rok 2016 Obsah Úvod Východiska Organizační a finanční zajištění pro plnění Akčního plánu komunitního plánování Turnovsko (dále Akční plán 2016) Přílohy
VíceKOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ
Ing. Marek Juha místopředseda představenstva - CÍLE - Zasazovat se o popularizaci sociálního podnikání Prosazování podpory sociálních podnikatelů a sociálních podniků Usilovat o vytvoření kvalitní spolupráce
VíceZÁKON ze dne.. 2005, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
senátní tisk č. 88 5. funkční období ZÁKON ze dne.. 2005, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I
VíceDům na půl cesty Jičín
Dům na půl cesty Jičín Aktivita je součástí individuálního projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji (www.socialniprojekty.cz). Projekt je financován z ESF a státního rozpočtu ČR prostřednictvím
VíceJsou pojišťovny motivované k tomu, aby motivovaly své pojištěnce? Ing. Jaromír Gajdáček Ph.D., MBA
Jsou pojišťovny motivované k tomu, aby motivovaly své pojištěnce? Ing. Jaromír Gajdáček Ph.D., MBA prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR viceprezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR pro pojišťovny
VíceZpráva o činnosti příspěvkové organizace za rok 2010 4. 4. 2011
Zpráva o činnosti příspěvkové organizace za rok 2010 4. 4. 2011 Ekonomika organizace Celkový rozpočet roku 2010 25 078 257 Kč (23 209 549) Z toho mzdové náklady 16 737 967 (16 033 743) (v závorce rok 2009)
VícePoslání. Věříme, že domácí prostředí, podpora blízkých a rodiny má výrazný vliv na psychiku pacienta a pozitivně ovlivňuje průběh léčby.
Poslání Základním účelem tohoto nadačního fondu je přispívat a podporovat rozvoj asistovaného života pacientů, kteří budou pod neustálým dohledem odborníků, ale přitom budou žít v domácím prostředí. Zároveň
Více227/2009 Sb. ZÁKON ze dne 17. června 2009,
227/2009 Sb. ZÁKON ze dne 17. června 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech ČÁST STO SEDMDESÁTÁ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
VíceZávěrečný účet obce Mikulov za rok 2008
Závěrečný účet obce Mikulov za rok 2008 Rozpočet Obce Mikulov na rok 2008 byl sestaven na základě Metodiky tvorby a projednání rozpočtu obce na rok 2008. Byl vytvořen v souladu se zákonem č.128/2000 o
VíceNáhradní rodinná péče v České republice a zkušeností přímých aktérů
Náhradní rodinná péče v České republice a zkušeností přímých aktérů Shrnutí závěrů výzkumu, přehled potřeb dětí a náhradních rodin a doporučení pro praxi www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz
VíceNávrh modelu sociální služby PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ
Návrh modelu sociální služby PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 2 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Struktura
VíceSeminář pro žadatele o finanční podporu OP VVV. CORSO IIa, Křižíkova 34, Praha 8, konferenční sál, 4. patro 26. 10. 2015 Mgr.
Seminář pro žadatele o finanční podporu OP VVV CORSO IIa, Křižíkova 34, Praha 8, konferenční sál, 4. patro 26. 10. 2015 Mgr. Zuzana Slimáková Obsah semináře I. Základní informace k výzvě II. Metodický
VíceVeřejné informace o službě
Osobní asistence Místo poskytování služby: Nerudova 1180, Hradec Králové 500 02 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Mgr. Věra Kosinová Adresa sídla
Více18.12.2015. Rozpočtové hospodaření obcí
Rozpočtové hospodaření obcí Rozpočtové hospodaření územních samosprávných celků rozpočtový výhled rozpočtové provizorium rozpočet rozpočtové změny závěrečný účet Rozpočtový výhled Sestavuje se na 2 až
VíceRoční výkaz o zaměstnancích a o složkách platu ve zdravotnických organizacích
Ministerstvo zdravotnictví Schváleno ČSÚ pro Ministerstvo zdravotnictví. ČV 127/14 ze dne 30.10.2013 v rámci Programu statistických zjišťování na rok 2014. Vyplněný výkaz předložte pracovišti státní statistické
Více66/2013 Sb. ZÁKON. ze dne 19. února 2013,
66/2013 Sb. ZÁKON ze dne 19. února 2013, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů Parlament
VíceDrážní úřad Rail Authority
Povolování staveb v souvislosti s evropskou legislativou 2. část Praha - 13.3.2012 RNDr. Jan Karnolt ČVTSS, Praha 13.3.2012 1 Dokumenty upravující problematiku 1. Evropské: Směrnice Evropského parlamentu
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v květnu 2014
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v květnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné
Víceč.j.: HSOS - 11611-6/2015
č.j.: HSOS - 11611-6/2015 ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY podle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) a vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech
VíceMagdaléna, o.p.s. Prezentace projektu ROP Integrace drogově závislých 15. září 2010 www.magdalena-ops.cz
Magdaléna, o.p.s. Prezentace projektu ROP Integrace drogově závislých 15. září 2010 www.magdalena-ops.cz Zdeňka Hauková Historie organizace Založena r. 1997 paní Marií Kaplanovou a městem Mníšek pod Brdy
VíceDůchody v Pardubickém kraji v roce 2014
Důchody v Pardubickém kraji v roce 2014 V Pardubickém kraji v prosinci 2014 splňovalo podmínky pro výplatu některého z důchodů 145 266 osob. Mezi příjemci bylo 58 754 mužů a 86 512 žen. Z celkového počtu
VíceSystém uznání kvality specializované ambulantní péče. The System of Acreditations of the Specialised Ambulatory (Outpatient s) Care (ASAC)
Systém uznání kvality specializované ambulantní péče The System of Acreditations of the Specialised Ambulatory (Outpatient s) Care (ASAC) AKREDITAČNÍ ŘÁD Hlava prvá: Vlastnictví systému ASAC 1 Systém ASAC
VíceVarianta 1: Doživotní důchod od státu pro variantu, že se do reformy nezapojíte
Jaké informace vám důchodová kalkulačka poskytne Věk odchodu do důchodu (uvádí se věk podle současného znění zákona) Předpokládaný měsíční důchod. Je přepočtený na současné ceny, abyste jej mohli porovnat
VícePříloha č. 1 Vzor smlouvy o založení svěřenského fondu a statutu svěřenského fondu
Příloha č. 1 Vzor smlouvy o založení svěřenského fondu a statutu svěřenského fondu Strana první. NZ [ ]/[ ] N [ ]/[ ] Notářský zápis sepsaný dne [ ] (slovy: [ ])[jméno a příjmení], notářem v [ ], na adrese
VíceŽádost o poskytnutí pobytové sociální služby
Vincentinum poskytovatel sociálních služeb Šternberk, příspěvková organizace Sadová 7, 785 01 Šternberk, tel. č. 585 011 071 http: www.vincentinum.cz ; info@vincentinum.cz Datum převzetí žádosti: Žádost
VíceObsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9
Obsah Úvod... 8 Používané zkratky... 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2011... 10 1.1 Právní předpisy... 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2011... 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a
VíceÚstavní zákon 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, vytváří vyšší územní samosprávné celky hl. m. Praha a 13 krajů.
VŠE, 5. března 2016 Ústavní zákon 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, vytváří vyšší územní samosprávné celky hl. m. Praha a 13 krajů. Územní vymezení podle okresů Zákon 36/1960
VíceGoogle AdWords - návod
Google AdWords - návod Systém Google AdWords je reklamním systémem typu PPC, který provozuje společnost Google, Inc. Zobrazuje reklamy ve výsledcích vyhledávání či v obsahových sítích. Platí se za proklik,
VíceProgram finanční podpory poskytování sociálních služeb v Olomouckém kraji ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Program finanční podpory poskytování sociálních služeb v Olomouckém kraji ZVLÁŠTNÍ ČÁT Podprogram č. 1 Finanční podpora poskytování sociálních služeb v Olomouckém kraji z účelové dotace ze státního rozpočtu
VícePřijímací řízení FZV UP pro akademický rok 2016/2017
Přijímací řízení FZV UP pro akademický rok 2016/2017 Předpokládané termíny konání přijímacích zkoušek: 30. května 2016: Fyzioterapie navazující magisterské studium - 1. kolo (písemný test) 13.-17. června
VíceSystémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Možnosti využití profesiogramu při konstrukci vzdělávacího programu
Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Možnosti využití profesiogramu při konstrukci vzdělávacího programu oldrich.matousek@ff.cuni.cz Výstupy z učení Znalosti Dovednosti (dovednosti specifické
VíceInformace ze zdravotnictví Libereckého kraje
Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 3 1.10.2003 Nemocnice Libereckého kraje v 1. pololetí 2003 V Libereckém kraji poskytuje
VícePŘÍLOHA. Liberecký kraj. Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) A.2. Informace podle 7 odst. 4 zákona (TEXT)
PŘÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kč) Období: 12 / 2010 IČO: 70891508 Název: Liberecký kraj A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona (TEXT) A.2. Informace podle 7 odst. 4 zákona
VíceZásady podpory škol a školských zařízení. grantových dotací na období 2015-2017
Zásady podpory škol a školských zařízení zřizovaných městem Třebíč při získávání grantových dotací na období 2015-2017 Dokument upravující poskytování finančních příspěvků školám a školským zařízením zřizovaným
VíceBudoucnost rozpočtového určení daní a vývoj sdílených daní v roce 2014 Celostátní finanční konference SMO. Ing. Karla Rucká
Budoucnost rozpočtového určení daní a vývoj sdílených daní v roce 2014 Celostátní finanční konference SMO Ing. Karla Rucká Obsah prezentace I. Aktuální vývoj vybraných daní v roce 2014 II. Změny RUD v
VíceOperační program Životní prostředí 2007 2013
PODPORY A DOTACE Z OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Operační program Životní prostředí 2007 2013 Prioritní osa 5 Omezování průmyslového znečišťování a snižování environmentálních rizik Ing. Miroslava
VíceMĚSTO JIČÍN MĚSTSKÝ ÚŘAD JIČÍN odbor sociálních věcí a zdravotnictví
MĚSTO JIČÍN MĚSTSKÝ ÚŘAD JIČÍN odbor sociálních věcí a zdravotnictví POTŘEBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ PO3 JIČÍN ŘÍJEN 2014 POTŘEBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ
VíceElektronické předepisování léků
České národní fórum pro ehealth Elektronické předepisování léků MUDr. Milan Cabrnoch Lékařský dům Praha, 3. prosince 2007 Obsah prezentace Teze rozvoje ehealth v ČR Pozice ČNFeH červen 2007 21. září 2007
VíceŽÁDOST O POSKYTNUTÍ GRANTU hlavního města Prahy pro rok 2013 - program B - sociální služby. A) Obecná část - souhrnná informace o organizaci
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor zdravotnictví, sociální péče a prevence PID ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ GRANTU hlavního města Prahy pro rok 2013 - program B - sociální služby A) ná část
Více~---------------------~--~
tl Žádost o dotaci městské č.. sti Praha 8 v sociální oblasti no rok 2016 MĚSTSKA ČÁST PRAHA 8 ltřad městské části (1) První den zveřejněni: 02 ft' i:j (,;zo/ť Poslední den zveřejněni: ~---------------------~--~
VíceCeník služeb pro vzdálené obce od města Opava. Název úkonu Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu:
Ceník služeb pro vzdálené obce od města Opava Název úkonu Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních
VíceGrantový program na podporu obecně prospěšných činností pro organizace působící v městyse Vladislav na rok 2015
Grantový program na podporu obecně prospěšných činností pro organizace působící v městyse Vladislav na rok 2015 Cíle programu Grantový program podporuje činnost a chod sportovních,kulturních a ostatních
VíceMATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 10. 12. 2015. Návrh OZV č. 2/2015 o poplatku za komunální odpad
MĚSTO HRANICE MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 10. 12. 2015 Bod programu: 10 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Rada města Odbor finanční Ing. Vladimír Zemek Ing. Jana Nehybová
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu 2014
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
VícePříspěvek na péči v datech 2007 2010
RELIK 2011; Praha, 5. a 6. 12. 2011 Příspěvek na péči v datech 2007 2010 Ladislav Průša Úvod Přijetím nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách došlo k významným změnám v systému financování
VíceNázev IČO Sdružení zdravotnických zařízení II Brno. PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-12 / 7.07.07 /4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ ZDRAVOTNÍ PÉČE
IČO 0 0 3 4 4 6 4 8 IČZ smluvního ZZ 7 2 0 3 2 0 0 0 Číslo smlouvy 5 B 7 2 X 0 1 4 Název IČO Sdružení zdravotnických zařízení II Brno PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-12 / 7.07.07 /4_05 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ
VíceZemřelí 2010 2011 2012 2013 2014 Muži 54 150 54 141 54 550 55 098 53 740 Ženy 52 694 52 707 53 639 54 062 51 925
DISKUSE K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU 19 května 2016 ROČNĚ UMÍRÁ v ČR cca 100 tis. obyvatel, tj. cca 1 % obyvatelstva ČR. Ročně v ČR zemře počet obyvatel jednoho 100
VíceSMLOUVA O POSKYTOVÁ Í PEČOVATELSKÉ SLUŽBY č. 1/2010/PS
SMLOUVA O POSKYTOVÁ Í PEČOVATELSKÉ SLUŽBY č. 1/2010/PS 1) pan paní: narozen narozena: bydliště: v textu této smlouvy dále jen osoba a 2) organizace: Sociální služby města České Lípy, příspěvková organizace
VíceAktuálně o elektronické evidenci tržeb v ČR
Aktuálně o elektronické evidenci tržeb v ČR Alena Schillerová náměstkyně ministra financí pro daně a cla Veletrh TOP GASTRO & HOTEL Praha 19.2.2016 Proč evidence tržeb? Objem šedé ekonomiky v ČR představuje
VíceVYHLÁŠKA MV ČR č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie
VYHLÁŠKA MV ČR č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle 4c
VíceIS BENEFIT7 POKYNY PRO VYPLNĚNÍ ZJEDNODUŠENÉ ŽÁDOSTI O PLATBU EX-ANTE ZÁLOŽKA ŽÁDOST O PLATBU
IS BENEFIT7 POKYNY PRO VYPLNĚNÍ ZJEDNODUŠENÉ ŽÁDOSTI O PLATBU EX-ANTE ZÁLOŽKA ŽÁDOST O PLATBU Vážení příjemci, upozorňujeme Vás na skutečnost, že v případě financování projektu v režimu ex-ante není možné
VíceJAK BY SJEDNOCENÍ DPH NA 17.5% DOPADLO
IDEA PRO HOSPODÁŘSKOU POLITIKU 2/2011 JAK BY SJEDNOCENÍ DPH NA 17.5 DOPADLO NA DOMÁCNOSTI A VEŘEJNÉ ROZPOČTY 15. BŘEZNA 2011 LIBOR DUŠEK, PH.D., PETR JANSKÝ, M.SC. 1. Úvod Prezentujeme odhady dopadů současného
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 11 16. 7. 2013 Souhrn Činnost chirurgických oborů v Jihomoravském kraji v roce 2012 Activity
VíceNávrhy na změnu výplaty a použití příspěvku na péči
Návrhy na změnu výplaty a použití příspěvku na péči 2012 Ing. Jiří Horecký, MBA Obsah ÚVOD 3 1. FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 4 2. PŘÍSPĚVEK NA PÉČI 6 2.1. VYUŽITÍ A STRUKTURA PŘÍSPĚVKU NA PÉČI 9 2.2.
VíceJihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců
Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců Obsah 1. Politika integrace cizinců v České republice 2. Implementace integrační politiky na území Jihomoravského kraje 3. Jihomoravské regionální
VíceKonference Medicína katastrof 2013
mjr. Mgr. Tomáš Halajčuk, plk. Ing. Miroslav Procházka, Ph.D. Katedra veřejného zdravotnictví, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzita obrany Hradec Králové Konference Medicína katastrof 2013 Obsah
VícePODMÍNKY PRO ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V PRAXI
Seminář pro oblast vědy a výzkumu Jak pracovat s osobními daty ve výzkumných projektech Technologické centrum AV 19. února 2014 Přednášející JUDr. A. Kučerová PODMÍNKY PRO ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V PRAXI
VíceVeřejná služba. 1 Zákon č.111/2006 Sb - 18a, 12. 2 BECK, P. Veřejná služba - jak redukovat náklady spojené s její realizací.
Veřejná služba Institut veřejné služby je novinka zákona pomoci v hmotné nouzi (z.č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů - dále jen zákon či ZPHN). Veřejná služba je dle novely zákona v účinnosti
VícePOSDOKTORSKÉ PROJEKTY 2012
POSDOKTORSKÉ PROJEKTY 2012 Mezi osobní náklady hrazené z dotace lze zařadit náklady na: Mzdu nebo plat (dále jen mzdy) včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní
Více