Text částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Transkript

1 Text částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů 10 (1) Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro zdravotní péči zdravotní služby, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení poskytovatele zdravotních služeb v přímé řídící působnosti, zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém, pro používání biocidních přípravků a uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh. (2) Součástí Ministerstva zdravotnictví je Český inspektorát lázní a zřídel. (3) Organizační součástí Ministerstva zdravotnictví je Inspektorát omamných a psychotropních látek. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů 34 Způsobilost k nakládání s výbušninami (1) Nakládat s výbušninami, pokud tento zákon nestanoví jinak, mohou jen osoby starší 18 let, způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a zdravotně a odborně způsobilé. (2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s nakládáním s vojenským materiálem, střelnými zbraněmi, střelivem nebo výbušninami, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (3) Bezúhonnost se pro účely tohoto zákona, horního zákona nebo předpisů vydaných k jejich provedení prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů 18j). Za účelem doložení bezúhonnosti si orgán státní báňské správy vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku

2 - 2 - trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Dokladem ověřujícím bezúhonnost je též obdobný doklad o bezúhonnosti vydaný příslušným orgánem státu Evropské unie. V případě, že příslušné orgány členského státu Evropské unie takový doklad nevydávají, může být doklad ověřující bezúhonnost nahrazen čestným prohlášením učiněným před příslušným orgánem nebo před notářem členského státu Evropské unie. Bude-li žadatelova bezúhonnost prokazována tímto způsobem, musí být tento doklad přiložen k žádosti. (5) Zdravotní způsobilost osoby k nakládání s výbušninami posuzuje v případě zaměstnance lékařským posudkem lékař závodní preventivní péče 18a), v ostatních případech praktický lékař poskytující primární péči 18b). (5) Zdravotní způsobilost osoby k nakládání s výbušninami posuzuje a lékařský posudek vydává v případě zaměstnance poskytovatel pracovně lékařských služeb 18a), v ostatních případech registrující poskytovatel poskytující zdravotní služby v oboru všeobecné praktické lékařství 18b). (6) Odbornou způsobilost osob k nakládání s výbušninami, s výjimkou činností uvedených v 35, posuzuje organizace, u které jsou tyto osoby v pracovním nebo v jiném smluvním poměru. Organizace je povinna tyto osoby předem prokazatelně seznámit s vlastnostmi látek, se kterými se pracuje, z hlediska jejich výbuchové a požární bezpečnosti a hygienické ochrany v rozsahu nutném k bezpečnému provádění prací. Odbornou způsobilost ostatních osob k nakládání s výbušninami posuzuje obvodní báňský úřad příslušný podle místa bydliště těchto osob, pokud tyto osoby nejsou držiteli oprávnění podle a) Zákon č. / Sb., o specifických zdravotních službách Zákon č. / Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů 1. (1) Komory a) dbají, aby členové komor vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komor, b) zaručují odbornost svých členů a potvrzují splnění podmínek k výkonu lékařského, stomatologického a lékárnického povolání podle zvláštních předpisů, c) posuzují a hájí práva a profesní zájmy svých členů d) chrání profesní čest svých členů, e) vede seznam členů. (2) Komory jsou oprávněny 2

3 - 3 - a) účastnit se jednání při tvorbě sazebníků lékařských výkonů, při tvorbě cen léků, léčivých přípravků a sazebníků ostatních služeb poskytovaných lékárnami, b) účastnit se výběrových řízení při obsazování vedoucích míst ve zdravotnictví, c) stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů a k výkonu funkce odborných zástupců podle zvláštního předpisu a vedoucích lékařů a primářů v nestátních zdravotnických zařízeních u poskytovatelů zdravotních služeb, d) vydávat osvědčení o splnění podmínek podle písmena c), e) řešit stížnosti na výkon povolání svých členů v rozporu s odstavcem 1 písm. a), f) uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem, g) vyžadovat od svých členů doklady spojené s výkonem povolání, h) vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékařů, stomatologů a lékárníků, ch) účastnit se provádění specializačních zkoušek, i) vydávat pro členy komor závazná stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotní péče zdravotních služeb a ve zdravotnickém výzkumu, j) vykonávat další činnosti, pokud tak stanoví zvláštní zákon. (3) Proti rozhodnutí komory ve věcech podle odstavce 2 písm. d) lze podat opravný prostředek. (4) O opravném prostředku rozhoduje soud 1) (1) Každý lékař, který vykonává na území České republiky lékařské povolání v léčebné a preventivní péči, musí být členem České lékařské komory. (2) Každý lékař, který vykonává na území České republiky povolání stomatologa, musí být členem České stomatologické komory. 3 (3) Absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který vykonává své povolání v lékárenském zařízení poskytujícím lékárenskou péči na území České republiky, musí být členem České lékárnické komory. 6a (1) Komora zapíše na základě oznámení Ministerstva zdravotnictví do seznamu členů a) státního příslušníka členského státu Evropské unie, b) občana smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru 1a) nebo Švýcarské konfederace 1b), c) rodinného příslušníka občana členského státu Evropské unie 1c) nebo rodinného příslušníka osoby uvedené pod písmenem b), pokud má na území České republiky právo pobytu, d) státního příslušníka nečlenského státu Evropské unie, který je držitelem dokladu potvrzujícího přiznání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky 1d), e) rodinného příslušníka osoby uvedené pod písmenem d), má-li tento rodinný příslušník povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky 1e), f) státního příslušníka nečlenského státu Evropské unie, který je držitelem dokladu potvrzujícího přiznání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta

4 - 4 - v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, má-li povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky 1d), g) rodinného příslušníka osoby uvedené pod písmenem f), má-li tento rodinný příslušník povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky 1e), h) osobu, které byl na území České republiky přiznán status doplňkové ochrany nebo postavení azylanta 1e), nebo i) rodinného příslušníka osoby uvedené pod písmenem h), má-li tento rodinný příslušník povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky 1f), který hodlá vykonávat na území České republiky soustavně zdravotnické povolání jako usazená osoba, a to po předložení rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. (2) Komora vede seznam hostujících osob. Do tohoto seznamu komora bezplatně a dočasně zapíše na základě oznámení Ministerstva zdravotnictví o výkonu zdravotnického povolání na území České republiky osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) a b), která je usazena na území jiného členského státu než České republiky a na území České republiky hodlá vykonávat zdravotnické povolání dočasně nebo příležitostně jako hostující osoba. K oznámení hostující osoba přiloží potvrzení osvědčující, že vykonává zdravotnické povolání ve státě svého usazení v souladu s jeho právními předpisy, a potvrzení osvědčující, že je držitelem dokladu o formální kvalifikaci pro výkon zdravotnického povolání; tyto doklady nesmí být při předložení starší 12 měsíců. Dočasný zápis do seznamu hostujících osob trvá po dobu poskytování zdravotnických služeb hostující osobou na území České republiky. Tento dočasný zápis se nepožaduje, pokud by to vedlo k opožděnému poskytnutí služby; v těchto případech však musí být oznámení o výkonu zdravotnického povolání na území České republiky učiněno v co nejkratší době po poskytnutí zdravotnické služby. Na tyto osoby se nevztahuje ustanovení o povinném členství ( 3). (3) Usazená osoba v žádosti o zápis do seznamu členů a Ministerstvo zdravotnictví v oznámení o výkonu zdravotnického povolání uvede jméno, příjmení, titul, datum narození, adresu pro doručování na území České republiky a adresu pro doručování na území členského stá-tu usazení, adresu zdravotnického zařízení, ve kterém hodlá vykonávat zdravotnické povolání, druh zdravotnické služby identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb a adresu zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele, v němž hodlá zdravotnické povolání vykonávat, formu a druh zdravotní služby, kterou na území České republiky hodlá vykonávat, a údaje o dosaženém vzdělání. (4) Hostující osoba je osvobozena od placení příspěvků. (5) Před zahájením disciplinárního řízení je komora povinna kontaktovat stát usazení (stát původu). Pokud tento stát nepřijme disciplinární opatření podle svého právního řádu, může komora zahájit proti hostující osobě disciplinární řízení. (6) Komora musí informovat členský stát, v němž usazená osoba byla před příchodem na území České republiky usazena nebo v němž hostující osoba je usazena, o disciplinárním postihu, který této osobě uložila. (7) Komora vydá na vyžádání usazené osoby nebo hostující osoby, která je zapsána v seznamu členů nebo v seznamu hostujících osob, potvrzení osvědčující, že tato osoba vykonává na území České republiky odbornou činnost v souladu s právními předpisy.

5 - 5 - (8) Komory jsou povinny bezplatně sdělovat Ministerstvu zdravotnictví ze seznamu členů nebo ze seznamu hostujících osob údaje potřebné pro účely státních statistických zjišťování podle zvláštního právního předpisu 1g). (9) Seznam členů a seznam hostujících osob je veřejně přístupný, s výjimkou údajů o datu narození, adrese pro doručování na území České republiky a adrese pro doručování na území členského státu usazení. Údaje o rodném čísle, trvalém pobytu a o adrese pro doručování na území České republiky jsou přístupné Ministerstvu obrany pouze za účelem zajištění obrany státu podle zvláštního právního předpisu 1h). (10) Na zpracování údajů ze seznamu členů a ze seznamu hostujících osob se vztahuje zvláštní právní předpis 1h). (11) Uchazeč o zápis do seznamu členů komory, který nebyl komorou zapsán do seznamu členů, nebo není-li zápis proveden včas, má právo domáhat se ochrany u soudu. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (1) Živností není: 3 a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě, b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory, 2) c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu, 2a) d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, 2b) e) provádění archeologických výzkumů. 2c) (2) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob: a) lékařů, zubních lékařů a farmaceutů 2d), nelékařských zdravotnických pracovníků 2e) při poskytování zdravotní péče zdravotních služeb a přírodních léčitelů, b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární asanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat, 3) c) advokátů, 4) notářů 5a) a patentových zástupců 6) a soudních exekutorů, 6a) d) znalců a tlumočníků, 7) e) auditorů 8) a daňových poradců, 8a) f) burzovních dohodců 8b), g) zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů 9) a rozhodců při rozhodování majetkových sporů, 9a) h) úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, 10) i) autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři, 10a) j) autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání 10b).

6 - 6 - (3) Živností dále není: a) činnost bank, 11) institucí elektronických peněz 11a), provozovatelů platebních systémů 11b), činnost osob provádějících nebo zprostředkovávajících převody peněžních prostředků 11c), činnost osob podnikajících na základě registrace ke směnárenské činnosti 11d), činnost osob podnikajících na základě devizové licence 11d), pojišťoven, 12) zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a odpovědných pojistných matematiků, 12) penzijních fondů, 12a) spořitelních a úvěrních družstev, 12b) komoditních burz 8b), organizátorů regulovaných trhů 13b), obchodníků s cennými papíry 13b) a jejich vázaných zástupců 13b) a činnost osob zabývajících se kolektivním investováním 13) a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry, 13a) činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem 13b) a jejich vázaných zástupců 13b), b) pořádání loterií a jiných podobných her, 14) c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem, 15) d) výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu, 16) e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče, f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami, g) námořní doprava a mořský rybolov, 17) h) provozování dráhy a drážní dopravy, 18) i) vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu, 19) j) výzkum, výroba a distribuce léčiv, 20) k) zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona, 21) l) činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví, 22) m) zahraniční obchod s vojenským materiálem, 22a) n) výkon inspekce práce 22b), o) provozování rozhlasového a televizního vysílání, 23) p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb, r) zprostředkování zaměstnání, 23a) s) provozování stanic technické kontroly, 23c) t) výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu, 23d) u) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami, 23e) v) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb, 23f) x) činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů 23h) vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny, y) výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu, 23i) z) vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států, 23j)

7 - 7 - aa) provozování pohřebišť, 23k) ab) činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu, 23l) ac) nakládání s vysoce rizikovým a rizikovým biologickým agens a toxinem, 23m) ad) provozování zoologických zahrad na základě licence vydané Ministerstvem životního prostředí, 23n) ae) archivnictví, 23o) af) poskytování sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu 23p), ag) činnost autorizovaných osob, oprávněných ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání dílčí kvalifikace podle zvláštního zákona 23q), ah) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, ai) poskytování zdravotních služeb 52). 52) Zákon č. / Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 8 Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů (1) Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a pro účely poskytnutí dávek a mimořádných výhod podle jiných právních předpisů9b) při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách. Za tím účelem posuzují a) invaliditu a změnu stupně invalidity, a jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, také skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; tato podmínka je splněna, pokud pracovní úraz nebo nemoc z povolání je jedinou nebo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, b) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost, c) zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, d) zda si fyzická osoba může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu příjem vlastní prací, e) zda jde o fyzickou osobu těžce zdravotně postiženou a druh a stupeň tohoto postižení pro účely poskytnutí mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu, příspěvku na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže, příspěvku na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu, f) zda jde pro účely dávek státní sociální podpory o fyzickou osobu dlouhodobě těžce zdravotně postiženou, dlouhodobě zdravotně postiženou nebo o dítě dlouhodobě nemocné, g) stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči. (2) Okresní správa sociálního zabezpečení provede zjišťovací lékařskou prohlídku na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán. (3) Okresní správa sociálního zabezpečení provede kontrolní lékařskou prohlídku

8 - 8 - a) v termínu určeném při předchozím posouzení okresní správou sociálního zabezpečení na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek žádán, b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, c) z podnětu orgánu sociálního zabezpečení nebo správního orgánu, na základě jehož žádosti provedla okresní správa sociálního zabezpečení zjišťovací lékařskou prohlídku; v těchto případech je okresní správa sociálního zabezpečení povinna informovat příslušný orgán o výsledku posouzení, d) z podnětu orgánu pomoci v hmotné nouzi, jde-li o prokázání trvání invalidity třetího stupně pro účely řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi a již uplynula platnost posudku; v těchto případech je okresní správa sociálního zabezpečení povinna informovat orgán pomoci v hmotné nouzi o výsledku posouzení, e) z podnětu Úřadu práce České republiky, jde-li o ověření skutečnosti, zda fyzická osoba je osobou se zdravotním postižením; v těchto případech je okresní správa sociálního zabezpečení povinna informovat Úřad práce České republiky o výsledku posouzení, nebo f) z podnětu fyzické osoby, která byla uznána invalidní, avšak její žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula platnost posudku, jde-li o prokázání, že je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti (4) Úkoly okresní správy sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 může plnit pouze lékař. (5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí a) místem trvalého pobytu fyzické osoby na území České republiky, popřípadě místem pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; nemá-li fyzická osoba takový pobyt na území České republiky, řídí se místní příslušnost místem, kde se na území České republiky obvykle zdržuje, nebo b) sídlem věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen věznice ), je-li fyzická osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby. (6) Na žádost fyzické osoby, jejíž zdravotní stav má být posouzen, nebo s jejím souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavce 5 požádat o posouzení této osoby okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu je tato osoba zaměstnána nebo se v něm dlouhodobě zdržuje, popřípadě je v ústavní péči zdravotnického zařízení hospitalizována ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo jsou jí poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb nebo je jí poskytováno vzdělávání pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením9c), anebo okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu je zdravotnické zařízení, ve kterém je posuzované osobě poskytována zdravotní péče se nachází zdravotnické zařízení poskytovatele, který posuzované osobě poskytuje zdravotní služby, pokud zdravotní stav posuzované osoby vyžaduje vzhledem k charakteru nemoci posouzení tímto zdravotnickým zařízením poskytovatelem zdravotních služeb. (7) Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče. (8) Při posuzování podle odstavce 1 vychází okresní správa sociálního zabezpečení zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní úkoly okresní správy sociálního zabezpečení podle

9 - 9 - odstavce 1, a z podkladů stanovených jinými právními předpisy9d). Při posuzování podle odstavce 1 lze vycházet také z podkladů vypracovaných lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení; při posuzování souvislosti vzniku invalidity s pracovním úrazem nebo s nemocí z povolání vychází též ze záznamu o úrazu a z posudku, kterým se uznává nemoc z povolání. (9) Česká správa sociálního zabezpečení posuzuje invaliditu a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost pro účely řízení o námitkách ( 88). Rozhoduje-li o důchodu orgán sociálního zabezpečení uvedený v 9 odst. 1, vydává Česká správa sociálního zabezpečení posudky podle věty první na základě žádosti tohoto orgánu. Úkoly České správy sociálního zabezpečení podle věty první může plnit pouze lékař. Z posuzování podle věty první je vyloučen lékař, který tutéž věc posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni řízení. (10) Okresní správa sociálního zabezpečení předá nebo zašle občanu do 7 dnů stejnopis posudku vydaného podle odstavce 1 písm. a); náležitosti tohoto posudku stanoví prováděcí právní předpis. Společná ustanovení o orgánech sociálního zabezpečení 11 (1) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od státních orgánů, zdravotních pojišťoven, 73c) zdravotnických zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, 33) jakož i zaměstnavatelů pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení a úrazového pojištění a pro plnění úkolů vyplývajících pro orgány sociálního zabezpečení z práva Evropských společenství 73d) a z mezinárodních smluv; státní orgány, zdravotní pojišťovny, 73c) zdravotnická zařízení poskytovatelé zdravotních služeb 33) a zaměstnavatelé jsou povinni v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět, a to do 30 dnů ode dne vyžádání; státní orgány a zdravotní pojišťovny mohou sdělení poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Příslušné úřady pověřené vedením matrik jsou povinny písemně sdělovat České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí občanů starších 15 let a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky. Povinnost podle věty první plní tyto úřady zasláním opisu úmrtního listu. (3) Ministerstvo poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro plnění úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství 73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení potřebné údaje o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a datu přiznání a výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno vyžadovat od Státního zdravotního ústavu 33b) údaje o pracovních úrazech a nemocech z povolání potřebné pro plnění úkolu uvedeného ve větě první; Státní zdravotní ústav je povinen této žádosti ministerstva vyhovět a údaje bezplatně zaslat ministerstvu do 30 dnů ode dne vyžádání. (4) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vzájemně si sdělovat údaje potřebné k plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství 73d) a mezinárodních smluv a k provádění sociálního

10 zabezpečení. Dožádaný orgán sociálního zabezpečení je povinen žádosti jiného orgánu sociálního zabezpečení vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne vyžádání, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Orgány sociálního zabezpečení a živnostenské úřady si v mezích své působnosti vzájemně předávají údaje potřebné k provádění sociálního zabezpečení u osob uvedených v 10a odst. 1. Tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup. 16 Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a zdravotnických zařízení Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a poskytovatelů zdravotních služeb (1) Zdravotnická zařízení jsou povinna Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni za úhradu na žádost příslušného orgánu sociálního zabezpečení při posuzování podle 4 odst. 2 a 8 a) provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby v rozsahu vyžádaného zdravotního výkonu, b) zpracovat lékařské podklady ve vyžádaném rozsahu, jichž je třeba k posouzení zdravotního stavu fyzické osoby zpracovat bez souhlasu posuzované fyzické osoby lékařské podklady ve vyžádaném rozsahu, jichž je třeba k posouzení jejího zdravotního stavu. (2) Zdravotnická zařízení jsou povinna Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni bezplatně lékaři, který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení podle 4 odst. 2 nebo 8, na jeho žádost a) sdělit informace potřebné pro posouzení zdravotního stavu fyzické osoby sdělit bez souhlasu posuzované fyzické osoby informace ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě, které jsou potřebné pro posouzení jejího zdravotního stavu, b) umožnit nahlížení do zdravotnické dokumentace a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit zdravotnickou dokumentaci v rozsahu potřebném pro posouzení zdravotního stavu fyzické osoby umožnit bez souhlasu posuzované fyzické osoby nahlížení do zdravotnické dokumentace, která je o ní vedena a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit tuto zdravotnickou dokumentaci v rozsahu potřebném pro posouzení jejího zdravotního stavu. (3) Zdravotnické zařízení Poskytovatelé zdravotních služeb plní povinnosti podle odstavce 1 ve lhůtě určené orgánem sociálního zabezpečení a povinnosti podle odstavce 2 ve lhůtě určené lékařem uvedeným v odstavci 2, a není-li tato lhůta určena, do 15 dnů ode dne, kdy obdrželo žádost. (4) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami 50f) a jinými právními předpisy50g). Úhradu poskytne orgán sociálního zabezpečení, který si provedení výkonu vyžádal, a to na základě vyúčtování předloženého

11 zdravotnickým zařízením poskytovatelem zdravotních služeb; to platí obdobně i pro náhradu poštovného za zaslání zdravotnické dokumentace podle odstavce 2. (5) Zdravotnická služba Vězeňské služby spolupůsobí v řízení o invaliditě odsouzeného. (6) Uznávání nemocí z povolání 70) pro účely důchodového pojištění a pro účely zvláštních zákonů 71) provádějí určená zdravotnická zařízení poskytovatelé pracovně lékařských služeb určení podle zákona o specifických zdravotních službách 75) ; seznam těchto zařízení a bližší úpravu postupu při uznávání nemocí z povolání stanoví vyhláškou Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí. 75) Zákon č. / Sb., o specifických zdravotních službách. 16a nadpis vypuštěn (1) Na postup při vydání posudku podle 4 odst. 2 a 8 odst. 1 až 8 se použije část čtvrtá správního řádu, s výjimkou ustanovení 15 odst. 2 až 4, 134, 156 odst. 2 a 158 odst. 2 správního řádu; obdobně přitom platí ustanovení 17 a 38 správního řádu. (2) Lhůta pro vydání posudku podle 4 odst. 2 činí 60 dnů a pro vydání posudku podle 8 odst. 1 činí 45 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu neprodleně tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší; lhůta pro vydání posudku podle 8 odst. 9 činí 60 dnů. (3) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu zašle orgánu, který o posouzení požádal, pouze ty části posudku, které neobsahují údaje o zdravotním stavu posuzované fyzické osoby. (4) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu podle 4 odst. 2 nebo 8 je oprávněn vyzvat posuzovanou fyzickou osobu, aby a) se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly příslušného orgánu sociálního zabezpečení, popřípadě, jde-li o posuzování podle 8 odst. 1, lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení, b) se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu v určeném zdravotnickém zařízení u určeného poskytovatele zdravotních služeb nebo jinému odbornému vyšetření, c) předložila zdravotnickému zařízení poskytovateli zdravotních služeb uvedenému ve výzvě lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jí byly vydány, nebo d) sdělila a doložila další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytla jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku; posuzovaná fyzická osoba je povinna výzvě vyhovět. (5) Nepodrobí-li se posuzovaná fyzická osoba vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření podle odstavce 4 písm. a) a b) anebo odmítne poskytnout součinnost podle odstavce 4 písm. c) a d), sdělí orgán sociálního zabezpečení příslušný

12 k posouzení zdravotního stavu tuto skutečnost neprodleně orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán. (6) Ustanovení 8 odst. 10 platí obdobně pro posudkovou komisi. ČÁST PÁTÁ Pokuty 54 (1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v 12 písm. d), 13 odst. 2 části věty za středníkem, 48 a 48b může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. (2) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v 11 odst. 1 části věty za středníkem, 12 písm. d), 13 odst. 2 části věty za středníkem, a 15 větě druhé může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pokutu až do výše Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. (3) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v 16 odst. 1 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zdravotnickému zařízení poskytovateli zdravotních služeb pokutu až do výše Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše Kč. (4) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených v 35a odst. 4, 37 až 43 a 83 odst. 2 tohoto zákona a čl. II bodu 1 zákona č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pokutu až do výše Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše Kč. (5) Za nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené v 12 písm. f) může okresní správa sociálního zabezpečení uložit občanu pokutu až do výše Kč. (6) Za nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené v 52 odst. 3 může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit občanu dobrovolně účastnému důchodového pojištění pokutu až do výše Kč. (7) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, byla-li zaměstnavateli za totéž nesplnění nebo porušení povinnosti uložena již pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle jiných právních předpisů, nebo jde-li o orgán, popřípadě útvar provádějící sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených sil. (8) Výnos z pokut ukládaných orgány sociálního zabezpečení podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

13 a (1) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů a dalších právnických nebo fyzických osob, správních úřadů, cizozemských nositelů nemocenského, důchodového, zdravotního nebo úrazového pojištění (zabezpečení), o dobu, po kterou zdravotnická zařízení poskytovatelé zdravotních služeb plní povinnosti podle 16 odst. 1 věty první ve lhůtě stanovené orgánem sociálního zabezpečení, a o dobu, kterou orgán sociálního zabezpečení stanovil tomu, kdo podání učinil, k odstranění nedostatků podání. (2) Orgán sociálního zabezpečení může řízení podle tohoto zákona přerušit též na dobu odpovídající lhůtě, kterou stanovil k odstranění nedostatků podání. (3) O prominutí zmeškání lhůty uvedené v 85 odst. 2 větě druhé lze požádat kdykoli. 116d Výplata důchodů při ústavní péči ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Výplata důchodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče (1) Pokud pobyt poživatele důchodu v ústavní péči ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče trvá déle než 1 kalendářní měsíc nebo lze-li předpokládat, že tento pobyt bude trvat déle než uvedenou dobu, může poživatel důchodu, vyplácí-li se mu důchod v hotovosti, požádat o výplatu důchodu do tohoto zdravotnického zařízení. (2) Poživatel důchodu zasílá písemnou žádost o výplatu důchodu do zdravotnického zařízení, kde je v ústavní péči, prostřednictvím zdravotnického zařízení kterékoli provozovně držitele poštovní licence. V žádosti musí být uvedeno jméno a příjmení poživatele důchodu, jeho rodné číslo, místo trvalého pobytu a adresa zdravotnického zařízení, na kterou má být důchod vyplácen; zdravotnické zařízení potvrzuje na této žádosti, že pobyt poživatele důchodu v ústavní péči zdravotnického zařízení trvá nebo bude trvat déle než 1 kalendářní měsíc, a správnost adresy, na kterou má být výplata důchodu poukazována. Žádost se podává na tiskopisu vydaném držitelem poštovní licence. Na základě této žádosti vyplácí provozovna držitele poštovní licence důchod na adresu zdravotnického zařízení. (2) Poživatel důchodu zasílá písemnou žádost o výplatu důchodu do zdravotnického zařízení lůžkové péče, prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb kterékoli provozovně držitele poštovní licence. V žádosti musí být uvedeno jméno a příjmení poživatele důchodu, jeho rodné číslo, místo trvalého pobytu, adresa poskytovatele zdravotních služeb uvedeného ve větě první a adresa zdravotnického zařízení, do kterého bude výplata důchodu zasílána, jestliže není totožná s adresou poskytovatele; poskytovatel zdravotních služeb potvrzuje na této žádosti, že pobyt poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, trvá nebo bude trvat déle než 1 kalendářní měsíc, a správnost adresy, na kterou má být výplata důchodu poukazována. Žádost se podává na tiskopisu vydaném držitelem poštovní licence. Na základě této žádosti vyplácí provozovna držitele poštovní licence důchod, na adresu uvedenou v žádosti. (3) Zdravotnické zařízení je povinno Poskytovatel zdravotních služeb je povinen

14 a) po dobu ústavní péče hospitalizace poživatele důchodu převzít na základě žádosti uvedené v odstavci 2 důchod vyplacený do tohoto zdravotnického zařízení a předat tento důchod jeho poživateli bezprostředně po jeho obdržení, b) přijatý důchod nebo jeho část uložit, jestliže o to poživatel důchodu požádá nebo není-li poživatel důchodu schopen důchod převzít, c) částky přijatého důchodu poživateli důchodu na jeho žádost písemně vyúčtovat, d) oznámit do 8 dnů provozovně držitele poštovní licence, která poukazuje výplatu důchodu do zdravotnického zařízení, ukončení pobytu poživatele důchodu v ústavní péči zdravotnického zařízení ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče; v případě úmrtí poživatele důchodu je zdravotnické zařízení povinno je poskytovatel zdravotních služeb povinen provozovně držitele poštovní licence neprodleně vrátit i částky důchodu přijaté po úmrtí poživatele důchodu. (4) Za škodu na částkách důchodu, který byl do zdravotnického zařízení pro poživatele důchodu vyplacen, nebo které zdravotnické zařízení uložilo, odpovídá zdravotnické zařízení poživateli důchodu podle občanského zákoníku 34a). (4) Za škodu na částkách důchodu, který byl pro poživatele důchodu vyplacen a poskytovatelem zdravotních služeb převzat k předání poživateli důchodu nebo k uložení, odpovídá poživateli důchodu poskytovatel zdravotních služeb podle občanského zákoníku 34a). Zákon č. 257/1992 Sb., o soudních poplatcích za řízení u Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a u vojenských soudů (1) Od poplatků jsou odvozeny: 4 Osvobození od poplatků a) Česká a Slovenská Federativní Republika, Česká republika a Slovenská republika; b) obce a městské části v hlavním městě České a Slovenské Federativní Republiky v Praze a v hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě v případech, kdy se poplatný úkon týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen; c) rozpočtové organizace a nadace; d) diplomatická zastupitelství cizích států, je-li zaručena vzájemnost; e) fyzické a právnické osoby na základě mezinárodních smluv nebo dohod, kterými je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána. (2) Od poplatků jsou dále osvobozeny poplatné úkony: a) ve věcech nemocenského pojištění, zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení a poskytování zdravotní péče zdravotních služeb; b) ve věcech náhrad škod způsobených nezákonným rozhodnutím anebo nesprávným úředním postupem; c) ve věcech volebních stížností;

15 d) ve sporech o pravomoc mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími nebo orgány státní správy druhé republiky, jakož i mezi soudy, státními notářstvími a federálními orgány státní správy; e) o určení příslušnosti soudu, jde-li o věc, která patří do pravomoci československého soudu, ale chybějí podmínky místní příslušnosti nebo je nelze zjistit; f) ve věcech soudních rehabilitací podle zvláštních předpisů 1). Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů 11 (1) Ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ( 9 odst. 6), je povinen zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy tohoto zákona, je-li odnímána zemědělská půda nebo půda dočasně neobdělávaná ( 1 odst. 2) a) trvale pro účely, kterými bude provedena nevratná změna znemožňující zemědělské využití zemědělského půdního fondu; pro účely tohoto zákona se tím rozumí umístění stavby pevně spojené s pozemkem, důlního či těžebního díla (lomu, dolu, otvírky pro těžbu štěrkopísku apod.) nebo provedení terénní úpravy, která vyžaduje skrývku půdy na dotčených pozemcích, b) dočasně ( 9 odst. 3). (2) O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu v návaznosti na pravomocné rozhodnutí vydané podle zvláštních předpisů. 6) Část odvodů ve výši 40 % je příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky 3). Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. (3) Odvody za trvale odnímanou půdu (odstavec 1 písm. a)) se nepředepisují, jde-li o odnětí půdy pro a) stavby zemědělské prvovýroby, pro výstavbu zemědělských účelových komunikací, pro zřizování rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže a pro uskutečňování investic do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační zařízení apod.), b) výstavbou objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod, c) komunikace, nádvoří, zpevněné plochy a zeleň při bytové výstavbě a pro výstavbu občanského a technického vybavení, d) účely vyjmenované v 9 odst. 2. (4) Pro účely tohoto zákona se za investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti považují stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny. (5) Odvody za dočasně odnímanou půdu [odstavec 1 písm. b)] se nepředepisují, je-li zemědělská půda odnímána pro pěstování vánočních stromků nebo dřevin pěstovaných pro energetické účely.

16 (6) Odvody za trvalé odnětí půdy se nepředepíší též v případech odnětí pro stavby pro bydlení v zastavitelných plochách vymezených územním plánem nebo zásadami územního rozvoje 6). (7) Za stavby občanského vybavení se pro účely výpočtu odvodů za odnětí půdy považují stavby škol všech typů, mateřské školy, kina, divadla, kulturní domy, výstavní síně, nemocnice, polikliniky, zdravotní zařízení a střediska zdravotnická zařízení, ústavy sociální péče včetně ústavů pro mládež, jesle, dětské domovy, stavby církevní (kaple, kostely, modlitebny) a hřbitovy. (8) Za stavby zemědělské prvovýroby, pro které se nepředepíší odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, se nepovažují stavby vázané na chov zvířat, které slouží jiným účelům, např. sportovním (dostihová dráha, výcviková hala apod.). (9) Je-li půda trvale odnímána ze zemědělského půdního fondu za podmínky, že po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivovány zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy, odvody se platí jako u dočasného odnětí. (10) Odvody za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se platí jednorázově, s výjimkou případů uvedených v odstavci 4 ). Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů 4 Osvobození od daně (1) Od daně z pozemků jsou osvobozeny a) pozemky ve vlastnictví státu, b) pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, c) pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost, d) pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky, 6) e) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou nebo její částí sloužící k vykonávání náboženských obřadů církví a náboženských společností státem uznaných, 8) dále se stavbou nebo její částí sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností, f) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů 9) a obecně prospěšných společností, g) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením, poskytování péče o děti do 3 let věku na základě živnostenského oprávnění, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním předpisem, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým zařízením uvedeným v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, zařízením sociální péče, 10) nadacím a se

17 stavbou památkových objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem kultury České republiky, h) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí, stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky, i) pozemky, na nichž jsou zřízeny hřbitovy, 1) j) pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny 11) s výjimkou národních parků a chráněných krajinných oblastí; v národních parcích a chráněných krajinných oblastech pozemky zařazené do jejich I. zóny, k) pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech, pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupně 12) a pozemky ostatních ploch, 1) které nelze žádným způsobem využívat, l) pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť, 1) m) zemědělské pozemky na dobu pěti let a lesní pozemky na dobu 25 let, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním vráceny zemědělské nebo lesní výrobě, n) na dobu pěti let od nabytí účinnosti tohoto zákona zemědělské pozemky a do výměry 10 ha pozemky hospodářských lesů vydané vlastníkům na základě zvláštního předpisu, 13) a to i v případech, kdy za tyto pozemky byly přiděleny pozemky náhradní, pokud na nich vlastníci nebo osoby blízké 14) sami hospodaří a nedošlo k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké, 14) o) pozemky určené pro veřejnou dopravu, p) části pozemků, na kterých jsou zřízeny měřické značky, signály a jiná zařízení geodetických bodů, 15) a pásy pozemků v lesích, vyčleněné pro rozvody elektrické energie a topných plynů, 16) r) pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol, 16c) které slouží k uskutečňování s) akreditovaných studijních programů, t) zrušeno u) pozemky ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu, v) pozemky ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí, w) pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou; pokud obec uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodí, toto osvobození se nevztahuje na pozemky v zastavěném území 16d) nebo v zastavitelné ploše 16d) obce, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, ve které současně vymezí tyto pozemky jejich parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží. (2) Pozemkem tvořícím jeden funkční celek se stavbou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce stavby. (3) Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány; jsou-li tyto pozemky pronajaty obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. e) až g), l), r), t) a u) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány. (4) Poplatník daně uplatní nárok na osvobození od daně z pozemků podle odstavce 1 písm. e) až h), j), k), m), n), p), r), u) a v) v daňovém přiznání. (5) Při uplatnění nároku na osvobození podle odstavce 1 písm. n) doloží poplatník daně samostatné provozování zemědělské výroby na zemědělské půdě zápisem do evidence podle zvláštních předpisů. 16a)

18 (6) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje i na část pozemku. (1)Od daně ze staveb jsou osvobozeny 9 Osvobození od daně a) stavby ve vlastnictví státu, b) stavby ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, c) stavby ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost, d) stavby, byty a samostatné nebytové prostory spravované Pozemkovým fondem České republiky, e) stavby ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných, 8) sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností, f) stavby ve vlastnictví sdružení občanů 9) a obecně prospěšných společností, g) nové stavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob nebo byty ve vlastnictví fyzických osob v nových stavbách obytných domů, pokud tyto stavby nebo byty slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých, a to na dobu 15 let počínaje rokem následujícím po roce, v němž 1. nové stavby začaly být způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu, 2. pro nové stavby byl vydán kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí. h) do zdaňovacího období roku 2007 včetně, obytné domy vrácené do vlastnictví fyzickým osobám z titulu restituce podle zvláštních předpisů, 18) pokud nedošlo k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké, i) do zdaňovacího období roku 2007 včetně, obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, pokud byly postaveny do roku 1948 a je v nich buď nadpoloviční většina nájemních bytů, nebo byty v nich byly nejméně 15 let obsazeny též jinými uživateli než vlastníkem a osobami mu blízkými podle dřívějších zákonů o hospodaření s byty a s přikázaným nájemným, pokud nedošlo od roku 1948 k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké, j) do zdaňovacího období roku 2002 včetně, byty převedené do vlastnictví fyzických osob z vlastnictví státu, obcí a družstev podle zvláštního právního předpisu, 5a) pokud nedošlo k dalšímu převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než na osoby blízké, k)stavby sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním předpisem, státním archivům, knihovnám, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, nadacím, občanským sdružením zdravotně postižených občanů a dále stavby památkových veřejně přístupných objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem kultury České republiky, k) stavby památkových veřejně přístupných objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky a Ministerstva kultury České republiky, a dále stavby sloužící 1. školám a školským zařízením, 2. poskytování péče o děti do 3 let věku na základě živnostenského oprávnění, 3. muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním

19 právním předpisem, 4. státním archivům, knihovnám, 5. zdravotnickým zařízením uvedeným v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 6. zařízením sociální péče, 7. nadacím, občanským sdružením zdravotně postižených občanů, l) stavby sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy, m)stavby sloužící výlučně k účelům zlepšení stavu životního prostředí stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky, n) obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají příspěvek na živobytí nebo jsou osobou společně posuzovanou s osobou, která příspěvek na živobytí pobírá 18b) a jsou držiteli průkazů ZTP a ZTP/P, a to v rozsahu, v jakém slouží k jejich trvalému bydlení, o) stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají příspěvek na živobytí nebo jsou osobou společně posuzovanou s osobou, která příspěvek na živobytí pobírá 18b) a jsou držiteli průkazu ZTP, a stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví držitelů průkazu ZTP/P, p) stavby kulturních památek 18c) na dobu osmi let, počínaje rokem následujícím po vydání stavebního povolení na stavební úpravy prováděné vlastníkem, r) stavby na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální, biomasy, anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení, s)zrušeno t)stavby ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu, u)stavby ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí, v)stavby ve vlastnictví veřejných vysokých škol. (2) Podléhá-li osvobození podle odstavce 1 pouze část stavby, zjistí se nárok na osvobození z poměru, v jakém je podlahová plocha nadzemní části stavby podléhající osvobození k celkové podlahové ploše nadzemních částí stavby. (3) Osvobození podléhají též byty a samostatné nebytové prostory splňující podmínky pro osvobození podle odstavce 1 písm. a) až c), e), f), h), i), k) až n), p), r), t), u) a v), není-li dále stanoveno jinak. (4) Osvobození od daně ze staveb podle odstavce 1 písm. g) až i) nepodléhají nebytové prostory staveb sloužící výlučně k podnikatelské činnosti. (5) Stavby, s výjimkou staveb obytných domů, a samostatné nebytové prostory uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány; jsou-li pronajaty obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Stavby, byty nebo samostatné nebytové prostory uvedené v ustanovení odstavce 1 písm. e), f), u) a v) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány. (6) Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně ze staveb podle odstavce 1 písm. e) až k), m) až r), u) a v) v daňovém přiznání.

20 Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů 20 (1) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku a) Českou republikou nebo jiným členským státem Evropské unie, Norskem a Islandem (dále jen jiný evropský stát ), jakož i bezúplatné poskytnutí majetku Českou republikou, s výjimkou bezúplatně nabytých povolenek, či nabytí majetku od jiného evropského státu, b) územním samosprávným celkem a jím zřízenou příspěvkovou organizací, dobrovolným svazkem obcí, veřejnou výzkumnou institucí, veřejnou vysokou školou veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením nebo Regionální radou regionu soudržnosti, má-li právnická osoba sídlo v tuzemsku, c) právnickou osobou se sídlem na území jiného evropského státu, je-li právní forma a předmět činnosti obdobný právní formě a předmětu činnosti právnické osoby uvedené v písmenu b). (2) Od daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny a) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem při likvidaci státních podniků, 3) akciových společností s plnou majetkovou účastí státu nebo Pozemkového fondu České republiky a společností s ručením omezeným s plnou majetkovou účastí státu, b) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné podle rozhodnutí valné hromady a schválené vládou České republiky, c) převody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu související s přímým prodejem v rámci rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona, 4) d) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s rozdělováním a slučováním obcí nebo se změnami jejich území podle zvláštních předpisů, 5) e) převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví obcí do vlastnictví dobrovolných svazků obcí (dále jen svazek ) vytvořených podle zvláštního zákona, 6) a dále z vlastnictví svazků do vlastnictví obcí, které byly či jsou ve svazku sdruženy a které byly předchozími vlastníky převáděných nemovitostí, f) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem mezi zřizovateli veřejných výzkumných institucí a veřejnými výzkumnými institucemi nebo mezi zřizovateli veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení a veřejnými neziskovými ústavními zdravotnickými zařízeními, g) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem při provádění reorganizace v rámci insolvenčního řízení, jde-li o vydání části dlužníkových aktiv věřitelům nebo o převod dlužníkových aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast. (3) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví České republiky, pokud s majetkem státu hospodaří organizační složky státu, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, státní příspěvkové organizace, státní fondy nebo Česká konsolidační agentura, jakož i převody nebo přechody vlastnictví k nemovitostem na Českou republiku. (4) Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku a) právnickými osobami se sídlem v České republice založenými nebo zřízenými k zabezpečování činnosti v oblasti kultury, školství, vědy, výzkumu, vývoje a vzdělávání,