MÌSÍÈNÍK PRO KULTURNÍ A SPOLEÈENSKÝ ŽIVOT DOBRUŠSKA

Transkript

1 MÌSÍÈNÍK PRO KULTURNÍ A SPOLEÈENSKÝ ŽIVOT DOBRUŠSKA X 2015

2 Dobruška pøed sto lety... Èp. 11 na námìstí F. L. Vìka

3 Dobrušský zpravodaj str. 1 Øíjnová setkání ve Spoleèenském centru Kinì 70 Mìsíc øíjen je již po nìkolik let èasem, kdy se ve Spoleèenském centru Kinì 70 odehrávají dvì významné akce. První z nich probìhne ve støedu 7. øíjna od 15 hodin v malém sále a setkají se na ní dobrušští senioøi se starostou a dalšími pøedstaviteli mìsta Dobrušky. Dozvìdí se novinky o dìní ve mìstì, zhlédnou film Dobrušský kaleidoskop , vyslechnou také informace øeditele Okresního øeditelství Policie ÈR plk. JUDr. Zdeòka Hlaváèka a v besedì se budou moci zeptat na všechno, co je v dìní našeho mìsta zajímá. Pro každého úèastníka je pøipraven dárek a nebude chybìt ani malé obèerstvení. Srdeènì zváni jsou všichni dobrušští senioøi a vstup je samozøejmì volný. Druhé setkání se pøipravuje na úterý 20. øíjna a zaène v 19 hodin. Letos již po šesté se ve velkém sále bude konat slavnostní veèer s pestrým kulturním programem. Vystoupí Ženský pìvecký sbor Vlasta, dìtská taneèní skupina Melounci, bude promítnuta rozšíøená verze Dobrušského kaleidoskopu a pøedána mìstská ocenìní a medaile tìm, kteøí se o rozvoj našeho mìsta zasloužili. Ocenìni budou rovnìž nejlepší žáci základních a støedních škol. Celý veèer bude moderovat a v závìreèné èásti ve svém recitálu vystoupí populární zpìvaèka Heidi Jankù. Vstup je volný, ale na místenky, které si mùžete od 1. øíjna vyzvednout v informaèním centru na námìstí F. L. Vìka. jm Zprávy z radnice Rada mìsta Dobrušky na svých schùzích dne 10., 26. a 31. srpna 2015 schválila objednání zabezpeèení dveøí budovy proti vstupu neoprávnìných osob do budovy mateøské školy èp. 577 v ul. Komenského, objednání autorského dozoru pøi realizaci prùzkumného vrtu Dobruška v Semechnicích, uzavøení smlouvy o dílo na zpracování matematického modelu kanalizaèní sítì mìsta Dobrušky, bezplatné zapùjèení stanu Sboru dobrovolných hasièù Køovice na 12. hasièské klání a dìtský den, projektový zámìr Cykloregion Vlastimila Moravce spojující cyklotrasou mìsta a obce Nové Mìsto nad Metují, Chlístov, Val, Dobruška, Podbøezí, Bílý Újezd, Solnice Ještìtice a uzavøení dohody o spolupráci pøi jeho budování mezi všemi výše jmenovanými mìsty a obcemi, pracovní cestu zástupcù mìsta Dobrušky do slovenského mìsta Ve¾ký Meder, pøíspìvkové organizaci Základní škola Františka Kupky pøijetí finanèního daru ve výši Kè od firmy ŠKODA AUTO, a. s., úèelovì urèeného jako pøíspìvek na dovybavení a obnovu zastaralého náøadí ve školní dílnì, objednání lokální opravy výtlukù a ulièních vpustí v ulici Køovická v Dobrušce, objednání ošetøení døevin v Archlebových sadech v Dobrušce, zaslání výzvy k podání nabídky na veøejnou zakázku malého rozsahu Vytápìní objektu èp. 187 Rýdlova vila Novomìstská ul. Dobruška a podmínky výbìrového øízení na tuto veøejnou zakázku, objednání interiérových žaluzií v ZŠ Fr. Kupky èp. 433, uzavøení smlouvy o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostøedí ÈR za úèelem poskytnutí podpory na akci Prùzkumný vrt Dobruška, pøipojení se k adopci hrobu Františka Adolfa Šuberta na Olšanských høbitovech a objednání opravy tohoto hrobu, uzavøení smlouvy

4 Dobrušský zpravodaj str. 2 o výpùjèce èásti pozemku parc. è. 2148/1 v obci a k. ú. Dobruška pro provádìní opravy hydroizolace základù bytového domu èp. 820 v Dobrušce a další usnesení. Zastupitelstvo mìsta Dobrušky na svém veøejném zasedání dne 17. srpna 2015 mimo jiné schválilo rozpoètová opatøení provedená Radou mìsta Dobrušky, uzavøení kupní smlouvy na prodej pozemku v lokalitì Za Vodou, uzavøení Dohody mezi mìsty Dobruška a Hnúš a ze Slovenské republiky o navázání vzájemné mezinárodní spolupráce a partnerství a uzavøení Dohody o partnerské spolupráci mezi mìsty Dobruška a Ve¾ký Meder ze Slovenské republiky. Podrobnìjší výpisy z usnesení orgánù mìsta, které v této rubrice uvádíme, najdete na zh Spoleèenská kronika ŽIVOTNÍ JUBILEA V mìsíci øíjnu 2015 oslaví krásné životní jubileum a dali souhlas s jeho zveøejnìním tito obèané našeho mìsta a obcí: Eva Hejzlarová 92 let Dobruška, Orlická Marie Vošlajerová 90 let Dobruška, Pulice Miluše Laxová 85 let Dobruška, Pulická Jaroslav Šefc 85 let Dobruška, Spáleništì Jozef Dohnanský 80 let Dobruška, Za Univerzitou Bedøich Moravec 75 let Dobruška, Domašín Jaroslav Hùlek 70 let Dobruška, K. Michla Všem jubilantùm pøejeme pevné zdraví a dostatek životního elánu a optimizmu a ještì hodnì spokojených a š astných let v našem mìstì a obci. LOUÈÍME SE SE ZESNULÝMI Z našich øad odešli v srpnu 2015: Anežka Øeháková 1931 Dobruška, Domašín Èest její svìtlé památce.

5 Dobrušský zpravodaj str. 3 Více štìstí! Mám možnost sledovat dvì stavební firmy, které v souèasné dobì pracují v Dobrušce. Jedna dodìlává okolí domku F. L. Vìka, druhá opravuje regulaci potoka Brtvy. Poèty dìlníkù témìø stejné, ale pracovní nasazení se ani v nejmenším srovnávat nedá. Státní podnik Povodí Labe mìl štìstí pøi výbìru stavební firmy nebo možná letité zkušenosti. Je to sehraná parta chlapù, kteøí v 8 ráno zaènou a v 17 hodin konèí. Polední pøestávka 20 minut!!! Nesedí na zemi s mobily v ruce, neopírají se o lopaty, nelelkují. Nezvedají dlažební kostky ani zámkovou dlažbu, ale žulové kvádry. Mají i šikovnou techniku, ale všechno s ní udìlat nelze. Zkrátka mají pracovité ruce. Pan František Marynka mìl pøi výbìru svých zamìstnancù štìstí. A to firmì KAMPA Jilemnice pøeji.i mìstu Dobrušce pøeji pøi výbìru firem na stavby nebo dodìlávky komunikací více štìstí. V. Petrová Máme štìstí! Máme štìstí, že v Dobrušce žijí obèané, kterým není osud mìsta lhostejný a kteøí se aktivnì zajímají o dìní ve mìstì, a to nejen zapojením do kulturních akcí, ale i sledováním ménì zábavných procesù, jakými jsou právì stavební èinnosti. Dokladem toho je výše uvedený èlánek paní Petrové, která srovnává prùbìh dvou soubìžných stavebních akcí. Je to skvìlá pøíležitost, kdy lze veøejnosti poodkrýt zákulisí jednoho z velkých témat, se kterými se musí mìstský úøad každodennì potýkat, a to je oblast veøejných zakázek a výbìru dodavatelù. Mìsto nebo i jakýkoliv jiný veøejný zadavatel si nemùže oproti soukromým osobám vybírat subjekty dodavatelù podle svého uvážení, pocitù èi pøedešlých zkušeností, ale musí vždy striktnì vyhovìt parametrùm nastaveným zákonem o veøejných zakázkách. Zadavatel je povinen pøi postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Na základì tìchto principù je vypsáno výbìrové øízení, které je otevøené všem uchazeèùm, kteøí splní zadané podmínky. Z nich je pak podle pøesnì daných pravidel vybrán vítìzný uchazeè, který následnì zakázku realizuje, tedy provede sjednané stavební práce. Mìsto nemùže zasahovat do vnitøních pomìrù vybrané stavební firmy, tedy nijak neovlivní, který konkrétní dìlník bude kde pracovat, a ani to není jeho cílem. Ovšem to neznamená, že stavební firma si mùže lidovì øeèeno dìlat, co chce. Mìsto dùslednì kontroluje plnìní uzavøené smlouvy a tedy i prùbìh, kvalitu a termín dokonèení stavby. Laicky øeèeno: nezajímá nás, jak si to zaøídíte, ale vše bude v poøádku, podle smlouvy, jinak z toho vyvodíme patøièné dùsledky. Takže, pokud dotèená stavební firma je ochotna platit svým dìlníkùm za údajné lelkování, je to její vìc. Až v momentì, když by se to negativnì projevilo v plnìných povinnostech vùèi mìstu, zasáhneme. Tímto samozøejmì nechceme øíci, že se vždy vše stoprocentnì podaøí, a že jsme se všemi vybranými dodavateli pokaždé plnì spokojeni, ale ze svých pozic dìláme vše proto, aby realizované opravy a stavby byly provedeny v souladu se zadáním, v dobré kvalitì a k užitku obèanù. V této snaze nám všímavost obèanù jistì pomáhá. vot

6 Dobrušský zpravodaj str. 4 Mìsto Dobruška nabízí POSLEDNÍ POZEMEK parc. è. 642/76 v k. ú. Pulice pro stavbu rodinného domku v klidné lokalitì Za Vodou v Pulicích Cena pozemku 625 Kè/m 2. Informace na Úøad Úøední deska nebo na Úøední desce MÚ Dobruška nebo na tel. èíslech , KULTURNÍ ZAØÍZENÍ MÌSTA DOBRUŠKY MÌSTSKÁ KNIHOVNA Podrobné informace o veškerých akcích naleznete na Knižní novinky na mìsíc øíjen 2015 Beletrie pro dospìlé Dana Hlavatá Nic nemusím Penny Vincenziová Dokonalé dìdictví Alena Mornštajnová Hotýlek Vìra Øeháèková Nevím, kdo jsem Vlastimil Vondruška Zloèin na Bezdìzu Lisa Jackson Prokletí Miroslava Fišerová Smlouva se životem Jan Guillou Mezi èervenou a èernou James O. Born Horká stopa Chris Ryan Nenasytnost Nauèná literatura pro dospìlé Anglicko èeský a èesko anglický studentský slovník Jan Bauer Krásná i bezbožná tajemství našich dìjin Maud Vignane a Alban Lecoanet Palety: Nábytek za pár minut nejen na zahradu Daniela Straussová Ptáci našich zahrad v životní velikosti Marco Politi František mezi vlky Burkhard Bohne Bylinky do kuchynì Gabi Balsfulland Dekorace do zahrady Martina Kittler Dýnì Petr Herynek Perníèky s láskou peèené

7 Dobrušský zpravodaj str. 5 Literatura pro dìti Jiøí Èerný, Jiøí Fixl, Jana JùzlováSvìtoví Èeši Vladimír Socha, Lubomír KupèíkNeznámí dinosauøi Lucie Seifertová Pohádka o Janu Amosu Komenském Wendy Massová Jedenácté narozeniny Dan Green Vesmírná mise Zuzana Pospíšilová Policejní pohádky Jiøí Havel Pøeklepy a nedoklepy Disney Sestra jako já. Ledové království Dagmar Krupová Vìdci v mateøské škole Singrid Tinz Stavíme ptaèí budky Poznámka pod èarou aneb náš tip pro tento mìsíc: Literatura pro dospìlé: Jo Nesbo: KREV NA SNÌHU 1. vydání, Nakladatelství KNIHA ZLIN, Zlín, 2015, 151 s., 259 Kè Sedmdesátá léta v Oslu. Olav Johansen nedokáže jezdit autem pomalu, je mìkký jako máslo, pøíliš snadno se zamilovává, jestliže se rozèílí, ztrácí hlavu a je mizerný v matematice. Nìco málo pøeèetl, ale moc toho neví a rozhodnì nemá takové znalosti, které by byly k nìèemu užiteèné. A píše pomaleji, než roste stalaktit. K èemu se tedy hodí? Je skvìlý zabiják. Nemusí pøitom jezdit autem, zabíjí vìtšinou lidi, kteøí si to zasluhují, a nejsou to žádné složité poèty. Alespoò prozatím nebyly. Dokud od šéfa nedostal nový úkol: vyøídit jeho manželku. Literatura pro dìti: Zdenìk K. Slabý: A PAPOUŠEK HLEDÁ SVÙJ ZELENÝ KLOBOUK 1. vydání, Portál, Praha 2015, 109 s., 275 Kè Pohádky v této knize pocházejí odevšad. Z Anglie, Polska i Bulharska, z Japonska, Izraele i Ruska, Nìmecka, Belgie i Lotyšska. Jsou to pohádky divné, podivné, ba místy dokonce i prapodivné, ale pøedevším zábavné, poutavé a hravé. Jejich hrdiny jsou zvíøata, dìti, hraèky, èerti, èarodìjnice, skøítci nebo tøeba princezny a v každé z nich se najde nìco zvláštního, co zaujme nejenom dìti, ale i jejich rodièe. pro dìti do 6 let: POVÍDÁM, POVÍDÁM POHÁDKU Tradièní akce Povídám, povídám pohádku se uskuteèní ve ètvrtek 1. øíjna 2015 od 15 hodin v dìtském oddìlení. Zveme pøedškolní dìti ve vìku od 4 do 6 let do mìstské knihovny, kde pro nì bude pøipraven zábavný program. Maminky mají možnost využít pøibližnì pùlhodinku volna k nákupùm, odpoèinku aj.

8 Dobrušský zpravodaj str. 6 TÝDEN KNIHOVEN ØÍJNA 2015 Jako každoroènì se Mìstská knihovna v Dobrušce zúèastní celostátního projektu Týden knihoven, v rámci kterého pøipravila pro své návštìvníky doprovodný program. Pro zapomnìtlivé ètenáøe bude opìt platit amnestie sankèních poplatkù v obou oddìleních øíjna: BURZA VYØAZENÝCH KNIH Prodej knih vyøazených z fondu mìstské knihovny za symbolickou cenu øíjna v dìtském oddìlení: ZAPOMENUTÉ KNIHY Pøipomenutí knih, které jsou na policích neprávem opomíjené. úterý 6. øíjna v 18 hodin ve foyer knihovny: SCÉNICKÉ ÈTENÍ ANNY MATÌJKOVÉ ŽIVOT JE ZÁBAVNÉ DRAMA Pásmo ètení úvah o životì, které napsala Anna Matìjková (REIKI mistr uèitel), za doprovodu bubnù, na které hraje David Andrš a které sugestivnì podtrhují ètené úvahy. Bude možné i zakoupit knihu ANNA: Život jako skládanka, která obsahuje i úvahy z vystoupení. Vstup zdarma. støeda 7. øíjna v dìtském oddìlení: ZAKONÈENÍ LETNÍ SOUTÌŽE VELKÉ PRÁZDNINOVÉ LENOŠENÍ S KNI- HOVNOU Odmìna pro ètenáøe, kteøí se zúèastnili prázdninové hry. ètvrtek 8. øíjna v 18 hodin v malém sále Spoleèenského centra Kina 70: CESTOPISNÁ PØEDNÁŠKA VLADIMÍRA LEMBERKA MADAGASKAR ŽIVOT BEZ DPH Ne nadarmo se ètvrtému nejvìtšímu ostrovu na Zemi øíká osmý svìtadíl. Témìø vše, èím oplývá, je naprosto unikátní a jinde nevídané. Aleje nejtlustších stromù baobabù, porosty trnitého buše, lemuøi podivní primáti, chameleoni lovící hmyz výstøelem svého jazyka, deštné pralesy i sterilní pouštì. Žijí zde Malgaši, domorodci dosud vyznávající animismus a vìøící víc svým zemøelým pøedkùm než moderním názorùm na svìt. Madagaskar je jednou z ekonomicky nejchudších zemí svìta, ale po stránce národopisné a pøírodovìdné naopak nejbohatší...

9 Dobrušský zpravodaj str. 7 Pøednáška podá návod, jak se dá spokojenì a š astnì žít s hromadou dìtí, vlastnit pøitom jen bambusovou chýši a pár hadrù na sobì. Srdceryvná chudoba na malgašském venkovì v ostrém kontrastu s nesmírnou bohatostí unikátní madagaskarské pøírody. A chcete nebo ne, návštìva tohoto ostrova vás ovlivní na zbytek života... Vstupné dobrovolné. výstava ve foyer knihovny na mìsíc øíjen: VÝSTAVA OBRAZÙ Marcely Lukešové Marcela Lukešová, rozená Hájková, se narodila v Rychnovì nad Knìžnou. Pochází ze Slatiny nad Zdobnicí. V roce 1993 se provdala na dobrušské radnici za Ladislava Lukeše a nyní žijí spoleènì se dvìma dcerami Nikol a Veronikou v Pøepychách. Už od dìtství tíhla ke kresbì a malbì krajinek a starých stavení. Postupem èasu pøibyly olejomalby na plátno i sklo. Inspirací pro její tvorbu je blízké okolí opoèenského zámku, Krkonoše, typická èeská krajina, ale také vzpomínky z cest do Chorvatska a Španìlska. Ráda také pøi své práci používá dvì barvy v rùzných odstínech. Marcela Lukešová nestudovala žádnou výtvarnou školu, ale své obrazy tvoøí s láskou a svým citem. Výstavu mùžete zhlédnout v mìsíci øíjnu ve výpùjèní dobì mìstské knihovny.

10 Dobrušský zpravodaj str. 8 MHF F. L. Vìka 2015 pokraèuje dalšími koncerty Mezinárodní hudební festival F. L. Vìka pokraèuje v mìsíci øíjnu dalšími ètyømi koncerty, a tak budou víkendové podveèery a veèery patøit krásné hudbì. Po dvou letech se festival vrací do kostelíka sv. Ducha v Dobrušce, kde se v sobotu 3. øíjna od 17 hodin uskuteèní letošní tøetí koncert, na nìmž se pøedstaví Bennewitzovo kvarteto a Igor Františák. BENNEWITZOVO KVARTETO (Jakub Fišer Štìpán Ježek Jiøí Pinkas Štìpán Doležal) Bennewitzovo kvarteto bylo založeno v roce Soubor nese jméno houslisty Antonína Bennewitze ( ), který se zasloužil o vytvoøení èeské houslové školy. Kvarteto v roce 2003 obdrželo z rukou španìlské královny diplom za vynikající studijní výsledky na Escuela Superior de Música Reina Sofía v Madridu. Rok poté byl soubor vyznamenán cenou Èeského spolku pro komorní hudbu. V letech bylo kvarteto angažováno jako Quartet in Residence v Basileji a bylo povìøeno vedením kurzu kvartetní hry. Kvarteto se prezentuje pøedevším ojedinìlým výbìrem repertoáru. V roce 2012 provedlo v jediném veèeru kompletní šestici Bartókových kvartetù na festivalu Maggio Musicale Fiorentino. V lednu roku 2014 v berlínském Konzerthausu uvedlo ve svìtové premiéøe skladbu Slavomíra Hoøínky Songs of Immigrants formu hudebního dokumentu, v nìmž autor autentický zvukový záznam tragické události potopení lodi s uprchlíky u ostrova Lampedusa zdaøile pøevedl do hudebního jazyka a jednotlivé nástroje využil nevídanými zpùsoby. IGOR FRANTIŠÁK Absolvoval konzervatoø v Ostravì a umìlecko pedagogickou katedru Ostravské univerzity. V roce 2001 získal vládní stipendium na Norwegian Academy of Music, kde pracoval pod vedením prof. Hanse Christiana Braeina. Své hudební vzdìlání si obohatil na mezinárodních interpretaèních kurzech a semináøích pod vedením významných pedagogù. Jako sólista vystupoval s Janáèkovou filharmonií Ostrava, Kurpfälzisches Kammerorchester Mannheim, Czech Virtuosi, Filharmonií Bohuslava Martinù, Talichovým komorním orchestrem, Cameratou Janáèek, Musici boemi, Pavel Haas Quartetem, Bennewitzovým kvartetem, Talichovým kvartetem, Zemlinského kvartetem, Škampovým kvartetem, Wihanovým kvartetem, Wallingerovým kvartetem, Kubínovým kvartetem, Dvoøákovým triem a dalšími. V souèasnosti, vedle aktivní koncertní èinnosti, pùsobí jako docent hry na klarinet na Fakultì umìní Ostravské univerzity.

11 Dobrušský zpravodaj str. 9 V nedìli 11. øíjna se festivalové dìní pøesune do Opoèna, kde v klášterním kostele Narození Pánì v 19 hodin vystoupí MARTINÙ VOICES se sbormistrem Lukášem VASILKEM. MARTINÙ VOICES Komorní sbor Martinù Voices byl založen poèátkem roku Významnou roli v dramaturgii sboru hraje èeská hudba, ovšem alespoò ze dvou tøetin je repertoár tìlesa zamìøen na vokální tvorbu svìtovou. Nespecializuje se na jediné stylové období, ale uvádí širokou škálu hudby od renesance až po nejnovìjší trendy 21. století. Vystupuje jak samostatnì, tak ve spolupráci s hostujícími umìlci, komorními ansámbly a orchestry, úèinkuje v Èeské republice i v zahranièí, zejména ve Španìlsku. Spolupracoval s významnými umìlci a vytvoøil nìkolik nahrávek pro Èeský rozhlas a Èeskou televizi. Martinù Voices pracují pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka, který pùsobí také jako sbormistr Pražského filharmonického sboru a èasto spolupracuje s Èeskou filharmonií. Souèástí koncertu bude i krátká pøednáška PhDr. Petra Koukala, PhD., hlavního organologa (specialisty na stavbu a historii varhan) Národního památkového ústavu. O týden pozdìji v nedìli 18. øíjna se uskuteèní koncert s mezinárodním obsazením v Husovì sboru v Dobrušce. Hudební pøíznivci se mohou tìšit na italského houslistu Albana Beikirchera a jeho ženu Veru, která zahraje na violu. Koncert, na kterém bude také udìlena Cena festivalu, zaèíná v 19 hodin. ALBAN BEIKIRCHER Alban Beikircher, nìmecký houslista pùvodem z Itálie, je absolventem Hochschule für Musik v Saarbrückenu a Guildhall School of Music and Drama v Londýnì. Již bìhem studií se zaèal aktivnì vìnovat koncertní èinnosti jako sólový i komorní hráè, koncertoval ve vìtšinì Evropy, Izraeli, Èínì, Saúdské Arábii a Egyptì. Je hostem významných festivalù (Schleswig Holstein Musikfestival, Beethovenfest Bonn, festivaly v Lausanne, Windsoru, Bregenzu). Vystupoval s orchestry jako Mnichovský komorní orchestr, Mnichovští symfonikové, Symfonický orchestr v Szegedu. Se svou ženou Verou Beikircher, která hraje na housle a violu, pøedstaví pestrý komorní program spojující oba nástroje. Øíjnový program MHF F. L. Vìka uzavøe v sobotu na zámku v Novém Mìstì nad Metují Smetanovo trio. Na koncertu zazní svìtová premiéra skladby Klavírní trio Cosi fun tutte Lukáše Hurníka, který bude provedení osobnì pøítomen. Koncert zaèíná v 17 hodin. SMETANOVO TRIO Smetanovo trio založené v roce 1934 èeským klavíristou Josefem Páleníèkem patøí k nejprestižnìjším èeským souborùm souèasnosti. V roce 2009 oslavilo 10 let novodobé existence. Dnešní èlenové Smetanova tria všichni tøi významní èeští sólisté dokazují, že základním pøedpokladem úspìchu každého kvalitního tria je dokonalá sólistická vybavenost hráèù. Soubor je pravidelným hostem významných pódií doma (Pražské jaro, Janáèkùv máj, Moravský podzim, Concentus moraviae)

12 Dobrušský zpravodaj str. 10 a v zahranièí (Francie, Nìmecko, Švýcarsko, Velká Británie, Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, Japonsko, Brazílie, USA, Egypt). Spolupracuje s pøedními dirigenty Jiøí Bìlohlávek, Libor Pešek, Stanislav Vavøínek a s domácími i zahranièními orchestry, z nichž jmenujme napøíklad Bamberger Symphoniker, Orchestra della Svizzera italiana Lugano, Orchestre National des Pays de la Loire, Symfonický orchestr hl. mìsta Prahy FOK, Pražská komorní filharmonie, Komorní filharmonie Pardubice nebo Moravská filharmonie Olomouc. LUKÁŠ HURNÍK Lukáš Hurník je èeský hudební skladatel, publicista, moderátor a rozhlasový manažer. Je také spoluautorem uèebnic hudební výchovy pro základní a støední školy, pravidelnì publikuje v hudebním tisku, o hudbì napsal i populárnì nauènou knihu. V souèasné dobì vede rozhlasovou stanici Èeský rozhlas 3 Vltava a stál i u zrodu hudební digitální stanice Èeský rozhlas D dur. Další informace Pøedprodej vstupenek probíhá v Informaèních centrech v Dobrušce a Novém Mìstì nad Metují. Na koncert v Novém Mìstì nad Metují vypravují organizátoøi pro majitele ABO vstupenek a vstupenek na koncert zdarma festivalový autobus. de Pozvánka Mìsto Dobruška a Spoleèenské centrum Kino 70 Vás srdeènì zvou na celoveèerní poøad fotografa a videografa Petra Žùrka Pøíbìhy z cesty s promítáním, který se uskuteèní v pondìlí 5. øíjna v 18 hodin ve velkém sále Spoleèenského centra Kina 70. Vstupné 80 Kè. Na poøad navazuje výstava velkoplošných fotografických obrazù 57 (dní na cestì kolem svìta) v malém sále Spoleèenského centra Kina 70. Za 57 dní strávených na ètyøech kontinentech v roce 2013 poøídil autor více jak 750 GB dat a své práce nyní pøedstavuje propojené stylovou jednotící linií, a sice velkoformátovou interiérovou dekorací. Krajinné zábìry, detaily divokých zvíøat, architektura, výtvarné imprese a spousta další podívané z Jihoafrické republiky, Hongkongu, Austrálie, Nového Zélandu èi Havaje. Autor se narodil v roce 1959 v Praze, je absolventem Fakulty jaderné a fyzikálnì inženýrské ÈVUT v Praze, obor dozimetrie. Po 13 letech strávených pøedevším v nadnárodních poèítaèových firmách se v roce 2006 vrátil zpátky ke kreativní práci fotografii a videu. Taktéž se jako pøedseda Unie digitálních kin ÈR zasloužil o digitalizaci velkého poètu èeských kin. Po padesáti letech svého života se vrátil do míst koøenù svého rodu a pøestìhoval se do Kostelce u Holešova. Výstava je otevøena v provozních hodinách kina do konce øíjna. vv

13 Dobrušský zpravodaj str. 11 Pøíbìh námìstí F. L. Vìka Dobrušské námìstí nese jméno nejslavnìjšího místního rodáka F. L. Vìka. Již od nejstarších dob se zde odehrávaly nejdùležitìjší události mìstské historie. Pojmenování, které námìstí nese, je však data pomìrnì nového. Pùvodnì se zøejmì nejmenovalo nijak, protože nebylo nutno je odlišovat od jiných námìstí jako ve velkých mìstech (dnešní Šubertovo námìstí bylo od 18. století nazýváno Židovským mìstem). Od 19. století bylo oznaèováno pøívlastkem Velké, v dobách první republiky se jmenovalo Masarykovo a za tzv. Protektorátu opìt Velké a po válce opìt Masarykovo. Po hrdinovi Jiráskova románu bylo pokøtìno až v roce Zadní trakty domù tohoto námìstí, prodlouženého o domy v Kostelní ulici (až po èp. 3 dnešní drogerii) a domy obklopující ještì donedávna námìstí Šubertovo to bylo pùdorysné vymezení støedovìké Dobrušky. Z nejstarší dochované písemnosti, tzv. Mutinova narovnání z roku 1320, se dozvídáme i její pùvodní jméno: Leštno nebo Leštná. Krásné staroèeské slovo bylo pravdìpodobnì odvozeno od názvu lieska = líska, takže své první známé pojmenování dostalo mìsto snad podle keøù nesoucích dobré oøíšky. Pùvodní tržní osada však stávala ponìkud stranou dnešního historického jádra. Jméno Dobruška pøevzalo mìsto ještì pøed rokem 1320 od svých feudálních majitelù pánù z Dobrušky a nosí je hrdì až do dnešní doby. Na rozdíl od nìkterých jiných mìst v blízkosti èesko nìmecké jazykové hranice nemìla Dobruška ke svému názvu žádný nìmecký protìjšek a po celou svou historii byla mìstem ryze èeským. Napravit tuto chybu dìjin se pokusili pouze nacistiètí okupanti, kteøí vymysleli pro Dobrušku nepøíliš originální nìmecký název Gutenfeld (Dobré Pole), jejž oficiálnì zavedli 21. února 1940 v dobì tzv. Protektorátu Èechy a Morava. Název pochopitelnì nepøežil své autory a navíc pùsobil urèité zemìpisné zmatky, nebo takovýchto Dobrých Polí bylo tehdy povícero a nìkdy se pletly. I na hrùzných èervenoèerných oznámeních o popravách v období heydrichiády byly obìti z Dobrušky uvádìny ve špatném pøekladu z nìmeckého originálu jako obyvatelé Dobrého Pole. Dobruška byla již v nejranìjších dobách své existence tržním støediskem celé rozsáhlé èásti Orlických hor a jejich podhùøí. Rozsáhlý prostor námìstí sloužil pøedevším obchodu a tuto svou funkci si zachoval až po naše èasy. Jako každé poøádné støedovìké mìsto byla i Dobruška obehnána hradbami. Zmiòuje se o nich již uvádìné Mutinovo narovnání roku 1320 a jejich poslední mizející zbytky zachytil ve svých kresbách malíø a kronikáø Alois Beer v 19. století. Nemùžeme si je ovšem pøedstavovat jako hradby obepínající støedovìké hrady, èi opevnìná královská mìsta. Vhodnìjší pojmenování tohoto stavitelského výtvoru by asi bylo mìstská zeï (jak je ostatnì i v Mutinovì listinì). V dobách svého vzniku sice zøejmì poskytovala urèitou ochranu proti pøípadným lapkovským tlupám, ale rozhodnì by nemohla vzdorovat ani tehdejším vojenským oddílùm. Ostatnì nebylo toho ani zapotøebí. Po celou známou historii Dobrušky nebylo mìsto nikdy obléháno, ba ani se o nì nikdy nebojovalo. Do mìsta vedly ètyøi vstupní brány. Smìrem k Opoènu (tedy do kraje) vedla brána Krajská (v místech mezi dnešním knihkupectvím U Hoòkù a restaurací U Jelena), její protìjšek tvoøila u dnešní drogerie brána Horská. K Rychnovu nad

14 Dobrušský zpravodaj str. 12 Knìžnou a Solnici vedla brána Solnická a proti ní stávala brána Vodní (k potoku Brtvì), pozdìji zvaná Novomìstská (pøed domkem F. Vl. Heka). Pátým vchodem do mìsta byla branka, sloužící jako nouzový únik v pøípadì nìjakého nebezpeèí. Prostor námìstí je obklopen domy v øadové mìstské zástavbì. U nìkterých se (i když peèlivì zakrývána øadou pozdìjších úprav a pøestaveb) dokonce dochovala pùvodní gotická pùdorysná dispozice se dvorky v zadním traktu. Urèitou zvláštností Dobrušky je, že pomìrnì nezajímavé fasády tají ve svých útrobách mnohdy dosti dobøe dochované barokní, èi dokonce renesanèní uspoøádání prostor. Postupná rehabilitace vnìjšího vzhledu domù, která probìhla v posledním desetiletí 20. a v prvním desetiletí 21. století, tak tìmto stavbám vrací i jejich pùvodní historický charakter a v neposlední øadì také krásu a pùvab. Pøi vyprávìní o zástavbì historického jádra mìsta bychom nemìli pominout ani podzemní prostory. Asi budou zklamáni všichni milovníci romantických legend o tajuplných podzemních chodbách, hustì protkávajících hlubiny pod mìstem. Nic takového v Dobrušce není, ani nikdy nebylo. Nejrozsáhlejší podzemní prostorou byly pivovarské sklepy, rozkládající se pod bývalým mìstským pivovarem, který stával až do požáru v roce 1866 mezi radnicí a hostincem U Jelena. Od hostince byly sklepy zazdìny asi ve dvacátých letech 20. století a zbytek (pod vlastní budovou bývalého pivovaru) byl zasypán v roce 1962 pøi pøípravì podkladu pro sochu F. L. Vìka. Sklepy se nacházejí také pod samotnou budovou radnice. V dobách dávno minulých sloužily jako sklad soli, vína a koøalky. V jednom ze sklepù byla také umístìna mìstská pokladna. V souèasné dobì jsou tyto sklepy již nepøístupné. Mnohé podzemní prostory se však dochovaly. Jde o sklepení domù, která jsou èasto vyhloubena do skalního podkladu, mnohdy s vlastními vodními prameny a studánkami. Nejzajímavìjší (a zøejmì i nejrozsáhlejší) sklepy najdeme pod domem è. 14, kde sloužily jako vìzení. Lze pøedpokládat, že odtud vedla i spojovací podzemní chodba k radnici, kde sídlil hrdelní soud. Architektonickou dominantou námìstí je pyšná budova radnice se zdaleka viditelnou 45 metrù vysokou vìží, až do požáru v roce 1806 ozdobenou spolu se zvonicí kostela sv. Václava pozlacenou bání. Již ètyøi a pùl století je základním a nezamìnitelným atributem mìsta Dobrušky. Vyrostla ve druhé polovinì 16. století, po prvním známém velkém požáru mìsta v roce Dobruška, by požárem znaènì ponièená, prožívala v tìch dobách éru nejvìtšího rozkvìtu v celých svých dìjinách. Byla hospodáøským støediskem podorlického dominia Trèkù z Lípy, kterýžto rytíøský a pozdìji panský rod se postupnì propracovával mezi nejbohatší a nejvlivnìjší rody èeského království. Spolu s Trèky bohatlo i mìsto Dobruška. Proto na spáleništi vyrostly nové domy v renesanèním slohu a uprostøed nejkrásnìjší z nich radnice symbol moci a bohatství mìš anù. Co všechno se v její kamenné pamìti za ta ètyøi a pùl staletí uložilo. Èeho všeho byla nìmým svìdkem. V jejích zdech jednali pøedstavitelé mìstské samosprávy a zasedal zde i hrdelní soud. Úøadoval v ní vlastenecký kupec a spisovatel František Vladislav Hek (F. L. Vìk) i Václav Kupka, otec svìtovì proslulého malíøe Františka Kupky. Pod okny radnice táhly houfy ozbrojených selských rebelù na jaøe roku 1628, jakož i vojenské oddíly mnohých válèících stran tøicetileté války. Na radnici bylo velení dobrušské Národní gardy v revoluèním roce Tiše sledovala pøí-

15 Dobrušský zpravodaj str. 13 chod nìmeckého okupaèního oddílu poruèíka Kunnerta 15. bøezna 1939, aby šest let poté, 10. kvìtna 1945, vítala jednotky Rudé armády pod velením plukovníka Šibalova. Nevítané byly naopak kolony vozidel sovìtské okupaèní armády, které projíždìly kolem radnice 22. srpna Radnice byla také svìdkem nakomandovaných i spontánních shromáždìní, pøi nichž se slavily totalitní 1. máje, i svržení tohoto režimu na sklonku roku Témìø bez výjimky vše, co bylo pro dìjiny našeho mìsta dùležité, se odehrálo na radnici, nebo v jejím tìsném sousedství. Dnes je svìdkem obèanských obøadù svateb a vítání nových obèánkù. V její obøadní síni jsou pøedstaviteli mìsta pøijímáni významní hosté z naší vlasti i ze zahranièí. Ve vstupních prostorách pøed obøadní síní našly své dùstojné místo obrazy malíøe Františka Kupky, které maloval na samém zaèátku své umìlecké dráhy. V radnièní vìži najdou turisté dvì stálé expozice mìstského muzea: Hrdelní právo mìsta Dobrušky a panely vìnované dobrušskému malíøi a kronikáøi 19. století Aloisu Beerovi. Po zdolání stovky schodù je návštìvník odmìnìn nádhernou vyhlídkou z vìžního ochozu, odkud je vidìt celé panoráma Orlických hor a za jasného poèasí i vrcholky Krkonoš. U východního rohu radnice se nachází stará studna, zakrytá dnes kanalizaèní deskou. Studna je pravdìpodobnì stejného stáøí jako radnice. Vedle býval v 17. a 18. století ještì protipožární rybníèek. Až do druhé poloviny 16. století však sloužil jako radnice dùm èp. 14, stávající pøed Vodní branou. Dodnes se v jeho interiérech dochovaly pùvodní renesanèní dispozice. Rozsáhlá klenutá sklepení byla vìzeòskými kobkami a na dvoøe se provádìly výslechy s použitím útrpného práva, tedy muèení. Po postavení nové radnice mìsto dùm prodalo a ponechalo si jenom šatlavu. V roce 1719 koupilo budovu zpátky a definitivnì ji prodalo roku V roce 1751 byl jejím majitelem šlechtic Johann Reil von Baumgarten. Zeï, uzavírající zadní trakt domu, je zøejmì posledním pozùstatkem hradební zdi, obklopující ve støedovìku mìsto. Pøes dva domy smìrem ke kostelu stával pùvodnì hostinec U Slunce. Do roku 1579 však dùm vlastnil Jiøí Podvinský z Lerojid, úøedník opoèenského panství. Ve tøicátých letech 20. století byla budova pøestavìna a od 23. záøí 1933 zde sídlila Obèanská záložna. Po druhé svìtové válce v budovì pùsobil také okresní sekretariát KSÈ a nakonec místní národní výbor. Dnes je zde umístìn mìstský úøad. Rozhlédneme-li se dále po frontì domù na stranì k Novému Mìstu nad Metují, upoutá nás na první pohled pøedevším dùm s èíslem popisným 17. Je vyšší než ostatní domy na námìstí, má odlišnou fasádu a význaènìjší historii. Od sedmdesátých let 18. století jej vlastnila rodina Hekova. Jistì víte, o kom je øeè. Ano, až do roku 1822 zde žil vlastenecký kupec a spisovatel František Vladislav Hek, proslavený v Jiráskovì románu pod jménem František Ladislav Vìk. Ještì jako vysokoškolský profesor zde byl pøed první svìtovou válkou ubytován Tomáš Garrigue Masaryk pøi své tehdejší návštìvì u rodiny Laichterovy. Poèátkem 20. století nechal hoteliér Rýdl dùm pøestavìt a zvýšit o jedno poschodí. Tehdy také ozdobila stavbu nová štuková omítka v moderním secesním slohu. Pùsobení Hekovo pøipomíná pamìtní deska nad hlavním vchodem. V roce 1921 ji osobnì odhalil Alois Jirásek. V devadesátých letech 20. století nechala dùm zrekonstruovat firma Elman. Hned vedle najdeme lékárnu. Prvním dobrušským lékárníkem byl Václav Štolovský. Svoji lékárnu otevøel 13. kvìtna Po požáru mìsta roku 1806 koupil jedno

16 Dobrušský zpravodaj str. 14 ze spáleniš na námìstí a pøestavìl dùm èp. 18. Jeho lékárna nesla název U Zlatého lva. Štolovský zemøel již v roce 1809 a vdova po nìm se provdala za Eustacha Khittla, který vedl lékárnu až do roku Lékárník Khittl byl vynikající odborník a v letech zastával funkci starosty lékárnického grémia v Hradci Králové. Významnou dobrušskou osobností byl i jeho syn Josef Eustach Khittl, který se v letech stal dokonce starostou mìsta. Rovnìž další lékárníci se významnì podíleli na politickém, spoleèenském a kulturním dìní ve mìstì. Za všechny uveïme alespoò Josefa Pancíøe, pùsobícího v Dobrušce v letech Byl aktivním divadelním ochotníkem a pomáhal Dr. Josefu Kášovi pøi zpracovávání Kroniky divadla ochotnického v mìstì Dobrušce. Významnì se do dìjin dobrušského lékárnictví zapsala rodina Žižkových. PhMr. Eduard Žižka se stal dobrušským lékárníkem 1. èervna Spolu s podnikatelem Nemajerem založil v roce 1903 první èeskou dobrušskou stuhárnu. V letech byl starostou mìsta. V dynastii Žižkových pokraèoval jeho syn Bohumír a od roku 1933 mladší syn Eduard. Ten pracoval v lékárnì i po jejím znárodnìní (28. srpna 1950), a to až do 11. listopadu Lékárna U Zlatého lva slouží dodnes svému pùvodnímu úèelu. Jako prvnímu z domù na námìstí byla budovì vrácena její renesanènì barokní tváø (v osmdesátých letech 20. století podle projektu Ing. Tomáše Nentvicha) a v souèasné dobì ji provozuje Mgr. Jan Hendrych. Na druhé stranì sousedí s bývalým Rýdlovým hotelem dùm s èíslem popisným 16. V nìm byla od 1. ledna 1849 zøízena stanice povozní pošty s pøípoji do Rychnova nad Knìžnou a Náchoda. Vedle lékárny je dùm èp. 19, kdysi zvaný U Èerného orla. V rohovém domì èp. 20 je k roku 1789 pøipomínán øezbáø a sochaø Martin Bartoš, mj. autor hlavního oltáøe kostela sv. Anny v Litomyšli. Pro Dobrušku vytvoøil v roce 1809 sochu Nejsvìtìjší Trojice na Novomìstském kopci (v místì zvaném døíve Na Stínadlech podle popravištì, které zde bývalo). Ponìkud stranou od námìstí, v èp. 21, bylo sídlo okresního soudu, který byl v Dobrušce zøízen 27. kvìtna Svoji èinnost zahájil 1. èervence Od 26. kvìtna 1855 byl zmìnìn na smíšený okresní úøad, který však byl vinou nezájmu zdejších mìš- anù, zejména právováreèníkù, 24. èervna 1858 pøeložen do Opoèna. Mezi domy èp. 20 a 21 stával pátý vchod do mìsta, tzv. Branka, zboøená v roce Pøímo u bývalé Krajské (jinak také zvané Opoèenské) brány stojí hostinec U Jelena. Za prusko rakouské války zde byl 25. èervna 1866 ubytován velitel VI. rakouského armádního sboru podmaršálek Ramming. Velitel dvou plukù sboru, brigadýr arcivévoda Josef, byl téže noci hostem v èp. 10. Ve frontì domù smìrem k Opoènu si povšimnìme jinak celkem nenápadné budovy, která je však jako jedna z mála ve mìstì ozdobena domovním znamením. V domì U Zlaté rùže se dne 14. listopadu 1843 narodil herec Karel Lier. Vyuèil se krejèím a pracoval jako tovaryš v Praze, kde zaèal hrát divadlo s ochotníky u Zlatého andìla. Brzy se rozhodl, že divadlu zasvìtí celý svùj život. V roce 1863 odchází hrát do Plznì, poté následuje angažmá v rùzných divadelních spoleènostech, 1893 se objevuje ve Vídni. Jeho herecká dráha vrcholí u divadelní spoleènosti Pavla Švandy ze Semèic a vystupováním v reprezentaèním divadle Uranii v Praze. Velice toužil hrát v Národním divadle, jemuž v té dobì øediteloval jiný dobrušský rodák, František Adolf Šu-

17 Dobrušský zpravodaj str. 15 bert. Tento Lierùv sen však zùstal nenaplnìn, což bývá pøièítáno jakýmsi osobním rozporùm se Šubertem. Po Lierovì smrti (4. øíjna 1909 v Praze) však v jednom z nekrologù vzdal hlubokou poctu jeho hereckému umìní právì F. A. Šubert. Z tohoto domu také pocházel univerzitní profesor, sociolog Miroslav Disman. Narodil se zde 25. èervence Profesor Disman pøednášel sociologii na fakultì sociálních vìd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1968 odjel na pozvání amerických univerzit do USA, kde pøednášel mimo jiné v Santa Barbaøe a na dalších vysokých školách. Po sovìtské okupaci Èeskoslovenska mu byl v podstatì znemožnìn návrat do vlasti. Od sedmdesátých let potom pøednášel na York University v kanadském Torontu. Jako vìdec se zamìøil zejména na problematiku metodiky sociologického výzkumu, kde byl v mnoha smìrech prùkopníkem nových pøístupù. Autorsky se podílel na významné publikaci Vybrané techniky sociologického výzkumu (Praha 1969). Èetné vìdecké studie publikoval v odborných èasopisech v USA a v Kanadì. Po roce 1990 se vrátil do vlasti. Univerzita Karlova vydala v roce 1997 jeho významnou studii, kterou nazval Jak se dìlá sociologická znalost. Zemøel v Praze 22. záøí A ještì jednou událostí se mùže tento dùm pyšnit. Za první republiky zde byly nalezeny sešity s kronikáøskými zápisy a kresbami Aloise Beera. V dnes již zboøeném èísle popisném 27, které stávalo v rohu námìstí vedle budovy spoøitelny, býval hostinec U Èerného konì. Domovní znamení z tohoto domu se dnes nachází na èp. 232 (mezi ulicemi Laichterovou a Na Pøíènici), ovšem pøelakované bílou barvou. Zde se 6. bøezna 1891 narodil ruský legionáø a pozdìji i úèastník protinacistického odboje generál Josef Petøík, popravený v Berlínì 10. kvìtna Dùm èp. 31 byl v letech v majetku hejtmana opoèenského panství Enocha Klementa Vratislavského ze Zvole. V dobách novìjších byl jako Lidový dùm jedním ze støedisek kultury ve mìstì. V období tzv. socialismu však pøestal být udržován, postupnì chátral a nakonec musel být zboøen. Na jeho místì vyrostla nová stavba, sloužící jako prodejna potravin. Svou podobou se snaží replikovat prvky barokního vzhledu domu. I Dobruška má svá strašidla. Dùm èp. 35 (dnešní Novákovo øeznictví) vlastnil v 17. století rytíø Jan Šmádlo z Rittenštejna, jinak též majitel dvora v Nahoøanech. Se svými poddanými zacházel velmi krutì až nelidsky, za což byl podle povìsti potrestán, takže po smrti je zapøažen do pluhu a každou noc s ním èert oøe pole. Podívejte se, jakou hrùzu dovedl Šmádlo vzbuzovat ještì po své smrti: Když Šmádlo umøel, vystrojila mu jeho cho pohøeb, jaký urozenému pánu po právu náležel. Smuteèních hostù sjelo se tolik, jako málo kdy. Tam blízko rakve, obklopené èetnými hoøícími voskovicemi, stálo panstvo, na dvoøe tlaèily se zástupy obecného lidu ze širého okolí. Když nadešla hodina pohøbu, dostavili se i knìží. V nádherných, zlatem a støíbrem vyšitých pluviálech vstoupili do jizby, a když rakev se Šmádlem uzavøena byla tìžkým víkem, pokropili ji svìcenou vodou, okouøili vonným kadidlem a hlubokým hlasem poèali zpívat pohøební žalm: De profundit clamavi ad te, Domine! Ponuré ticho rozložilo se svìtnicí zahalenou v mraky vonícího kadidla a na dvoøe hlavy všech pøítomných se obnažily a mnohá z nich v tìžkém zamyšlení o posledních vìcech èlovìka naklonila se k zemi. Celý dvùr tonul v posvátném mlèení.

18 Dobrušský zpravodaj str. 16 Však hrùza! Zpod kùlny ozval se náhle pøíšerný chechot ne nepodobný koòskému zaøehtání. Lidé vyrušení tím ze svých zbožných myšlenek, plni rozhoøèení a nevole nad tou pustou smìlostí, obrátili se v tu stranu a strnuli úžasem: na oji nejvìtšího vozu houpe se Šmádlo, kterého víkem v rakvi pøikryli, a smìje se všem tìm ceremoniím, až hrùzou vlasy vstávají. Nikdo si nedovedl vysvìtlit, co se dìje. Nìkteøí z pøítomných prchají ze dvora, jiní poènou sebe znamenat køížem, kdosi i jakési mocné zaøíkání zlých duchù odøíkává. Nevím, co pomohlo, ale Šmádlo náhle zmizel. Asi by to všechno lidé pokládali za mámení smyslù, kdyby se nebyl Šmádlo znovu ukázal. Když vynášeli rakev ze dvora, vyklánìl se z vikýøe a smál se opìt tak pøíšernì, až krev v žilách stydla. Jiný šlechtický výteèník, Karel Vilitkovský z Vilitkova a na Trnovì, držel k roku 1613 hned vedlejší dùm èp. 36 (Zelingerova restaurace). Oè hloubìji mìl do kapsy, o to více problémù s ním mìsto mìlo. Dlužil, na koho se podíval, ale vùèi mìstu a jeho pøedstavitelùm se choval se znaènou dávkou pøezíravosti a samolibé nafoukanosti. Ještì do poloviny 19. století obklopovala námìstí klenutá podloubí, která pokraèovala i do Kostelní ulice. Po zhoubném požáru, který v roce 1866 znièil pøes 80 domù v centru mìsta, byla podloubí zastavìna, zaèlenìna do pùdorysu domù a využita zejména pro obchodní úèely. Jejich ukázky se dochovaly pouze ve dvou pøípadech. U již uvedeného domu èp. 14 a u èp. 40, který je také rodným domem Marie Ježkové, manželky Františka Vladislava Heka. V Jiráskovì románu ji však hledejme pod jménem Márinka Snížková. Námìstí to nejsou jenom domy. Odedávna sem patøila také voda a rozlièná díla s ní spojená. Již v roce 1609 se z obecních úètù dozvídáme o stavbì kašny. Vedle ní byl v nejstarších dobách pøed radnicí rybníèek. Mìš anùm to však zøejmì pøipadalo málo dùstojné, a tak si v roce 1672 nechali opoèenským vodákem Václavem Beèváøem vystavìt novou kašnu z dubových fošen. Na opravdu reprezentativní kamennou kašnu si mìsto muselo poèkat až do roku Ta však byla 1. èervence 1907 odstranìna a na témìø celé století se dobrušské námìstí ocitlo bez vodní ozdoby. Až po témìø devadesáti letech, v roce 1994, bylo instalováno pozoruhodné dílo: žulová koule, otáèející se na vodním polštáøi. Je výrobkem nìmecké firmy Kusser z Aichy u Pasova a svou velikostí (prùmìr koule je 90 cm, váha 7 q) jde o raritu, ojedinìlou v celých Èechách. Do provozu byla uvedena dne 5. listopadu 1994 a celé dílo bylo financováno místními podnikateli. Estetika námìstí je dotvoøena kamennými plastikami. Nejstarší, které zároveò tvoøí sochaøskou dominantu námìstí, je mariánský sloup s postavami sv. Václava, Jana Nepomuckého, Františka Xaverského a Floriána. Autory monumentu jsou královéhradecký sochaø rakouského pùvodu Ondøej Decker a vamberecký sochaø Jan Melnický, kteøí jej vytvoøili v letech První ze soch, kterou Decker vytesával, sv. František Xaverský, byla za nikdy neobjasnìných okolností úmyslnì poškozena. Šlo pravdìpodobnì o protikatolický protest, jehož pachatel nebyl nikdy vypátrán. Plastiku Decker zmenšil a pøetvoøil na sv. Vavøince. Své místo našla v rohu námìstí u dnešní spoøitelny. V roce 1887 byla socha pøemístìna k potoku Brtva do Pulické ulice. Dnes tam najdeme jen její kopii, zatímco originál je umístìn v lapidáriu na mìstském úøadu.

19 Dobrušský zpravodaj str. 17 Nejmladší plastikou, zdobící námìstí, je postava Jiráskova románového hrdiny F. L. Vìka. Vytvoøil ji dobrušský rodák, akademický sochaø Josef Adámek v roce Zajímavostí je, že hlava sochy byla modelována podle známé autorky èetných písòových textù, Hany Èihákové. V polovinì posledního desetiletí minulého století prošlo námìstí první rozsáhlou rekonstrukcí, pøi níž byla vytvoøena pìší odpoèinková zóna a vysázena stromová zeleò. V minulém desetiletí pak došlo k pøedláždìní èásti námìstí a k dalším úpravám menšího rozsahu. V loòském roce byly instalovány nové pohodlné lavièky lákající kolemjdoucí k posezení. Námìstí se tak stalo støedem místního života i turistických návštìvníkù mìsta. jm Pozvánka: CAVEMAN Kulturní a sportovní zaøízení mìsta Dobrušky si Vás dovoluje pozvat 27. øíjna 2015 v hodin do Spoleèenského centra Kina 70 na divadelní pøedstavení CAVEMAN. Máte chu se rozesmát až k slzám? Pøijïte se podívat na slavnou one man show o tom, co dìlá muže mužem a ženu ženou, o rozdílech mezi námi, o lásce, partnerství a vtipnì utajených kvalitách obou pohlaví. Pøedprodej vstupenek bude zahájen od 5. øíjna v hodin v Informaèním centru v Dobrušce. Pøed tímto termínem lze vstupenky zamluvit na tel Miloš Kaòa, Kulturní a sportovní zaøízení mìsta Dobrušky

20 Dobrušský zpravodaj str. 18 PØIPRAVUJEME! Pepíno Band v Dobrušce Kulturní a sportovní zaøízení mìsta Dobrušky si vás dovoluje pozvat na koncert kutnohorské skupiny Pepíno Band, který se uskuteèní 14. øíjna 2015 v kulturním domì v Dobrušce od 19 hodin. Tato skupina, kterou mùžete znát z televizní obrazovky, vám nabídne vzpomínkový blok písnièek z èasù dávno minulých a znovu novì oprášených. Písnièky jako Hájku hájeèku, Po starých zámeckých, U našich kasáren èi Jarošovský pivovar si budete moci zazpívat s Pepínem Maturou (akordeon a zpìv), Jardou Pospíšilem (kytara, zpìv) a Pavlem Krulišem (housle). Vše se bude konat za pøíjemné atmosféry pøi stolovém uspoøádání. Pøedprodej vstupenek bude zahájen od 16. záøí 2015 v Informaèním centru v Dobrušce. Bližší informace vám poskytne na tel pan Kaòa. Miloš Kaòa, Kulturní a sportovní zaøízení mìsta Dobrušky Pøipravujeme! IVAN HLAS V DOBRUŠCE Sbor dobrovolných hasièù Dobruška Doly ve spolupráci s mìstem Dobruškou si Vás dovolují pozvat do Kulturního domu v Archlebových sadech na koncert skupiny Ivan Hlas TRIO. Bude zde pøedstaveno nové album Vítr ve vlasech, které vychází po více než šesti letech a kritika i fanoušci nešetøí chválou. Pøijïte si užít živý koncert, kde Ivan Hlas TRIO hraje nejen písnièky z této desky. Koncert se uskuteèní 9. listopadu 2015 od hodin pøi stolovém uspoøádání. Pøedprodej vstupenek v cenì 190 Kè bude zahájen v Informaèním centru v Dobrušce. Ivana Hlase na tomto koncertì doprovodí Norbi Kovács na akustickou kytaru a Jaroslav Olin Nejezchleba na violoncello. Øíká se, že Ivan Hlas je jediný èeský písnièkáø, který umí psát nejen o neš astné, ale i o š astné lásce. Možná na tom nìco bude, toto téma je pro nìho celoživotní jednièkou, a aèkoliv je svými koøeny bluesman pocházející z pražské ètvrti Hanspaulky, v jeho rukopisu žádné beznadìjné stížnosti nenajdete. I proto byste si tento koncert nemìli nechat ujít. Na setkání s Vámi se tìší poøadatelé. Miloš Kaòa, Kulturní a sportovní zaøízení mìsta Dobrušky

21 Dobrušský zpravodaj str. 19 Týden plný zajímavých akcí Úøad práce v Rychnovì n. Kn. již nìkolik let nabízí v prùbìhu jednoho podzimního týdne øadu zajímavých akcí pro širokou veøejnost, které spolupoøádá se støedními školami, vzdìlávacími institucemi, zájmovými organizacemi, kluby a dalšími kulturními zaøízeními našeho regionu. Letos se opìt pokusíme v období od 19. do 23. øíjna 2015 sestavit program pøevážnì zamìøený na vzdìlávání dospìlých, uplatnìní dovedností na trhu práce, osobní rozvoj, komunikaci, rekvalifikace, dny otevøených dveøí, spolupráci se zamìstnavateli a také na možnosti využití volného èasu apod. Akce povedou zkušení lektoøi a vìøíme, že si každý z naší nabídky vybere. Aktivity budou probíhat v prostorách spolupracujících organizací a úøadu práce. Takže až uvidíte letáky s nadpisem Týden vzdìlávání dospìlých 2015, tak se jedná o tuto pestrou nevšední akci, jejíž zadavatelem je Královéhradecký kraj a záštitu nad ní pøevzal hejtman Královéhradeckého kraje Bc. Lubomír Franc. Možná, že jste loni byli jedním z 618 úèastníkù, kteøí se vybírali z 59 rùznì orientovaných akcí. Pøijïte i letos, všechny pøednášky, dílny a semináøe jsou zdarma. Kompletní program bude zveøejnìn v regionálním tisku, na plakátovacích plochách a na Všechny Vás srdeènì zveme na Týden vzdìlávání dospìlých 2015 od 19. do 23. øíjna Za poøadatele pracovnice oddìlení poradenství a dalšího vzdìlávání KoP v Rychnovì n. Kn. PIMPRLATA VSTÁVAT, KONEC LETNÍHO ODPOÈINKU, DÌTI UŽ ÈEKAJÍ NA POHÁDKY! I když nám ze souboru odešli èerství vysokoškoláci Luboš a Radek a Matouš také nemùže chodit, tak s tìmi mladšími chystáme klasickou pohádku PERNÍKOVÁ CHALOUPKA. Ale rádi bychom také mezi sebou pøivítali nové zájemce, kteøí si chtìjí vzít do ruky loutky a hrát s námi. Zkoušíme každé pondìlí od hodin. Vìøíme, že se najde nìkdo aktivní, a školou povinný nebo i starší, a zkusí to s námi. Premiéra bude v nedìli 18. øíjna 2015 v 10 hodin v našem divadélku v sokolovnì. Opakovat budeme 25. øíjna Doufáme, že budete opìt chodit se svými dìtmi na naše pøedstavení. Za všechny èleny loutkového souboru SVÌT LOUTEK se na vás tìší principálka J. Kozubová.

22 Dobrušský zpravodaj str. 20 V záøí vyvrcholila oprava varhan v Husovì sboru Až budete èíst tyto øádky, vìzte, že už je vše jinak uzávìrka zpravodaje se ale nedá posunout, a tak vìøím, že v souèasné dobì varhany na kùru Husova sboru odpoèívají pøed svým VELKÝM dnem. Pøesto nabízím zpìtný pohled do první poloviny záøí, kdy se v kostele dìly opravdu pozoruhodné vìci. Když 8. záøí pøijel varhanáø Robert Ponèa se svými kolegy z Krnova do Husova sboru v Dobrušce, aby pokraèovali v rozdìlané práci, z varhan bylo stále pouze torzo. Už druhý den ovšem nástroj alespoò z pohledu laika zaèal dostávat svoji pùvodní podobu. První øada píš al vložená zpìt na své místo vyvolávala úžasný pocit, že nástroj bude brzy pøipraven vydat první tóny. Je jasné, že pro tým organizující záchranu nemohla být snad lepší zpráva. Dovezli jsme prospektové píš aly, které mají novou povrchovou úpravu, jsou vyspravené i po cínaøské stránce a právì probìhla jejich instalace do opravené varhanní skøínì, vysvìtlil varhanáø Robert Ponèa, který generální opravu nástroje režíruje. Mimo varhany zùstávaly zatím ještì vnitøní píš aly, které jsou rozmístìny v kostele. V pøíštím týdnu je budeme postupnì ukládat do varhan. Nástroj pomalu pøipravujeme na to, že by se mìlo zaèít s intonací a ladìním, poznamenal odborník z Krnova a pokraèoval, zároveò také probíhá instalace žaluziové skøínì, která tady pùvodnì nebyla, ale dohodli jsme se, že ji vyrobíme a tím varhany získají ještì lepší zvuk. Z vìtší èásti už je instalována, ještì zbývá dodìlat ovládání táhlo, které povede k hracímu stolu. Vrcholem opravy bude ladìní, na nìmž závisí další, øeknìme koncertní, osud nástroje. Robert Ponèa ujistil, že neponechává nic náhodì: Spolupracujeme s èlovìkem, který se specializuje na intonaci a ladìní. Máme s ním dlouholeté zkušenosti a odvádí velmi kvalitní práci. Byly to opravdu radostné chvíle ve varhanáøské spoleènosti, a tak zákonitì musela padnout i otázka na termín dokonèení. Stále platí, že do konce záøí budou varhany opraveny. Myslím si, že kolem 20. až 25. záøí by mìlo být hotovo, potvrdil varhanáø, kterému byl osud našeho nástroje svìøen do rukou. Roèní úsilí, k nìmuž dal impuls Mezinárodní hudební festival F. L. Vìka a jeho dramaturg Pavel Svoboda, tak bude díky skupinì nadšencù, která pokraèovala v plnìní sbírkového konta, úspìšnì završeno. Velký den zažije Husùv sbor v sobotu 7. listopadu, kdy se nástroj z roku 1904 opìtovnì po mnoha desítkách let veøejnì rozezní na koncertu pro dárce. Dana Ehlová