Technická a právní ochrana platidel

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Technická a právní ochrana platidel Bakalářská práce Autor: Šárka Vicherová Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Marcela Soldánová Praha Duben, 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 3. dubna 2012 Šárka Vicherová

3 Poděkování: Děkuji vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Marcele Soldánové za všestrannou pomoc, poskytnutí informací, cenných rad, podnětů a připomínek a dále odborným pracovníkům České národní banky, především paní Ing. Evě Krulové, za poskytnutí podkladů, vynaložení času a úsilí při konzultacích poskytnutých ke zpracování bakalářské práce.

4 Anotace Bakalářská práce Technická a právní ochrana platidel seznamuje obecně s právními předpisy týkajícími se vydávání a oběhu bankovek a mincí v České republice, dále s ochrannými prvky na pravých platidlech a s analýzou počtu zadržených padělků. Hlavním cílem práce je ukázat způsoby zadržení podezřelých platidel v ČR a popsat vývoj množství padělků. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, kde první je věnována obecné právní ochraně platidel v České republice. Ve druhé kapitole je podrobně popsána technická ochrana bankovek a mincí. Třetí kapitola obsahuje postupy zadržení podezřelých platidel. Poslední kapitola analyzuje vývoj množství zadržených padělků na území České republiky, Slovenska a Chorvatska. Závěr práce shrnuje právní a odborné poznatky týkající se ochrany platidel získané v průběhu psaní práce a výsledky vyhodnocení četnosti a nebezpečnosti zadržených padělků. Klíčová slova: bankovka, mince, ochranný prvek, padělek Annotation This Bachelor s thesis Technical and Legal protection of means of payment gives a general information about legal regulations applicable for issuing banknotes and coins in the Czech Republic. In addition to this, it also provides information concerning protective elements on banknotes and presents analyses of number of withheld counterfeits. The main target of this thesis is to explain methods of banknotes and coins withholding in the Czech Republic. It also describes development of number of counterfeits in time. The thesis is divided into 4 chapters. The first chapter deals with general legal regulations applicable for banknotes and coins in the Czech Republic. In the second chapter, there is a detailed description of technical protection of banknotes and coins. The third chapter shows procedure for withholding suspicious banknotes and coins. Analyses of development of counterfeits number in the Czech Republic, Slovakia and Croatia are shown in the last chapter. In the end, there are summarized legal and technical knowledge the author acquired and evaluation of frequency and dangerousness of counterfeits. Key words: banknote, coin, protective element, counterfeit

5 Obsah Úvod Právní ochrana platidel ČR Zákony Zákon o České národní bance Zákon o oběhu bankovek a mincí Trestní zákoník Vyhláška č. 274/2011 Sb Technická ochrana platidel ČR Technická ochrana bankovek Ochranné prvky bankovkového papíru Ochranné prvky spojené s tiskem bankovek Technická ochrana mincí Postupy při zadržení podezřelých platidel Analýza počtu platidel zadržených pro podezření z padělání Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých obrázků Seznam použitých tabulek Seznam použitých grafů Seznam použitých příloh

6 Úvod Platidla v různých formách jsou každodenní součástí běžného života. V 90. letech minulého století všeobecně panoval názor, že hotovostní platební prostředky budou nahrazeny bezhotovostními. I když došlo k masivnímu rozšíření především platebních karet, většina obyvatel neustále při běžných platbách používá hotovost. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ochrany platidel vydávaných Českou národní bankou na území České republiky. Úvodní části jsou věnovány právní a technické ochraně platidel. Závěrečné části popisují postup zadržení podezřelých bankovek a mincí a analyzují množství, skladbu a zčásti i kvalitu padělků zadržených na území České republiky, Slovenska a Chorvatska. První kapitola této práce se podrobně zabývá právními předpisy, které upravují peněžní oběh a vydávání pravých bankovek a mincí. V loňském roce došlo v této legislativě k výrazným změnám. Formou komparativní metody jsou zde porovnány paragrafy starého zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance a nového zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Dále následuje deskripce vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí, která nově a podrobněji upravuje peněžní oběh. Jedním z cílů této vyhlášky je zamezit obíhání padělaných bankovek. Postihy za padělání platidel jsou v první kapitole zmíněny v souvislosti s zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Druhá kapitola se věnuje technické ochraně platidel, tedy technologickým postupům výroby bankovkového papíru a mincovních střížků. I v této fázi výroby jsou do primárních materiálů budoucích platidel zapracovány ochranné prvky. Následná syntéza získaných poznatků z oblasti výtvarného pojetí bankovek a mincí se dokonale propojuje s technikami tisku a ražby. Výsledkem složitých procesů vznikají pravá platidla, která jsou pro padělatele velmi těžce napodobitelná. V této kapitole jsou komparativní metodou porovnány způsoby napodobování pravých ochranných prvků na padělaných bankovkách. Třetí kapitola podrobně popisuje postup zadržení podezřelé bankovky nebo mince. Úvodní část se vrací k právním předpisům, tedy k zákonu č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, který stanoví postupy při zadržení podezřelého platidla, což je doplněno každodenními praktickými zkušenostmi ve formě 6

7 názorného příkladu. Hlavní částí této kapitoly je právě ukázkový příklad, který je deskripcí zapracován do teoretického postupu. Názorně je zde vymodelován případ zadržení dvou podezřelých bankovek. Po provedení důkladné analýzy je potvrzeno, že jedna podezřelá bankovka je pravá a druhá falešná. Příklad je doprovázen i obrázkovými ukázkami podezřelých bankovek. Ve čtvrté kapitole je provedena analýza počtu padělaných bankovek v porovnání s historicky blízkým Slovenskem, které v roce 2009 přešlo na euro, tedy společnou měnu Evropské unie. V tomto případě je velmi zajímavé pozorovat změnu počtu zadržených padělků při přechodu na jinou, nadnárodní měnu. Dalším analyzovaným státem v počtu zadržených padělků národní měny je Chorvatsko. Pro účely této práce jsou statistiky zadržených padělků redukovány na národní měnu, pouze v případě Slovenska můžeme sledovat strmý nárůst počtu padělků při přechodu na euro. V závěrečné části jsou shrnuty získané právní vědomosti a poznatky z oblasti ochranných prvků. Ze statistické analýzy současného vývoje počtu zadržených padělků je metodou dedukce vypracován možný návrh opatření, která by mohla nebezpečí šíření padělaných platidel snížit. Pro větší přehlednost jsou do textů vloženy obrázky, tabulky a graf. Přílohy obsahují vzorové potvrzení o zadržení bankovek a mincí, obrázky větších rozměrů a veškerou dokumentaci modelového příkladu. 7

8 1. Právní ochrana platidel ČR V České republice je od roku 1993 zákonnou měnovou jednotkou koruna česká 1. Činnosti spojené s hotovostní podobou české koruny jsou upraveny právními normami. Jedná se o zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník a vyhlášku č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. Všechny výše uvedené zákony a vyhláška, které stanovují jak vydávat a chránit peněžní prostředky, pocházejí z nedávné minulosti. Nutnost chránit prostředky směny vznikla již na počátku naší civilizace, kdy byl prováděn barterový obchod, tj. směna zboží nebo služeb za zboží nebo služby. Spolu s používáním a rozvojem peněz se začalo rozvíjet i jejich padělání. Již ve středověku u nás existovaly tresty za padělání peněz. Ustanovení byla precizována na začátku 19. století zákonem trestním o zločinech, přečinech a přestupkách ( obecný trestní zákon) z (úplné znění vyhlášeno císařským patentem č. 117/1852 Z. Ř.), ve znění pozdějších předpisů, který trestal falšování veřejných úvěrních papírů a mincí těžkým žalářem. Postupem času se padělání velmi rozšířilo a stalo mezinárodním problémem, a proto vznikla nutnost celosvětově chránit papírová platidla a mince. Již v roce 1929 byla v Ženevě uzavřena Úmluva o potírání penězokazectví. V roce 1931 Československá republika Úmluvu ratifikovala a vydala ve Sbírce zákonů pod č. 15/1932. I v současné době je Úmluva stále platná. Úmluva definovala v článku 2 slovo peníze a v článku 3 se smluvní strany dohodly, kdo bude trestán za obecný trestný čin: Čl. 2 Slovem peníze se v této Úmluvě rozumějí peníze papírové, zahrnujíc v to bankovky, i kovové peníze, jež jsou v oběhu podle zákona zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 8

9 Čl. 3 Pro obecný trestný čin bude potrestán: 1. kdo podvodně falešné peníze jakkoli zhotovuje nebo kdo porušuje peníze, nechť k tomu použije jakéhokoli prostředku; 2. kdo podvodně falešné peníze uvádí do oběhu; 3. kdo cokoli podniká k tomu konci, aby falešné peníze uvedl do oběhu, dovezl do státu, přijal nebo si opatřil, věda, že jsou falešné; 4. kdo se o tyto trestné činy pokusí a kdo se jich úmyslně zúčastní; 5. kdo podvodně zhotovuje, přijímá nebo si opatří nástroje neb jiné předměty, které jsou podle své povahy určeny k výrobě falešných peněz neb k porušení peněz Zákony Právní řád v České republice je uspořádán stupňovitě podle důležitosti (právní síly) jednotlivých právních norem. Nejvyšší právní sílu má Ústava a ústavní zákony. Na Ústavu navazují zákony, které vydávají nejvyšší volení zastupitelé parlamentu. Zákony musí být v souladu s Ústavou a všechny právní předpisy spolu souvisejí, navazují na sebe a navzájem se doplňují. Právo vydávat bankovky má na našem území tradičně centrální banka. Zákonem č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé účinným od 1. ledna 1990 připadlo tehdejší Státní bance československé též právo vydávat mince. Následným rozdělením Československa přešlo toto právo na Českou národní banku, která byla zřízena Ústavou ČR z konce roku Vznikla tedy nutnost rozdělit velmi rychle společnou měnu v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance. V loňském roce byl právně uzákoněn oběh bankovek a mincí zcela novým zákonem č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance Zákon o České národní bance Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance ( zákon o ČNB ) specifikuje hlavní cíl naší centrální banky, a to péči o cenovou stabilitu. V souladu s tímto cílem vykonává Česká národní banka ( ČNB ) následující činnosti: a) určuje měnovou politiku, 2 č. 15/1932 Sb., Úmluva o potírání penězokazectví. 9

10 b) vydává bankovky a mince, c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti, efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji, d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice, přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku, e) provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů. 3 Tato bakalářská práce se zabývá jednou z výše uvedených činností, a to vydáváním bankovek a mincí. Příslušná problematika je podrobněji upravena ve čtvrté části zákona o ČNB Emise bankovek a mincí. Zákon stanoví, že Česká národní banka má výhradní právo: - vydávat bankovky a mince, jakož i mince pamětní, - spravovat zásoby bankovek a mincí, - sjednávat tisk bankovek a ražbu mincí, - organizovat jejich dodávky od výrobců, - vydávat je do oběhu, - stahovat poškozené a neplatné bankovky a mince z oběhu. Zákon byl s účinností od 1. července 2011 novelizován zákonem č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB. Zákon o oběhu bankovek a mincí zrušil některé paragrafy zákona o ČNB, a to konkrétně 17, 18, 20, 21 a písmena b), c) a e) 22 zákona o ČNB. V nich byly upravovány zejména následující oblasti: - výměna poškozených bankovek a mincí a jejich stahování z oběhu, - ničení a nahrazování novými bankovkami a mincemi, - podmínky výroby reprodukcí bankovek, mincí, šeků, cenných papírů nebo platebních karet znějících na koruny české nebo na cizí měnu a jejich padělání 4 a pozměňování 5. Do původního zákona o ČNB byl naopak vložen nový 16a, kterým je jednoznačně stanoveno, že nikdo nesmí vyrábět, dovážet, nabízet, prodávat nebo jinak rozšiřovat 3 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 4 Padělání peněz - výroba jakýchkoliv kopií peněz za účelem jejich udání do oběhu namísto pravých peněz. 5 Pozměňování peněz úprava pravých peněz za účelem jejich udání do oběhu jako peněz vyšší nominální hodnoty nebo peněz platných nebo peněz jiné měny. 10

11 předměty, které by mohly připomínat mince různých nominálních hodnot vydaných ČNB. Rovněž se nesmí používat slovo mince při popisu těchto předmětů 6. Porušením uvedeného paragrafu se právnická osoba dopustí správního deliktu a fyzická osoba přestupku. Správní delikty nebo přestupky jsou řešeny v 46c zákona o ČNB, ale částečně se objevují i v působnosti zákona o oběhu bankovek a mincí. Je zde stanovena pokuta do výše Kč u fyzických osob nebo do výše Kč u právnických osob. Správní delikty a přestupky projednává a o výši příslušné pokuty rozhoduje Česká národní banka Zákon o oběhu bankovek a mincí Za vznikem zcela nové právní úpravy, zákona č. 136/2011 Sb., vztahující se k oběhu bankovek a mincí v České republice stojí hlavní cíl, kterým je definování práv a povinností subjektů, které působí v peněžním oběhu, zlepšení kvality oběživa, a také stanovení postupů při zadržování bankovek a mincí, u nichž je podezření na padělání nebo pozměňování 7. Z textu zákona vyplývá jeho přímá návaznost na použitelné předpisy Evropské unie 8. Těmito předpisy k rozumíme: - nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání 9, ve znění nařízení Rady (ES) č. 44/ , - nařízení Rady (ES) č. 1339/2001 ze dne 28. června , kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES), kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu, ve znění nařízení Rady (ES) č. 45/ , - nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6. prosince 2004 o medailích a žetonech podobných euromincím 13, ve znění nařízení Rady (ES) č. 46/ , 6 16a odst. 1 a 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 7 [cit ]. 8 1 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 9 [cit ] [cit ] [cit ] [cit ] [cit ] [cit ]. 11

12 - nařízení Rady (ES) č. 2183/2004 ze dne 6. prosince 2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím 15, ve znění nařízení Rady (ES) č. 47/ Zákon č. 136/2011 Sb. se obsáhle věnuje oběhu bankovek a mincí, protože převzal většinu zrušených ustanovení zákona o ČNB a současně i vyhlášek souvisejících s danou problematikou (vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince a vyhláška č. 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují). Proto se v této kapitole budu zabývat pouze Hlavou III zákona, která se týká ochrany platidel před paděláním a pozměňováním, a 33 věnovanému odborným kurzům. V paragrafu 12 - Nakládání s podezřelými bankovkami a mincemi je přesně popsán způsob zadržení bankovek a mincí podezřelých z padělání. Pokud existuje důvodné podezření, že bankovky a mince jsou padělané nebo pozměněné, může fyzická osoba odmítnout jejich přijetí. Právnické osoby, provozovatelé kasin, směnárníci, Policie ČR, Celní správa ČR a ČNB ( zadržitel ) jsou však povinny podezřelé bankovky nebo mince zadržet bez náhrady a vystavit předložiteli potvrzení o zadržení podezřelých bankovek a mincí (příloha č. 1). Předložitel (zde osoba předkládající padělanou nebo pozměněnou bankovku nebo minci) je povinen po vyzvání zadržitele prokázat svoji totožnost. Zadržené bankovky a mince jsou neprodleně předány resp. zaslány do ČNB k ověření pravosti. Pokud se prokáže, že zadržené bankovky a mince jsou pravé, ČNB je ihned vrací předložiteli a vymaže všechny osobní údaje předložitele ze své evidence předepsané zákonem č.136/2011 Sb. Tuto evidenci osob, které podezřelé bankovky a mince předložily, je ČNB povinna vést nejdéle po dobu 15 let. Osobní údaje jsou vedeny odděleně a mohou být použity výhradně pro účely vyšetřování a odhalování trestné činnosti. Paragraf 13 Ověřování pravosti bankovek a mincí Českou národní bankou stanoví, že za padělané nebo pozměněné bankovky a mince se náhrada předložiteli neposkytuje. Pokud se však zjistí, že podezřelé bankovky a mince jsou pravé, ale nepodaří se je vrátit nebo za ně 15 [cit ] [cit ]. 12

13 poskytnout náhradu, eviduje je ČNB na zvláštních účtech po dobu 5 let. Jestliže se do té doby o tyto bankovky předložitel nepřihlásí, připadnou tyto bankovky a mince ČNB. Paragrafem 14 - Reprodukce bankovek a mincí jsou upraveny možnosti zhotovení hmotných nebo nehmotných reprodukcí 17. Zhotovování těchto reprodukcí je dále podrobněji rozpracováno vyhláškou č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. V závěrečné části zákona, Hlavě VII, je mimo jiné zakotveno v 33 Odborný kurz, že ČNB a všechny úvěrové instituce provádějící pokladní operace, držitelé poštovních licencí, kasina, poskytovatelé platebních služeb, instituce a vydavatelé elektronických peněz, u nichž dochází k výdeji bankovek a mincí, musí zajistit odborný kurz pro osoby, které zpracovávají a opětovně vydávají do oběhu přijaté bankovky a mince. Tyto osoby absolvují odborný kurz o rozpoznání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování a stanou se držitelem osvědčení o absolvování tohoto kurzu. Druhy a náplně kurzů jsou upraveny prováděcím předpisem - vyhláškou č. 274/2011 Sb Trestní zákoník Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve svých příslušných pasážích uvádí, jakým způsobem jsou trestány hospodářské trestné činy proti měně a platebním prostředkům. To je především upraveno v , které rozdělují trestné činy, resp. jejich pachatele do skupin podle trestní odpovědnosti 18 : 1. První skupina zahrnuje osoby, které si pro sebe nebo pro někoho jiného opatří nebo uschovávají peníze padělané nebo pozměněné, a tak jim hrozí odsouzení k odnětí svobody na 1 rok až 5 let. Zároveň sem patří i jednotlivec, který padělá s úmyslem padělané nebo pozměněné peníze udat jako pravé nebo který padělané či pozměněné peníze skutečně jako pravé udá. V těchto případech může být potrestán odnětím svobody na 3 až 8 let. 17 Reprodukce - padělky peněz vyrobené za jiným účelem než udání do oběhu jako pravých peněz (divadelní a filmové rekvisity, politické propagace, pracovní agitace, reklamy, recese, poukázky za odběr zboží, poukázky na slevy ze služeb apod.) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 13

14 2. Druhou skupinu tvoří jednotlivci, kteří jsou součástí organizované skupiny nebo spáchají trestný čin značného rozsahu a následně můžou být potrestáni odnětím svobody na 5 až 10 let nebo propadnutím majetku. 3. Třetí skupinou jsou pachatelé působící v organizovaných skupinách ve více státech nebo spáchají-li trestné činy velkého rozsahu. Jim pak hrozí odnětí svobody na 8 až 12 let. Odnětím svobody až na dva roky, zákazem činnosti nebo propadnutím věcí může být potrestána osoba, která nevědomě přijme padělané nebo pozměněné peníze, ale následně se je vědomě snaží udat jako pravé. 19 Obsahem paragrafu Neoprávněná výroba peněz je trestný čin, jehož se dopustí jedinec, který neoprávněně použije zařízení nebo materiál určený k výrobě peněz a jejich pomocí pak vyrobí peníze nebo prvky sloužící k jejich ochraně. Za tento čin může být potrestán 20 : - jednotlivec - 1 rokem až 5 lety odnětí svobody, - člen organizované skupiny nebo jednotlivec za čin značného rozsahu - 3 až 8 lety odnětí svobody, - člen organizované skupiny působící na území více států nebo jednotlivec za trestný čin velkého rozsahu - 5 až 10 lety odnětí svobody. Návrhy bankovek a mincí jsou výtvarným dílem, takže jejich zneužitím může dojít i k porušení autorských práv. Z tohoto důvodu je pro naši problematiku důležitý 270, kde je porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi řešeno. 1.2 Vyhláška č. 274/2011 Sb. Vyhláška č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí vznikla převážně sloučením ustanovení vyhlášky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, a vyhlášky č. 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. Příčinou vzniku nové vyhlášky bylo přijetí zákona č. 136/2011 Sb., jehož zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 14

15 ruší vyhlášky č. 37/1994 Sb. a č. 553/2006 Sb. Další ustanovení jsou zcela nová a vznikla k naplnění nových ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. Podobně jako v zákoně č. 136/2011 Sb. je i ve vyhlášce č. 274/2011 Sb. rozsáhle definován způsob balení a zpracování tuzemských bankovek a mincí, míra opotřebení a poškození tuzemských bankovek a mincí vhodných a nevhodných k oběhu. Dále je zde stanoven postup předání bankovek a mincí nevhodných k oběhu České národní bance a postup při výměně tuzemských bankovek a mincí, které nejsou celé nebo celistvé. Pátá část vyhlášky - Postupy při zadržování podezřelých bankovek nebo mincí, náležitosti potvrzení o jejich zadržení a postup při jejich předávání České národní bance obsahuje 9, 10 a 11. Jejich ustanovení jsou společná pro podezřelé bankovky a mince a nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince. V paragrafu 9 - Postupy pro zadržování podezřelých bankovek nebo mincí je podrobně vysvětleno, co musí obsahovat potvrzení o zadržení podezřelých bankovek nebo mincí (příloha č. 1). Především to jsou 21 : - identifikační údaje předložitele, - adresa trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky nebo v zahraničí, - druh a číslo dokladu, podle kterého byla totožnost předložitele zjištěna, - měna a nominální hodnota zadržené bankovky a mince, u bankovky ještě sérii a její číslo, - důvody, proč byly bankovky nebo mince zadrženy, - podpis předložitele na potvrzení, pokud je přítomen, - číslo účtu, kam lze převést náhradu za zadržené bankovky a mince, pokud se prokáže jejich pravost, - zadržitel označí na potvrzení o zadržení bankovek nebo mincí text podezřelé bankovky nebo mince. Zvláštní ustanovení pro zadržení podezřelých bankovek nebo mincí v neanonymním zařízení je uvedeno v paragrafu 10. Zadržitel postupuje přiměřeně jako v 9, přičemž vyplní 22 : - jako místo zadržení místo, kde je neanonymní zařízení provozováno, 21 9 vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. 15

16 - jako datum zadržení datum provedení transakce, - jako předložitele držitele karty (lze-li určit totožnost) nebo (není-li to možné) majitele účtu, - identifikační údaje neanonymního zařízení (typ, model, výrobní číslo). Pokud ČNB zjistí, že bankovky nebo mince jsou pravé (paragraf 11 - Výsledek odborného posouzení a postup v případě zjištění pravosti zadržených bankovek nebo mincí), informuje zadržitele odborným vyjádřením o jejich pravosti a příslušná platidla vrátí předložiteli. Pokud jsou zadržená platidla padělaná nebo pozměněná, informuje ČNB prostřednictvím odborného vyjádření nejen zadržitele, ale také ústřední útvar Policie ČR (elektronickou formou). Předložitele na jeho žádost informuje zadržitel. Sedmá část vyhlášky č. 274/2011 Sb., definuje Podmínky, za kterých lze reprodukovat tuzemské nebo cizozemské bankovky a mince a vyrábět předměty úpravou je napodobující 23 a obsahuje tři paragrafy. Reprodukce bankovek jsou upraveny v 13. Hmotnou nebo nehmotnou reprodukci bankovky nebo předmět, který bankovku úpravou napodobuje ( napodobenina ) lze vyrábět pouze při dodržení určených velikostních poměrů v závislosti na tom, zda jde o jednostrannou nebo oboustrannou kopii. 24 Jednostranná hmotná (fyzická) reprodukce bankovky je legální, pokud: 1. její délka při zachování poměru stran činí nejvýše 75% délky nebo nejméně 125% délky originálu, Obrázek č. 1 Jednostranná reprodukce nebo napodobenina povolených velikostí Legenda: Největší povolená velikost bankovky při zmenšení 75% Velikost bankovky 1:1 Nejmenší povolená velikost bankovky při zvětšení 125% Zdroj: Výuková prezentace k odbornému kurzu České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování 23 Sedmá část vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. 16

17 nebo 2. její delší a kratší strana svírají úhel menší než 70 stupňů anebo větší než 110 stupňů, Obrázek č. 2 Jednostranná reprodukce nebo napodobenina povolených úhlů Legenda: Reprodukce svírá úhel větší než 110 Velikost bankovky 1:1 Reprodukce svírá úhel menší než 70 Zdroj: Výuková prezentace k odbornému kurzu České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování anebo 3. se jedná o reprodukci části bankovky (bez zmenšení či zvětšení), jejíž velikost však nepřesahuje 33% celkové plochy bankovky. Obrázek č. 3 Jednostranná reprodukce nebo napodobenina reálné velikosti Legenda: Největší reprodukovaná plocha bankovky 33% Velikost bankovky 1:1 Zbývající plocha bankovky do původní velikosti Zdroj: Výuková prezentace k odbornému kurzu České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování 17

18 Oboustranná hmotná (fyzická) reprodukce bankovky je legální, pokud - její délka při zachování poměru stran činí nejvýše 50% délky nebo nejméně 200% délky originálu. Obrázek č. 4 Oboustranná reprodukce nebo napodobenina Legenda: Největší velikost bankovky při zmenšení 50% Velikost bankovky 1:1 Nejmenší velikost bankovky při zvětšení 200% Zdroj: Výuková prezentace k odbornému kurzu České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování Nehmotná (elektronicky zobrazená) reprodukce bankovky je legální, pokud - její velikost je zachovaná v rozlišení 72 obrazových bodů na palec (dpi) a je opatřena úhlopříčně ve vrstvě neoddělitelným neprůhledným nápisem Specimen. Reprodukci bankovky lze legálně zhotovit také z materiálu nezaměnitelného s materiálem používaným k výrobě originálu. Reprodukce mincí upravuje 14. Vyrobit hmotnou reprodukci nebo napodobeninu tuzemské nebo cizozemské mince lze pouze z materiálu nezaměnitelného s materiálem, z něhož je vyrobena skutečná mince. 25 Nezaměnitelný materiál je definován v 15. V případě bankovky jde vždy o materiál jiný než papír nebo plast, u mince se nezaměnitelným materiálem rozumí kov barvou a fyzikálními vlastnostmi odlišný od kovu, ze kterého je vyrobena pravá mince, nebo materiál jiný než kov. 26 Desátá část této vyhlášky upravuje kurzy o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování, organizační předpoklady a nezbytné technické vybavení pro jejich pořádání a náležitosti udělovaného osvědčení vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. 18

19 Paragraf 21 - Druhy a náplň kurzů o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování a obsah závěrečných testů rozděluje kurzy do tří typů podle zaměření a následně i podle obtížnosti a obsahu odborné náplně. Součástí kurzů jsou závěrečné testy, které jsou přiměřené obtížnosti daného kurzu. Druhy kurzů: 1. Lektorský kurz je nejdelší (čtyřdenní) a nejnáročnější, v závěrečném testu musí lektoři prokázat podrobné teoretické a praktické znalosti v rozpoznávání pravosti bankovek a mincí. 2. Kurz pro zpracovatele peněžních hotovostí a úvěrové instituce provádějící pokladní činnost je nejméně dvoudenní a závěrečným testem účastníci prokáží teoretické znalosti a praktické dovednosti při rozpoznávání pravosti platidel. Oba tyto kurzy lektorsky zajišťuje Česká národní banka svými zaměstnanci. 3. Kurz pro osoby, které u právnické osoby provádějí pokladní operace (mimo ČNB, úvěrové instituce a zpracovatele peněžních hotovostí), je pouze jednodenní a při závěrečném testu zde účastníci musí prokázat základní znalosti v rozpoznávání pravosti bankovek a mincí. Tyto kurzy zajišťují organizátoři akreditovaní Českou národní bankou ( pověřené osoby ) a vyučují lektoři, kteří získali osvědčení složením zkoušky v lektorském kurzu. 27 V rámci paragrafu 22 Organizační a technické předpoklady pro pořádání kurzů pověřenou osobou je řešena organizační a technická vybavenost kurzu. Organizátor musí pro každého účastníka kurzu zajistit lupu, UV lampu a pro všechny účastníky dohromady rovněž přístroj na rozpoznání prvků v infračerveném světelném spektru. Účastníci mají dále k dispozici jednotné sady studijních bankovek, které sdílejí nejvýše ve dvojicích. 28 Osvědčení (příloha č. 2) je vytištěno způsobem, kterým se tisknou ceniny, čímž je přiměřeně chráněno proti padělání, a musí obsahovat především jméno, příjmení a fotografii absolventa kurzu, identifikační číslo osoby, která kurz pořádala a jedinečné číslo osvědčení vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí vyhlášky č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí. 19

20 2. Technická ochrana platidel ČR V praxi rozlišujeme dva druhy platidel bankovky a mince. Oba druhy se svou technickou podstatou vzájemně výrazně odlišují. Proto i příslušnou technickou ochranu rozdělujeme podle druhu platidla, tj. na ochranu bankovek a mincí. Vytvářet a stále zdokonalovat technickou ochranu platidel je velice důležité z důvodu určitého srovnání kroku s padělateli. Padělatelé mají možnost používat při výrobě padělků bankovek a mincí neustále se rozvíjející technologie. V současné době jsou na veřejném trhu dostupné nejmodernější prostředky reprodukční techniky, kterými se v podstatě dají padělat veškerá papírová platidla a je přitom možno docílit i vysoké kvality. Pro padělání mincí se lze mnohdy spokojit i s primitivními technikami (pokud je primárním cílem oklamat např. jednodušší automaty), ale i zde existují nástroje umožňující padělateli zhotovit padělky vysoké kvality. Padělatelé tak zpravidla bývají o krůček napřed před svými pronásledovateli a protivníky z řad legálních emitentů i policie. 2.1 Technická ochrana bankovek Prvky technické ochrany papírových platidel obecně, a tedy i prvky technické ochrany bankovek České republiky dělíme do dvou základních skupin, které jsou spojeny především s: 1. výrobou bankovkového papíru, 2. tiskem bankovek. Výše uvedené skupiny ochranných prvků jsou velmi důležité při rozpoznávání pravosti bankovek, lze je jen obtížně napodobit jako celek a společně představují pro padělatele komplex překážek, který se jim obvykle daří překonat pouze zčásti. Ochranné prvky je možné rozdělit do tří úrovní: 1. prvky určené pro širokou veřejnost, viditelné pouhým okem. K rozpoznání padělků přitom stačí jen kontrola základních ochranných prvků, kterou je možno provést zrakem (pohled na bankovku proti světlu ochranné prvky spojené s bankovkovým papírem a tiskem), hmatem (kvalita papíru, plasticita hlubotisku) a sklopením bankovky (ochranné prvky spojené s tiskem). 2. prvky určené pro odbornou veřejnost (subjekty přijímající hotovost). Na kontrolu ochranných prvků se použijí jednoduché pomůcky lupy, UV lampy. 20

21 3. prvky určené pro strojové vyhodnocování při automatizovaném zpracování peněz. Zde se používají složité přístroje a senzory, které nahradí lidský hmat a zrak Ochranné prvky bankovkového papíru Základním ochranným prvkem bankovkového papíru je jeho specifické složení a z něho přímo vyplývající vlastnosti. S výrobou papíru jsou spojené další ochranné prvky, které můžeme rozdělit následujícím způsobem (především časové rozlišení podle vzniku ochranného prvku) na: 1. prvky, které jsou nedílnou součástí hmoty ceninového papíru vodoznak, struktura, 2. prvky, které jsou přidávány do hmoty během výroby ochranná vlákna a ochranný proužek, 3. prvky, které jsou dodatečně vyrobeny na hotový papír iridiscentní povlak. Ceninový papír je nejhmotnější částí bankovky, není to jen obyčejný papír, splňuje celou řadu kritérií, především musí mít určitou pružnost, pevnost a odolnost vůči natržení. Z tohoto důvodu obsahuje zpravidla vlákna bavlny, lnu nebo konopí. Konkrétní složení závisí na druhu měny a příslušné poměry nejsou zveřejňovány. Soudržnost dodávají speciální plnidla a klížidla. Padělatelé nemají bankovkový papír k dispozici, z toho důvodu jej občas nahrazují libovolným ceninovým papírem, avšak nejčastěji používají běžný, komerčně zcela dostupný papír. Běžný papír obsahuje spíše dřevitá vlákna a další složky odlišné od složek ceninových a bankovkových papírů, a proto nemá tak dobré mechanické vlastnosti a při více než padesátinásobném ohýbání se snadno zlomí nebo dojde k přetržení padělku. Bankovkový papír naproti tomu vydrží i tisíce ohybů. Dále je odolný vůči vodě a bankovky vydrží i vyprání v pračce, aniž by se rozpadly. Jednou z nejdůležitějších charakteristických vlastností bankovkového papíru je jeho chování v UV světle. Bankovkový papír pohlcuje UV světlo, takže se pod ním chová neutrálně, inertně na rozdíl od běžného papíru, který pod UV světlem září. Důvodem je, že obyčejný papír obsahuje optická bělidla, zatímco bankovkový papír má zářivé složky potlačeny. 21

22 Struktura papíru na bankovkách je pravidelná a pochází od otisku papírenského síta při výrobě. Nejlépe je vidět pouhým okem na okrajích, kde jsou nepotištěná místa. Pro laika může být velmi těžké rozpoznat běžný papír od bankovkového, a i proto se do něj začaly zabudovávat další ochranné prvky. Obrázek č. 5 Struktura bankovkového papíru Zdroj: Výuková prezentace k odbornému kurzu České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování Nejstarší ochranný prvek používaný na bankovkách je vodoznak (ve starší terminologii nazývaný také vodotisk), jehož podstatou je rozdílná tloušťka papírové hmoty vytvářející obraz patrný proti světlu. Vzniká na sítu, když z papírové hmoty odteče většina vody. Válec s plastickým obrazem budoucího vodoznaku papírovou hmotu v určitých místech zmáčkne a vytvaruje ji do požadované podoby. Místa, kde je papír oproti svému okolí (nebo ještě přesněji oproti základní tloušťce bankovkového papíru) slabší, jsou v průsvitu světlejší, a naopak místa s větší tloušťkou papírní hmoty jsou proti světlu tmavší. Na českých bankovkách jsou vodoznaky portrétní (figurální; portrét na vodoznaku odpovídá portrétu vytištěnému na bankovce), stupňovité (vodoznak tvoří několik odstupňovaných tlouštěk papíru) a můžeme je najít na vybraném místě (jsou lokalizovány na vodoznakovém okraji, tzv. kupónu). Padělatelé dodnes nedokáží vodoznak dokonale napodobit. Na padělcích je většinou pouze natištěn bílou nebo jinou světlou barvou obvykle z rubové strany. Obrázek č. 6 Vodoznak Zdroj: Výuková prezentace k odbornému kurzu České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování 22

23 Další ochranné prvky patří do skupiny cizorodých příměsí vpravovaných do papírové hmoty v mokré fázi výroby. Jsou to především ochranná vlákna a proužky. Ochranná vlákna byla známá již v 19. století, kdy se do hmoty papíru přidávaly obarvené zvířecí chlupy nebo kousky vláken hedvábí. Vlákna prošla za celou dobu své existence mnoha vývojovými etapami zejména z hlediska aplikace. Počátkem 20. století nebyla výjimkou vlákna lokalizovaná, tedy rozmístěná pouze v určité části bankovky (pás, roh) nebo na jedné její straně. Výroba takového papíru však byla náročná na čas i finanční prostředky, takže se od ní postupně upustilo. Dnes jsou vlákna obvykle rozmístěna nahodile po celé bankovce. Proto nenajdeme bankovky s přesně stejným rozmístněním vláken. Vlákna jsou zároveň hlouběji či mělčeji zanořena do hmoty a z bankovky je lze alespoň částečně vypreparovat. Používají se nejen barevná vlákna, ale i vlákna v denním světle neviditelná, která se rozsvítí teprve pod UV světlem. Oba druhy mají přesné a ostré ohraničení. Padělatelé vlákna imitují zpravidla natištěním nebo kresbou. Dalším prvkem, který je zapracováván do hmoty, je ochranný proužek. Původně kovové proužky známé například z anglických liber byly nahrazeny pokovenou umělou hmotou a ve většině případů jsou opatřeny mikrotextem. Z historického i kvalitativního hlediska rozeznáváme dva základní typy proužků podle způsobu zapracování do papíru. Starší a jednodušší je tzv. skrytý proužek, který je v papírní hmotě zapuštěn celý. Při pohledu na bankovku proti pevnému pozadí (stůl, přepážka apod.) není patrný vůbec nebo jen v náznaku. Na českých bankovkách je použit mladší a dokonalejší, tzv. okénkový proužek. Ten je v papírní hmotě plně zapracován jen na jedné straně bankovky (zpravidla rub), zatímco na straně druhé (líc) je papírní hmotou převrstven nespojitě, v určitých periodicky se opakujících krátkých úsecích střídaných místy, kde ze hmoty papíru vystupuje na povrch. Proti pevné podložce je pak viditelný jako pás těchto jednotlivých okének, po nichž získal svůj název. Oba typy ochranného proužku se téměř shodně chovají při pozorování proti světlu jsou patrné jako celistvá linie prostupující celou bankovkou odshora dolů. U okénkového proužku se však při takovém pozorování objeví navíc příčné stíny způsobené zesílenou papírní hmotou v místech, kde je proužek zapracován do papíru mezi okénky. Stíny se pravidelně opakují a tvoří tzv. žebříček, který v praxi představuje cennou možnost při kontrole pravosti bankovky. 23

24 Proužky v sobě obvykle nesou i další ochranné prvky jako již zmíněný mikrotext, povrchovou úpravu nebo schopnost zářit pod UV lampou. Proužky českých bankovek mají tzv. negativní mikrotext (světlý text na tmavé linii proužku při pozorování proti světlu), povrchová úprava je u starších vzorů bankovek stříbřitá a neměnná, u nejnovějších, tzv. inovovaných (2 000 Kč, vzor 2007, Kč, vzor 2008 a 500 Kč a Kč, vzor 2009) pak kovově lesklá, měnící se při změně úhlu pohledu od zelené po hnědočervenou. U většiny padělků vznikají proužky pouhým překopírováním při tvorbě padělku jako takového, vyznačují se tmavými matnými okénky a postrádají celistvost při kontrole proti světlu. Některé padělky mají okénka překreslená stříbrnou gelovou tužkou. Vynalézavější padělatelé přelepují vynořující se okénka různými druhy stříbřitých fólií. I v takových případech nejsou proužky celistvé při pohledu proti světlu. Jen nejdokonalejší padělky mají proti světlu souvislou linku. Někteří tvůrci to docílí slepením dvou tenkých papírových vrstev, mezi které umístí stříbřitý proužek, přičemž otvory pro okénka v lícní části pracně vyříznou. Vnitřku této vrstvené struktury mnohdy zároveň využijí i k umístění imitace vodoznaku, nejčastěji tištěné nebo kreslené. Jiný, také poněkud pracný způsob napodobení proužku spočívá v nalepení souvislého stříbrného proužku a jeho následném zakrytí v místech mezi okénky přelepením nebo přetiskem. Poslední skupinou ochranných prvků bankovkového papíru jsou prvky vznikající při jeho finální úpravě. K nim se řadí iridiscentní povlak, který je založen na optickém efektu umožněném speciální barvou. V České republice je použit na bankovkách nejvyšších nominálních hodnot, tedy Kč, Kč a Kč, a to vždy v pravé části lícní strany. Z čelního pohledu se jeví jako zažloutlý, až téměř neviditelný pruh, ale pod jiným úhlem pohledu se objeví ve zlatavé, namodralé či fialové třpytivé podobě podle příslušné nominální hodnoty bankovky. Pro úplnost je třeba dodat, že i zde existují dvě verze provedení starší pásy jsou jen rovné a jednobarevné, nejnovější (u inovovaných bankovek) pak tvarované a dvoubarevné. I tento prvek se snaží padělatelé napodobit, nejčastěji kresbou nebo tiskem, a výsledkem je většinou ve všech směrech dopadu světla stejně zlatavý nebo fialový efekt beze změn. Jen u nejkvalitnějších padělků lze pozorovat efekty blízké originálu. 24

25 Obrázek č. 7 Iridiscentní pruhy na českých bankovkách Zdroj: Výuková prezentace k odbornému kurzu České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování Ochranné prvky spojené s tiskem bankovek Z důvodu použití speciálních technik se bankovky tisknou ve specializovaných tiskárnách zaměřených na tisk cenin. Ve světě není mnoho tiskáren cenin, protože příprava tisku bankovek i jeho realizace jsou velmi nákladné, poměrně složité a zdlouhavé. Nejprve je obraz rozkreslen do liniového přepisu (příloha č. 3) a potom se musí vytvořit tiskové desky. Bankovka není tištěna najednou, ale po částech, a to různými tiskovými technikami. Během dílčích tiskových postupů je pak seskládán celý obraz bankovky. Pro tisk bankovek se používají tři základní tiskové techniky hlubotisk, knihtisk a ofset. Jejich pomocí vzniká i celá škála tiskových ochranných prvků na bankovkách (soutisková značka, skrytý obrazec, mikrotexty, střídání barvy v rámci jedné linky). Další ochranné prvky jsou pak založeny na použití speciálních barev, k nimž se řadí např. opticky proměnlivá barva (známá jako OVI, z anglického Optically Variable Ink) a barvy reagující na UV světlo. Použité tiskové techniky lze rozpoznat a navzájem rozlišit například pomocí lupy. Mezi tři základní tiskové techniky patří: 1. Tisk z hloubky (neboli hlubotisk) do tiskové desky jsou tisknoucí části vyryty ručně rytcem (příloha č. 4) nebo mechanicky přístrojem zvaným gilošírka a nebo chemicky vyleptány. Na celou desku je pak nanesena barva, která se musí z netisknoucích míst dokonale setřít. Barva tedy zůstane jen v prohloubeninách a velkým tlakem se přenese na papír. Vytištěné linie jsou plastické - čím hlubší rytina, tím vyšší vytištěná linka. Nános barvy na výsledném výtisku (bankovce) je tak možno nahmatat prsty (nehty). Obraz je navíc mnohem ostřejší než u kterékoli jiné techniky. Hlubotisk je z hlediska ochrany bankovek nejdokonalejší, ale na druhé straně také nejnákladnější. Proto se u většiny měn 25

26 používá pouze pro hlavní tisk na jedné, zpravidla lícní straně. U českých bankovek je touto metodou vytištěn portrét, nominální hodnota (číselně i slovně) a název měny a emitenta, tedy České národní banky (příloha č. 5). V neposlední řadě jsou hlubotiskem vytištěny některé ochranné prvky, které jsou padělateli jen velmi zřídka a nedokonale napodobovány. Jedním z nich je skrytý obrazec, který se nachází v pravém dolní rohu lícní strany každé bankovky. Nakloníme-li bankovku ve výši očí proti zdroji světla, uvidíme nominální hodnotu bankovky, která při zpětném naklopení bankovky opět zmizí. Hlubotiskem je na českých bankovkách tištěna také opticky proměnlivá barva, založená na speciálním pigmentu, která při různých úhlech pozorování mění svoji barvu. Na našich bankovkách jsou touto barvou vytvořeny jednoduché obrazce u nominálních hodnot 500 Kč (jen inovovaný vzor 2009) až Kč vždy v horní části lícní strany a barva se mění ze zlatavé na zelenou. Padělatelé se proměnlivou barvu snaží napodobit pouze ojediněle, nejčastěji kresbou nebo tiskem, ale výsledkem bývá zpravidla zlatě třpytivý obrazec, který se při změně úhlu pohledu nemění. Obrázek č. 8 Tisk z hloubky Zdroj: Výuková prezentace k odbornému kurzu České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování 2. Tisk z výšky (neboli knihtisk) části tiskové desky, které mají tisknout, jsou oproti základu desky vyvýšené a spolu navzájem v jedné rovině. Na ně je nanášena barva, která se tlakem přenáší na papír. Podobně je tomu například u razítka. Barva je při tisku zpod tisknoucích míst tlačena ke stranám a vytváří kolem tiskových obrazců tmavší orámování, tzv. roztlak barvy. Tento tisk se využívá celosvětově zejména při číslování bankovek. Každá bankovka má své jedinečné číslo, které se na ní objevuje zpravidla dvakrát. Sériové číslování se obvykle tiskne až v úplném závěru tiskových procesů. U českých bankovek je umístěno na rubové straně. 26

27 Obrázek č. 9 Tisk z výšky Zdroj: Výuková prezentace k odbornému kurzu České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování 3. Tisk z plochy (neboli ofset) tisková deska je pouze povrchově upravena na tisknoucí a netisknoucí místa, která jsou v jedné rovině. Mírným tlakem se z tiskové desky přenáší barva na gumový válec a z něj pak na papír. Nános barvy je tak stejný a rovnoměrný. Linky tištěné z plochy jsou ploché (na rozdíl od hlubotisku) a bez ohraničení (na rozdíl od knihtisku). Moderní ofset běžně umožňuje tisknout naráz lícní i rubovou stranu, takže dosahuje velké přesnosti v soutisku obou stran. V rámci této metody je na bankovkách obvykle tištěna průhledka (soutisková značka), která má formu jednoduchého obrazce, vytištěného zčásti na lícní a zčásti na rubové straně bankovky. Obě části se přesně doplňují a jedině při průhledu proti světlu se spojí do kompletního obrazce. Na českých bankovkách se jedná o zkratku ČR, popř. CS (u starších vzorů) umístěnou v kruhu. Kromě průhledky je u českých bankovek tiskem z plochy vytištěna kompletně rubová strana (bez sériového čísla) a podtisky lícní strany, které tvoří jemně barevné pozadí pro sytější hlubotisk. Na rozdíl od finálního knihtisku je ofsetová technika při tisku bankovek technikou úvodní. Obrázek č. 10 Tisk z plochy Zdroj: Výuková prezentace k odbornému kurzu České národní banky o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování 27

28 Složité geometrické obrazce, které jsou tvořené pravidelně se opakujícími jemnými křivkami, se nazývají giloše. V současné době jsou vytvářeny většinou pomocí speciálních počítačových programů. Jedná se však o tradiční prvek, který plní funkci ochrannou i estetickou, a to jak na lícní, tak na rubové straně bankovky. Může být tištěn hlubotiskem nebo ofsetem, pro aplikaci na českých bankovkách je však využíván ofset. Pro padělatele jsou klasické tiskové techniky vždy nákladnou a v současné době i hůře dostupnou záležitostí. V současné době je převážná většina padělků českých bankovek zhotovena na inkoustových tiskárnách a nenese zpravidla žádné nebo pouze jednoduché napodobení ochranných prvků. S tím je spojena jejich nízká kvalita a k odhalení takto vyrobených padělků stačí kontrola základních ochranných prvků. V posledních letech se padělatelé nejčastěji zaměřují na výrobu nepravých bankovek v hodnotách 500 Kč a Kč. Česká národní banka klade velký důraz i na estetickou a výtvarnou stránku bankovek. České bankovky vytvářejí historicky jednotný celek a vypovídají o české historii, na lícní straně jsou vyobrazeny portréty významných osobností a rubová strana vždy tématicky doplňuje námět lícní strany. Návrhy bankovek pocházejí z dílny akademického malíře Oldřicha Kulhánka a zobrazují: - knížete Přemysla Otakara I. a na rubu Zlatou bulu sicilskou (20 Kč, platnost byla ukončena ), - českou světici, princeznu a abatyši svatou Anežku Českou a na rubu velké ozdobné gotické písmeno A s korunkou, na pozadí klenby kostela sv. Salvátora (50 Kč, platnost byla ukončena ), - českého a německého krále, římského císaře Karla IV. a na rubu historickou pečeť University Karlovy po obou stranách s fragmenty gotických oken připomínajících vitráže oken chrámu sv. Víta v Praze (100 Kč), - biskupa Jednoty bratrské Jana Amose Komenského a na rubu spojené ruce dospělého člověka a dítěte, v pozadí je pak otevřená kniha s nápisem Orbis Pictus (200 Kč), - českou spisovatelku Boženu Němcovou a na rubu portrét dívky, která má ve vlasech propleteny květy (500 Kč), - českého historika, politika a spisovatele Františka Palackého a na rubu velkou orlici jako symbol Moravy a Slezska, kterou prolíná silueta kroměřížského zámku (1 000 Kč), 28