ČESKÉ UMĚLECKÉ SKLO V. část

Transkript

1 ČESKÉ UMĚLECKÉ SKLO V. část CZECH ART GLASS Part V AUKCE AUCTION veřejná dobrovolná společná dražba proběhne ve hod PALÁC ŽOFÍN SLOVANSKÝ OSTROV PRAHA 1 English version available at

2 ČESKÉ UMĚLECKÉ SKLO, V. část ÚVOD Aukce českého uměleckého skla a sklářského designu pokračují! V neděli 23. října 2011 pořádá Aukční dům Sýpka v Praze na Žofíně pátou aukci českého uměleckého skla 20. století. Shromáždil pro ni, zpracoval a odborně zhodnotil přes sto předmětů vyráběných, pro výrobu navržených nebo jako solitéry vytvořených předními i dosud méně známými sklářskými výtvarníky a návrháři, ale také studenty sklářských škol. Zájemcům o české sklo nabízí další sběratelsky zajímavé, většinou vzácné předměty z Prahy, Nového Boru, Karlových Varů, Chlumu u Třeboně, Škrdlovic a Lindavy i odjinud. V nabídce je také několik předmětů z meziválečného období a díla zahraničních umělců, kteří v posledních letech svěřili své představy českým sklářům, když zjistili, že jim je nikde nesplní tak dobře, jako v Čechách. Již od druhé poloviny 19. století prochází sklářská výroba a tvorba v nejvyspělejších zemích světa pozoruhodným a nezadržitelným vývojem. Promítá se také do jejích osudů v Čechách. Přizpůsobuje se jí, ale v rámci možností ji také tvůrčím způsobem obohacuje. Častěji a úspěšněji v ruční výrobě užitkového skla a v ateliérové tvorbě, v odborném a uměleckém školství než ve specializované strojní produkci, ale nezáleží na tom. Revoluční změny se nejdříve promítly do výroby plochého, obalového a stavebního skla, když se podařilo kvalifikovanou, ale fyzicky mimořádně náročnou ruční práci nahradit stroji. České sklárny je sice nevyvíjely, ale příkladně a včas se orientovaly v zahraniční nabídce a vybraly si z ní pro další rozvoj sklářství nejvhodnější. Kdykoliv se o rozvoji sklářství v minulém století hovoří, pozornost se pravidelně obrací k výrobním oblastem, v nichž se nové stroje uplatnily nejdříve a nejrychleji, objem sklářské výroby zvětšily nejviditelněji a kvalitu finálních výrobků zdokonalily nejpodstatněji. Nedoceňují se ale změny v ruční výrobě předmětů pro téměř každodenní potřebu přesto, že se u nich již beztak vysoká řemeslná úroveň nejen uchovávala, ale také s vývojem nových strojů, sklovin a technologií ještě zdokonalovala. Výrobci skla se přestali spoléhat jen na vlastní návrháře a stálé, nebo jen příležitostné spolupracovníky, a začali je hledat mezi speciálně školenými průmyslovými výtvarníky. Hledání nové orientace autorské sklářské tvorby bylo úspěšné přesto, že se jeho výsledky začaly u nás, a později také ve světě, prosazovat až od přelomu padesátých a šedesátých let, kdy Stanislav Libenský, René Roubíček, Jaroslava Brychtová, Miloslav Klinger, Pavel Hlava, Václav Cigler, Vladimír Kopecký, Jiří Harcuba, František Tejml, Bohumil Eliáš a další překonali pomyslnou hranici mezi tzv. užitým a volným uměním a představili světu nové, dříve jen tušené možnosti skla a jejich využití při práci s ním. Díváme-li se na novou autorskou sklářskou produkci, nikoho dnes již nepřekvapí, že se kvůli ní začaly brzy organizovat do té doby netradiční národní i mezinárodní výstavy skla a sklářská sympozia, že se další umělecké školy začaly věnovat přípravě sklářských výtvarníků, že také rostl jak počet se sklem pracujících umělců, tak o výsledky jejich práce se zajímajících muzeí a sběratelů moderního umění. Německý historik umění Helmut Ricke podrobně s českými i zahraničními odborníky zdokumentoval a zhodnotil vývoj sklářské tvorby v Čechách od roku 1945 do konce sedmdesátých let a publikoval v knize Czech Glass Design in an Age of Adversity (2005). Přesvědčil odbornou veřejnost, že čeští sklářští výtvarníci vytvořili sami, ale také společně se sklářskými řemeslníky a technology umělecké skvosty, které kdykoliv obstojí na mezinárodní scéně i sousedství nejpozoruhodnějších obrazů a soch, takže se již s nimi chlubí světová muzea a sběratelé. Poněkud stranou odborného a sběratelského zájmu donedávna bylo sklo sériově vyráběné lisováním, foukáním a tvarováním v huti, broušením, rytím, malbou, leptem a kombinovanými technikami, většinou přijímané jako samozřejmost, protože jeho funkce užitkové a dekorativní neprávem zastínily téměř za samozřejmé pokládané kvality uměleckořemeslné a estetické. Technologická vynalézavost, nadprůměrná řemeslná zručnost a výtvarná fantazie byla ale také nutným předpokladem úspěšné sériové výroby těch předmětů, s nimiž se každodenně setkáváme a většinou jim proto, pokud dobře slouží, nevěnujeme pozornost, takže nám řemeslná dokonalost a přirozená krása váz, mís, popelníků i ručně tvarovaného nápojového skla neprávem uniká. Ani velká muzea se sbírkami užitého umění jim nevěnovala jejich významu odpovídající pozornost. viděli smysl svého setkávání se sklem v nepříliš populární, protože zpravidla anonymní, ale potřebné spolupráci s výrobou. O nich se téměř nemluvilo. Ovlivňování výroby užitkových předmětů výtvarnými podněty je proces dlouhodobý a náročný, designéry, kteří mu dávají před vlastní autorskou tvorbou přednost snad ani nemůže uspokojit, protože jen něco z toho, co navrhnou a vyvzorují se zařadí do výroby, publikuje, ocení v soutěžích nebo alespoň zdokumentuje. V poslední době zájem sběratelů a některých historiků umění o výsledky této stále nepříliš populární, ale významné činnosti firemních i externích výtvarníků a návrhářů, jejich spolupracovníků sklářů, brusičů, rytců, malířů, techniků, technologů a konstruktérů potěšitelně roste. Sběratelé se již nezajímají jen o autorské unikáty, ale také o sériově vyráběné, nebo pro sériovou výrobu alespoň navržené předměty. Uvědomují si, že také v nich je skryto zatím nedoceněné svědectví o nápadech designérů, chytrosti techniků a technologů a dovednostech sklářů. Zájem o sériově vyráběné předměty má také problémy. S ateliérovým sklem jich je méně, protože jeho sběratelství vychází ze stejných, nebo velice podobných zvyklostí jako obrazů a soch, i když i tam se otázky bez jednoznačných odpovědí objeví. Se sklem, které se sériově vyrábělo, nebo se o jeho výrobě uvažovalo, to je s identifikací složitější. Podklady pro ni často chybí. Téměř pokaždé bylo vyvzorováno v několika variantách, z nichž se, v lepším případě, výroba rozhodla pro jednu. Některé pokusy nesplnily očekávání výrobce nebo výtvarníka, měly se na jejich přání zničit, ale nezničily, o některé neměli zájem zákazníci. Zachovaly se a jako sběratelské rarity se nyní objevují. Některé komerčně úspěšné návrhy začaly žít vlastním, již na autorech a jejich představách nezávislým způsobem, a my dodatečně žasneme nad tím, v kolika variantách se je výrobě podařilo uvést na trh. S rostoucím zájmem o již historické průmyslově vyráběné sklo se ale objevují nové problémy. Výrobků jsou tisíce, často anonymních, i když zdařilých, takže záměny jsou snadnější a častější než u unikátů. Užitkové sklo se dříve jako anonymní prezentovalo záměrně, lidská paměť nebývá spolehlivá, některé informace jsou neověřitelné, chybička se vloudí. Na trhu úspěšné předměty se nepřetržitě vyrábějí více let, nebo se k nim firmy časem vracejí. Některé se neodchýlí od původních návrhů ani po letech, u jiných jsou změny podstatné, a když chybí dokumentace, jen se dohadujeme, který novotvar lze ještě ztotožnit s původním záměrem autora, a který je již novým, zpravidla anonymním výrobkem. Pravděpodobně až budoucí historik moderního českého sklářství docení prozíravé rozhodnutí Aukčního domu Sýpka uspořádat v listopadu 2009 v Praze na Žofíně první aukci moderního českého skla a nabídnout přes sto hutních, broušených, rytých, malovaných a lisovaných předmětů z let 1940 až 1980, častěji sériově vyráběných než v ateliérech vytvářených podle návrhů uznávaných představitelů novodobé české sklářské výtvarné a výrobní tradice i méně známých autorů, a také předmětů (zatím) anonymních, a přesto pro sběratele skla a sklářské historiky zajímavých. Příznivé přijetí první aukce přimělo Aukční dům Sýpka k uspořádání dalších akcí v říjnu 2010, v únoru a květnu 2011, pokaždé provázených značným zájmem příznivců a sběratelů. Nenabízely se již jen zajímavé předměty ze vzdálenější minulosti, ale také z konce 20. a začátku 21. století, práce podle návrhů vícekrát prověřených umělců i nedávných absolventů sklářských škol. V říjnu pořádá Aukční dům Sýpka pátou, jubilejní aukci skla. Nabízí v ní sériově kdysi vyráběné, přesto sběratelsky zajímavé, protože dnes již většinou velice vzácné předměty, ale také neopakovatelné unikáty. Antonín Langhamer Nejdříve ale bylo třeba sklářské odborníky-výtvarníky na středních a vysokých školách uměleckého směru pro nové úkoly vychovat. Příklady z minulosti chyběly, a budoucí sklářští výtvarníci, z nichž někteří dali sklu z nejrůznějších důvodů přednost před jinými výtvarnými aktivitami, v něm začali poměrně brzy vidět materiál vhodný také pro jejich vlastní tvorbu, kvalitou i obsahem srovnatelnou s tvorbou malířů a sochařů, a někteří se proto časem rozcházeli s představami a potřebami výrobců. Až Angličan Mark Hill v knize Hi-Sklo Lo-Sklo (Post War Czech Glass Design From Masterpiece To Mass- Produced) roku 2008 české sériově ručně vyráběné užitkové sklo rehabilitoval, upozornil na jeho přirozenou krásu, uměleckou kvalitu a řemeslnou dokonalost, na velký počet sklářských technik při jeho výrobě za tepla i za studena použitých. Někteří sklářští výtvarníci dělili svůj čas a zájem mezi tvorbu autorskou a designérskou. Již dříve patřili k umělcům známým a respektovaným. Někteří ale z nejrůznějších důvodů

3 Aukční dům Sýpka. České umělecké sklo V. Jmenný rejstřík SKLO Blecha Lubomír 23. Drobník Antonín 71. Exnar Jan 91., 95., 99., 113. Gabrhel Jan 43., 70. Glückaufová Marie 69., 76., 97., 98., 100. Hanuš Václav 44. Hlava Pavel 20., 31., 47., 51., 57., 81., 116. Honzík Stanislav st. 19., 22. Hora Petr 84., 90. Hospodka Josef 4., 8., 10., 48., 67., 79. Jankovcová Antonie 39., 104. Jelínek Vladimír 32. Jetmar Jiří Ježek Pavel 54., 75., 77., 78. Junek Jaroslav Antonín 3. Karel Jiří 101., 107. Klein Vladimír 120. Koňařík Jan 103. Lhotský Zdeněk 7. Libenský Stanislav 46., 53. Lípa Oldřich 14., 41. Lipský Oldřich 16., 21., 52., 61. Lišková Věra 42. Malivánek Karel 117. Matura Adolf 73. Metelák Milan 13., 33. Monogramista S.H. 59. Monogramista VB 80. Monogramista W.V. 63. Nosek Milan 92. Oliva Ladislav 18., 24., 25., 29. Pačínek Jiří 110. Paleček Ladislav 72. Pánková Dagmar 119. Pastrnková Jiřina 6. Plátek Václav 12. Prokešová Daniela 118. Riezebos Carine 105., 108. Roubíček René 34., 35. Smejkal Leoš 109. Soukup Jan 115. Stáhlíková Maria 17. Stejskal Pavel 66. Svoboda Jaroslav 62. Šípek Bořek 96. Šuhájek Jiří 87. Torfs Anna 106., 111. Vachtová Dana 56. Velíšková Miloslava 11., 15. Veselý Vilém 86. Vízner František 1., 2., 37., 38., 50., 58., 60., 74., 83., 93. Wasserbauer Jaroslav 94., 112. Waulin Ivan 45. Werner Pavel 88. Wünsch David 89., 114. Wünsch Karel 28., 68., 102. Žertová Jiřina 9., 36., Vízner František ( ) Návrh mísy, 1987 papír, tužka, rozměr 66 x 44,5 cm sing. ÚD František Vízner, Kč 2. Vízner František ( ) Mísa-objekt, kolem r broušené kobaltově modré sklo, leptané a částečně matované a leštené, výška 8 cm, průměr 30 cm Lit.: Participants of the 3rd International Glass Symposium in Nový Bor. In: GR, sv. 44/1989, č. 3, s , obr. 7 na s. 43. Holešovský 1994, obr. 32 a obr. 39. Warmus 2001, IV/12 a IV/ Kč František Vízner je umělcem čistých forem. K minimalistickým skleněným autorským objektům, které ho proslavily všude po světě, vedla dlouhá cesta: dvouletá řemeslná výuka v Novém Boru poskytuje základ řemeslného zpracování skla, dále prohloubeného studiem na Střední sklářské škole v Železném Brodě. Studiem na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesorů Štipla, Baucha a Plátka se z Víznera stává výtvarník, který postupuje od skicy přes kresbu, plastický model až k realizaci ve skle. Zájem o technologii lisování skla, dokumentovaný již ve Víznerově diplomové práci, mu usnadňuje přijetí do Výtvarného střediska pro obor lisovaného skla při podniku Sklounion v Teplicích, vznikají ikony českého lisovaného skla 60. let. Vízner přechází v r do sklárny ve Škrdlovicích, jejímž výrobkům vtiskne svůj nezaměnitelný styl geometričnost tvarů bez zbytečných dekorativních prvků, syté barvy, výjimečná řemeslná kvalita. Celou výtvarnou praxi Františka Víznera provází vlastní tvorba brusem tvarovaného skla, která se stává jeho hlavní náplní po odchodu z průmyslové výroby v r Ve vlastním ateliéru, bez závislostí na mašinerii průmyslové výroby, odkázán jen na svoji vlastní zručnost, vznikají broušené unikáty; použitím olovnatých skel se rozšiřuje barevná skála objektů, křišťálová sklovina optických skel umožňuje nový, architektonický způsob tvarování dutin diamantovými nástroji. František Vízner je rovněž autorem pozoruhodných realizací v architektuře - skleněné obklady stanic pražského metra Karlovo náměstí a Jinonice, osvětlovadla v pražském Kongresovém centru, Nové scéně Národního divadla či v Parlamentu České republiky.

4 3. Junek Jaroslav Antonín (1908) Váza, návrh 40. léta 20. stol. Českomoravské sklárny, Krasno nad Bečvou / Valašské Meziříčí bublinkové hutní sklo (pulegoso), výška 15 cm, max. šířka 24 cm původní nálepka výrobce; vzácný předmět velikostí i provedením Srov.: Viktora K.: Glasmaking in Moravia and Silesia. In: CGR, sv. 4/1949, č. 4, s , obr. na s. 13. Smrčková Ludvika: Hutnické sklo. In: Tvar, sv. 3/1950, č. 7, s , obr Kč 6. Pastrnková Jiřina ( ) Váza, návrh 1. pol. 50. let 20. stol. Železnobrodské sklo, Železný Brod broušené sklo, výška 17,5 cm Lit.: Langhamer 2003, s. 168, obr Srov.: Langhamer Antonín: Jiřina Pastrnková. In: GR, sv. 41/1986, č. 7, s , obr Kč 4. Hospodka Josef ( ) Váza, návrh 2. pol. 40. let 20. stol. Odborná škola sklářská, Nový Bor, oddělení broušení skla, výtvarné vedení Josef Hospodka broušené křišťálové sklo, výška 25 cm; unikát; vzácné Lit.: Langhamer 2002, s. 46 (návrh v levém horním rohu) Kč 5. Metelák Alois ( ) návrh, Hloušek Rudolf ( ) provedení Váza, návrh 40./50. léta 20. stol. Železný Brod broušené sklo, výška 26,5 cm; unikát, zn. Hloušek zespodu, původní nálepka ŽELEZNÝ BROD / Hloušek / BOHEMIA; vzácné Srov.: Langhamer 2010, s. 41, obr Kč 7. Lhotský Zdeněk (1956) Mísa, nálepka ING 18/200, návrh r studio Lhotský, Pelechov u Železného Brodu tavené sklo, konkávní spodní strana se třemi nalepenými nožkami, výška 14,5 cm, průměr 28,5cm Zdeněk Lhotský (*1956), zakládající člen výtvarné skupiny Tvrdohlaví, absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u Prof. Stanislava Libenského. Od roku 1994 je majitelem Studia tavené skleněné plastiky v Pelechově u Železného Brodu Kč Strana 6 Strana 7

5 8. Hospodka Josef ( ) Vázička s millefiori, návrh do r Umělecké sklo, závod Ateliéry, Nový Bor hutní sklo, výška 11 cm; velmi vzácné Podobná váza pouze s modrými canes ve sbírce Sklářského muzea v Novém Boru, inv. č. 44. Lit.: Čech Vladimír: Výstava uměleckého skla. In: Tvar, sv. 4/1952, s , obr. 694 (tvar první vázy zleva). Vávra 1953, obr Kč 9. Žertová Jiřina (1932) Velká váza, model č. 6071, návrh r hutní přejímané sklo s bublinkami, výška 31 cm Lit.: VKŠ, r O autorce: SČSVU, sv. W Ž Kč 10. Hospodka Josef ( ) Velká dekorativní váza, návrh kolem r Borské sklo, Nový Bor foukané hutní sklo, výška 35 cm Srov.: České sklo 1985, s. 146, obr Kč 12. Plátek Václav ( ) Popelník, návrh r Jablonecké sklárny, Desná v Jizerských horách broušené sklo, délka 20,5 cm Lit.: Smrčková Ludvika: Spolupráce Václava Plátka s Jabloneckými sklárnami. In: Tvar, sv. 11/1960, č. 8, s , obr Pešatová Zuzana: Václav Plátek a designer and industrial production. In: CGR, sv. 16/1961, č. 6, s , obr O autorovi: Langhamer Antonín: Glass artist and pedagogue Václav Plátek. In: GR, sv. 32/1977, č. 2, s Langhamer Antonín: Václav Plátek. In: Výtvarná kultura, sv. 7/1981, č. 4, s. 43. Václav Plátek. Kresby, sklo, šperky. Langhamer Antonín: Nedožité devadesátiny Václava Plátka. In: Keramika a sklo, sv. 7/2007, č. 2, s Kč 13. Metelák Milan ( ) Váza Harrtil, návrh 2. pol. 50. let 20. stol. Borské sklo, sklárna Harrachov hutní sklo, výška 24,5 cm; v této barvě vzácné Srov.: Saunders Valerie: An innocent at large. In: CGR, sv. 11/1956, č. 1, /nestránkováno/. Wiesner Richard: How Harrtil was born. In: CGR, sv. 11/1956, č. 2, s Langhamer Antonín: Milan Metelák. Thirty years of work at the Harrachov glassworks. In: GR, sv. 42/1987, č. 3, s Kč 11. Velíšková Miloslava (1917) Velký Klokan, model č. 5555, návrh r Sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 30 cm Lit.: VKŠ, r Matoušek M.: Neue Erzeugnisse der Glashütte in Škrdlovice. In: CGR, sv. 11/1956, č. 5, obr. 2. Digrin Ivo: Milena Velíšková. In: Tvar, sv. 9/1957, č. 8, s , obr Lípa Oldřich (1929) Mísa, model č. 1541, návrh r Karlovarské sklo Moser, Karlovy Vary broušené sklo, průměr 18,5 cm, výška 9 cm leptaná značka Moser a list lípy v kruhu; vzácné Model vystaven na XII. Trienále v Miláně v r Lit.: Czechoslovak participation in the Exhibition of modern glass in the USA. In: CGR, sv. 14/1959, č. květen- červen, s. 30. Raban 1963, s. 86, obr Palata 1990, obr. XVII. Mergl 1997, s. 223, obr Kč Strana 8 Strana 9

6 15. Velíšková Miloslava (1917) Žardiniéra Tanečnice, model č. 5520, návrh r Sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 13 cm Lit.: VKŠ, r Lipský Oldřich ( ) Váza, návrh do r Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 EXBOR barevně přejímané a broušené sklo, výška 22 cm Lit.: Vomáčka A.: Art and glass. In: CGR, sv.19/1964, č. 9, s , obr. 8. Hill 2008, s Stáhlíková Maria (1922), Milena Velíšková (1917) Váza, model č. 6011, návrh r hutní sklo, výška 22 cm Lit.: VKŠ, r Kč 18. Oliva Ladislav st. (1933) Váza, model č. 907/A, dekor č. 888/B, návrh r Borské sklo, vývojový závod (Ateliéry), Nový Bor, pískoval Josef Matějíček foukaný broušený a reliéfně pískovaný olovnatý křišťál, výška 36 cm unikát, zn. a dat. Lad. Oliva 1960 Model vystaven s dalšími pískovanými předměty na XII. trienále v Miláně Kolekce získala Zlatou medaili. Speciální verze tohoto modelu byla vystavena na Expo 67 v Montrealu v r Lit.: Hofmeisterová Jana: Ladislav Oliva. In: GR, sv. 16/1961, č. 9-10, s , obr. na s Raban 1963, s. 153, obr Stehlík František: Sklářský výtvarník Ladislav Oliva, In: AV, sv. 3/1971, s , obr. 71 (chybně datována u obrázku 1957, v textu správně 1960). České sklo 1985, s. 140, obr Vondruška 1992, s Ricke 2005, s. 274, obr Kč Strana 10 Strana 11

7 19. Honzík Stanislav st. ( ), Rozinek Josef ( ) Skleněná plastika Duhová ryba, model č , návrh do r Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor hutně předtvarované broušené a ryté sklo, výška 17 cm, délka 33 cm Lit.: Stehlík Zdeněk: Phantastic shapes from the world of fish produced by the glass-makers blowpipe. In: CGR, sv. 20/1965, č. 10, s , obr. 8. Srov.: Pitaš Jan: Under-see world of Czechoslovak glass-makers. In: CGR, sv. 14/1959, č. březen-duben, s Vondruška 1992, s Hill 2008, s Kč 20. Hlava Pavel ( ) Váza Kapka, varianta návrhu po r Crystalex, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor hutně předtvarované a broušené (hranované) sklo sommerso, výška 19 cm; leptaná značka EXBOR CZECHOSLOVAKIA Srov.: Hill 2008, str Kč 23. Blecha Lubomír ( ) Váza, návrh 1. pol. 60. let 20. stol. Nový Bor foukané sklo Alexandrit, výška 27,5 cm; unikát Srov.: Ladýřová 1968, /nestránkováno/. Ladýřová Ludmila: Škrdlovické sklo. In: AV, sv. 3/1971, s , obr. 64 (velmi podobné řešení hrdla) Kč 24. Oliva Ladislav st. (1933) Váza s mřížkou, model č , návrh r. 1963/64 Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor napevno do formy foukané, barevně přejímané a broušené (hranované) sklo, výška 18 cm Lit.: Stehlík František: Sklářský výtvarník Ladislav Oliva, In: AV, sv. 3/1971, s , obr. 79 (dat. u obr. 1958). Hill 2008, s Lipský Oldřich ( ) Váza, původní návrh do r Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor napevno do formy foukané barevně přejímané a broušené sklo, výška 23 cm Lit.: viz kat. č Honzík Stanislav st. ( ) Rozinek Josef ( ) Skleněná plastika Okoun, model č , návrh do r Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor hutně předtvarované broušené a ryté sklo, výška 19 cm, délka 24 cm leptaná značka EXBOR CZECHOSLOVAKIA Lit.: Stehlík Zdeněk: Phantastic shapes from the world of fish produced by the glass-makers blowpipe. In: CGR, sv. 20/1965, č. 10, s , obr. 6. Srov.: Pitaš Jan: Under-see world of Czechoslovak glass-makers. In: CGR, sv. 14/1959, č. březen-duben, s Vondruška 1992, s Hill 2008, s Kč 25. Oliva Ladislav st. (1933) Žardiniéra s mřížkou, model č , návrh r. 1963/64 Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor napevno do formy foukané, barevně přejímané a broušené (hranované) sklo, 13 x 18 x 6,5 cm Srov.: viz kat. č. V27. Strana 12 Strana 13

8 26. Autor neurčen Broušený talíř, návrh 60. léta 20. století Nový Bor sklo broušené a matované, průměr 29,5 cm, výška 4 cm 27. Autor neurčen Mísa, návrh 60. léta 20. stol. Borské sklo, Nový Bor hutně tvarované a broušené křišťálové sklo, výška 16 cm, průměr 22 cm; unikát Kč 28. Wünsch Karel (1932) Velká váza, model č /87045, návrh do r Borské sklo, Nový Bor přejímané a broušené sklo, výška 30 cm; vzácné Lit.: Jech Arnošt: The new Dual collection. In: GR, sv. 19/1964, č. 6, s , obr. 5. O autorovi: Langhamer Antonín: Karel Wünsch. Výstava skla z let Jablonec n. N Langhamer Antonín: Sklář Karel Wünsch. In: Keramika a sklo, sv. 3/2003, č. 2, s Kč 31. Hlava Pavel ( ) Váza, návrh pol. 60. let 20. stol. Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor foukané hutní sklo se zataveným stříbrným drátkem výška 16,5 cm; unikát Kč 32. Jelínek Vladimír (1934) Váza, model č. 6525, návrh r Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice hutní sklo, výška 15 cm; vzácné Lit.: VKŠ, r Vojta J.M.: What we have chosen for youat Škrdlovice. In: CGR, sv. 21/1966, č. 8, s , obr. 6. Šindelář 1970, s. 56. Ricke 2005, s. 189, obr. 95. Hill 2008, s Kč 29. Oliva Ladislav st. (1933) Váza s nálepy, návrh r Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor hutně tvarované a broušené (hranované) sklo se třemi nálepy, výška 21,5 cm; vzácné Celou kolekci tvořily čtyři tvary. Lit.: Adlerová Alena: Sklo a květina. In: Domov, sv. 1970, č. 5, s , obr. 13. O autorovi: Stehlík František: Sklářský výtvarník Ladislav Oliva, In: AV, sv. 3/1971, s Langhamer Antonín: Ladislav Oliva. In: Keramika a sklo, sv. 6/2006, č. 3, s Kč 30. Autor neurčen Váza, návrh 60. léta 20. stol. Borské sklo, Nový Bor hutní, dvakrát barevně přejímané a broušené (hranované) sklo výška 20 cm 33. Metelák Milan ( ) Velká váza, návrh do r Borské sklo, závod 7, Harrachov hutně tvarované sklo, výška 31,5 cm Lit.: Digrin Ivo: One of them. In: CGR, sv. 16/1961, č. 9-10, s , obr. na str Langhamer Antonín: Milan Metelák. Thirty years of work at the Harrachov glassworks. In: GR, sv. 42/1987, č. 3, s. 8-12, obr. 3. Strana 14 Strana 15

9 34. Roubíček René (1922) Skleněná fontána I. Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru variace původního návrhu z r. 1965, provedení firma Sans Souci pro hotel Marriott Praha v r. 2006, hutní a broušené sklo, kovová konstrukce, jeden vrchní díl poškozen, výška cca 230 cm Výtvarník René Roubíček patří ke generaci sklářů, jejichž zásluhou se význam českého skla rozšířil z oblasti řemesla a užitého umění také do oblasti volné sochařské tvorby. Dá se říci, že tradice sklářské tvorby jako svébytného výtvarného umění se zrodila právě u nás a že ji před necelým půlstoletím světu poprvé představil právě René Roubíček na světové výstavě Expo v Bruselu totiž v roce 1958 způsobila senzaci jeho rozměrná abstraktní prostorová kompozice pracující s kovem a sklem, za kterou si odtud odvezl Grand Prix. Díla posouvající sklářství k volnému umění začal ale vytvářet už koncem 40.let minulého století. Strana 16 Během své tvůrčí dráhy, která probíhá v symbióze s manželkou, rovněž sklářskou výtvarnicí Miluší Roubíčkovou, proslul zcela svobodným přístupem k tvorbě - vytváří monumenty i komorní objekty, sklo využívá jako sochařský materiál i pro tvorbu součástí interiérů, je rovněž autorem lustrů, světelných kompozic a skleněných vitráží. Po celou svou tvůrčí dráhu spoléhá na kvalitu a vlastnosti hutního, za žhava u pece tvarovaného skla. Jeho láska k džezu (sám hraje na klarinet) mu byla inspirací k vytvoření hravých variací skleněných hudebních nástrojů. Po Bruselu své skleněné plastiky a objekty René Roubíček vystavoval mj. také na Expo v Montrealu 1967 a Expo v Osace 1970, na bienále v Sao Paulu, v roce 1969 dostal zlatou medaili na mezinárodním veletrhu řemesel v Mnichově. Jeho díla jsou zastoupena v řadě světových galerií - v Londýně, v Paříži, v Düsseldorfu a dalších. Srov.: Lukáš Václav: Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově, nová pobočka Muzea skla a bižutérie v Jablonci n. Nis. In: AV, sv. 3/1971, s , obr Sacher 1973, obr. V. Petrová 2001, s. 91, obr Hlaveš 2010, s Kč 35. Roubíček René (1922) Skleněná fontána II. Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru variace původního návrhu z r. 1965, provedení firma Sans Souci pro hotel Marriott Praha v r. 2006, hutní a broušené sklo, kovová konstrukce, výška cca 230 cm Lit.: viz pol.č Kč Strana 17

10 36. Žertová Jiřina (1932) Váza, model č. 6805, návrh r hutní sklo, výška 18 cm Lit.: VKŠ, r Maršíková Jaromíra: Designers and glassmakers. In: GR, sv. 34/1969, č. 1, s , obr. 12. Škrdlovice, s Kč 39. Jankovcová Antonie (1943) Dekorativní talíř, návrh r broušené a leštěné křišťálové sklo, průměr 35 cm, výška 3,5 cm; unikát, zn. a dat. A. Jankovcová 69 Srov.: Adlerová Alena: Sklo řezané. In: Tvar, sv. 20/1969, č. 9-10, s , obr Langhamer Antonín: Pocta Janu Jankovcovi. In: Sklář a keramik, sv. 52/2002, č. 9, s Langhamer Antonín: Vypalovaná malba na skle Antonie a Jana Jankovcových. In: Keramika a sklo, sv. 4/2004, č. 4, s. 12. O autorce: Adlerová Alena: Böhmisches Glas der Gegenwart. Muzeum für Kunst und Gewerbe Hamburg 1973, s. 40, obr Kč 37. Vízner František ( ) Váza, model č. 6858, návrh r hutní sklo, výška 18 cm Lit.: VKŠ, r Hrstka Miroslav ( ) Popelník, návrh 60. léta 20. stol. Karlovarské sklo Moser, Karlovy Vary broušené sklo, 19 x 14 x 3 cm; zn.o a číslováno Hrstka 0361 Potvrzeno archivem firmy Moser, Karlovy Vary. 41. Lípa Oldřich (1929) Těžítko, návrh kolem r Karlovarské sklo Moser, Karlovy Vary foukané a broušené sklo, výška 10 cm, zespodu leptaná značka Moser; vzácné min. oťuk / flea bite Potvrzeno archivem sklárny Moser, vyrábělo se v letech 1965 až Vízner František ( ) Váza, model č. 6774, návrh r hutní sklo, výška 14,5 cm; velmi vzácné Strana 18 Lit.: VKŠ, r Maršíková Jaromíra: Fecit or with the signature of the author. In: GR, sv. 23/1968, č. 6, s , obr. 11. Škrdlovice, s. 4. Holešovský 1994, obr. 9. Warmus 2001, III Kč 42. Lišková Věra ( ) Stromek a Ježek, návrh 1. pol. 60. let 20. stol. Vlastní ateliér autorky sklo SIMAX foukané na kahanem, výška stromku 14 cm, délka ježečka 8,5 cm Srov.: Veselý Ludvík: Z nouze ctnost. In: Domov, sv. 7/1966, č. 5, s. 7-10, obr. na s. 10. Adlerová Alena: Bilance 66. In: Tvar, sv. 18/1967, č. 1, s. 2-28, obr. 59. Šindelář 1970, s. 70. Strana 19

11 43. Gabrhel Jan (1930) Váza ze souboru Pierot, model č , návrh do r Český křišťál, sklárna Chlum u Třeboně napevno do formy foukané hutní sklo, výška 20 cm Lit.: Katalog výrobků Český křišťál, Jan Gabrhel. Glassexport, Liberec /cca 1970/, /nestránkováno/ Kč 46. Libenský Stanislav ( ) Váza, model č. 7712, návrh r hutní sklo, výška 26 cm; vzácné Vzorováno na sympoziu hutního skla ve Sklárně ÚUŘ Škrdlovice. Model byl vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích , Východočeské muzeum v Pardubicích v r Lit.: VKŠ, r Maršíková Jaromíra: The 5th Symposium on off-hand shaped glass. In: GR, sv. 32/1977, č. 11, s. 2-8, obr. 25. Jablonec 79. Expressions of Appreciation for Exhibitors. In: GR, sv. 34/1979, č. 12, s , obr. 45. Hartmann 1989, s. 9. Ricke 2005, s. 239, obr Kč 44. Hanuš Václav ( ) Váza, návrh pol. 60. let 20. stol. Jablonecké sklárny, Desná v Jizerských horách napevno do kovové formy foukané a broušené sklo, výška 18 cm; vzácný, do výroby nezařazený návrh Srov.: Glass reviewed in pictures. In: GR, sv. 23/1968, č. 8, s. 277, obr. 2. Hanuš Václav: Twenty-five years of existence of Desná glassworks of Jablonecké sklárny, national corporation. In: GR, sv. 31/1976, č. 5, s. 2-9, obr. 11. Langhamer Antonín: Václav Hanuš or the work of an artist in industry. In: GR, sv. 34/1979, č. 2, s , obr Kč 45. Waulin Ivan ( ) Váza, návrh 60. léta 20. stol. malované a broušené sklo, výška 23,5 cm; unikát, velmi vzácné Srov.: Ricke 2005, s Petrová 2001, s. 81, obr Kč 47. Hlava Pavel ( ) Skleněný objekt, návrh r Český křišťál, Chlum u Třeboně, závod Včelnička, autorská práce v dílně mistra Miroslava Lence sklo foukané do formy s hutními vpichy, výška 16 cm, délka 24 cm, šířka 8 cm unikát, zn. a dat. Pavel Hlava, Czechoslovakia, 1972 Srov.: Petrová 1995, s Kč Strana 20 Strana 21

12 49. Autor neurčen Váza, návrh 60. léta 20. stol. 48. Hospodka Josef ( ) Váza se zatavenými stříbrnými proužky, návrh 60. léta 20. stol. Borské sklo, sklárna Chřibská hutní sklo se zatavenými stříbrnými proužky, výška 26,5 cm; vzácné zespodu reliefně zn Kč Borské sklo, Nový Bor barevně přejímané a broušené sklo, výška 21 cm 50. Vízner František ( ) Váza, model č. 6859, návrh r hutní sklo, výška 20,5 cm Lit.: VKŠ, r Libenský Stanislav ( ) Váza, model č. 7713, návrh r hutní sklo, výška 14 cm; vzácné 54. Ježek Pavel ( ) Váza, model č. 7508, návrh r hutní sklo, výška 18,5 cm Model vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích , Východočeské muzeum v Pardubicích v r Lit.: VKŠ, r Langhamer Antonín: Pavel Ježek pedagogue and artist. In: GR, sv. 34/1979, č. 2, s. 5-8, obr. 2. Vzorováno na sympoziu hutního skla ve Sklárně ÚUŘ Škrdlovice. Model vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích , Východočeské muzeumv Pardubicích v r Lit: VKŠ, Hartmann 1989, s. 9. Křen 2009, s Kč 51. Hlava Pavel ( ) Žardiniéra, model č /71243, návrh r Crystalex, Nový Bor, závod Exbor broušené sklo s optickým dekorem ve dně, 11 x 18 x 14 cm Kolekce získala Hlavní cenu na 1. mezinárodní výstavě skla a porcelánu v Jablonci n. N. v r Lit.: Adlerová Alena: Hlava. SČVU, Praha /cca 1973/, obr. 15. Vyskočil Rudolf: A symbiosis of glass and flowers. In: GR, sv. 29/1974, č. 2, s. 9-11, obr. 3. Adlerová Alena: The artistic glass-making craft - the vital source of the glass-making art. Decorative glass.in: GR sv. 30/1975, č. 10, s. 3-13, obr. 16. Art in glass. In: GR, sv. 31/1976, č. Special Issue, s.36-48, obr Kč 52. Lipský Oldřich ( ) Váza, návrh do r Borské sklo, Nový Bor, závod 1, provoz 13 Exbor napevno do formy foukané barevně přejímané a broušené (hranované) sklo, výška 20 cm Lit.: viz kat č Jetmar Jiří ( ) Váza, návrh r Crystalex, Nový Bor hutní sklo, výška 19,5 cm Lit.: Klivar Miroslav: The glass of Jiří Jetmar. In: GR, sv. 37/1982, č. 1,s , obr Strana 22 Strana 23

13 56. Vachtová Dana (1937) Žardiniéra, model č. 7040, návrh r hutní sklo, 18,5 x 9 x 14 cm Lit.: VKŠ, r Hartmann 1974, s. 9, obr Kč 59. Monogramista S.H. Autorská plastika, návrh r broušené hutní sklo, 15,5 x 12 x 7 cm unikát, zn. monogramem a dat. S.H Vízner František ( ) Váza, návrh 1. pol. 70. let 20. stol. hutní sklo, výška 26,5 cm; vzácné Váza byla autorem vyvzorována, ale nebyla zařazena do výroby a zaznamenána ve vzorové knize sklárny Škrdlovice. Informace potvrzena panem Beránkem starším Kč 57. Hlava Pavel ( ) Váza a popelník, návrh r Borské sklo, závod 1, Nový Bor napevno do speciálních nožových forem foukané sklo, výška 25 cm a 7 cm, původní nálepka výrobce na váze drobný oťuk na dolní hraně popelníku / tiny chip to base rim of asher Model vázy vystaven ve stálé expozici Východočeského muzea v Pardubicích. Lit.: Křen 2006, s. 28. Hill 2008, s. 34. Strana Vízner František ( ) Váza, model č. 7220, návrh r hutní sklo, výška 21,5 cm Lit.: VKŠ, r Hartmann 1974, s. 19, obr Kč 61. Lipský Oldřich ( ) Dekorativní objekt, návrh pol. 60. let 20. stol. Výzkumný ústav užitkového skla, Nový Bor foukané sklo, zlatý rubín se třemi nálepy se zatavenou mědí, výška 52 cm; unikát Realizováno v huti Výzkumného ústavu užitkového skla v Novém Boru s využitím patentu RNDr. Jaromíra Špačka Kč Strana 25

14 62. Svoboda Jaroslav (1938) Váza, model č. 7303, návrh r hutní sklo, výška 23 cm Lit.: VKŠ, r Langhamer Antonín: Jaroslav Svoboda. Sklo / Glas / Verre / Glass. CERM Brno 2008, obr. 65. O autorovi: Langhamer Antonín: Sklářský umělec a podnikatel Jaroslav Svoboda. In: Keramika a sklo, sv. 4/2004, č. 2, s Stejskal Pavel (1952) Váza, model č. 8115, návrh r Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice foukané hutní sklo s barevnými nálepy, výška 19 cm Lit.: VKŠ, r Hartmann 1989, s Monogramista W.V. Abstraktní malba na skle, návrh r vypalovaná malba na plochém skle, dodatečně rámována, 37 x 52 cm unikát, zn. monogramem a dat. vpravo dole W.V Kč 67. Hospodka Josef ( ) Váza, návrh kolem r Borské sklo, závod 8, provoz Prácheň podjímané hutní sklo, výška 21,5 cm Srov.: Stehlík Zdeněk: Into the second sixty years of the Prácheň Glassworks. In. GR, sv. 25/1970, č. 1, s Kč 64. Autor neurčen Malovaná mísa návrh kolem poloviny 90. let 20. století Střední průmyslová škola sklářská v Novém Boru, oddělení malovaného skla, výtvarné vedení Miroslav Čermák, žákovská práce sklo malované, výška 18 cm, průměr 23 cm zn. značkou školy ŠS Kč 65. Autor neurčen Váza, návrh 80. léta 20. stol. Nový Bor hutně tvarované vrstvené sklo, výška 21 cm Strana Wünsch Karel (1932) Skleněná plastika Růže, velká verze, návrh r Nový Bor foukané sklo, průměr 44 cm, výška 22 cm autorská práce, unikát, zn. a dat. K. Wünsch 75 Srov.: Adlerová 1979, s Drdácká Pavla: A search for new ways of communication in glass. In: GR, sv. 37/1982, č. 7, s. 2-38, obr. na s. 9. Adlerová Alena: Karel Wünsch. Twenty-five years of creative work. In: GR, sv. 40/1985, č. 10, s , obr. 6 a obr. 7. Ricke 2005, s. 358, obr Kč Strana 27

15 69. Glückaufová Marie (1946) Skleněná plastika, návrh 90. léta 20. stol. broušené sklo, výška 14 cm; unikát, zn. Glückaufová O autorce: Langhamer Antonín: Marie Glückaufová (Rüblick auf eine Ausstellung). In: GR, sv. 45/1990, č. 10, s SČSVU, sv. D G. Langhamer Antonín: Sklo a kameny v tvorbě Marie Glückaufové. In: Keramika a sklo, sv. 5/2005, č. 5, s Matura Adolf ( ) Váza, model č nebo 54315, návrh r Karlovarské sklo - Moser, Karlovy Vary hutní sklo foukané do autorem speciálně zkonstruované nožové formy, výška 21 cm; vzácné Výrobek byl vybrán pro CID Lit.: The best products of the branch corporation of Crystalex in In: CGR, sv. 31/1976, č. 5, s , obr. 46. Glass for your table, glass for your home. In: CGR, sv. 31/1976, Special Issue, s. 8-29, obr. 5. In: Výtvarná kultura 1979, č. 6, s SČSVU, sv. Man Miž. Langhamer Antonín: Vzpomínka na sklářského výtvarníka Adolfa Maturu. In: Sklář a keramik, sv. 61/2011, č. 5-6, s Kč 70. Gabrhel Jan (1930) Váza ze souboru Montreal, model č , návrh r Český křišťál, Chlum u Třeboně hutní sklo, výška 16,5 cm Lit.: Katalog výrobků Český křišťál, Jan Gabrhel. Glassexport, Liberec /cca 1970/, /nestránkováno/. O autorovi: Langhamer Antonín: Jan Gabrhel. Sny psané sklem. Liberec, Glassexport Kč 71. Drobník Antonín (1925) Váza, návrh do r Železnobrodské sklo, Železný Brod broušené křišťálové sklo, výška 25,5 cm minimální oťuky na hranách dolní části / flea bites to few edges of the lower part Srov.: Langhamer Antonín: Artistic glass from Železný Brod. In: GR, sv. 33/1978, č. 1, s , obr Vízner František ( ) Váza, model č. 7629, návrh r hutní sklo, výška 29 cm Lit.: VKŠ, r Hartmann 1989, s Paleček Ladislav (1933) 2 vázy, model č. 7719, návrh r hutní sklo, výška 15 cm a 21 cm Model vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích , Východočeské muzeum v Pardubicích v r Lit.: VKŠ, r Vorbová-Matuševičová 1978, s. 57. Hartmann 1989, s Ježek Pavel ( ) Váza, model č. 7928, návrh r hutní sklo, výška 16 cm Lit.: VKŠ, r Strana 28 Strana 29

16 76. Glückaufová Marie (1946) Objekt - Mísa, návrh 80. léta 20. stol. Nový Bor hutní sklo, průměr 24 cm, výška 18 cm autorská práce, zn. Glückaufová Absolventka Střední průmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově. Výtvarnice Moravských skláren ve Vrbnu pod Pradědem, Výzkumném ústavu užitkového skla v Novém Boru a Crystalexu Nový Bor. O autorce: Langhamer Antonín: Marie Glückaufová (Rüblick auf eine Ausstellung). In: GR, sv. 45/1990, č. 10, s SČSVU, sv. D G. Langhamer Antonín: Sklo a kameny v tvorbě Marie Glückaufové. In: Keramika a sklo, sv. 5/2005, č. 5, s Kč 77. Ježek Pavel ( ) Váza, model č. 8201, návrh r do rotační formy foukané hutní sklo, výška 16 cm Lit.: VKŠ, r Monogramista VB Objekt - váza, návrh 90. léta 20. stol. Nový Bor hutní sklo s nálepy, výška 37 cm; unikát, zn. monogramem VB 81. Hlava Pavel ( ) Skleněný objekt, návrh do r Český křišťál, Chlum u Třeboně, závod Včelnička autorská práce v dílně mistra Miroslava Lence sklo foukané do formy s hutním vpichem, 17,5 x 26,5 x 8,5 cm unikát, zn. a dat. Pavel Hlava, Czechoslovakia 1983 Srov.: Petrová 1995, s Kč 78. Ježek Pavel ( ) Váza, model č. 7929, návrh r hutní sklo, výška 25 cm Lit.: VKŠ, r Hospodka Josef ( ) Žardiniéra, návrh r Crystalex, sklárna Chřibská hutně tvarované sklo, výška 13 cm Lit.: Urbancová Jana: 575 years of the glassworks at Chřibská. In: GR, sv. 44/1989, č. 10, s. 2-11, obr Kč Strana 30 Strana 31

17 82. Jetmar Jiří ( ) Velká váza, návrh pol. 90. let 20. stol. Sklárna Chřibská foukané hutní sklo, výška 33 cm Z kolekce exkluzivního skla, kterou uvedla na trh firma Bohemia Crystalex Trading a. s. Liberec pod značkou Libera Kč 86. Veselý Vilém ( ) Plastika, návrh 80. léta 20. stol. broušené sklo, výška 21 cm, délka 18 cm; autorská práce unikát, zn. monogramem V.V. Z pozůstalosti autora. O autorovi.: Československé sklo 84. Umělecká sklářská tvorba. ČFVU, Praha Langhamer Antonín: Vilém Veselý sculptor and glass artist. In: GR, sv. 42/1987, č. 3, s SČVU, sv. V Vik. Langhamer Antonín: Vzpomínka na skláře a sochaře Viléma veselého. In: Keramika a sklo, sv. 3/2003, č. 5, s Kč 83. Vízner František ( ) Váza, model č. 7623, návrh r hutní sklo, výška 24,5 cm Lit.: VKŠ, r Kč 84. Hora Petr (1949) Váza, model č. 8519, návrh r hutní sklo, výška 17 cm Lit.: VKŠ, r Hartmann 1989, s Šuhájek Jiří (1943) Mísa, návrh kolem r Crystalex, závod 2, Nový Bor odstředivě lité sklo, průměr 24,5 cm, výška 12 cm Lit.: Langhamer 2003, s Srov.: Vondruška 1992, s Kč 85. Žertová Jiřina (1932) Mísa, model č. 8408, návrh r hutní sklo, průměr 26 cm, výška 12 cm vyryté modelové číslo 8408/26 H na těle mísy i na noze; vzácné Vzorek z archivu sklárny. Lit.: VKŠ, r Hartmann 1989, s. 32. Křen 2009, s Kč Strana Werner Pavel (1942) Skleněná plastika Holubice, návrh 80. léta 20. stol. sklo lité do formy, výška 23 cm, délka 34,5 cm autorská plastika, unikát Srov.: Kříž Jan: Pavel Werner s artistic profile. In: GR, sv. 44/1989, č. 1, s Hlaveš 2006, s. 123, obr Klivar 1999, s. 84. Langhamer Antonín: Sklářský výtvarník a pedagog Pavel Werner. In: Keramika a sklo, sv. 2/2002, č. 3, s Langhamer Antonín: Lité sklo Pavla Wernera. In: Keramika a sklo, sv. 5/2005, č. 3, s Kč Strana 33

18 89. Wünsch David (1966) Váza s mořskými plody, návrh r Vlastní ateliér v Novém Boru nad kahanem tvarované a foukané sklo, výška 23,5 cm autorská práce, unikát, zn. monogramem a dat. DW 1989 Absolvent Střední školy sklářské v Železném Brodě Kč 90. Hora Petr (1949) Váza, model č. 8823, návrh r napevno do formy lité a foukané sklo, výška 19 cm Lit.: VKŠ, r Hartmann 1989, s Vízner František ( ) Objekt, model č. 9016, návrh r do formy v huti lité a broušené sklo, výška 26,5 cm Lit.: VKŠ, r Kč 94. Wasserbauer Jaroslav (1961) Velký talíř, model č. 8828, návrh r hutní sklo, průměr 32,5 cm, výška 8,5 cm Model vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích , Východočeské muzeum v Pardubicích v r Lit.: VKŠ, r Křen 2009, s. 67. O autorovi: Langhamer Antonín: Tavené skleněné plastiky Jaroslava Wasserbauera. In: Keramika a sklo, sv. 6/2006, č. 6, s Exnar Jan (1951) Plastika Kočka, model č. 9525, návrh r Beránek Glassworks, Škrdlovic hutní sklo, výška 12 cm, délka 25 cm Model byl vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích , Východočeské muzeum v Pardubicích v r Lit.: Beránek, s Nosek Milan (1960) Plastika, model č. 9023, návrh r hutní sklo, výška 30 cm Autor je absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě, zde pracoval pod vedením ak. soch. Pavla Ježka. Lit.: VKŠ, r Srov.: SKLO. Sřední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod 1996/2001. Železný Brod 2001, obr. na s. 9. Langhamer 2010, s. 99, obr Exnar Jan (1951) Mísa, model č. 8839, návrh r hutní sklo, výška 22 cm, průměr 22 cm Model byl vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích , Východočeské muzeum v Pardubicích v r Lit.: VKŠ, r Strana 34 Strana 35

19 96. Šípek Bořek (1949) Váza Perrault, návrh 90. léta 20. stol. Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru hutní sklo, výška 44 cm Z kolekce hutního skla pro Galerii Driade v Miláně. Lit.: Archiv autora na Kč 97. Glückaufová Marie (1946) Váza, návrh 90. léta 20. stol. Crystalex, Nový Bor broušené vrstvené sklo, výška 12 cm; unikát, zn. Glückaufová 100. Glückaufová Marie (1946) Žardiniéra, návrh 90. léta 20. stol. Crystalex, Nový Bor barevně vrstvené a broušené sklo, 10,5 x 15,5 x 8 cm unikát, zn. Glückaufová Výrobou neakceptovaný návrh pro Crystalex Nový Bor. O autorce: SČSVU, sv. D G Kč 98. Glückaufová Marie (1946) Velká váza, návrh 90. léta 20. stol. Crystalex, Nový Bor foukané sklo, zdobené nástřikem barev, výška 30,5 cm unikát, zn. Glückaufová Výrobou neakceptovaný návrh pro Crystalex, Nový Bor Kč 99. Exnar Jan (1951) Velká váza, model č. 8603, návrh r hutní sklo, výška 38 cm Model vystaven na výstavě Magické sklo, sklárna Beránek ve Škrdlovicích , Východočeské muzeum v Pardubicích v r Lit. VKŠ, Hartmann 1989, s Kč Strana Karel Jiří (1952) Těžítko, návrh r Studio Karel, Nový Bor - Arnultovice v elektrické peci tavené, broušené a malované sklo, průměr 10 cm autorská práce, unikát, zn. a dat. J. Karel 93 O autorovi: Langhamer Antonín: Brusič a malíř skla Jiří Karel. In: Keramika a sklo, sv. 3/2003, č. 6, s Kč 102. Wünsch Karel (1932) Objekt Pink Slot, návrh r Nový Bor Sloup v Čechách přejímané broušené sklo, výška 38,5 cm autorská práce, unikát, zn. a dat. K. Wünsch 98 2/ Kč Strana 37

20 104. Jankovcová Antonie (1943) PAGODA, reliéf na desce z opakního skla návrh v r stavované a tvarované ploché sklo zdobené rezináty drahých kovů, 51 x 41 cm; autorská práce, unikát, zn. a dat. vpravo dole ve skle Antonie Jankovcová 1997 a zezadu na kartonu fixem Kč 106. Torfs Anna (1963) Autorská plastika, návrh po r sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru přejímané a broušené sklo, výška 21 cm V Čechách žijící a tvořící mezinárodně uznávaná autorka Kč 108. Riezebos Carine (1971) Objekt - mísa, návrh po r Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru přejímané a broušené sklo, průměr 31,5 cm, výška 12 cm zn. monogramem a číslováno Kabel 140jr. Metaal, CR 56/10 Autorka je designerkou firmy Royal Leerdam Crystal v Nizozemsku Kč 103. Koňařík Jan (1976) Váza, model č. 0127, návrh r Glassworks Beránek, Škrdlovice barevně přejímané hutní sklo, výška 26,5 cm 105. Riezebos Carine (1971) Velká váza, návrh po r Sklárna Ajeto, Lindava u Nového Boru přejímané a broušené sklo, výška 33,5 cm Autorka je designérkou firmy Royal Leerdam Crystal v Nizozemsku Kč 107. Karel Jiří (1952) Skleněná plastika z cyklu Proměny, návrh r Studio Karel, Nový Bor - Arnultovice tavené a broušené sklo, 13,5 x 12 x 5,5 cm autorská práce, unikát, zn. a dat. J.Karel 05 Strana 38 Strana 39