ztuhnutím pyrosolu taveniny, v níž je dispergován plyn, kapalina nebo tuhá látka fotochemickým rozkladem krystalů některých solí

Transkript

1 a pevným kapalným plynným disperzním podílem chovají se jako pevné látky i když přítomnost částic disperzního podílu v pevné látce obvykle značně mění její vlastnosti, zvláště mechanické a optické Stabilita velmi stabilní - tepelný pohyb i projevy termodynamické nestability značně omezeny vlastnostmi disperzního prostředí: koagulace - jen v polotuhém stavu nebo v tavenině difuze drobnými trhlinkami a škvírami v krystalech při vyšších teplotách - destilace malých částic disperzní fáze do větších - snížení stupně disperzity systému velmi pomalou kondenzací z taveniny; při chladnutí taveniny, která je homogenní soustavou; vzhledem k velké viskozitě taveniny rychlost agregace molekul disperzního podílu na větší částice velmi malá a s klesající teplotou taveniny (rychle stoupá její viskozita), se ještě snižuje Vzniik a přííprava ztuhnutím pyrosolu taveniny, v níž je dispergován plyn, kapalina nebo tuhá látka fotochemickým rozkladem krystalů některých solí přímým působením disperzního podílu, obvykle ve formě páry, na tuhé disperzní prostředí při průmyslové výrobě pórovitých plastů - zavedením činidla, které nahřátím nebo jiným účinkem uvolňuje plyn - v polymeru zůstává v podobě drobných uzavřených bublinek nebo tvoří neuzavřené póry složitých tvarů

2 Soustavy s plynným disperzním podílem (tuhé pěny) Př íírodn íí : např. pemza - velmi lehká pórovitá hornina vulkanického původu Umě llé : pěnová skla a pěnové betony (malá hustota, malá tepelná vodivost a poměrně velká pevnost, podmíněná jejich strukturou a pevností disperzního prostředí), umělé pěnové plasty, tuhé houbovité materiály na bázi polymerů, potravinářské produkty (pekařské výrobky nebo zmrzlina) mikro- Vzhledem k velkým rozměrům bublinek plynné fáze patří většinou k makro - disperzním soustavám

3 Soly s kapalným disperzním podílem (tuhé emulze) máslo, margaríny sýry perleť roponosné horniny, hlíny, jíly opály opál žlutý opál mechový opál vodný

4 Soly s pevným disperzním podílem v přírodě i v průmyslu (sklářství, keramický, metalurgický a fotografický průmysl) Příklady ffottogrraffiicckéé eemullzzee -- diisspeerrzzee vzzniikajjííccíí půssobeeníím ssvěěttlla na hallogeeniidy ssttřřííbrra - fotografická citlivá vrstva obsahuje jemně rozptýlené krystalky bromidu stříbrného a malé množství jodidu stříbrného velikosti řádově 1 m. Při expozici se vyredukuje nepatrné množství stříbra, které vyvolá nepravidelnosti v krystalové mřížce a vznikne latentní obraz. Vyredukované stříbro je v krystalech rozptýleno ve formě koloidních částic a ty tvoří zárodky pro další redukci, prováděnou chemicky vývojkou. Tím vzroste počet vyredukovaných částic a obraz se stane viditelným. barreevná ssklla (vznik ochlazením taveniny) - zbarvení vyvoláno rozptýlenými částicemi kovů nebo jejich sloučenin, obvykle koloidního stupně disperzity. rubínové sklo obsahuje jako disperzní podíl vysoce dispergované zlato, jehož obsah kolísá od 0,01% (růžové sklo) do 0,1% (jasně rudé sklo). Rozměr částic bývá 4 až 30 nm. Chlorid zlatitý tvoří v tavenině olovnatých a barnatých skel pravý roztok, který pomalým ochlazováním přechází v červeně zbarvenou koloidní disperzi. Při rychlém ochlazení taveniny se nestačí chlorid zlatitý vyloučit v koloidní disperzi a výsledkem je přesycený pravý tuhý roztok, který je bezbarvý. Další zahřátí pod bod tání poskytne systému možnost agregace a rubínové sklo se vytvoří dodatečně. Agregace se však nemusí vždy zastavit na tomto stupni disperzity; při temperování systému po delší dobu na dostatečně vysokou teplotu dojde ke koagulaci na sol fialové až modré barvy. Levnější skla se stejným rubínovým zbarvením - dispergováním stříbra, selenu nebo mědi. smalty: v tuhém disperzním prostředí (bezbarvé sklo) obsahují rozptýlené částice kalicího prostředku (oxid cíničitý, titaničitý, zirkoničitý, antimonitý, kryolit, kazivec).

5 heetteerrogeenníí sslliittiiny - většina technických kovů. Podle podmínek přípravy může mít slitina stavbu odpovídající molekulárnímu roztoku, koloidní soustavě nebo hrubě disperznímu systému. Např. v oceli se setkáváme se všemi fázemi přechodu: pravý roztok (austenit), koloidní roztok (martensit), mikroheterogenní soustavy (perlit) šedá litina: dispergované koloidní částice uhlíku přřiirrozzeenéé ii uměělléé drrahokamy a pollodrrahokamy zbarvení vyvoláno přítomností pevných částic koloidního stupně disperzity. (obvykle oxidů různých kovů) modrrá kameenná ssůll (v přírodě). Příčinou jejího zbarvení je přítomnost nepatrného množství (0,0001%) kovového sodíku koloidně dispergovaného v krystalech NaCl.