B A K A L ÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ B A K A L ÁŘSKÁ PRÁCE 2008 Markéta Dohnalová Markéta Dohnalová 1

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Směnky v platebním styku (bakalářská práce) Autor: Markéta Dohnalová Vedoucí práce: doc. Ing. Josef Malý, Ph. D. Markéta Dohnalová 2

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta Markéta Dohnalová 3

4 Obsah Úvod Pojem směnky Druhy směnek Účastníci směnečných vztahů Prameny směnečného a šekového zákona 2.1. Zákon směnečný a šekový Vztah k zákonu o cenných papírech Zákon směnečný a šekový Směnka cizí Vystavení a forma cizí směnky Nedostatky směnky Úročení směnky Převody směnky Přijetí směnky Směnečné rukojemství Splatnost směnky Placení směnky Postih pro nepřijetí a neplacení Směnečná intervence Směnečné stejnopisy a opisy Změny na směnkách Promlčení Všeobecné předpisy Směnka vlastní Markéta Dohnalová 4

5 Náležitosti směnky vlastní Společná ustanovení Doplňující předpisy Protest a některé směnečné úkony Obohacení Ztracení nebo zničení směnky a protestní listiny Zvláštní ustanovení mez. Práva směnečného Závěr..39 Použité zdroje...40 Markéta Dohnalová 5

6 Úvod Směnka i šek patří k tržní ekonomice neodmyslitelně a jsou spjaty tradičně s obchodováním. Od 50. let tedy od odklonu tržního hospodářství a přechodu k plánovanému hospodářství, ztratila především směnka svoji živnou půdu a postupně se z praxe vytratila. Je zajímavé, že směnky nikdy nezmizely z našeho právního řádu, na rozdíl od jiných nástrojů, což mimojiné dokazuje i zákon směnečný a šekový z roku 1950, který je platný dodnes. Tím, že se směnky ztratily z oběhu, ztratili jak odborníci, tak i nejširší veřejnost orientaci v nich a povědomí o jejich podstatě a funkci. Stejně tak jako směnka s nástupem plánovaného hospodářství zmizela, tak se nyní s nástupem tržního hospodářství začíná objevovat. Praxe sama pociťuje potřebu tohoto instrumentu. Je to především platební neschopnost, která vede k používání směnek. Směnka je totiž jeden z nástrojů, které mohou napomoci problémy řešit, avšak nelze je brát jako zázračný všelék. Podstatu směnky nelze pochopit bez toho, abychom si uvědomili, že jde o cenné papíry. Je tedy nezbytné si nejprve definovat pojem cenných papírů a pak dokázat směnku do rodiny cenných papírů zařadit, abychom směnku plnohodnotně mohli v praxi používat. Bez toho není možné pochopit ani podstatu práv na ní váznoucích, ani postupy při zacházení s nimi. Ve své práci jsem se tedy snažila představit směnky a základní pravidla jejich užívání. Nejdříve jsem se směnky snažila představit a zařadit je do rodiny cenných papírů. Protože používání směnek upravuje v České republice zákon směnečný a šekový, zaměřila jsem se především na jeho interpretaci a vysvětlení základních pravidel fungování směnky. Markéta Dohnalová 6

7 1. Pojem směnky Zákon č. 191/1950 ani Jednotný zákon směnečný nikterak definici směnky nevymezují. Obecně lze směnku definovat jako cenný papír vydaný v zákonem stanovené formě, kterým se určité osoby zavazují majiteli směnky zaplatit v místě a čase vyplývající z listiny částku směnkou určenou s tím, že jde o závazky přímé, bezpodmínečné, nesporné a abstraktní. 1 Směnka je určitý druh cenného papíru, řadí se svojí povahou mezi tzv. dokonalé cenné papíry 2, tudíž mnohé vlastnosti cenných papírů jsou společné i směnkám. Podstatou cenného papíru je závazek určité osoby poskytnout majiteli této listiny určité plnění. Charakteristické je pro cenné papíry, že jsou vydávány v určité zákonem definované formě. Směnka je rovněž ztělesněním závazku emitenta a je nejen důkazem o existenci tohoto závazku, ale zároveň je její předložení podmínkou výkonu práv ze směnky. Z hlediska převoditelnosti je směnka zákonným order papírem, což znamená, že aby byla směnka platná, musí být vždy vydána na konkrétně určené osoby. Směnky patří mezi dlužnické cenné papíry, protože jejich obsahem nemůže být nic jiného než zaplacení určité směnečné sumy. Směnka je zároveň nesporným cenným papírem, jehož podstata je v tom, že vlastník nemusí při jejím předkládání, ani případně při vymáhání dokazovat nic jiného, než že je jejím vlastníkem. Směnka jest také cenným papírem umořitelným. Možnost směnku umořit znamená, že při její ztrátě či zničení je možné tuto listinu nahradit jinou. 1 Citace z [ 1 ] Markéta Dohnalová 7

8 1. 2. Druhy směnek V podstatě se v právu i v praxi rozlišují dva druhy směnek : směnka cizí směnka vlastní Směnka vlastní představuje závazek výstavce směnky vyplatit při splatnosti směnky v místě ve směnce určeném směnečný peníz řádnému majiteli směnky. 3 Naproti tomu směnka cizí nepředstavuje přímý závazek výstavce, ten je přesměrován na směnečníka, který má ze směnky povinnost v místě ve směnce určeném směnečný peníz řádnému majiteli směnky,uhradit. Směnka cizí bývá také někdy označována jako trata. Trata zahrnuje širší pojem, ne každá trata musí být směnkou, mezi traty patří například i šek. Směnka vlastní tedy představuje vztah dvoustranný, zatímco směnka cizí vztah trojstranný, což je základní rozdíl mezi těmito dvěma druhy směnek Účastníci směnečných vztahů Jednotlivé osoby podepsané na směnce mohou vystupovat v různých úlohách. Jejich postavení na směnce se může měnit. Přitom může v některých případech vystupovat tentýž účastník ve více směnečných úlohách zároveň. 2 legitimuje svého majitele k výkonu práv s ním spojených, bez předložení cenného papíru či výpisu z účtu majitele (popřípadě registru emitenta) nelze právo spojené s cenným papírem vykonat Markéta Dohnalová 8

9 Hlavní směneční subjekty osoby uvedené na směnce: Výstavce jde o osobu, která vystavením směnky celý směnečný vztah vyvolala. Pokud jde o charakter výstavce, je třeba rozlišit mezi směnkou vlastní a směnkou cizí. U směnky cizí je výstavcem ten, kdo dává dlužníkovi příkaz zaplatit,ale sám se nezavazuje. U směnky vlastní je výstavce osoba, která tímto prohlášením přímo přejímá závazek zaplatit směnečný peníz. Remitent jde o toho, v jehož prospěch je směnka emitována. Je to tedy první věřitel ze směnky a při jejím odevzdání první majitel směnky. Zda jím zůstane záleží jen na remitentovi. Ten může se směnkou neomezeně disponovat, prodat ji a práva z ní převést na další osobu. Pokud půjde o běžný případ order papíru, stane se při prodeji tzv. indosantem a stane se tak jedním z nepřímých, postihových dlužníků ze směnky. Remitent nemůže být opomenut a nelze jej nahradit údajem na doručitele či na majitele. Směnečník tato osoba se vyskytuje pouze u směnky cizí. Obecně je to osoba, vůči níž směřuje příkaz výstavce k zaplacení směnečné částky ve prospěch remitenta či dalšího majitele směnky. Příjemce jedná se o osobu uvedenou na směnce jako trasát, směnečník, který učiní právní úkon se stává příjemcem neboli akceptantem. Tímto prohlášením o přijetí se stává dosud nezavázaný směnečník hlavní směnečně zavázanou osobou. Majitel jde o toho, kdo řádně nabyl směnky, vlastní ji a je oprávněn k výkonu směnečných práv. První majitel směnky je remitent, dalšími jsou u ordersměnek indosatáři 4, u rektasměnek 5 tzv. postupníci. Není možno vyloučit ani změny majitele jiným způsobem, pro případ smrti je to děděním. 3 Citace z [ 1 ] 4 osoba, na kterou byla dosavadním majitelem převedena práva ze směnky Markéta Dohnalová 9

10 Indosant je to osoba, která je označována jako ta osoba, která směnku převádí. S tímto pojmem se tedy setkáváme v souvislosti s převodem směnek. Osoba, na kterou je směnka převáděna,se nazývá indosatář. Můžeme se také setkat s českým označením indosanta jako rubopisce a indosatáře jako rubopisníka. Poměrně často se používala označení indosanta jako žirant a indosatáře jako žiratář, což vycházelo z označení rubopisu jako žira. Rukojmí představuje zvláštního ručitele, který přebírá za konkrétního účastníka ručitelský závazek. Rukojmí bývá docela často označováno jako aval nebo avalista. Intervenient je osoba, která směnku přijme nebo proplatí, ačkoliv to není její povinností. Z tohoto hlediska rozlišujeme čestného příjemce a čestného plátce. Dále je třeba rozlišit intervenienty volané a nevolané. Volaný intervenient je osoba, která je na směnce napsána jako tzv. podpůrná adresa. Ostatní osoby, které nejsou jako podpůrné adresy vedeny, jsou nevolanými intervenienty. Poctěný je osoba, v jejíž prospěch intervenient směnku přijal nebo zaplatil. Může to být osoba směnečně vázaná, ale pouze nepřímý dlužník, za přímé dlužníky je intervence nepřípustná. Domiciliát je subjekt, který u domicilovaných směnek zajišťuje za osobu přímo vázanou vyplacení měnky. Tato osoba jedná vždy na účet a jménem toho, komu přísluší směnku proplatit. 5 směnka s doložkou zapovídající indosaci, např. nikoli na řad Markéta Dohnalová 10

11 2. Prameny směnečného a šekového zákona Zákon směnečný a šekový Zákon směnečný a šekový č. 191/ 1950 ( dále jen ZSŠ) je dodnes základním pramenem směnečného a šekového práva u nás. Jak již vyplynulo z jeho názvu, slučuje v sobě dvě právní úpravy, což může vytvářet určité problémy. Základním je ten, že může vytvářet dojem, že směnky a šeky tvoří jednu podskupinu cenných papíru a není mezi nimi mnoho rozdílů. Pravdou je, že k sobě mají velmi blízko, ale existuje mezi nimi i řada rozdílů především funkce, které plní, jsou obvykle zcela různé. Co se týká struktury tohoto zákona, je členěn do tří článků následujícího uspořádání : článek obsahuje směnku cizí i vlastní, protestaci směnky, mezinárodní právo směnečné článek je věnován šeku, včetně protestace a kolizních ustanovení mezinárodního práva šekového článek upravuje některé společné otázky, které zasahují k dalším právním předpisům, jako například otázky právních úkonů, promlčení či problematiku mimolistinných vztahů k šeku V praxi je často tomuto zákonu vytýkáno, že je nesrozumitelný, čemuž můžeme dát za pravdu. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že při sestavování jednotlivých zákonů na konferenci v Ženevě vycházeli odborníci z praxe, kterou znali a podle níž byla podstata směnky a šeku obecně známá. Proto je k zákonu nutné přistupovat s elementárními znalostmi o směnce a šeku. Markéta Dohnalová 11

12 Co od svého charakteru je třeba brát zákon směnečný a šekový za závazný kogentní. Co se týče odchylek od zákona, lze najít tři přístupy : úkony ze směnky neúčinné, z hlediska zákona nejsou přímo neplatné, ale jsou směnečně či šekově nevýznamné, například I.( 5 odst. 1 ZSŠ ) nedodržení zákona vede k tomu, že právní úkon nebude platný dle ZSŠ, ale může existovat jako závazek obecněprávní. Například čl. I. 2 odst. 1 a 76 odst. 1 a čl. II 2 odst. 1, podle nichž směnky, které neobsahují zákonem stanovené náležitosti, nejsou platné. To neznamená, že nemohou konvertovat do jiné podoby ( v případě směnky tedy do dlužního úpisu ) v případě, že neexistuje jiná možnost, pak má nedodržení ZSŠ za následek neplatnost právních úkonů, například čl. I 33 ZSŠ, zde budeme o jiné možnosti uvažovat jen stěží Vztah k zákonu o cenných papírech Pozornost je třeba věnovat nejobecnější úpravě cenných papírů, kterou je zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech ( dále jen CenP ), ve znění pozdějších předpisů. Můžeme konstatovat, že základní význam tohoto zákona je v oblasti zaknihovaných cenných papírů. 6 U listinných cenných papírů se jedná o úpravu velmi dílčí. Typické pro tento zákon je, že neobsahuje ani definici cenného papíru, pouze u úvodu stanovuje listiny, které jsou cennými papíry, kde ve výčtu nalezneme i směnky a šeky. Ustanovení 1 odst. 1 CenP zahrnuje stanovení pro všechny cenné papíry včetně směnek. 6 Citace z [ 3 ] cenný papír, jehož listinná podoba je nahrazena zápisem do zákonem stanovené evidence Markéta Dohnalová 12

13 Poměr mezi ZSŠ a CenP je takový, že zákon směnečný a šekový má povahu zákona speciálního, tudíž zákon o cenných papírech budeme aplikovat pouze v situaci, kdy takovou otázku ZSŠ neřeší. Markéta Dohnalová 13

14 3.Zákon směnečný a šekový Směnka cizí Vystavení a forma cizí směnky Náležitosti směnky cizí 1. označení, že se jedná o směnku, které je pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřeno jazykem, ve kterém je tato listina napsána 2. bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu. Zákon žádný výraz, kterým se příkaz vyjádří, nestanoví ani nedoporučuje. Platební příkaz vyjadřujeme obvykle slovem zaplaťte. 3. jméno toho, kdo má zaplatit ( směnečníka neboli trasáta ) Směnečník je tedy ze směnky zavázán, avšak závazek věřiteli vůči směnečníkovi vzniká až tehdy, když směnečník směnku akceptuje. 4. údaj o splatnosti. Tato náležitost nutně nemusí být obsahem směnky, není li údaj o splatnosti uveden, pak je směnka podle 2 odst. 2 ZSŠ splatná na viděnou údaj místa, kde má být placeno. Pokud tato náležitost chybí, pak podle 2 odst. 3 ZSŠ platí, že platebním místem je místo, které je uvedeno u jména trasáta. Tuto výjimku lze uplatnit pochopitelně pouze v případě, je li u jména směnečníka nějaké místo uvedeno. Markéta Dohnalová 14

15 6. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být zaplaceno ( věřitel nebo též remitent) jedná se osobu, která je ze směnky oprávněná. Pokud není výslovně vyloučena možnost převodu rubopisem 11 odst. 1 a 2 ZSŠ, pak je směnka vždy order papírem, ačkoliv pojem na řad není do textu směnky zakomponován. 7. datum a místo vystavení směnky. Tento údaj nemusí být nutně uveden, v takovém případě platí dle 2 odst. 4, že směnka byla vystavena v místě uvedeném u jména jejího výstavce. Tuto výjimku lze uplatnit v případě, že je místo u jména emitent uvedeno. 8. podpis výstavce. Výstavce u směnky cizí není ze směnky přímo zavázán, avšak zodpovídá za její přijetí a především za její zaplacení. Můžeme konstatovat, že směnka cizí je ve své podstatě trojstranný právní vztah, ve kterém vystupuje výstavce jakožto příkazce, směnečník jako přikazovaný, jeho závazek ze směnky se ovšem naplní až po akceptaci směnky a třetí osobou je oprávněný věřitel, kterému by má být zaplaceno v době a na místě, které je uvedeno na směnce. V 3 odst. 1 zákona je uvedena možnost, že směnku může znít na vlastní řad. Obecně je tato forma směnky výhodná především ke krytí obchodních úvěrů a můžeme říci, že je také dnes u nás poměrně často používaná. Což znamená, že výstavce směnky a oprávněný věřitel jsou totožnými osobami, v takovém případě v podstatě přikazuje výstavce trasátovi, aby platil jemu samotnému. Zákon připouští v ustanovení 3 odst. 2 ZSŠ tzv. zastřenou směnku vlastní. Jedná se dvoustranný vztah, kde je totožná osoba výstavce a směnečníka. U této varianty směnky přikazuje tedy výstavce sám sobě, aby zaplatil věřiteli určitou peněžitou sumu ve stanovené době a na stanoveném místě. 7 směnka, ve které chybí údaj o době splatnosti, je tedy splatná při předložení dlužníkovi Markéta Dohnalová 15

16 Ustanovení 3 odst. 3 ZSŠ připouští možnost vystavit tzv. směnky komisionářské. Což je směnka vystavená na účet třetí osoby, která se liší od účastníků směnečného vztahu. U směnky cizí platí, že výstavce je v postavení dlužníka ve vztahu k věřiteli a naopak v postavení věřitele je výstavce ve vztahu ke směnečníkovi.tento dvojí vztah se zjednoduší tím způsobem, že se vydáním směnky stane dlužník výstavce přímo dlužníkem remitenta. Ustanovení 4 ZSŠ umožňuje učinit směnku splatnou u třetí osoby a to buď v místě bydliště směnečníka, nebo na jiném místě. Tato třetí osoba se ovšem nestává účastníkem směnečných vztahů. Její účast tedy není aktivní a ani se nemusí dozvědět, že je směnka u ní splatná. Například, pokud se na směnce objeví doložka, že je směnka splatná na pobočce banky, pak se na tomto místě sejdou majitel s emitentem či směnečníkem a dojde k proplacení směnky. Významnější je druhá variantu tzv. domicil směnky. Což je případ, kdy se na proplacení směnky třetí strana podílí. Tato skutečnost je na směnce uvedena doložkou splatno u banky Z.Z.. V praxi to pak funguje tak, že se majitel směnky dostaví do banky, kde je mu směnka proplacena Nedostatky směnky Z hlediska výstavce mohou jak směnky cizí tak i vlastní trpět určitými nedostatky. Především v případě, že se na směnce objeví podpisy osob, které se směnečně zavazovat nemohou, podpisy nepravé, podpisy osob vymyšlených nebo podpisy osob, které se z nějakého jiného důvodu nezavazují osoby, které jsou na směnce podepsány nebo jejíž jména byla na směnce podepsána, nemá to vliv na platnost závazků ostatních osob na ní podepsaných. 8 Někdy dojde k situaci, že se na směnku podepíše jako zástupce osoba, která není oprávněna jednat, v takovém případě je pak taková osoba 8 Citace 7 ZSŠ Markéta Dohnalová 16

17 sama zavázána a zaplatí-li, má stejná práva jako by měla osoba, za kterou jednal, dle 8. Paragraf číslo šest stanovuje, že pokud je peněžitá suma na směnce udaná jak slovy, tak čísly, pak platí ten údaj, který je udán slovy. Je-li směnečná částka udána několikrát jak slovy, tak čísly tyto údaje se neshodují, pak platí nejmenší suma. 9 Výstavce směnky odpovídá za přijetí a zaplacení směnky a své odpovědnosti se nemůže zprostit. Doložky, kterými by svou odpovědnost za zaplacení popíral, jsou považovány za neplatné, tato ustanovení přikazuje paragraf devět. Pokud nebyla směnka, která byla při svém vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, pak se majiteli nemůže namítat, že tato ujednání nebyla dodržena. Výjimkou je situace, kdy majitel nabyl směnku ve zlé víře nebo se provinil hrubou nedbalostí. V souvislosti s touto formou směnku hovoříme o tzv. bianko směnce Úročení směnky Směnka je ve své podstatě cenným papírem, který je neúročný. Ovšem ustanovení 5 úročení připouští,a to pouze u směnek na viděnou nebo po určité době po viděné. Přičemž výstavce musí uvést úrok přímo na směnce, doložka o úročení bez uvedení úrokové sazby pozbývá na platnosti. Nárok na úrok je stanoven od data vystavení směnky, pokud není výslovně stanoveno jinak. Markéta Dohnalová 17

18 Převody směnky Převody směnek lze realizovat v podstatě dvěma způsoby : indosamentem ( rubopisem ) cessí Ustanovení 11 až 20 ZSŠ, která převod směnek upravují, e vztahují i ke směnce vlastní s výjimkou těch ustanovení, kde se hovoří o přijetí směnky nebo o směnečníkovi. Pomocí indosamentu lze převést každou směnku,a to i v případě, že nebyla vystavena na řad ( 11 odst. 1ZSŠ ) Podstata rubopisu spočívá v tom, že dosavadní majitel ( indosant ) převede práva ze směnky na další osobu ( indosatář ), přičemž k tomu není nutný souhlas nového majitele ani směnečníka. Umístění rubopisu je podmíněno pouze tím, že musí být na samotné směnce nebo na tzv. přívěsku 10. Indosatářem může být jakákoliv třetí osoba. Není přípustný indosament na majitele. ( 12 odst. 3 ZSŠ ) Stejně jako nelze podmínit směnečný závazek, nelze podmínit ani indosament. Indosament musí být tedy bezpodmínečný, jakákoliv podmínka nebude brána v potaz. ( 12 odst. 1 ZSŠ ) Stejně tak neplatný bude i částečný indosament. Směnku je možné postoupit pouze celou, částečný indosament není platný. ( 12 odst. 2 ZSŠ ) Indosament musí být podepsán indosantem,( 3 odst. 1 ZSŠ) ovšem osoba, na kterou se indosament převádí, nemusí být nutně uvedena. Indosament může spočívat i v podpisu indosanta, který musí být napsán na ruby směnky, eventuelně na přívěsku, aby byl platný.( 13 odst. 2 ZSŠ ) V takovém případě hovoříme o tzv. biankoindosamentu. 9 Citace 6 odst. 2 ZSŠ 10 Citace z [ 2 ] další list ke směnce připojený a se směnkou propojený Markéta Dohnalová 18

19 Majitel, který získal směnku biankoindosamentem, může : vyplnit směnku svým jménem, nebo též jménem třetí osoby ( 14 odst. 2A ZSŠ) indosovat směnku dále, a to buď biankoindosamentem nebo na konkrétní osobu ( 14 odst. 2B ZSŠ ) odevzdat směnku třetí osobě, aniž by biankoindosant vyplní a směnku indosuje ( 14 odst. 2C ZSŠ ) Směnku lze indosovat opakovaně a bez omezení. Paragraf 15 odst. 2 ZSŠ dává právo indosantovi, aby další převod směnky zakázal, v takovém případě pak neodpovídá těm, na něž byla směnky dále indosována. Ten, kdo prokáže své právo nepřetržitou řadou indosamentů, je považován za jejího řádného majitele, a to i tehdy, je-li posledním z nich biankoindosament. Přeškrtnuté indosamenty platí za nenapsané. Pokud někdo směnky pozbude, není nový majitel povinen směnku vydat, výjimkou je případ, kdy jí nabyl ve zlé víře, nebo se při jejím nabývání provinil hrubou nedbalostí. ( 16 odst. 2 ZSŠ ) Zmocnění směnky 11 upravuje ustanovení 18 ZSŠ. Indosament musí obsahovat doložku, která zmocnění obsahuje, používají se termíny jako hodnota k vybrání, k inkasu, in prokura. Majitel, který směnku zmocněním získá, jí může převést opět pouze zmocňovacím indosamentem. Pokud by byla směnka převáděna jako zástava a obsahuje tedy doložky hodnota k zajištění, hodnota v zástavě, pak může majitel vykonat všechna práva, avšak jeho indosament má pouze funkci zmocňovacího indosamentu ( 19 odst. 1 ZSŠ ) 11 Citace z [ 2 ] při tomto indosamentu vlastně indosant zmocňuje indosatáře k tomu, aby za něj práva ze směnky realizoval Markéta Dohnalová 19

20 Nespornosti směnečného závazku nebrání ani převody, což je zákonem vyjádřeno v 19 odst. 2 ZSŠ, který uvádí, že osoby směnečně zavázané nemohou činit majiteli námitky, které se zakládají na jejich vztazích k výstavci nebo dřívějším majitelům. Postou pit směnku je možné v zásadě vždy, před přijetím, po přijetí, před splatností i po splatností, pouze indosamenty učiněné po protestu nebo po uplynutí lhůty k protestu mají účinky prostého zastoupení. ( 20 odst. 1ZSŠ ). Pokud není indosament datován, má se zato, že byl napsán před uplynutím lhůty k protestu. ( 20 odst. 2 ZSŠ ) Přijetí směnky Majitel směnky, popřípadě ten, kdo ji má v rukou, je oprávněn až do splatnosti ji předložit směnečníkovi v místě jeho bydliště k přijetí. ( 21 odst. 1ZSŠ ) Zákon připouští, aby výstavce stanovil povinnost předložit směnku k přijetí s určením lhůty nebo bez něho. ( 22 odst. 1 ZSŠ) také může stanovit, že směnka nesmí být před určitou dobou předložena ( 22 odst. 3 ZSŠ) výstavce může také přijetí směnky zakázat, tento zákaz je neplatný jen u těchto typů směnek ( 22 odst. 2 ZSŠ ) směnky splatné u třetí osoby směnky splatné v jiném místě než v bydlišti směnečníka směnky splatné určitý čas po viděné Pokud výstavce výslovně přijetí směnky nezakáže, může indosant stanovit, že směnka musí být předložena k přijetí ( 22 odst. 4 ZSŠ) Výjimku tvoří směnka vystavená na určitý čas po viděné, kterou je nutné k přijetí předložit do jednoho roku od vystavení, přičemž výstavce i indosant tuto lhůtu mohou zkrátit, prodloužit jí má právo pouze výstavce. Tuto skutečnost upravuje 23 ZSŠ. Markéta Dohnalová 20

21 Směnečník má právo žádat o opětovné předložení směnky v den následující poté, co mu bylo předložena poprvé. Pokud předkladatel žádosti nevyhoví, lze se vůči tomu, kdo se práva směnky dovolává, odvolávat v případě, byla-li tato skutečnost vyznačena v protestu. ( 24 odst. 1 ZSŠ ) Přijetí se zapisuje na směnku a to většinou slovy přijato nebo podobnou formulací se stejným významem. Za přijetí se považuje pouhý podpis směnečníka na líci směnky. ( 25 odst. 1 ZSŠ ) Přijetí směnky musí být datována v případě, že se jedná o směnku splatnou v určitý čas po viděné nebo je-li opatřena doložkou, podle které je třeba ji k přijetí předložit v určené lhůtě. Není-li přijetí datováno, musí majitel, aby si zachoval svá postihová práva proti indosantům a výstavci, toto opominutí dát zjistit včas protestem. Tak je to uloženo 26 ZSŠ. Přijetí směnky musí být bezpodmínečné, avšak směnečník může směnku přijmout do určité sumy. Ostatní odchylky od obsahu směnky se rovnají nepřijetí. Směnečník je oprávněn přijetí na směnce přeškrtnout dříve, než směnku vrátí, pokud se tak stane, platí, že směnku odepřel. Pokud směnečník směnku nepřijme, ale písemně oznámí její přijetí, pak je zavázán podle obsahu tohoto oznámení. ( 29 ZSŠ ) Směnečné rukojemství Směnku lze zajistit ručením resp. směnečným rukojemstvím, směnečný rukojmí se tak stává aval. Ovšem avalem se může stát též třetí osoba nebo i osoba, která již ve směnečném vztahu vystupuje ( 30 ZSŠ ) Směnečné ručení se vyznačuje na směnku případně přívěsek a to vhodným výrazem např, jako rukojmí nebo podobnou doložkou, kterou rukojmí podepíše. O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že se pokládá za závazek ručitele. Je třeba také udat za koho se ručení přejímá, pokud tento údaj chybí, pak podle zákona platí, že ručení bylo převzato za výstavce směnky. ( 31 ZSŠ ) Markéta Dohnalová 21

22 Avalista je vázán stejně a ve stejném rozsahu jako ten, za koho se zaručil. Závazek rukojmího je platný i tehdy, kdy je závazek, za který se zaručil, neplatný a to z jiného důvodu než pro vadu jeho formy. Pokud směnečný rukojmí směnku zaplatí, pak nabývá práv ze směnky vůči té osobě, za kterou se zaručil i proti všem, kteří jsou této osobě směnečně vázáni. ( 32 ZSŠ ) Splatnost směnky Splatnost směnky je určena obvykle přímo ve směnce. Pokud splatnost ze směnky nevyplývá, je dle 4 odst. 2ZSŠ splatná na viděnou. Zákon připouští tedy typy splatnosti směnky: na viděnou na určitý čas po viděné na určitý času po datu vystavení na určitý den Směnky s jinou dobou splatnosti nebo se splatností postupnou jsou ze zákona neplatné. ( 33 ZSŠ ) Směnka splatná na viděnou je splatná při jejím předložení, ovšem musí být předložena do roka od data svého vystavení, přičemž zákon dovoluje výstavci i indosantovi tuto lhůtu zkrátit, výstavce je ze zákona oprávněn lhůtu i prodloužit. Výstavce má také právo stanovit datum, Před kterým směnka nesmí být předložena k placení. ( 34 ZSŠ ) Splatnost směnky, která byla vystavena na určitý čas po viděné se řídí datem jejího přijetí popřípadě protestu, pokud protest podán nebyl, pak platí, že se nedatované přijetí uskutečnilo poslední den lhůty stanovené pro předložení směnky k přijetí. ( 35 ZSŠ ) Markéta Dohnalová 22

23 Směnka vystavení se splatností na určitý čas po vystavení, je splatná v určený den v měsíci, není-li tento den v kalendáři, pak platí, že je směnka splatná poslední den tohoto měsíce. ( 36 odst. 1 ZSŠ ) Pokud se liší kalendář v místě vystavení a placení, pak se u směnek splatných v určitý den přepočítá datum vystavení a od toho se určí i den splatnosti dle kalendáře v místě placení. ( 37 ZSŠ ) Placení směnky Směnku, která je vystavena s platností v určitý den, nebo v určité datum po vystavení nebo po vidění, je majitel povinen předložit v platební den nebo jeden ze dvou následujících dnů. ( 38 odst. 1 ZSŠ ) Směnečná suma může být placena po částech a majitel ze zákona nemůže toto odmítnout ( 39 odst. 2 ZSŠ ) Kdo platí při splatnosti, zprošťuje se svého závazku, nejedná-li podvodně nebo nelze-li mu přičíst hrubou nedbalost. Je povinen zkoumat správnost řady indosamentů, nikoli však podpisy indosantů. Směnečník si může vyžádat potvrzení majitele o placení ( 39 odst. 1 ZSŠ ) Majitel není ze zákona povinen přijmout placení před splatností a směnečník, který tak činí jedná na vlastní riziko. ( 40 odst. 1 a 2 ZSŠ ) Pokud měna, ve které je směnka vystavena, není v oběhu v platebním místě, pak je možno částku vyplatit v tuzemské měně v hodnotě, kterou má v den splatnosti, pokud dojde k prodlevě ze strany dlužníka, pak má majitel nárok si určit, zda bude placeno v tuzemské měně v kursu dne splatnosti nebo platebního dne. ( 41 odst. 1 ZSŠ ) Jestliže výstavce směnky výslovně neurčí kurz ve směnce, pak se hodnota cizí měny určuje podle zvyklostí platebního místa ( 41 odst. 2 ZSŠ ) Nepředloží-li se směnka k Markéta Dohnalová 23

24 placení ve lhůtě stanovené v 38, může každý dlužník složit směnečný peníz u příslušného soudu na náklad a nebezpečí majitele.( 42 ZSŠ ) Postih pro nepřijetí a neplacení Není-li směnka zaplacena, může její majitel uplatnit tzv. postih proti indosantům, výstavci nebo jiným směnečně závazným subjektům, například avalistům. Postih lze před splatností směnky uplatnit za předpokladu : přijetí směnky bylo zcela nebo částečně odepřeno pokud byl na směnečníka uvalen konkurs, byla-li provedena bezvýsledně exekuce jeho majetku, nebo byly pouze pozastaveny jeho platy na výstavce byl uvalen konkurs, který zakázal její předložení k přijetí nebo byl návrh na konkurs zamítnut pro nedostatek majetku Odmítnutí placení je třeba zjistit protestem pro nepřijetí nebo placení, který je nutno podat ve lhůtách určených pro předložení k přijetí. Byla-li směnka předložena poprvé v poslední den lhůty, je možné protest vznést již den následující. ( 44 odst. 1 a 2 ZSŠ ) Chceme-li podat protest pro neplacení, musíme tak učinit u směnky na viděnou ve lhůtě, která je určena k předložení směnky ke přijetí. U ostatních směnek je nutno protest učinit ve dvou následujících pracovních dnech po dni splatnosti. Pokud byl protest pro nepřijetí učiněn, není majitel povinen směnku předložit k placení stejně tak není povinen učinit protest pro neplacení, aniž by pozbyl své nároky. ( 44 odst. 4 ZSŠ ) Markéta Dohnalová 24

25 Zprostit povinnosti dát směnku protestovat ať již pro nepřijetí či pro neplacení mohou doložky uvedené na směnce výstavce, indosant nebo aval. Paragraf 46 uvádí typická znění těchto doložek : bez útrat nebo bez protestu. Tato doložka, pokud je učiněná výstavcem, nabývá účinnosti vůči všem směnečně zavázaným. ( 46 odst. 3 ZSŠ ) Doložka učiněná indosantem popřípadě avalistou je účinná pouze proti nim. V této situaci má majitel postihová práva i bez toho, aby dal včas učinit protest. ( 46 odst. 1 a 3 ZSŠ ) Majitel má při postihu právo požadovat a to kumulativně : směnečný peníz včetně úroků, pokud byly stanoveny a pokud již tyto částky nebyly uhrazeny úrok ve výši 6 % ode dne splatnosti útraty protestu a podaných zpráv, eventuelně další náklady odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečné částky, v případě pokud není dohodnuta nižší výše ( 48 odst. 1 ) Vykoná-li se postih před splatností, odečtou se od směnečného peníze úroky za mezidobí. Tyto úroky se vypočtou podle úřední diskontní sazby Státní banky Československé, platné v den postihu v místě majitelova bydliště. 12 Ten, kdo směnku zaplatil, ten může po svých předchůdcích požadovat ( 49 ZSŠ ) : celou sumu, kterou zaplatil úrok z této částky ve výši 6% ode dne, kdy zaplatil své útraty odměnu, která se vypočte podle 48 odst. 1. č Citace 48 odst. 2 ZSŠ Markéta Dohnalová 25

26 Pokud majitel promešká lhůty stanovené k předložení směnky na viděnou nebo směnky na určitý čas po viděné, k protestu pro nepřijetí nebo zaplacení či k předložení směnky k placení, pokud je zproštěn povinnosti učinit protest, ztratí práva postihu proti výstavci, indosantům a avalistům, eventuelně jiným směnečně zavázaným osobám s výjimkou příjemce. ( 53 ZSŠ ) Pokud existuje nepřekonatelná překážka, např. zákonná ustanovení nebo vyšší moc, která brání včasnému předložení směnky nebo jejímu protestování, prodlužují se lhůty pro tyto úkony. Pokud vyšší moc pomine, je majitel povinen směnku neprodleně předložit, eventuelně dát ji protestovat. Pokud se stane, že vyšší moc trvá déle než 30 dní po splatnosti, pak lze postih vykonat i bez předložení nebo protestu. ( 54 ZSŠ ) Směnečná intervence Základem směnečné intervence je, že směnku vedle osob z ní zavázaných mohou přijmout či uhradit ještě další osoby. Výstavce, indosant nebo avalista mohou uvést na směnce osobu, která může směnku přijmou nebo zaplatit v případě nouze nebo při nedobytnosti směnky ( tzv. směnka nuzná ) Jde především o tzv. podpůrné adresy, ustanovení 55 ZSŠ uvádí dvě skupiny těchto osob. ( 55 ZSŠ ) Přijetí pro čest V zásadě je přijetí pro čest možné u všech směnek, u nichž může majitel vykonat postih před splatností, pokud není přijetí zakázáno. Jestliže je na směnce uvedena podpůrná adresa, může majitel vykonat postih proti těm, kdo ji uvedli, ale pouze v případě, kdy osobě uvedené pro případ nouze směnka byla předložena a odepřené přijetí či placení bylo zjištěno protestem. Pokud je ale přijme, pak ztrácí práva postihu Markéta Dohnalová 26

27 vůči poctěnému a všem, kteří po něm následují. ( 56 ZSŠ ) ten, kdo směnku pro čest přijme, je zavázán majiteli a indosantům, kteří následují za poctěným, stejně jako poctěný ( 58 odst. 1 ZSŠ ) Placení pro čest Placení pro čest připadá v úvahu, pokud lze dle 43 ZSŠ uplatnit postih při splatnosti či před splatností. Placení pro čest se vždy musí týkat pouze celé směnečné sumy. Placení pro čest se musí uskutečnit nejdéle následující den po uplynutí lhůty pro protest. ( 59 ZSŠ ) Čestný plátce nabývá práv ze směnky proti poctěnému a proti osobám, které jsou mu směnečně zavázány. Nemůže však směnku dále indosovat. 13 Pokud majitel placení pro čest odmítne přijmout, pak pozbývá postihových práv vůči těm, kteří by se při takovém placení zprostili svého závazku. ( 61 ZSŠ ) Fakt, že došlo k placení pro čest je nutno na směnce vyznačit u uvést, kdo byl poctěným. Pokud je tento údaj chybějící, považuje se za poctěného výstavce. ( 62 odst. 1ZSŠ ) V případě, že se nabízí k placení pro čest více osob, jsou upřednostňováni ti, při jejichž platbě se zprostí závazku nejvíce osob. Osoba, jež byla o směnečných poměrech informována a úmyslně proti této zásadě platila, ztrácí postihová práva vůči těm, kteří by jinak byli závazku zproštěni. ( 63 odst. 1 a 3 ZSŠ ) Markéta Dohnalová 27

28 Směnečné stejnopisy a opisy Stejnopisy Ustanovení o stejnopisech nejsou platná pro směnku vlastní. Směnku cizí lze vyhotovit ve více stejnopisech, které musí být v textu listiny očíslovány. Nejsou- li listiny jako stejnopisy očíslované, pak každý stejnopis platí za samostatnou směnku. Majitel se může i později domáhat toho, aby mu na jeho vlastní náklad byly pořízeny další stejnopisy, pakliže ve směnce není výslovně uvedeno, že byla vyhotovena pouze v jednom jediném stejnopise. Pokud si chce majitel stejnopis pořídit, obrátí se na svého indosanta, a tak po řadě indosantů až k výstavci. ( 64 odst. 1, 2, 3 ZSŠ ) Zaplacením dle jednoho stejnopisu zanikají práva ze všech stejnopisů. Indosant, který převedl stejnopisy na různé osoby, a indosanti, kteří po něm následují, jsou zavázáni ze všech stejnopisů samostatně. ( 65ZSŠ ) Majitel či osoba, která zašle jeden ze stejnopisů směnečníkovi k přijetí, je povinna uvést v ostatních stejnopisech jméno osoby, která takto zaslaný stejnopis má. A naopak, kdo stejnopis směnky k přijetí, musí ho vydat řádnému majiteli jiného stejnopisu. Odepření tohoto vydání je k zachování práva postihu nutno zjistit protestem. Majitel může vykonat postih pokud předem dá zajistit protestem ( 66 ZSŠ ): že mu na jeho žádost nebyl vydán stejnopis zaslaný k přijetí že nebylo lze dosáhnout přijetí nebo zaplacení na stejnopis jiný Právě možnost zaslat jeden z opisů k přijetí, aniž by majitel ztrácel jakýkoliv směnečný doklad, je hlavním důvodem pro pořizování stejnopisů cizí směnky. 13 Citace 63 odst. 1 ZSŠ Markéta Dohnalová 28

29 Opisy Ustanovení o opisech je platné pro směnku cizí i pro směnku vlastní. Majitel směnky má právo zajistit si její opis, který musí přesně odpovídat originálu včetně všech doložek, indosamentů a ostatních zápisů či podpisů. Z listiny musí být patrné, kde opis končí. Opis je možné indosovat a na opisu lze zaznamenat lze zaznamenat i vznik ručení, stejně jako na prvopise.( 67 ZSŠ ) Řada indosamentů tak přechází z prvopisu na opis směnky. Majitel opisu si může vyžádat opis na jeho držiteli. Je nutno, aby tato osoba byla na opisu uvedena. K zachování postihových práv je odepření vydání prvopisu směnky nutné nechat zjistit protestem. Obsahuje-li prvopis po posledním indosamentu, napsaném naň před zhotovením opisu, doložku odtud platí indosamenty jen na opise nebo jinou doložku stejného významu, je indosament napsaný později na prvopis neplatný Změny na směnkách Ustanovení paragrafu 69, které je platné i pro směnku vlastní, stanoví, že pokud dojde ke změně textu směnky, pohnutlivý zákon vůbec nerozlišuje a zahrnuje do této oblasti i případy, kdy došlo ke změnám právem i změny, které byly učiněny neprávem, především v důsledku falšování směnky nebo jejího neoprávněného pozměňování, jsou podpisatelé vždy zavázáni podle aktuálního textu směnky v době podpisu. Což znamená, že ti, kteří se podepisovali před změnou, jsou zavázáni podle textu původního. Ti, kdo podpis učinili až po změně, jsou zavázáni podle textu změněného. 14 Citace 68 ZSŠ Markéta Dohnalová 29

30 Promlčení Úprava promlčení je ve své podstatě speciální právní úpravou k obecné právní úpravě promlčení stanovené ustanoveními občanského zákoníku. Tato skutečnost vyplývá především z ustanovení čl. III 5 odst. 1. z dikce tohoto ustanovení také plyne, že bude mít přednost úprava občanského zákoníka před zákoníkem obchodním. Zákon směnečný a šekový upravuje především promlčecí dobu. Promlčecí doba vůči příjemci směnky je tříletá ode dne splatnosti. Nároky majitele proti výstavci a indosantům se promlčují do jednoho roku od data protestu nebo v jednom roce od data splatnosti, pokud je učiněna doložka bez útrat. Nároky indosantů vůči jiným indosantům a vůči výstavci se promlčují ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy indosant směnku vyplatil nebo kdy byl nárok proti indosantovi uplatněn u soudu. ( 70 ZSŠ ) Všeobecné předpisy Ustanovení o počítání času a lhůt jsou uvedena pod nadpisem všeobecné předpisy v 72 a 74 ZSŠ a tato ustanovení jsou platná i pro směnku vlastní. Ustanovení 72 stanoví, že pokud směnka dospěje v den pracovního klidu, je možné se domáhat zaplacení teprve v nejbližší den pracovní. Také všechny ostatní úkony týkající se směnky, zejména předložení k přijetí a protest, mohou se stát jen v pracovní den. Připadne-li poslední den lhůty, v níž se má stát některý z těchto úkonů, na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta až do příštího dne pracovního. Dny pracovního klidu spadající do lhůty se do ní počítají. Do zákonných lhůt nebo lhůt ve směnce stanovených nepočítá se den, od něhož počnou lhůty běžet. ( 73 ZSŠ ) Markéta Dohnalová 30

31 3. 2. Směnka vlastní Podstatou směnky vlastní je písemný závazek dlužníka, výstavce závazek v době splatnosti uhradit jejímu majiteli na stanoveném místě, směnečnou částku. Směnku vlastní upravuje čl. I 75 až 78 ZSŠ. Náležitosti směnky vlastní upravuje 75 ZSŠ s tím, že pokud by některý údaj chyběl, není listina jako směnka vlastní platná. U některých náležitostí není nutné jejich výslovné vyjádření. Přesto taková směnka, která nebude platnou směnkou vlastní, může být použita jako jiný právní nástroj. U směnky vlastní si lze představit především konverzi do formy dlužního úpisu Náležitosti směnky vlastní: 1. označení, že jde o směnku vlastní, které musí být vyjádřeno v textu listiny a napsáno v jazyce, ve kterém je směnka sepsána 2. bezpodmínečný slib směnečný peníz zaplatit. U směnky vlastní se tento text vyjadřuje především slovy jako zaplatím. Směnku lze vystavit v jakékoliv měně, nemusí to být pouze měna tuzemská. 3. údaj o splatnosti, není li na směnce uveden, pak je směnka splatná na viděnou ( detaily viz splatnost směnky cizí ) Markéta Dohnalová 31

32 4. údaj místa, kde má být placeno. To na směnce nemusí být vyjádřeno přímo, pokud místo nebude uvedeno, zákon stanovuje tzv. platební místo, kterým je místo bydliště. 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno, tedy jméno věřitele. Není li u možnost převodu rubopisem výslovně vyloučena, je směnka vždy order papírem, ačkoliv údaj na řad není obsažen v textu směnky ( viz indosant směnky cizí ) 6. datum a místo vystavení směnky. Tento údaj nemusí být nutně na směnce uveden, v takovém případě pak platí, že směnky byla vystavena v místě, které je uvedeno u jména výstavce. Pokud ovšem místo u jména výstavce uvedeno není, pak je nutné místo vystavení na směnce výslovně uvést. 7. podpis výstavce ( emitenta ) jde zároveň o osobu, která je ze směnky povinna platit, tedy směnečného dlužníka Vlastní směnka tedy představuje dvoustranný závazkový vztah, kde na jedné straně je výstavce a na straně druhé směnečný věřitel, osoby, která má ze zákona právo k přijetí směnečné sumy v době a místě splatnosti směnky Společná ustanovení Pokud to neodporuje povaze vlastní směnky, platí pro ni ustanovení Platná i pro cizí směnku a sice o : indosamentu ( 11 až 20 ZSŠ ), splatnosti ( 33 až 37 ZSŠ ), placení ( 38 až 42 ZSŠ ), postihu pro neplacení ( 43 až 50, 52 až 54 ZSŠ ), placení pro čest ( 55, 59 až 63ZSŠ ), Markéta Dohnalová 32

33 opisech ( 67 a 68 ZSŠ ), změnách ( 69 ZSŠ ), promlčení ( 70 a 71 ZSŠ ) dnech pracovního klidu počítání lhůt a zákazu dní odkladu ( 72 až 74 ZSŠ ) ustanovení o cizích směnkách splatných u osoby třetí nebo v jiném místě, než je bydliště směnečníka ( 4 a 27) úrokové doložce ( 5) nesrovnalostech v údajích směnečné sumy ( 6) následcích podpisu směnky za podmínek ( 7) následcích podepsání osobou, která jednala bez oprávnění zastupovat nebo která překročila taková oprávnění ( 8) biankosměnce ( 10). ustanovení o směnečném rukojemství ( 30 až 32) v případě 31 odst. 4 platí, že se směnečné rukojemství, není-li udáno, pro koho se přejímá, přejímá za výstavce vlastní směnky. Taktéž pro vlastní směnku platí ustanovení o cizích směnkách splatných u osoby třetí nebo v jiném místě, než je bydliště směnečníka ( 4 a 27 ZSŠ ), o úrokové doložce ( 5 ZSŠ ), o nesrovnalostech v údajích směnečné sumy ( 6 ZSŠ ), o následcích podpisu směnky za podmínek 7, o následcích podepsání osobou, která jednala bez oprávnění zastupovat nebo která překročila taková oprávnění ( 8 ZSŠ ), a o biankosměnce ( 10 ZSŠ ). Rovněž ustanovení o směnečném rukojemství ( 30 až 32 ZSŠ ) v případě 31 odst. 4 platí, že se směnečné rukojemství, není-li udáno, pro koho se přejímá, přejímá za výstavce vlastní směnky. Vlastní směnka se splatností v určitý čas po viděné, musí být ze zákona předložena výstavci k viděné ve lhůtách uvedených v 23 ZSŠ. Lhůta po viděné se počítá od data viděné potvrzené podpisem výstavce na směnce. jestliže výstavce odmítne potvrdit a datovat viděnou, pak je nutné tento fakt dát zjistit protestem ( 25 ZSŠ ), od jehož data počíná běžet lhůta po viděné. ( 78 odst. 2 ZSŠ ) Markéta Dohnalová 33

34 4. Doplňující předpisy 4.1. Protest a některé jiné směnečné úkony Protest musí být učiněn soudem, notářem nebo místním národním výborem. 15 Zákon ukládá povinnost uvést v protestní listině následující údaje : 1. jméno toho, pro koho a proti komu se protest činí 2. údaj, že ten, proti němuž se protest činí, byl bez výsledku vyzván k směnečnému plnění nebo že ho nebylo možné zastihnout nebo že nebylo možné vypátrat místnost, kde provozuje svůj podnik, ani jeho byt 3. údaj místa a data, kde a kdy došlo k výzvě nebo k bezvýslednému pokusu o ni 4. jde-li o přijetí nebo zaplacení pro čest, poznámku, od koho, pro koho a jak bylo nabídnuto nebo jak došlo k přijetí nebo k zaplacení pro čest 5. požádá-li směnečník, jemuž byla směnka předložena k přijetí, aby mu byla ještě znovu předložena v následující den, poznámku o tom 6. doslovný opis směnky (opisu) se všemi indosamenty a poznámkami 7. podpis protestního orgánu, úřední pečeť nebo úřední razítko Pokud je plnění požadováno na několika osobách nebo vícekrát na téže osobě, pouze jedna protestní listina stačí. ( 81 ZSŠ ) Směnku možno zaplatit do rukou protestního orgánu. Oprávnění protestního orgánu k tomu, aby přijal placení, nelze vyloučit. ( 82 ZSŠ) Protestní orgán má ze zákona povinnost za náhradu výdajů bez prodlení vydat majiteli směnky nebo jeho zmocněnci 15 Citace 79 ZSŠ Markéta Dohnalová 34

35 prvopis protestní listiny a pokus si to majitel vyžádá, tak i její prostý nebo ověřený opis. Stejně tak protesty podle celého jejich obsahu den ode dne v pořádku časovém a číselném vpisovat do zvláštní knihy, která je opatřena pořadovými čísly, zákon stanovuje povinnost účastníkům nebo jejich právním nástupcům za náhradu výdajů kdykoli vydat výpis z této knihy. ( 83 ZSŠ) Protesty je třeba učinit pouze pokud s tím souhlasí ten, proti němuž je protest dán, souhlas je třeba vyznačit v protestu. ( 85 ZSŠ ) Předložení směnky k přijetí nebo k zaplacení, pořízení protestu, vyžádání stejnopisu směnky, jakož i všechny ostatní úkony, které musí být provedeny určitou osobou, nutno vykonat v místnostech, kde provozuje svůj podnik, eventuelně v jejím bytě, pokud je nemá, nebo se je nedaří vypátrat Jinde mohou být provedeny jen v případě, že souhlasí obě strany; souhlas se vyznačí v protestu.( 83 odst. 1 a 2 ZSŠ ) Jestliže protestní orgán opomenul konat vhodná šetření a zůstane-li dotaz u ohlašovacího orgánu bez výsledku, není protestní orgán povinen konat další šetření. ( 87 odst. 3 ZSŠ ) 4.2. Obohacení V situaci, ve které nárok ze směnky stal nevymahatelným vůči výstavci nebo příjemci z důvodu promlčení nebo protože nebyl včas vykonán úkon potřebný k zachování směnečného nároku, má majitel právo proti těmto osobám, nikoliv ovšem proti indosantům, nárok, aby mu vydali to, o co se obohatili. Tento fakt majitel musí pochopitelně prokázat. Pokud k obohacení nedošlo, není již žádných nároků. V takovém případě práva z cenného papíru přetrvají i poté, co ztratí svoji průkazní moc. Tento nárok musí být uplatněn v promlčecí době třech let od zániku směnečného závazku. ( 89 ZSŠ ) Markéta Dohnalová 35

36 4. 3. Ztracené nebo zničené směnky a protestní listiny Směnka je cenným papírem, u kterého je umoření možné ze zákona přípustné. Řízení o umoření upravuje ustanovení 185i až 185s o.s.ř., podstatou umořovacího řízení je zbavit cenný papír jeho průkazní hodnoty a nahradit ho jinou cennou listinou. Umořený papír ztrácí vlastnosti cenného papíru, tedy neztělesňuje nadále práva v něm obsažená. Příslušný k umořovacímu řízení je okresní soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, pokud bydliště nemá, tak platí místo, kde se zdržuje. Pokud se v České republice nezdržuje, je příslušný soud podle platebního místa. Návrh může podat každý, kdo má na umoření zájem. Účastníky řízení jsou vedle navrhovatele povinný ze směnky, její držitel a ten, kdo podal námitky. Umořit lze pouze směnku ztracenou nebo zničenou. Pokud se zjistí skutečnost, že ke ztrátě směnky došlo, nebo byla li zničena, popřípadě nevystavena, řízení se zastaví. Jinak soud zakáže podle směnky platit a uveřejní vyhlášku, ve které stanoví lhůtu dvou měsíců k tomu, aby se osoba, která směnku drží, přihlásila a listinu předložila, nebo podala námitky proti návrhu na její umoření. Navrhovatel, který se vykáže vyhláškou, má právo požadovat zaplacení směnky při složení přiměřené jistoty, nebo složení směnečné částky do úschovny soudu. Pokud doba určená pro předložení směnky či podání námitek marně uplyne, soud prohlásí směnku za umořenou. K tomu je třeba podat další návrh. Rozhodnutí o prohlášení směnky za umořenou nahrazuje směnku do té doby, až ten, kdo je podle směnky zavázán, nevydá oprávněnému náhradní listinu. Markéta Dohnalová 36

37 4.4. Zvláštní ustanovení mezinárodního práva směnečného Zákon o mezinárodním právu soukromém č. 97/1963 Sb. ve znění zákona č. 158/1969 Sb. se o směnce nikterak nezmiňuje. Tudíž i pro mezinárodní směnečné vztahy se řídíme ustanoveními zákona směnečného. České směnečné právo je v podstatě v souladu s úpravou evropského kontinentálního práva směnečného. Přičemž vychází z ženevské úmluvy Jednotného zákonu směnečného z roku Zákon stanovuje, že způsobilost osoby směnečně se zavazovat se řídí právem státu, jehož je příslušníkem. Práva jiného státu se užije v případě, kdy se právo onoho státu prohlašuje za rozhodující ( 91 odst. 1 ZSŠ) Pokud směnku podepíše osoba, která k jejímu podpisu není způsobilá, může být i přesto platně směnečně zavázán, pokud se na směnku podepíše ve státě, kde by byl platně způsobilý směnečně se zavázat. ( 91 odst. 2 ZSŠ) Přičemž se forma směnečného prohlášení se řídí právem státu, v němž bylo prohlášení učiněno. ( 92 odst. 1 ZSŠ) Směnečné prohlášení československého občana v cizině platí v Československé republice proti jiným československým občanům, vyhovuje-li požadavkům zdejšího práva stran formy. 16 Paragraf 93 stanovuje, že účinky závazných prohlášení příjemce cizí směnky a výstavce vlastní směnky se řídí právem platebního místa. Účinky ostatních směnečných prohlášení se podle zákona řídí právem státu, v němž byla učiněna.o lhůtách se zmiňuje 94, který stanovuje, že lhůty k výkonu postihových práv se řídí pro všechny osoby směnečně zavázané právem místa, kde byla směnka vystavena. 16 Citace 92 odst. 3 ZSŠ Markéta Dohnalová 37

38 Právem místa se taktéž řídí : zda majitel cizí směnky nabývá pohledávky, jež je podkladem jejího vystavení. ( 95 ZSŠ ) zda lze omezit přijetí cizí směnky na část směnečné sumy a zda majitel je povinen přijmout částečné placení ( 96 odst. 2 ZSŠ) opatření, jež nutno učinit, byla-li směnka ztracena nebo ukradena ( 98 ZSŠ ) Forma protestu a lhůty k protestu, jakož i forma ostatních úkonů, kterých je zapotřebí k uplatnění nebo k zachování směnečných práv, se řídí právem státu, v němž je třeba učinit protest nebo jiný úkon. ( 97 ZSŠ ) Markéta Dohnalová 38

39 Závěr Na závěr bych chtěla zesumarizovat fakta, která jsem prezentovala ve své bakalářské práci. Směnka stejně tak i šek patřily vždy neodmyslitelně k tržní ekonomice a jsou již tradičně spjaty s obchodováním. To platí obecně a platilo i u nás. Rozhodný návrat směnky do obchodní praxe byl již od začátku odborníky předvídán. Rychlost s jakou se to děje je ovšem překvapující,což mimojiné dává i odpověď na otázku, zda má směnka perspektivu. Základním pramenem směnečného a šekového práva zůstává u nás dodnes zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Již samotná skutečnost, že jde o zákon přijatý v roce 1950 vzbuzuje nedůvěru, je však možné konstatovat, že navzdory letopočtu jde o zcela standardní úpravu směnečného a šekového práva, která přejímá mezinárodně unifikovanou úpravu. Praxe ovšem vytýká tomuto zákonu nesnadnou porozumitelnost. To je však dáno především abstraktní povahou směnky, což se nutně v právní úpravě musí promítnout. A také je třeba brát v úvahu, že při koncipování zákonu vycházeli odborníci z praxe, kterou znali a která ostatně platí všude. Konečně v souvislosti se ZSŠ nelze odhlédnout od toho, že v oblasti práva směnečného a šekového máme právní úpravu téměř dokonale sladěnou s právními úpravami zahraničními, a to nejen v oblasti Evropy. Markéta Dohnalová 39