Zaměstnavatelnost cizinců

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd Zaměstnavatelnost cizinců Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Andrea Hrdličková Vypracovala: Blanka Ficencová 2009

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zaměstnavatelnost cizinců vypracovala samostatně za odborného vedení vedoucí bakalářské práce a pomocí odborné literatury uvedené v seznamu. Ve Strakonicích dne 20. května 2009

3 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří mi poskytli veškeré potřebné informace a věnovali svůj čas pro vypracování mé bakalářské práce. Děkuji především vedoucí práce paní JUDr. Andree Hrdličkové za odborné vedení a cenné rady, které mi poskytla v průběhu zpracování bakalářské práce, pracovníkům oddělení trhu práce úřadu práce ve Strakonicích a oddělení Inspektorátu cizinecké policie.

4 Abstrakt Cílem bakalářské práce je objasnění zaměstnavatelnosti cizinců na pozicích zaměstnanců, živnostníků a podnikatelů na území ČR z právního hlediska. Praktická část práce se zaměřuje na projekty, které pomáhají cizincům na našem území získat zaměstnání a povolení k pobytu. Další část popisuje vliv hospodářské krize na zaměstnanost občanů třetích zemí a aktuální situaci na českém trhu práce. Na závěr jsem uvedla statistiky počtu cizinců evidovaných na úřadech práce a cizinců, kteří vlastní živnostenské oprávnění. Klíčová slova: cizinec, zaměstnavatel, zaměstnanost, zelená karta, nelegální práce Abstract The main aim of the thesis is understanding of employment possibility for foreigners in the position of employee, trader and businessmen in the Czech Republic from the point of view of law. Practical part is focused on the project, which help foreigners to get a job and residence permit in the Czech Republic. Next part describes effects of economic crisis on the employment of third country citizens and actual situation of the Czech job market. I interpreted statistics of foreigners in evidence of job centres and foreigners with a trade licence in conclusion. Keywords: foreigner, employer, employment, green card, illegal labour

5 OBSAH 1. Úvod Cíl práce Metodika Teoretická část Právní úprava zaměstnanosti a pobytu cizinců na území ČR Cizinec jako zaměstnanec Zaměstnávání občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků na území ČR Zaměstnávání cizinců na území ČR Evidence cizinců ( 102 ZoZ) Cizinci, kteří nepatří pod režim ZoZ Informační síť EURES Zprostředkování zaměstnání agenturami práce Cizinec jako živnostník Cizinec jako podnikatel Majetková účast zahraničních osob v českých PO Ochrana majetkových zájmů zahraničních osob při podnikání v ČR Povolování pobytu cizinců na území ČR Druhy pobytu na území ČR Pobyt občanu EU a jejich rodinných příslušníků Pobyt občanů třetích států Povinnosti cizinců Sankce Praktická část Podmínky pro povolení k trvalému pobytu od Projekty pro cizince Pilotní projekt MPSV Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků Projekt Šance na českém trhu práce Projekt dobrovolných návratů Nelegální práce Strakonicko Jižní Čechy Plzeňsko Sankce...30

6 5.5. Ekonomická krize na území ČR a ve světě Vliv hospodářské krize na zaměstnanost cizinců v ČR Česko nechce vydávat víza pro pět zemí Omezení pro agentury práce Hospodářská krize a Škoda Auto Krize ve světě Statistiky Celková zaměstnanost cizinců v ČR Zaměstnanost cizinců v Jihočeském kraji Cizinci na trhu práce ve Strakonicích Diskuse Závěr Literatura...45 Přílohy...47 Žádost cizince o povolení k zaměstnání...48 Informace o ukončení zaměstnání...50

7 1. Úvod V průběhu celého 20. století probíhaly v Evropě různé územní změny a již od jeho počátku bylo jasné, že budoucnost bude právě v postupné integraci, která přešla Evropou v několika vlnách a všemi směry. Tyto vlny zajistily přemisťování pracovní síly po celém světě. Vyspělé ekonomiky charakterizují poměrně vysoké zastoupení zahraničních pracovníků na trhu práce. Česká republika [dále jen ČR], po dlouhých letech izolace, se s pokračujícím vysokým ekonomickým růstem začíná řadit mezi země, kde se počet zahraničních zaměstnanců značně zvyšuje a tvoří významnou část pracovní síly. Počty cizinců a jejich nárůst je běžným příznakem otevřené společnosti a ekonomiky. Cizinci jsou navíc často vítanou pracovní sílou tam, kde je na pracovním trhu nedostatek (určité profese, sezónní práce, výroba v místech s nedostačující domácí pracovní sílou). Pro firmy, převážně ve stavebním a zpracovatelském průmyslu, je důležité sehnat dobrou a levnou pracovní sílu. V mnoha případech získat české občany pro tento obor se stává složité, protože nemají zájem o tzv. podřadné práce, ale i fakt, že v současnosti u nás není zájem o učňovské obory a tím chybí právě i kvalifikace pro oblast průmyslu. Proto firmy přistupují k zaměstnávání levnější a přizpůsobivější zahraniční pracovní síly. V dnešní době se celý svět potýká s ekonomickou krizí, která zapříčinila bankrot mnoha firem a masového propouštění. Toto se také týká i zaměstnaných cizinců na našem území, kteří díky této krizi přišli o pracovní místo a zároveň i o povolení k pobytu. Obdobná situace se vyskytuje i na zahraničních trzích práce, kde se propouštění týká v prvních řadách převážně zahraniční pracovní síly. Podle ekonomů se hospodářství země, po zlepšení ekonomické situace, nenastartuje tak rychle, jak by mohla. Jednoduše nebudou zaměstnanci na pozicích, které v minulé i dnešní době zastávali právě především cizinci. 7

8 2. Cíl práce Cíl bakalářské práce se zaměřuje na problematiku zaměstnávání cizinců z právního a praktického pohledu zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců a cizinců, kteří na našem území chtějí získat pracovní povolení. Teoretická část vykládá právní úpravu zaměstnávání cizinců, objasnění základních pojmů, které vychází z platné legislativy. Dále vysvětluje otázky ohledně žádosti cizince o povolení k zaměstnání a pobytu, popř. o jeho prodloužení, žádost zaměstnavatele o povolení získávat na volná pracovní místa zaměstnance ze zahraničí, otázky ohledně občanů EU/EHP a Švýcarska, cizinců živnostníků a cizinců na pozicích v obchodních společnostech a informace týkající se následků práce bez povolení. Hlavním cílem bakalářské práce bude zjistit, zda-li pro cizince existuje určitý druh pomoci, kterou by mohli využít při hledání zaměstnání na území ČR, ztrátě zaměstnání a popřípadě při zneužít agenturami obchodující z bílým masem. Dále se pokusím objasnit pojem hospodářská krize a její důsledky ohledně zaměstnanosti cizinců na území ČR a ve světě. Otázka bude, zda-li: Zvýšil se počet cizinců na našem území se vstupem do EU? Existují organizace nebo projekty pomáhající cizincům? Má současná hospodářská krize vliv na zaměstnanost cizinců? V diskusi zhodnotím legislativní rámec pro problematiku zaměstnavatelnosti cizinců, zda-li právní rámec dostačuje a značně postihuje nelegální zaměstnanost. V závěru vyhodnotím praktickou část, která se zabývá způsoby pomoci pro cizince, současnou hospodářskou krizi a počty cizinců na našem území. 8

9 3. Metodika Bakalářská práce vytváří pohled na zaměstnavatelnost cizince na pozicích zaměstnance, živnostníka, podnikatele a dále samotného zaměstnavatele, který chce zaměstnat cizince. V teoretické části byla použita uvedená literatura a především zákon č. 326/1999 Sb,. o pobytu cizinců na území ČR a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění zákona č. 382/2008 Sb., o zaměstnanosti. Zde jsou vysvětleny základní pojmy ohledně zaměstnávání cizinců, nelegální práce a pobytu, postup cizince, který chce na našem území najít pracovní uplatnění a postup zaměstnavatele. Informace týkající se cizince živnostníka a cizince v obchodní společnosti byly aplikovány pomocí zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v novelizovaném znění a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v novelizovaném znění. Praktická část je orientována na projekty pomáhající zahraniční pracovní síle hledající uplatnění na českém trhu práce. Zpracování různých tiskových zpráv a článků o cizincích, evropské hospodářské krizi a počtech cizinců na území ČR a Jihočeském kraji bylo analyzováno prostřednictvím Českého statistického úřadu [dále jen ČSÚ], Ministerstva práce a sociálních věcí [dále jen MPSV] a z výročních zpráv o situaci na trhu práce ve Strakonicích. Ve zhodnocení výsledků a závěru shrnuji dílčí počty cizinců a jejich postavení na dnešním trhu práce v oblasti Jihočeského kraje. 9

10 4. Teoretická část 4.1. Právní úprava zaměstnanosti a pobytu cizinců na území ČR Podmínky zaměstnávání cizích státních příslušníků v ČR jsou stanoveny Zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 382/2008 Sb., o zaměstnanosti s účinností od [dále jen ZoZ],. Podmínky vstupu cizinců na území ČR, jejich pobyt upravuje především zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR v platném znění [dále jen ZoP]. Zaměstnávání je forma závislého vztahu zaměstnance na zaměstnavateli, kdy zaměstnanec provádí činnost podle pokynů zaměstnavatele na místě a v době zaměstnavatelem k tomu určeném, za předem dohodnutou odměnu. [4] Účastníci právních vztahů při zaměstnávání cizinců Česká republika zastupovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí, místně příslušný úřad práce, který rozhoduje o povolení získávat zaměstnance ze zahraničí a o povolení k zaměstnání cizince, je úřad práce [dále jen ÚP], v jehož územní působnosti bude nebo je zaměstnávání vykonáváno, fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem, zaměstnavatelé, další právnické a fyzické osoby zejména agentury práce. [3] Tuzemský zaměstnavatel je právnická [dále jen PO] nebo fyzická osoba [dále jen FO], která zaměstnává osoby v pracovněprávních vztazích a též v obdobných pracovních vztazích. Zápis do obchodního rejstříku [dále jen OR] je podmínkou samotné existence PO nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, příslušného seznamu, nebo vedení ve stanovené evidenci u příslušného orgánu ČR. Za tohoto zaměstnavatele se považuje i zahraniční PO nebo FO, která v ČR dlouhodobě podniká, přičemž zápis této osoby do OR je povinný. 10

11 Povinnost zápisu do OR se však netýká FO, které jsou státními příslušníky členských států EU nebo jiných států tvořících EHP. Tyto osoby podléhají stejnému právnímu režimu jako české FO. [3] Zahraniční zaměstnavatel PO nebo FO s bydlištěm mimo území ČR, která v ČR trvale nepodniká, své zaměstnance však do ČR vyšle za účelem realizace obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou PO nebo FO. [3] Zelená karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ČR ve zvláštních případech. Cizinec, který má zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo je oprávněn pobývat na území ČR a pracovat na pracovním místě, na které byla zelená karta vydána. Spojuje tedy povolení k pobytu i povolení k zaměstnání. Zelená karta se vydává : pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál (typ A), pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyučen (typ B), pro ostatní pracovníky (typ C). Platnost této karty je 2 až 3 roky, u typu A a B je možné její platnost prodloužit vždy až o 3 roky. [14] Cizinci cizincem se z hlediska ZoZ rozumí FO, která není státním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska ani jeho rodinným příslušníkem. Cizincem je i osoba bez státní příslušnosti. Tito cizinci mohou vykonávat zaměstnání na území ČR za předpokladu, že budoucí zaměstnavatel obdržel povolení získávat zaměstnance ze zahraničí a cizincům bylo uděleno platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území ČR nebo je-li držitelem zelené karty, pokud tento zákon nestanovuje jinak ( 89 ZoZ). Na cizince s trvalým pobytem na území ČR se pohlíží jako na státní občany ČR, tzn. že nepotřebují povolení k zaměstnání a nejsou nijak omezování ve výběru zaměstnání. Takto se pohlíží na cizince, kteří požívají dočasné ochrany podle zvláštního zákona. [2] 11

12 Občané EU nejsou z hlediska ZoZ považování za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané ČR, tzn. že v ČR mají i volný přístup na trh práce ( 3 odst. 2 a 87 ZoZ). Rodinný příslušník občana EU manžel, dítě mladší 21 let a nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné (rodiče) nebo sestupné (děti) linii nebo takový příbuzný manžela občana EU. Je-li účelem pobytu občana EU studium, pak se rozumí rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě.[3] Bydlištěm se pro účely ZoZ rozumí: u cizince, který není občanem EU/EHP ani jeho rodinným příslušníkem, adresa místa jeho trvalého pobytu na území ČR, u cizince, který je občanem EU/EHP nebo rodinným příslušníkem, adresa trvalého pobytu na území ČR, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na našem území obvykle zdržuje. [3] Nelegální práce je z hlediska ZoZ práce, kterou cizinec nevykovává pro PO nebo FO na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, případně bez tohoto povolení, je-li toto povolení podle zákona vyžadováno. Hlavní směry zaměstnanosti schválené na základě směrnice č. 2003/109/ES Evropskou radou v roce 2003 obsahují např. transformaci nelegální práce na práci legální. Členské země budou rozvíjet a přijímat opatření zaměřené na eliminaci nelegální práce. Mezi tato opatření patří zjednodušení administrativních pravidel pro podnikání, změny v systému daní a sociálních dávek, lepší dodržování zákonů a využívání sankcí. Na národní a evropské úrovni bude zjišťován rozsahu nelegální práce a dosažené výsledky v transformaci nelegální práce na práci legální. [5] 12

13 4.2. Cizinec jako zaměstnanec Zaměstnávání občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků na území ČR Občan EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinný příslušník nepotřebuje pro účely zaměstnání na území ČR povolení k zaměstnání. Pouze rodinný příslušník musí předložit ÚP na místě, ve kterém je nebo má být zaměstnání vykonáváno, doklad potvrzující, že je rodinný příslušník občana EU/EHP. Pokud tento občan ztratí v ČR zaměstnání, má možnost se přihlásit na nejbližším ÚP a zaregistrovat se jako uchazeč o zaměstnání. Zaměstnavatel nebo PO nebo FO, ke které jsou tito občané svým zaměstnavatelem vysláni, je povinen nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat ÚP. Při ukončení zaměstnání je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit ÚP nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání nebo vyslání.[1] Zaměstnávání cizinců na území ČR Postup zaměstnavatele při získávání zaměstnanců ze zahraničí Novelizace ZoZ přinesla jednu zásadní změnu v postupu zaměstnavatele při získávání zaměstnanců ze zahraničí. Od 1. ledna 2009 se ruší 85 a 86, kdy zaměstnavatelé mohli na základě povolení ÚP získávat tuto pracovní sílu a to pouze na nahlášená volná pracovní místa, o které neprojevovali zájem čeští občané. Nyní má zaměstnavatel pouze informační povinnost. U občanů třetích zemí musí tuto povinnost splnit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání. Dále je zaměstnavatel povinen písemně informovat ÚP, jestliže cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo zelená karta, nenastoupil do práce, nebo ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno. 13

14 Postup cizince směřující k realizace jeho zaměstnání na území ČR O povolení k zaměstnání žádá cizinec, který: chce být zaměstnán na území ČR v pracovněprávním vztahu k tuzemské PO nebo FO, nebo je v pracovněprávním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho vysílá k výkonu práce na území ČR na základě jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou PO nebo FO.[3] Žádost o povolení k zaměstnání obsahuje ( 91 odst. 1 ZoZ): identifikační údaje cizince, adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu a název orgánu, který cestovní doklad vydal, identifikační údaje budoucího zaměstnavatele, druh práce, místo a doba výkonu práce, případně další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání K žádosti cizinec předkládá ( 91 odst. 2 a 3 ZoZ): fotokopii stránky cestovního dokladu obsahující základní identifikační údaje cizince, vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná úředně ověřenou kopii dokladu o profesní způsobilosti pro obor, ve kterém bude na území ČR pracovat, Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 500 Kč, obvykle ve formě kolku. Povolení k zaměstnání: může ÚP vydat na pracovní místo, které je hlášeno jako volné ( 92 odst. 1 ZoZ), obsahuje identifikační údaje cizince a zaměstnavatele, místo výkonu práce, druh práce, atd. ( 92 odst. 3 ZoZ), je nepřenosné, vydává se na dobu určitou, maximálně však nově na dobu 2 let, cizinec může požádat o prodloužení, vždy však nejdéle na dobu 2 let ( 92 odst. 2, 94 ZoZ), 14

15 se u sezónních zaměstnanců vydává nejdéle na dobu 6 měsíců v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními na území ČR uplyne doba nejméně 6 měsíců ( 96 ZoZ). Prodloužení povolení k zaměstnání Cizinec může požádat příslušný ÚP nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zaměstnání o jeho prodloužení. Podmínkou je, že zaměstnání bude vykonáváno u téhož zaměstnavatele. Žádost o prodloužení obsahuje stejné náležitosti jako žádost o povolení k zaměstnání. K žádosti je nutno přiložit vyjádření zaměstnavatele, že cizince i nadále zaměstná ( 94 ZoZ). Podání této žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 250 Kč. Předpokladem pro realizaci prodloužení je, že cizinec obdrží od ÚP povolení k zaměstnání a od orgánu cizinecké a pohraniční policie povolení k dalšímu pobytu. O prodloužení platnosti povolení k zaměstnání vydává ÚP rozhodnutí. Pracovní cesty Zaměstnavatel při vysílání cizince k výkonu práce mimo místo výkonu práce uvedené v povolení k zaměstnání nepodává o této skutečnosti příslušnému ÚP žádnou informaci. Ani při pracovní cestě trvající déle jak 90 dnů nepotřebuje cizinec nové povolení k zaměstnání. Cizinec by měl být na pracovní cestě vybaven cestovním příkazem. Příslušné kontrolní orgány jsou oprávněné prověřit, zda byly cizinci za pracovní cestu vyúčtovány cestovní náhrady. [14] Ukončení platnosti povolení k zaměstnání Platnost povolení k zaměstnání zaniká v případě, že uplyne doba, na kterou bylo vydáno, skončí zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, uplyne doba, na kterou bylo vydáno povolení k pobytu, nebo neudělením, nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání z jiného důvodu. ( 100 ZoZ) 15

16 Povolení může ÚP odejmout, jestliže zaměstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným povolením ( 100 odst. 2 ZoZ). V případě ukončení platnosti povolení končí i účel pobytu cizince a tento se obvykle vrací do země trvalého pobytu. Správní delikty cizinec, který je zaměstnán bez povolení k zaměstnání lze udělit pokutu do výše Kč ( 139 odst. 1 c) a odst. 3 c) ZoZ), FO, která umožní cizinci výkon nelegální práce do částky Kč ( 139 odst. 1 písm. b), d), odst. 3 písm. e) ZoZ), PO, která umožní cizince výkon nelegální práce do částky Kč ( 140 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. b) ZoZ), přestupky a správní delikty projednává podle ZoZ v prvním stupni ÚP ( 141 odst. 4 ZoZ), pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný územní finanční orgán.[1] Evidence cizinců ( 102 ZoZ) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků, jakož i všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Pokud tuto povinnost nesplní, hrozí pokuta do výše 500 tis. Kč podle 139 odst. 2 písm. d). Evidence obsahuje: identifikační údaje zaměstnance, zaměstnavatele druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno a dobu povolení k zaměstnání a pobytu, pohlaví, nejvyšší dosažené vzdělání, zařazení podle odvětvové klasifikace ekonomických činností. 16

17 Cizinci, kteří nepatří pod režim ZoZ provozuje pracovní činnost na základě živnostenského oprávnění, vykonává na území ČR činnost v rámci výměnných stáží studentů a mladých absolventů VŠ. Tyto podmínky lze prokázat smlouvou (zpravidla o mezinárodní studijní spolupráci), na základě které byl cizinec na území ČR vyslán.[3] Informační síť EURES Systém EURES (Evropské služby zaměstnanosti) byl založen v roce 1993 nařízením Evropské komise 2434/92 ze dne 27. července 1992, za účelem sledování mobility a podpory práva volného pohybu pracovních sil. Úřady práce se po připojení České republiky k Evropské unii staly součástí sítě EURES, jejímž základním posláním je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Službu EURES nabízí veřejné služby zaměstnanosti všech 27 členských států EU, dále Norska, Islandu a Lichtenštejnska, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP). Dohodu o účasti v síti EURES má i Švýcarsko. Základním úkolem sítě EURES je poskytovat služby, užitečné pracovníkům, uchazečům a zájemcům o práci i zaměstnavatelům, respektive všem občanům, kteří mají zájem využívat svého práva volného pohybu osob. Poskytování všech služeb EURES občanům a zaměstnavatelům je umožněno dvěma základními cestami: na jedné straně to jsou databáze zveřejněné na evropském portálu pracovní mobility, na straně druhé to jsou informační a poradenské služby nabízené EURES poradci a kontaktními pracovníky EURES, působícími na úřadech práce v České republice. V každém členském státě je osobní poskytování služby EURES zajištěno především prostřednictvím EURES poradců. Ti jsou v ČR metodicky řízeni EURES manažerem, odborným pracovníkem Ministerstva práce a sociálních věcí, Správy služeb zaměstnanosti. EURES poradci jsou vyškolení specialisté, kteří jsou schopni Vám sdělit informace související se zaměstnáním v jiné členské zemi EU/EHP nebo, pokud jde o speciální požadavek, zajistit tyto informace z jiných institucí či od svých kolegů EURES 17

18 poradců z ostatních států. Pracují přitom s databázemi portálu EURES a nabízí mnoho doplňujících informací, které v těchto databázích není možné nalézt. EURES poradci působí na pověřených ÚP v krajských městech. Na ostatních ÚP lze zjistit základní informace o nabídce sítě EURES. Na každém ÚP působí kontaktní osoba pro EURES, která je schopna sdělit základní informace o EURES, poskytnout informační materiály, informovat o portále EURES a národní webové stránce EURES a předat kontakt na EURES poradce vážným zájemcům o práci v jiném členském státě EU/EHP. [14] Zprostředkování zaměstnání agenturami práce Zprostředkováním zaměstnání se rozumí vyhledání zaměstnání pro FO, která se o práci uchází, a vyhledávání zaměstnanců pro zaměstnavatele hledající nové pracovní síly. Za zprostředkovatele se rozumí ÚP nebo PO nebo FO, pokud mají povolení ke zprostředkování zaměstnání [dále jen AP]. AP mohou provádět zprostředkování zaměstnání i ze zahraničí na území ČR. Tato činnost může být bezplatná nebo za úhradu. Celé zprostředkování zaměstnání pomocí AP je řízeno ZoZ AP jsou povinny vést evidenci o počtu volných míst, na které je požadováno zprostředkování, dále počty jimi umísťovaných FO. Podmínkou pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání FO je dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, odborná způsobilost a bydliště na územích. Další podmínkou je souhlas Ministerstva vnitra. V 61 jsou uvedené náležitosti, které musí PO a FO připojit k žádosti. Povolení se vydává maximálně na dobu 3 let a lze ho získat opakovaně. Povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká smrtí FO nebo zánikem PO, uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo rozhodnutím ministerstva o odejmutí povolení. 18

19 4.3. Cizinec jako živnostník Podmínky pro udělení živnostenského oprávnění a provozování živnosti jsou upraveny v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění novel. FO s bydlištěm nebo PO se sídlem mimo území ČR může na našem území provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného ( 5 odst. 2 ŽZ). Pokud vyplývá povinnost předložit doklad potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladu včetně jeho překladu do českého jazyka provedeného tlumočníkem, pokud tento doklad nebyl vydán v českém jazyce. Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí, musí být ověřena. Toto se nevztahuje na občany EU nebo PO se sídlem v EU ( 5 odst. 4 ŽZ). Pokud se zahraniční FO rozhodne provozovat na našem území živnost, musí předložit doklad o udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Fyzická osoba, jíž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a její rodinní příslušníci mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako česká osoba. Zahraniční FO vzniká živnostenské oprávnění dnem zápisu do OR nebo obdobného rejstříku. Nepodá- -li návrh na zápis do OR do 90 dnů ode dne doručení výpisu, rozhodne živnostenský úřad o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění ( 10 odst. 4, 5 ŽZ). Vznik, pozastavení a zrušení živnostenského oprávnění musí živnostenský úřad neprodleně písemně oznámit orgánům cizinecké policie ( 48 ŽZ). Zánik živnostenského oprávnění se provádí výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z OR ( 57 ŽZ). 19

20 4.4. Cizinec jako podnikatel Úprava podnikání cizince na území ČR je řízena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění [dále jen ObchZ].. Podle 21 ObchZ mohou zahraniční osoby podnikat na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby. Podnikáním zahraniční osoby se rozumí, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na našem území. Oprávnění této osoby podnikat na území ČR vzniká ke dni zápisu do OR. Návrh na zápis podává sama zahraniční osoba. Tyto ustanovení se nevztahují na FO, která je občanem EU/EHP, rodinným příslušníkem Majetková účast zahraničních osob v českých PO Zahraniční osoba se může podle ustanovení ObchZ za účelem podnikání podílet na založení české PO nebo se účastnit jako společník nebo člen v české PO již založené. Může také sama českou PO založit nebo se stát jediným společníkem české PO, pokud ObchZ jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští. PO může být založena pouze podle českého práva a má stejná práva a povinnosti jako české osoby ( 24 ObchZ) Ochrana majetkových zájmů zahraničních osob při podnikání v ČR Majetek zahraniční osoby související s podnikáním v ČR a majetek právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí může být v ČR vyvlastněn nebo vlastnické právo omezeno jen na základě zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění a ve veřejném zájmu, který není možno uspokojit jinak. Proti takovému rozhodnutí lze podat opravný prostředek u soudu. Při těchto opatřeních musí být poskytnuta bez prodlení náhrada odpovídající plné hodnotě majetku dotčeného těmito opatřeními v době, kdy byla uskutečněna, která je volně převoditelná do zahraničí v cizí měně ( 25 ObchZ). 20

21 4.5. Povolování pobytu cizinců na území ČR Druhy pobytu na území ČR Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR v platném znění upravuje dvě formy pobytu na území ČR, a to přechodný a trvalý. Cizinec může pobývat na území přechodně: bez víza, na základě uděleného krátkodobého, dlouhodobého, diplomatického a zvláštního víza, na základě povolení k dlouhodobému a přechodnému pobytu, na základě výjezdního příkazu. Krátkodobým vízem je: letištní vízum typu A, průjezdní vízum typu B, vízum k pobytu do 90 dnů typu C. Jediným druhem dlouhodobého víza je v současné době vízum k pobytu nad 90 dnů typu D.[3] Pobyt občanu EU a jejich rodinných příslušníků Občané EU nejsou z hlediska pobytového zákona povinni žádat o povolení přechodného pobytu, ani když jejich pobyt překročí dobu 3 měsíců. Doba po kterou jsou oprávněni na území pobývat, není nijak omezena. Rodinní příslušníci občanů EU mohou na území ČR pobývat na základě povolení k přechodnému pobytu, povolení k trvalému pobytu nebo též dalších institutů upravených pobytovým zákonem (např. na základě víza).[3] 21

22 Pobyt občanů třetích států Přechodný pobyt na území bez víza: Podle 18 ZoP cizinec může pobývat na území přechodně bez víza, stanoví-li tak mezinárodní smlouva nebo vláda svým nařízením. Přehled států, jejichž občané mají vízovou povinnost osvobozenou, je uveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra. Vízum k pobytu do 90 dnů: Tento druh víza se používá především pro turistické cesty, návštěvy příbuzných, k obchodním cestám, krátkodobému studiu či zaměstnání. Doba platnosti víza se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 2 rok. Celková doba pobytu na území nesmí překročit 3 měsíce.[3] Vízum k pobytu nad 90 dnů Toto vízum se nejčastěji využívá pro pobyty za účelem zaměstnání, podnikání, sloučení rodiny a studia. Vízum se uděluje obvykle s dobou platnosti na 1 rok. K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání cizinec povinně předkládá mj. povolení k zaměstnání.[3] Povolení k dlouhodobému pobytu Pobyt na základě povolení k dlouhodobému pobytu se stává v současné době pokračováním pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů. Cizinec nežádá o prodloužení platnosti, ale o udělení povolení k dlouhodobému pobytu. Žádost se podává u oddělení cizinecké policie na tiskopisu. Tuto žádost je cizinec povinen podat nejdříve 90 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza k pobyt nad 90 dnů. Správní poplatek činí Kč, u cizince mladšího 15 let 500 Kč. Žádost policie vyřídí ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti. Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu lze opakovaně prodloužit, vždy však nejdéle o 1 rok.[3] 22

23 Povinnosti cizinců Povinnost cizinců související s jejich pobytem na území ČR: na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu, průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu evropského společenství atd., hlásit policii změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, v průkazu o povolení k pobytu cizince atd., a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona policii do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala, neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu, předložit při pobytové kontrole doklad o zdravotním pojištění Sankce Porušení povinností stanovených ZoP lze postihnout jako přestupek. Na projednávání přestupků se vztahuje zákon č. 314/2008 Sb., o přestupcích. Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno. 157 ZoP stanoví horní hranici výše pokuty, kterou lze za přestupek uložit, podle významu porušené povinnosti na , a Kč. Za porušení většiny povinností lze uložit pokutu do výše Kč. V blokovém řízení o přestupku podle ZoP lze uložit pokutu do výše Kč. Podmínkou pro uložení pokuty v blokovém řízení je, že je přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Proti uložení pokuty v tomto řízení se nelze odvolat. Opatření, které má největší dopad do práv cizince, je rozhodnutí o správním vyhoštění. Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizince vstup na území. Omezeny jsou důvody pro uložení správního vyhoštění cizinci pobývajícímu na území ČR trvale a občana EU nebo jeho rodinnému příslušníku, který 23

24 na území pobývá na základě povolení k přechodnému pobytu nebo víza k pobytu nad 90 dnů. U těchto kategorií lze rozhodnutí vydat pouze z důvodu bezpečností státu nebo nebezpečí závažného narušení veřejného pořádku. 24

25 5. Praktická část 5.1. Podmínky pro povolení k trvalému pobytu od Pokud chce cizinec získat na našem území povolení k trvalému pobytu, je nutné od 1.ledna 2009 podle novelizace ZoP projít zkouškou z českého jazyka. K žádosti o povolení k trvalému pobytu cizinec musí doložit Osvědčení o znalosti českého jazyka, které cizinci vydá škola po úspěšném vykonání zkoušky. Toto osvědčení nesmí být při podání žádosti starší 180 dnů. Tuto podmínku stanovuje 70 odst. 2 písm. h) ZoP. Zkoušku je možné si vyzkoušet nanečisto, nebo v ceně Kč hradí stát na základě poukazu, který vydává Ministerstvo vnitra. Tento poukaz, který se vydává pouze jednou, se poskytuje na pracovištích odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, dále je nutné ho odevzdat v příslušné škole při prvním pokusu o složení zkoušky. [6] 5.2. Projekty pro cizince Ukázky projektů jsem vybrala z toho důvodu, protože si myslím, že pro cizince, kteří chtějí získat práci na území ČR, nebo kteří zde ztratili zaměstnání jak z důvodu ekonomické krize, tak i z jiných důvodů, mají velmi prospěšnou funkci. Potenciální zahraniční pracovní síla se někdy dostane do situací, ze kterých není východisko. Nechají se pro neznalost, nevědomost snadno zneužít a pak nevědí, jak z této situace vyjít ven. Tyto projekty i různé charity pomáhají vyřešit tuto situaci a pomoci. Dále řeší problémy s administrativou, jednání jak s potenciálními zaměstnavateli, tak se zastupitelskými úřady Pilotní projekt MPSV Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků Cílem tohoto projektu je především snižovat nelegální zaměstnávání cizinců v České republice. Tímto chce Česká republika zabránit jak zaměstnavatelům tak agenturám, zabývající se nelegálním zaměstnáváním, aby využívali a hlavně zneužívali cizince pro jejich neznalost, nesamostatnost a nezodpovědnost. 25

26 O udělení trvalého pobytu může cizinec podle ZoP požádat po pěti letech nepřetržitého pobytu v ČR. Díky tomuto projektu se tato doba může snížit na dva a půl roku nebo dokonce až na rok a půl pro účastníky v kategorii vysoce kvalifikovaní pracovníci (VŠ vzdělání, zaměstnání v ČR na vysokoškolské pozici, minimálně 1,5 roku pracovní praxe odpovídající současnému zaměstnání). Projekt je otevřen pro občany Albánie, Argentiny, Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Brazílie, Černé Hory, Chorvatska, Indie, Kanady, Kazachstánu, Makedonie, Moldavska, Ruska, Srbska, Turecka, Ukrajiny, Uzbekistánu, atd., a také pro absolventy českých středních a vysokých škol pocházející z kteréhokoli státu světa. Zájemce o vstup do projektu musí být v České republice legálně zaměstnán, mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a dosáhnout minimálně počtu 25 bodů v počítačové výběrové proceduře, které zohledňuje souhrn kritérií (vzdělání, praxe, znalost jazyků, rodina, předchozí pobyt v ČR). Mezi úspěšné žadatele patří mnoho občanů třetích zemí i s rodinami. Díky Pilotnímu projektu získali na našem území povolení k trvalému pobytu mnohem dříve, než klasickou cestou, a proto si mohli na území ČR dříve zažádat o finanční výpomoc na bydlení a různé druhy úvěrů. Dále projekt dává měsíční ochranou lhůtu na to, aby si účastník, který ztratí práci, mohl najít nové zaměstnání.[7] Projekt Šance na českém trhu práce 2 Tento projekt se zabývá podporou integrace cizinců, který navazuje na projekt Šance na českém trhu práce 1 a pro velkou úspěšnost se poradna pro uprchlíky z neziskové humanitární organizace Diecézní charita České Budějovice rozhodla v činnosti pokračovat. Cílem tohoto projektu je pomoc cizinců k usnadnění vstupu na trh práce v ČR prostřednictvím různých aktivit. Zaměstnanci této poradny seznamují cizince s prací na PC a jednotlivými počítačovými programy. Dále se zaměřují na zpracování strukturovaného životopisu, motivačního dopisu, přípravou na pracovní pohovor, administrativními záležitostmi, kterou souvisí s nástupem do zaměstnání, s evidencí uchazeče o zaměstnání na úřad práce, aktivity ve formě doprovodu k potenciálnímu zaměstnavateli, na úřad práce, do personální agentury nebo do nového zaměstnání. Zajišťuje také prohloubení znalosti 26

27 českého jazyka a zajišťuje zkoušky, které cizinec potřebuje k žádosti o povolení k trvalému pobytu. Po vykonání kurzu cizinec využívající tyto služby, dostane osvědčení o absolvování projektu Šance na českém trhu práce 2 v rozsahu X hodin. Prostřednictvím tímto tento občan získá znalosti a osvojí si dovednosti potřebné při hledání a získávání zaměstnání. [8] Projekt dobrovolných návratů V dnešní ekonomické krizi se Ministerstvo vnitra rozhodlo, že cizincům, kteří ztratili zaměstnání převážně z důvodu hospodářské krize, pomoci a to tím, že stát bude přispívat při návratu do země původu. Hlavní podmínkou je, aby zde cizinec byl legálně zaměstnán. Nově od 16. února letošního roku stát přispívá zahraničním dělníkům z třetích zemí k jejich dobrovolnému návratu do vlasti, a to 500 EUR pro dospělého a 250 EUR pro dítě do 15 let, který bude poskytnut při odletu, zaplacení letenky, předvýjezdové a transitní asistence. Tato nabídka platí pro prvních zájemců a nyní se uvažuje o poskytnutí tohoto příspěvku pro dalších cizinců. První den, kdy mohli cizinci tento příspěvek využít, jich například na oddělení cizinecké policie v Plzni přišly stovky. Cizinci mají při vyplňování formuláře k dispozici tlumočníka. Na tuto možnosti pomoci upozorňují charity, které se věnují cizincům a dále na stránkách Ministerstva vnitra. [9] Podle nejnovějších údajů, které zveřejnila mluvčí tiskového odboru Ministerstva vnitra, k 15. březnu požádalo o příspěvek 738 zájemců. Největší podíl zájemců je v řadách občanů Mongolska, které představovali tři čtvrtiny z celkového počtu. Následující početnější skupinou byli občané Uzbekistánu a poté Vietnamu. Do své vlasti odletělo již 516 cizinců, z toho 405 z Mongolska, 58 z Uzbekistánu, 18 z Vietnamu, 19 z Ukrajiny, šest z Indonésie, čtyři z Gruzie, tři z Bosny a Hercegoviny, dva z Moldavska a jeden z Ruska. Počet těchto registrací byl nejvyšší v prvním týdnů, kdy přesáhl počet 250. V dalších týdnech se tento počet ustálil na 200 žádostí týdně. Nejčastěji si o letenku žádají u cizinecké policie v Praze a v Plzni. 27

28 5.3. Nelegální práce Nelegální zaměstnávání je stále v ČR ožehavé téma. S nelegálně zaměstnanými pracovníky se policie setkává více méně při každé kontrole porušování ZoZ. Problematikou provádění kontrol na úseku zaměstnanosti cizinců se celní orgány začala zabývat od konce roku 2004, kdy získaly kompetenci k provádění kontrol v oblasti zaměstnávání cizinců. V Jihočeské kraji počty zadržených občanů třetích zemí pracující bez příslušného povolení není mnoho Strakonicko Na Strakonicku cizince zaměstnávají především velké výrobní firmy jako je Dura Automotive CZ, k. s. Blatná, Fezko, a. s. Strakonice, Obaly Blatná, s. r. o., Jatka Vodňany, a. s. Na Písecku je to především komplex průmyslové zóny. V minulém roce Inspektorát cizinecké policie řešil pouze jeden příklad nelegální práce, a to v Jatkách Vodňany, a. s., kdy tři občané Vietnamu vlastnili živnostenské oprávnění, ale nebyli zapsáni do OR podle ŽZ, který udává, že cizinec, který vlastní živnostenské oprávnění musí být do 90 dnů zapsán v OR. Policie vydala správní vyhoštění na dobu 3 let s možností odvolání. Odvolání cizinci využili a po půl roce bylo vydáno rozhodnutí správního vyhoštění na dobu 1 roku Jižní Čechy Policisté Inspektorátu cizinecké policie Tábor provedli pobytovou kontrolu v objektu jedné firmy v Táboře. Mezi kontrolovanými osobami byly také ženy ve věku 21 a 22 let z Ukrajiny. Cizinky zde vykonávaly úklidové práce bez řádného povolení příslušného Úřadu práce v Táboře. Trojici ukrajinských žen policisté vydali správní vyhoštění na pět měsíců. S problémy ukrajinských zaměstnanců přicházejí denně do styku i pracovníci Poradny pro cizince a uprchlíky Diecézní charity České Budějovice. Je to nezisková humanitární organizace, která poskytuje sociálně-zdravotní služby a pomoc lidem v nouzi bez ohledu na národnost, rasu či náboženství. (14. srpna 2008) 28

29 Plzeňsko Příliv cizinců do západočeského regionu se projevil i ve výsledcích kontrol nelegální zaměstnanosti, v rámci kterých celníci zjišťují, zda zaměstnávání cizinců probíhá v souladu se zákonem o zaměstnanosti. V roce 2008 provedly celní úřady v Plzeňském a Karlovarském kraji 298 kontrol v nejrůznějších podnicích, firmách a provozovnách. Z tohoto počtu bylo 132 kontrol pozitivních, při kterých celníci zjistili celkem 489 cizinců, kteří vykonávali práce bez náležitého pracovního povolení. Zjištěné případy nelegální zaměstnanosti předaly celní úřady příslušným úřadům práce, které mohou zaměstnavatelům cizinců ve správním řízení uložit sankci až do výše dvou miliónů korun. Celní úřady kontroly směřují na odvětví, ve kterých je zaměstnáváno nejvíce cizinců. Jedná se především o stavebnictví, zemědělství, dřevozpracující průmysl, ale stále častěji také obchod, gastronomie a služby. [10] Nelegální zaměstnanost na území ČR Kontroly prováděné cizineckou policií Rok Počet kontrol Porušení ZoZ Bez povolení k pobytu Tabulka 1: Kontroly nelegální zaměstnanosti cizineckou policií Zdroj: Celní správa ČR Nelegální zaměstnanost na území ČR Kontroly prováděné ÚP Rok Počet kontrol Nelegální práce Zaměstnavatel nesplnil informační povinnost podle Počet pokut V celkové výši Tabulka 2: Kontroly nelegální zaměstnanosti ÚP Zdroj: MPSV 29

30 5.4. Sankce Neoprávněné zaměstnávání cizinců ze států mimo Evropskou unii, například z Ukrajiny, Mongolska, Ruska či Vietnamu, bude hrozit, od ledna 2010 na základě novely trestního zákona [dále jen TZ], až pět let vězení. Podle 340 TZ kdo neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince zdržujícího se neoprávněně na území republiky, nebo kdo neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který nemá platné povolení k zaměstnání, bude potrestán odnětím svobody až na 6 měsíců, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody až na jeden rok bude pachatel potrestán, spáchá-li tento čin jako člen organizované skupiny, za úplatu, opětovně, nebo ve větším rozsahu. Odnětím svobody na 6 měsíců až 3 léta bude pachatel potrestán, získá-li tímto činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Odnětím svobody na 1 rok až 5 let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán, získá-li pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. Odnětí svobody hrozí i těm, kteří budou napomáhat k neoprávněnému pobytu na území republiky od 1 roku až do 8 let podle 339 TZ. Obě tyto skutkové podstaty doplňují stávající trestněprávní úpravu o institut, který dovoluje relativně přísně postihovat jednání osob, bez nichž by nelegální migrace osob byla velmi obtížná. Důvod těchto paragrafů byl v minimalizování příležitostí a podmínek pro to, aby na území státu nelegálně pobývaly struktury, které se stávají personálním základem mezinárodních zločineckých organizací. Dále umožňují přísnější postih zejména organizovaných struktur, které se zabývají touto činností za úplatu a ve větším rozsahu, zpravidla se snahou dosáhnout i vysokých zisků. 30

31 5.5. Ekonomická krize na území ČR a ve světě Velká ekonomická krize je v současnosti velmi aktuální situace, která zasáhla celý svět. Poslední velký propad akcií na americké burze byl zaznamenán v roce Důsledkem této krize byla špatná ekonomická situace střední třídy a velká chudoba spodní ekonomické vrstvy obyvatelstva. Během krize byl výrazně narušen a snížen mezinárodní obchod, což se států dotklo nejen ekonomicky, ale i politicky, protože se oslabila nejen vzájemná ekonomická provázanost, ale i vazby mezi jednotlivými státy. Od konce minulého roku se hospodářská situace po celém světě změnila a přišla po necelých 80 letech krize nová. Na zaměstnanost cizinců má velký vliv z důvodů masového propouštění právě zahraniční pracovní síly Vliv hospodářské krize na zaměstnanost cizinců v ČR Ztráta zaměstnání se netýká pouze občanů ČR, ale i cizinců, kteří na našem území pracují. Cizinci se však brání cestě domů a raději situaci řeší zájmem o vydání živnostenských listů, aby na území ČR neztratili povolení k pobytu. V dnešní době je evidován více než dvojnásobek loňského přírůstku živnostenských oprávněních vydaných občanům třetích zemí. Toto se projevuje i na změně důvodu pobytu za účelem podnikání, který je novým trendem u občanů Asie. Cizinci si podle policie otvírají především nová kosmetická studia a žádají o živnostenské oprávnění na pomocné stavební práce. Podle úřadů požádal o sociální dávky pouze jeden Mongol, ostatní se snaží vyřešit problém mezi sebou. Petr Nečas na pražské konferenci českého předsednictví uvedl: V současném hospodářském útlumu jsou při propouštění jako první na řadě cizinci. Těch bude ale v budoucnu potřeba stále víc. Do roku 2030 výpadek pracovní síly v produktivním věku budou muset nahradit hlavně migranti za prací. Účastníci konference se shodli, že evropské vlády i zaměstnavatelé se budou muset více zaměřit na integrační programy a výuku domácího jazyka pro pracovníky z ciziny. To samé si myslí i mnozí z nevládních organizací, kteří by více přistupovali pro využití cizinců na veřejně prospěšné práce, dokud krize nepřejde. 31

32 Ministerstvo vnitra bere propouštění cizinců velmi vážně. Tato situace může významně posílit organizovaný zločin. Je zde možné riziko nucené práce a obchodu s lidmi, ale i nárůst xenofobních nálad mezi většinovou populací. Propouštění si už v řadách Vietnamců vyžádalo první oběť. Velký počet propuštěných Vietnamců se často ocitlo v pozicích novodobých otroků, dodává předseda Česko-vietnamské společnosti. Dále udává, že tito občané se většinou nemohou vrátit do vlasti, protože na ně čeká často zadlužení u mafií, které jim zprostředkovaly cestu k nám. Tato situace je i ztížená jejich charakterem. Raději zde budou ochotni dělat cokoliv, než aby se vrátili domů a přiznali, že dluží peníze různým agenturám. (4. března 2009) [11] Česko nechce vydávat víza pro pět zemí Od 1. dubna 2009 se Česká republika rozhodla, že nebude udělovat další víza opravňující k práci nebo podnikání pro občany Moldavska, Mongolska, Thajska, Ukrajiny a Vietnamu. O tomto vydaly rozhodnutí české úřady na žádost Ministerstva vnitra. Toto opatření je proti občanům těchto zemí, kteří do ČR přijeli, ale neměli zde předem zajištěnou práci nebo o ni v současné situaci přicházejí. Hlavním důvodem je ekonomická krize, kvůli které ve velkých podnicích propouštějí velké počty cizinců a ti se ocitly bez práce. Proto tuto situaci vláda zajistila příspěvek na cestu domů. Mnohé firmy v ČR toto opatření vítají i v situaci, kdy v databázi ÚP figuruje téměř 30 tisíc volných pracovních míst, určených i pro cizince. Cizinců, kteří nemají práci, je v Česku dost. Další sem není nutné pouštět, říká Armen Sargsyan, obchodní ředitel jihlavského výrobce spodního prádla firmy A. G. J. S tímto souhlasí i další firmy i opavská stavební firma Modus Czech. Obě tyto firmy hledají okolo dvacítky vyučených dělníků a to i z řad zahraniční pracovní síly. (1. dubna 2009) [11] Omezení pro agentury práce V dnešní době agentury práce zaměstnávají cizince na pozicích zedníků, kameníků, tesařů, instalatérů, svářečů, seřizovačů, atd. Vláda dne 5. března 2009 schválila návrh nařízení vlády o stanovení okruhu prací, které nemůže AP formou dočasného přidělení k výkonu 32

33 práce u uživatele zprostředkovávat. Agentury budou moci zajišťovat práci pouze pro kvalifikované řemeslníky a pracovníky s maturitou. Půjde převážně o nedostatkové kvalifikované pozice ve strojírenství a stavebnictví. Toto opatření má řešit situaci zahraničních dělníků v ČR. Nepřímo má také ztížit život nepoctivým agenturám, které zneužívaly nekvalifikované dělníky k novodobému otroctví. (6. března 2009) [11] Hospodářská krize a Škoda Auto V hospodářské krizi se čeká, že poklesne zájem o nákup nových automobilů. Díky zavedení šrotovného v sousedních zemích, zejména v Německu a Slovensku, napomáhá Mladoboleslavské Škodě Auto k větším ziskům. Na konci loňského roku byla Škoda nucena zkrátit výrobu na čtyři dny v týdnu, dnes by potřebovala, aby zaměstnanci chodili do práce i v sobotu. Prodej nových automobilů se v Německu zvýšil o 40 %, přičemž Fabie se vyšplhala na druhou příčku nejprodávanějších aut. Již nyní automobilka potřebuje kvůli rozšíření výroby škodovek přijmout tisícovku nových pracovníků. Agentura Zetka Auto je hlavním dodavatelem agenturních dělníků, z nich velkou část tvoří cizinci, pro Škodu Auto. Situace v české automobilce by mohla přispět k zaměstnávání cizinců, kteří ztratili zaměstnání z důvodu hospodářské krize a napomoci ke snížení nelegálního zaměstnávání i pobytu Krize ve světě Hospodářská krize se netýká pouze naší republiky, ale celého světa. Situace ohledně zahraniční pracovní síly je obdobná ve všech koutech. Jako první propuštění jsou cizinci. Období čtyř dekád hospodářského růstu vylákal okolo 200 milionů migrantů po celém světě za prací. Tato situace se ale pomalu obrací. Mezi země, kde v současnosti odsun cizinců převýšil jejich přísun, je Španělsko, Spojené arabské emiráty, USA a také i Česko. Například Rusko odliv cizinců přivítal s radostí. K návratu cizinců do rodné země nutí především veřejné výzvy mládežnické organizace Putinovy vládní strany Jednotné Rusko ale i časté rasově motivované útoky a vraždy cizinců. 33

34 Ve světě se čeká propuštění až 7 milionů zahraničních pracovníků, kteří v Perském zálivu pracují v ropném průmyslu. Dále velká část z 20 milionů čínských rolníků, totéž se čeká i v Indii. Po hromadném propouštění v malajských továrnách pojede domů asi 200 tis. Indonésanů. V Japonsku během posledních čtyř měsíců ztratilo práci deset tisíc brazilských dělníků. Mezi lety 2000 až 2006 přicházelo pracovat do USA milion Mexičanů ročně. Letos toto číslo klesne až o 39 %. Irsko letos v prvním kvartálu opustí až 30 tisíc dělníků z ciziny a stovky tisíc dělníků zamíří zpět do zemí bývalého sovětského bloku. [11] 34