Daňový řád. 22. a 29. října místo mezi domácími právnickými firmami (2010) Největší právnická firma v České republice (2011)

Transkript

1 Daňový řád 22. a 29. října 2012 Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hodnocená právnická kancelář v České republice Největší právnická firma v České republice (2011) 1. místo v počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice a východní Evropě (2010) 1. místo mezi domácími právnickými firmami (2010)

2 I. Obsah Daňový řád Základní zásady správy daní Opravné a dozorčí prostředky Daňová kontrola Trestní právo daňové

3 II. Zákon o správě daní a poplatků Historie správy daní na českém území zákon č. 76/1927 Sb. z. a n., o přímých daních poměrně rozsáhlá procesní úprava vyhláška MF č. 162/1953 Ú. l. od roku 1962 do roku 1992 vyhláška MF č. 16/1962 Sb. procesní úprava byla zařazena v různých právních předpisech od ZSDP více jak 60x novelizován Od Daňový řád

4 Předmět a účel úpravy ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení Předmět a účel úpravy Základní zásady správy daní ČÁST DRUHÁ Obecná část o správě daní Správce daně a osoby zúčastněné na správě daní Lhůty Doručování Ochrana a poskytování informací Dokumentace Řízení a další postupy Opravné a dozorčí prostředky

5 Předmět a účel úpravy ČÁST TŘETÍ Zvláštní část o správě daní Registrační řízení Řízení o závazném posouzení Daňové řízení Nalézací řízení Placení daní Správa daně vybírané srážkou Právní nástupnictví a vztah k insolvenci ČÁST ČTVRTÁ Následky porušení povinností při správě daní ČÁST PÁTÁ Ustanovení společná, zmocňovací, přechodná a závěrečná ČÁST ŠESTÁ - Účinnost

6 Předmět a účel úpravy postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady základem pro správné zjištění a stanovení daně je daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování ( řádné daňové tvrzení ) a dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování ( dodatečné daňové tvrzení ) podané daňovým subjektem

7 Zásada zákonnosti Správce daně postupuje při správě daní v souladu se zákony a jinými právními předpisy (zákonem se pro účely DŘ rozumí též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu). Správce daně uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní.

8 Práva a povinnosti osob zúčastněných na správě daní Osoby zúčastněné na správě daní mají rovná procesní práva a povinnosti. Osoby zúčastněné na správě daní a správce daně vzájemně spolupracují. Správce daně umožní osobám zúčastněným na správě daní uplatňovat jejich práva a v souvislosti se svým úkonem jim poskytne přiměřené poučení o jejich právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu potřebné nebo stanoví-li tak zákon. Správce daně podle možností vychází osobám zúčastněným na správě daní vstříc. Úřední osoby jsou povinny vyvarovat se při správě daní nezdvořilostí.

9 Zásada rychlosti, hospodárnosti Správce daně postupuje bez zbytečných průtahů. Správce daně postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady. Z důvodu hospodárnosti může konat správce daně úkony pro různá řízení společně. Ze spisu, popřípadě z rozhodnutí vydaného na základě těchto úkonů, musí být zřejmé, ke které povinnosti a s jakým výsledkem byly úkony učiněny.

10 Zásada volného hodnocení důkazů Správce daně při dokazování hodnotí důkazy podle své úvahy posuzuje každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlíží ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly vychází ze skutečného obsahu právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní

11 Zásada neveřejnosti Správa daní je neveřejná. Osoby zúčastněné na správě daní a úřední osoby jsou povinny za podmínek stanovených tímto nebo jiným zákonem zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti se správou daní dozvěděly. Správce daně soustavně zjišťuje předpoklady pro vznik nebo trvání povinností osob zúčastněných na správě daní a činí nezbytné úkony, aby tyto povinnosti byly splněny. Správce daně může shromažďovat osobní údaje a jiné údaje, jsou-li potřebné pro správu daní, a to jen v rozsahu, který je nezbytný pro dosažení cíle správy daní.

12 Správce daně správní orgán nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní má způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ve věcech souvisejících se správou daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost Správním orgánem se pro účely DŘ rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jiný orgán a právnická nebo fyzická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy.

13 Daňový subjekt osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně má práva a povinnosti týkající se správného zjištění a stanovení daně po dobu běhu lhůty pro stanovení daně a při placení daně po dobu, ve které lze požadovat placení nedoplatku, a to i v případech, kdy přestal být daňovým subjektem Osoby ustanovené podle zákona, které plní povinnosti stanovené daňovým subjektům, zejména správce dědictví a insolvenční správce, mají stejná práva a povinnosti jako daňový subjekt.

14 Místní příslušnost Místní příslušnost správce daně se řídí (není-li stanoveno jinak): u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje, u právnické osoby jejím sídlem; pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje. je-li předmětem daně nemovitost, je ke správě daní místně příslušný správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitost nachází u poplatků, jejichž předmětem je zpoplatnění úkonu, je místně příslušným správcem daně orgán veřejné moci, který je příslušný k provedení tohoto úkonu

15 Změna místní příslušnosti dokončení zahájeného úkonu DŘ za určitých podmínek může úkon dokončit nepříslušný správce daně ZSDP - nebezpečí určitých obstrukcí ze strany daňových subjektů

16 Ochrana před nečinností Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna dát podnět nejblíže nadřízenému správci daně v případě, že správce daně nepostupuje v řízení bez zbytečných průtahů, protože marně uplynula zákonem stanovená lhůta, v níž měl správce daně provést úkon, neprovedl úkon ve lhůtě, která je pro provedení takového úkonu při správě daní obvyklá, nebo nevydal rozhodnutí bezodkladně poté, co došlo k shromáždění podkladů potřebných pro rozhodnutí. nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, lze podnět dát, jestliže správce daně nevydal rozhodnutí, ačkoli uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy byl učiněn vůči osobě, která podala podnět, nebo touto osobou poslední úkon v řízení, kterého se předpokládaná nečinnost týká. nejblíže nadřízený správce daně podnět prověří, a pokud je důvodný, přikáže nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení správci daně, aby zjednal nápravu. Nezjedná-li správce daně nápravu do 30 dnů od přijetí tohoto příkazu, bezodkladně zjedná nápravu nejblíže nadřízený správce daně a o provedených opatřeních vyrozumí osobu, která podala podnět. neshledá-li nejblíže nadřízený správce daně podnět důvodným, odloží jej a osobu, která podala podnět, o tom vyrozumí do 30 dnů s uvedením důvodů. Je-li důvodem odložení podnětu to, že správce daně dosud neshromáždil podklady potřebné k rozhodnutí, uvede ve vyrozumění i informaci o tom, které podklady dosud chybí.

17 Zástupce (I) Zástupcem osoby zúčastněné na správě daní je zúčastněné na správě daní je: zákonný zástupce, ustanovený zástupce, zmocněnec, společný zmocněnec nebo společný zástupce, prokurista

18 Zástupce (II) odstranění stávajícího omezení při volbě zástupce i jiné osoby (než daňový poradce, resp. advokát) mohou u jednoho správce daně zastupovat více daňových subjektů zastupování zástupcem nevylučuje, aby správce daně v případech, kdy je osobní účast zastoupeného nezbytná, jednal se zastoupeným přímo, nebo aby ho vyzval k vykonání některých úkonů. Zastoupený je povinen výzvě správce daně vyhovět. O tomto jednání nebo výzvě správce daně bezodkladně vyrozumí zástupce. v téže věci může být současně zvolen pouze jeden zmocněnec Odborný konzultant daňový subjekt nebo jeho zástupce si může k jednání přibrat odborného konzultanta

19 Vedení daňového spisu a nahlížení do něj vztahuje se ke konkrétnímu daňovému subjektu část spisu vyhledávací dříve spory, co zde správce daně uchovává za písemnosti DŘ taxativní výčet, co lze do vyhledávací části zařadit

20 Elektronizace daňové správy zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů upřednostnění elektronické komunikace před ostatními způsoby komunikace klade určité nároky na archivaci dokumentů snaha o vedení elektronického spisu

21 Daňové řízení Daňové řízení se vede za účelem správného zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady a končí splněním nebo jiným zánikem daňové povinnosti, která s touto daní souvisí. Daňové řízení se skládá podle okolností z dílčích řízení, ve kterých jsou vydávána jednotlivá rozhodnutí. Dílčím řízením se pro účely tohoto zákona rozumí řízení: a) nalézací b) při placení daní c) o mimořádných opravných a dozorčích prostředcích proti jednotlivým rozhodnutím vydaným v rámci daňového řízení.

22 Nalézací řízení Vyměřovací řízení Řádné daňové tvrzení Opravné daňové přiznání a opravné vyúčtování Vyměření daně Doměřovací řízení Dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování Následné hlášení Doměření daně

23 Opravné a dozorčí prostředky Odvolací řízení Obecná ustanovení o odvolání Do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí Nemá odkladný účinek, nestanoví-li zákon jinak Náležitosti odvolání Postup správce daně prvního stupně Postup odvolacího orgánu

24 Posunutí splatnosti daně / odkladný účinek odvolání zásadní přínos pro daňový subjekt v případě, že správcem daně vyměřená daň bude vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, bude rozdíl splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru.

25 Opravné a dozorčí prostředky Obnova řízení Řízení ukončené pravomocným rozhodnutím správce daně se obnoví na návrh příjemce rozhodnutí, nebo z moci úřední, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění příjemce rozhodnutí nebo správce daně uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí, rozhodnutí bylo učiněno na základě padělaného nebo pozměněného dokladu anebo dokladu obsahujícího nepravdivé údaje, křivé výpovědi svědka nebo nepravdivého znaleckého posudku, rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem, nebo rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky a příslušný orgán veřejné moci o ní dodatečně rozhodl jinak způsobem, který má vliv na toto rozhodnutí a jemu předcházející řízení. Návrh na povolení obnovy řízení se podává u správce daně, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Návrh na povolení obnovy řízení lze podat do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodech obnovy řízení.

26 Opravné a dozorčí prostředky Přezkumné řízení Správce daně z moci úřední nařídí přezkoumání rozhodnutí, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, se nepřihlíží. Vztah ke správnímu soudnictví Domáhá-li se navrhovatel ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí vydaného správcem daně, může jej správce daně uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení. Přezkumné řízení směřující k uspokojení navrhovatele ve správním soudnictví provede správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni; ustanovení o nařízení přezkoumání rozhodnutí se nepoužijí.

27 Prominutí daně DŘ Ministr financí může z moci úřední, pokud jde o daně, které spravují jím řízené správní orgány, zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně a) z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nebo b) při mimořádných, zejména živelných událostech Tímto rozhodnutím se promíjí daň nebo příslušenství všem daňovým subjektům, jichž se důvod prominutí týká. ZSDP Ministerstvo může daň zcela nebo částečně prominout z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. U příslušenství daně tak může učinit i z důvodu odstranění tvrdosti. K tomuto prominutí může dojít v kterémkoli stadiu daňového řízení.

28 Daňová kontrola DŘ vychází z judikatury, prakticky kopíruje soudní rozhodnutí např. zákaz libovolného opakování daňové kontroly za stejné období a stejnou daň ZSDP jediný paragraf často předmětem rozhodovací činnosti NSS, ÚS

29 Daňová kontrola Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má právo být přítomen jednání se svými zaměstnanci nebo dalšími osobami, které vykonávají jeho činnosti, Předkládat v průběhu daňové kontroly důkazní prostředky nebo navrhovat provedení důkazních prostředků, které on sám nemá k dispozici, vyvracet pochybnosti vyjádřené správcem daně. Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, je povinen zajistit vhodné místo a podmínky k provádění daňové kontroly, poskytnout nezbytné informace o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oprávněních jednotlivých zaměstnanců nebo jiných osob zajišťujících jeho činnost a o uložení účetních záznamů a jiných informací; to neplatí pro nepodnikající fyzické osoby, Předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení, umožnit jednání s kterýmkoliv svým zaměstnancem nebo jinou osobou, která vykonává jeho činnosti, nezatajovat důkazní prostředky, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí.

30 Daňová kontrola O zahájení, průběhu a ukončení daňové kontroly sepíše správce daně zprávu o daňové kontrole, která obsahuje výsledek kontrolního zjištění, včetně hodnocení důkazů zjištěných v průběhu daňové kontroly, a odkaz na protokoly nebo úřední záznamy o zahájení daňové kontroly podepsaný úřední osobou a daňovým subjektem, jednáních vedených v průběhu daňové kontroly, skutečnostech zjištěných správcem daně mimo jednání, seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění, vyjádření daňového subjektu obsahující tvrzení, návrhy nebo výhrady daňového subjektu k výsledku kontrolního zjištění, stanovisku správce daně k jednotlivým tvrzením, návrhům nebo výhradám daňového subjektu. Na žádost daňového subjektu stanoví správce daně přiměřenou lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění a navrhnout jeho doplnění. Odepření podpisu zprávy o daňové kontrole kontrolovaným daňovým subjektem bez dostatečného důvodu nemá vliv na použitelnost zprávy o daňové kontrole jako důkazního prostředku.

31 Předřazení priority úhrady daně před její příslušenství zlepšení postavení daňových subjektů oproti ZSDP a) náklady řízení, b) pokuty a penále, c) zvýšení daně, d) nejstarší nedoplatky na dani, e) běžné platby daní, f) úrok. nejprve jsou hrazeny nejstarší nedoplatky, resp. splatné daňové pohledávky a) nedoplatky na dani, b) nedoplatky na příslušenství daně, c) vymáhané nedoplatky na dani, d) vymáhané nedoplatky na příslušenství daně.

32 důraz na odůvodnění jednotlivých rozhodnutí ZSDP - správce daně takovou povinnost neměl rozvádí možnost tzv. editační povinnosti, tedy povinnosti správce daně vydat na žádost daňového subjektu závazné stanovisko k určité daňové problematice velmi podrobně upravuje i daňovou exekuci mlčenlivost

33 Stanovení lhůt DŘ - jednoznačné určení lhůt pro stanovení a placení daně tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání ZSDP - výkladový vývoj ohledně tzv. 3+1, resp. 3+0 tři roky od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání

34 Stanovení lhůt Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. Lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně, oznámení rozhodnutí o stanovení daně, zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku, oznámení rozhodnutí ve věci opravného nebo dozorčího prostředku, nebo oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně. Byla-li před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájena daňová kontrola, podáno řádné daňové tvrzení nebo oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn.

35 Sankce za pozdní úhradu daně Pokuta za opožděné tvrzení daně minimálně 500 Kč Úrok z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 %. Penále Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši a) 20 %, je-li daň zvyšována, b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

36 IV. Trestní právo daňové 148 DŘ - Lhůta pro stanovení daně (6) V důsledku jednání, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání daňového trestného činu, lze daň stanovit do konce druhého roku následujícího po roce, v němž nabylo rozhodnutí soudu právní moci, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně. (7) Pokud daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení a současně tvrzenou daň včetně jejího příslušenství uhradí, je-li toho třeba pro zánik trestnosti daňového trestného činu z důvodu účinné lítosti, lze daň stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.

37 IV. Trestní právo daňové Trestní právo daňové v České republice Není speciální zákon jako v např. v Rakousku Upraveno v Trestním zákoníku (dále TZ) Hlava VI Trestné činy hospodářské Díl 2 Trestné činy daňové, poplatkové a devizové Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti

38 IV. Trestní právo daňové Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ( 240 TZ) (1) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami, b) poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo c) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu. (3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve velkém rozsahu.

39 IV. Trestní právo daňové Daň přiznána ve správné výši, ale není uhrazena nejedná se o trestný čin hrozí sankce podle Daňového řádu Zásada nemo tenetur se ipsum accusare R 53/1974 Zatajení příjmu docíleného trestným činem v daňovém přiznání a neodvedení daně z takového příjmu nelze posuzovat jako zkrácení daně ve smyslu 148 TrZ. Pachatel by se tím nepřímo nutil k oznámení své vlastní trestné činnosti, což je v rozporu se zásadou, že k doznání nesmí být obviněný donucován žádným způsobem ( 92 odst. 1 TrŘ).

40 IV. Trestní právo daňové Nepřekažení trestného činu ( 367 TZ) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin ( ) zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle 240 odst. 3, ( ) a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.

41 IV. Trestní právo daňové Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby ( 241 TZ) (1) Kdo ve větším rozsahu nesplní a) jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, nebo b) jako zaměstnavatel svoji zákonnou povinnost odvést pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

42 IV. Trestní právo daňové Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení ( 243 TZ) Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží ( 244 TZ) Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti ( 245 TZ)

43 IV. Trestní právo daňové Trestní odpovědnost právnických osob (zákon č. 418/2011 Sb.) Podle zákona není trestně odpovědná: Česká republika Územně samosprávné celky při výkonu veřejné moci Mezi vyjmenovanými trestnými činy jsou: zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti Účinnost Trest např. : zrušení právnické osoby; peněžitý trest; uveřejnění rozsudku.

44 IV. Trestní právo daňové Účinná lítost ( 33 TZ) Trestní odpovědnost za trestné činy (...) zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ( 240), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení ( 243), ( ) zaniká, jestliže pachatel dobrovolně a) škodlivému následku trestného činu zamezil nebo jej napravil, nebo b) učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.

45 IV. Trestní právo daňové Účinná lítost ( 33 TZ) Jednání na základě účinné lítosti musí být dobrovolné dobrovolně, tedy včas pouhé počáteční podezření učiní-li FÚ první zjištění podezřelých okolností všeobecná obava z trestního stíhání nedobrovolně není účinná lítost sdělení obvinění zkrácené daně jsou doplaceny novým společníkem / jednatelem započtení přeplatku na dani na nedoplatek na jiné dani bez přičinění daňového subjektu

46 IV. Trestní právo daňové Zvláštní ustanovení o účinné lítosti ( 242 TZ) Trestní odpovědnost za trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby ( 241) zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.

47 IV. Trestní právo daňové Ústavní soud: sp.zn. IV. ÚS 3093/08 ze dne 28. července 2009 Ustanovení 147 ( 241) s 148 ( 240) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, definuje typově shodnou trestnou činnost směřující proti daňové povinnosti (neodvedení 147 a zkrácení 148). Ústavní soud přitom považuje pojem "neodvedení" za terminologicky významnější zásah do chráněného zájmu státu. Tomuto pojmu je v ustanovení 147a ( 242) trestního zákona poskytnuta přesně definovaná lhůta pro uplatnění účinné lítosti, poskytující možnost projevit ji kdykoliv až do okamžiku než nalézací soud vyhlásí rozsudek. Naopak terminologicky užšímu pojmu "zkrácení" je poskytnuta pouze obecná ochrana, upravená v 66 ( 33) trestního zákona, v níž není lhůta pro projevení účinné lítosti stanovena. Ústavní soud proto považuje za nepřípustné, aby soudy posuzovaly lhůty k uplatnění účinné lítosti pro obdobnou trestnou činnost tak rozdílné. Tedy, aby lhůta zjištěná interpretací obecného ustanovení byla nepoměrně kratší než lhůta stanovená zákonem pro jednání, jehož dopad je závažnější.

48 IV. Trestní právo daňové Nejvyšší soud: sp.zn. 8 Tdo 1452/2009 z Nejvyšší soud je přesvědčen, že nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 3093/08, jímž Ústavní soud usměrnil právní názory, které byly vyjádřeny v judikatuře Nejvyššího soudu při výkladu znaku dobrovolnosti jednání u účinné lítosti ve smyslu 66 TZ (ve znění účinném do , od ve smyslu 33 TZ), nelze chápat tak, že by jím Ústavní soud zamýšlel zásadním způsobem změnit nebo zrelativizovat teze a judikaturu, na nichž byl založen výklad citovaného ustanovení. Především i uvedený nález akcentoval potřebu řešit otázku dobrovolnosti se zřetelem ke konkrétním okolnostem případu a jakkoliv naznačuje odlišnost nazírání Ústavního soudu na výklad zákonných znaků neodvedení a zkrácení u trestných činů podle 147 TZ (ve znění účinném do , od podle 241 TZ) a podle 148 TZ (ve znění účinném do , od podle 240 TZ) ve srovnání s tím, který zastávají tzv. obecné soudy, ani Ústavní soud nedospívá k závěru, že lhůty významné pro uplatnění účinné lítosti by měly být totožné. Kritizuje zde toliko závěr, že posuzování splnění podmínek zániku trestní odpovědnosti účinnou lítostí u trestného činu podle 148 TZ (ve znění účinném do , od podle 240 TZ) na straně jedné a u trestného činu podle 147 TZ (ve znění účinném do , od podle 241 TZ) na straně druhé nemůže být tak rozdílné, a oproti judikatuře soudů vidí širší možnost uplatnění institutu účinné lítosti podle 66 TZ(ve znění účinném do , od ve smyslu 33 TZ). Přitom se naznačuje, že u vybrané kategorie trestných činů je při konfrontaci zájmu státu stíhat a trestat pachatele těchto trestných činů na straně jedné a zájmu státu na dosažení nápravy na straně druhé významnějším a kýženým zájem na nápravě škodlivého následku.

49 IV. Trestní právo daňové Problematické okruhy Dojde-li ke zrušení soudního rozhodnutí formou mimořádných opravných prostředků Jak správce daně zjistí výši daně (daňová kontrola, pomůcky)? Bude správce daně oprávněn přezkoumat výši daně v případě účinné lítosti?

50 Děkuji Vám za pozornost. JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.