Charakteristika řádu silný zahnutý zobák, horní čelist kloubně spojená s lebkou, drobivý prach, zygodaktylní noha, homogenní jednotlivé skupiny si

Transkript

1 1

2 2

3 Charakteristika řádu silný zahnutý zobák, horní čelist kloubně spojená s lebkou, drobivý prach, zygodaktylní noha, homogenní jednotlivé skupiny si navzájem podobné, český název papoušek pro celou řadu rodů. Rozšíření v tropech v současnosti 372 spp., nejvíc spp. v Neotropis, centrum biodiverzity Wallacea, Nová Guinea (nejsou tam primáti rozvoj plodožravých holubů, papoušků, ale i letuch), rozšíření tropy, 2 spp. allochtonní v Evropě. Taxonomie 3 čeledi, kakapovití 1 sp. kakapo soví (Strigops habroptilus), Nový Zéland, nelétavý, nepneumatizované kosti (nejtěžší papoušek), hnízdění na zemi, velmi vzácný, nechová se. Kakaduovití 3 podčeledi, černí kakaduové, bílí kakaduové, korely (1 sp.). Papouškovití 2 podčeledi, loriové potravní specializace květní nektar, typový druh l. tříbarvý (Lorius lory); papoušci nejpočetnější skupina, dále se dělí do tribů: trichové vývojově nejbazálnější, 1 sp. z Nové Guinei; nestoři někdy řazeni ke kakapům, hory Nového Zélandu, n. kea (Nestor notabilis) i v brněnské zoo; papoušínci 1 rod, Nová Guinea, papoušínek okrovolící (Micropsitta pusio), nejmenší žijící papoušek vůbec (cca 10 g; 8,5 cm); loríčci 2 rody, Nová Guinea, potrava květní nektar (konvergence), loríček rudobradý (Psittaculirostris edwardsi), nechovají se. Papoušci ploskoocasí nejčastěji chovaní papoušci vůbec, Austrálie, typový druh rozela pestrá (Platycercus eximius); alexandři nejrozsáhlejší areál, typový druh alexandr velký (Psittacula eupatria) jižní Asie, další rody i Afrika, Austrálie; tribus Psittacini pralesy rovníkové Afriky, typ papoušek žako (Psittacus erithacus); papoušci klínoocasí jediná neotropická skupina, nejvíce spp., typ ara ararauna (Ara ararauna). 3

4 Kakaduovití charakteristická chocholka, lžička na konci jazyka k vybírání semen z tvrdých plodů; rozšíření - Austrálie, Nová Guinea, Malé Sundy, Filipíny; černí kakaduové vývojově bazálnější, péče o vejce a mláďata jen F (u ostatních střídání M a F); korely 1 sp., 2. nejčastěji chovaný papoušek vůbec, kakadu přilbový (Callocephalon fimbriatum), růžoví kakaduové 1 sp., k. růžový (Eolophus roseicapillus), bílý kakaduové rod Cacatua, ale mohou být růžově zbarvení (k. inka C. leadbeateri), v rámci rodu 2 skupiny chocholka zahnutá dopředu (k. inka) x dozadu (k. bílý C. alba). 4

5 Černí kakaduové vývojově nejbazálnější k. palmový (Probosciger aterrimus) dnes jediný sp. z dříve bohaté skupiny, N. Guinea, s. Austrálie, pohlavní dimorfismus M větší chocholka, mohutnější zobák; pralesní sp., v zajetí výjimečně (zoo Brno); rod Calyptorhynchus savanoví, sušší otevřená krajina, více spp., v chovech u nás jen k. havraní (Calyptorhynchus banksii) typické červené zbarvení rýdovacích per; další spp. k. černý (C. funereus), k. hnědohlavý (C. lathami) potravní specialista, plody Allocasuarina 5

6 Korela chocholatá (Nymphicus hollandicus) 2. nejčastěji chovaný papoušek, pohl. dimorfismus zbarvení hlavy (u F šedá s náznakem kresby), rýdovacích per (ad. M černošedé, F žlutočerně vlnkované); areál celá Austrálie, v hejnech migruje za vodou a potravou vyskytují se pokaždé jinde; nidikolní krmivá mláďata líhnou se holá, slepá, hluchá, v péči se střídají oba rodiče, na hlavě jako první vyrůstá chocholka úloha v komunikaci; dlouhodobá domestikace barevné mutace k. strakatá, perlová, skořicová, lutino (vázaná na pohlaví lutino od normálně zbarvených rodičů vždy jen F), vzácně úplný albinismus. 6

7 2. nejčastěji chovaný kakadu k. růžový (Eolophus roseicapillus), v období toku M všech kakadů velmi agresivní v chovu hrozí zabití F, nutno hlídat; sušší savany (jako korely nebo r. Calyptorhynchus); k. přilbový (Callocephalon fimbriatum) vzácný, atraktivní vzhled, pohl. dimorfismus, nejblíž zoo Berlín; k. hrabavý (Cacatua pastinator) vs. k. tenkozobý (C. tenuirostris) prodloužená horní čelist vyhrabávání kořínků, hlíz, cibulí, zemní spp. každý v jiné části Austrálie (C. pastinator JZ, C. tenuirostris JV) - konvergence 7

8 k. molucký (C. moluccensis) největší a nejvzácnější bílý kakadu, deštné lesy, Molucké ostrovy ohrožený vyhubením, regulace obchodu CITES; k. inka (C. leadbeateri) hojný v celé V Austrálii, savany, typická trojbarevná chocholka; k. bílý (C. alba) čistě bílý, žluté zbarvení pod křídly, pohl. dimorfismus barva duhovky (M černá, tmavě hnědá x F červenohnědá); k. žlutočečelatý (C. galerita), k. žlutolící (C. sulphurea) podobné zbarvení, rozdíl velikosti (C. sulphurea mnohem menší), prostředí a rozšíření (C. galerita savany x C. sulphurea vlhké lesy), C. sulphurea mnohem vzácnější, ohrožený, ssp. k. žlutolící sumbský (C. s. citrinocristata) oranžová chocholka, sumbský endemit 8

9 Loriové charakt. štěteček na jazyku pro vylizování nektaru z květů, potravní specialisté, Trichoglossus štětcojazyk ; l. mnohobarvý (Trichoglossus haematodus) nejčastěji chovaný, nejrozsáhlejší areál dříve přes 35 ssp., dnes uznávaných 18, směrem k S zesvětluje náprsenka, přibývá modré barvy (l. mnohobarvý zelenopáskový T. h. haematodus x l. mnohobarvý horský T. h. moluccanus), žlutá náprsenka l. timorský (Trichoglossus capistratus) dnes samostatný sp., na mnoha ostrovech endemické ssp.; rod Lorius větší, s krátkým ocasem, lori červenolící (Lorius domicella), l. tříbarvý (L. lory), l. žlutohřbetý (L. garrulus) 9

10 Vzácněji chovaní loriové l. černý (Chalcopsitta atra); l. mošusový (Glossopsitta concinna) menší velikost, šířící se i v chovech v ČR; charmozin papuánský (Charmosyna papou) 2 sympatrické barevné formy, nezávislé na pohlaví, libovolně se spolu kříží, u nás častější červená; rod Vini drobní modře zbarvení loriové, N. Guinea a okolní ostrovy, u nás nejčastěji vini modrý (Vini ultramarina) 10

11 Podčeleď papoušci málo početné a chované skupiny; nestoři (Nestorini) 2 spp., jediní masožraví papoušci (maso uhynulých ovcí, farmáři je obviňují z lovu jehňat), hory N. Zélandu, vysoce inteligentní i v rámci papoušků, n. kaka (Nestor meridionalis); trichové (Psittrichadini) vývojově nejbazálnější skupina papoušků, horské oblasti N. Guinei, jediný sp. tricha orlí (Psittrichas fulgidus), 1-2 P chovány i v ČR, neopeřená hlava přizpůsobení pro vyjídání přezrálých plodů, pohl. dimorfismus M červená skvrna za okem; loríčci (Cyclopsittini) 2 rody, 8 spp., specialisté na nektar (konvergence s lorii), N. Guinea a okolní ostrovy, deštné lesy, drobná postava, chováni výjimečně - loríček červenohlavý (Psittaculirostris desmarestii), l. žlutoboký (Cyclopsitta diophthalma); papoušínci (Micropsittini) 1 rod, nejmenší papoušci vůbec, potrava nektar a přezrálé ovoce, prakticky nechovaní, deštné lesy N. Guinei a okolí papoušínek pestrý (Micropsitta bruijni) 11

12 Papoušci ploskoocasí nejčastěji chovaní papoušci vůbec, výjimka papoušek chocholatý (Eunymphicus cornutus), velmi vzácný, endemit Nové Kaledonie (SV od Austrálie), ostrůvkovitý areál; kakariki rod Cyanoramphus, život na zemi (ekologická analogie hlodavců), hnízdo v norách pod zemí, N. Zéland a okolní ostrovy, velmi otužilí u nás možno chovat celoročně venku, hrabou si nory i pod sněhem, mláďata přizpůsobená chladu extrémně vyvinuté prachové peří, vypadají jako koule chmýří; vyžadují vysokou vlhkost ve voliéře nádoba na koupání (koupou se i v zimě); k. žlutočelý (Cyanoramphus auriceps) chován méně, rozšířenější v přírodě, k. rudočelý (C. novaezelandiae) na N. Zélandu prakticky vyhuben, přežívá jen na okolních ostrovech, velmi oblíbený v chovech barevné mutace (např. žlutá) 12

13 Rozely typičtí ploskoocasí papoušci (rod Platycercus) 2 ekotypy modrolící (modrá skvrna na tvářích) vyšší polohy, vlhčí řídké lesy, větší velikost r. Penanntova (Platycercus elegans) mláďata vylétají z hnízda zelená, vybarvují se později, v našich chovech někdy červená mláďata vliv špatné výživy, někdy prodávána jako staří ptáci, další modrolící spp. liší se jen barvou peří a areálem (r. žlutá P. flaveolus). Bělolící spp. skvrna na tváři bílá nebo žlutá, suché nížinné savany r. pestrá (P. eximius); r. žlutolící (P. icterotis) jediný sp. s pohl. dimorfismem (F nenápadně zelenohnědá), JZ Austrálie (okolí Perthu); r. žlutohlavá (P. adscitus) mláďata hnědočervené čelo; r. černohlavá (P. venustus) S Austrálie, nejvzácnější a v chovech nejchoulostivější, vyšší vzdušná vlhkost než jiné spp. Všechny rozely obecně velmi teritoriální, agresivní v chovech ve voliéře vždy jen 1 pár, neměly by se ani slyšet s jinými spp. stejného rodu v jiných voliérách. 13

14 Papoušci rodu Psephotus ekologické nároky jako rozely (sušší prostředí, teritorialita), menší velikost; p. zpěvavý (Psephotus haematonotus) po andulce a korele 3. nejčastěji chovaný australský sp., pohl. dimorfismus (F hnědozelená, M červená záda i u barevných mutací), řada barevných mutací; p. mnohobarvý (P. varius), p. žlutokřídlý (P. dissimilis); barnardi (r. Barnardius) 2 spp., ekologicky jako savanové rozely, větší velikost, bez pohl. dimorfismu b. límcový (B. zonarius), b. zelený (B. barnardi) byl měl hlavu zelenou jako zbytek těla; papoušek červenočapkový (Purpureicephalus spurius) JZ Austrálie, v chovech se šíří, pohl. dimorfismus; rozela modrobřichá (Northiella haematogaster) nejisté zařazení, jinak ekologicky jako r. Psephotus 14

15 Neofémy (r. Neophema) malí (menší než andulka), snášenliví (možno chovat i s drobnými pěvci, více párů pohromadě, ve voliéře jako jediní papoušci neničí zeleň), dříve český název traváček potrava travní semena, i v zajetí krmit směsí zrní pro drobné pěvce, ne jako ostatní papoušky; ptáci horkého středu Austrálie přizpůsobení na pouštní podmínky, nesnáší chlad a vysokou vzdušnou vlhkost (+ velikost ideální pro chov v bytě), v hejnech migrace za potravou a vodou, pohl. dimorfismus (F u všech spp. rodu Neophema nenápadně zelené, problém rozlišit jednotlivé spp.), v chovech velmi oblíbené u všech druhů mnoho barevných mutací; n. modrohlavá (Neophema splendida) nejčastěji chovaná, v přírodě jedna z nejvzácnějších, dříve považována za vyhubenou; n. tyrkysová (N. pulchella) červená barva v křídlech; n. ozdobná (N. elegans); n. Bourkova (Neopsephotus bourkii) samostatný rod, nejlépe přizpůsobený životu v poušti 15

16 Andulka vlnkovaná (Melopsittacus undulatus) nejčastěji chovaný papoušek vůbec, v chovech mnoho barevných variant (v přírodě pouze zelené), areál po celé Austrálii, hejna migrují za vodou a potravou vyskytují se pokaždé v jiné oblasti; papoušek vlaštovčí (Lathamus discolor) kriticky ohrožený, hnízdění pouze na Tasmánii, vynikající letec (silueta i velikost jako vlaštovka, dlouhý ocas, dlouhá srpovitá křídla), potrava květní nektar (na jazyku štěteček analogie loriů), ale je schopen trávit i semena a části rostlin, migrující vzácně po celé V Austrálii; papoušek noční (Pezoporus occidentalis) zemní druh, příbuzný andulce, jeden z nejvzácnějších papoušků vůbec, v zajetí se nechová. 16

17 Alexandři nejrozsáhlejší areál ze všech papoušků, zástupci v Austrálii, Asii a Africe; papoušek královský (Alisterus scapularis), p. červenokřídlý (Aprosmictus erythropterus) lesní spp., S Austrálie, výrazně větší než papoušci ploskoocasí, nápadný pohl. dimorfismus, v chovech oblíbení, často nedostatečná velikost voliéry; R. Polytelis nejlepší letci mezi papoušky vůbec, dlouhý úzký ocas (cf. Platycercini kratší a širší), úzká špičatá křídla, migrují za potravou a vodou, při chovu nutné rozlehlé voliéry (min. 10 m délka) nedodržuje se, pak tučnění, steatóza jater a úhyn (často navíc krmeni slunečnicí zvýšený obsah tuku, papoušky r. Polytelis v létě slunečnicí nikdy nekrmit, max. jen naklíčenou!), 3 spp. p. nádherný (P. swainsonii) V Austrálie, p. kouřový (P. anthopeplus) JZ Austrálie, p. Alexandřin (P. alexandrae) střed Austrálie, barevné mutace 17

18 Praví alexandři r. Psittacula J a JV Asie, ptáci savan (ale vlhčích než v Austrálii), a. malý (Psittacula krameri) papoušek s největším areálem vůbec (Sahel a Indický subkontinent), v chovech mnoho barevných mutací, velmi přizpůsobivý, vysazen i na mnoha místech v Evropě (Belgie, Německo, V. Británie, i v parcích ve Vídni); a. velký (P. eupatria) největší sp., chován méně často; a. růžový (P. alexandri) nahrazuje a. malého v JV Asii (Thajsko, Kambodža, Vietnam), robustnější postava, pohl. dimorfismus barva zobáku (M červený, F černý); a. čínský (P. derbiana) vysoko v Himálaji, velmi otužilý u nás chov celoročně venku, velikost téměř jako a. velký; a. indický (P. cyanocephala) nejmenší sp., z r. Psittacula nejlepší letec silueta jako u r. Polytelis, při chovu nutná velká voliéra, pohl. dimorfismus zbarvení hlavy (M červenorůžová, F modrofialová) 18

19 R. Agapornis dříve papoušíci, 9 spp., z toho 8 velmi oblíbených v chovech (množství barevných mutací, a. zelenohlavý - A. swindernianus potravní specialista, do Evropy nikdy nedovezen), ptáci afrických savan a polopouští, v dutinách si staví kulovité hnízdo; personatus komplex 4 východoafrické spp. s bílým okružím oka, areály na sebe navazují, na hranicích se navzájem plodně kříží (i v chovech často kříženci), materiál na hnízdo nosí v zobáku - a. škraboškový (A. personatus), a. Fischerův (A. fischeri), a. hnědohlavý (A. nigrigenis), a. růžohrdlý (A. lilianae); další spp. nemají bílé okruží, hnízdní materiál F nosí zastrkaný v peří na zádech a. růžohrdlý (A. roseicollis) polopouště, JZ Afrika, Namibie; a. savanový (A. pullarius); a. etiopský (A. taranta) horské oblasti Etiopie, pohl. dimorfismus (F jednobarevně zelená); a. šedohlavý (A. canus) endemit Madagaskaru, pohl. dimorfismus 19

20 Nejistá taxonomie papoušek různobarvý (Eclectus roratus), M zelený, F modročervená, Nová Guinea a okolní ostrovy řada ssp., liší se rozložením modré a červené barvy u F, při hnízdění polyandrie (1F s více M); lorikulové (r. Loriculus) N. Guinea, jedni z nejmenších papoušků, potrava květní nektar (konvergence štěteček na jazyku), dříve netopýříci pohybují se hlavou vzhůru, lorikul korunkatý (L. galgulus) nejčastěji chovaný (zoo Ostrava) 20

21 Tribus Psittacini endemiti deštných lesů rovníkové Afriky, šplhavý způsob života v korunách stromů, v zajetí nutná zarostlá voliéra s množstvím úkrytů, jinak trvalý stres a úhyn, jediná skupina dosud se dovážející z volné přírody (takové ptáky nekupovat velmi choulostiví, podpora obchodu s ohroženými spp.), dosud nedomestikovaní v chovech hnízdí jako v přírodě (prosinec, leden); nejznámější papoušek žako (Psittacus erithacus) v našich chovech 2 ssp. žako velký (P. e. erithacus) větší, světlejší, oblast Konžské pánve, červený ocas, oblíbený domácí mazlíček, žako liberijský (P. e. timneh) menší, tmavší, vzácnější, u specializovaných chovatelů, ocas kaštanově hnědý; potravní specialisté plod palmy olejné (Elaeis guineensis), nenahraditelné složení mastných kyselin i v chovech nutno podávat palmový olej min. 2x týdně (důležité pro stav opeření); vaza velký (Coracopsis vasa) šedočerné zbarvení, endemit Madagaskaru 21

22 R. Poicephalus papoušci dlouhokřídlí (u sedícího ptáka křídla stejně dlouhá nebo delší než ocas), deštné lesy (jako žako, vyžadují úkryty); p. senegalský (P. senegalus) nejhojnější, bez pohl. dimorfismu, 3 ssp. v chovech nejčastěji západní (P. s. senegalus) v přírodě zalétá i do savan, p. s. červenobřichý (P. s. versteri) mnohem dražší a vzácnější, chovatelé občas překrmují záp. ssp. karoteny červené zbarvení břicha jako u ssp. versteri, snaha prodat za vyšší cenu snadno rozeznatelné podle rozsahu zelené barvy; p. červenobřichý (P. rufiventris), p. žlutotemenný (P. meyeri) pohl. dimorfismus (F nenápadná), p. hnědý (P. rueppelli) naopak (F barevnější, modré spodní ocasní krovky); p. konžský (P. gulielmi); p. kapský (šedohlavý P. robustus fuscicollis) největší, téměř velikost žaka, oblíbený v zoo 22

23 Papoušci klínoocasí jediná neotropická skupina; p. mniší (Myiopsitta monachus) Patagonie, nejpřizpůsobivější, nepůvodní kolonie i v Evropě (dříve i ČR), jediný papoušek nehnízdící v dutinách mohutná kulovitá hnízda, mnoho párů pohromadě; p. patagonský (Cyanoliseus patagonus) mnohem větší, hnízdění v zemních norách, velké hnízdní kolonie; nandej černohlavý (Nandayus nenday) nejistá taxonomie, příbuzný aratingů 23

24 Aratingové středně velcí papoušci, deštné lesy J a stř. Ameriky, bez pohl. dimorfismu, velký počet allopatrických druhů (areály se nepřekrývají), barevné schéma vždy stejné celozelení ptáci s maskou na hlavě - aratinga škraboškový (Aratinga mitrata), a. zlatočelý (A. aurea); a. dlouhoocasý (A. acuticauda) největší, nejrozsáhlejší areál (překrývá všechny ostatní spp. výjimka), a. zlatý (A. solstitialis) žlutooranžové zbarvení; pyrurové menší velikost, jinak jako aratingové pyrura hnědouchý (Pyrrhura frontalis), pyrura modrobradý (P. cruentata), pyrura proměnlivý (P. picta) 24

25 Arové největší žijící papoušci, název ara v češtině maskulinum, v latině femininum (názory se různí), společenští život ve smíšených hejnech (více spp.), r. Ara charakt. holá bílá kůže na tvářích a kolem očí, typický sp. ara ararauna (Ara ararauna), ara arakanga (A. macao), ara zelenokřídlý (A. chloroptera) odlišení od arakangy podle zelené barvy v křídlech (u arakangy žlutá); ara vojenský (A. militaris) stř. Amerika, Mexiko, silně ohrožený (předcházející spp. dosud hojné); ara červenouchý (A. rubrogenys) nejvzácnější z r. Ara; r. Anodorhynchus místo holé kůže na tvářích jen úzký proužek na kořeni zobáku, největší papoušek světa ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus) 25

26 Malí arové u chovatelů častější, způsob života stejný jako u velkých, ara malý (Ara severa), a. marakana (Primolius maracana), a. rudobřichý (Orthopsittaca manilata); a. šedolící (Primolius couloni) vzácný, ohrožený sp., horské oblasti, zoo Brno; arara zelený (Rhynchopsitta pachyrhyncha) robustnější postava, kratší ocas, jinak biologie jako u arů. 26

27 Aymarové drobní papoušci, mnoho spp. většinou jednobarevně zelení, aymara citronový (Psilopsiagon aurifrons) pohl. dimorfismus (M žluté tváře); a. pruhovaný (Bolborhynchus lineola) oblíbený domácí mazlíček, barevné mutace; a. šedoprsý (Psilopsiagon aymara) odlišné zbarvení; papoušíčci nejmenší američtí papoušci papoušíček vrabčí (Forpus passerinus) cca 12 cm, p. žlutolící (F. xanthops) 27

28 Amazónci ekologická analogie afrických dlouhokřídlých papoušků (lesní šplhaví ptáci, v chovu vyžadují množství úkrytů), plodožraví v potravě hodně ovoce; amazónek bělobřichý (Pionites leucogaster), a. černotemenný (P. melanocephalus), a. modrohlavý (Pionus menstruus), a. bronzovokřídlý (P. chalcopterus); amazoňané zvětšenina amazónků, ekologická obdoba žaků, kakaduů, p. různobarvých v Novém světě, plodožraví; a. vějířový (Deroptyus accipitrinus) vývojově nejbazálnější sp., nejasná taxonomie. 28

29 Nejčastěji chovaní amazoňané a. modročelý (Amazona aestiva), a. oranžovokřídlý (A. amazonica) liší se areálem rozšíření a velikostí (A. amazonica menší), modré čelo i oranžovou barvu v křídlech mohou (a nemusí) mít oba spp., a. velký (A. oratrix) největší sp., a. kubánský (A. leucocephala) v ČR velmi rozšířený, za minulého režimu dovozy v obrovských počtech, dnes v přírodě velmi vzácný, na Kubě jen několik posledních lokalit; a. modrobradý (A. festiva); a. pomoučený (A. farinosa) nejvyvinutější drobivý prach, jako posypaný hladkou moukou charakt. určovací znak; a. mnohobarvý (A. versicolor), a. fialovoprsý (A. vinacea) vzácné spp., prakticky nechované. 29

30 Fiktivní pták, vůbec nepatří mezi papoušky (anizodaktylní noha). 30