Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo Katedra obchodního práva Rigorózní práce Postavení členů představenstva akciové společnosti František Geršl 2013

2 Prohlašuji, ţe jsem rigorózní práci na téma Postavení členů představenstva akciové společnosti" zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. František Geršl 1

3 Obsah 1. Úvod Vznik, zánik a trvání funkce člena představenstva v rámci akciové společnosti Poţadavky na výkon funkce Vznik funkce člena představenstva Volba Jmenování člena představenstva soudem Kooptace člena představenstva Zánik funkce člena představenstva Odstoupení Odvolání Volba nového člena představenstva Nepotvrzení kooptovaného člena představenstva Smrt člena představenstva, zánik akciové společnosti Skončení funkčního období Ztráta zákonných předpokladů pro výkon funkce člena představenstva Smlouva o výkonu funkce Schválení smlouvy valnou hromadou Obsah smlouvy o výkonu funkce Odměna a benefity Pracovní doba, dovolená Daňová uznatelnost, odvody na zdravotní a sociální pojištění Smlouva o výkonu funkce dle ZOK Působnost členů představenstva Obchodní vedení Vymezení obchodního vedení Zajištění obchodního vedení

4 Vertikální delegace obchodního vedení Horizontální delegace obchodního vedení Pověření obchodním vedením dle 66d ObZ Obchodní vedení dle rakouského práva Jednatelské oprávnění členů představenstva Jednatelské oprávnění dle NOZ Jednatelské oprávnění dle rakouského práva Souběh výkonu funkce člena představenstva s pracovním poměrem Vymezení problematiky souběhu Platnost (dovolenost) a podmínky souběhu v judikatuře Přehled judikatury ve věci platnosti (dovolenosti) souběhu Úprava 66d účinná od Jednatelské oprávnění členů představenstva při souběhu funkcí Zákonné zastoupení jednatelské oprávnění (nejen) zaměstnanců Jednatelské oprávnění členů představenstva při souběhu Pracovněprávní důsledky jmenování do funkce člena představenstva Odpovědnost členů představenstva Subjektivní stránka zavinění Objektivní stránka Škoda Kauzální nexus Protiprávní chování Spoluodpovědnost Uplatnění nároku na náhradu škody Aktivní legitimace Dokazování, aplikace pravidla obchodního uváţení Vzdání se nároku, narovnání, vyslovení důvěry představenstvu

5 5.6. Liberace (exkulpace) Promlčení nároku Závěr Resumé Seznam pouţitých pramenů

6 1. Úvod Kapitálové společnosti, mezi které se řadí i akciová společnost, jsou postaveny na myšlence oddělení vlastnické a řídící struktury společnosti. Tento fenomén, v literatuře často označovaný jako tzv. vztah principal agent, však s sebou nese určité problémy spočívající v různosti cílů a motivací osob, které společnost vlastní (tzv. principals), a osob, které jsou najaty proto, aby společnost řídily (tzv. agents). Optimalizaci správy společnosti a jejích orgánů zkoumá mezioborová disciplína corporate governance, která definuje řadu nástrojů, pomocí kterých této optimalizace dosahuje. Jedním z těchto nástrojů je i právo. Právní řád vymezuje základní rámec uspořádání vztahů nejen mezi jednotlivými orgány uvnitř společnosti, ale i navenek. Cílem právní úpravy je především vymezení základních práv a povinností členů orgánů společnosti, zajištění právní jistoty věřitelů společnosti a zajištění stability akciových společností coby ekonomických subjektů na trhu. Tato práce si klade za cíl popsat a analyzovat postavení člena představenstva v rámci akciové společnosti a identifikovat moţné aplikační problémy právní úpravy. Téma postavení členů představenstva v akciové společnosti jsem zvolil hned z několika důvodů. Předně mám za to, ţe se jedná o téma nadčasové akciové společnosti jsou jedním ze základních subjektů nejen českého, ale i světového hospodářství, jako takové se těší velké oblibě a lze předpokládat, ţe tento typ kapitálových společností bude nadále vyuţíván. Byť se nejedná o subjekty nové, neprobádané, má problematika akciových společností z právního hlediska stále co nabídnout. Akciové právo se neustále vyvíjí v reakci na faktické hospodářské poměry a potřeby podnikatelů a tím se mění rovněţ postavení členů jejího statutárního orgánu členů představenstva. V rámci zvoleného tématu povaţuji za zcela zásadní analyzovat postavení členů představenstva v rámci akciové společnosti z hlediska jejich pravomocí tvořit vůli společnosti a jednat jejím jménem. Byť by se zdálo, ţe takto zásadní práva a povinnosti musí být jiţ z právního hlediska zcela podchycena a zpracována, judikatura českého Nejvyššího soudu tuto tezi zcela vyvrací a svým vývojem pravidelně udivuje podnikatele i právníky. Vzhledem k tomuto vývoji a nestálé judikatuře českých soudů je přínosem této práce její aktuálnost. Třetím důvodem, proč jsem jako téma své rigorózní práce zvolil právě téma postavení členů představenstva akciové společnosti, je má osobní zkušenost z praxe advokátního koncipienta. Řada praktických otázek týkajících se postavení členů představenstva v akciové 5

7 společnosti nebyla doposud v českém právu uspokojivě vyřešena (ať jiţ na zákonné úrovni, nebo na úrovni výkladu v rámci soudních rozhodnutí) a jejich řešení je nastíněno pouze v rámci akademické debaty, mnohé otázky pak zůstávají opomenuty zcela. Praxe však tyto otázky řešit musí a inspiraci čerpá zpravidla v zahraniční úpravě, zdrojem často bývá ustálená a lety prověřená judikatura německy hovořících zemí. Práce komplexně zpracovává zákonnou úpravu platnou a účinnou ke dni Kde je to účelné, nabízí se srovnání s rakouskou či německou úpravou a s úpravou nového občanského zákoníku 1, resp. zákona o obchodních korporacích 2, které mají nabýt účinnosti ke dni V práci se zaměřuji na otázky, které jsou z praktického hlediska zásadní pro vystupování člena představenstva v rámci akciové společnosti. Vycházím přitom z běţné akciové společnosti, práce se obecně nevěnuje akciovým společnostem s kótovanými akciemi, ani specifickým akciovým společnostem, které se řídí jinými předpisy (např. banky, investiční fondy apod.), i kdyţ řada závěrů této práce bude moci být vztaţena (s určitými modifikacemi) i na tyto subjekty. V prvé řadě se věnuji otázce volby člena představenstva, vzniku jeho formálního vztahu ke společnosti, vymezení tohoto vztahu z hlediska jeho obsahu a způsobům jeho zániku. V této části je rovněţ pojednáno o smlouvě o výkonu funkce, jejím schvalování a moţnostech jejího obsahu. Pozornost je dále věnována působnosti členů představenstva: způsobu tvorby vůle společnosti (obchodnímu vedení) a způsobu realizace této vůle navenek (jednatelskému oprávnění), které je vymezeno vůči jednání v zastoupení (práce se věnuje zákonnému zastoupení z titulu pověření činností při provozování podniku). Otázky působnosti členů představenstva mají přesah do problematiky pracovního práva v případě souběhu výkonu funkce člena představenstva s pracovněprávním vztahem k téţe společnosti. Problém představuje především střet jednatelského oprávnění z titulu funkce člena představenstva a zákonného zmocnění zaměstnance k zastupování společnosti. Této problematice je věnována samostatná kapitola, zkoumány jsou především soukromoprávní důsledky; veřejnoprávní stránka je zpracována pouze okrajově. Zastřešujícím tématem práce je kapitola pojednávající o odpovědnosti členů představenstva. Téma je konkretizováno na nejčastější případ, totiţ odpovědnost členů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], dále také jen NOZ nebo nový občanský zákoník. 2 Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], dále také jen ZOK nebo zákon o obchodních korporacích. 6

8 představenstva vůči společnosti za škodu způsobenou porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. V rámci této kapitoly se věnuji pravidlu podnikatelského úsudku, a to v úpravě rakouské a české dle nového zákona o obchodních korporacích, která částečně vychází z úpravy německé. Při tvorbě této práce jsem pouţíval především české, rakouské a německé zdroje, a to odbornou literaturu (monografie a články z odborných periodik) a judikaturu. Většina práce byla zpracována na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, v knihovně Institutu pro soukromé právo Právnické fakulty Vídeňské univerzity a v prostorách rakouské národní knihovny ve Vídni. Pouţité metody práce jsou metoda analyticko-syntetická, metoda srovnávací a metoda analogická. 7

9 2. Vznik, zánik a trvání funkce člena představenstva v rámci akciové společnosti V rámci této kapitoly přiblíţím a popíšu základní vymezení vztahu člena představenstva k akciové společnosti. V jednotlivých podkapitolách se věnuji poţadavkům, které jsou kladeny na osoby, které se chtějí stát členem představenstva akciové společnosti, způsobu vzniku funkce a ustanovení do funkce, způsobům zániku funkce člena představenstva. V poslední podkapitole se věnuji fakultativně uzavírané smlouvě o výkonu funkce a jejímu obsahu Požadavky na výkon funkce Základní rámec poţadavků pro výkon funkce člena představenstva je určen v 194 odst. 7 obchodního zákoníku 3. Předně, členem představenstva můţe být pouze fyzická osoba (tomu ostatně odpovídá i to, ţe obchodní zákoník povaţuje závazek k výkonu funkce statutárního orgánu za závazek osobní povahy, viz 66 odst. 2 ObZ). 4 Zatímco občanský zákoník spojuje plnou způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti s okamţikem zletilosti 5, pro výkon funkce statutárního orgánu akciové společnosti obchodní zákoník výslovně poţaduje nejen plnou způsobilost k právním úkonům, ale rovněţ dosaţení věku 18 let. Podmínkou pro výkon funkce člena představenstva akciové společnosti je bezúhonnost ve smyslu zákona o ţivnostenském podnikání. Ten obsahuje v 6 odst. 2 negativní definici tohoto pojmu: za bezúhonnou se nepovaţuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliţe byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který ţádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. 6 3 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], dále také jen ObZ nebo obchodní zákoník. 4 Jistou výjimku v tomto ohledu stanoví ustanovení 194 odst. 2 ObZ ve spojení s 71 odst. 2 ObZ coby lex specialis k 194 odst. 7 ObZ, který umoţňuje, aby členem představenstva byl jmenován akcionář, který je právnickou osobou. Takováto právnická osoba pak musí určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem tuto funkci vykonávat. 5 8 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], dále také jen OZ nebo občanský zákoník. 6 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 8

10 I další poţadavek specifikovaný obchodním zákoníkem odkazuje na zákon o ţivnostenském podnikání, a sice poţadavek, aby u osoby, která má být členem představenstva, nenastala skutečnost, jeţ je tzv. překáţkou provozování ţivnosti podle uvedeného zákona. Tyto překáţky jsou uvedeny v 8 zákona o ţivnostenském podnikání. Členem představenstva akciové společnosti tak nemůţe být osoba, na jejíţ majetek byl prohlášen konkurs, a to ode dne prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněţení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle insolvenčního zákona 7, resp. ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování podniku. Tato překáţka odpadne právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu, kromě případu, kdy dojde ke zrušení konkursu proto, ţe majetek dluţníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. V takovém případě překáţka trvá po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu. Členem představenstva nemůţe být ani osoba, vůči které byl podán insolvenční návrh, který byl zamítnut proto, ţe majetek takového dluţníka by nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení; tato překáţka trvá po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu. Obě shora uvedené překáţky, které mohou trvat aţ po dobu tří let, mohou být prominuty ţivnostenským úřadem, jestliţe dluţník prokáţe, ţe u něho jsou splněny předpoklady pro řádné plnění povinností při podnikání a pro řádné plnění finančních závazků. 8 Ţivnost dle 8 odst. 5 nemůţe provozovat ani fyzická osoba, které byl soudem nebo správním orgánem uloţen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování ţivnosti. Mám za to, ţe aplikace tohoto ustanovení na členy statutárních orgánů je velice přísné a do určité míry postrádající logiku. Vzato do důsledku, členem představenstva nemůţe být fyzická osoba, které byl uloţen zákaz činnosti např. v oboru překladatelská a tlumočnická činnost nebo oboru fotografické sluţby. Tento problém, který je v praxi často kritizován, neodstraňuje ani nová úprava zákona o obchodních korporacích, neboť (obdobně jako současný obchodní zákoník) uvádí v 46 odst. 1, ţe členem orgánu obchodní korporace nemůţe být také ten, u koho nastala skutečnost, která je překáţkou provozování ţivnosti. 7 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 8 8 odst. 2 in fine zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. 9

11 Specifickou skupinu překáţek pro výkon funkce člena představenstva akciové společnosti tvoří překáţky uvedené v 38l ObZ. Tyto překáţky nemají absolutní povahu a v některých případech se k nim vůbec nepřihlédne. Dle uvedeného ustanovení nemůţe být členem představenstva akciové společnosti ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíţ majetek byl prohlášen konkurs. Totéţ platí, byl-li insolvenční návrh podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku. 9 Tato překáţka výkonu funkce člena představenstva působí vůči tomu, kdo vykonával funkci statutárního orgánu, člena statutárního nebo jiného orgánu v právnické osobě alespoň jeden rok před podáním insolvenčního návrhu na její majetek, případně před vznikem povinnosti této právnické osoby podat insolvenční návrh na její majetek. Trvá po dobu tří let ode dne (i) právní moci usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, ţe majetek dluţníka je zcela nepostačující, resp. ode dne (ii) usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku. Za zcela zásadní povaţuji ustanovení 38l odst. 5 ObZ. Dle tohoto ustanovení totiţ uvedená překáţka zcela odpadá, jsou li kumulativně splněny dvě podmínky: (i) osoba, na jejíţ straně se vyskytuje, byla zvolena nebo jmenována do funkce se souhlasem dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady a (ii) příslušný orgán (tedy valná hromada nebo dozorčí rada) byl při volbě nebo jmenování takové osoby do funkce na existenci této překáţky upozorněn. Toto ustanovení sice dostatečně chrání společnost před jmenováním takového člena statutárního orgánu, který má za sebou neúspěšnou kariéru a který se evidentně neosvědčil, na druhou stranu ponechává na uváţení příslušného orgánu, zda takové osobě umoţní ve své společnosti vykonávat zodpovědnou funkci. Mám za to, ţe při rozhodování dozorčí rady o jmenování takové osoby do funkce člena představenstva (tedy v rámci tzv. německého modelu uspořádání akciové společnosti) bude velkou roli hrát odpovědnost členů dozorčí rady za výkon své působnosti s péčí řádného hospodáře (viz 200 odst. 3 ObZ stanovící obdobnou aplikaci ustanovení 194 odst. 5 ObZ). Naopak při rozhodování valné hromady se tato odpovědnost neuplatní. Domnívám se, ţe zákonodárce u tohoto ustanovení dostatečně nezohlednil zájmy věřitelů. Dle mé osobní zkušenosti dochází k masivnímu zneuţívání uvedeného ustanovení (především u společností s ručením omezeným) a ve společnostech figurují často lidé, kteří by s ohledem na své podnikatelské neúspěchy zřejmě vůbec podnikat neměli. V tomto ohledu uvedené ustanovení nechrání dostatečně (budoucí) věřitele společností, ve kterých takové osoby vykonávají (budou 9 38l odst. 1 ObZ. 10

12 vykonávat) funkci statutárního orgánu. Z tohoto pohledu povaţuji novou úpravu zákona o obchodních korporacích za jednoznačný krok správným směrem, neboť nová úprava zavádí institut diskvalifikace člena statutárního orgánu, tedy absolutního zákazu výkonu funkce, a to na dobu tří, resp. při nerespektování diskvalifikace aţ deseti let. O diskvalifikaci bude rozhodovat výlučně soud postupem dle 63 a násl. ZOK, důvody pro diskvalifikaci jsou především přivedení obchodní korporace do úpadku, resp. přispění ke sníţení majetkové podstaty obchodní korporace a k poškození jejich věřitelů po zahájení inslovenčního řízení, a dále opakované závaţné porušování péče řádného hospodáře, příp. jiné péče v posledních třech letech. Další podmínky pro výkon funkce člena představenstva některých specifických akciových společností jsou upraveny v samostatných zákonech. Jedná se především o banky 10, penzijní fondy 11, investiční společnosti a investiční fondy 12, obchodníky s cennými papíry 13 apod. Ve své práci se zaměřuji na postavení členů představenstva ve standardní akciové společnosti a pojednání o těchto specifických společnostech by přesahovalo její rámec. Osoba, která nesplňuje shora uvedené poţadavky na výkon funkce, nebo na jejíţ straně je dána některá ze shora uvedených překáţek výkonu funkce, se nestane členem představenstva, ani pokud o tom příslušný orgán rozhodne. Takové rozhodnutí je rozhodnutím nicotným a nemá ţádné právní účinky. Z praktického hlediska proto není potřeba domáhat se prohlášení takového usnesení valné hromady za neplatné, neboť o tom, ţe jeho účinky nenastaly, můţe soud kdykoliv rozhodnout jako o předběţné otázce, popřípadě, při splnění zákonem stanovených podmínek, k ţalobě podle 80 písm. c) OSŘ Přestane-li člen představenstva splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce člena představenstva stanovené obchodním zákoníkem nebo zvláštním právním předpisem, jeho funkce tím zásadně zaniká. 16 V případě, ţe dojde k zániku funkcí členů představenstva akciové společnosti, je povinností rejstříkového soudu tuto změnu zapsat do obchodního 10 Ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 11 Ve smyslu zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 12 Ve smyslu zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 13 Ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 14 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], dále také jen OSŘ nebo občanský soudní řád. 15 ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S odst. 7 ObZ. 11

13 rejstříku, i přesto, ţe členové představenstva nebyli ve svých funkcích nahrazeni. 17 Obchodní zákoník však chrání dobrou víru třetích osob vstupujících do jednání s členem představenstva, jehoţ funkce takto zanikla (tato otázka bude aktuální především v případě, kdy člen představenstva bude stále zapsán v obchodním rejstříku). Člen představenstva akciové společnosti musí být zapsán do obchodního rejstříku. Dle ustanovení 35 písm. f) ObZ se do obchodního rejstříku zapisuje jméno a bydliště člena představenstva, s uvedením způsobu, jak jménem akciové společnosti jedná, a den vzniku a zániku jeho funkce. Zápis do obchodního rejstříku je deklaratorní. 17 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 7 Cmo 271/2000. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], uveřejněné ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod číslem 16/

14 2.2. Vznik funkce člena představenstva Vztah mezi obchodní společností a členem představenstva je vztahem absolutně obchodní povahy 18, který se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud jiné určení práv a povinností nevyplývá ze zákona nebo ze smlouvy o výkonu funkce. 19 Aplikace ochrany slabší strany dle 262 odst. 4 ObZ je vůči členu představenstva vyloučena. 20 Funkční období jednotlivých členů představenstva určují stanovy a nesmí přesáhnout pět let 21, obchodní zákoník však neomezuje moţnost jejich opětovného zvolení Volba První členové představenstva akciové společnosti jsou voleni na ustavující valné hromadě 22, resp. v případě zaloţení akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií jsou první členové představenstva stanoveni v zakladatelské smlouvě či listině. 23 Další členové představenstva jsou pak voleni valnou hromadou v souladu s 194 odst. 1 ObZ (k moţnosti delegace této pravomoci na dozorčí radu viz níţe). Valná hromada volí členy představenstva prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, nepoţadují-li stanovy nebo zákon 24 vyšší počet hlasů. Z 180 ObZ lze odvodit, ţe právo navrhovat volbu nebo odvolání členů představenstva má kaţdý akcionář přítomný na valné hromadě, pokud je volba nebo odvolání na pořadu jednání valné hromady. Toto právo akcionářů nelze omezit (například ustanovením stanov o tom, ţe toto právo mají pouze někteří konkrétní akcionáři, nebo například jen akcionáři s určitým druhem akcií), takové omezení by bylo neplatné. Vedle akcionářů má právo navrhovat volbu nebo odvolání členů představenstva z povahy věci také ten, kdo svolává valnou hromadu. Stanovy mohou určit, ţe namísto valné hromady volí a odvolává členy představenstva dozorčí rada, a to způsobem uvedeným ve stanovách. Na postup při volbě členů odst. 3 písm. f) ObZ odst. 2 ObZ. 20 POKORNÁ, Jarmila. Ochrana nepodnikatele a členové orgánů obchodních společností. Právní fórum. 2009, ročník 6, č. 3, s ISSN S odst. 1 ObZ. Ne vţdy však byla úprava délky funkčního období členů představenstva takto jednoznačná před účinností novely č. 370/2000 Sb. zněla poslední věta uvedeného ustanovení takto: Funkční období představenstva nesmí přesáhnout pět let a nebylo jasné, zda se uvedené pětileté období vztahuje na představenstvo jako celek, či zda tato doba běţí kaţdému členu představenstva samostatně odst. 1 písm. c) ObZ odst. 3 ObZ ve spojení s 171 odst. 1 písm. c) ObZ. 24 V 38l obchodní zákoník stanoví poţadavek dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě pro volbu člena představenstva, u kterého je překáţka dle 38 odst. 1 (viz kapitola 2.1.). 13

15 představenstva se pouţijí obdobně ustanovení stanov upravující jednání dozorčí rady. Dozorčí rada volí členy představenstva prostou většinou hlasů všech svých členů, nepoţadují-li stanovy nebo zákon 25 vyšší počet hlasů. Jak uvádí J. Dědič, právo volit a odvolávat členy představenstva má buď výhradně valná hromada, nebo dozorčí rada, a není moţné tyto způsoby volby členů představenstva kombinovat (např. tak, ţe členy představenstva v době mezi valnými hromadami volí a odvolává dozorčí rada, nebo tak, ţe část členů představenstva je voleno dozorčí radou a část valnou hromadou). 26 Rovněţ není přípustné, aby jeden orgán členy představenstva pouze volil a druhý pouze odvolával. 27 V některých případech zákon můţe vyloučit moţnost volit a odvolávat členy představenstva dozorčí radou, nebo valnou hromadou. 28 Jak vyplývá z druhé věty ustanovení 194 odst. 1 ObZ, je poţadavek určení způsobu volby a odvolávání členů představenstva dozorčí radou povinnou součástí stanov. Tento způsob volby představuje podle J. Dědiče především určení, kdo a jakým způsobem navrhuje volbu nebo odvolání členů představenstva, neboť pravidla rozhodování dozorčí rady jsou upravena v 201 odst. 3 ObZ poměrně kogentně. 29 Pod určení způsobu volby dále spadají např. otázky, zda je potřeba pro volbu člena představenstva dosáhnout určité kvalifikované většiny či např. zda bude volba tajná či veřejná 30, nebo také jak se budou plnit informační povinnosti kandidáta na člena představenstva (zejména oznámení, zda splňuje nebo nesplňuje podmínky výkonu funkce uvedené v 38l ObZ) 31. Je otázkou, zda je moţné v rámci uvedeného určení způsobu volby (na rozdíl od situace, kdy členy představenstva volí valná hromada) omezit okruh osob, které jsou oprávněny navrhovat volbu nebo odvolání členů představenstva. I. Štenglová má za to, ţe obchodní zákoník nepřipouští jakýmkoliv způsobem valnou hromadu při volbě členů představenstva omezovat, a nelze tedy zaloţit ve stanovách právo některých akcionářů či skupin akcionářů obsazovat (tj. navrhovat osoby, které mají být voleny) některá místa členů představenstva. Shodné se přitom uplatní 25 Obchodní zákoník v 38l stanoví poţadavek dvou třetin hlasů všech členů dozorčí rady pro volbu člena představenstva, u kterého je překáţka dle 38 odst. 1 (viz kapitola 2.1.). 26 DĚDIČ, Jan a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Díl III. Praha : POLYGON, s. ISBN S ŘEHÁČEK, Oldřich. Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S Tak 11 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, stanoví: Burzovní komora je statutárním a řídícím orgánem burzy [...] členové burzovní komory jsou ze dvou třetin voleni a odvoláváni valnou hromadou a z jedné třetiny jmenováni a odvoláváni příslušným orgánem státní správy ; naopak 13 odst. 1 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, stanoví: Předsedu a další členy představenstva akciové společnosti České dráhy volí a odvolává její dozorčí rada.. 29 DĚDIČ, Jan a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Díl III. Praha : POLYGON, s. ISBN S ŘEHÁČEK, Oldřich. Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S POKORNÁ, Jarmila, KOVAŘÍK, Zdeněk, ČÁP, Zdeněk a kol. Obchodní zákoník. Komentář. I. díl. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., s. ISBN: S

16 v případě, ţe členy představenstva volí dozorčí rada. 32 Dostává se tak do částečného rozporu s Dědičem, který, jak je uvedeno výše, připouští moţnost omezení akcionářů obsazovat členy představenstva, nicméně upozorňuje na 155 odst. 7 ObZ, který stanoví pravidlo, ţe s akciemi téhoţ druhu musejí být spojena stejná práva. Oprávnění navrhovat volbu nebo odvolání členů představenstva by tak bylo moţno přiznat pouze akcionářům určitého druhu akcií, nebylo by však moţné, aby je měli jen určití akcionáři určitého druhu akcií. 33 Jak upozorňuje O. Řeháček, jestliţe by odchylné určení toho, kdo a jakým způsobem navrhuje volbu nebo odvolání členů představenstva moţné nebylo, ztrácelo by ustanovení zákona, umoţňující stanovení způsobu volby a odvolání členů představenstva, hlubšího odůvodnění. 34 Vztah člena představenstva ke společnosti vzniká výhradně z projevu vůle obou stran. Obchodní společnost musí zamýšlenému novému členu představenstva uvedenou funkci nabídnout, ten ji musí akceptovat. Osoba se stane členem představenstva jiţ okamţikem, kdy jsou splněny všechny poţadavky pro výkon uvedené funkce a dojde k volbě této osoby a její akceptaci. Zápis do obchodního rejstříku není podmínkou vzniku funkce. Podmínkou pro vznik funkce je formální rozhodnutí příslušného orgánu akciové společnosti (valné hromady nebo dozorčí rady) o volbě uvedené osoby do funkce člena představenstva. Rozhodnutí valné hromady o volbě členů představenstva nemusí být vyhotoveno ve formě notářského zápisu. 35 Zákon výslovně neupravuje způsob akceptace ustanovení do funkce, ani nestanoví pro tento úkon ţádnou specifickou formu. Souhlas se svou volbou můţe člen představenstva učinit předem, ale i teprve následně po té, co byl příslušným orgánem zvolen. V praxi bývá souhlas udělen zpravidla v konkludentní podobě a vyvozuje se např. z procesních úkonů ustanoveného statutárního orgánu, kdy např. spolu s ostatními členy statutárního orgánu podává návrh na prvozápis zaloţené obchodní společnosti do obchodního rejstříku, resp. později návrh na zápis změn v tomto orgánu, nebo z toho, jak se daná osoba chová např. sjednává nájemní smlouvu pro budoucí prostory sídla či provozovny, vybírá budoucí zaměstnance a pod ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S DĚDIČ, Jan a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Díl III. Praha : POLYGON, s. ISBN S ŘEHÁČEK, Oldřich. Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S odst. 1 písm. d) ve spojení s (a contrario) 186 odst. 6 ObZ. 36 ZÁDĚRA, Filip. Některé aspekty právní úpravy vztahu statutárního orgánu k obchodní společnosti a smlouva o výkonu funkce. Právní rádce. 2011, ročník 19, č. 8, s ISSN S

17 Jmenování člena představenstva soudem Obchodní zákoník pamatuje na situaci, kdy člen představenstva zemře, odstoupí z funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období v takovém případě musí dle ustanovení 194 odst. 2 valná hromada (případně dozorčí rada) zvolit nového člena představenstva do tří měsíců. Pokud by z tohoto důvodu nebylo představenstvo schopno plnit své funkce, jmenuje chybějící členy (člena) představenstva soud na návrh osoby, jeţ na tom osvědčí právní zájem, a to na dobu, neţ budou zvoleni noví členové (člen) příslušným orgánem společnosti, jinak můţe soud i bez návrhu zrušit společnost a nařídit její likvidaci. Ke jmenování člena představenstva soudem při splnění shora uvedených podmínek je zásadně nezbytný jeho souhlas (viz poslední odstavec kapitoly ). Výjimku z tohoto pravidla představuje odkaz na ustanovení 71 odst. 2 věty druhé aţ páté: soud můţe jmenovat novým členem představenstva i bez jeho souhlasu některého z akcionářů společnosti, přičemţ takto jmenovaný akcionář se nemůţe vzdát své funkce. 37 Můţe však poţádat soud o odvolání ze své funkce, nelze-li po něm spravedlivě poţadovat, aby ji vykonával. Jak dovozuje I. Štenglová, soud by měl podle konkrétních okolností zkoumat, zda výkon funkce člena představenstva po takové osobě můţe být spravedlivě poţadován jiţ při jmenování této osoby členem představenstva, a nikoliv aţ následně při jeho ţádosti o odvolání z funkce. 38 Co se odměňování členů představenstva jmenovaných soudem týče, pouţije se přiměřeně ustanovení 71 odst. 6 ObZ upravující odměňování likvidátora. Odměnu člena představenstva, který byl jmenován soudem dle 194 odst. 2 ObZ, určuje soud. Pokud však byl členem představenstva jmenován akcionář postupem dle 71 odst. 2 ObZ, odměna mu nenáleţí. Pokud není moţné jmenovat člena představenstva s jeho souhlasem, ani není moţné jmenovat členem představenstva některého z akcionářů společnosti, jmenuje soud členem představenstva některou z osob zapsaných v seznamu insolvenčních správců nebo fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců a se svým ustanovením souhlasí Jedná se tak o určité prolomení zásady zakotvené v Listině základních práv a svobod v čl. 9 odst. 1, totiţ Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. Obchodní zákoník však stanoví podmínky, za kterých se můţe jmenovaný člen své funkce zprostit, viz dále v textu. 38 ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S odst. 2 ObZ ve spojení s 71 odst. 7 ObZ. 16

18 Kooptace člena představenstva Specifickým vznikem funkce člena představenstva můţe být tzv. kooptace předpokládaná v ustanovení 194 odst. 2 stanovy mohou určit, ţe představenstvo, jehoţ počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, můţe jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Tento postup bude praktický zejména ve společnostech s velkým počtem akcionářů, kde je svolání valné hromady poměrně náročnou a nákladnou záleţitostí a svolávat valnou hromadu jen k volbě člena představenstva by nebylo ekonomické. Jak judikoval Nejvyšší soud, účast kooptovaného člena představenstva akciové společnosti v tomto orgánu končí nejpozději dnem, kdy se konala (měla konat) nejbliţší valná hromada akciové společnosti. 40 Vzhledem k tomu, ţe obchodní zákoník stanoví povinnost svolat valnou hromadu nejméně jednou ročně, je zřejmé, ţe funkce kooptovaného člena představenstva můţe trvat nejdéle jeden rok. Pokud nejbliţší valná hromada potvrdí rozhodnutí o kooptaci člena představenstva, má toto rozhodnutí stejné důsledky jako volba nového člena představenstva, a to s účinky ex tunc (při účincích ex nunc by byl kooptovaný člen představenstva oproti ostatním členům představenstva neodůvodněně zvýhodněn a jeho funkční období by nadto mohlo být delší, neţ je nejdelší přípustné). 41 Zákon o obchodních korporacích nově sice zavádí v 444 odst. 1 pravidlo, ţe doba výkonu funkce náhradního člena představenstva se nezapočítává do doby výkonu funkce člena představenstva, neurčují-li stanovy nic jiného, nicméně toto pravidlo je vyváţeno větší mírou dispozice s délkou funkčního období, které je ze zákona dle 439 odst. 3 pouze jednoleté a je na společnosti, zda tuto lhůtu prodlouţí ve stanovách, či dokonce ve smlouvě o výkonu funkce, která má před stanovami v tomto ohledu přednost. 40 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 3718/2009. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 41 DĚDIČ, Jan, ŠTENGLOVÁ, Ivana, ČECH, Petr, KŘÍŢ, Radim. Akciové společnosti. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S

19 2.3. Zánik funkce člena představenstva Funkce člena představenstva můţe zaniknout jednostranným projevem vůle člena představenstva (odstoupení z funkce), jednostranným projevem vůle (orgánu) společnosti (jednak komisivně, tj. odvoláním z funkce, volbou nového člena představenstva, nebo omisivně, tj. nepotvrzením kooptovaného člena představenstva), nebo na základě právní skutečnosti (smrtí, zánikem akciové společnosti, skončením funkčního období, ztrátou zákonných předpokladů pro výkon funkce člena představenstva) Odstoupení Pro odstoupení člena představenstva z jeho funkce je potřeba vycházet z obecného ustanovení 66 odst. 1 ObZ o odstoupení členů statutárních či jiných kolektivních orgánů obchodní společnosti, neboť speciální úpravu pro členy představenstva obchodní zákoník neobsahuje. Uvedené ustanovení je výrazem dobrovolnosti výkonu funkce člena představenstva zakotvené jiţ v základní listině práv a svobod v čl. 9 odst. 1, totiţ Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. Odstoupení je svou povahou jednostranný právní úkon, adresovaný buď orgánu, který daného člena představenstva zvolil (valná hromada či dozorčí rada), nebo orgánu, jehoţ je členem (představenstvo); není tedy potřeba, aby odstoupení z funkce člena představenstva bylo adresátem akceptováno, postačí, kdyţ je mu řádně oznámeno. To lze provést buď na zasedání příslušného orgánu, nebo před jeho konáním. Určitý problém můţe představovat otázka, komu konkrétně adresovat uvedený právní úkon (zejména v případě oznámení odstoupení valné hromadě před jejím zasedáním). Jak judikoval Nejvyšší soud, je odstoupení z funkce člena orgánu společnosti v souladu s ustanovením 66 odst. 1 ObZ oznámeno orgánu společnosti i tehdy, je-li oznámení doručeno v písemné formě společnosti, o jejíţ orgán jde. Předáním oznámení o odstoupení z funkce předsedovi představenstva akciové společnosti je odstoupení doručeno společnosti. 42 Pokud je příslušnému orgánu oznámeno odstoupení předem, skončí výkon funkce dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat 43 orgán, který příslušného člena představenstva 42 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 2863/2008. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 43 Dle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 7 Cmo 672/98. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] dnem, kdy valná hromada měla projednat" rezignaci jednatele společnosti s ručením omezeným na tuto funkci, je nutné rozumět nejenom případ, kdy se valná hromada sešla v usnášeníschopném stavu, leč odstoupení jednatele z funkce na ní nebylo projednáno, nýbrž i případ, kdy se valná hromada nesejde, tedy v určený čas a na určené místo se nedostaví společníci mající dostatečný počet hlasů pro to, aby valná hromada byla usnášeníschopná.[...] Zánik funkce [...] může nastat pouze v případě, že odstoupení z funkce [...] projednala nebo měla projednat (i když nebyla usnášeníschopná) 18

20 zvolil, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy, ţe postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehoţ je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbliţším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděl. Pokud člen představenstva oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán společnosti na její ţádost jiný okamţik zániku funkce. Uvedená lhůta dvou měsíců chrání společnost před tím, aby člen představenstva ukončil svou funkci tzv. den ze dne, nicméně pokud se obě strany dohodnou, lze uvedenou dobu zkrátit i prodlouţit dle potřeby. V případě, ţe dojde k volbě nového člena v průběhu této doby, dojde k okamţitému ukončení funkce člena představenstva (viz dále). V případě, ţe společnost má pouze jediného akcionáře, který vykonává působnost valné hromady, judikoval Nejvyšší soud, ţe v případě, kdy jednatel společnosti s ručením omezeným (člen představenstva akciové společnosti) s jediným společníkem odstoupí z funkce, končí výkon jeho funkce uplynutím dvou měsíců ode dne dojití oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, pakliţe jediný společník neschválil na ţádost jednatele jiný okamţik zániku funkce Odvolání Valná hromada (případně dozorčí rada, je-li na ni tato pravomoc přenesena stanovami) můţe člena představenstva z jeho funkce odvolat. Člena představenstva odvolává vţdy ten orgán, který členy představenstva rovněţ volí (viz kapitola ), od této zásady se nelze odchýlit. Valná hromada rozhoduje o odvolání člena představenstva prostou většinou hlasů všech přítomných akcionářů, dozorčí rada prostou většinou všech svých členů; stanovy mohou stanovit v obou případech vyšší potřebné kvórum. Příslušný orgán můţe člena představenstva odvolat z jakéhokoliv důvodu, nebo i bez uvedení jakéhokoliv důvodu. V této souvislosti vyvstává problém, zda je toto právo omezitelné co do rozsahu odvolacích důvodů. Souhlasím s názorem T. Dvořáka, ţe ujednání ve stanovách nebo ve smlouvě o výkonu funkce, podle něhoţ je společnost povinna ponechat určitou osobu ve funkci po určitou dobu anebo ţe tato osoba nesmí být odvolána anebo ţe ji lze odvolat pouze z určitých důvodů, je neplatné pro zjevný rozpor se zákonem. Účelem zákona je právě umoţnění opaku, totiţ moţnost kteréhokoliv člena představenstva kdykoliv řádně svolaná valná hromada. Tento závěr lze bez dalšího pouţít i pro odstoupení člena představenstva akciové společnosti. 19

21 omezit. 46 Někteří autoři naopak určitý prostor pro omezení odvolacích důvodů uznávají. Např. J. odvolat z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu. 44 Upozorňuje rovněţ na rozhodnutí Nejvyššího soudu, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, ţe v případě, kdy ustanovení 125 odst. 1 písm. f) ObZ (v případě akciové společnosti obdobně 187 odst. 1 písm. d) pozn. autora) upravuje obecnou moţnost odvolání jednatele valnou hromadou, nemůţe společenská smlouva upravit jeho odvolání v rozporu s tímto kogentním ustanovením zákona. 45 O. Řeháček v této souvislosti uvádí, ţe valná hromada (dozorčí rada) není a nemůţe být ţádným způsobem omezena, pokud jde o důvody odvolání, připouští však určité omezení valné hromady (dozorčí rady) stanovením vyššího kvóra ve stanovách. Rovněţ I. Štenglová zastává názor, ţe právo valné hromady odvolat členy představenstva, které zvolila, nelze ve stanovách Dědič má za to, ţe ve stanovách či ve smlouvě o výkonu funkce lze ujednat určité důvody pro odvolání z funkce nebo sjednat pro odvolání bez uvedení důvodů určitou formu odškodnění, a to i v penězích. 47 Shodný názor zastává také např. J. Pokorná. 48 S tímto závěrem nesouhlasím. Smlouva o výkonu funkce upravuje pouze určitá práva a povinnosti mezi společností a členem představenstva, podmínkou pro její účinnost je vznik funkce člena představenstva. Sama o sobě nemůţe nahradit proces volby člena představenstva příslušným orgánem, ten je upraven kogentně obchodním zákoníkem. Ve smyslu uvedeného je pak nutno přistupovat rovněţ k otázce ukončení funkce člena představenstva. Domnívám se, ţe smlouva o výkonu funkce můţe upravovat toliko moţnost ukončení této smlouvy (např. vypovězení nebo odstoupení), přičemţ důsledkem bude následná přiměřená aplikace ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě mandátní na vztah mezi členem představenstva a společností ve smyslu 66 odst. 2 ObZ, bude-li trvat. Důsledkem ukončení smlouvy výkonu funkce nemůţe být ukončení funkce člena představenstva ve společnosti. Případné ukončení funkce člena představenstva se řídí obecnou úpravou obchodního zákoníku, přičemţ systematicky vzato, část druhá obchodního zákoníku je svou povahou zásadně kogentní, moţnost omezení důvodů pro odvolání člena představenstva výslovně neumoţňuje. K otázce finančního odškodnění 44 DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vydání. Praha : ASPI, s. ISBN S Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 968/2000. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 46 ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S DĚDIČ, Jan a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Díl III. Praha : POLYGON, s. ISBN S POKORNÁ, Jarmila, KOVAŘÍK, Zdeněk, ČÁP, Zdeněk a kol. Obchodní zákoník. Komentář. I. díl. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., s. ISBN: S

22 člena představenstva v případě jeho odvolání se domnívám, ţe takové ujednání ve smlouvě o výkonu funkce by bylo rovněţ neplatné. Odvolání člena představenstva je právem valné hromady (dozorčí rady), toto právo je (ve světle shora uvedeného) neomezené a neomezitelné. Společnost by tedy byla fakticky sankcionována za to, ţe její orgán vyuţil svého zákonného práva odvolat člena představenstva. Pokud by mělo uvedené odškodnění představovat náhradu škody, musela by smlouva o výkonu funkce obsahovat závazek společnosti neodvolat příslušného člena představenstva; pokud by jej neobsahovala, nedošlo by odvoláním člena představenstva k porušení povinnosti, coţ je jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu. V úvahu by přicházela rovněţ kvalifikace odškodnění jako smluvní pokuty. Jak ovšem judikoval Nejvyšší soud, smluvní pokuta je peněţitá částka, kterou je dluţník povinen zaplatit věřiteli v případě, ţe nesplní svou smluvní povinnost, a to bez ohledu na to, zda porušením povinnosti vznikla věřiteli škoda. 49 Jak shora uvedeno, odvolání člena představenstva je výkonem práva, nikoliv porušení smluvní povinnosti, a proto rovněţ toto ustanovení by bylo nutno povaţovat za neplatné. Určitou diskuzi rovněţ vyvolává otázka, ve kterém okamţiku nastávají účinky odvolání člena představenstva. J. Pokorná má za to, ţe jiţ okamţikem, kdy bylo o jeho odvolání rozhodnuto. Má za to, ţe je potřeba odvolaného člena představenstva o jeho odvolání vyrozumět, pokud nebude svému odvolání osobně přítomen, a ţe vůči němu osobně nemůţe být odvolání účinné, pokud se o něm nedozví, okamţik zániku jeho funkce však nemůţe být na jeho vědomosti o odvolání závislý. Argumentuje mimo jiné tím, ţe pokud by odvolání bylo závislé na vědomosti odvolávaného člena představenstva, mohl by tento svoje odvolání nejrůznějším způsobem mařit. Okamţik odvolání se musí vázat jiţ na samotné rozhodnutí o odvolání, není totiţ moţné, aby člen představenstva setrvával ve své funkci i proti vůli akcionářů a tito jej vlastně museli trpět. Odvolání povaţuje za poslední prostředek obrany proti členu představenstva, který jedná proti zájmům společnosti. 50 Naproti tomu např. J. Dědič má za to, ţe odvolání je účinné aţ v okamţiku, kdy se odvolaný člen představenstva o svém odvolání dovědět mohl a měl. 51 V této otázce se přikláním k názoru J. Pokorné. Byť je z právně teoretického hlediska argumentace J. Dědiče přiléhavější, domnívám se, ţe v uvedeném případě je účelné přihlédnout spíše k praktickému hledisku fungování 49 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 33 Cdo 1216/2010. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 50 POKORNÁ, Jarmila. Zánik funkce člena představenstva akciové společnosti. Obchodní právo. 2003, ročník 12, č. 1, s ISSN S DĚDIČ, Jan a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Díl III. Praha : POLYGON, s. ISBN S

23 obchodních společností a mělo by být upřednostněno oprávnění akcionářů volně rozhodovat o vedení společnosti Volba nového člena představenstva Obchodní zákoník v 194 odst. 2, věta pátá uvádí: Funkce člena představenstva zaniká volbou nového člena představenstva, nejpozději však uplynutím tří měsíců od uplynutí jeho funkčního období. Odborná veřejnost se doposud neshodla na jednoznačném výkladu tohoto usnesení. Převládající názor na výklad uvedeného ustanovení, ke kterému se rovněţ přikláním, by se dal shrnout takto: volbou nového člena představenstva končí výkon funkce dosavadního člena představenstva pouze v případě, ţe skončilo jeho funkční období a od skončení funkčního období neuplynula ještě lhůta tří měsíců. Před uplynutím funkčního období člena představenstva nezaniká jeho funkce jmenováním nového člena představenstva. 52 Zákonodárce měl v úmyslu zabezpečit kontinuitu obsazení představenstva, proto stanovil pravidlo, ţe funkce člena představenstva ve společnosti končí uplynutím tří měsíců od uplynutí jeho funkčního období. Tyto tři měsíce slouţí společnosti k tomu, aby našla a zvolila nového člena představenstva. Pokud společnost zvolí člena nového představenstva coby náhradu za člena představenstva, kterému jiţ uplynulo jeho funkční období, není potřeba, aby funkce původního člena představenstva trvala celé tři měsíce, neboť nový člen představenstva jiţ můţe aktivně ve společnosti fungovat a dojde tak zachování kontinuity obsazení a řádného fungování představenstva. Tomuto závěru svědčí návaznost úpravy počátku i délky lhůt určujících jednak časový prostor k volbě nového člena představenstva. Pro vyloučení pochybností navrhuje J. Pokorná upřesnit dané ustanovení v tom smyslu, ţe funkce člena představenstva, jehož funkční období uplynulo, zaniká volbou nového člena představenstva. 53 T. Dvořák v této souvislosti upozorňuje, ţe z praktického hlediska je nutno vţdy pamatovat na určitost usnesení valné hromady (dozorčí rady) o volbě nového člena představenstva, aby bylo zřejmé, za kterého dosavadního člena (kterému uplynulo funkční období) je nový člen zvolen, jinak hrozí neplatnost volby pro neurčitost usnesení DĚDIČ, Jan a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Díl III. Praha : POLYGON, s. ISBN S POKORNÁ, Jarmila. Zánik funkce člena představenstva akciové společnosti. Obchodní právo. 2003, ročník 12, č. 1, s ISSN S DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2. vydání. Praha : ASPI, s. ISBN S

24 Opačný názor zastává I. Štenglová, která nelimituje tuto moţnost skončení funkce člena představenstva pouze na případ, kdy jiţ skončilo jeho funkční období, ale dovozuje pouţití univerzální, tedy i na členy představenstva, kterým funkční období doposud neuplynulo. Uvádí, ţe funkce člena představenstva zaniká volbou nového člena představenstva v případě, kdy bude zvolen plný počet členů nového představenstva, anebo jestliţe bude v usnesení valné hromady (dozorčí rady) výslovně uvedeno, za kterého dosavadního člena je nový člen volen. V takovém případě dojde k zániku funkce současného člena představenstva, i kdyţ jej daný orgán neodvolá. Z praktického hlediska však přesto doporučuje výslovné odvolání členů předchozího představenstva z funkce. 55 Volbou nového člena představenstva příslušným orgánem končí funkce člena představenstva jmenovaného soudem Nepotvrzení kooptovaného člena představenstva Jak je podrobněji rozvedeno v kapitole , stanovy mohou stanovit pravidlo, ţe v případě, ţe dojde ke sníţení počtu členů představenstva, mohou chybějící členy dočasně jmenovat ostatní členové představenstva coby tzv. náhradní členy, za podmínky, ţe počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu. Pokud nejbliţší valná hromada potvrdí rozhodnutí o kooptaci člena představenstva, má toto rozhodnutí stejné důsledky jako volba nového člena představenstva, a to s účinky ex tunc. Pokud k potvrzení valnou hromadou nedojde, končí účast kooptovaného člena představenstva akciové společnosti v tomto orgánu nejpozději dnem, kdy se konala (měla konat) nejbliţší valná hromada akciové společnosti Smrt člena představenstva, zánik akciové společnosti Funkce člena představenstva zaniká smrtí, není proto nutno člena představenstva z funkce odvolávat. Smrt fyzické osoby je právní událost, v jejímţ důsledku pozbývá tato osoba způsobilost mít práva a povinnosti (právní subjektivitu) 57, zároveň však můţe v jejím důsledku dojít k přechodu určitých práv a povinností na dědice. 55 ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN S Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 3718/2009. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] odst. 2 OZ. 23