Jaroslav Dufek, Bohumil Minařík

Transkript

1 STÁRNUTÍ POPULACE V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY PROCESS OF POPULATION AGEING IN CZECH REGIONS Jaroslav Dufek, Bohumil Minařík Abstract The paper deals with changes in the age structure of inhabitants of regions of the Czech Republic. The database of the analysis comes from 6 selected demographic indicators related to the ageing process in the period Based on the factor analysis, out of 6 indicators we chose ageing index, ratio of productive population and mean age. The aim of this contribution is to judge the situation related to the age level of the Czech regional population aimed at the analysis of regional age differences and time-related changes characteristic for their direction and intensity. It is an assessment of the age of regional population, judgment of the rapidity of ageing process and consequently the quantification of inter-regional differences and setting the order of regions from the age and ageing points of view. Keywords: regions of Czech Republic, age and process of population ageing, order of regions Klíčová slova: kraje České republiky, stáří a stárnutí populace, pořadí krajů Úvod Stárnutí populace je jedním z nepříznivých jevů demografického vývoje ve vyspělých státech. Projevuje se i v České republice a jejích regionech, ve kterých lze pozorovat větší či menší rozdíly jak v úrovni stáří populace, tak i v rychlosti jejího stárnutí. Cílem příspěvku je analyzovat uvedené jevy u souboru krajů České republiky, konkrétně kvantifikovat úroveň stáří v závěru roku 2002 a 2008, posoudit změny, ke kterým v průběhu oněch šesti let došlo a stanovit zpětně rychlost stárnutí populace. Na základě dosažených výsledků pak stanovit jak pro stáří, tak i pro stárnutí populací pořadí krajů. Materiál a metodika Výchozí číselný materiál pro analýzu byl převzat z webových stránek ČSÚ a uspořádán v Tab. 1 a Tab. 2. 1

2 Tab. 1: Věková struktura obyvatel krajů České republiky k Počet obyvatel z toho ové skupiny Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Tab. 2: Věková struktura obyvatel krajů České republiky k z toho ové skupiny Počet obyvatel Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Výchozí hodnoty o počtu obyvatel a jejich ové struktuře byly základem k výpočtu odvozených ukazatelů vhodných pro zvolený záměr, tj. pro hodnocení stáří a stárnutí regionálních populací. Z hlediska metodického přístupu byly použity některé statistické metody, které vedou k dosažení cílových výsledků práce. Výsledky práce Z ukazatelů bezprostředně souvisejících se stářím populace byly na základě faktorové analýzy (DUFEK, MINAŘÍK, 2008) vybrány index stáří, 15 64letých a. Pro oba hodnocené roky jsou uspořádány v Tab. 3. 2

3 Tab. 3: Ukazatele vybrané pro analýzu index stáří letých index stáří 15 64letých 1 Hlavní město Praha 123,4 71,06 41,5 130,01 72,00 41,6 2 Středočeský 91,5 70,25 39,5 95,57 70,84 40,0 3 Jihočeský 86,4 70,32 39,0 103,16 70,83 40,5 4 Plzeňský 94,6 70,41 39,7 110,09 70,94 40,8 5 Karlovarský 74,4 71,51 38,3 93,72 71,77 39,8 6 Ústecký 74,5 71,35 38,3 87,57 71,54 39,6 7 Liberecký 78,5 70,90 38,6 94,08 71,37 40,0 8 Královéhradecký 92,9 69,68 39,6 109,63 70,05 40,9 9 Pardubický 87,3 69,63 39,0 103,73 70,34 40,4 10 Vysočina 84,7 69,45 38,7 104,48 70,28 40,3 11 Jihomoravský 94,0 70,20 39,5 112,27 70,63 40,8 12 Olomoucký 86,7 70,45 39,0 107,07 70,74 40,5 13 Zlínský 88,4 70,27 39,0 110,78 70,56 40,7 14 Moravskoslezský 76,8 71,12 38,5 101,23 71,23 40,2 Je zřejmé, že v průběhu hodnoceného období došlo ke změnám hodnot uváděných tří ukazatelů. Index stáří se výrazně zvýšil a u většiny krajů přesáhl hodnotu 100 %, takže došlo ve ové struktuře k převaze počtu kategorie starých vůči kategorii mladých a to je nepříznivý jev. Mírné zvýšení se projevilo u produktivní generace, což lze hodnotit pozitivně. Zvýšil se i, přičemž příčinu ve zvýšení počtu kategorie starých lze chápat jako negativní, naproti tomu posun střední délky života do vyššího u jako pozitivní. Uvedené závěry potvrzují i vypočtené aritmetické průměry za celý soubor krajů ČR v Tab. 4. Z hlediska úrovně stáří tedy dochází k nepříznivému vývoji. Naproti tomu lze pozitivně hodnotit změny v mírách variace. U všech vybraných ukazatelů klesla jejich hodnota, což znamená, že dochází ke snižování disparity mezi kraji, takže můžeme mluvit o konvergenci, při níž se hodnoty regionálních ukazatelů během vývoje sbližují. To je mimo jiné i v zájmu regionální politiky. Tab. 4: Charakteristiky úrovně a variability Charakteristiky Index stáří Podíl Podíl Věkový Index stáří produkt. produkt. průměr populace populace Věkový průměr Aritmetický průměr 88,15 70,47 39,16 104,53 70,94 40,44 Směrodatná odchylka 12,30 0,64 0,82 10,45 0,58 0,52 Variační koeficient 0,14 0,01 0,02 0,10 0,01 0,01 Vzhledem k tomu, že ukazatele mají různé měrné jednotky a nejsou tedy slučitelné (často i v případech stejných měrných jednotek), jsou převedeny na bezrozměrné normované hodnoty o nulovém průměru a jednotkové variabilitě. Normované hodnoty vybraných ukazatelů jsou pro oba hodnocené roky obsaženy v Tab. 5. 3

4 Tab. 5: Normované hodnoty vybraných ukazatelů index stáří Normované hodnoty index stáří Hlavní město Praha 2,8659 0,9219 2,8537 2,4383 1,8276 2, Středočeský 0,2724-0,3437 0,4146-0,8574-0,1724-0, Jihočeský -0,1423-0,2344-0,1951-0,1311-0,1897 0, Plzeňský 0,5244-0,0938 0,6585 0,5321 0,0000 0, Karlovarský -1,1179 1,6250-1,0488-1,0344 1,4310-1, Ústecký -1,1098 1,3750-1,0488-1,6230 1,0345-1, Liberecký -0,7846 0,6719-0,6829-1,0000 0,7414-0, Královéhradecký 0,3862-1,2344 0,5366 0,4880-1,5345 0, Pardubický -0,0691-1,3125-0,1951-0,0766-1,0345-0, Vysočina -0,2805-1,5938-0,5610-0,0048-1,1379-0, Jihomoravský 0,4756-0,4219 0,4146 0,7407-0,5345 0, Olomoucký -0,1179-0,0312-0,1951 0,2431-0,3448 0, Zlínský 0,0203-0,3125-0,1951 0,5981-0,6552 0, Moravskoslezský -0,9228 1,0156-0,8049-0,3158 0,5000-0,4615 Všechny ukazatele nemají při výpočtu souhrnného ukazatele, podle kterého by bylo možno stanovit pořadí krajů, stejnou váhu. V daném případě jsou váhy určeny expertní metodou, přičemž indexu stáří byla přiřazena váha 2, zbývajícím dvěma ukazatelům po 0,5. Navíc je třeba posoudit směr působnosti s ohledem na hodnocení stáří populace. V případě, že platí čím vyšší hodnota, tím je populace mladší, jde o pozitivní (příznivý) směr působnosti, platí-li čím vyšší hodnota, tím je populace starší, je směr působnosti negativní (nepříznivý). U vybraných ukazatelů jsou váha a směr působnosti vyjádřeny následně: Ukazatel Váha Směr působnosti index stáří 2 (negativní) 15 64letých 0,5 + (pozitivní) 0,5 (negativní) Negativní směr působnosti indexu stáří je nesporný, neboť čím má vyšší hodnotu, tím je populace starší. Diskutabilní je směr působnosti u u 15 64letých. Rozhodnut byl pozitivní směr, neboť ukazatel je v nepřímém vztahu s koeficientem celkové závislosti, který má negativní směr působnosti, protože jeho vyšší hodnota více a tedy nepříznivě zatěžuje produktivní populaci. U průměrného u byl stanoven směr působnost jako negativní, neboť jeho vyšší hodnota svědčí o vyšším stáří. K tomu, aby mohl být vypočten na základě několika vybraných ukazatelů společný souhrnný ukazatel, podle kterého by bylo možno kraje z hlediska stáří jejich obyvatel kvantifikovat a stanovit jejich pořadí, je třeba nejprve vypočítat pro každý ukazatel skóre jako násobek normované hodnoty a přidělené váhy. U ukazatelů s pozitivní působností zůstává znaménko stejné, zatímco u ukazatelů s negativním působením se znaménko mění. 4

5 Tab. 6: Skóre vybraných ukazatelů index stáří Normované hodnoty krát váha váha 0,5 váha -0,5 index stáří váha 0,5 váha -0,5 váha -2 váha -2 1 Hlavní město Praha -5,7318 0,4610-1,4269-4,8766 0,9138-1, Středočeský -0,5448-0,1719-0,2073 1,7148-0,0862 0, Jihočeský 0,2846-0,1172 0,0976 0,2622-0,0949-0, Plzeňský -1,0488-0,0469-0,3293-1,0642 0,0000-0, Karlovarský 2,2358 0,8125 0,5244 2,0688 0,7155 0, Ústecký 2,2196 0,6875 0,5244 3,2460 0,5173 0, Liberecký 1,5692 0,3360 0,3415 2,0000 0,3707 0, Královéhradecký -0,7724-0,6172-0,2683-0,9760-0,7673-0, Pardubický 0,1382-0,6563 0,0976 0,1532-0,5173 0, Vysočina 0,5610-0,7969 0,2805 0,0096-0,5690 0, Jihomoravský -0,9512-0,2110-0,2073-1,4814-0,2673-0, Olomoucký 0,2358-0,0156 0,0976-0,4862-0,1724-0, Zlínský -0,0406-0,1563 0,0976-1,1962-0,3276-0, Moravskoslezský 1,8456 0,5078 0,4025 0,6316 0,2500 0,2308 Součet dílčích skóre dává celkové skóre, což je společný souhrnný ukazatel, podle kterého je krajům přiřazeno pořadí z hlediska úrovně stáří. Tab. 7 jsou celkové skóre a pořadí uvedeny pro oba hodnocené roky, rok 2002 a Tab. 7: Pořadí krajů České republiky podle stáří populace Celkové skóre Pořadí Celkové skóre Pořadí 1 Hlavní město Praha -6, , Středočeský -0, , Jihočeský 0, , Plzeňský -1, , Karlovarský 3, , Ústecký 3, , Liberecký 2, , Královéhradecký -1, , Pardubický -0, , Vysočina 0, , Jihomoravský -1, , Olomoucký 0, , Zlínský -0, , Moravskoslezský 2, , V obou hodnocených letech je výrazně nejstarší populace v Hlavním městě Praze, staré regionální populace mají kraje Královédvorský, Jihomoravský a Plzeňský. Naproti tomu jsou nejmladší populace v kraji Ústeckém, Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském. Ostatní kraje zaujímají průměrná místa, přičemž u některých během hodnocených šesti let došlo ke zlepšení u jiných ke zhoršení pořadí. Výrazný relativní posun z 10. na 4. místo dosáhl kraj Středočeský, i když i v tomto případe populace mírně stárla. 5

6 Při hodnocení regionálních populací z hlediska u obyvatelstva má kromě hodnocení jeho úrovně stáří i posouzení intenzity změn, tj. rychlosti stárnutí. V daném případě lze vyjít z ch ročních koeficientů růstu, které jsou souměřitelné. Obdobně jako při vážení normovaných hodnot a výpočtu celkového skóre normovaných hodnot při hodnocení stáří populace lze pro hodnocení stárnutí populace vážit průměrné koeficienty růstu jednotlivých krajů umocněním přidělenou vahou a z dílčích skóre ukazatelů vypočítat celkové skóre ch koeficientů růstu. V případě ukazatele s negativním směrem působnosti se koeficient růstu uvádí v převrácené hodnotě. Celkové skóre se na rozdíl od hodnocení stáří v tomto případě neurčuje součtem, ale jako vážený geometrický průměr z dílčích skóre vybraných ukazatelů. Tab. 8: Skóre stárnutí populace a pořadí krajů České republiky v letech Index stáří Podíl Průměrný Celkové koef. koef. koef. skóre skóre skóre skóre růstu růstu růstu Pořadí 1 Hlavní město Praha 1,0087 0,9829 1,0022 1,0011 1,0004 0,9998 0, Středočeský 1,0073 0,9857 1,0014 1,0007 1,0021 0,9989 0, Jihočeský 1,0300 0,9426 1,0012 1,0006 1,0063 0,9968 0, Plzeňský 1,0256 0,9506 1,0013 1,0006 1,0046 0,9977 0, Karlovarský 1,0392 0,9260 1,0006 1,0003 1,0064 0,9968 0, Ústecký 1,0273 0,9475 1,0004 1,0002 1,0056 0,9972 0, Liberecký 1,0306 0,9415 1,0011 1,0005 1,0060 0,9970 0, Královéhradecký 1,0280 0,9463 1,0009 1,0004 1,0054 0,9973 0, Pardubický 1,0292 0,9440 1,0017 1,0008 1,0059 0,9970 0, Vysočina 1,0356 0,9324 1,0020 1,0010 1,0068 0,9966 0, Jihomoravský 1,0300 0,9426 1,0010 1,0005 1,0054 0,9973 0, Olomoucký 1,0358 0,9320 1,0007 1,0003 1,0063 0,9968 0, Zlínský 1,0383 0,9276 1,0007 1,0003 1,0071 0,9965 0, Moravskoslezský 1,0471 0,9120 1,0003 1,0001 1,0072 0,9964 0, Nejpomaleji stárne populace ve Středočeském kraji a v Hlavním městě Praze. Důvodem pomalého stárnutí ve Středočeském kraji je zřejmě migrace z Prahy do satelitních obcí, rovněž noví zájemci o bydlení v Praze volí kromě Prahy pravděpodobně i blízké okolí, tedy Středočeský kraj. Naproti tomu nejrychlejší stárnutí populace vykazuje kraj Moravskoslezský. Velmi názorné rozdělení jednotlivých krajů společně podle stáří i stárnutí poskytuje Obr. 1. Vodorovná osa udává úroveň stáří, přičemž aby vyšší stáří směřovalo doprava, bylo třeba popis osy celkovým skóre normovaných hodnot označit v opačném směru. Obdobně je tomu u svislé osy, která směrem nahoru udává vyšší rychlost stárnutí, a proto i v tomto případě celkové skóre ch koeficientů růstu má opačný směr. Uvedená mapa krajů podle úrovně stáří populace a rychlosti jejího stárnutí je stěžejním výsledkem předložené práce. Je třeba konstatovat, že pro posuzování úrovně stáří byl zvolen poslední termín hodnoceného období, tedy situace k Proces stárnutí se vztahuje k šestiletému období, a to od do Nejlepší pozici má Středočeský kraj, neboť při relativně menším stáří populace dochází i k relativně nízké rychlosti stárnutí. Hlavní město Praha vykazuje rovněž relativně nízkou rychlost stárnutí, avšak při výrazně vysokém stáří populace. Nejhorší hodnocení ze společného hlediska stáří i stárnutí mají kraje, které jsou umístěny vpravo a nahoře. Jde o kraje Královéhradecký, Jihomoravský a Zlínský. 6

7 stárnutí populace kraje celkové skóre ch koeficientů růstu -0,97-0,98 Ústecký Karlovarský Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Vysočina Jihočeský Pardubický Plzeňský Zlínský Jihomoravský Královéhradecký -0,99 Středočeský Hl.m.Praha celkové skóre normovaných hodnot stáří populace kraje Obr. 1: Mapa krajů podle úrovně stáří populace a rychlosti jejího stárnutí Zhoršování ové struktury a současně i snižování počtu obyvatel předpokládá projekce zpracovaná ČSÚ s výhledem do roku 2050 a další prognózy publikované českými demografy, např. ALEŠEM a ŠIMKEM (1996), LANGHAMROVOU (2009) apod. Hlavní příčinou stárnutí populace je nízká porodnost. Trend snižování porodnosti se projevuje ve snižování dětské složky populace a při prodlužování středního u nutně vede ke stárnutí obyvatelstva. Podle RYCHTAŘÍKOVÉ (2006) poroste především ová skupina nad 75 let. Nejen celostátně, ale rovněž ve všech krajích roste index stáří a až na výjimky se zvyšuje i zatížení produktivní populace starými lidmi. Závěr Současný stav stáří a vývoj stárnutí krajových populací a tím i populace celé České republiky vyžaduje přijímání potřebných opatření, která by negativní dopady v důsledku stárnutí obyvatelstva a zvyšování zatížení produktivní populace alespoň zmírnila. Proto je na jedné straně diskutována problematika pronatálních opatření KUČERA (2001), RABUŠIC (2002), HOLČÍK (2002), na straně druhé jsou řešena opatření zabezpečující zvýšené nároky na ekonomický, sociální a zdravotní systém, pečovatelskou službu a vůbec na nový smysl osobního a rodinného života spolu s vytvářením odpovídajících aktivit. Pro zpomalení nepříznivého vývoje se určitým pozitivem může projevit migrační politika. Předpokladem rovnoměrného ekonomického vývoje je podle SVATOŠOVÉ (2008) rovněž rovnoměrný demografický vývoj, což prokázala studiem diferencovanosti demografického vývoje v regionech vyhodnocením trendů časových řad. KOSCHIN (2005) zdůvodňuje, že stárnoucí populaci nehrozí v blízké budoucnosti kolabs, neboť zvýšení zatížení produktivní populace z hlediska počtu osob bude kompenzováno technickým pokrokem a zvyšováním úrovně lidského kapitálu, tj. vyšší vzdělaností obyvatel a rozvíjením jejich znalostí a dovedností. 7

8 ----- Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného záměru PEF MZLU v Brně MSM Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách integrovaného agrárního trhu, tematického směru 5 Sociálně ekonomické souvislosti trvale udržitelného multifunkčního zemědělství a opatření agrární a regionální politiky a jeho dílčího úkolu Analýza demografického vývoje ČR, důsledky zpoždění oproti vyspělým západním zemím, projevy ve venkovském prostředí u základních demografických charakteristik obecně a podle konkrétních specifických podmínek regionů ČR. Literatura ALEŠ, M. ŠIMEK, M Projekce obyvatelstva České republiky Demografie, č. 1, 1996, s ISSN DUFEK, J. MIMAŘÍK, B Stárnutí obyvatelstva České republiky a vývoj zatížení produktivní populace. Brno: MZLU, s. ISBN HOLČÍK, J Diskutujeme o populační politice. Demografie, č. 3, 2002, s ISSN KOSCHIN, F Naše populace stárne uživíme se? Demografie, č. 4, 2005, s ISSN KUČERA, M Potřebuje Česká republika zřetelnou populační a migrační politiku? Demografie, č. 2, 2001, s ISSN LANGHAMROVÁ, J Změny ve ové struktuře obyvatelstva a jejich možné důsledky. Praha: VŠE, 2009, habilitační práce. RABUŠIC, L K některým předpokladům formulace pronatalitní politiky. Demografie, č. 3, 2002, s ISSN RYCHTAŘÍKOVÁ, J Zdravá délka života v současné české populaci. Demografie, č. 3, 2006, s ISSN SVATOŠOVÁ, L Analýza demografického vývoje v regionech ČR. Praha: Sborník PEF ČZU, 2008, s ISBN Adresa autorů Jaroslav Dufek, Prof. Ing. DrSc. Bohumil Minařík, Prof. Ing. CSc. MZLU v Brně MZLU v Brně Zemědělská 1 Zemědělská Brno Brno dufek@mendelu.cz minarik@mendelu.cz 8