Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k

Transkript

1 Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Brno, duben 2008 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně

2 Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Na realizaci průzkumu se podílely: Krajský úřad Jihomoravského kraje a Úřady práce Blansko, Brno město, Brno venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo Výzkumnou zprávu zpracovali: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Mgr. Michal Janota Mgr. Tomáš Krejčí Mgr. Václav Novák Brno, duben 2008 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně 1

3 OBSAH: 1. Úvod Zaměstnanost v Jihomoravském kraji Vývoj zaměstnanosti a její struktury v období let Podrobnější analýza změn v období Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji Vývoj situace na trhu práce v období let Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v letech Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce Výsledky dotazníkového šetření Hlavní parametry provedeného průzkumu Struktura zaměstnanosti podle pohlaví pracovníků v odvětvích NH Struktura zaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání pracovníků v odvětvích NH Struktura zaměstnanosti podle kategorií zaměstnání (KZAM) Struktura zaměstnanosti podle vlastnictví ekonomických subjektů Struktura zaměstnanosti podle velikostních kategorií ekonomických subjektů Struktura zaměstnanosti podle cizí státní příslušnosti Vývoj struktury zaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje v roce Požadavky zaměstnavatelů v Jihomoravském kraji na absolventy škol Očekávaný pohyb na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce Závěr Seznam používaných zkratek Prameny

4 1. Úvod V průběhu ledna a února roku 2008 realizovaly úřady práce Blansko, Brno-město, Brnovenkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje dotazníkové šetření týkající se průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji ke dni Dotazníkové šetření v tomto rozsahu bylo provedeno již pošesté (poprvé v polovině roku 2003, poté ke konci let 2003, 2004, 2005 a 2006) a vycházelo ze snahy odboru regionálního rozvoje získat podrobné informace o nejvýznamnějších zaměstnavatelích a struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Výsledky z průzkumu zaměstnanosti měly doplnit Analýzu stavu a vývoje trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2007, kterou před nedávnem zpracoval Úřad práce Brno město. Cíle dotazníkového šetření byly stanoveny následovně: Detailně charakterizovat strukturu pracovní síly v Jihomoravském kraji pomocí těch statistických klasifikací, které jsou nyní běžně používány v zemích Evropské unie. Zjistit očekávaný pohyb na trhu práce v Jihomoravském kraji do konce roku 2008 včetně záměru zaměstnavatelů v přijímání a uvolňování zaměstnanců v jednotlivých profesích. Zjistit zájem ekonomických subjektů o zaměstnávání čerstvých absolventů škol včetně požadovaných oborů. Sběr dotazníků provedly úřady práce, převodem získaných dat do elektronické podoby a jejich vyhodnocením bylo pověřeno Centrum pro regionální rozvoj (CRR) MU. Situace na trhu práce se v Jihomoravském kraji v průběhu roku 2007 nadále rychle zlepšovala, míra nezaměstnanosti klesala, na druhé straně rostl počet nově vytvořených pracovních míst. Přesto některé ekonomické subjekty v kraji stavy svých zaměstnanců během roku snížily. Realizace průzkumu zaměstnanosti a jeho následná analýza by měly napomoci institucím odpovědným za rozvoj regionu k přijímání účinných opatření k dalšímu zlepšení situace na trhu práce. Je zřejmé, že k tomu je potřebná znalost současných a budoucích požadavků podnikatelských subjektů na pracovní sílu a její kvalifikaci. Součástí závěrečné zprávy je i zpracování přehledné databáze ekonomických subjektů zaměstnávajících 20 a více pracovníků v Jihomoravském kraji, které se účastnily průzkumu, a to v členění podle odvětvové klasifikace ekonomických činností a počtu zaměstnanců, s vyznačením podílu zahraničního kapitálu a země jeho původu. 3

5 2. Zaměstnanost v Jihomoravském kraji 2.1. Vývoj zaměstnanosti a její struktury v období let V souvislosti se změnami v hospodářství Jihomoravského kraje lze charakterizovat strukturu zaměstnanosti kraje na konci roku 2007, případně změny, k nimž během posledních deseti let došlo. V roce 1997 bylo dle výsledů výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v hospodářství Jihomoravského kraje zaměstnáno 534,1 tis. osob (roční průměr), což činilo 10,8 % všech zaměstnaných v České republice. Nejvíce pracovníků soustřeďoval třetí, neboli terciární sektor ekonomiky kraje (284,1 tis., tj. 53,2 % všech zaměstnaných). Více než 200 tis. osob pracovalo také ve druhém (sekundárním) sektoru (217,6 tis., tj. 40,7 %). Vzhledem k poloze a podmínkám příznivým zemědělské výrobě byl v Jihomoravském kraji lehce nad celorepublikovým průměrem zastoupen primární sektor, ve kterém pracovalo 32,4 tis. zaměstnanců, tj. 6,1 %. Tab.1. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR podle odvětví ekonomiky v roce 1997 Česká republika Jihomoravský kraj Index Sektory a odvětví tis. relativně tis. relativně specializace* I. sektor 284,4 5,8 32,4 6,1 1,05 II. sektor 2 031,1 41,1 217,6 40,7 0,99 průmysl 1 550,3 31,4 162,5 30,4 0,97 těžební 88,9 1,8 3,7 0,7 0,38 zpracovatelský 1 369,5 27,7 148,7 27,8 1,01 energie a vody 92,0 1,9 10,1 1,9 1,00 stavebnictví 480,9 9,7 55,1 10,3 1,06 III. sektor 2 621,0 53,1 284,1 53,2 1,00 obchod 658,7 13,3 66,9 12,5 0,94 pohostinství a ubytování 166,2 3,4 17,0 3,2 0,94 doprava a spoje 381,6 7,7 34,6 6,5 0,84 peněžnictví 96,6 2,0 9,2 1,7 0,88 služby pro podniky 251,9 5,1 33,4 6,2 1,22 veřejná správa 320,6 6,5 34,7 6,5 1,00 školství 306,4 6,2 39,1 7,3 1,18 zdravotnictví 272,4 5,5 31,5 5,9 1,07 ostatní služby 166,6 3,4 17,7 3,3 0,98 celkem 4 936,53 100,00 534,1 100,0 - Pramen: Trh práce v České republice , ČSÚ, 2007 * index specializace se vypočte jako poměr relativního zastoupení i-tého odvětví na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k relativnímu zastoupení tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v ČR Index specializace může napovědět, na jaké odvětví ekonomiky byl Jihomoravský kraj orientován více než jiná území České republiky. Sekundární sektor akumuloval v Jihomoravském kraji o něco menší podíl všech zaměstnaných než bylo na úrovni celé ČR (41,1 %). Podstatně menší význam měl v rámci sekundéru především průmysl těžební, který zaměstnával 3,7 tis. pracovníků. Naproti tomu relativní zaměstnanost ve stavebnictví (55 tis. pracovníků, tj. 10,3 % všech pracujících) byla větší než v průměru ČR. Zaměstnanost v odvětví výroby a rozvodu energie a vody a v průmyslu zpracovatelském byla v podstatě shodná s republikovými hodnotami. 4

6 Přes lokalizaci druhého největšího města ČR (Brno) přesahoval ještě v roce 1997 v Jihomoravském kraji sektor služeb průměrnou republikovou hodnotu (53,1 %) velice mírně; z terciéru vynikalo odvětví služby pro podniky zahrnující činnosti v oblasti nemovitostí, výpočetní techniky, výzkum a vývoj. Vlivem Brna jako centra vysokoškolského vzdělávání bylo nadprůměrně zastoupeno ve struktuře zaměstnanosti i odvětví školství a v důsledku přítomnosti velkých nemocnic také odvětví zdravotnictví. Oproti ČR bylo naopak méně významně zastoupeno odvětví dopravy a spojů a odvětví peněžnictví. Republikových hodnot nedosahoval ani obchod či pohostinství a ubytování. Přestože je město Brno také administrativním centrem, sídlem mnoha soudů a dalších institucí, neprojevila se jeho pozice v zaměstnanosti a odvětví veřejné správy zaměstnávalo v Jihomoravském kraji stejný podíl pracovníků jako v průměru v celé ČR. V roce 2007 pracovalo ve všech sektorech hospodářství Jihomoravského kraje 531,5 tis. osob, tedy o 2,6 tis. méně než v roce Podíl všech pracujících v Jihomoravském kraji činil 10,8 % na všech pracujících v ČR a odpovídá tak hodnotě z roku Primární sektor ekonomiky zaměstnával v Jihomoravském kraji již pouze 21,2 tis. osob, tj. 4,0 % z celkového počtu pracovníků, avšak jeho postavení v zaměstnanosti kraje bylo ve srovnání s republikou stále mírně nadprůměrné, což dokumentuje index specializace. Ve srovnání s rokem 1997 došlo k poklesu počtu pracovníků v sekundéru na 215,0 tis a rovněž podílu tohoto sektoru na 40,5 %; jeho význam pro ekonomiku Jihomoravského kraje byl však vyšší než v měřítku celé ČR. O specializaci kraje na některé ze základních odvětví průmyslu však nelze hovořit a oproti roku 1997 jeho význam z pohledu zaměstnanosti rovněž mírně poklesl. Významná bylo však v roce 2007 specializace kraje na stavebnictví, které sice soustředilo stejně jako v roce 1997 celkem 10,3 % všech zaměstnaných v kraji, ale to bylo výrazně více než na úrovni celé ČR (9,1 %). Tab.2. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR podle odvětví ekonomiky v roce 2007 Česká republika Jihomoravský kraj Sektory a odvětví Index v tis. relativně v tis. relativně specializace I. sektor 176,3 3,6 21,2 4,0 1,11 II. sektor 1 979,3 40,2 215,0 40,5 1,01 průmysl 1 532,5 31,1 160,2 30,1 0,97 těžební 54,2 1,1 1,4 0,3 0,24 zpracovatelský 1 405,5 28,6 151,3 28,5 1,00 energie a vody 72,7 1,5 7,5 1,4 0,94 stavebnictví 446,8 9,1 54,8 10,3 1,13 III. sektor 2 765,8 56,2 295,3 55,6 0,99 obchod 613,1 12,5 58,3 11,0 0,88 pohostinství a ubytování 181,5 3,7 19,2 3,6 0,98 doprava a spoje 363,8 7,4 34,9 6,6 0,89 peněžnictví 101,7 2,1 9,9 1,9 0,89 služby pro podniky 353,0 7,2 43,8 8,2 1,14 veřejná správa 326,4 6,6 33,8 6,4 0,96 školství 290,1 5,9 41,4 7,8 1,32 zdravotnictví 338,2 6,9 35,1 6,6 0,96 ostatní služby 197,9 4,0 18,9 3,6 0,89 celkem 4 921,3 100,0 531,5 100,0 - Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2007, ČSÚ

7 Nejvyšší podíl zaměstnanců v Jihomoravském kraji je nadále koncentrován do terciéru (295,3 tis.). V roce 2007 pracovalo v terciárním sektoru 55,6 %, což bylo sice více než před deseti lety, ale méně než činil průměr ČR (56,2 %). Oproti republice mělo v kraji nadále významnější postavení pouze odvětví školství a odvětví služeb pro podniky a ve srovnání s rokem 1997 posílilo odvětví pohostinství a ubytování. Naopak nižší index specializace než v ČR byl v roce 2007 zjištěn u obchodu a v odvětvích ostatních služeb. Změnilo se i postavení zdravotnictví, které v roce 2007 dle výsledků VŠPS již nebylo odvětvím, na které by byl Jihomoravský kraj ve srovnání s ČR specializován, a také veřejné správy, která zaměstnávala dle VŠPS nižší podíl pracujících v kraji než v případě celé ČR. Obr.1. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji v roce 1997 a 2007 podle hlavních sektorů ekonomiky 1997 I. sektor 6,1% 2007 I. sektor 4,0% III. sektor 53,2% II. sektor 40,7% III. sektor 55,6% II. sektor 40,5% Pramen: Trh práce v České republice , ČSÚ, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2007, ČSÚ 2008 Obr.2. Změny ve struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle odvětví 180 Počet zaměstnanců (v tis.) zemědělství průmysl stavebnictví obchod pohostinství a ubytování doprava a spoje peněžnictví služby pro podniky veřejná správa školství zdravotnictví ostatní služby Pramen: Trh práce v České republice , ČSÚ, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2007, ČSÚ

8 V průběhu deseti let mezi roky 1997 a 2007 došlo k určitým změnám v zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Počet pracovníků byl oproti roku 1997 o 2,5 tis. nižší, ale podíl Jihomoravského kraje na celkové zaměstnanosti v ČR zůstal stejný. Počet pracovníků v zemědělství byl v roce 2007 na úrovni zhruba dvou třetin roku 1997; útlum výroby v některých větších průmyslových podnicích znamenal výrazný pokles zaměstnanosti v tomto sektoru (pozn.: v roce 2006 bylo o 11,3 tis. pracovníků v průmyslu méně než v roce 1996), nicméně v roce 2007 byl počet zaměstnaných již jen o 2,3 tis nižší než v roce Ve stavebnictví došlo k poklesu absolutní zaměstnanosti, přesto však relativní význam odvětví vzrostl a to nejen v rámci kraje, ale také vůči průměru ČR. V sektoru služeb se zaměstnanost oproti roku 1997 zvýšila o 11,4 tis., a to především vlivem nárůstu počtu pracovníků v odvětví služeb pro podniky (nárůst o 10,4 tis.). Jak bylo dokázáno v několika odborných článcích vzniklých na půdě Centra pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity, údaje vycházející z Výběrových šetření pracovních sil od ČSÚ nejsou zcela adekvátní a nepostihují zaměstnanost do úrovně krajů příliš spolehlivým způsobem. To dokládá i následující podkapitola, která sleduje vývoj zaměstnanosti dle výsledků VŠPS v letech Podrobnější analýza změn v období K pohybu pracovních sil mezi jednotlivými sektory a odvětvími dochází v Jihomoravském kraji také v posledních letech, ale přesuny jsou daleko menší než tomu bylo zejména v první polovině devadesátých let. Dokumentují to i data Českého statistického úřadu zjišťovaná výběrovými šetřeními pracovních sil ve IV. čtvrtletí let 2003 až Vzhledem ke skutečnosti, že výběrová šetření zahrnují pouze 0,7 % bytových domácností, je nutno zjištěné údaje interpretovat velmi opatrně, neboť tyto nemusí vždy plně odpovídat realitě. Z údajů, které poskytuje výběrové šetření pracovních sil, vyplývá, že počet zaměstnaných v Jihomoravském kraji se za poslední čtyři roky zvýšil, a to o 24,7 tis., přičemž největší nárůst (o 12,7 tis. pracovníků) lze pozorovat mezi rokem 2006 a 2007 (IV. čtvrtletí). Vývoj v jednotlivých sektorech však nebyl stejný: počet pracujících v primární sféře ekonomiky se ve sledovaném pětiletém období výrazně snížil (o 5 tis., tedy o pětinu), ačkoliv mezi posledními dvěma roky došlo k mírnému nárůstu. Zaměstnanost ve druhém sektoru ekonomiky vzrůstala dle VŠPS kontinuálně od roku 2005, přičemž v posledním roce došlo k nárůstu o 15,5 tis. a na konci roku 2007 měl tak sekundér mnohem významnější postavení než na konci roku Terciér naproti tomu od roku 2005 pracovníky ztrácel, meziroční pokles mezi roky 2006 a 2007 činil 4,4 tis. pracovníků a jeho význam pro ekonomiku kraje se za posledních pět let zvýšil pouze minimálně. V sekundárním sektoru se odlišně vyvíjel stav pracovníků v průmyslu a ve stavebnictví. Průmysl zaznamenal v úhrnu v roce 2004 meziroční pokles o 3,6 tis., během roku 2005 však již došlo ke zvýšení počtu pracujících o 2,7 tis., růst pokračoval i během roku 2006 (o 5,8 tis.) a nejvýraznější navýšení lze pozorovat v průběhu roku 2007, kdy zaměstnanost v průmyslu vzrostla o 15,5 tis. V celém období se počet zaměstnaných v průmyslu zvýšil o 20,3 tis., tj. o 13,7 %. Stavebnictví se po nárůstu v roce 2004 (o 0,6 tis.) udrželo nad hranicí 52 tis. i v roce 2005, v roce 2006 opět zaznamenalo růst počtu pracovníků (o 3,4 tis) a k mírnému nárůstu došlo i v loňském roce (o 0,1 tis.). Ve sledovaném období se počet pracovníků ve stavebnictví zvýšil o 3,7 tis., tedy o 7,1 %. 7

9 Tab.3. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle odvětví ve IV. čtvrtletí 2003 až 2007 (v tis.) Index Sektory a odvětví /2003 I. sektor 25,4 23,6 20,3 19,4 20,4 0,80 II. sektor 199,8 196,9 199,1 208,3 223,8 1,12 průmysl 147,8 144,2 146,9 152,7 168,1 1,14 těžební 2,2 2,0 1,9 2,5 2,0 0,93 zpracovatelský 136,5 133,4 137,3 143,6 158,6 1,16 energie a vody 9,1 8,8 7,7 6,6 7,5 0,82 stavebnictví 52,0 52,6 52,2 55,6 55,7 1,07 III. sektor 285,3 295,2 297,9 294,8 290,4 1,02 obchod 64,5 66,4 68,9 60,8 60,7 0,94 pohostinství a ubytování 17,2 15,4 16,7 14,8 20,0 1,16 doprava a spoje 39,0 38,7 36,2 38,9 33,7 0,86 peněžnictví 8,8 11,5 8,3 10,7 9,8 1,11 služby pro podniky 37,0 37,2 40,8 38,7 44,9 1,21 veřejná správa 33,3 31,1 35,2 34,8 33,2 1,00 školství 34,4 33,8 36,7 41,9 38,0 1,11 zdravotnictví 30,9 40,1 37,3 34,5 32,3 1,05 ostatní služby 20,2 21,1 17,6 19,6 17,8 0,88 celkem 510,5 515,6 517,3 522,5 535,2 1,05 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí , ČSÚ Na růstu významu sekundéru se v Jihomoravském kraji podílí především zpracovatelský průmysl. V průmyslových odvětvích sice ještě v průběhu roku 2004 došlo k poklesu počtu pracovníků o 3,1 tis., ale následující roky se již zaměstnanost zvyšovala, nejprve o 3,9 tis., v roce 2006 pak o 6,3 tis,. až na nejvyšší pozorovaný nárůst napříč všemi odvětvími o 15,0 tis. v roce loňském. Ve světle nových dat z VŠPS za rok 2007 lze dočasné zvýšení zaměstnanosti v odvětví těžebního průmyslu v roce 2006 považovat za statistickou chybu vyplývající z metodiky prováděného šetření, a to především z omezeného souboru respondentů. Obdobně lze mít určité pochybnosti u vývoje počtu pracovníků v odvětví výroby a rozvodu energií, ačkoliv je celkový pokles zaměstnanosti velmi pravděpodobný, otázkou zůstává, zda během tří let mohlo v tomto odvětví ubýt 2,5 tis. pracovníků, tedy více než čtvrtin, a v roce 2007 opětovně přibýt zhruba 1 tis. pracovníků. Vysvětlení příčiny výkyvu a tedy i možnosti statistické chyby by mohlo poskytnout VŠPS v roce Z odvětví terciárního sektoru vzrostl v období v Jihomoravském kraji nejvíce význam služeb pro podniky a pohostinství a ubytování. Dosti heterogenní odvětví služeb pro podniky zahrnující činnosti v oblasti nemovitostí, výpočetní techniky, výzkum a vývoj a především tzv. strategické služby (právní a účetní poradenství, architektonické služby či činnosti související s obstaráváním pracovní síly) zaznamenává v posledních letech významný rozvoj a počet pracovníků v těchto odvětvích se zvyšuje. V porovnání s rokem 2006, kdy byl zaznamenán reálně málo pravděpodobný pokles zaměstnanosti v tomto odvětví, došlo v roce 2007 k jejímu nejvyššímu meziročnímu nárůstu (o 6,2 tis. pracovníků, tj. o zhruba 16 %). Odvětví zaměstnává přibližně o 21 % více pracovníků než v roce Vzhledem ke kontinuálnímu poklesu zaměstnanosti v odvětví pohostinství a ubytování lze považovat meziroční nárůst o 5,2 tis. (tj. o více jak 35 %) oproti roku 2006 ve skutečnosti za pochybný. 8

10 Dalšími odvětvími, které zaznamenala růst v období let , bylo peněžnictví, školství a zdravotnictví. Odvětví s vysokým počtem organizací zřízených státem, krajem či obcemi, jako je právě školství, ale i zdravotnictví, by měla vykazovat spíše stabilní úroveň zaměstnanosti. Dle výsledů VŠPS se však ve sledovaném období zvýšil počet pracujících ve školství o 3,6 tis. (tj. o 10,5 %), přičemž v roce 2006 skokově narostl počet zaměstnaných v tomto odvětví o 5,2 tis. a následně v roce loňském poklesl o 3,9 tis. Tyto prudké výkyvy jsou způsobeny spíše používanou metodikou VŠPS než reálnými změnami v zaměstnanosti, a proto je lze interpretovat jen velmi omezeně. Rovněž avizovaný vývoj zaměstnanosti ve zdravotnictví nelze brát příliš vážně. Dle VŠPS bylo ve IV. čtvrtletí 2003 v Jihomoravském kraji ve zdravotnictví zaměstnáno 30,9 tis. a o rok později již 40,1 tis. a v následujících dvou letech počet pracovníků klesal, každý rok zhruba o 2,2 až 2,8 tis. K poklesům zaměstnanosti došlo ve sledovaném období také v odvětvích dopravy a spojů (o 14 %) a ostatních službách (o 12 %); obě odvětví zaznamenala meziroční pokles i v posledním roce. Dynamika změn ve struktuře zaměstnanosti Jihomoravského kraje se ve skutečnosti v posledním období snižuje, počet pracovníků v jednotlivých sektorech se stabilizuje a zřejmě ani v nejbližších letech nelze výrazné pohyby pracovní síly mezi jednotlivými sektory a odvětvími, které by významně změnily strukturu zaměstnanosti v kraji, očekávat. Tab.4. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji (JMK) a České republice podle odvětví ve IV. čtvrtletí 2003 až 2007 (v %) Sektory a odvětví JMK ČR JMK ČR JMK ČR JMK ČR JMK ČR I. sektor 5,0 4,6 4,6 4,1 3,9 3,8 3,7 3,7 3,8 3,5 II. sektor 39,1 39,2 38,2 39,4 38,5 39,6 39,9 40,0 41,8 40,6 průmysl 29,0 29,9 28,0 29,9 28,4 30,1 29,2 31,0 31,4 31,4 těžební 0,4 1,2 0,4 1,2 0,4 1,1 0,5 1,2 0,4 1,1 zpracovatelský 26,7 27,1 25,9 27,1 26,5 27,5 27,5 28,2 29,6 28,8 energie a vody 1,8 1,6 1,7 1,6 1,5 1,5 1,3 1,6 1,4 1,5 stavebnictví 10,2 9,3 10,2 9,5 10,1 9,5 10,6 9,0 10,4 9,2 III. sektor 55,9 56,2 57,3 56,5 57,6 56,6 56,4 56,3 54,3 56,0 obchod 12,6 13,3 12,9 13,3 13,3 12,7 11,6 12,6 11,3 12,6 pohostin. a ubytování 3,4 3,7 3,0 3,7 3,2 3,8 2,8 3,8 3,7 3,5 doprava a spoje 7,6 7,7 7,5 7,6 7,0 7,4 7,4 7,5 6,3 7,4 peněžnictví 1,7 2,0 2,2 2,0 1,6 2,0 2,1 1,9 1,8 2,2 služby pro podniky 7,2 6,1 7,2 5,9 7,9 6,3 7,4 6,8 8,4 7,3 veřejná správa 6,5 7,0 6,0 6,8 6,8 7,1 6,7 6,8 6,2 6,6 školství 6,7 5,9 6,6 6,0 7,1 6,4 8,0 5,9 7,1 5,7 zdravotnictví 6,1 6,5 7,8 7,1 7,2 6,7 6,6 7,0 6,0 6,7 ostatní služby 4,0 4,0 4,1 4,1 3,4 4,0 3,7 4,2 3,3 3,9 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí , ČSÚ Tabulka č. 4 zachycuje relativní zastoupení jednotlivých odvětví v Jihomoravském kraji a České republice v letech Vlivem vhodných podmínek pro zemědělství byl v Jihomoravském kraji ve sledovaném období vždy vyšší podíl pracujících v zemědělství než na úrovni celé ČR a ačkoliv v roce 2006 došlo k vyrovnání obou podílů, v následujícím roce se zaměstnanost v priméru v Jihomoravském kraji zvýšila a promítla se do většího odstupu kraje od průměru ČR. V porovnání s koncem roku 2006 došlo v sekundárním sektoru v roce 9

11 2007 ke zvýšení významu v porovnáním s celorepublikovým průměrem a zároveň vzrostl význam zpracovatelského průmyslu v kraji, který byl při šetření vyšší než v republice, zatímco např. význam těžebního průmyslu je dlouhodobě velmi nízký. Odvětví výroby a rozvodu energií a vody mělo v letech z hlediska zaměstnanosti větší význam než na úrovni ČR, avšak druhým rokem je jeho pozice již slabší než na úrovni ČR. Ve sledovaném období došlo k poklesu významu terciárního sektoru nejen v Jihomoravském kraji, ale mírně také na úrovni celé ČR. Mezi roky 2006 a 2007 klesl podíl osob zaměstnaných v terciéru dokonce o 2,1 procentního bodu a podíl celého sektoru tak poprvé od roku 2003 klesl pod republikový průměr. Z odvětví třetího sektoru ekonomiky má v Jihomoravském kraji dlouhodobě vyšší podíl na celkové zaměstnanosti než v ČR odvětví školství, které zaměstnávalo ve sledovaných letech 6,7 7,1 % pracujících, zatímco v ČR to bylo vždy pouze kolem 6 %. Větší než v ČR je také podíl pracujících v odvětví služby pro podniky, který v roce 2007 dosáhl svého dosavadního maxima (8,4 %). V ČR se v posledních třech letech tento podíl kontinuálně zvyšuje, je však stále pod úrovní Jihomoravského kraje. Výrazně pod úrovní republiky je na druhé straně v kraji zastoupen obchod a doprava a spoje, odvětví pohostinství a ubytování si od roku 2006 mírně polepšilo. Ve druhé desítce žebříčku největších zaměstnavatelů kraje již figuruje 5 průmyslových podniků, z toho tři lokalizované v Brně, jeden v Břeclavi a jeden v Ráječku (okres Blansko). Je zde zastoupen další subjekt z veřejné správy Finanční ředitelství v Brně a dva obchodní řetězce, a to AHOLD Czech Republic a TESCO STORES. Mezi 20 největšími společnostmi se umístila také další brněnská vysoká škola Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Nově se do tohoto výběru zaměstnavatelů dostala také personální agentura The Source Network (CZ), s.r.o., která na konci roku 2007 vykázala více než 1,2 tis. zaměstnanců. Přepočtený počet zaměstnanců této firmy je však zhruba poloviční, neboť její zaměstnanci pracují často na zkrácený úvazek. Zaměstnance této firmy využívají především velké průmyslové podniky, kterým přechodně chybí pracovníci v některých oborech, jako je např. Qisda Czech, s.r.o., Celestica CR, s.r.o. apod. Jedná se hlavně o manipulační dělníky. I přes meziroční snížení počtu zaměstnanců se nad hranicí tisíc osob udržela i Nemocnice Znojmo. Během roku 2007 postupně navyšovaly počty svých pracovníků dvě společnosti, a to jednak výrobce hracích automatů European Data Project s.r.o. z Komořan (okres Vyškov) a také brněnské globální vývojové centrum americké společnosti IBM. 10

12 Tab.5. Vývoj počtu pracovníků v zaměstnavatelských subjektech v Jihomoravském kraji, které k zaměstnávaly více než tisíc osob Pořadí Název organizace Odvětví 1 České dráhy, a.s., Praha doprava a spoje 2 Fakultní nemocnice Brno zdravotnictví 3 Policie České republiky, Brno veřejná správa 4 Masarykova univerzita v Brně školství 5 Česká pošta, s.p., Praha doprava a spoje 6 Dopravní podnik města Brna, a. s. doprava a spoje 7 Statutární město Brno veřejná správa 8 Vysoké učení technické v Brně školství 9 FN u sv. Anny v Brně zdravotnictví 10 Tyco Electronics Czech s.r.o., Kuřim elektrotech. průmysl 11 Finanční ředitelství v Brně veřejná správa 12 AHOLD Czech Republic, a.s., Brno obchod 13 Celestica CR, s.r.o., Ráječko elektrotech. průmysl 14 TESCO STORES ČR a.s. obchod 15 GUMOTEX, a.s., Břeclav chemický průmysl 16 MZLU v Brně školství 17 ABB s.r.o. elektrotech. průmysl 18 The Source Network (CZ) s.r.o. služby pro podniky 19 Nová Mosilana a.s. textilní průmysl 20 ZETOR TRACTORS a.s. strojírenský průmysl 21 European Data Project s.r.o. ostatní průmysl 22 Nemocnice Znojmo, p.o. zdravotnictví 23 IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s.r.o. služby pro podniky Pramen: Dotazníkové šetření, ; Databáze zaměstnanosti v ČR, CRR MU Brno, * v případě MZLU v Brně se jedná o odhad 11

13 3. Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji 3.1. Vývoj situace na trhu práce v období let V první polovině devadesátých let se situace na trhu práce v Jihomoravském kraji jevila relativně pozitivně; míra nezaměstnanosti se pohybovala kolem 3 %, což byla hodnota jen málo odlišná od průměru České republiky. O příznivé situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji lze hovořit až do poloviny roku 1997 ( uchazečů a volných pracovních míst). Během druhého pololetí roku 1997 počet uchazečů o práci v Jihomoravském kraji vzrostl téměř o 10 tis., zatímco počet volných pracovních míst poklesl téměř o 3 tis. (viz tab. č. 6). Tab.6. Vybrané charakteristiky trhu práce v Jihomoravském kraji a ČR v letech (k ) Rok Jihomoravský kraj uchazeči VPM MN* U/VPM uchazeči VPM MN* U/VPM ,4 5, ,2 4, ,9 17, ,5 10, ,9 22, ,4 13, ,3 12, ,8 8, ,7 14, ,9 8, ,2 22, ,8 12, ,5 20, ,3 13, ,7 19, ,5 10, ,2 10, ,9 9, ,8 6, ,7 4, ,9 3, ,0 2,5 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, VPM - volná pracovní místa, MN - míra nezaměstnanosti, U/VPM - počet uchazečů na jedno volné místo * Od července 2004 došlo ke změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti, která vedla k poklesu její výše. Srovnatelné údaje s původní metodikou šlo zjistit až do konce roku 2006, poté již nikoliv. Pro informaci lze uvést, že míra nezaměstnanosti počítaná původní metodou na konci roku 2004 činila v Jihomoravském kraji 11,6 %, v roce 2005 to bylo 11,0 %, v roce 2006 pak 9,6 %; v ČR byly adekvátní hodnoty 10,3 %, 9,7 % a 8,5 %. Nejvíce se zhoršila situace na trhu práce v roce 1998, kdy v Jihomoravském kraji narostl počet uchazečů o 15 tis. a počet volných pracovních míst byl redukován zhruba na polovinu (2,5 tis.). Na konci roku 1998 se míra nezaměstnanosti přiblížila hranici 8 % a na jedno volné pracovní místo připadalo 17,7 uchazečů. V roce 1999 počet uchazečů o práci nadále rostl a na jeho konci dosáhl 56,8 tis. (míra nezaměstnanosti 9,9 %). Počet volných míst zůstával na stejné úrovni, takže na 1 volné pracovní místo již připadalo více než 20 uchazečů. Roky 2000 a 2001 byly v ČR i v Jihomoravském kraji charakteristické stagnací počtu uchazečů o zaměstnání a zvýšením počtu volných míst, avšak již v roce 2002 byl znovu zaznamenán nárůst počtu uchazečů, kterých bylo v ČR poprvé evidováno více než půl miliónu (prosinec 2002). V Jihomoravském kraji překročila míra nezaměstnanosti magickou hranici 10 % (červenec 2002) a do konce roku 2002 vyšplhala na 11,2 %. Nepříznivý vývoj situace na trhu práce na jižní Moravě byl zaznamenán i v následujících dvou letech, přičemž dosud nejvyšší počet uchazečů byl registrován v únoru 2004, a to uchazečů. Poté počet registrovaných nezaměstnaných v Jihomoravském kraji klesal a na konci roku 2005 vykázal poprvé od roku 2000 meziroční snížení (o 3,8 %). K výraznějšímu zlepšení situace došlo v roce 2006, kdy v evidenci úřadů práce ubylo ve srovnání s rokem předchozím téměř 8,5 tis. ČR 12

14 uchazečů, tj. 13,3 % a míra nezaměstnanosti v důsledku toho klesla pod hranici 10 % (nová metodika výpočtu). Zároveň výrazně vzrostl počet volných pracovních míst (meziročně o 37 %). To mělo za následek, že ukazatel počet uchazečů připadající na jedno volné pracovní místo činil pouze 6,9. Obr.3. Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v České republice v letech (k ) 12,0 Míra nezaměstnanosti (%) 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2, Jihomoravský kraj ČR Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, Obr.4. Počet uchazečů o jedno volné pracovní místo v Jihomoravském kraji a České republice v letech (k ) 25,0 Počet uchazečů o 1 volné místo 20,0 15,0 10,0 5,0 0, Jihomoravský kraj ČR Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR,

15 V roce 2007 byl zaznamenán nejvyšší meziroční pokles v počtu registrovaných uchazečů, a to bezmála o 11 tis. osob (oproti roku 2006 pokles o 20 %). Počet volných pracovních míst se zvýšil o 71 %, ukazatel počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo tak dosáhl za sledované desetiletí minimální hodnoty (3,2) a Jihomoravský kraj se nejvíce přiblížil průměru ČR (2,5) od roku Míra nezaměstnanosti meziročně klesla o 1,9 procentního bodu, což představovalo intenzivnější pokles než na úrovni celé ČR (o 1,7 procentního bodu) Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v letech Situaci na trhu práce lze hodnotit rovněž z hlediska struktury uchazečů o zaměstnání. Následující tabulka zachycuje strukturu uchazečů a míru nezaměstnanosti podle pohlaví. Mezi registrovanými nezaměstnanými převažovaly na konci let vždy ženy na konci roku 2007 tvořily dokonce 54,5 % všech uchazečů. Jejich zvýšený podíl ve srovnání s předchozími lety mohl být způsobem mírnou zimou v posledních dvou letech, která umožnila pokračování některých sezónních činností, např. stavebních prací. Je však třeba upozornit, že ženy mají tradičně na trhu práce ztížené podmínky pro uplatnění, např. z důvodu opuštění pracovního procesu v důsledku péče o děti apod. Tab.7. Struktura uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti podle pohlaví v Jihomoravském kraji v letech (k ) Celkem Muži Ženy Rok abs. MN* abs. % MN* abs. % MN* , ,2 10, ,8 12, , ,5 10, ,5 13, , ,6 9, ,4 12, , ,6 8, ,4 11, , ,5 5, ,5 8,6 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, * MN = míra nezaměstnanosti, počítáno původní metodou Nezaměstnanost podle pohlaví lze sledovat i z hlediska míry nezaměstnanosti; ta byla v případě žen vždy výrazně vyšší než u mužů. Do roku 2006 lze pozorovat zvyšující se rozdíl mezi oběma specifickými nezaměstnanostmi (od 2,9 do 3,7 procentního bodu). Situace žen se nezlepšila ani v roce 2007, i když rozdíl mezi specifickými mírami nezaměstnanosti činil 3 procentní body, neboť míra nezaměstnanosti mužů poklesla o 30 %, zatímco u žen pouze o 26,5 %. Jihomoravský kraj se však v míře nezaměstnanosti mužů a žen nijak výrazně neliší od průměru ČR (v roce 2007 činila míra nezaměstnanosti žen 7,4 % a mužů 4,9 %). Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání zůstává v Jihomoravském kraji v posledních letech v podstatě stabilní; největší skupinu dlouhodobě tvoří nezaměstnaní se středním vzděláním bez maturity (43,1 % na konci roku 2007), následují uchazeči s dokončeným či nedokončeným základním vzděláním (27,2 %), dále nezaměstnaní se středním vzděláním s maturitou (24,7 %) a uchazeči s vysokoškolským vzděláním (5,0 %). Meziročně došlo k největšímu snížení počtu uchazečů se středním vzděláním bez maturity (o 21,2 %), ale o více než pětinu (20,4 %) klesl také počet osob se základním vzděláním. Středoškoláků s maturitou ubylo 18,5 % stavu z konce roku 2006 a vysokoškoláků pak 11,8 %. Podíl na všech uchazečích se u posledních dvou uvedených vzdělanostních kategorií meziročně mírně zvýšil. 14

16 Jiný pohled na situaci uvedených skupin ekonomicky aktivního obyvatelstva poskytuje analýza specifických měr nezaměstnanosti pro jednotlivé skupiny. V případě osob pouze se základním vzděláním přesahovala míra nezaměstnanosti na konci roku 2007 hodnotu 30 %, u osob se středním vzděláním bez maturity je specifická míra nezaměstnanosti zhruba 10 %, u osob se středním vzděláním s maturitou 7 % a u vysokoškoláků pouze přibližně 3 %. Tab.8. Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání v Jihomoravském kraji v letech (k ) Vzdělání abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % základní , , , , ,2 SŠ bez maturity , , , , ,1 SŠ s maturitou , , , , ,7 vysokoškolské , , , , ,0 celkem , , , , ,0 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, SŠ - středoškolské vzdělání V průběhu roku 2007 došlo v Jihomoravském kraji dle údajů MPSV ČR již třetí rok po sobě k výraznému nárůstu počtu volných pracovních míst, a to o 5,7 tis. 1. Téměř polovina všech volných míst je vedena v Brně. Na základě skutečností uvedených v poznámce tak lze jen těžko považovat za platná některá data zobrazená v následující tabulce (např. že počet volných míst pro osoby se základním vzděláním byl na konci roku 2007 v Jihomoravském kraji vyšší než 6,6 tis.). Za povšimnutí stojí situace v Brně na konci roku 2007 zde bylo evidováno uchazečů se základním vzděláním a volných pracovních míst pro tyto uchazeče. Ve skutečnosti však 2,7 tis. z nich bylo spojeno s 89 zákona o zaměstnanosti. Uvedený zákon nemá téměř žádný vliv na volná místa pro středoškoláky s maturitou a vysokoškoláky, jejichž počet v roce 2007 vzrostl pouze mírně. Podíl pracovních míst pro vysokoškoláky a středoškoláky s maturitou však v porovnání s rokem 2006 i přes absolutní nárůst klesl, a to především kvůli zvýšení počtu pracovních míst pro osoby se základním vzděláním a středoškoláky bez maturity. Tab.9. Struktura volných míst podle vzdělání v Jihomoravském kraji v letech (k ) Vzdělání abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % základní , , , , ,3 SŠ bez maturity , , , , ,8 SŠ s maturitou , , , , ,6 vysokoškolské 212 6, , , , ,3 celkem , , , , ,0 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, pozn. SŠ = středoškolské vzdělání 1 V souvislosti s novým zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, který vešel v platnost v říjnu 2004, došlo k významným změnám v povinnosti získávání pracovního povolení pro cizince. Dle 89 musí pro svoji činnost pracovní povolení nově získat také cizinci ze zemí mimo EHP a Švýcarsko působící na území ČR v roli společníků či statutárního orgánu obchodní společnosti nebo člena družstva při plnění běžných úkolů. Vzhledem k tomu, že je tudíž nutno nahlásit tyto pozice společníků a družstevníků na úřadě práce jako volná místa, projevila se v praxi účinnost 89 výrazným zvýšením nabídky volných pracovních míst v evidenci úřadů práce, a to od prosince Ve skutečnosti se však o typická volná pracovní místa nejednalo, neboť zaměstnavatelé v těchto případech pouze žádají o povolení na již obsazená pracovní místa (fáze probíhající v prosinci 2004 a v lednu 2005) nebo na místa sice nová, ale určená výhradně pro cizince z tzv. třetích zemí v postavení společníka či družstevníka. Na konci roku 2006 pak znovu docházelo ke zvýšení nabídky těchto míst v souvislosti s žádostí o prodloužení pracovních povolení. (pramen: Analýza stavu a vývoje na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2006). 15

17 Podrobná analýza uchazečů o zaměstnání podle délky evidence na úřadech práce za poslední roky prokázala, že dlouhodobá nezaměstnanost je v Jihomoravském kraji stále významným problémem. Počet osob nezaměstnaných déle než rok byl na konci roku 2007 sice o 6,0 tis. nižší než v roce předchozím, ale stále představoval necelé dvě pětiny všech uchazečů o zaměstnání (38,2 %). Tab.10. Struktura nezaměstnaných podle délky evidence v Jihomoravském kraji v letech (k ) Délka evidence abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % méně než 3 měsíce , , , , ,0 3 6 měsíců , , , , , měsíců , , , , ,1 nad 12 měsíců , , , , ,2 celkem , , , , ,0 průměrná délka evidence Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, V roce 2007 poprvé mírně klesla průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání a to z 615 dnů v roce 2006 na 612 v roce loňském. Jedná se o příznivý vývoj hlavně vzhledem k průměru ČR, kde průměrná délka evidence meziročně vzrostla z 649 na 659 dnů. Od roku 2002 Jihomoravský kraj poprvé zlepšil svou pozici vůči průměru ČR a dosáhl také největšího rozdílu v délce evidence uchazečů, neboť ta byla v kraji vždy nižší, avšak postupně se přibližovala celorepublikovému průměru. Obr.5. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a ČR v letech (k ) Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (%) 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0, Jihomoravský kraj ČR Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, Stále nepříznivý stav dlouhodobé nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji dokumentuje předchozí obrázek, který znázorňuje vývoj míry dlouhodobé nezaměstnanosti (podíl osob evidovaných déle než 12 měsíců na pracovní síle) v Jihomoravském kraji a ČR. Zatímco do 16

18 roku 2000 byla hodnota tohoto ukazatele v kraji nižší či shodná s republikovým průměrem, od roku 2001 se zvyšovala rychleji než v ČR. Na konci roku 2003 pak dosáhla 4,7 % (ČR 4,1 %) a stejná zůstala i na konci roku následujícího, zatímco v ČR se o 0,1 procentního bodu (p. b.) ještě zvýšila. Během roku 2005 se míra dlouhodobé nezaměstnanosti v kraji mírně snížila (na 4,6 %, v ČR na 4,0 %) a k poklesu, mnohem výraznějšímu, došlo i v roce Na jeho konci tedy míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji činila 4,0 % a v ČR dokonce 3,5 %, což byla situace podobné té na konci roku Ještě výrazněji klesla meziročně dlouhodobá míra nezaměstnanosti v roce 2007: v Jihomoravském kraji na 2,8 % a v průměru ČR na 2,5 %. Od roku 2001 jde o nejnižší rozdíl mezi krajskou a celorepublikovou hodnotu. Obr.6. Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k % 12,0 10,0 Míra nezaměstnanosti Průměr ČR 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k , SSZ MPSV ČR, 2008 Obr.7. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v krajích ČR k Počet uchazečů připadajících na 1 volné místo Průměr ČR Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k , SSZ MPSV ČR,

19 Obr.8. Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání v krajích ČR k Průměrná délka evidence Průměr ČR Počet dnů Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k , SSZ MPSV ČR, 2008 Olomoucký kraj Zlínsky kraj Moravskoslezský kraj Obr.9. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR k Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (%) 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Průměr ČR 0,0 Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k , SSZ MPSV ČR, 2008 Olomoucký kraj Zlínsky kraj Moravskoslezský kraj 18

20 3.3. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání Nepříznivý vývoj na trhu práce v Jihomoravském kraji měl v předchozích letech negativní vliv na uplatňování osob se zdravotním postižením. Na konci roku 2002 úřady práce v kraji registrovaly uchazečů o práci se zdravotním postižením, na konci roku 2005 to bylo již , tedy téměř o jeden tisíc více. V roce 2006 se však situace mírně zlepšila i v této skupině uchazečů a na jeho konci jich bylo evidováno O 888 osob na hodnotu se snížil počet uchazečů se zdravotním postižením v roce loňském a tyto nezaměstnané osoby tak na konci roku 2007 tvořily 1,4 % krajské pracovní síly, v ČR je adekvátní hodnota nižší, a to 1,2 %. Zvláště nepříznivá situace se zaměstnáváním zdravotně postižených dlouhodobě přetrvává v okrese Hodonín. Zde nezaměstnané osoby se zdravotním postižením tvoří 2,5 % pracovní síly, což představuje druhou nejvyšší hodnotu (po okrese Bruntál) ze všech okresů ČR (stejně jako v roce 2006). Specifické postavení na trhu práce mají také čerství absolventi škol, tedy osoby, kterým od ukončení docházky do škol všech stupňů ještě neuplynuly dva roky 2. Mladí lidé bez praxe mívají často problémy uplatnit se hned po ukončení školní docházky na trhu práce, neboť zaměstnavatelé je mnohdy považují za méně hodnotnou pracovní sílu, do níž se musí nejprve investovat. V případě, že je volné pracovní síly dostatek, se pravděpodobnost uplatnění ještě snižuje. V posledních pěti letech však v Jihomoravském kraji počet nezaměstnaných absolventů klesá a rychle se snižuje i jejich podíl na celkovém počtu uchazečů. Meziročnímu poklesu celkového úhrnu uchazečů v posledním roce odpovídá i výrazný pokles uchazečů mladistvých a absolventů (o mezi roky 2006 a 2007). Zlepšení celkové situace dokresluje pokles podílu této specifické skupiny uchazečů mezi roky 2001 a 2007 téměř na polovinu. Zatímco v roce 2001 byl každý osmý nezaměstnaný v kraji absolvent nebo mladistvý v roce 2007 to byl pouze zhruba každý patnáctý. Tab.11. Vývoj počtu absolventů a mladistvých v evidenci úřadů práce v Jihomoravském kraji v letech (k ) Z toho absolventi a mladiství Rok Počet uchazečů celkem absolutně relativně (v %) , , , , , , ,6 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, Úbytek počtu nezaměstnaných absolventů má několik příčin. Hlavní příčinou, proč přestávají být absolventi problematickou skupinou na trhu práce, je celkového zlepšení hospodářské situace v České republice, což se v Jihomoravském kraji projevuje intenzivní tvorbou pracovních míst. Vzhledem k nedostatku určitých profesí na trhu práce zaměstnavatelé v současnosti příliš nerozlišují, zda se jedná o absolventa nebo pracovníka s praxí, což mimo jiné dokázalo i dotazníkové šetření vyhodnocené v následujících kapitolách. V nabídce úřadů práce se pro absolventy nabízí nejčastěji místa montážních a manipulačních dělníků v průmyslu, administrativních pracovníků, ale také odborníků v oblasti výpočetní techniky. 2 Je třeba upozornit, že v červnu 2004 došlo k úpravě definice osoby se statutem absolvent do té doby se jednalo o osobu s praxí ve vystudovaném oboru kratší než dva roky, nyní jde o osobu, které dosud neuplynuly dva kalendářní roky od ukončení školní docházky bez ohledu na to, zda a jak dlouho absolvent pracoval v oboru, který vystudoval. 19

21 Absolventům se také hlavně po vstupu ČR do Evropské unie rozšířili možnosti dalšího vzdělávání či práce v zahraničí. V neposlední řadě je třeba upozornit, že na trh práce nastupuje v současnosti méně mladých lidí, než tomu bylo např. v polovině devadesátých let, a to v důsledku demografického vývoje české společnosti - v posledních letech se na trh práce dostává populace ročníků narozených v druhé polovině osmdesátých let, které již byly podstatně slabší než generace let sedmdesátých Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji Na trhu práce v Jihomoravském kraji působí a zaměstnanost ovlivňují rovněž cizí státní příslušníci 3. Jejich počet je možno považovat za určitý indikátor situace na trhu práce v daném regionu. Vývoj počtu cizinců působících na území Jihomoravského kraje od roku 2001 zachycuje následující tabulka č. 12 a obr. č. 10. Tab.12. Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji v letech (k ) * Pracovní povolení Občané EU z toho občané SR Cizinci - informace Živnostenská oprávnění Celkem Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VUPSV 2007 Pozn.: * údaje k roku 2007 byly zjišťovány k Na konci roku 2001 pracovalo na území Jihomoravského kraje legálně zhruba 15,8 tis. cizinců, z toho více než polovinu tvořili občané Slovenska. Neutěšená situace na trhu práce v kraji však vedla v následujícím roce k poklesu jejich počtu o 2,8 tis. V letech 2003 a 2004 se počet cizinců v kraji pozvolna zvyšoval a na konci roku 2004 opět přesáhl hranici 15 tis. V roce 2005 došlo k velmi výraznému nárůstu počtu cizinců pracujících v kraji, a to nejen v důsledku nového zákona o zaměstnanosti, který umožnil podchytit dosud neevidovanou složku v kraji působících cizinců, ale také v důsledku zvýšení celkového počtu cizinců z EU (o 1,8 tis.) a také mírnému nárůstu počtu živnostníků. K ještě výraznějšímu zvětšení skupiny legálně pracujících cizinců v Jihomoravském kraji došlo v roce 2006 meziročně o více než 2,2 tis. se zvýšilo množství vydaných pracovních povolení, o 2 tis. narostl počet Slováků a mírně také počet ostatních cizinců z EU. Zvýšení počtu vydaných pracovních povoleních, ačkoliv v menší míře lze pozorovat i během roku 2007 (o 926, z toho 648 občanů SR), nicméně při interpretaci dat je potřeba si uvědomit, že údaje pochází z polovinu roku 2007 a nejsou tak přímo srovnatelné s údaji za rok předchozí. Počet osob podnikajících na živnostenské oprávnění se oproti roku 2006 v kraji meziročně mírně zvýšil avšak nedosáhl hodnoty z roku I když počet cizinců působících na území Jihomoravského kraje v posledních letech velmi intenzivně roste, cizinci tvoří v úhrnu stále 3 Do konce roku 2003 byly rozlišovány pouze tři skupiny cizinců (cizinci pracující na pracovní povolení, občané SR a cizinci s živnostenským oprávněním). Po vstupu ČR do EU v květnu 2004 již nemají zaměstnavatelé cizinců pocházejících ze zemí EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska povinnost získávat pracovní povolení, pouze musí písemně informovat místně příslušný úřad práce. Ostatní cizinci (z tzv. třetích zemí ) mohou pracovat pouze na povolení k zaměstnání. To se však již nevyžaduje k zaměstnání cizinců s trvalým pobytem a cizinců uvedených v 98 písmeno a) až e) j) a k) zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Tito cizinci tvoří na trhu práce v ČR novou, čtvrtou skupinu. Nově se podle tohoto zákona povinnost získat pracovní povolení vztahuje na členy zahraničních (v praxi především ukrajinských) družstev a společníky zahraničních společností, kteří dříve vůči úřadům práce neměli ani oznamovací povinnost. 20

22 pouze 4,4 % pracovní síly kraje, což je hodnota pod průměrem ČR (5,0 %) a také 7. nejnižší mezi kraji ČR. Obr.10. Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji v letech Počet cizinců Roky Pracovní povolení Občané SR Ostatní občané EU Živnostenská oprávnění Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VUPSV 2007 * občané EU, Švýcarska, Lichtenštejnska, Norska a Islandu bez občanů Slovenska (do roku 2003 zahrnuti mezi pracovní povolení ); do skupiny pracovní povolení spadají od roku 2004 i cizinci z tzv. třetích zemí, kteří nevyžadují pracovní povolení (dle 98 zákona o zaměstnanosti), ale nejsou občané EU, EHP ani Švýcarska Mezi jednotlivými okresy Jihomoravského kraje existují výrazné rozdíly v počtu cizinců působících na zdejších trzích práce. Z celkového počtu 26,7 tis. cizinců jich je nejvíce koncentrováno v Brně (61,2 %), naopak nejméně v okrese Znojmo (3,3 %). Tab.13. Cizinci na trhu práce v okresech Jihomoravského kraje k Pracovní Další Občané EU** povolení cizinci* celkem z toho SR Živnostenská oprávnění Cizinci celkem Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Pramen: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 19, VUPSV 2007 * např. cizinci s trvalým pobytem, v azylu či rodinní členové diplomatů ( 98 písmeno a) až e), j) a k) zákona 435/2004 Sb.), ** občané zemí EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska Největší skupinu cizinců tvořili ve všech okresech Jihomoravského kraje cizinci pocházející ze zemí Evropské unie, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a Norska téměř tři čtvrtiny to byly v okrese Hodonín, více než 70 % také v okrese Břeclav a více než polovinu představovali občané EU také mezi cizinci působícími v okrese Vyškov. Absolutní většinu 21