Základní sociodemografický popis území SO ORP Nýřany

Transkript

1 Základní sociodemografický popis území SO ORP Nýřany Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy, z.s. Americká 29, Plzeň Plzeň 2021

2 OBSAH 1. ÚVOD CÍLE SOCIODEMOGRAFICKÉHO POPISU SBĚR A ZPRACOVÁNÍ DAT CHARAKTERISTIKA SO ORP NÝŘANY OBYVATELSTVO BYDLENÍ NEZAMĚSTNST ZADLUŽENOST OBYVATEL KRIMINALITA VZDĚLÁNÍ SOCIÁLNÍ OBLAST Senioři a osoby se zdravotním postižením Děti mládež, rodiny s dětmi Ostatní osoby ohrožené sociálním vyloučením Ohrožení chudobou Rozsah sociálního vyloučení Sociálně vyloučené lokality PŘÍLOHY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM ZDROJŮ... 84

3 1. Úvod Tento dokument byl zpracován v rámci projektu Realizace komunitního plánování sociálních služeb na Nýřansku, který probíhá v letech 2020 až 2022 na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Nýřany (dále jen SO ORP Nýřany, Nýřansko či řešené území) za účelem zahájení 1. etapy komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) a zaměřuje se na popis aktuální sociodemografické situace v řešeném území. Dokument je zpracován v rámci prvotní analyticko-popisné fáze procesu KPSS a je tvořen především statistickými údaji o daném území, jeho obyvatelstvu a vybraných společenských jevech. Dokument je součástí souboru dalších analýz (analýza poskytovaných sociálních služeb, analýza zdrojů systému sociálních služeb), které dohromady tvoří celek a představují podkladový materiál pro další proces KPSS. 2. Cíle sociodemografického popisu Cílem dokumentu je přehledně zpracovat demografické údaje o území ORP Nýřany a také aktualizovat statistické údaje, které mají význam pro proces KPSS. Dokument je proto tvořen relevantními daty, která mají vypovídající charakter o aktuální sociálně-demografické situaci a vývoji sociálních jevů na vybraném území. Dokument zároveň mapuje vybrané charakteristiky související se sociálními službami na Nýřansku a je uspořádán tak, aby přehledně a věcně informoval o stávající situaci zkoumaného správního obvodu obce s rozšířenou působností a mohl být tak využit jako podklad pro další proces KPSS. 3. Sběr a zpracování dat Informace uvedené v základním sociodemografickém popisu území jsou získané sběrem, tříděním a vyhodnocováním primárních a zejména sekundárních dat, která jsou převzata od různých institucí zpracovávajících či shromažďujících dané údaje. Mezi hlavní zdroje dat využitých v tomto dokumentu patří Český statistický úřad, Městský úřad Nýřany, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Nýřany, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Úřad práce, Česká správa sociálního zabezpečení, Analýza dostupnosti a potřebnosti sociálních služeb v Plzeňském kraji 2018, Exekutorská komora ČR a další. Sběr sekundárních dat byl prováděn od července 2020 do února 2021, a to především z elektronických zdrojů (internetové portály výše zmíněných institucí, publikace apod.), případně byla data písemně vyžádána od některých výše zmíněných institucí. Další data pochází z tištěných publikací získaných na úřadech, v knihovnách, v místních organizacích apod. Vybraná data prezentujeme pomocí popisných statistik ve formě tabulek či grafů. Podrobný seznam zdrojů je uveden na konci dokumentu. Dalším zdrojem informací jsou data primární. Jedná se zejména o dotazníkové šetření mezi obcemi a mezi poskytovateli sociálních služeb, kteří mají sídlo či pobočku v daném území. Dotazníkové šetření bylo doplněno o polo-strukturované rozhovory. Všechny dotazníky byly rozeslány v elektronické podobě v průběhu června a července Z dotazníků zaslaných zástupcům všech 54 obcí na území SO ORP Nýřany se jich vrátilo ke zpracování nebo bylo vyplněno při osobním setkání se zástupci obcí celkem 53 a z dotazníků zaslaných 13 4

4 poskytovatelům sociálních služeb se ke zpracování se jich vrátilo 12. Osobní rozhovory proběhly v období od července 2020 až dubna 2021 s poskytovateli sociálních služeb působících na daném území a starosty 45 obcí. Dále proběhl rozhovor se sociálními pracovníky Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Nýřany i sociálními pracovníky obcí z pověřeným obecním úřadem (Město Touškov, Třemošná a Všeruby) a některými poskytovateli sociálních služeb s celokrajskou působností, kteří v řešeném území působí. 4. Charakteristika SO ORP Nýřany Správní obvod obce s rozšířenou působností Nýřany leží v severní části Plzeňského kraje v okrese Plzeň-sever a tvoří největší správní obvod v kraji. Převážná část území hraničí s pěti správními obvody Plzeňského kraje Stříbro, Stod, Plzeň, Rokycany a Kralovice, menší část území sousedí na severozápadě s Karlovarským krajem (Obrázek 1). Obrázek 1. Správní obvody ORP v Plzeňském kraji Zdroj: Český statistický úřad 5

5 Správní obvod zahrnuje celkem 54 obcí, z nichž šest (Horní Bříza, Město Touškov, Nýřany, Třemošná, Úterý, Všeruby) má statut města a čtyři města regionu (Nýřany, Město Touškov, Třemošná, Všeruby) zastávají funkci pověřeného obecního úřadu (POÚ). Celkovou rozlohou ,3 ha je tento správní obvod ORP sedmým největším obvodem v kraji a zaujímá 8,2 % území kraje. Území SO ORP je z 89% tvořeno obcemi s počtem obyvatel do (v souladu se zákonem o obcích je obec nad obyvatel označována za město), s čímž souvisí převládající venkovský charakter území, který do jisté míry ovlivňuje způsob života většiny jeho obyvatel. Největší rozlohu v ORP má obec Úněšov (3 868 ha), naopak nejmenší obec Bučí (239 ha). Správním centrem regionu je město Nýřany, které je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností a je také největším městem okresu Plzeň sever (z hlediska počtu obyvatel). Město se rozprostírá na ploše o velikosti ha a k zde žilo obyvatel, což představuje 12,1 % obyvatel ORP. Region nemá z geografického hlediska své přirozené centrum a nekompaktní uspořádání jeho čtyř územních částí vytváří poměrně velké vzdálenosti severně položených obcí od svého správního centra. Správní členění obcí v SO ORP Nýřany je zobrazeno na Obrázek 2. Obrázek 2. Správní členění SO ORP Nýřany k Zdroj: Český statistický úřad. Jmenovitý výpis všech obcí v SO ORP Nýřany včetně jejich místních částí jsou uvedeny v tabulce 1. Podrobná rozloha obcí včetně hustoty zalidnění k je uvedena v příloze 1. 6

6 Tabulka 1. Obce SO ORP Nýřany a jejich sídelní jednotky Název obce Blatnice Heřmanova Huť Hněvnice Kbelany Líně Lochousice Nýřany Přehýšov Rochlov Tlučná Úherce Vejprnice Zbůch Bdeněves Čeminy Čerňovice Chotíkov Kozolupy Křelovice Líšťany Město Touškov Myslinka Pernarec Plešnice Pňovany Újezd nade Mží Úlice Vochov Blažim Krsy Kunějovice Nekmíř Nevřeň Ostrov u Bezdružic Blatnice POÚ Nýřany (13) Dolní Sekyřany, Horní Sekyřany, Vlkýš Hněvnice Kbelany Líně Lochousice Části obce Doubrava u Plzně, Kamenný Újezd u Nýřan, Nýřany Bítov u Přehýšova, Přehýšov, Radějovice u Přehýšova Rochlov Tlučná Úherce Vejprnice Červený Újezd u Zbůchu, Zbůch Bdeněves Čeminy Čerňovice Chotíkov Kozolupy POÚ Město Touškov (15) Křelovice u Pernarce, Mydlovary, Pakoslav, Rozněvice Hunčice, Košetice u Hunčis, Lipno u Hunčis, Líšťany, Luhov u Líšťan, Náklov, Písek, Třebobuz Kůští, Město Touškov Myslinka Březí u Pernarce, Krukanice, Málkovice u Pernarce, Něšov, Pernarec, Skupeč Plešnice Chotěšovičky, Pňovany, Rájov Újezd nade Mží Hracholusky nade Mží, Jezná, Kníje, Nová Jezná, Úlice Vochov Blažim POÚ Všeruby (11) Kejšovice, Krsy, Polínka, Skelná Huť, Trhomné Kunějovice Lhotka u Nekmíře, Nekmíř Nevřeň Krsov, Ostrov u Bezdružic, Pláň 7

7 Příšov Úněšov Úterý Všeruby Zahrádka Bučí Česká Bříza Dolany Druztová Horní Bříza Hromnice Kaceřov Krašovice Ledce Nadryby Tatiná Trnová Třemošná Zruč Senec Žilov Příšov Budeč u Číhané, Čbán, Číhaná, Hvožďany u Úněšova, Lípa u Úněšova, Podmokly u Úněšova, Štipoklasy u Číhané, Úněšov, Vojtěšín Olešovice, Úterý, Vidžín Chrančovice, Chrástov, Klenovice u Chrančovic, Kokořov, Popovice u Chrančovic, Radimovice u Všerub, Všeruby u Plzně Hůrky u Zahrádky, Mostice, Zahrádka u Všerub Bučí Česká Bříza Dolany, Habrová Druztová Horní Bříza POÚ Třemošná (15) Hromnice, Chotiná, Kostelec u Nadryb, Nynice, Planá u Ninic, Žichlice u Hromnice Kaceřov Krašovice Ledce Nadryby Tatiná Trnová Třemošná, Záluží u Třemošné Senec u Plzně, Zruč Žilov Zdroj: Územně identifikační registr ČR Podle územně analytických podkladů (zpracovaných k ) SO ORP Nýřany představuje region zatížený důsledky zemědělské velkovýroby, hornické činnosti a souvisejícího průmyslu. Charakter krajiny územních částí regionu je historicky ovlivněn využitím přírodních zdrojů. Nýřansko je součástí plzeňské pánve a má charakter specifický pro hornickou a průmyslovou oblast. Území je poznamenáno povrchovou těžbou uhlí, kaolinu, keramických jílů a štěrkopísku. Vyznačuje se nízkým podílem lesů (27,6 %) v návaznosti na vysoký podíl zemědělské půdy (51 %) a sítě technické infrastruktury. Touškovsko má převážně zemědělský charakter krajiny s pozůstatky zemědělské velkovýroby. Převládá poměrně nízký podíl plochy lesů (31,8 %) s vysokým podílem zemědělské půdy (50,5 %). Území se také vyznačuje vyšším podílem složek letní rekreace z důvodů lokalizace vodní nádrže Hracholusky. Hlavním vodním tokem oblasti je řeka Mže. Na Všerubsku převládá zemědělský ráz přírody se zastoupením živočišné výroby s pozůstatky minulé zemědělské velkovýroby a těžby nerostných surovin. Hlavními vodními toky území jsou Třemošná a Úterský potok. Vyskytuje se zde vyvážený podíl lesní plochy a zemědělské půdy (40,3 %). Charakter Třemošenska spočívá ve smíšené funkci zemědělské a průmyslové. Rozvoj průmyslové složky byl ovlivněn těžbou nerostných surovin. Území tvoří údolní niva toku Třemošná s levostranným přítokem Bělé a hluboce zaříznutým údolím řeky Berounky protékající přírodním parkem Horná Berounka. V území převládá vyšší podíl plochy lesů (41,1 %) a nižší podíl zornění zemědělské půdy (38, 4 %). 8

8 Obrázek 3. Obecně-geografická mapa SO ORP Nýřany Zdroj: Český statistický úřad Ve správním obvodu ORP Nýřany působí několik zájmových sdružení právnických osob, které se zaměřují na rozvoj regionu, jednotlivých obcí a spoluprací mezi nimi: Mikroregion Radbuza Mikroregion Hracholusky Mikroregion Plzeňské západní rozvojové zóny Mikroregion Severní Plzeňsko Mikroregion Touškovsko Mikroregion sdružení venkovských obcí Dolní Střela MAS Radbuza MAS Světovina MAS Český Západ MAS Kraj živých vod Svazek obcí Slavkovský les SOČ Černošín Dobrovolný svazek obcí silnice I/27 Každá z obcí regionu je zapojena do některého ze zmíněných mikroregionů a téměř všechny obce také spadají do územní působnosti některé z místních akčních skupin. Podrobně rozepsané členství obcí v mikroregionech a MAS jsou popsány v Příloha 2 a 9

9 Příloha Obyvatelstvo Jak je uvedeno výše, ORP Nýřany je největším správním obvodem a svou rozlohou sedmým největším obvodem v kraji. Hustotou 92,0 obyvatel na 1 km 2 je po SO ORP Plzeň zároveň druhým nejvíce zalidněným správním obvodem v kraji. K žilo na území správního obvodu ORP Nýřany obyvatel, tj. 9,77 % z celkového počtu obyvatel Plzeňského kraje. Jak vyplývá z Obrázku 4, téměř jedna pětina (10 obcí) z celkového počtu obcí má na svém území méně než 200 obyvatel. Nejpočetněji zastoupené jsou v regionu obce s počtem obyvatel (19 obcí). Od 500 do 1000 obyvatel žije v 10 obcích a měst (obcí s počtem obyvatel nad 3 000) je v regionu 6. Z hlediska počtu obyvatel žijících na území zaujímá prvenství město Nýřany, jakožto centrum SO ORP. K zde bydlelo obyvatel, což představuje 12,1 % celkového počtu obyvatel SO ORP. Dále následují města Třemošná, Vejprnice, Horní Bříza, Zruč-Senec a Tlučná. Obrázek 4. Počet obyvatel obcí SO ORP Nýřany k Zdroj data: Český statistický úřad, mapa vytvořena CpKP ZČ Hustota zalidnění je také zobrazena na obrázku 5, ze kterého je patrné, že nejmenší hustotu zalidnění má obec Zahrádka (9 obyvatel/km 2 ) a Krsy (10 obyvatel/km 2 ), naopak největší hustotu zalidnění mají města Tlučná (455 obyvatel/km 2 ) a Vejprnice (418 obyvatel/km 2 ). 10

10 Obrázek 5. Hustota zalidnění obcí SO ORP Nýřany k Zdroj data: Český statistický úřad, mapa vytvořena CpKP ZČ Věkové složení obyvatelstva v celém ORP a v jednotlivých obcích je zobrazeno v níže uvedené tabulce, ze které je zřejmé, že nejčetnější věkovou kategorií v SO ORP jsou obyvatelé v tzv. produktivním věku, tedy ve věku mezi 15 a 64 lety (65 %). V každé z obcí tato věková kategorie zastává více jak 50 % z celkového počtu místních obyvatel. Následuje věková kategorie 65 a více let (v průměru 18 %) a nejméně zastoupenou kategorií obyvatel v obcích jsou pak děti ve věku 0 14 let (necelých 17 %). Průměrný věk obyvatelstva v celém ORP je 41,4 let, přičemž je tento ukazatel nejnižší v obci Vochov (36 let), naopak nejvyšší v obci Krašovice (46,4 let). Dalším ukazatelem stavu obyvatelstva daného území je index stáří, který představuje poměr seniorské složky 65+ na 100 osob dětské složky 0-14 let. Jeho průměrná hodnota v SO ORP je 107,5. Z pohledu jednotlivých obcí je tento index nejvyšší v obcích Krašovice (220,5) a Blažim (212,5), naopak nejnižší je v obcích Myslinka (47,7) a Kunějovice (50). Hodnoty 100 indexu bylo dosaženo v obcích Čeminy a Příšov, což dokládá vyrovnaný stav seniorské a dětské populace v obci. Tabulka 2. Počet obyvatel v obcích SO ORP Nýřany a jejich věkové složení k Území/obec Počet Průměrný Index počet obyvatel ve věku Muži Ženy obyvatel věk stáří a více SO ORP Nýřany , , Bdeněves , , Blatnice , ,

11 Blažim 64 43, , Bučí , , Čeminy , Čerňovice , , Česká Bříza , , Dolany , , Druztová , , Heřmanova Huť , , Hněvnice , , Horní Bříza , , Hromnice , , Chotíkov , , Kaceřov , , Kbelany , , Kozolupy , , Krašovice , , Krsy , , Křelovice , , Kunějovice , , Ledce , , Líně , , Líšťany , , Lochousice , , Město Touškov , , Myslinka , , Nadryby , , Nekmíř , , Nevřeň , , Nýřany , , Ostrov u Bezdružic , , Pernarec , , Plešnice , , Pňovany , , Přehýšov , , Příšov , , Rochlov , , Tatiná , , Tlučná , , Trnová , , Třemošná , , Úherce , , Újezd nade Mží , , Úlice , , Úněšov , , Úterý , , Vejprnice , , Vochov , , Všeruby , , Zahrádka , , Zbůch , , Zruč-Senec , , Žilov , , Zdroj: Český statistický úřad, CpKP 12

12 K sociodemografickým ukazatelům popisujícím stav obyvatelstva daného území patří také jeho národnostní složení a podíl cizinců. Pro dané účely nám posloužily veřejně dostupné informativní přehledy vytvořené z údajů vedených v evidenci obyvatel od Ministerstva vnitra České republiky. Přesná data vedená na Českém statistickém úřadu jsou dostupná pouze v nejnižším měřítku okresů, což snižuje jejich relevantnost pro potřeby řešeného území. Z celorepublikového pohledu zaujímá Plzeňský kraj třetí místo v počtu cizinců žijících na jeho území ( osob). Z krajského pohledu pak zaujímá okres Plzeň-sever páté místo (2 602 osob). Nejpočetnější skupiny v okresním měřítku, tedy v okrese Plzeň-sever, tvoří občané ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu, následují Bulhaři a Rumuni (ČSÚ k ). Na území SO ORP Nýřany se nachází zhruba 5 % všech cizinců žijících v Plzeňském kraji a jejich zastoupení představuje 3,47 % všech obyvatel SO ORP. Nejvíce cizinců žije v obci Zbůch (336) a ve městě Nýřany (335), naopak podle statistik v 5 obcích cizinci nežijí. Nejvyšší podíl cizinců na počet obyvatel žije ve Zbůchu (téměř 13 %) a v Líních (téměř 6,5 %). Podrobnější počty cizinců v jednotlivých obcích SO ORP Nýřany jsou zobrazeny v tabulce 3. Tabulka 3. Počet cizinců v obcích ORP Nýřany s platným povolením k pobytu k Obec Muži (věk) 13 Ženy (věk) 15 a více 0-15 Celkem 15 a více 0-15 Celkem Přechodný pobyt Trvalý pobyt Počet cizinců celkem SO ORP Nýřany Bdeněves Blatnice Blažim Bučí Čeminy Čerňovice Česká Bříza Dolany Druztová Heřmanova Huť Hněvnice Horní Bříza Hromnice Chotíkov Kaceřov Kbelany Kozolupy Krašovice Krsy Křelovice Kunějovice Ledce Líně Líšťany Lochousice Město Touškov Myslinka Nadryby Nekmíř

13 Nevřeň Nýřany Ostrov u Bezdružic Pernarec Plešnice Pňovany Přehýšov Příšov Rochlov Tatiná Tlučná Trnová Třemošná Úherce Újezd nade Mží Úlice Úněšov Úterý Vejprnice Vochov Všeruby Zahrádka Zbůch Zruč-Senec Žilov Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR Počet cizinců žijících na řešeném území v posledních letech poměrně výrazně vzrostl. Za poslední 4 roky představuje celkový nárůst 58,64 %, průměrný meziroční nárůst tak představoval 12,5 % (185 osob). Stoupající počet cizinců z celého území vykazuje celkem 30 obcí, z nichž nejvyšší nárůst eviduje město Zbůch (244 osob). Naopak klesající počet cizinců vykazuje 15 obcí, z nichž největší pokles eviduje obec Hromnice (-22 osob na současný stav 0 osob). Podrobně je vývoj počtu cizinců zaznamenán v tabulce 4, počty jsou vždy uvedeny k daného roku. Tabulka 4. Vývoj počtu cizinců na území SO ORP Nýřany v daných letech (stav k 1.1.) Obec SO ORP Nýřany Bdeněves Blatnice Blažim Bučí Čeminy Čerňovice Česká Bříza Dolany Druztová Heřmanova Huť Hněvnice Horní Bříza Hromnice

14 Chotíkov Kaceřov Kbelany Kozolupy Krašovice Krsy Křelovice Kunějovice Ledce Líně Líšťany Lochousice Město Touškov Myslinka Nadryby Nekmíř Nevřeň Nýřany Ostrov u Bezdružic Pernarec Plešnice Pňovany Přehýšov Příšov Rochlov Tatiná Tlučná Trnová Třemošná Úherce Újezd nade Mží Úlice Úněšov Úterý Vejprnice Vochov Všeruby Zahrádka Zbůch Zruč-Senec Žilov Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR Z dalších statistik jsme se zaměřili na vývoj stavu obyvatelstva daného území, především na počet obyvatel, jejich věkovou strukturu a přírůstek obyvatelstva. Vývoj stavu obyvatelstva je sledován a popsán za období od roku 2013 do roku 2019, a to vždy k Popsaná relevantní data jsou shrnuta do tabulky 5. Počet obyvatel v řešeném území každoroční pravidelností stoupá, a to meziročně přibližně o 536 osob. Z celkového počtu obyvatel na daném území byl do roku 2018 standardně mírně vyšší podíl žen než počet mužů, v posledním roce sledovaného období se tyto hodnoty otočil a podíl mužů tvořil 50,04 % celkového počtu obyvatel. 15

15 K poslednímu dni sledovaného období tvořili nejpočetnější skupinu obyvatelstva jedinci v produktivním věku, tedy ve věku let. Počty obyvatel této věkové skupiny klesaly mezi lety , od roku 2016 však podíl těchto osob opět pravidelně narůstal, a to meziročně v průměru o 0,36 %. K poslednímu dni sledovaného období činila tato složka 65,04 % z celkového počtu obyvatel řešeného území. Pravidelně rostoucí tendenci vykazuje také kategorie seniorů 65+, která ke konci sledovaného období tvořila 18,1 % z celkového počtu obyvatel. Nárůst obyvatel v této kategorii byl od začátku do konce sledovaného období o 21,1 %, meziročně tak o 3,2 %. Nejmenší podíl obyvatel připadal na děti ve věkové kategorii 0-14 let, a to 16,9 %. Tato dětská kategorie byla až do roku 2013 vyšší než kategorie seniorská, od roku 2014 je však trend opačný, přesto počet dětí ve sledovaném území a období s pravidelností narůstal, a to meziročně o 1,7 %. Z údajů je patrný celkový nárůst především seniorské kategorie, čímž se potvrzuje globální trend stárnutí populace, jehož indikátorem je index stáří. Ten představuje poměr seniorů (65+) na děti (0 14 let). V řešeném území tento index každoročně rostl a ke konci roku 2019 dosáhl hodnoty 107,5, což ve sledovaném období představuje celkový nárůst o 9,4 %. V celokrajském měřítku představuje hodnota indexu jednu z nejnižších hodnot, kdy index stáří v Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2019 hodnotu 130,5, která výrazně přesáhla i celorepublikový průměr, 124,6. Stárnutí populace se také projevuje v dalším demografickém ukazateli, a to v průměrném věku obyvatel. Ten se ve sledovaném období v řešeném území zvýšil z 40,4 na 41,4 let u mužů a z 41,3 na 42,4 let u žen. Podrobnější statistiky dále vykazují počet potratů, kterých je v řešeném území ke konci roku 2019 vykazováno celkem 178. Nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2018, v posledním roce sledovaného období byl zaznamenán opět mírný nárůst. Základními demografickými ukazateli jsou dále sňatkovost a rozvodovost. V roce 2019 uzavřelo v řešeném území manželství 301 párů, což představuje nejvyšší hodnotu za sledované období a od roku 2014 také pravidelný roční nárůst. Celkový nárůst sňatkovosti se od počátku do konce sledovaného období zvýšil o 30,3 %. Naproti tomu bylo ke konci roku 2019 rozvedeno 129 manželství. Rozvodovost má v řešeném území kolísavou tendenci, nejméně jich bylo v roce Za sledované období představoval pokles této hodnoty o 15,1 %. Index rozvodovosti, který představuje počet rozvodů na počet sňatků, tak dosáhl v roce 2019 hodnoty 42,9, v krajském měřítku tento index dosahoval hodnoty 42,6. Tabulka 5. Vývoj vybraných demografických ukazatelů území SO ORP Nýřany SO ORP Nýřany Počet obyvatel (k ) muži v tom podle pohlaví ženy v tom podle věku (let) a více

16 Živě narození Zemřelí celkem podíl zemřelých na novotvary (%) 24,6 28,2 25,5 24,5 25,2 24,6 25,9 podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy (%) 49,5 38,4 43,2 43,8 43,4 42,4 41,5 Přirozený přírůstek obyvatel (narození - zemřelí) Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek obyvatel stěhováním (přistěhovalí - vystěhovalí) Celkový přírůstek (úbytek) obyvatel Sňatky Rozvody Potraty Průměrný věk mužů (roky) 40,4 40,6 40,8 41,0 41,1 41,3 41,4 Průměrný věk žen (roky) 41,3 41,6 41,7 41,9 42,1 42,3 42,4 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) 15,8 16,3 16,7 17,1 17,6 17,9 18,1 Index stáří (počet osob ve věku 65 a více let na počet dětí ve věku 0 14 let) 98,3 100,4 101,3 103,2 105,3 106,6 107,5 Zdroj: Český statistický úřad Vývoj počtu obyvatel řešeného území, který je vyjádřen celkovým přírůstkem, klesal až do roku Od roku 2016 naopak každoročně stoupal, což od začátku do konce sledovaného období představuje každoroční přírůstek obyvatel 38 osob. Na tomto stavu se podílel především migrační přírůstek, který představuje rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období, který od roku 2016 pravidelně každoročně stoupá, svého maxima tak dosáhl na konci sledovaného období s počtem 655 osob. Do řešeného území se v roce 2019 přistěhovalo osob, což bylo nejvíce osob za sledované období. Oproti tomu se v roce 2019 z území osob vystěhovalo. Oproti tomu hodnoty přirozeného přírůstku obyvatel, tedy rozdílu počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých za stejné období, mají ve sledovaném období kolísavý charakter, od roku 2017 navíc každoročně klesají a v roce 2019 tak dosáhly nejnižších hodnot (22). Vývoj stavu obyvatel, včetně demografických parametrů, které mají vliv na celkový přírůstek obyvatel, je za celé území vyjádřen v grafu č

17 Graf 1. Přírůstek obyvatel v území SO ORP Nýřany v letech Přírůstek obyvatel Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Zdroj: Autor, data ČSÚ Přírůstek (úbytek) obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Nýřany je vyobrazen na následující mapě (obrázek 6) celkově za celé sledované období, tedy za roky V těchto letech měly celkově největší kladný přírůstek obce Zbůch, Vochov a Vejprnice. Naopak největší úbytek obyvatelstva vykazovala města Nýřany a Horní Bříza. Podrobně za jednotlivé roky je pak vývoj celkového stavu obyvatel v jednotlivých obcích uveden v příloze 4. 18

18 Obrázek 6. Celkový přírůstek obyvatel v obcích SO ORP Sušice za roky Zdroj dat: Český statistický úřad, mapa vytvořena CpKP ZČ Prognóza vývoje počtu obyvatelstva Plzeňského kraje, kterou má do roku 2050 zpracovanou Krajský úřad Plzeňského kraje v rámci analýzy dostupnosti a potřebnosti sociálních služeb v Plzeňském kraji, předpokládá celkový úbytek obyvatel a změny ve věkové struktuře obyvatelstva. Dle prognózy by měla věková skupina dětí 0-14 v příštích několika letech mírně růst nebo stagnovat. Zlomovým rokem má být rok 2020, po kterém by mělo dojít ke stagnaci či mírnému poklesu počtu obyvatel, populace navíc výrazně zestárne a sníží se podíl dětí do 15 let a výrazně naroste podíl obyvatel ve věkové skupině 65+. Od roku 2030 by měla být porodnost opět příznivější a od roku 2040 by měl být zaznamenán opět mírný nárůst ve věkové kategorii do 15 let, avšak věková kategorie obyvatel starších 65-ti let bude stále pravidelně narůstat. Celkově tak bude ubývat dětí ve školních zařízeních, naopak poroste poptávka po kapacitách zdravotních a sociálních služeb. Navzdory prognóze vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje by mělo v letech v SO ORP Nýřany (přírůstkové regiony v zázemí krajského města) docházet ke stálému mírnému nárůstu populace (1 % ročně). (ÚRS Praha, a.s., Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje). 6. Bydlení Bydlení představuje jeden z činitelů, který má vliv na sociodemografický vývoj daného území. Představuje totiž jednu ze základních podmínek života lidí, bez které nelze očekávat efektivní pohyb obyvatelstva. Bydlení je vzájemně ovlivněno také hospodářským rozvojem území, kdy 19

19 nové pracovní příležitosti ovlivňují kladný přírůstek obyvatel, na druhé straně není možný hospodářský rozvoj území bez možnosti rozvoje kvalitního bydlení. Z hlediska sociální oblasti představuje bydlení zejména základní lidskou potřebu. Kvalita bydlení (potažmo jeho existence) podmiňuje možnosti lidí řešit své každodenní povinnosti. Jinými slovy je bydlení základním předpokladem pro řešení krizových sociálních situací (dluhy, bezdomovectví, drogová závislost a další, potažmo sociální vyloučení jako takové), ale i běžného sociálního fungování (zaměstnání, školní docházka, péče o děti apod.). Jedním z ukazatelů kvality bydlení je technická infastruktura, tedy možnost napojení bytů na energetické a komunální sítě. Jedná se především o přítomnost plynovodu, vodovodu a kanalizace v obci. V SO ORP Nýřany bylo již v roce % obcí napojeno na veřejný vodovod. Obyvatelé ostatních obcí nebo jejich částí jsou v zásobování pitnou vodou odkázáni na vlastní zdroje ze studny. 76 % obcí bylo v ORP plynofikováno, v místech, která plynofikována nejsou, je alternativním zdrojem plynu pro domácnosti propan-butan v tlakových láhvích. Kanalizace byla vybudována v 82 % obcí a z 60 % jsou odpadní vody sváděny kanalizační sítí do ČOV. Na území SO ORP Nýřany bylo zaznamenáno 10 sběrných dvorů. Tyto ukazatele jsou podrobně vyobrazeny v Příloha 5. Dalším ukazatelem kvality bydlení daného území může být také jeho občanská vybavenost. Z dat ke konci roku 2016 vyplývá, že na řešeném území jsou nejpočetněji zastoupena sportovní a dětská hřiště, která jsou vybudována v 83 %, resp. 78 % obcí území SO ORP. V 37 % obcí nalezneme kostel s pravidelnými bohoslužbami a v 63 % obcí prostory pro kulturní společenské akce. Nejméně zastoupenými zařízeními občanské vybavenosti jsou jednoúčelová krytá sportovní zařízení, dále kina, střediska pro volný čas dětí a mládeže a také koupaliště. Krytý bazén v řešeném území vybudovaný není. Zjištěná data o technické vybavenosti a zařízení pro volnočasové využití v oblasti kultury a sportu pro SO ORP Nýřany jsou zaznamenána v příloze 6. Dalším ukazatelem určujícím kvalitu bydlení je rozvoj bydlení, konkrétně výstavba nových bytů. Bytem se při tom rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou určeny k bydlení a mohou tomuto účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. Počty dokončených bytů jsou podrobně rozepsány v tabulce 6, v tabulce 7 jsou dále uvedeny druhy bytové výstavby v posledních 5 letech. Tabulka 6. Dokončené byty v SO ORP Nýřany v letech Obec Dokončené byty v letech Celkem SO ORP Nýřany Bdeněves Blatnice Blažim Bučí Čeminy Čerňovice Česká Bříza Dolany

20 Druztová Heřmanova Huť Hněvnice Horní Bříza Hromnice Chotíkov Kaceřov Kbelany Kozolupy Krašovice Krsy Křelovice Kunějovice Ledce Líně Líšťany Lochousice Město Touškov Myslinka Nadryby Nekmíř Nevřeň Nýřany Ostrov u Bezdružic Pernarec Plešnice Pňovany Přehýšov Příšov Rochlov Tatiná Tlučná Trnová Třemošná Úherce Újezd nade Mží Úlice Úněšov Úterý Vejprnice Vochov Všeruby Zahrádka Zbůch Zruč-Senec Žilov Zdroj: Český statistický úřad Vzhledem k převážně venkovskému charakteru řešeného území převládá bydlení v rodinných domech, čemuž odpovídá také výstavba. V letech 2015 až 2019 bylo v řešeném území dokončeno zhruba nových bytů, z toho přes právě v rodinných domech, a to především jejich novou výstavbou. Tato výstavba probíhala v 94 % obcí, nejvíce pak v obci Zruč-Senec, Třemošná a Vejprnice. Naopak vůbec neprobíhala ve sledovaném období výstavba 21

21 bytů v obcích Blažim, Hněvnice a Ostrov u Bezdružic. Výstavba bytů v rodinných domech výrazně převyšovala výstavbu nájemních bytů. Ve sledovaném období bylo vystavěno 317 bytů v bytových domech, a to pouze v sedmi obcích řešeného území, nejvíce pak v obci Vochov. Výstavba bytů v domech s pečovatelskou službou (DPS) neprobíhala vůbec. Stav výstavby bytů podle druhu v jednotlivých obcích SO ORP v letech je podrobněji vyjádřen v tabulce 7. Tabulka 7. Druhy dokončených bytů v SO ORP Nýřany v letech Obec rodinných domech (a jejich nástavbách) bytových domech (a jejich nástavbách) Bytová výstavba v typech domů domech s pečovatelskou službou a domovech - penzionech 22 nebytových budovách stavebně upravených nebytových prostorách SO ORP Nýřany Bdeněves Blatnice Blažim Bučí Čeminy Čerňovice Česká Bříza Dolany Druztová Heřmanova Huť Hněvnice Horní Bříza Hromnice Chotíkov Kaceřov Kbelany Kozolupy Krašovice Krsy Křelovice Kunějovice Ledce Líně Líšťany Lochousice Město Touškov Myslinka Nadryby Nekmíř Nevřeň Nýřany Ostrov u Bezdružic Pernarec Plešnice Pňovany Přehýšov

22 Příšov Rochlov Tatiná Tlučná Trnová Třemošná Úherce Újezd nade Mží Úlice Úněšov Úterý Vejprnice Vochov Všeruby Zahrádka Zbůch Zruč-Senec Žilov Zdroj: Český statistický úřad Stav obecního bytového fondu v obcích řešeného území byl dále zjišťován prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů na obcích. Informace o svém bytovém fondu alespoň jedním z uvedených způsobů poskytlo celkem 53 obcí, čímž se podařilo zmapovat 98 % obecního bytového fondu řešeného území. Celkem bylo zjištěno na území SO ORP Nýřany 1357 bytů ve 34 obcích, kdy se většinou jedná o běžné byty (817 bytů), dále byty pro nízkopříjmové obyvatele typu sociální bydlení (285 bytů) a byty v domech s pečovatelskou službou (193 bytů). Jiné byty, zejména typu krizového bydlení, byty služební nebo byty v jiné než obvyklé bytové zástavbě, uvedly 4 obce s celkovým počtem 62 bytů. V řešeném území celkem 19 obcí nedisponuje žádnou bytovou jednotkou, která by mohla sloužit obyvatelům obce k bydlení. Byty určené výhradně pro sociální bydlení (bydlení s povinnou intervencí sociální služby) neuvedla žádná obec a s rozsahem svého bytového fondu je spokojeno pouze jedno město. Podrobný přehled o bytovém fondu, který vychází poskytnutých údajů od zástupců obcí, je uveden v kapitole 6 dokumentu Popis zdrojů systému sociálních služeb v SO ORP Nýřany, který je součástí výstupů mapování regionu v rámci analytického procesu komunitního plánování sociálních služeb na Nýřansku. Poptávka po bydlení nebo požadavky v oblasti kvality bydlení (úklid, osvětlení, opravy cest) jsou nejčastější důvod kontaktování obcí. V obcích, které vlastní malý počet bytů není poptávka po bytech až tak veliká, navíc tyto byty jsou většinou dlouhodobě obsazené. Výrazná je oproti tomu poptávka po stavebních parcelách. Většinou však obce pozemky pro výstavbu již nemají, stavět se tak dá pouze na pozemcích soukromých vlastníků. Šest obcí uvedlo, že ještě vlastní některé pozemky, jejich parcelaci pro soukromou výstavbu však neplánují, ponechávají si je v záloze pro potřeby obce. Z informací od obcí dále vyplývá, že se obce snaží zvyšovat nebo minimálně udržet kvalitu bydlení, což bývá často nelehké a finančně náročné. Některé obce dotují provoz obchodu, aby zachovaly v obci dostupnost alespoň základních potravin, nemalé finanční prostředky vkládají 23

23 také do budování kanalizace, vodovodu a nyní i nových zdrojů vody a do rekonstrukcí místních nemovitostí (kostely, hasičárny, obecní úřady, kulturní domy, hřiště apod.). Asi polovina obcí také v poslední době zaznamenala nedostatky v dopravní obslužnosti, které nastaly výměnou dlouholetého dopravce v území. Ač se zdá být spojů poměrně dost, lidé z některých obcí mají problém dostat se do zaměstnaní, do školy či do jiné instituce (pošta, lékař) v požadovaný čas. Jsou preferovány spoje na Plzeň, jiným směrem je někde problém dostat se do sousední obce (nejvíce Třemošná), kde je spádově lékař, škola, pošta apod., v jednom případě také zaznělo, že do spádové obce vede linka přes tři tarifní pásma, čímž je jízdné předražené. Z těchto nejčastějších důvodů není nabídka dopravce lidmi využívána a ti jsou nuceni dopravovat se nejčastěji soukromými auty. Po své ose se tak dopravuje cca 80 % občanů řešeného území. Základní překážkou v rozvoji bydlení je nedostatečná kapacita obecního majetku vhodného pro novou výstavbu. Obce často kromě nemovitostí jednoznačného určení (budova OÚ, hasičárna, garáže, hospoda, kaple, škola, školka, fara, lékařský, obecní či kulturní dům, knihovna) jiný nemovitý majetek nevlastní, tedy ani v podobě pozemků. Následující tabulka obsahuje investiční záměry obcí v oblasti bydlení i záměry zvyšující kvalitu života či atraktivitu obce. Řada obcí má zájem pro své obyvatele zajistit nejen bydlení, ale také plánuje investovat do dalších projektů. Investiční záměry obcí, které jejich zástupci zmínili v dotaznících a především při rozhovorech, jsou uvedeny v tabulce 8. Tabulka 8. Investiční záměry obcí v oblasti bydlení a zvyšování kvality života či atraktivity obce Obec Blažim Bdeněves Blatnice Blažim Dolany Druztová Heřmanova Huť Horní Bříza Hromnice Chotíkov Kaceřov Krašovice Kunějovice Líně Lochousice Myslinka Nevřeň Investiční záměry obcí rekonstrukce 2 obecních bytů rekonstrukce objektu na 3 startovací byty obec zvažuje možnosti realizace sociálního bydlení vytvoření dětské skupiny z důvodu přeplnění MŠ Kozolupy rekonstrukce školy vyčištění (odbahnění) rybníka rekonstrukce místních komunikací intenzifikace ČOV rekonstrukce obecních bytů rekonstrukce nádrže na vodu na návsi dokončení kanalizace vybudování domova pro seniory odkup domu s 8 novými byty od developera pro nové rodiny investice do rozvoje sportu - výstavba víceúčelového hřiště nebo sportovního areálu prodej objektu developerovi a smluvní ujednání, že developer v objektu vybuduje 18 bytů k prodeji do osobního vlastnictví nájemníků výstavba hasičárny se společenskou místností klubovnou vybudování knihovny s internetovým připojením pro veřejnost probíhá projekt na otevření mateřského centra kanalizace a vodovod v obci probíhá developerský projekt 15 stavebních parcel vytvořit lokalitu k bydlení, i přes developerskou firmu záměr na vybudování soukromých bytů v obci prostřednictvím soukromého investora byty v bytových domech, bez spoluúčasti obce rekonstrukce obecního domu s hospodou a společenským sálem zasíťování rozvojové plochy pro bydlení rekonstrukce patra OÚ a vybudování 1 krizového bytu obec má zájem o obecní byty, řeší, jak pořídit nemovitosti nebo pozemky na výstavbu 24

24 odkoupení domu a pozemků po obyvateli (opatrovanec) pro obecní bydlení zajištění provozu obchodu přivést na své území služby pojízdné prodejny obec má zájem o jakýkoli byt Pernarec výstavba 10 bytů v budově bývalé fary výstavba rybníka vybudování sportovního hřiště Plešnice rekonstrukce místních komunikací rekonstrukce odkoupené nemovitosti na hospodářský dvůr výstavba sociálních bytů z IROP, mezi dotační podmínky patří zajištění obchodu v obci Rochlov podmínka nyní splněna 12 parcel připravených k prodeji na výstavbu rodinných domů záměr mít krizové bydlení, které v současné době v obci schází rekonstrukce lékařského domu Tlučná výstavba společenského domu, kde bude společenský sál a nová obecní knihovna rekonstrukce hasičárny a cisterny rekonstrukce obecní roubenky vznikne keramická dílna, klubovna, zkušebna pro místní Trnová divadelní spolek a skanzen výstavba MŠ Úherce vybudování sportovního hřiště Újezd nade Mží vybudování komunitního bydlení pro seniory - DPS 10 bytů oprava kostela Úlice vyčištění (odbahnění) rybníka dokončení kanalizace vybudování DPS odkoupení domu a jeho přebudování na bydlení se službami pro seniory typu DPS Úterý vodovod kanalizace rekonstrukce lékařského domu s vybudováním zázemí pro setkávání spolků Vejprnice rozšíření venkovního zázemí MŠ zřízení obecní policie výstavba MŠ výstavba domů se startovacími byty, zatím je jeden pro matky samoživitelky výstavba nových bytů, kam přestěhují nájemníky současných nevyhovujících bytů Zbůch určených k demolici vybudování sportovního areálu pro náctileté ČOV Zruč-Senec vybudování DPS a její nabídnutí provozovateli - obec ji nechce provozovat sama Zdroj: Dotazníkové šetření, Rozhovory, 2020, 2021 Některé obce také konkrétně popsaly svůj přístup k bytovému fondu, k prevenci vzniku SVL nebo vyjádřily své obavy a identifikovaly bariéry, které jim brání v rozvoji bydlení na svém území. Tyto bariéry se dají shrnout do následujících bodů: není zájem prodávat své pozemky soukromým osobám ani investorům k výstavbě rodinných domů, neboť za současné legislativy není možné zajistit prodej parcel pouze místním obyvatelům, o přespolní nemají až takový zájem, neboť tito lidé často nemají v obci ani trvalé bydliště a nemají vybudovaný kladná vztah k obci a vznikají tak jen problémy. záměr vykoupit soukromý dům v obci nebo pozemky komplikují zdlouhavá jednání s bankou, pozemkovým úřadem či vlastníky nemovitostí. neukotvení definice sociálního bydlení a podmínek jeho provozování obec je nejhorší správce nemovitostí 25

25 málo finančních prostředků absence obecních pozemků vhodných pro výstavbu bytů. Na řešeném území SO ORP Nýřany se dále k nacházely celkem 3 ubytovny se schváleným provozním řádem. Jedna byla provozována ve Zbůchu a další dvě v Horní Bříze. Všechny ubytovny byly ve vlastnictví soukromých osob. 7. Nezaměstnanost Větší zaměstnavatelé v území jsou soustředěni zejména ve větších obcích v okolí města Plzně a v dosahu dálnice. K podnikům, které zaměstnávají v řešeném území více než 500 zaměstnanců patří: NOVEM Car Interior Desing k.s. zabývající se výrobou dřevěných dekoračních prvků do luxusních osobních automobilů LB MINERALS, s.r.o. orientující se na těžbu, úpravu a zpracování kaolinů, jílů, živců, kameniva a písků Faurecia Plzeň, s.r.o. vyrábějící železářské, pryžové a plastové výrobky K dalším významným firmám v regionu patří strojírenská firma DIOSS Nýřany a.s., STÖLZLE UNION s.r.o., GÜHRING s.r.o. nebo Faiveley Transport Plzeň s.r.o. Na území SO ORP Nýřany působilo k celkem ekonomických subjektů, od roku 2018 tedy 327 ekonomických subjektů přibylo. Z nich 82,4 % tvořily fyzické osoby, zbytek pak osoby právnické. Nejvíce ekonomických subjektů (26,8 %) podnikalo v odvětví obchodu, ubytování, stravování a pohostinství. 14,7 % subjektů podnikalo v oblasti průmyslu. V zemědělství, lesnictví a rybářství podnikalo 5,3 % a ve stavebnictví pak 14 % subjektů. Ve většině odvětví se počet ekonomických subjektů od roku 2018 příliš nezměnil. Výjimkou je obchod, ubytování, stravování a pohostinství, kde ubylo za sledované období bezmála 100 subjektů. Nejrozšířenější formou byly subjekty bez zaměstnanců, následovaly malé subjekty, zaměstnávající 1-9 zaměstnanců. Nejmenší podíl zaujímali velcí zaměstnavatelé s 250 a více zaměstnanci. Tabulka 10. Ekonomické subjekty sídlící v SO ORP Nýřany v období Ekonomické subjekty se sídlem ve SO ORP Nýřany Celkem Fyzické osoby zemědělští podnikatelé z toho Právnické osoby obchodní společnosti z toho Podíl ekonomických subjektů podle odvětví ekonomické činnosti v % Zemědělství, lesnictví, rybářství 5,4 5,4 5,3 Průmysl celkem 14,7 14,9 14,7 Stavebnictví 14,0 14,2 14,0 Obchod, ubytování, stravování a pohostinství 28,2 27,8 26,8 26

26 Počet subjektů podle počtu zaměstnanců Bez zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců a více zaměstnanců Nezjištěno Zdroj: Český statistický úřad Z ekonomických ukazatelů se zaměříme zejména na nezaměstnanost v území, respektive na podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. SO ORP Nýřany má v porovnání s národními hodnotami podprůměrný podíl nezaměstnaných osob. Podíl nezaměstnaných je nižší o 0,5 %. V porovnání s Plzeňským krajem je v SO ORP Nýřany situace téměř identická. Rozdílné oproti krajským i národním hodnotám je porovnání počtu volných míst na jednoho uchazeče. Zatímco v ČR je 1,2 uchazeče na jedno pracovní místo, v Plzeňském kraji 1,4 uchazeče na jedno pracovní místo, tak v SO ORP Nýřany je 0,9 uchazeče na jedno pracovní místo. Dosažitelným uchazečem jsou pak uchazeči o zaměstnání ve věku 15-64, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Zajímavá data ukazuje porovnání nezaměstnanosti na území jednotlivých pověřených obcích. Zatímco v Nýřanech byl podíl nezaměstnaných osob 3,3 %, Městě Touškově 3,4 % a Třemošné 2,8 %, tak v POU Všeruby činil tento podíl 4,2 %. Tato čísla ukazují rozdíl mezi jednotlivými územími SO ORP Nýřany. Město Touškov, Nýřany a Třemošná tvoří suburbánní zónu v okolí Plzně, zatímco většinu Všerubska tvoří vnitřní periferie, tedy území, které se ocitlo díky ekonomické i sociální centralizaci na okraji zájmu. Tabulka 11. Nezaměstnanost v SO ORP Nýřany k Obyvatelstvo Dosažitelní uchazeči Podíl nezaměstnaných osob Volná místa SO ORP Nýřany ,5 % Plzeňský kraj ,4 % ČR ,0 % Zdroj: Český statisticky úřad a MPSV Z dat o stavu nezaměstnanosti získaných konkrétně pro řešené území je patrné, že zde bylo k evidováno celkem dosažitelných uchazečů o zaměstnání, což činí 9,5 % dosažitelných uchazečů Plzeňského kraje. 50,5 % dosažitelných uchazečů řešeného území tvořily ženy. Nejvíce těchto uchazečů bylo evidováno v Nýřanech (182), naopak pouze jeden byl evidován v obci Blažim. Nejvyšší podíl nezaměstnaných v řešeném území byl evidován v obci Kunějovice (9,24 %), nejnižší naopak v obci Česká Bříza (1,08 %). Volných míst pro

27 řešené území bylo evidováno celkem Na jednoho uchazeče tak připadalo 0,9 pracovního místa. Nejvíce pracovních příležitostí bylo evidováno v obcích Úherce (299) a Nýřany (197), naopak žádná pracovní místa nebyla evidována ve 26 obcích řešeného území. Tabulka 12. Uchazeči o zaměstnání podle obcí řešeného území k Obec Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce (dosažitelní) 28 Podíl nezaměstnaných osob (v %) Pracovní místa v evidenci úřadu práce celkem ženy Celkem celkem ženy 1066 Bdeněves ,70 4,85 4 Blatnice ,19 3,33 1 Blažim 1 1 2,56 5,56 - Bučí 5 2 4,55 3,92 - Čeminy ,70 4,71 - Čerňovice 7 4 5,26 5,88 - Česká Bříza 4 3 1,08 1,59 2 Dolany 3 2 1,69 2,38 - Druztová ,78 2,32 1 Heřmanova Huť ,11 2,15 17 Hněvnice 2 1 2,53 2,44 - Horní Bříza ,26 3,44 26 Hromnice ,28 1,83 15 Chotíkov ,06 2,39 39 Kaceřov 6 3 5,77 5,26 - Kbelany 2 1 2,35 2,27 - Kozolupy ,57 4,48 - Krašovice 6 3 2,73 2,91 - Krsy 8 4 4,76 5,41 - Křelovice 7 3 4,22 4,05 - Kunějovice ,24 7,27 - Ledce ,85 1,83 16 Líně ,36 3,92 13 Líšťany ,60 3,86 1 Lochousice 2 1 2,63 2,78 - Město Touškov ,61 4,23 29 Myslinka 5 1 3,62 1,67 49 Nadryby 3 2 3,61 4,88 - Nekmíř ,65 3,80 1 Nevřeň 6 3 2,94 3,09 - Nýřany ,97 3, Ostrov u Bezdružic 6 2 4,76 3,33 - Pernarec ,43 2,66 4 Plešnice ,64 5,05 - Pňovany 3 2 1,13 1,68 - Přehýšov ,88 7,60 - Příšov 8 4 3,52 3,70 -

28 Rochlov 3 1 1,56 1,04 1 Tatiná 3-1, Tlučná ,49 2,63 11 Trnová 9 5 1,55 1,78 8 Třemošná ,95 3, Úherce ,08 2, Újezd nade Mží 4 2 6,25 8,70 - Úlice ,80 2,60 2 Úněšov ,11 5,98 1 Úterý ,19 5,33 - Vejprnice ,78 3,08 24 Vochov ,85 3,56 12 Všeruby ,77 3,64 22 Zahrádka 3 1 3,45 2,63 - Zbůch ,76 3,06 80 Zruč-Senec ,06 3,29 68 Žilov 9 3 3,02 2,08 - Zdroj: Český statistický úřad Podíl nezaměstnaných osob v jednotlivých obcích řešeného území je dokumentován také v následující mapce (obrázek 7). Obrázek 7. Podíl nezaměstnaných v obcích na Nýřansku k

29 Zdroj: Autor, data ČSÚ Údaje o vývoji nezaměstnanosti v řešeném území od roku 2016 jsou zaznamenány v následující tabulce. Podíl nezaměstnaných osob byl nejvyšší na začátku sledovaného období, následně do konce roku 2019 klesal. V roce 2020 podíl nezaměstnaných opět roste. V porovnání s hodnotami za Plzeňský kraj je podíl nezaměstnanosti v SO ORP Nýřany lehce nadprůměrný, v porovnání s ČR zase podprůměrný. Na začátku sledovaného období vykazovala nejvíce nezaměstnaných osob obec Úterý (7,96 %), stejně tak na konci roku. Na konci sledovaného období nejvyšší podíl nezaměstnaných vykazovala obec Kunějovice (9,24 %). Naopak nejnižší podíl na v roce 2016 vykazovala obec Rochlov (1,09 %), na konci sledovaného období obec Česká bříza (1,08 %). Není náhoda, že ve všech případech se jedná o malé obce, kde trend míry nezaměstnanosti může ovlivnit ztráta zaměstnání či jeho získání u velmi malé skupiny lidí. Tabulka 13. Podíl nezaměstnaných osob v řešeném území v letech 2016, 2019 a Území Podíl nezaměstnaných osob Podíl nezaměstnaných osob Podíl nezaměstnaných osob (%) (%) (%) celkem muži ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy ČR 5,19 5,09 5,28 2,87 2,81 2,93 4,02 3,93 4,11 Plzeňský kraj 3,56 3,38 3,75 2,33 2,23 2,43 3,36 3,25 3,48 Okres Plzeň sever 3,68 3,38 3,99 2,36 2,29 2,44 3,50 3,46 3,55 SO ORP Nýřany 3,11 2,82 3,41 2,14 2,13 2,14 3,45 3,48 3,44 Bdeněves 2,92 3,42 2,37 4,51 4,45 4,57 3,70 2,69 4,85 Blatnice 3,49 2,86 4,15 2,16 2,80 1,48 4,19 5,02 3,33 30

30 Blažim 5,13 5,26 5,00 3,13-6,67 2,56-5,56 Bučí 2,54 3,17 1,82 2,75 1,69 4,00 4,55 5,08 3,92 Čeminy 2,94 2,15 3,90 5,20 7,61 2,47 6,70 8,51 4,71 Čerňovice 1,58 1,56 1,59 1,52 1,56 1,47 1,67 3,45 - Česká Bříza 2,51 1,18 3,70 1,11 1,14 1,09 1,08 0,55 1,59 Dolany 4,00 4,65 3,37 2,27 2,20 2,35 1,69 1,06 2,38 Druztová 2,73 1,70 3,72 1,63 2,12 1,18 2,78 3,27 2,32 Heřmanova Huť 4,16 3,30 5,10 3,22 2,85 3,60 3,11 4,01 2,15 Hněvnice 2,44-5,00 3,66 2,56 4,65 2,53 2,63 2,44 Horní Bříza 2,85 2,42 3,30 2,17 2,24 2,09 3,26 3,10 3,44 Hromnice 1,95 1,85 2,07 2,27 1,70 2,88 2,28 2,71 1,83 Chotíkov 2,77 2,57 2,96 1,85 2,00 1,70 2,06 1,71 2,39 Kaceřov 2,91 2,04 3,70 3,92 4,08 3,77 5,77 6,38 5,26 Kbelany ,33-2,50 2,35 2,44 2,27 Kozolupy 3,37 3,33 3,42 1,42 1,65 1,17 4,57 4,64 4,48 Krašovice 2,07 1,56 2,63 3,07 3,33 2,78 2,73 2,56 2,91 Krsy 3,61 1,06 6,94 3,57 3,26 3,95 4,76 4,26 5,41 Křelovice 5,10 4,60 5,71 4,85 3,23 6,94 4,22 4,35 4,05 Kunějovice 5,51 3,23 7,69 6,56 8,06 5,00 9,24 10,94 7,27 Ledce 3,52 4,18 2,89 3,32 3,28 3,35 1,85 1,87 1,83 Líně 3,18 2,27 4,13 1,80 1,87 1,72 3,36 2,81 3,92 Líšťany 3,32 1,30 5,18 2,60 3,29 1,95 2,60 1,24 3,86 Lochousice 5,88 9,09 2,44 2,60 2,50 2,70 2,63 2,50 2,78 Město Touškov 2,97 2,34 3,59 1,57 1,42 1,72 3,61 2,99 4,23 Myslinka 4,44 5,00 3,64 0,74-1,72 3,62 5,13 1,67 Nadryby 5,81 4,26 7,69 3,57 2,22 5,13 3,61 2,38 4,88 Nekmíř 2,48 2,38 2,60 2,12 2,91 1,26 3,65 3,51 3,80 Nevřeň 3,05 1,94 4,26 0,98 0,93 1,03 2,94 2,80 3,09 Nýřany 3,60 3,77 3,43 2,31 2,42 2,19 3,97 4,07 3,87 Ostrov u Bezdružic 3,01 1,52 4,48 1,56-3,13 4,76 6,06 3,33 Pernarec 3,37 3,73 2,97 1,28 1,41 1,15 2,43 2,20 2,66 Plešnice 6,47 7,61 5,51 2,99 4,17 1,91 5,64 6,25 5,05 Pňovany 3,32 3,42 3,20 2,70 1,42 4,24 1,13 0,68 1,68 Přehýšov 3,03 3,47 2,55 2,70 3,47 1,88 4,88 2,35 7,60 Příšov 3,87 2,78 5,05 1,75 1,67 1,84 3,52 3,36 3,70 Rochlov 1,09-2,17 3,59 5,15 2,04 1,56 2,08 1,04 Tatiná 3,59 2,33 4,94 0,56-1,19 1,72 3,33 - Tlučná 2,81 2,31 3,32 1,67 1,27 2,10 2,49 2,36 2,63 Trnová 2,54 2,61 2,46 2,05 2,64 1,41 1,55 1,33 1,78 Třemošná 3,08 3,16 2,99 1,68 1,86 1,50 2,95 2,76 3,14 Úherce 5,51 6,67 4,31 6,17 7,81 4,35 4,08 5,22 2,70 Újezd nade Mží ,25 4,88 8,70 Úlice 4,36 5,00 3,66 2,80 4,27 1,27 3,80 4,94 2,60 Úněšov 4,70 4,55 4,87 2,35 1,97 2,78 4,11 2,44 5,98 Úterý 7,96 6,33 9,62 2,37 1,42 3,25 6,19 7,09 5,33 Vejprnice 1,96 1,50 2,40 1,74 1,55 1,92 2,78 2,47 3,08 Vochov 3,10 2,91 3,30 2,51 3,37 1,71 2,85 2,11 3,56 Všeruby 3,87 3,73 4,02 3,05 2,91 3,21 3,77 3,89 3,64 Zahrádka 3,74 1,82 5,77 4,17 3,92 4,44 3,45 4,08 2,63 Zbůch 3,43 3,25 3,64 1,70 1,45 2,01 2,76 2,51 3,06 Zruč-Senec 1,90 1,76 2,03 1,58 0,98 2,17 3,06 2,82 3,29 Žilov 2,07-4,29 0,67 0,63 0,71 3,02 3,90 2,08 31

31 Zdroj: Český statistický úřad, 2017 Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost na daném území je řešena Úřadem práce ČR-Kontaktní pracoviště Plzeň, jsou další dostupné údaje dané problematiky primárně sumarizovány za okres Plzeň-sever, jako nejnižší správní území. Z těchto důvodů jsou v analýze prezentována a porovnávána také data okresní, a to především k prezentaci stavu a vývoje nezaměstnanosti. Údaje vývoje nezaměstnanosti v okrese Plzeň-sever od roku 2011 do roku 2019 vypovídají o sestupné tendenci, která je patrná zejména po roce 2014 a odpovídá celkovému vývoji nezaměstnanosti v České republice. V roce 2020 se tento trend zastavil a nezaměstnanost začíná opět stoupat. Se stoupající mírou nezaměstnanosti klesá i počet pracovních míst. Tabulka 14. Vývoj nezaměstnanosti v okrese Plzeň - sever k Rok Uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP celkem z toho dosažitelní: muži ženy Uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP se zdravotním postižením Uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP s nárokem na podporu nezaměstnanosti celkem Uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP s nárokem na podporu v nezaměstnanosti dosažitelní Podíl nezaměstnaných osob (%): 5,35 5,63 6,08 5,52 4,30 3,68 2,80 2,27 2,36 3,50 muži 5,19 5,22 5,72 5,14 3,97 3,38 2,74 2,23 2,29 3,46 ženy 5,51 6,06 6,45 5,92 4,64 3,99 2,86 2,32 2,44 3,55 Pracovní místa v evidenci ÚP celkem pro absolventy a mladistvé pro osoby se zdravotním postižením Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP na 1 pracovní místo v evidenci ÚP Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP na 1 pracovní místo v evidenci ÚP Zdroj: Český statistický úřad 16,4 10,8 9,8 8,0 1,9 2,0 0,7 0,4 0,4 0,8 16,1 10,7 9,7 8,0 1,9 2,0 0,7 0,4 0,4 0,7 Stav celkového vývoje počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst od roku 2011 do roku 2020 v okrese vyjadřuje také graf č. 2. Graf 2. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v okrese Plzeň-sever v letech

32 Uchazeči o zaměstnání Volná pracovní místa Zdroj: Český statistický úřad V Plzeňském kraji i na území okresu Plzeň-sever tvořili největší podíl na vzdělanostní struktuře uchazečů o zaměstnání ke konci roku 2020 uchazeči vyučení bez maturity a uchazeči se základním vzděláním, následovali uchazeči s ukončeným úplným středním odborným vzděláním s maturitou. Tento trend byl identický ve všech okresech Plzeňského kraje. Tabulka 15. Uchazeči o zaměstnání z pohledu nejvyššího dosaženého vzdělání v okresech Plzeňského kraje k Nejvyšší dosažené vzdělání Kraj, okresy Základní vzdělání (včetně neukončeného) Nižší střední vzdělání Střední odborné vzdělání s výučním listem Stř. nebo stř. odborné bez maturity i výuč. listu Úplné střední vzdělání (gymnázium) Úplné stř. vzdělání s vyučením i maturitou Úplné stř. odborné vzděl. s maturitou Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské vzdělání Plzeňský kraj Plzeň-sever Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Rokycany Tachov Zdroj: Český statistický úřad Mezi zajímavé údaje patří určitě srovnání struktury uchazečů o zaměstnání dle vzdělání a volná pracovní místa dle vzdělání v okrese Plzeň-sever. Pro představu vývoje situace v časové perspektivě nabízí níže uvedená srovnání let 2017 a V porovnání obou let je patrné, že uchazečů ve všech kategoriích (vyjma vyššího odborného vzdělání) přibylo. Za pozornost určitě 33

33 stojí narůst volných pracovních míst pro uchazeče se základním vzděláním, což pro dlouhodobý udržitelný rozvoj regionu není dobrý trend. Tabulka 16. Struktura uchazečů a volných pracovních míst v okresu Plzeň sever v letech 2017 a 2020 Vzdělání Struktura uchazečů o zaměstnání dle vzdělání Volná pracovní místa dle vzdělání Základní vzdělání (včetně neukončeného) Nižší střední vzdělání Střední odborné vzdělání s výučním listem Stř. nebo stř. odb. bez maturity i výuč. listu Úplné střední vzdělání (gymnázium) Úplné střední vzdělání s vyučením i maturitou Úplné střední odborné vzděl. s maturitou Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské vzdělání Zdroj: Český statistický úřad Podle délky evidence tvořili v okrese Plzeň-sever největší skupinu uchazeči, kteří byli v evidenci méně než 3 měsíce. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili uchazeči pobývající v evidenci více než 3 měsíce až 6 měsíců. Tato data odpovídají tomu, že se míra nezaměstnanosti od roku 2020 začala zvyšovat. Tabulka 17. Délka evidence uchazečů o zaměstnání v okresu Plzeň - sever k Kraj, okresy Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce celkem do 3 měsíců více než 3 měsíce až 6 měsíců Délka evidence více než 6 měsíců až 9 měsíců více než 9 měsíců až 12 měsíců více než 12 měsíců až 24 měsíců více než 24 měsíců Plzeňský kraj Plzeň-sever Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Rokycany Tachov Zdroj: Český statistický úřad Ve věkové struktuře tvořili ke konci roku 2019 nevětší skupinu evidovaní uchazeči o zaměstnání ve věkové kategorii 45 až 54 a 55 až 64 let. Tyto skupiny osob jsou mezi uchazeči nejpočetnější v okrese Plzeň-sever i v Plzeňském kraji. 34

34 Tabulka 18. Uchazeči o zaměstnání v okresech Plzeňského kraje podle věkových skupin k Kraj, okresy Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce celkem do 24 let 25 až 34 let Věkové skupiny 35 až 44 let 45 až 54 let 55 až 64 let 65 a více let Plzeňský kraj Plzeň-sever Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Rokycany Tachov Zdroj: Český statistický úřad 8. Zadluženost obyvatel V České republice fungují dva oficiální rejstříky exekucí, a to Centrální evidence exekucí, kterou provozuje Exekutorská komora České republiky, a dále Rejstřík zahájených exekucí, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Ani jeden z uvedených rejstříků však neeviduje exekuce správní a daňové, proto tak v České republice chybí informace o skutečném počtu vedených exekučních řízení. Žádná z těchto institucí také aktuálně nepracuje komplexně s exekučními daty a neanalyzuje je. Jako zdroj pro naši dokumentaci dat v oblasti zadluženosti obyvatel v SO ORP Nýřany nám posloužila data, která nám poskytla Exekutorská komora ČR k , jedná se o data za roky 2018 a Při interpretaci dat je důležité vzít na vědomí, že se jedná o agregovaná statistická data, která nebyla původně vystavena pro statistické účely. Extrakce statistických dat probíhá na základě složitého výpočtu a například na úrovni jednotlivých obcí by mohlo docházet k odchylkám. Uvedená data jsou tedy nejpřesnější na úrovni krajů a se zmenšující se úrovní sledovaného území se odchylky zvyšují. Data shrnující zadluženost obyvatel v SO ORP Nýřany v letech 2018 a 2019 jsou prezentována ve dvou následujících tabulkách. Tabulka 19 zobrazuje souhrnné informace o exekucích v SO ORP Nýřany a za celý Plzeňský kraj. Tabulka 20 pak zobrazuje meziroční vývoj těchto informací v řešeném území. Z dat uvedeného zdroje vyplývá, že ve srovnání roků 2018 a 2019 se situace v SO ORP Nýřany mírně zlepšila. I přes kladný přírůstek osob starších 15 let v populaci řešeného území se podíl osob v exekuci meziročně snížil o 10 %. Snížil se také počet exekuovaných osob ve všech věkových kategoriích a snížila se také výše vymáhané jistiny a počty osob ve všech kategoriích podle počtu exekucí. Bez změny zůstala pouze jedna vykazovaná hodnota, a to sice průměrný počet exekucí na osobu (5,7). Největší podíl osob zůstává mezi 3 a 9 exekucemi, následují osoby s 1 exekucí a osoby s 10 až 29 exekucemi. Až pak následuje podíl osob se 2 exekucemi a 30 a více exekucemi. 35

35 Co se týče srovnání s celým Plzeňským krajem, podíl osob v exekuci v řešeném území se pohybuje mírně pod průměrem celého kraje a počty exekuovaných osob a počty exekucí mají v obou územních celcích meziročně klesající tendenci. Tabulka 19. Obyvatelé SO ORP Nýřany v exekuci v letech 2018 a 2019 Rok Území SO ORP Nýřany Plzeňský kraj SO ORP Nýřany Plzeňský kraj Počet osob starších 15 let Počet osob v exekuci Podíl osob v exekuci (%) 8,7 9,5 7,7 9,0 Počet osob ve věku 0-14 v exekuci Počet osob ve věku v exekuci Počet osob ve věku 65+ v exekuci Počet osob s nezjištěným věkem Počet exekucí Průměrný počet exekucí na osobu 5,7 5,6 5,7 5,5 Průměrná jistina na osobu (Kč) Celková vymáhaná jistina (Kč) Osoby s 1 exekucí Osoby s 2 exekucemi Osoby s 3 až 9 exekucemi Osoby s 10 až 29 exekucemi Osoby s 30 a více exekucemi Zdroj: Exekutorská komora ČR Tabulka 20. Meziroční změna ve vývoji exekucí obyvatel na území SO ORP Nýřany Rok Meziroční změna (%) Počet osob starších 15 let ,12 Počet osob v exekuci ,10 Podíl osob v exekuci (%) 8,7 7,7-1 Počet osob ve věku 0-14 v exekuci Počet osob ve věku v exekuci Počet osob ve věku 65+ v exekuci Počet exekucí Průměrný počet exekucí na osobu 5,7 5,7 0 Průměrná jistina na osobu (Kč) Celková vymáhaná jistina (Kč) Osoby s 1 exekucí Osoby s 2 exekucemi Osoby s 3 až 9 exekucemi Osoby s 10 až 29 exekucemi Osoby s 30 a více exekucemi Zdroj: Exekutorská komora ČR Z výše uvedeného vyjádření Exekutorské komory ČR je zřejmé, že data za jednotlivé obce (jako nejmenšího územního celku) mohou být jejich extrakcí zkreslená a nepřesná. I přesto zde pro představu situace uvádíme data o stavu exekucí v jednotlivých obcích řešeného území v roce 2019, jak je prezentuje webový portál Mapa exekucí (Otevřená společnost, o.p.s.). Z uvedeného zdroje vyplývá, že nejvyšší podíl exekuovaných osob vykazuje obec Újezd nade 36

36 Mží, nejnižší pak Česká Bříza. Průměrné hodnoty celého SO ORP v podílu exekuovaných osob překračuje 27 obcí (50 %). Tabulka 21. Podíl osob v exekuci v jednotlivých obcích SO ORP Nýřany v roce 2019 Území/obec Podíl osob v exekuci % Průměrný počet exekucí na osobu Počet osob starších 15 let Počet osob v exekuci Celkový počet exekucí Podíl osob v exekuci dle věku % Podíl osob v exekuci dle počtu exekucí % Plzeňský kraj 9,17 5, SO ORP Nýřany 7,75 5, Bdeněves 5,19 8, x Blatnice 4,66 4, x x Blažim 11,32 3, x 17 x x Bučí 6,08 8, x 11 x x Čeminy 10,33 5, x x Čerňovice 17,42 7, x x Česká Bříza 2,99 6, x x Dolany 15,00 8, Druztová 3,83 5, x 22 x x Heřmanova Huť 12,79 6, x x Hněvnice 9,38 6, x 22 x 33 x x Horní Bříza 10,70 5, Hromnice 4,73 4, x x Chotíkov 3,26 5, x x Kaceřov 15,65 7, x Kbelany 9,30 3, x x 25 x x Kozolupy 8,02 5, x Krašovice 5,21 4, x x x Krsy 15,66 6, x Křelovice 11,28 7, x x x Kunějovice 20,00 6, x x Ledce 4,57 7, x Líně 9,03 5, Líšťany 14,36 6, Lochousice 20,39 7, x Město Touškov 6,86 5, x Myslinka 14,94 7, x Nadryby 7,00 6, x x x 57 x x X = nejsou data 37

37 Nekmíř 4,13 5, x 6 x x Nevřeň 3,70 6, x x x x Nýřany 9,68 5, Ostrov u Bezdružic 6,43 5, x 27 x 36 x x Pernarec 9,85 5, x x Plešnice 6,61 5, x 13 x x Pňovany 8,09 6, x x Přehýšov 11,38 5, x Příšov 4,35 6, x 18 x x Rochlov 5,33 7, x 17 x x Tatiná 3,81 2, x x Tlučná 4,99 5, x Trnová 3,22 6, Třemošná 6,20 6, x Úherce 7,04 6, x 5 x x Újezd nade Mží 29,11 5, x x Úlice 5,83 2, x x Úněšov 8,13 5, x x Úterý 18,46 6, Vejprnice 3,80 5, x x Vochov 4,35 5, x x Všeruby 10,53 5, x Zahrádka 10,77 2, x x x Zbůch 11,60 5, x Zruč-Senec 4,75 4, x Žilov 4,48 4, x x x Zdroj: Mapa exekucí, Kriminalita Pro území SO ORP Nýřany jsou dislokována 4 obvodní oddělení Policie ČR (dále jen OO PČR), a to OO PČR Nýřany, OO PČR Město Touškov, OO PČR Třemošná a OO PČR Úněšov. Všechna tato oddělení spadají pod územní odbor Plzeň-venkov, který vznikl v roce 2013 sloučením původních územních odborů Plzeň-jih a Plzeň-sever. Místní působnost jednotlivých oddělení v SO ORP je znázorněna v mapce (obrázek 8). Obrázek 8. Působnost obvodních oddělení Policie ČR v SO ORP Nýřany 38

38 Zdroj: Data autor (mapa) Zdrojem primárních dat pro prezentaci stavu kriminality na území SO ORP Nýřany byl pilotní projekt webové aplikace Ministerstva vnitra ČR a Policie ČR, Mapa kriminality, která je k dispozici na internetové stránce Pro potřeby analýzy jsme generovali data za SO ORP Nýřany a jednotlivé obce v letech 2017, 2018 a 2019 zaznamenali je do tabulek a grafu. Tabulka 22 prezentuje počty deliktů a jejich vývoj v jednotlivých obcích řešeného území v posledních třech letech. Delikty jsou přitom rozlišeny na trestné činy a na přestupky. Údaje obsahují také index kriminality, který představuje poměr trestných činů na 100 obyvatel v dané obci. Tabulka 22. Přehled deliktů v obcích SO ORP Nýřany k Obec Rok Počet obyvatel Trestné činy Přestupky Index kriminality ,10 ORP Nýřany , , ,45 Bdeněves , ,28 Blatnice ,20 2 Trestné činy/počet obyvatel x

39 , , ,56 Blažim , Bučí , ,50 Čeminy , , ,50 Čerňovice , , ,18 Česká Bříza , , ,03 Dolany , , ,79 Druztová , , ,91 Heřmanova ,78 Huť , Hněvnice , , ,80 Horní Bříza , , ,90 Hromnice , , ,21 Chotíkov , , Kaceřov , , ,00 Kbelany ,57 Kozolupy , , ,54 Krašovice , , ,23 Krsy , ,40 Křelovice ,44 40

40 ,84 Kunějovice , ,48 Ledce , , ,01 Líně , , ,62 Líšťany , , ,31 Lochousice , , ,24 Město Touškov , , ,97 Myslinka , , Nadryby ,60 Nekmíř , ,35 Nevřeň , , ,39 Nýřany , , ,96 Ostrov u Bezdružic ,53 Pernarec , , ,44 Plešnice , , ,13 Pňovany , , ,65 Přehýšov , , ,99 Příšov , ,63 Rochlov ,02 41

41 , , ,23 Tatiná , ,73 Tlučná , , ,34 Trnová , , ,86 Třemošná , , ,52 Úherce , , ,06 Újezd nade ,97 Mží , ,59 Úlice , , ,00 Úněšov , , ,12 Úterý , , ,85 Vejprnice , , ,64 Vochov , , ,76 Všeruby , , ,01 Zahrádka , ,35 Zbůch , , ,49 Zruč-Senec , , ,47 Žilov , ,92 Zdroj: Mapa kriminality, autor (index kriminality) 42

42 Z dat je patrné, že úplně nejvyšší hodnota indexu kriminality byla zaznamenána v obci Blažim v roce 2017 (6,56). V posledním roce sledovaného období pak byla hodnota indexu nejvyšší v obci Chotíkov (3,93), následují obce Újezd nade Mží (3,81), Úlice (3,47) a Lochousice (3,45). Naopak nulový index kriminality byl zaznamenán ve všech letech sledovaného období v obci Nadryby. Hodnoty za celý SO ORP Nýřany vykazují každoročně mírný nárůst trestných činů (promítnuto do indexu kriminality = zvýšení hodnoty z 1,1 na 1,2). Naopak byl v posledním roce sledovaného období vykázán nejnižší počet přestupků, který byl výrazně nejvyšší v roce V rámci kategorizace trestných činů jsou tyto rozděleny na násilné (N), požáry a výbuchy (PV), krádeže vloupáním (KV), krádeže (K), podvody (P), jiné majetkové (JM), obecně nebezpečné (ON), dopravní nehody (DN), toxikománie (T), zbraně (Z) a extremismus (E). Počty trestných činů v těchto kategoriích pro SO ORP Nýřany jsou zaznamenány v tabulce 23, za jednotlivé obce pak v příloze 7. Tabulka 23. Trestné činy podle typu v SO ORP Nýřany k ORP Nýřany Rok N PV KV K P JM ON DN T Z E Zdroj: Mapa kriminality Z dat je patrné, že s pravidelností je nejvíce pácháno trestných činů v kategorii krádeže, krádeže vloupáním a jiné majetkové trestné činy, do kterých je zahrnuto např. neoprávněné provozování (výdělečné) činnosti, porušování pravidel hospodářské soutěže a kázně, trestná činnost proti měně, daňová trestná činnost, celní trestná činnost, porušování nehmotných práv a nekalá soutěž, trestné činy proti veřejnému zájmu. Naopak nejméně trestné činnosti bývá na úseku zbraní, extremismu a požárů či výbuchů. Procentuální zastoupení trestných činů v jednotlivých kategoriích za rok 2019 je vyjádřeno také v následujícím grafu (Kategorie Ostatní představuje sloučení kategorií požáry a výbuchy, zbraně a extremismus, které se vyskytují v zanedbatelném rozsahu). Graf 3. Zastoupení trestných činů v jednotlivých kategoriích k TRESTNÁ ČINNOST PODLE TYPU V SO ORP NÝŘANY Toxikománie Dopravní nehoda 11% 5% Obecně nebezpečná 5% Ostatní 2% Násilná 9% Krádež vloupáním 21% Jiná majetková 18% Podvod 4% Krádež 25% Zdroj: Mapa kriminality, autor (graf) 43

43 V následující tabulce je prezentován stav kriminality v roce 2019 v jednotlivých ORP Plzeňského kraje. Index kriminality byl nejnižší v ORP Blovice, následuje ORP Kralovice. ORP Nýřany měly prostřednictvím tohoto ukazatele třetí nejnižší míru kriminality v Plzeňském kraji. Index kriminality v Plzeňském kraji dosáhl hodnoty 1,52, vyšších hodnot dosáhla ORP Nepomuk a Plzeň, kde je také vykazována míra kriminality jako nejvyšší. Tabulka 24. Počty přestupků a trestných činů v jednotlivých SO ORP Plzeňského kraje k ORP Počty Počty Celkem Počet Index přestupků trestných činů deliktů obyvatel kriminality Blovice ,76 Domažlice ,16 Horažďovice ,30 Horšovský Týn ,40 Klatovy ,32 Kralovice ,01 Nepomuk ,67 Nýřany ,18 Plzeň ,10 Přeštice ,28 Rokycany ,31 Stod ,32 Stříbro ,22 Sušice ,14 Tachov ,27 Plzeňský kraj ,52 Zdroj: Mapa kriminality, autor (index kriminality). Objasněnost trestných činů se v Plzeňském kraji ve sledovaném období let pohybovala na roční úrovni cca 48 % (47,7 %, 48,5 %, 47,9 %). 10. Vzdělání Mateřské, základní i umělecké školy a SVČ v území jsou zřizovány obcemi. Výjimku tvoří pouze od školního roku 2019/2020 privátní Základní škola Inspíria s.r.o. Školství v území SO ORP Nýřany svým charakterem logicky kopíruje demografickou strukturu tohoto regionu. Velké školy i větší hustota sítě škol je v suburbánní zóně města Plzně, kde se nachází i velká sídla regionu (Nýřany, Město Touškov, Třemošná, Horní Bříza, Tlučná, Vejprnice). V severozápadní a severní části území se naopak vyskytují školy malotřídní či neúplné. Také hustota sítě škol je v této části SO ORP Nýřany řidší, což klade mimo jiné i nároky na dopravní obslužnost škol. Velká rozdílnost charakteru školství v území s sebou samozřejmě nese i rozdílné potřeby jednotlivých škol, školských zařízení i vzdělávacích subjektů. Školy v okruhu kolem Plzně se často potýkají s nedostatečnou kapacitou, zejména u předškolních zařízení. V severozápadní oblasti území je naopak velkým problémem málo dětí a není zde výjimkou, že zřizovatelé se musí finančně podílet na personálních nákladech škol. Velkým problémem této tzv. vnitřní periferie je také nedostatek občanské vybavenosti i zajímavých pracovních příležitostí, což také ovlivňuje realizaci i kvalitu předškolního a základního vzdělávání v této části SO ORP Nýřany. 44

44 Předškolní vzdělávání zajišťuje na daném území celkem 28 zařízení. Z nich 12 mateřských škol působí jako samostatné příspěvkové organizace obcí (Česká Bříza, Druztová, dvě MŠ v Horní Bříze, Ledce, Rochlov, Třemošná, Úněšov, Vochov, Zbůch, Zruč-Senec, Žilov). 15 příspěvkových organizací vykonává svoji činnost jako sloučené mateřské školy se základní školou (Heřmanova Huť, Hromnice-Žichlice, Chotíkov, Kozolupy, Líně, Líšťany, Město Touškov, dvě MŠ v Nýřanech, Pernarec, Pňovany, Tlučná, Trnová, Úterý, Vejprnice, Všeruby). Mateřské školy v Horní Bříze a Trnové mají speciální třídu. Následující tabulka ukazuje kapacitu jednotlivých mateřských škol. Tato kapacita je stanovena na základě vyhlášky č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Tato kapacita je uvedena ve třetím sloupci tabulky. Každá škola má tuto kapacitu stanovenu v rejstříku škol. Počty dětí ve třídách mateřské školy jsou stanoveny vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, která uvádí, že třída mateřské školy se naplňuje do počtu 24 dětí. Tato kapacita může být ještě ponížena podle věku dětí či na základě toho, že má škola ve třídě zařazené dítě s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého či pátého stupně (pak se kapacita třídy snižuje o dvě místa). Z toho plyne, že volná místa uvedená v posledním sloupci jsou pouze orientační a neuvádějí přesný počet dětí, které může daná škola přijmout. Nicméně i tato orientační čísla ukazují, že mateřské školy v území fungují na horních hranicích svých kapacit a počty dětí se stále zvyšují. Tabulka 25. Mateřské školy v řešeném území Kapacita Počet dětí Počet dětí Počet dětí Volná místa Mateřské školy v řešeném území zařízení k 2016/ / / /2021 Celkem MŠ Mateřská škola Druztová Základní škola a Mateřská škola Heřmanova Huť Mateřská škola Horní Bříza-ves Mateřská škola Horní Bříza Základní škola a Mateřská škola Chotíkov Základní škola a Mateřská škola Kozolupy Mateřská škola Ledce Základní škola a mateřská škola Líně Základní škola a Mateřská škola Město Touškov Základní škola a Mateřská škola Nýřany Základní škola a Mateřská škola Pernarec Základní škola a Mateřská škola Pňovany Mateřská škola Rochov Základní škola s mateřskou školou Tlučná

45 Integrovaná základní škola a Mateřská škola Trnová Mateřská škola Třemošná Mateřská škola Úněšov Základní škola a Mateřská škola Úterý Základní škola a mateřská škola Vejprnice Základní škola a Mateřská škola Všeruby Mateřská škola POHÁDKA Zbůch Mateřská škola Zruč-Senec Mateřská škola Žilov Mateřská škola Vochov Mateřská škola Česká Bříza Základní škola a mateřská škola Hromnice - Žichlice Základní škola a mateřská škola Líšťany Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení MŠMT ČR Celkově v území funguje 87 běžných tříd mateřských škol a dvě speciální v Horní Bříze a v Trnové. Z tabulky je také patrné, že v území jedna mateřská škola ve školním roce 2019/2020 přibyla. Jedná se o mateřskou školu v Líšťanech. Než zde byla mateřská škola zřízena, tak v obci fungovala dětská skupina. Tabulka 26 také dokumentuje již zmíněný trend nárůstu počtu dětí v předškolních zařízeních. Za posledních pět let se počet dětí zvýšil o 41. Tabulka 26. Vývoj počtu tříd v MŠ Školní rok počet MŠ počet dětí celkem počet běžných tříd počet dětí v běžných třídách počet speciálních tříd počet dětí ve speciálních třídách 2016/ / / / / Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení MŠMT ČR V souvislosti s počtem dětí a tříd v mateřských školách roste i počet pedagogických úvazků v mateřských školách, což dokumentuje následující tabulka. Nárůst pedagogických úvazků je vyšší, než zvyšující se počet dětí, což znamená, že se snižuje počet dětí na jeden pedagogický úvazek. 46

46 Tabulka 27. Vývoj počtu pedagogů v MŠ Školní rok počet MŠ samost. MŠ počet běžných tříd /speciál. tříd počet dětí úv. pedag. počet dětí na 1 pedag. úvazek počet dětí na třídu počet dětí na školu 2016/ / ,779 11,4 21,3 72,0 2017/ / ,683 10,5 21,1 70,5 2018/ / ,921 10,5 21,4 71,7 2019/ / ,308 10,5 21,8 70,3 2020/ / ,000 9,9 21,5 70,9 Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení MŠMT ČR Za poslední tři roky se v SO ORP Nýřany zvedl počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v mateřských školách. Nejvíce dětí se SVP je se zdravotním postižením. Povahu zdravotního postižení dokumentuje tabulka 28. Dále je zde sedm dětí se znevýhodněním vyplývajícím z odlišného kulturního prostředí nebo jiných životních podmínek. U šesti z těchto dětí SVP souvisí s odlišnými životními podmínkami v rodině dítěte (např. sociální vyloučení či výrazná chudoba). U jednoho dítěte pak SVP souvisí s kombinací neznalosti vyučovacího jazyka a sociálního vyloučení. Tabulka 28. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami v MŠ Děti Počet dětí 2018 Počet dětí 2019 Počet dětí 2020 Děti se SVP celkem se zdravotním postižením s jiným zdrav. znevýhodněním ostatní kategorie K z toho kategorie Z v tom kategorie V Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení MŠMT ČR Tabulka 29. Děti podle druhu zdravotního postižení diagnostikovaného školským poradenským zařízením v MŠ Děti Počet dětí 2020 (speciální třídy) Počet dětí 2020 (běžné třídy) S mentálním postižením 1 2 Se sluchovým postižením 0 0 z toho s těžkým 0 0 Se zrakovým postižením 0 0 z toho s těžkým 0 0 Se závažnými vadami řeči 11 7 S tělesným postižením 1 4 z toho s těžkým 0 2 S více vadami 4 5 z toho hluchoslepé 0 0 Se závažnými vývojovými poruchami 1 5 S poruchami autistického spektra 1 0 Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení MŠMT ČR 3 Děti se SVP z důvodu odlišného kulturního prostředí nebo jiných životních podmínek. 47

47 Základní školství daného území zajišťuje 22 základních škol. Jedná se o příspěvkové organizace měst a obcí, vyjma soukromé školy Inspíria v Záluží u Třemošné. Jako samostatné základní školy působí Základní škola Blatnice, Masarykova základní škola Horní Bříza, Základní škola Ledce, Základní škola Třemošná, Základní škola Zbůch a Masarykova základní škola Zruč-Senec. Ostatní základní školy jsou spojené s mateřskou školou. Z tabulky vyplývá, že v případě základních škol fungují na své horní kapacitě Základní škola v Blatnici a Základní a mateřská škola Město Touškov, a to i přesto, že obě školy v nedávné době svou kapacitu navyšovaly. Některé školy naopak mají problémy s podlimitním počtem žáků. Mezi tyto školy patří Pernarec a Úterý. Speciální třídy v SO ORP Nýřany fungují na území SO ORP Nýřany tři, a to v základních školách ve Zbůchu, Horní Bříze a Městě Touškově. Tabulka 30. Základní školy na řešeném území Mateřské školy v řešeném území Kapacita Počet dětí Počet dětí Počet dětí Volná místa zařízení k 2016/ / / /2021 Celkem Základní škola Blatnice Základní škola a Mateřská škola Heřmanova Huť Masarykova základní škola Horní Bříza Základní škola a Mateřská škola Hromnice-Žichlice Základní škola a Mateřská škola Chotíkov Základní škola a Mateřská škola Kozolupy Základní škola Ledce Základní škola a mateřská škola Líně Základní škola Líšťany Základní škola a Mateřská škola Město Touškov Základní škola a Mateřská škola Nýřany Základní škola a Mateřská škola Pernarec Základní škola a Mateřská škola Pňovany Základní škola s mateřskou školou Tlučná Integrovaná základní škola a Mateřská škola Trnová Základní škola Třemošná Základní škola a Mateřská škola Úterý Základní škola a mateřská škola Vejprnice Základní škola a Mateřská škola Všeruby Základní škola Zbůch Masarykova základní škola Zruč Senec Základní škola Inspíria s.r.o Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení MŠMT ČR 48

48 Následující tabulka ukazuje vývoj počtu žáků a pedagogů v základních školách SO ORP Nýřany. Tabulka 31 dokumentuje vznik soukromé školy Inspíria, která byla do rejstříku škol zapsána ve školním roku 2019/2020. Dále je také patrný nárůst počtu žáků i pedagogů. Za sledované období v území přibylo 367 žáků a s tím se zvýšil úvazek pedagogů na školách o 78,359. Tabulka 31. Vývoj počtu žáků a pedagogů v ZŠ Školní rok Počet ZŠ Samost. ZŠ Počet běžných tříd Počet speciálních tříd Počet dětí Úv. pedag. Počet žáků na 1 pedag. Počet žáků na třídu Počet žáků na školu 2016/ ,141 14,0 19,7 202,1 2017/ ,529 13,6 20,1 207,3 2018/ ,812 13,4 20,2 212,3 2019/ ,507 13,1 20,3 205,8 2020/ ,500 12,1 20,6 209,6 Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení MŠMT ČR Za poslední tři roky v základních školách přibylo 86 žáků se SVP. Nejvíce se na tomto počtu podílejí žáci se zdravotním postižením či jiným zdravotním znevýhodněním. Z těchto žáků je pak nejvíce postižených se závažnými vývojovými poruchami chování a učení. Přibylo ale také žáků se SVP vyplývající s odlišného kulturního prostředí či životních podmínek. U dvou dětí vychází SVP z odlišného kulturního prostředí či částečné neznalosti vyučovacího jazyka, u 14 žáků vyplývají SVP z odlišných životních podmínek (sociální vyloučení či výrazná chudoba) a u dvou žáků se jedná o kombinaci životních podmínek a kulturního prostředí (viz tabulka 32, 33). Tabulka 32. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami v ZŠ Děti Počet dětí 2018 Počet dětí 2019 Počet dětí 2020 Děti se SVP celkem se zdravotním postižením s jiným zdrav. znevýhodněním ostatní z toho kategorie K v tom kategorie Z kategorie V Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení MŠMT ČR Tabulka 33. Žáci v běžných třídách podle druhu zdravotního postižení diagnostikovaného školským poradenským zařízením v ZŠ Děti Počet dětí 2018 Počet dětí 2019 Počet dětí 2020 S mentálním postižením se středně těžkým z toho s těžkým Se sluchovým postižením z toho s těžkým Se zrakovým postižením z toho s těžkým Se závažnými vadami řeči z toho s těžkými Děti se SVP z důvodu odlišného kulturního prostředí nebo jiných životních podmínek. 49

49 S tělesným postižením z toho s těžkým S více vadami z toho hluchoslepé Se závažnými vývojovými poruchami učení Se závažnými vývojovými poruchami chování S poruchami autistického spektra Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení MŠMT ČR Vedle mateřských škol a základních škol v území fungují i dvě základní umělecké školy v Nýřanech a Třemošné, která má také detašované pracoviště v Zruči-Senci. ZUŠ Nýřany nabízí výuku hudebních a výtvarných oborů. ZUŠ v Třemošné výuku hudebních oborů. V roce 2019 pracovalo v ZUŠ Nýřany 21 pedagogických pracovníků při 11,2271 úvazku. V ZUŠ Třemošná to bylo 25 pedagogických pracovníků při 14,956 úvazku. Střediska volného času v území fungují při školách v Nýřanech a Horní Bříze. Samostatně pak v Třemošné. DDM Horní Bříza nabízí 33 zájmových kroužků pro 372 účastníků. DDM Nýřany nabízí 41 zájmových kroužků pro 613 účastníků a DDM Kamarád Třemošná nabízí 68 zájmových kroužků pro 852 účastníků. Z hlediska dalších pedagogických pracovníků v řešeném území působí ve školách asistenti pedagoga (56,4505 úvazku) a speciální pedagogové (0,5222). V území nepůsobí žádný školní psycholog. 11. Sociální oblast Následující kapitola se zabývá sociální oblastí dle různých cílových skupin - Senioři a osoby se zdravotním postižením; X = poskytovatel data neposkytl Děti mládež, rodiny s dětmi a Ostatní osoby ohrožené sociálním vyloučením. Pro uvedení problematiky je k dispozici níže uvedená tabulka s počty klientů sociálních pracovníků obcí Nýřany, Město Touškov, Třemošná a Všeruby, se kterými se aktivně v daných letech pracovalo dle cílové skupiny/problému. Z tabulky je patrné, že za poslední 3 roky se počet klientů sociálních pracovníků snižuje. Tento pokles aktivních klientů nemusí však nutně představovat i celkový úbytek lidí v uvedených cílových skupinách v ORP. Daný pokles může být zapříčiněn jednak zintenzivněním práce s jednotlivými klienty a jednak lepší informovaností občanů o sociálních službách, kteří se v případě potřeby neobracejí tak často na sociální pracovníky obcí, ale přímo na sociální služby. Sociální pracovníci v řešeném území působí na obecních úřadech POÚ (Třemošná, Město Touškov, Všeruby). Na úrovni POÚ a ORP Nýřany pak sídlí Odbor sociálních věcí a zdravotnictví na pracovišti v Plzni. Sociální pracovníci POÚ vykonávají sociální práci pro celé území POÚ, a to převážně pouze na část svého pracovního úvazku, který tak mají kumulovaný s jinými agendami úřadu, v čemž v některých případech spatřují kolizi. Nejčastěji řešené případy jsou vázané na nepříznivou sociální situaci seniorů a osob bez domova (zajištění služeb či bydlení v DPS), dále 50

50 na péči o osoby zbavené svéprávnosti (výkon veřejného opatrovnictví) a na dávkový systém (spolupráce s ÚP). Odbor sociálních věcí a zdravotnictví sídlící v Plzni zajišťuje agendu sociální práce na úrovni POÚ a ORP Nýřany. Na pracovišti tak vykonávají svoji funkci sociální pracovníci a sociální kurátor (dospělí klienti) a také orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), pod který spadá agenda sociální práce s rodinami s dětmi, náhradní rodinná péče a kuratela mládeže. Velikost a nestandardní geografické uspořádání ORP Nýřany, které vytváří velké vzdálenosti POÚ od centra ORP, se odráží také v dostupnosti obyvatel vzdálených částí území k sociální práci a sociálním službám. Tuto bariéru ještě více podporuje také stav, kdy centrem sociální práce (odbor sociálních věcí a zdravotnictví) a sídlem převážné většiny sociálních služeb je město Plzeň, které leží mimo území ORP. Dle sdělení pracovníků odboru sociálních věcí a zdravotnictví jim umístění v Plzni sice usnadňuje kontakt se sociálními sužbami (téměř všechny sídlí a působí v Plzni), na druhou stranu tento stav omezuje komunikaci odboru s vedením úřadu v Nýřanech a klade také bariéry lidem v dostupnosti služeb (ze vzdálenějších POÚ do Plzně nedojedou). Tabulka 34. Počet klientů sociálních pracovníků v ORP Nýřany za sledované roky Cílová skupina klientů sociální práce ORP Nýřany Celkem osoby se zdravotním postižením včetně osob s duševní poruchou osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby osoby s různým rozsahem omezení svéprávnosti osoby ohrožené sociálním vyloučením osoby ohrožené rizikovým způsobem života oběti agrese, trestné činnosti a domácího násilí osoby, které se nacházejí v nejistém či neadekvátním bydlení, včetně osob bez přístřeší nezaměstnaní imigranti rodiny s dětmi anonymní klienti 1 1 x další skupiny osob neuvedené výše Zdroj: MPSV (výkaz V 26-01) Senioři a osoby se zdravotním postižením V dotazníkovém šetření pro obce jsme mimo jiné zjišťovali, jaké jevy považují obce na svém území aktuálně za problémové, bez ohledu na to, zda se je daří úspěšně řešit či nikoliv. Četnost těchto problémových oblastí je znázorněna v grafu 4. 51

51 Graf 4. Nejčastější problémy v obcích SO ORP Nýřany Četnost jevů považovaných obcemi za problémové Osoby ohrožené chudobou Místa v obci s nezajištěným bezbariérovým Dlouhodobě nezaměstnaní občané Problémy nesoběstačných či osamocených seniorů Problémy rodin s dětmi ohrožených soc. Nedostatek volnočasových aktivit pro děti a mládže Občané bez bydlení či v nevyhovujícím bydlení Problémy rodin pečujících o zdravotně Nedostatek aktivit pro soběstačné seniory Rizikové chování (drogy a jiné závislosti, Kriminalita Zadlužení občanů Zdroj: Dotazníkové šetření, 2020 V souvislosti se seniory a osobami se zdravotním postižením vybralo z daných možností 8 obcí, že momentálně řeší problémy nesoběstačných či osamělých seniorů, 6 obcí uvedlo nedostatek aktivit pro soběstačné seniory, 7 obcí pak problémy rodin pečujících o zdravotně postiženého či nemohoucího člena rodiny a 8 obcí uvedlo jako problém místa v obci s nezajištěným bezbariérovým přístupem. Z rozhovorů dále vyplynulo, že problémy nesoběstačných seniorů řeší ve všech případech místní poskytovatel sociálních služeb ve spolupráci s rodinou (či sousedy), případně rodina sama. V řešeném území je velmi vysoká míra rodinné soudržnosti a sousedské výpomoci. Dle zjištěných informací se ani v jedné obci momentálně nenachází osamělý nesoběstačný senior či osoba se zdravotním postižením, který by se ocitl bez potřebné péče či pomoci. K tématu nedostatek aktivit pro seniory starostové obcí nejčastěji uvedli, že v obcích jsou často aktivní místní spolky Klub důchodců, Svaz tělesně postižených, Svaz důchodců, Svaz žen, které pro seniory pořádají společenské akce, zájezdy, cvičení, přednášky. Na aktivitách se také někdy podílejí přímo poskytovatelé sociálních služeb, např. Člověk v tísni při pořádání přednášky o finanční gramotnosti. Společenské akce v obcích jsou spolupořádána hojně také místními hasiči, v některých případech jsou to pouze oni, kdo zajišťují společenský život v obci. Obce tyto spolky hojně podporují finančně i nefinančně (bezplatný pronájem prostor, občerstvení či zakoupení potřeb pro pořádání akcí), mají tendence podporovat tyto aktivity i více, nevědí však jak, často jim chybí inspirace přímo od cílových skupin. Některé obce 52

52 seniorům přispívají na obědy (10 30,-Kč) nebo zajistily výstavbu fitness prvků pro seniory. Ve dvou obcích funguje univerzita 3. věku. V oblasti problémů rodin pečujících o zdravotně postiženého či nemohoucího člena rodiny obce prezentují, že vědí o tom, že se v obcích tyto rodiny nacházejí, ale nemohoucí člen rodiny je obstarán sociální službou, rodinou, sousedy či kombinací předchozího. Obce se v rámci svých kompetencí a možností snaží také tyto rodiny podpořit (darovat výtěžek z tomboly, příspěvek na vozík apod.). Problematiku míst v obci s nezajištěným bezbariérovým přístupem obce často vnímají velmi intenzivně a obecně mají snahu odstranění stavebních bariér aktivně řešit. Nejčastěji se obce vyjádřily v tom smyslu, že nemají bezbariérovou budovu obecního úřadu či jiné veřejné budovy (knihovna, pošta, lékařský dům) nebo vstupy do obecních bytů, a to některé i v DPS. Důvodem absence bezbariérovosti jsou nejčastěji finance či stavební překážky ve veřejných budovách. Následující tabulka obsahuje záměry obcí v oblasti bezbariérovosti. Tabulka 35. Záměry obcí v oblasti bezbariérovosti Obec záměr Chotíkov Rochlov Úněšov Tlučná Vejprnice Zbůch je v plánu řešit bezbariérovost OÚ je připravený projekt na výstavbu výtahu na OÚ, problém jsou však finance je v plánu výtah na OÚ Zdroj: Dotazníkové šetření, Rozhovory, 2020 je v plánu řešit bezbariérovost OÚ je vypracovaný projekt bezbariérovosti na OÚ a lékařský dům obec vypracovala studii bezbariérovosti V souvislosti s péčí o osoby se zdravotním postižením se starostové obcí vyjadřovali také k výkonu funkce veřejného opatrovníka občanům omezeným ve svéprávnosti, žijícím na jejich území. Z informací obecně vyplývá, že pokud má obec (nejedná se o POÚ nebo ORP) v péči 1-2 nesvéprávné občany, dá se situace zvládnout. Je-li těchto opatrovanců více, začíná to být problém a pro obec výkon této agendy (zejména vzhledem k počtu zaměstnanců) je dosti zatěžující (jedna obec uvedla, že malé obce by tuto agendu vůbec neměly vykonávat a měla by být přenesena ORP). Veliký problém pak může nastat v případě, kdy se na území obce nachází pobytové zařízení pro seniory nebo osoby se zdravotním postižením (jedna obec k tomuto uvedla, že má 10 opatrovanců, a opatrovnictví se musí věnovat jak pan starosta tak také vedoucí pečovatelské služby). Velkou úlohu v náročnosti péče o nesvéprávné sehrává také to, zda tito opatrovanci žijí ve svých bytech nebo jsou umístěni v pobytovém zařízení nebo zda vlastní nějaký majetek. Vedle péče o opatrovance pak obce vykonávají i správu jeho majetku. Při rozhovorech s obcemi se realizátoři zaměřili také přístup obcí k ohroženým skupinám obyvatel v době koronavirové pandemie. Vesměs obce uvedly, že žádné výrazné problémy nebyly. Obce nabízely nákupy, obědy, léky, šité roušky, dezinfekci, Ve většině případů však bez zájmu obyvatel o tyto služby. Většina obcí uvedla, že je tato situace alespoň přiměla ke 53

53 zmapování situace a poměrů lidí žijících v obci (starostové často obešli všechny domácnosti, někde jen domácnosti seniorů). Některé obce prezentovaly konkrétní opatření z této doby: oprava lékárny na náklady obce, aby nemusela být zavřená obec doplácela obaly na vydávané obědy starostka rozvážela jídlo a nutné věci 4 rodinám byla vyhlášena výtvarná soutěž + projekce písniček v rozhlase vytvořen leták s nabídkou pomoci zasílány informace na maily obec i bez ohledu na epidemiologickou situaci pomáhá lidem se sekáním trávy, dřeva, úklidem dvora apod. V oblasti péče o seniory jsme se dále zaměřili na zmapování přehledu příjemců důchodu. Data jsou bohužel dostupná pouze na úrovni okresů, v tabulkách níže je proto uveden přehled příjemců důchodu a výše průměrných důchodů s ohledem na typ pobíraného důchodu v okrese Plzeň sever, v Plzeňském kraji a případně v ČR. Pro zhodnocení změn v této oblasti srovnáváme situaci v roce 2010 a 2019, uvedená data jsou vždy k daného roku. Jak je vidět v následující tabulce, průměrná výše důchodů byla v obou sledovaných letech v okrese Plzeň sever poměrně srovnatelná s výší průměrného důchodu v kraji (nižší o 0,68 % v roce 2010 a o 0,21 % v roce 2019). V roce 2019 vzrostla výše průměrného důchodu v okrese Plzeň sever i celém Plzeňském kraji oproti roku 2010 zhruba o 31 %. Z průměrných důchodů byl nejvyšší vdovecký kombinovaný důchod (kombinace se starobním či invalidním důchodem). Nejnižší hodnoty dosahují průměrné důchody pro 1. a 2. stupeň invalidity. Průměrná výše důchodů v okrese Plzeň sever je v daných letech srovnatelná s výší na úrovni kraje i ČR. Větší rozdíl byl zaznamenám pouze v roce 2010 u důchodu pro invaliditu 1. stupně, kdy celorepublikový průměr byl téměř o 48 % vyšší než průměr okresní a krajský. Tabulka 36. Průměrná výše důchodů k daného roku Rok Územní úroveň Průměr ný důchod celkem Starobní Průměrný důchod pro invaliditu 3. stupně v tom Invalidní Vdovský Vdovecký pro invaliditu 2. stupně pro invaliditu 1. stupně sólo kombinovaný sólo kombinovaný Plzeňský kraj Okres ČR Plzeňský kraj Okres

54 ČR Zdroj: ČSSZ, ČSÚ 2020 Následující tabulka obsahuje vybrané informace o počtech příjemců důchodů za sledované období v letech 2010 a Počet všech příjemců důchodů byl v roce 2010 v okrese Plzeň sever , v roce 2019 pak osob, což představuje nárůst o 8,7 %. Ve stejném období došlo v celém Plzeňském kraji k nárůstu o necelých 5 %. Největší část příjemců pobírá důchod starobní, v okrese Plzeň sever to bylo v roce 2010 celkem osob a v roce 2019 pak osob, což představuje nárůst téměř o 15 % (v Plzeňském kraji došlo k nárůstu o 11,5 %). Během sledovaného období došlo k velmi výraznému nárůstu předčasných starobních důchodů, v okrese Plzeň sever o 1 133, což představuje 33 % nárůst a v kraji o osob (nárůst o 32,1 %). Dále jsou ve sledovaném období zřejmé rozdíly v počtech příjemců invalidního důchodu, a to pokles příjemců důchodu pro invaliditu 3. stupně (v okrese o 11,3 %, v kraji dokonce o 21 %), naopak vzrostl počet příjemců důchodů ve 2. stupni invalidity, a to v okrese o téměř 90 %, v kraji o 70 %). Počet příjemců důchodů pro invaliditu 1. stupně ve sledovaném období vzrostl v okrese o 16,2 % a v krajském měřítku o zhruba 11 %. Poměrně výrazný pokles byl zaznamenán u příjemců sólo vdovského a vdoveckého důchodu, a to v okresním měřítku o 54 % respektive 34 %. Tabulka 37. Počet příjemců důchodu k daného roku Počet příjemců důchodu Rok Územní úroveň Příjemci důchodů celkem 5 plný celkem v tom Starobní Invalidní Vdovský Vdovecký poměrný Z toho předčasný pro invaliditu 3. stupně pro invaliditu 2. stupně pro invaliditu 1. stupně sólo kombinovaný 6 sólo kombinovaný 2010 Plzeňský kraj Okres Plzeňský kraj Okres Zdroj: ČSSZ, ČSÚ 2020 V příloze 8 je dále uveden počet vyplacených důchodů rozdělený dle jednotlivých okresů Plzeňského kraje. Starobní a invalidní důchod je uveden včetně vdovského a vdoveckého kombinovaného důchodu. Následující graf znázorňuje srovnání podílu předčasných důchodů ze všech starobních důchodů pro jednotlivé okresy v Plzeňském kraji. V podílu předčasných důchodů jsou započítány i předčasné důchody vdovské a vdovecké kombinované. Z grafu je tak zřejmé, 5 Jedná se o součet příjemců všech druhů důchodů (včetně sirotčího) 6 Kombinace vdovského/vdoveckého důchodu s jakýmkoliv druhem dalšího důchodu 55

55 že okres Plzeň sever zaujímal v nejvyšších počtech předčasných důchodů v roce 2010 druhé místo (po okrese Klatovy) a třetí místo v roce 2019 (po okresech Klatovy a Domažlice). Graf 5. Podíl předčasných důchodů v okresech Plzeňského kraje k daného roku v % Podíl předčasných důchodů v letech 2010 a ,0 30,0 25,0 20,0 15,0 23,9 32,2 26,7 34,9 23,4 31,2 20,2 25,6 24,5 31,3 20,6 28,9 16,9 23,7 10,0 5,0 0,0 Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-město Plzeň-sever Rokycany Tachov Zdroj: ČSSZ, 2020 V tabulce 38 je na závěr přehledu důchodů uveden průměrný věk příjemců za sledované období. Celkově je patrné stárnutí populace a tím pádem také zvyšující se průměrný věk příjemců důchodů, v obecném měřítku o dva roky u mužů i žen. Změna ve věkovém průměru v okrese Plzeň sever kopíruje trend v celém Plzeňském kraji. V okresním měřítku zaznamenal nejvyšší nárůst průměrný věk příjemců předčasného starobního důchodu, a to o 7 let v případě mužů a o 9 let u žen. V ostatních kategoriích důchodů věk jejich příjemců stagnuje nebo vykazuje změnu ± 1 až 2 roky. Největší průměrný věk vykazují dlouhodobě příjemci kombinovaných vdovských/vdoveckých důchodů. Tabulka 38. Průměrný věk příjemců důchodů v okrese Plzeň sever k daného roku Rok Územní úroveň Příjemci důchodů celkem Muži Ženy starobní Muži Ženy z toho Předčasný Muži Ženy pro invaliditu 3. stupně Muži Ženy V tom pro invaliditu 2. stupně Muži Ženy pro invaliditu 1. stupně Muži Ženy vdovský Vdovecký sólo kombinova ný sólo kombinova ný Plzeňský kraj Plzeňský kraj Okres Okres Zdroj: ČSSZ,