ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.

Transkript

1 ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finanční management Právní postavení koncernů a daňové aspekty jejich podnikání Dominika Hrbková Vedoucí práce: JUDr. Petr Frischmann, Ph.D.

2 Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Právní postavení koncernů a daňové aspekty jejich podnikání vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb.,o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi, dne 9. prosince

4 Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Petru Frischmannovi, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, poskytování cenných rad, námětů, připomínek a také za čas, který mé práci věnoval. 4

5 Obsah Úvod Podnikatelská seskupení Ovládání Rozhodující vliv Vliv faktický a právní Ovládající a ovládané (řídící a řízené) osoby Odpovědnost ovládajících osob Jednání ve shodě Koncern Koncern faktický Koncern vertikální a horizontální Koncern národní a mezinárodní Jednotné řízení v koncernu Koncernové cíle Shareholder Value Stakeholder Theory Koncern dle regulace EU Historie koncernu v právu Evropské unie Současný vývoj koncernového práva v EU Praktická část Kypr Modelová situace Modelová situace Modelová situace Zhodnocení Závěr Seznam obrázků a tabulek Seznam příloh

6 Seznam použitých zkratek a symbolů DPH ES EU - Daň z přidané hodnoty - Evropské společenství - Evropská unie o. z. - "nový" občanský zákoník ObchZ - obchodní zákoník Sb. - Sbírka SZDZ - smlouvy o zamezení dvojímu zdanění WACC - Weighted Average Cost of Capital (vážený průměr nákladů na kapitál) ZDP - Zákon o daních z příjmů 6

7 Úvod V dnešním světě se více a více setkáváme s jevem, kdy se obchodní společnosti zapojují do takového podnikatelského seskupení, které překračuje rámec národních států. Na tento jev by měla reagovat právní a daňová úprava jak v národním (rezidentském), tak evropském i mezinárodním právu. Tyto podnikatelské seskupení hrají významnou roli v dnešním světě a to hlavně díky tomu, že stále více nabírají na popularitě, především u velkých korporací. Koncern jako takový je významným prvkem každé ekonomiky rozvinutého státu. Vznik takového koncernu nevede pouze k vytvoření významného počtu nových pracovních míst, což vede ke snížení nezaměstnanosti, ale také vede k významnému přílivu investic v dané zemi. Proto se jednotlivé země snaží vytvořit co nejpříznivější právní úpravy tak, aby nalákali co nejvíce zahraničních koncernů do své jurisdikce. Na straně druhé se může stát, že tato podnikatelská seskupení mohou mít tak nepřehlednou strukturu, že se státy snaží o vytvoření co nejúčinnější právní úpravy, aby předcházely nejasnostem a hlavně aby mohly mít pevný dohled nad koncerny a jejich vztahy. Koncernová popularita roste z mnoha důvodů. Jedním je bezesporu možnost podnikat v zaštítění mateřské společnosti, což může vést k využití velké jednací síly mateřské společnosti s třetími osobami. Dále velkou roli hraje ochrana vlastního majetku, možnost dosahování úspor z rozsahu a také podnikání ve fungujícím právním řádu sídla mateřské společnosti. Cílem této práce je poskytnout objektivní a ucelený přehled o podnikatelském seskupení a především o koncernu jako takovém. Práce obecně vymezuje právní pohled na podnikatelská seskupení jako projev ekonomické koncentrace podniků. Podnikatelská seskupení se dělí na více ekonomických subjektů, práce se zaměřuje na koncern a to jak z pohledu národního práva, tak z pohledu práva EU. Práce se nezabývá celkovou problematikou právního postavením koncernů, a to z toho důvodu, jelikož jde o velice složitou a rozsáhlou problematiku. Práce se zabývá pouze tou částí, kde hrajou hlavní roli daňové aspekty koncernového podnikání. Práce vychází ze zadaného tématu a cíle práce. Práce je rozčleněna na dvě části: teoretickou a praktickou. 7

8 Teoretická část se věnuje analýze koncernu jako jedné z forem podnikatelského seskupení. Stěžejní část práce se věnuje daňovým souvislostem podnikání v koncernu, což spočívá v upřesnění definice koncernu, vysvětlení a orientace v dělení koncernů, dále je v práci uvedeno, co spočívá pod pojmem jednotné řízení a v neposlední řadě je v práci uvedeno, jaké jsou koncernové cíle. Na závěr teoretické části je objasněna regulace z pohledu práva EU. Pro praktickou část je východiskem analýza případové studie. Na případové studii jsou aplikována konkrétní daňová ustanovení vybraných členských států Evropské unie, kterými jsou Česká republika a Kyperská republika. Z nich následně práce vyhodnocuje dopad na výsledném zdanění společnosti. Daná problematika je příliš rozsáhlá, proto cílem práce je pouze podat ucelený pohled na problematiku, nikoliv detailní pohled na všechny oblasti týkající se této problematiky. 8

9 1 Podnikatelská seskupení V České republice bylo od 1. ledna 2001 novelou ObchZ pod č. 370/2000 Sb. zavedeno koncernové právo, dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), jenž společně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. nahradil dosavadní obchodní zákoník (Gřešák, M., 2014). Dosavadní regulace koncernového práva, která vycházela zejména ze značně striktního německého modelu, stojícího především na složité kombinaci faktického a smluvního koncernu, nyní akcentuje volnější francouzský přístup s výraznými prvky odpovědnosti a ručení. Nová úprava Zákonu o obchodních korporacích vychází z trojúrovňové koncepce regulace podnikatelských seskupení, když rozlišuje tzv. ovlivnění, ovládání a koncern, který je zvláštní skupinou ovládání. Zákon stanovuje pro každý z těchto stupňů pravidla, jež je třeba respektov (Gřešák, M., 2014). V českém právu užíváme označení Podnikatelská seskupení, německé právo užívá označení Unternehmungsverbindungen, anglické corporate groups a francouzské groupement de société. Termín podnikatelská seskupení právní úprava nedefinuje, přenechává definici právní teorii. Podnikatelská seskupení lze považovat za projev ekonomické koncentrace v oblasti práva, pro nějž je charakteristické propojování jednotlivých, právně samostatných subjektů do větších celků (Černá, S. 2004, s.15). Pan P. Tomaštík preferuje definici, kde podnikatelská seskupení jsou seskupení, v němž jeden subjekt ovládá, kontroluje a usměrňuje jiný subjekt pomocí svého podílu na ovládaném subjektu, přičemž oba subjekty jsou z hlediska vlastního právního postavení zcela samostatnými osobami (Tomaštík, P., 2002, s.2). Důvod, proč vznikají podnikatelská seskupení, je především ekonomický s cílem snížit náklady. Vznikají také z důvodu expanzí na nové trhy, či z hlediska rozložení, minimalizace podnikatelského rizika, které rozděluje na své jednotlivé členy. A aby mohli čelit konkurenci, je důležité vytvářet velké ekonomické struktury, které jsou pružné, adaptabilní a jejich činnost je vysoce efektivní. Dalším důvodem vzniku podnikatelských seskupení je možnost využívání výhod 9

10 poskytovaných právním a ekonomickým prostředím jiných států, či při čerpání daňových výhod (Černý, M., 2001). Každopádně nemůžeme tvrdit, že se vznikem a procesy podnikatelského seskupení shledáváme pouze pozitiva. Musíme zmínit také nevýhody a nebezpečí, která jsou spojena se seskupováním podniků. Reálné nebezpečí tkví v hospodářské síle těchto seskupení, jelikož se snižuje svoboda hospodářské soutěže a tím klesá počet konkurentů, neboli se snižuje počet soutěžitelů na trhu, a tímto se narušuje konkurenční prostředí. Vznik podnikatelských seskupení prolomuje rovnost právního postavení účastníků (Bartoňová, R., 2011). Charakterizující znaky podnikatelského seskupení: Utvrzení hospodářského postavení podnikatelského seskupení, tudíž celé skupiny, ačkoliv nevzniká žádná nová právnická osoba, seskupení nemá tzv. právní subjektivitu, což znamená, že není subjektem právních vztahů. Právní samostatnost mají jednotliví účastníci seskupení. Jednotliví účastníci mají všechny znaky právnických osob, tudíž mají způsobilost k právům a povinnostem a také mají právo na sebe práva a povinnosti brát, to znamená, že jednotliví účastníci mají právní subjektivitu. Spolupráce vně seskupení je založena na vztahu závislosti účastníků propojení na ovládající osobě, nikoliv na rovnosti a autonomii vůle účastníků. Ovládaní účastníci jsou povinni se přizpůsobit ovládající osobě, čímž podléhají zájmům celého seskupení. Jednotliví účastníci tímto ztrácejí vlastní samostatnost při rozhodování o své vlastní podnikatelské činnosti (Faldyna, F. a kol., 2005). Právní samostatnost je základním kamenem podnikatelských seskupení, které jsou spojené s majetkovou autonomií členů. Jedná se o jednotný ekonomický celek, který se řídí dle subjektu, který stojí v čele seskupení. Takovéto jednotné seskupení je v praxi velmi časté a označuje se jako koncern. K dosažení koncernových cílů je zapotřebí jednotné řízení, chování a ovládání seskupení včetně všech jejich členů (Černá, S., 2004). 10

11 1.1 Ovládání Jedna z hlavních a základních vazeb podnikatelského seskupení je ovládání. Ovládání umožňuje z právně samostatných subjektů, neboli ze subjektů, které nemají právní subjektivitu, vytvořit jednotně řízený celek. Vymezením subjektů, které mohou být ovládajícími a ovládanými osobami, pro které je právní úprava vcelku obsáhlá, se bude práce zabývat v kapitole 1.2 Ovládající a ovládané osoby. Stavebním kamenem koncernu je ovládání. Ovládání je jednou z hlavních podmínek vzniku koncernu a to v tom smyslu, že nezávislí, jednotliví účastníci seskupení by nepřipustili ovládání či řízení jinou, ovládající osobou. Koncern lze také vyložit jako kvalifikované ovládání, resp. ovládání dovedené na vyšší úroveň (Černá, S., Štenglová, I., Pelikánová, I. a kol., 2015). Jiní si vykládají ovládání jako "opakovaný proces mající výrazně intenzivnější charakter než ovlivnění. K naplnění definice postačuje jen pouhá možnost vliv uplatňovat" (Gřešák, M., 2014). Ovládání se dělí do několika částí. Ovládat můžeme dle rozhodujícího vlivu, dle vlivu faktického a právního a dle intenzity. Z toho vyplývá, že všechna podnikatelská seskupení jsou založena na ovládání. Jejich intenzita je různá a liší se také právní skutečností. Na tomto základě lze rozlišit tři typy podnikatelských seskupení: Podnikatelské seskupení, které není spojeno se vznikem koncernu, neboť chybí prvek jednotného řízení. Koncern, který má podobu faktického či smluvního koncernu. Smluvní koncern vzniklý na základně ovládací smlouvy v již existujícím faktickém koncernu. Nebo mezi samostatnými subjekty. Dělení ovládání názorně vyplývá z následujícího obrázku č

12 Zdroj: Obchodní právo. Faldyna, F. a kol., s. 249 Obr. 1 Dělení ovládání v podnikatelském seskupení Rozhodující vliv Rozhodující vliv lze chápat jako přímé působení na určitou právně samostatnou osobu tak, aby své rozhodnutí ohledně řízení či provozování svého podniku neformoval její statutární orgán či člen statutárního orgánu, nýbrž jiný subjekt. To znamená, že rozhodující vliv opravňuje ovládající osobu ovlivňovat zcela či do převážné míry chování ovládané osoby. Především tak ovládající osoba může určovat přijímání opatření, uzavírání smluv a směřovat působení osoby směrem, který ovládající osoba upřednostňuje. Rozhodující vliv působí buď přímo nebo nepřímo. Přímý vliv vykonává ovládající osoba bezprostředně, především pomocí většinových společníků, či prostřednictvím společníků s rozhodujícím hlasovacím podílem, či s osobou, se kterou uzavřela ovládací smlouvu. Nepřímý vliv vykonává ovládající osoba prostřednictvím jiných osob. Nepřímý vliv může být i několikastupňový. Především se jedná o vykonávaný vliv mateřské společnosti na vnukovskou společnost a to prostřednictvím dceřiné společnosti (Bartoňová, R., 2011). 12

13 1.1.2 Vliv faktický a právní Vliv můžeme také rozdělit na vliv faktický a vliv právní. Právní vliv je především založen na ovládací smlouvě, která uděluje ovládající osobě právo dávat pokyny statutárnímu orgánu jiné, ovládané osobě. Součastně tím ukládá i povinnost se těmito stanovenými podmínkami řídit. Dále se může právní vliv zakládat na účasti ve společnosti či na smlouvě umožňující disponovat s hlasovacími právy. Faktický vliv je založen na dlouhodobé možnosti působit na řízení ovládaných společnostech jinými způsoby než u právního vlivu. Mezi jiné způsoby můžeme zařadit osobní vztah mezi členy statutárního orgánu, společníkem a jinou osobou (Černá, S., 2004). 1.2 Ovládající a ovládané (řídící a řízené) osoby Definici, neboli co se považuje za ovládající a ovládané osoby (řídící a řízené osoby) nalezneme přímo v Zákoně o obchodních korporacích. Tento zákon praví: Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou ( 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích). Pokud je ovládající osoba obchodní korporací, nazýváme tuto ovládající osobu mateřskou obchodní korporací (společností). Dceřinou obchodní korporací nazýváme takové obchodní korporace, které jsou mateřskými obchodními korporacemi ovládány (řízeny), neboli jde o ovládané (řídící) osoby (Havel, B. a Smolíková, K., 2014). Jiná definice označuje ovládající a ovládané osoby jako osoby řídící a řízené. Paní S. Černá a kolektiv tvrdí: "Obchodní korporaci podrobenou jednotnému řízení zákon označuje jako řízenou osobu. Ten, kdo jednotně řídí podnikatelská seskupení, je řídící osobou. Řídící osobou může být obchodní korporace či jiná právnická osoba, ale i člověk. Řízenou osobou může být jen obchodní korporace" (Černá, S., Štenglová, I., Pelikánová, I. a kol., 2015, s. 221). Ovládající osobou je taková osoba, která má právo prosadit, jmenovat nebo naopak odvolat osoby, které jsou členy statutárního orgánu nebo v obdobném postavení nebo členy kontrolního orgánu obchodní korporace, 13

14 jejímž je ovládající osoba společníkem. Dále takové osoby, které nakládají s minimálním podílem 40 % na hlasovacích právech všech hlasů. Nebo jde o osoby ve ve shodě a tyto osoby disponují podílem na hlasovacích právech alespoň 40 % všech hlasů (Havel, B. a Smolíková, K., 2014). Pokud se zaměříme na koncern jako takový, tak v tomto případě jsou řídící osoby vždy považovány za ovládající osoby mateřské obchodní korporace. A řízené osoby jsou vždy v koncernu považovány za ovládané osoby neboli za dceřiné společnosti Odpovědnost ovládajících osob Odpovědnost má ovládající osoba, která významným způsobem ovlivní chování ovládané osoby a to takovým způsobem, že ji způsobí újmu. Za takovou újmu ovládající osoba nejenom odpovídá, ale rovněž ručí věřitelům ovládané osoby za splnění dluhu. Za takové dluhy, které jim ovládaná osoba nemůže v důsledku jednotného řízení zcela nebo z části splnit. V případě způsobené újmy se jedná u ovládající osoby o objektivní odpovědnost. Nová úprava podnikatelských seskupení, tzv. koncernů v zákoně o obchodních korporacích začala akceptovat vliv liberálnějšího francouzského pojetí oproti striktnímu německému modelu. Francouzský model se projevuje tak, že se řídící osoba může zprostit povinnosti hradit újmu. A to tehdy, prokáže-li, že újma vznikla v zájmu koncernu jako celku a že byla nebo bude v rámci tohoto koncernu v přiměřené době a s přiměřenými výhodami plynoucími z koncernu vyrovnána. Pokud neuhradí ovládající osoba způsobenou újmu nejpozději do konce účetního období, ve kterém újma vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, je dále ovládající osoba povinna uhradit újmu, jež vznikla společníkům ovlivněné osoby v době prodlení. 1.3 Jednání ve shodě Nyní si objasníme, co to vůbec jednání ve shodě je. Jednání ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládajících hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládaní nebo jednotného řízení obchodní korporace. Osoby jednající 14

15 ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně (Havel, B. a Smolíková, K., 2014, s.15). Osoby jednající ve shodě jsou vždy: ovládající osoba a jí ovládané osoby, právnické osoby a členové jejího statutárního orgánu, vlivné a ovlivněné osoby, korporace jako s. r. o., v. o. s. a jejich společníci dále k. s. a její komplementáři, osoby, které uzavřely dohodu o výkonu hlasovacích práv, osoby blízké dle občanského zákoníku. 2 Koncern Koncern neboli také holding, název koncern vychází z německé terminologie a název holding vychází naopak z terminologie anglické, je jednou z forem podnikatelských seskupení. Definicí koncernu je celá řada. Proto můžeme říct, že jde o sdružení právně samostatných podniků, které podléhají jednotnému vedení. Jednotlivé podniky i řídící podnik jsou koncernovými podniky. Definice právního řádu České republiky zní: Jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení (dále jen "řízená osoba") jinou osobou nebo osobami (dále jen "řídící osoba") tvoří s řídící osobou koncern ( 79 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích). Základní znak koncernu je jednotné řízení, viz kapitola Jednotné řízení. Pan Synek definuje koncern jako sdružení právně samostatných podniků (tzv. koncernových podniků) podřízených jednotnému vedení. Sám koncern právní subjektivitu nemá. Ke sdružení dochází na základě smlouvy, nebo na základě kapitálové účasti (Synek, M., Kislingerová, E., 2010, s. 88). 15

16 Pokud má být podnikatelská seskupení koncernem, musí být dán: společný koncernový zájem, který je prosazován jednotnou politikou koncernu, jejíž součástí je i koncepční řízení a koordinace alespoň jedné z významných složek nebo činností podnikání koncernu (Černá, S., Štenglová, I., Pelikánová, I. a kol., 2015, s. 221). 2.1 Koncern faktický Dřívější základní rozdělení koncernů bylo na koncerny faktické a koncerny smluvní, toto rozdělení vycházelo ze způsobu jejich vzniku. Smluvní ovládání byla situace, kdy společnosti mezi sebou uzavřely smlouvu o ovládání. Ale zrušením tzv. ovládacích smluv, prostřednictvím nichž bylo možno dle dosavadní úpravy podrobit osoby jednotnému řízení, zanikl i koncern smluvní. Zákon o obchodních korporacích nejenom nepočítá s možností ovládací smlouvy nadále uzavírat, ale rovněž ruší účinnost ovládacích smluv již uzavřených, a to k poslednímu dni účetního období, které skončilo po 1. červenci Koncern faktický vzniká převážně na základě ovládnutí. Jedna společnost reálně ovládá druhou, například proto, že je většinovým společníkem a může v ovládané společnosti prosazovat svou moc a vůli. Faktický koncern lze přeměnit na smluvní v případě uzavření ovládací smlouvy mezi společnostmi. Z toho plyne, že ovládací smlouva může být uzavřena jak mezi osobami, které tvoří faktický koncern, tak i mezi osobami, které ještě nevytvořily žádná podnikatelská seskupení. Faktický koncern můžeme dále rozčlenit na jednoduchý a kvalifikovaný, vychází se z počtu jednotlivých zásahů ovládající osoby. Jednoduchý faktický koncern spočívá v tom, že zásahy ovládající osoby jsou spíše sporadické, ojedinělé. V současné době se tento druh faktického koncernu objevuje spíše sporadicky. Častým jevem se stává situace, kdy ovládající osoba zasahuje do chodu ovládané společnosti tak často a v takové koncentraci, že tyto zásahy se již nedají izolovat a to označujeme jako kvalifikovaný faktický koncern. 16

17 2.2 Koncern vertikální a horizontální Toto členění koncernů souvisí s vnitřní strukturou podniku a s postavením jednotlivých společností a tudíž může vzniknout integrace jak horizontální, tak i vertikální. Vertikální koncern je typickým koncernem, nastává, pokud je jedna nebo více ovládaných společností pod jednotným řízením ovládající společnosti. A dále pokud podnik zajišťuje řízení a chod jednotlivých stupňů výroby. Oproti tomu pro horizontální koncern je typické, pokud se seskupí společnosti ve stejném odvětví, či pokud mají stejné stupně výroby. Dále tyto společnosti pracují pod jednotným řízením bez jakékoliv existence závislosti. 2.3 Koncern národní a mezinárodní Dále můžeme koncerny dělit na ryze národní, tedy ty, které se přímo řídí národním právem daného státu a na koncerny s mezinárodním prvkem. Pro koncerny s mezinárodním prvkem má zcela zásadní vliv dílčí členění. Mezinárodní koncerny můžeme dále členit na koncerny: sdružující společnosti z různých zemí Evropského společenství, sdružující společnosti z různých zemí mimo ES, a sdružující společnosti jak ze zemí ES, tak ze zemí mimo ES. Koncerny se dle tohoto rozdělení musí řídit daným právním řádem. 2.4 Jednotné řízení v koncernu Jednotné řízení je blíže definováno v Zákoně o obchodních korporacích. Jednotné řízení je vliv řídící osoby na činnost řízené osoby sledující za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu koordinaci a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu ( 79 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích). S tímto tvrzením nesouhlasí paní J. Logesová, která se domnívá, že pokud jde o definici pouze mezi ovládající a ovládanou osobou, nemuseli by zákonodárci vytvářet nový pojem jednotné řízení, ale stačil by pojem rozhodující vliv. Rozhodujícím vlivem se tvrdí, že řízení vykonává řídící osoba na osobě řízené (Logesová,J., 2002). 17

18 Jednotné řízení závisí na mnoha faktorech: charakter výroby, krátkodobé a dlouhodobé finanční situace (centralizace, decentralizace), závažnost a dlouhodobost opatření (investice, modernizace, specializace, marketing aj.) přístup managementu k řízení, chování konkurence. Jak již bylo řečeno, tak ovládající osoby a ovládané osoby spolu tvoří koncern. A abychom mohli využít jednotné řízení u právně samostatných členů koncernu, musíme jim umožnit ovládání. Ovládání jako takové umožňuje ovládající osobě koordinovat a odpovídajícím způsobem ovlivňovat nejdůležitější otázky podnikatelské politiky a podnikového řízení a jednotným způsobem je tak řídit (Machoň, L., 1997). Vymezení jednotného řízení koncernu je velice užitečné, ale aby ho bylo možné efektivně využívat, musíme zvolit: vhodnou strukturu majetku a vlastníků (reinvestování zisku, rozvoj koncernu), vhodnou organizační strukturu, vhodnou řídící strukturu (vysoce kvalifikovaní manažeři), zajistit vysokou a efektivní spolupráci mezi zaměstnanci, a zajistit co největší zájem pracovníku na úspěchu (podíl na zisku, zaměstnanecké akcie, účast na řízení). 2.5 Koncernové cíle Cíle jsou projevem zájmů příslušných subjektů. Subjekty mohou být vlastníci (akcionáři), pracovníci, odbory, stát, věřitelé a další. Proto koncernové cíle jsou shodné s cíli mateřské společnosti. Dceřiné společnosti musí plnit koncernové cíle i své stanovené cíle. Koncernových cílů je velké množství s různým časovým horizontem. Stanovené cíle musí podnikatelská seskupení neustále porovnávat 18

19 s cíli konkurence. Jde především o investice, odbytovou a marketingovou strategii či o výzkum a vývoj. Klíčové cíle v koncernech: Udržet a zlepšit postavení na trzích, dále mít dobré teritoriální rozmístění. Usilovat o co největší konkurenceschopnost. Jak v cenách, nákladech, produktivitě, v platebních a dodacích podmínkách, v servisu a dalších oblastech. Co největší kapitálové využití, které podnik zadržuje ve svém hmotném a nehmotném majetku, zásobách a především v pohledávkách. A tím snížit jak potřebu nového kapitálu, tak i snížit vážené průměrné náklady na kapitál (WACC). Dosahovat vysokého zisku, být rentabilní, likvidní a mít pozitivní cash-flow, s vynikajícími dopady na tržní cenu akcií. S koncernovými cíly postupně vznikly a v poslední době nabývají na popularitě dva zcela odlišné přístupy. Jde o teorii Shareholder (Stockholder) Value a Stakeholder Theory (Machoň, L., 1997) Shareholder Value Tento přístup je založen na tom, že hodnota je součtem všech strategických rozhodnutí, které ovlivňují schopnost podniku efektivně zvyšovat množství svého volného cash flow v průběhu roku. Při tomto přístupu musí management v první řadě sledovat zájmy vlastníků, kterým jde zejména o růst zisků, dividend a tržní hodnoty akcií (Keay, A., 2013). Americký ekonom A. Rappaport je jedním z nejvýznamnějších představitelů Shareholder Value. K tomuto tématu publikoval knihu, která je ve světě a především představiteli amerického kapitálu vysoce propagována. Dalším významným propagátorem je M. Friedman, který vyzdvihuje vlastníka a dále vlastníkovu zainteresovanost na zisku či dividendách. V české literatuře se Shareholder Value definuje jako praktické vyjádření konzervativního monetarismu s jeho zbožňováním peněz, volného tržního 19

20 mechanismu bez zásahů státu, individuálního vlastnictví a celkového individualismu ve společnosti (Machoň, L., 1997, s.16) Stakeholder Theory Dle této teorie nemůže podnik primárně plnit pouze cíle a zájmy vlastníků jako u předchozí teorie, ale musí zainteresovat cíle a zájmy jak investorů, tak i zaměstnanců, odborů, věřitelů, vlády, zákazníků, dodavatelů a odběratelů. Nicméně moderní teorie jde nad rámec tohoto konvenčního pojetí a chce, aby přijali i další zúčastněné strany, jako jsou komunity, vládní a obchodní sdružení (Keay, A., 2013). Nejvýznamnější američtí a japonští ekonomové a manažeři považují tento princip za základní princip řízení pro 21. století. Nazývají ho také někdy jako koncepci symbiózy nebo kooperační žití. Pan L. Machoň ve své publikaci říká: Podnikatelská činnost se mění takovými směry, že se řízení fyzického majetku stává méně důležitým. Úloha lidí a vztahů uvnitř a vně podniku nabývá na důležitosti pro 21. století. Budoucí úspěch bude záviset na vhodném řízení vztahů se zaměstnanci, dodavateli, investory a společností (Machoň, L., 1997, s.17). 2.6 Koncern dle regulace EU Ačkoliv právo EU postrádá jakoukoliv ucelenou úpravu koncernu, přesto EU s koncernem počítá. Právo EU bohužel postrádá jak jednotné pojetí regulace koncernu, tak i ucelenou regulaci práva koncernového. Nicméně právo EU disponuje řadou dílčích norem, které se zabývají alespoň některými aspekty koncernu. Dílčí normy v některých případech spadají i mimo rámec práva obchodních společností. Jakékoliv právní otázky související s existencí koncernu se řadí "ad hoc". V nynější době a do budoucna se počítá především s dílčími opatřeními, které se vztahují k regulaci koncernu, spíše pouze na úrovni fragmentární. Historie koncernu v právu Evropské unie Jak již bylo řečeno, neexistuje ucelená koncepce koncernového práva. Ačkoliv v 70. letech 20. století byly úvahy o sjednocení právní úpravy koncernů, výsledkem byl pouze návrh Deváté směrnice z let V tomto návrhu byly 20

21 uváděny otázky ohledně koncernu velmi komplexně. Návrh byl bohužel velkou většinou členských státu ES velice kritizován. Návrh Deváté směrnice se převážně zaobíral transparentností a ochranou menšinových společníků, věřitelů i dokonce zaměstnanců. Bohužel zemím ES se nelíbila právní úprava, která chránila i zaměstnance ovládané, dceřiné společnosti a dále proto, protože většina návrhů se vztahovala na takové skutečnosti, kde ovládanou osobou byla akciová společnost. Z těchto důvodů se domníval pan T. Doležil, že Devátá směrnice nebude nikdy přijata. Současně s přípravou Deváté směrnice se připravoval návrh, který nese název Societas Europaea, neboli Nařízení o Evropské společnosti. Přijetím tohoto návrhu byla vymezena práva a povinnosti třetích osob a ochrany menšinových akcionářů. Tato práva o povinnosti vyplývají z ovládání jedné osoby druhou, jež podléhají odlišnému právnímu řádu. Z tohoto vyplývá, že úprava koncernu bude mít zcela různý pohled na věc či ochranu třetích osob a akcionářů a to dle toho, kde sídlí Evropské společnosti. Ani tento návrh nebyl optimisticky přijat. Proto opět převažovala myšlenka, že se právní úprava koncernu v ES bude řešit dílčími úpravami s přenecháním všech regulí koncernových otázek zemím, které jsou členskými státy EU. Již byla zmíněna Devátá směrnice, která neměla příliš velký úspěch, proto se nyní práce bude věnovat ostatním směrnicím. Druhá směrnice se zabývá otázkami ohledně akciových společnostech a to především z důvodu tvorby a zachování základního kapitálu. Třetí, Šestá a Desátá směrnice se zaměřuje na přeměny v právu EU u obchodních společností (fúze, rozdělení). Čtvrtá, Sedmá a Osmá směrnice upravují vše, co se týká otázek evropského účetního práva. Tyto směrnice samozřejmě nepřímo souvisí s problematikou koncernů, ale přesto obsahují koncernové pojmy. Jedním z pojmů, které tyto směrnice obsahují, je sestavení konsolidované účetní závěrky. Konsolidovaná účetní závěrka ukazuje ucelený, jednotný obraz celého podnikatelského seskupení. Návrh Páté směrnice byl spojován s ochranou zaměstnanců v podnikatelských seskupeních. Touto směrnicí měla být vyřešena struktura a. s., participace 21

22 zaměstnanců v dceřiných společnostech. Bohužel Pátá směrnice nebyla dosud schválena (Bartoňová, R., 2011). Dále máme Směrnici o nabídkách převzetí neboli Třináctou směrnice. Tato směrnice konečně představuje ucelenější úpravu koncernového práva na komunitární úrovni. Cílem je řešit potenciální konflikt mezi hlavními akcionáři a menšinovými akcionáři. Ochranu menšinových společníků a věřitelů nalezneme ve Směrnici o transparenci. Ačkoliv nejsou některé směrnice stále schváleny, tak Směrnice o zřízení evropské rady zaměstnanců již schválena byla. Cílem této směrnice je dokonalá informovanost a projednání se zaměstnanci v podnicích, které působí na území EU. Směrnice o mateřských a dceřiných společnostech je daňový právní předpis. Cílem je zamezit dvojímu zdanění zisku a dividend. Směrnice bere v úvahu existenci koncernů (Doležil, T., 2008). Současný vývoj koncernového práva v EU V nynější době jsou nové tendence ve vývoji práva EU, které vyvstávají z judikatury Evropského soudního dvora. V oblasti koncernového práva se odklání od úplné harmonizace práva a přiklání se k hledání správné míry právní regulace moderního práva a vhodných metod. V dnešní době si zaslouží pozornost analýza, kterou vypracovali přední evropští odborníci a nese název Forum Europaeum pro koncernové právo (Forum Europaeum Konzernrecht - Konzernrechfür Europa). Dalším pozoruhodným dílem je zpráva High Level Group of Company Law Experts neboli Skupiny na vysoké úrovni, složené z odborníků na právo obchodních společností. Odborníci se v této zprávě zamýšleli nad tím, jaké metody by mohly harmonizovat koncernové právo, čímž rozhodně nedoporučují komplexní harmonizaci. Dále uvádějí, že by měly být regulovány pouze základní otázky, ostatní otázky by měly regulovat členské státy, a to takovým způsobem, kterým by respektovaly princip soutěže právních řádů. V koncernovém právu bylo cílem představit takové standardy, které by byly co nejoptimálnější a minimální. "Standardy by se měly týkat vedení podnikatelského seskupení, ochrany investorů, menšinových společníků a věřitelů 22

23 dceřiných společností. Účelem má být zejména legalizace celoevropského jednotného řízení koncernu" (Bartoňová, R., 2011, s. 25). Zpráva Skupiny na vysoké úrovni odborníků na právo obchodních společností uváděla, že by moderní obchodní právo mělo být transparentní. S tímto záměrem souvisí posílení práv společníků a třetích osob. Dále zpráva uváděla aby bylo dosaženo efektivního a konkurenceschopného podnikatelského prostředí (Doležil, T., 2008). 23

24 3 Praktická část V praktické části bude práce porovnávat výhody a nevýhody daňových aspektů mezi Kyperskou republikou a Českou republikou. Dále se bude zabývat odlišnostmi mezi těmito dvěma zeměmi a tím co je pro společnosti v těchto zemí výhodnější a objasňovat, proč je jaká modelová situace výhodnější. Proč zrovna Kyperská republika? Výběr nespočíval v osobní angažovanosti, záležitostech na Kypru či kvůli osobním vzpomínkám, ale z toho důvodu, že se v minulosti jednalo o jednu z nejlukrativnějších zemí pro založení společností. Oproti tomu se v dnešní době Kypr spíše přizpůsobuje právnímu řádu Evropské unie. A tento kontrast byl natolik zajímavý, že byla pro modelové situace vybrána zrovna Kyperská republika. Nehledě na to, že Kypr se rozhodl založit svoji rozvojovou strategii na budování vyspělého finančního centra. Ano, mohly být vybrány Bahamy, Seychely, Hong Kong, Kajmanské ostrovy a mnohé další, ale práce chtěla být zaměřena na evropské státy. Je pravda, že mohlo být vybráno Nizozemsko či Island, ale tyto země stále patří k nejlukrativnějším místům pro založení společností, proto tam nebyl shledán zajímavý kontrast v historii těchto zemí. Dalším hlediskem proč zrovna výběr Kypru je ten, že Kyperská republika je dobře zavedeným a fungujícím mezinárodním centrem, které bylo shledáno jako atraktivní lokalita pro holdingové společnosti a to z mnoho důvodů. Jedním z nich bylo daňového hlediska, zejména díky přistoupení Kypru k Evropské unii (EU) v roce 2004, stejně tak jako Česká republika, a přijetí nové právní úpravy daní na Kypru, která je nyní v souladu s právním řádem Evropské unie. Právní předpisy a postupy na Kypru jsou nyní harmonizovány se zákony a směrnicemi EU. Metodou této praktické části bude analýza daňové a ekonomické literatury s vyvozováním deduktivních závěrů. Výpadek příjmu ve veřejných rozpočtech většinou vzniká z důvodu zatajení příslušného příjmu před finančním úřadem. Výpadek může být velice nepříjemný v době, kdy státu hrozí státní bankrot, proto výběr daní je dnes velmi aktuální téma. Proto se v dnešní době těší velkému zájmu efektivní mezinárodní daňové 24

25 plánování a to jak ze strany finančních institucí, tak i u jednotlivých podnikatelů. Těmto subjektům rozšiřuje obzory využívání mezinárodní daňové optimalizace. V následujících kapitolách bude znázorňováno a pojednáváno o problematice spojené s možností využití mezinárodního obchodu k minimalizaci daňové povinnosti. Příklad bude členěn na 3 modelové situace, které budou analyzovat vytvoření podnikatelského seskupení s využitím a bez využití kyperské společnosti a Smluv o zamezení dvojího zdanění (SZDZ). Využití Smluv o zamezní dvojího zdanění (SZDZ) Společnosti se snaží svou daňovou zátěž minimalizovat a své zisky naopak zvyšovat, proto tyto koncerny musí optimálně nastavit svou koncernovou strukturu. S využitím smlouvy o zamezení dvojího zdanění efektivně optimalizují daňovou zátěž u transferu dividend, úroků, kapitálových zisků, licenčních poplatků a u mnoha dalších plateb. Bližší informace o SZDZ mezi Českou a Kyperskou republikou jsou uvedeny v příloze 1. Tři modelové situace budou tedy definovat vztahy mezi Českou republikou a Kyprem a také vysvětlovat základní postupy, mechanizmy jejich zdaňování. Zejména pak při převodu plateb v podobě dividend, zisků z prodeje podílu společnosti, úroků a licenčních poplatků. Typy koncernových struktur byly rozčleněny v rámci 3 modelových situací následně: 1. modelová situace - koncern s mateřskou společností českou a s českou dceřinou společností. 2. modelová situace - koncern s mateřskou společností českou a s kyperskou dceřinou společností. 3. modelová situace - koncern s mateřskou společností kyperskou a s českou dceřinou společností. 3.1 Kypr Oficiální název státu je Kyperská republika. Kypr v minulosti prošel velkými změnami, jelikož se stal od 1. května 2004 členem EU. I přes mnoho změn zůstal Kypr jeden z nejvýhodnějších a nejoblíbenějších daňových režimů. Navíc 25

26 od 1. ledna 2008 přijal Kypr za měnovou jednotku Euro, což způsobilo to, že se tato země stala pro mnoho investorů ještě zajímavější lokalitou, kam budou ve velkém zaměřovat své podnikání. Vzhledem k tomu, že Kypr vstoupil do EU, musel tak novelizovat svůj daňový systém, aby se přiblížil co nejvíce úrovni EU. V daňové oblasti jsou nejvíce využívány směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států a směrnice Rady 2003/49/ES o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států. Zahraniční investoři nevyhledávají Kypr pouze kvůli atraktivnímu daňovému systému, ale také kvůli nabízeným dalším výhodám. Mezi ně patří: nízké náklady na založení a spravování společnosti, liberální legislativa, velká diskrétnost z kyperské strany (zaručuje anonymitu vlastníkovi), a uzavřená smlouva o dvojím zdaněním s velkým množstvím zemí a to se 42 zeměmi (Česká republika, Rakousko, Německo, Francie, Dánsko, Polsko, Kanada a další). Kypr však není jen výhodným centrem pro podnikání, proto je potřeba se seznámit i s omezujícími podmínkami pro podnikání: adresa společnosti a tajemník musí mít stálou adresu na Kypru, společnost musí každoročně odevzdávat finančnímu úřadu a do obchodního rejstříku své účetní výkazy auditované kyperským auditorem, společnost musí být prokazatelně vlastněna zahraniční společností a mimo kyperské území musí probíhat všechny transakce a činnosti společnosti, veškeré finanční náklady společnosti na Kypru musí být hrazeny z vnějších zdrojů (tedy ze zdrojů plynoucí mimo Kyperskou republiku). Jedním ze zásadních historických milníků Kypru byla v roce 2011 "kyperská krize", která dovedla zemi k velké dluhové krizi. Těžkou ránu kyperskému obchodnímu modelu zasadila nadměrná angažovanost jeho bank vůči řecké ekonomice. 26

27 V červnu 2012 kyperská vláda požádala o zásadnější zahraniční finanční pomoc od EU, bez které by Kypr cestu z dluhové krize nenalezl. Náklady na ozdravení kyperského bankovního sektoru byly odhadovány ve výši mld. EUR. V nynější době Kyperská republika zavedla opatření, aby se již něco takového nestalo. Daňový systém na Kypru zpřísňuje daňové podmínky i přesto, že jde o silně liberální zemi. V této zemi můžeme daně rozdělit klasicky na přímé a nepřímé daně. Mezi přímé daně řadíme na Kypru: Daň z příjmů fyzických osob (angl. Personal Income Tax), od této daně jsou osvobozeny úroky, dividendy, zisky z prodeje cenných papírů, různé typy spoření a další. Personal Income Tax disponuje na Kypru 5 sazbami a to dle výše ročních zdanitelných příjmů. Toto rozdělení demonstruje následující tabulka. Tab. 1 Rozdělení sazeb daně z příjmů fyzických osob na Kypru Roční zdanitelný příjem v euro Sazba daně % % % % a více 35 % Zdroj:Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazování v EU: Kypr- Joklová, K., Kváča, V. a kol.[online].[cit ]Dostupný na: Daň z příjmů právnických osob (angl. Corporate Income Tax), sazba činí 12,5 %, od daně jsou osvobozeny dividendy, zisk z prodeje cenných papírů, zisky stálých provozoven v zahraničí, úroky a další. Mezi odečitatelné položky patří příspěvky na schválené charitativní účely, příspěvky zaměstnavatelů na sociální pojištění a schválené zaměstnanecké fondy a další. 27

28 Zvláštní příspěvek na obranu země (angl. Special contribution fordefence), jedná se o zvláštní příspěvek na obranu země, poplatníci jsou všichni rezidenti Kypru a jsou povinni ho hradit. Sazby této zvláštní daně pro jednotlivé druhy příjmů jsou následují: dividendy 17%, obecné úroky 30%, úroky ze státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů 3% a další. Současně existuje poměrně složitý mechanismus osvobození. Zdanění kapitálových zisků (angl. Captal Gains Tax), sazba daně činí 20 %. Daň z nemovitostí (angl. Immovable Property Tax), daň se odvádí ve výši od 0,6 % do 1,9 % a to dle tržní hodnoty nemovitosti. Mezi nepřímé daně řadíme na Kypru: Daň z přidané hodnoty (angl. Value Added Tax), daň disponuje 4 typy sazeb - 0 % je na základní potraviny a léky, 5 % na noviny, knihy, plyn, časopisy a další, 9 % na hotelové a restaurační služby, námořní a autobusová doprava a 19% sazba je uplatňována na zbylé zboží, jedná se o základní sazbu. Povinná registrace k DPH je: a) při obratu EUR v předchozích dvanácti měsících, b) při obratu vyšším než EUR očekávaném v následujících 30 dnech. Spotřební daň (angl. Excise duties), je uvalena na paliva, alkohol, tabákové výrobky a některé druhy luxusního zboží. Pro zjednoduší bude v následujících modelových situacích použita firma XY. Při výpočtech bude použita měnová jednotka Euro (EUR). Pevný kurz Kč/EUR bude činit 27,03 Kč/EUR (pro rok 2014). 3.2 Modelová situace 1 Modelová situace 1 představuje takovou koncernovou strukturu, kdy má mateřská společnost sídlo v České republice a vlastní 100% podíl na české dceřiné společnosti. Pro zjednodušení situace již nebude mít mateřská společnost žádnou další dceřinou společnost. Mateřská společnost vykazuje příjmy ve výši EUR a výdaje ve výši EUR. Ostatní příjmy tvoří půjčky a úroky z poskytnutých úvěrů ve výši EUR a dále licenční poplatky EUR, přijaté od své české dceřiné společnosti. Dceřiná společnost 28

29 disponovala příjmy ve výši EUR a výdaji ve výši EUR. Následně dceřiná společnost vyplácí mateřské společnosti dividendy ve výši EUR. Další příjmy jako například dividendy, licenční poplatky, půjčky, příjmy z prodeje podílu a úroky z úvěrů nejsou zahrnuty do celkových příjmů mateřské společnosti, proto budou tyto příjmy přičteny k příjmům společnosti a z tohoto důvodu dojde k navýšení příjmů. Mateřská společnost v České republice Příjmy EUR Výdaje EUR Licenční poplatky EUR Úroky z úvěrů a půjček EUR Hrubý zisk EUR Daň (19 %) EUR Zisk po zdanění EUR Dividendy EUR Prodej podílu EUR Celkový zisk EUR Dceřiná společnost v České republice Příjmy EUR Výdaje EUR Hrubý zisk EUR Daň (19%) EUR Zisk po zdanění EUR Dividendy EUR 29

30 Zdanění úroků Úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z vkladů na účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací podléhají dle 8 odst. 1 písm. g) zákonu o daních z příjmů právnických osob sazbě ve výši 19 %. Úroky z úvěrů a půjček v hrubé výši EUR Daň (19 %) EUR Úroky v čisté výši EUR Zdanění licenčních poplatků Licenční poplatky podléhají také dani z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Tyto poplatky podléhají takovému režimu jako zdaňování úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček. Licenční poplatky EUR Daň (19 %) EUR V čisté výši licenční poplatky EUR Zdanění dividend Příjmy z podílů na zisku a obdobných příjmů jsou osvobozeny od daně. Dle 19 odst. 1 písm. zi) ZDP jsou podíly na zisku a dividendy vyplácené dceřinou společností mateřské společnosti osvobozeny od daně. I v tomto případě musí být splněny některé podmínky, které jsou uvedeny v 19 odst. 3, odst. 4 a odst. 9 ZDP. Osvobození se dle 19 odst. 2 ZDP se nevztahuje na situaci, kdy dceřiná společnost vyplácí dividendy a jiné podíly na zisku mateřské společnosti, pokud je dceřiná společnost v likvidaci. Dividendy EUR Daň (osvobozena)...0 EUR Čistá výplata dividend EUR 30

31 Zdanění prodeje podílu v dceřiné společnosti Příjmy z převodu podílu jsou osvobozeny od daně z příjmů. Jde o podíl mateřské společnosti v dceřiné společnosti. Osvobození je ustanoveno v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů přímo v 19 odst. 1 písm. ze). V případě uplatnění osvobození musí být splněny podmínky v 19 odst. 3, odst. 4 a odst. 9 ZDP. Prodej podílu EUR Daň (osvobozeno)... 0 EUR Prodej podílu v čisté výši EUR Souhrn veškerých výše uvedených výpočtů a poznatků souvisí s modelovou situací 1. Zadání, výpočty i poznatky jsou uvedeny v tabulce č. 2. Tato tabulka současně uvádí celkovou daňovou povinnost a zisk po zdanění jak u mateřské a dceřiné společnosti, tak i u koncernu jako celku. Tab. 2 Zdanění koncernu kdy je mateřská společnost v České republice se 100% dceřinou společností také v České republice Ukazatelé Mateřská společnost Česká republika Dceřiná společnost Česká republika Koncern celkem Příjmy EUR EUR Výdaje EUR EUR Hrubý zisk EUR EUR EUR Daň (19 %) EUR EUR EUR Úroky z úvěrů a půjček EUR Daň z úroků (19 %) EUR 0 EUR EUR Licenční poplatky EUR Daň z licenčních poplatků (19 %) EUR 0 EUR EUR Dividendy EUR Daň z dividend (osvobozeno) 0 EUR 0 EUR 0 EUR Prodej podílu v dceřiné společnosti Daň z prodeje podílu (osvobozeno) EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR Zisk před zdaněním EUR EUR EUR Celková daňová povinnost EUR EUR EUR Zisk po zdanění EUR EUR EUR 31

32 Shrnutí Z předcházející tabulky, která znázorňuje přehled zdanění koncernové struktury, lze vyčíst celkovou daňovou povinnost u mateřské a dceřiné společnosti, dále lze vyčíst i celkovou daňovou povinnost koncernu, která je ve výši EUR. Z přehledu lze vyvodit i efektivní daň koncernu. Efektivní daň se určí jako poměr výše daně a zdanitelného příjmu. Efektivní daň v modelové situaci 1 činí / = 0,1421*100=14,21%. Efektivní daň vyjadřuje skutečnou míru zdanění, neboli skutečné daňové zatížení. Z důvodu osvobození přijatých dividend a příjmu z prodeje podílu v dceřiné společnosti je celková daňová povinnost koncernu nižší. 3.3 Modelová situace 2 Modelová situace 2 představuje takovou koncernovou strukturu, kdy má mateřská společnost sídlo v České republice a vlastní 100% podíl na dceřiné společnosti na Kypru. Změna oproti modelové situaci 1 tkví v tom, že je změněné sídlo dceřiné společnosti. Modelová situace 2 vychází ze zadání modelové situace 1. Zdanění úroků SZDZ mezi Kyperskou republikou a Českou republikou stanovuje: "úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a skutečně vlastněné rezidentem druhého smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto druhém státě" (SZDZ, 2009). S tímto tvrzením se shoduje i Směrnice o úrocích a licenčních poplatcích, kde se píše, že zdanění vybraných úrokových příjmů náleží výhradně státu, ve kterém je daňovým rezidentem věřitel, v tomto případě v České republice. A stát zdroje příjmů je Kypr. V tomto případě je potom úrokový příjem osvobozen. V českém ZDP je psáno, že pokud jsou úrokové příjmy přijaty mateřskou společností od dceřiné společnosti, která je společností jiného členského státu EU nebo třetí země, je tento výnos osvobozen. Z důvodu nadřazenosti evropského či mezinárodního práva nad českým právem použijeme v tomto případě SZDZ. 32

33 Úroky z úvěrů a půjček v hrubé výši EUR Daň (osvobozeno)...0 EUR Úroky v čisté výši EUR Zdanění licenčních poplatků Zdanění licenčních poplatků podléhá úplně stejnému režimu jako zdanění úroků. Dle SZDZ je příjem pobíraný rezidentem smluvního státu osvobozen od zdanění v tomto státě. Licenční poplatky jsou v České republice osvobozeny od daně a to v tom případě, kdy jsou poplatky přijaty mateřskou společností od dceřiné společnosti, která je společností jiného členského státu EU nebo třetí země. Tyto licenční poplatky budou české mateřské společnosti vyplaceny v plné výši. Licenční poplatky EUR Daň (osvobozeno)...0 EUR V čisté výši licenční poplatky EUR Zdanění dividend Dle SZDZ jsou dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, v tomto případě Kypr, rezidentu druhého smluvního státu, v tomto případě Česká republika, mohou být dividendy zdaněny v tomto druhém státě, v České republice. A v českém zákoně je uvedeno, že dividendy a podíly na zisku jsou osvobozeny od zdanění dle 19 odst. 1 písm. zi) ZDP. Osvobození platí i pro příjmy plynoucí poplatníkovi, který je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky. Pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození, je podíl na zisku, dividendy, zdaněny 15% srážkovou daní. Dividendy EUR Daň (osvobozena)...0 EUR Čistá výplata dividend EUR Zdanění prodeje podílu v dceřiné společnosti Příjmy z prodeje podílu jsou osvobozeny od daně z příjmů. Jde o podíl mateřské společnosti v dceřiné společnosti. Osvobození je ustanoveno v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů přímo v 19 odst. 1 písm. ze). V případě 33

34 uplatnění osvobození musí však být, obdobně jako u modelové situace 1, splněny podmínky pro osvobození uvedené v 19 odst. 3, odst. 4 a odst. 9 ZDP. Prodej podílu EUR Daň (osvobozeno)... 0 EUR Prodej podílu v čisté výši EUR Daň z příjmů právnických osob na Kypru Na Kypru činí sazba daně z příjmů právnických osob (angl. Corporate Income Tax) 12,5 %, oproti sazbě daně z příjmů právnických osob v České republice, která činí 19 %, je kyperská daň velmi nízká. Souhrn veškerých výše uvedených výpočtů je uveden v následující tabulce č. 3. Výše uvedené výpočty se vztahují k modelové situaci 2. Tato tabulka uvádí jak celkovou daňovou povinnost, tak zisk po zdanění u mateřské i dceřiné společnosti a i u koncernu jako celku. Tab. 3 Zdanění koncernu kdy je mateřská společnost v České republice se 100% dceřinou společností na Kypru Ukazatelé Mateřská společnost Česká republika Dceřiná společnost Kypr Koncern celkem Příjmy EUR EUR Výdaje EUR EUR Hrubý zisk EUR EUR EUR Daň (19 %) EUR (12,5%) EUR EUR Úroky z úvěrů a půjček EUR Daň z úroků (osvobozeno) 0 EUR 0 EUR 0 EUR Licenční poplatky EUR Daň z licenčních poplatků (osvobozeno) 0 EUR 0 EUR 0 EUR Dividendy EUR Daň z dividend (osvobozeno) 0 EUR 0 EUR 0 EUR Prodej podílu v dceřiné společnosti Daň z prodeje podílu (osvobozeno) EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR Zisk před zdaněním EUR EUR EUR Celková daňová povinnost EUR EUR EUR Zisk po zdanění EUR EUR EUR 34

35 Shrnutí Z předcházející tabulky vyplývá, že celková daňová povinnost koncernu je ve výši EUR. Z přehledu lze vyvodit i efektivní daň koncernu. Efektivní daň se určí jako poměr výše daně a zdanitelného příjmu a vyjadřuje skutečnou míru zdanění. Efektivní daň v modelové situaci 2 činí / = 0,0767*100=7,67%. Jelikož sazba daně ze zisku dceřiné společnosti na Kypru v porovnání se sazbou daně v České republice je mnohem nižší, proto došlo k poklesu efektivní daně ze 14,21 % na 7,67 %. Dále došlo k poklesu efektivní daně proto, že veškeré platby plynoucí české mateřské společnosti byly osovobozeny od daní. 3.4 Modelová situace 3 Modelová situace 3 představuje takovou koncernovou strukturu, kdy má mateřská společnost sídlo na Kypru a má 100% podíl na české dceřiné společnosti. Jde o takovou situaci, která znázorňuje využití kyperské mateřské společnosti v mezinárodním daňovém plánování. Rozdíl oproti modelové situaci 1 je takový, že je sídlo mateřské společnosti na Kypru a tato společnost vlastní 100% podíl na české dceřiné společnosti. Modelová situace 3 opět vychází ze zadání modelové situace 1. Česká dceřiná společnost je zaregistrovaná v obchodním rejstříku České republiky. Dceřiná společnost je řízená managementem mateřské společnosti na Kypru. Případný vznik stálé provozovny české dceřiné společnosti nepřipadá v úvahu. Zdanění úroků Zdanění úroků je upraveno ve SZDZ mezi Kyperskou republikou a Českou republikou, která v článku 11 stanovuje: "úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a skutečně vlastněné rezidentem druhého smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto druhém státě" (SZDZ, 2009). Státem, kde budou zdaňovány úroky, je Kypr. Na Kypru jsou od daně osvobozeny dividendy, zisk z prodeje cenných papírů, zisky stálých provozoven v zahraničí a úroky. Proto kyperská mateřská společnost inkasuje úroky v plné výši. 35

36 Úroky z úvěrů a půjček v hrubé výši EUR Daň (osvobozeno)...0 EUR Úroky v čisté výši EUR Zdanění licenčních poplatků Úprava zdanění licenčních poplatků je stanovena v příslušném SZDZ v článku 12. Tento článek stanovuje, že "licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatků" (SZDZ, 2009). Z tohoto ustanovení vyplývá, že licenční poplatky budou podléhat zdanění v České republice, kde jsou ovšem dle 19 odst. 1, písm. zj) ZDP osvobozeny. Proto kyperská mateřská společnost inkasuje licenční poplatky v plné výši. Licenční poplatky EUR Daň (osvobozeno)...0 EUR V čisté výši licenční poplatky EUR Zdanění dividend Zdanění dividend podléhá právní úpravě v článku 10 SZDZ mezi Českou republikou a Kyperskou republikou, který uvádí: " dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě, jestliže skutečným vlastníkem je společnost (jiná než osobní společnost), která přímo drží alespoň 10 procent kapitálu společnosti, která vyplácí dividendy, pokud je taková účast vlastněna nepřetržitě po období alespoň jednoho roku" (SZDZ, 2009). To znamená, že nárok na zdanění má Kypr, kde jsou ovšem dividendy od daně z příjmů osvobozené a z hlediska modelové situace je ve SZDZ podmínkou, že mateřská společnost musí v dceřiné společnosti vlastnit minimálně 10 % podílu, v modelové situaci se jedná o 100% podíl, tudíž toto ustanovení také potvrzuje osvobození dividend od daně. 36

37 Modelová situace však hovoří o výplatě dividend mezi mateřskou a dceřinou společností v rámci EU. Proto zde bude sehrávat hlavní roli směrnice o mateřských a dceřiných společnostech upravující problematiku výplaty dividend, které je součástí české právní úpravy. Proto je výplata dividend osvobozena dle 19 odst. 1 písm. ze). Kyperská mateřská společnost bude disponovat plnou výší dividend. Dividendy EUR Daň (osvobozeno)...0 EUR Čistá výplata dividend EUR Zdanění prodeje podílu v dceřiné společnosti Zdanění prodeje podílu je podobné jako v případě dividend. Dle SZDZ mezi Českou republikou a Kyperskou republikou, která v článku 13 stanovuje, že "zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě" (SZDZ, 2009). Toto tvrzení interpretuje, že takové kapitálové zisky podléhají pouze kyperskému zdanění, kde jsou tyto zisky osvobozeny od daně, samozřejmě za splnění podmínek. Výnosy z prodeje podílu připadnou kyperské mateřské společnosti v plné výši. Prodej podílu EUR Daň (osvobozeno)... 0 EUR Prodej podílu v čisté výši EUR Daň na obranu státu Všichni daňoví rezidenti na Kypru jsou povinni hradit zvláštní příspěvek na obranu země. Současně existuje poměrně složitý mechanismus výjimek z placení tohoto příspěvku pro určité druhy příjmů při plnění specifických podmínek. Propočet daně na obranu státu se skládá z mnoha částí, práce se zaměří pouze na 3 - z nesplaceného základu kapitálu, z přijatých úroků z poskytnutých půjček a z přijatých dividend. Tyto položky nejčastěji tvoří příjmy společností na Kypru. 37

38 Nesplacený základní kapitál - 9 % V Kyperské republice není povinnost při založení společnosti ani v jakémkoliv čase poté splatit základní kapitál. Dříve nebyl žádný důvod na Kypru splácet základní kapitál společnosti, proto byl zaveden defence tax. V nynější době je výhodnější základní kapitál splatit. Daň z přijatých úroků - 10 % Tato položka je již komplikovanější než nesplacený základ daně. Nejen že jsou úroky předmětem daně z příjmů, na Kypru se ještě odvádí daň v podobě daně na obranu státu. Příjmy z úroků vzniklých z běžné činnosti firmy jsou od daně osvobozeny, ostatní úroky jsou v principu zdaněny 10% jak u fyzických, tak u právnických osob. I přesto, že se lze placení vyhnout, musí společnosti při daňovém plánování úroky minimalizovat. Daň z obdržených dividend - 17 % Defence tax z dividend je nejobtížnější. Odvádí se 15 % z dividend společností se sídlem na Kypru (firmy neplatí) a rovněž 15 % z dividend společností se sídlem mimo Kypr. Firmy neodvádějí příspěvek na obranu z dividend společností se sídlem mimo Kypr za podmínky, že společnost (plátce daně) vlastní alespoň 1 % společnosti, která vyplácí dividendy. Další existující výjimky při určování splatné daně jsou, pokud dividendu přijal kyperský rezident od jiného rezidenta na Kypru, dále pokud kyperský rezident přijal dividendu od nerezidenta, který má stálou provozovnu na Kypru. V modelové situaci 3 se ale daň z obdržených dividend platit nebude a to z toho důvodu, že při výplatě dividend v České republice dochází ke zdanění dividend srážkovou daní ve výši 15 %. Společnost obdrží potvrzení o výplatě dividend a také potvrzení o velikosti stržení srážkové daně. Pokud na Kypru doloží společnost kyperským auditorům a finančnímu úřadu potvrzení o stržení srážkové daně v České republice neplatí společnost dle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění daň z obdržených dividend v rámci daně na obranu státu. 38

39 Daň na obranu státu: Nesplacený základní kapitál(9 %)... 0 EUR základní kapitál má společnost splacený Daň z přijatých úroků (10%)... 0 EUR osvobozeno Daň z obdržených dividend (17 %)... 0 EUR společnost vlastní 100% podíl na mateřské společnosti - osvobozeno + česká dceřiná společnost zaplatí v České republice 15% srážkovou daň Následující tabulka číslo 4 sumarizuje výše uvedené výpočty a současně podává přehled o celkové daňové povinnosti a zisku po zdanění u mateřské a dceřiné společnosti i u koncernu jako celku. Výpočty se vztahují k modelové situaci 3. Tab. 4 Zdanění koncernu kdy je mateřská společnost na Kypru se 100% dceřinou společností v České republice Ukazatelé Mateřská společnost Kypr Dceřiná společnost Česká republika Koncern celkem Příjmy EUR EUR Výdaje EUR EUR Hrubý zisk EUR EUR EUR Daň (12,5 %) EUR (19%) EUR EUR Úroky z úvěrů a půjček EUR Daň z úroků (osvobozeno) 0 EUR 0 EUR 0 EUR Licenční poplatky EUR Daň z licenčních poplatků (osvobozeno) 0 EUR 0 EUR 0 EUR Dividendy EUR Daň z dividend (osvobozeno) 0 EUR 0 EUR 0 EUR Prodej podílu v dceřiné společnosti EUR Daň z prodeje podílu (osvobozeno) 0 EUR 0 EUR 0 EUR Daň na obranu státu 0 EUR X X Zisk před zdaněním EUR EUR EUR Celková daňová povinnost EUR EUR EUR Zisk po zdanění EUR EUR EUR Spotřební daň X (15 %) EUR X 39

40 Shrnutí Z předcházející tabulky vyplývá, že celková daňová povinnost koncernu je ve výši EUR. Efektivní daň v modelové situaci 3 činí / = 0,0748*100=7,48 %. Jde o poměr výše daně a zdanitelného příjmu a vyjadřuje skutečnou míru zdanění. V porovnání s efektivními sazbami z předchozích dvou modelových situací je zde efektivní sazba nejnižší. Bohužel v této situaci ještě musíme zohlednit spotřební daň, kterou odvede společnost v České republice, jedná se o EUR. Z tohoto důvodu nebude platit společnost dle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění daň z obdržených dividend v rámci daně na obranu státu na Kypru. Jelikož sazba daně ze zisku mateřské společnosti na Kypru v porovnání se sazbou daně v České republice je mnohem nižší, proto došlo k poklesu efektivní daně na 7,48 %. 40

41 Zhodnocení Ve všech třech modelových situacích vycházíme ze stejného zadání, které nám říká, jaké příjmy, výdaje a hrubý zisk bude mít mateřská a dceřiná společnost. Shrneme si nejdříve první modelovou situaci. Tato modelová situace vychází z toho, že mateřská společnost má sídlo v České republice a dceřiná společnost je taktéž česká. V tomto případě uplatníme 19% sazbu daně z příjmů. Dále musíme zdanit úroky, licenční poplatky 19% sazbou daně. Dividendy a podíl z prodeje jsou dle 19 odst. 1 písm. zi) a ze) ZDP v tomto případě osvobozeny od daně. Z důvodu osvobození přijatých dividend a příjmu z prodeje podílu v dceřiné společnosti je celková daňová povinnost koncernu nižší. V první modelové situaci nám vychází celková koncernová daňová povinnost EUR. Efektivní daň v modelové situaci 1 činí / = 0,1421*100=14,21 %. Druhá modelová situace vychází z toho, že mateřská společnost má sídlo v České republice a dceřiná společnost je na Kypru. V tomto případě uplatníme u mateřské společnosti 19% sazbu daně z příjmů a u dceřiné společnosti 12,5% sazbu daně z příjmů. Dále budou veškeré platby, úroky z úvěrů, licenční poplatky, dividendy a prodej podílu, osvobozeny od daně. Celková koncernová daňová povinnost v tomto případě vychází na EUR. Efektivní daň v modelové situaci 2 činí / = 0,0767*100=7,67 %. Což ve srovnání s první modelovou situací je o 6,54 % nižší. Tento jev je zapříčiněn především především sazbou daně ze zisku dceřiné společnosti na Kypru. V porovnání se sazbou daně v České republice je mnohem nižší, proto došlo k poklesu jak u celkové koncernové daňové povinnosti, tak i u efektivní daně ze 14,21 % na 7,67 %. Poslední modelová situace vychází z toho, že mateřská společnost má sídlo na Kypru a dceřiná společnost je v České republice. V tomto případě uplatníme u mateřské společnosti 12,5% sazbu daně z příjmů a u dceřiné společnosti 19% sazbu daně z příjmů. Dále budou veškeré platby, úroky z úvěrů, licenční poplatky, dividendy a prodej podílu, osvobozeny. Celková koncernová daňová povinnost v tomto případě vychází na EUR. Což ve srovnání s předcházejícími modelovými situacemi je tato celková koncernová daňová povinnost nejnižší (1. situace EUR, 2. situace EUR). 41

42 Efektivní daň v modelové situaci 3 činí / = 0,0748*100=7,48 %. Toto je ve srovnání s první modelovou situací je o 6,73 % nižší a ve srovnání s druhou situací je o 0,19 % nižší. Z toho vyplývá, že nejoptimálnější modelovou situací dle efektivní daně je situace třetí, ale u ní musíme počítat se srážkovou daní. Z daňového hlediska je nejoptimálnější a nejvýhodnější koncernová struktura s českou mateřskou společností a s kyperskou dceřinou společností, nebo-li modelová situace dvě. Tento závěr slouží pouze k porovnání jednotlivých situací z hlediska transferových plateb mezi společnostmi, vypovídající schopnost tohoto závěru je tak velice omezená. Při pouhém pohledu na výši sazby daně z příjmů na Kypru, která je ve výši 12,5 %, je jasné v čem spočívá výhoda podnikání na Kypru. Ve srovnání s Českou republikou je sazba daně z příjmů o 6,5 procentních bodů nižší. Proto volba sídla společností na Kypru se jeví jako výhodná a logická. Další výhoda se jeví po prozkoumání relevantních aspektů, jak daňových, tak i jiných, proto u valné většiny mateřských společností se volba sídla na Kypru jeví jako velmi výhodná. Krátký a stručný náhled na kyperské daňové otázky mohl vyvolat pocit komplikovanosti a složitosti podnikání na Kypru. U odborníků ale stále převládá ten názor, že i přes různé omezení a přizpůsobování se evropským standardům je tato země stále vhodná k podnikání. Je však do detailu třeba znát veškerá pravidla a omezení, jelikož je třeba s nimi dopředu počítat a snažit se je co nejlépe minimalizovat. Lze tvrdit, že Kyperská republika je z hlediska daňové optimalizace velmi výhodná země. Z příkladů je patrné, že s použitím koncernové struktury s kyperskou společností lze efektivně docílit minimalizace daňové povinnosti, ale je zapotřebí zohlednit i negativa a náklady, které vytvoření mezinárodní struktury obnáší. Výhodou v oblasti daňové jsou významné úlevy vycházející z implementace směrnic v oblasti přímého zdanění. Jedná se o směrnici o mateřských a dceřiných společnostech a o směrnici o úrocích a licenčních poplatcích. Implementace těchto směrnic přinesla zásadní průlom ve zdanění. Přímé zdanění má pozitivní vliv na tom, že se dané transakce zdaní pouze u konečného příjemce, ve druhém státě dochází k jejich osvobození od daně. 42

43 Vhodné je, aby podniky zapojily do podnikové struktury více než jednu mateřskou společnost, s čímž se v modelových situacích nepočítalo, jelikož takto mohou společnosti mezi sebou převádět a odvádět vzniklou vysokou daňovou povinnost prostřednictvím hospodářského výsledku do jiných zemí, kde platí jiné zákony a daňové předpisy. A proto v jiných zemích nebude tento zisk zdaněn. Z toho vyplývá, že je v současné době potřeba co nejlépe mezinárodně daňově plánovat, především už v průběhu realizace projektu. A pokud mají společnosti pádný důvod pro své podnikání využít Kypr, nejsou žádné překážky jej použít jako zemi poskytující kvalitní služby. 43

44 Závěr V předchozím textu byl proveden krátký náhled do problematiky koncernu jako formy podnikatelských seskupení. Práce se nezabývala celkovou problematikou právního postavením koncernů, a to z toho důvodu, jelikož jde o velice složitou a rozsáhlou problematiku. Práce se zabývala pouze tou částí, kde hrajou hlavní roli daňové aspekty koncernového podnikání. Podnikatelská seskupení jsou obecným hospodářským jevem, jsou výsledkem organizačních a koncentračních tržních sil, jejichž důsledky jsou řešeny v právních řádech různých zemí odlišným způsobem. Na úrovni evropské unie neexistuje žádná ucelená právní úprava ani ucelená koncepce koncernového práva. Přesto docházelo již v sedmdesátých letech 20. století k úvahám a snahám o sjednocení právní úpravy koncernů. Vycházím z úvah, že příčinou, proč neexistuje žádná ucelená právní úprava, je především chybějící kompromis na evropské úrovni týkající se ručení řídící osoby za závazky ovládaných osob, požadavek transparentnosti a zveřejňování vztahů uvnitř koncernu, změna chápání úlohy komunitárního práva v oblasti práva obchodních společností oproti pojetí z šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století, akceptování principu subsidiarity a tendence k soutěži právních řádů. Proto si myslím, že z tohoto důvodu se některé země stále brání sjednocení a to i přesto, že některé země by sjednocení přivítaly. Často je právní úprava EU u koncernového práva nejednotná a pouze funkčně vázaná na řešení konkrétních problémů. V současné době tedy máme v rámci ES dvacet pět různých národních koncernových práv. A do budoucna se nepočítá se změnou. Na závěr k této problematice nelze než doporučit zákonodárcům, a to především těm evropským, aby měli při vytváření budoucích právních úprav u koncernových vztahů či jejich dílčích aspektů na zřeteli současnou neexistující komplexnost právní úpravy mezinárodního koncernu. Bylo by žádoucí, aby se tato právní úprava dále nekomplikovala, ba právě naopak by bylo potřeba ji zjednodušit, zpřehlednit a co nejdříve vytvořit, bude-li to možné. Základním znakem podnikatelských seskupení je, že vytváří jednotný ekonomický celek, sestavený z právně samostatných subjektů. Toto seskupení operuje dle strategie určované subjektem stojícím v čele seskupení neboli ovládající 44

45 osobou. Jednotliví členové jsou ve vzájemném vztahu ovládání a jsou spojeni majetkovou autonomií. Vztah ovládnutí může vzniknout buď faktickým či právním způsobem. Nyní bude shrnuto, v jakých případech je pro nás výhodné využít podnikání v zahraničí. Mezinárodní daňová optimalizace je vhodná k dlouhodobým investicím (držení akcií), lze dále využít výhod odlišného právního prostředí, ochranu majetku. Do problematiky mezinárodního daňového plánování můžeme zařadit i následující: využití Smluv o zamezení dvojího zdanění, mezinárodní transport, vytvoření podnikatelských seskupení či anonymitu vlastnictví a mnoho dalšího. Druhá část této práce byla zaměřena na koncerny navázané na Kyperskou republiku, neboť tato země je považována za jednu z nejatraktivnějších zemí z hlediska daňového režimu. Na Kypru má mnoho z podnikatelských seskupení sídlo svých mateřských společností. Ve spojení se společnostmi nabízí Kypr celou řadu výhod. Mezi nejvýraznější z nich patří flexibilní a přátelský systém obchodního práva, dále příznivý daňový režim s výbornou infrastrukturou se snadným přístupem k finančním trhům. Kyperská republika nabízí anonymitu vlastnictví a také využití smluv o ochraně investic. Již na první pohled je zjevné, že volba sídla mateřské společnosti na Kypru se jeví jako velice výhodná. Důvodem je nízká 12,5% sazba daně z příjmů společnosti, která je ve srovnání s Českou republikou o 6,5 % nižší. Nejvýraznějšími výhodami kyperského daňového režimu je velké množství osvobozených příjmů, odčitatelných položek či velké množství uzavřených SZDZ včetně výhodné SZDZ s Českou republikou. Jak bylo demonstrováno v práci, tak nejvýraznější daňové úlevy lze sledovat v transferu dividend, kapitálových zisků, déle u úroků a licenčních poplatků. V tomto směru sehrávají významnou roli směrnice EU, zejména tedy směrnice o mateřských a dceřiných společnostech. Ve druhé části byly také předvedeny tři modelové situace, které se omezují výhradně na problematiku transferových plateb mezi společnostmi. Modelové situace vysvětlovaly základní mechanizmy zdaňování transferových plateb mezi mateřskou a dceřinou společností. Pro vysvětlení problematiky 45

46 byly sestaveny tři koncernové struktury. První byl koncern s českou mateřskou i dceřinou společností, druhý model byl sestaven z české mateřské společnosti a kyperské dceřiné společnosti a poslední model tvořila kyperská mateřská společnost s českou dceřinou společností, jejíž efektivní sazba daně byla jednoznačně nejvýhodnější. Z daňového hlediska je v tomto případě nejvýhodnější koncernová struktura s českou mateřskou společností a s kyperskou dceřinou společností. Tento závěr slouží pouze k porovnání jednotlivých situací z hlediska transferových plateb mezi společnostmi. Kyperská republika nabízí mnoho zvýhodnění v oblasti daní, ale jedno negativum tu také je a to daň na obranu státu. Propočet daně na obranu státu se skládá z mnoha části. Daň na obranu státu odvádí každý rezident Kypru. Daň se odvádí například z dividend, z nesplaceného základního kapitálu a z přijatých úroků. I přesto lze tvrdit, že Kypr je z hlediska daňové optimalizace velmi výhodnou zemí. Z výše uvedených modelových situací lze vyvodit, že s využitím kyperské mateřské společnosti lze efektivně minimalizovat výslednou daňovou povinnost. 46

47 Seznam literatury BARTOŇOVÁ, Romana. Právní postavení koncernů a daňové aspekty jejich podnikání. Brno, Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Provozně ekonomická fakulta. Vedoucí práce JUDr. Bohumil Vítek. ČERNÁ, S. Faktický koncern, ovládací smlouva a smlouva o převodu zisku. 2. dopl. vydání. Praha: Linde, s. ISBN ČERNÁ, S., ŠTENGLOVÁ, I., PELIKÁNOVÁ, I. a kol. Právo obchodních korporací. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN FALDYNA, F. a kol. Obchodní právo. 1. vydání. Praha: ASPI, s. ISBN DOLEŽIL, T. Koncerny v komunitárním právu: analýza a náměty pro rekodifikaci. Praha: Auditorium, s. ISBN HAVEL, B. a SMOLÍKOVÁ, K. ÚZ č.901. Zákon o obchodních korporacích 2014./Rejstřík. Redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, s. ISBN KEAY, A. The Enlightened Shareholder Value Principle and Corporate Governance. 1. vydání (1st published). New York: Routledge, s. ISBN LOGESOVÁ, J. Pojem "jednotné řízení" v koncernu. Právní rozhledy. 2002, 11, s. ISSN MACGREGOR PELIKÁNOVÁ, R., HEJDA, J. a kol. A Brier Introduction to Czech Commercial Law. 1. vydání (1. Auflage). München: Dr. Hut, s. ISBN MACHOŇ, L. Koncern, jeho cíle, organizační a řídící struktura. 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, s. ISBN SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. Podniková ekonomika. 5. vydání. Praha: C.H. Beck, s. ISBN TOMAŠTÍK, P. Koncernové právo. Obchodní právo: časopis pro obchodněprávní praxi. 2002, 1, s ISSN Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 47

48 Ministerstvo vnitra. Smlouva mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů. Sbírka mezinárodních smluv č. 120/2009 Sb.m.s. Praha: Tiskárna ministerstva vnitra, p. o., ISSN epravo.cz[online]. Autor: Miroslav Černý, z [cit ]. Dostupné epravo.cz[online]. Autor: Mgr. Martin Gřešák, z [cit ]. Dostupné z: z: mzv.cz [online]. Autor: MZV, z [cit ]. Dostupné z: 48

49 Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Dělení ovládání v podnikatelském seskupení Seznam tabulek Tab. 1 Rozdělení sazeb daně z příjmů fyzických osob na Kypru Tab. 2 Zdanění koncernu kdy je mateřská společnost v České republice se 100% dceřinou společností také v České republice Tab. 3 Zdanění koncernu kdy je mateřská společnost v České republice se 100% dceřinou společností na Kypru Tab. 4 Zdanění koncernu kdy je mateřská společnost na Kypru se 100% dceřinou společností v České republice

50 Seznam příloh Příloha č. 1 Agreement between the Czech republic and the Republic of Cyprus for the avoidance of double taxation and the preventation of fiscal evasion with respect to taxes on income

51 Příloha č. 1 Agreement between the Czech republic and the Republic of Cyprus for the avoidance of double taxation and the preventation of fiscal evasion with respect to taxes on income 51

52 52

53 53

54 54

55 55

56 56

57 57

58 58

59 59

60 60

61 61

62 62

63 63

64 64

65 65

66 66

67 67

68 68