NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2010/2008(INI)

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Hospodářský a měnový výbor /2008(INI) NÁVRH ZPRÁVY o efektivních, bezpečných a stabilních trzích s deriváty - budoucí opatření politiky (2010/2008(INI)) Hospodářský a měnový výbor Zpravodaj: Werner Langen PR\ doc PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ...6 PE v /9 PR\ doc

3 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o účinných, bezpečných a spolehlivých trzích s deriváty - budoucích politických opatřeních (2010/2008(INI)) Evropský parlament, s ohledem na sdělení Komise Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty: budoucí opatření politiky (KOM(2009)0536 a KOM(2009)0332), s ohledem na sdělení Komise o evropském finančním dohledu (KOM(2009)0252), s ohledem na návrh nařízení o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (KOM(2009)0499), který předložila Komise, s ohledem na návrhy Komise týkající se změny směrnic o kapitálových požadavcích (2006/48/ES a 2006/49/ES), s ohledem na sdělení a doporučení Komise o politikách odměňování v odvětví finančních služeb (KOM(2009)0211), s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 s doporučeními Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech 1, s ohledem na závěry schůzky skupiny G20 v Pittsburghu, která se konala ve dnech 24. a 25. září, a na současný vývoj vnitrostátní legislativy v Evropě, ve Spojených státech a v Asii, pokud jde o deriváty, s ohledem na článek 48 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0000/2010), A. vzhledem k tomu, že deriváty hrají velmi významnou úlohu při přerozdělování rizika v národním hospodářství, značně se však liší, pokud jde o rizika, způsoby fungování a účastníky trhu, B. vzhledem k tomu, že je nutné, aby společnosti i v budoucnu mohly řídit rizika spojená s jejich obchody cíleně v rámci vlastní odpovědnosti a za přijatelné ceny, a vzhledem k odpovědnosti podniků za rizika spojená s dvoustrannými deriváty; C. vzhledem k tomu, že v posledních deseti letech došlo k několikanásobnému zvýšení objemu celosvětově obchodovaných derivátů, a tím k podstatnému oddělení hospodářské činnosti od produktů finančního trhu, D. vzhledem k tomu, že objem mimoburzovních derivátů činil na konci června Úř. věst. C 8E, , s. 26. PR\ doc 3/9 PE v01-00

4 celosvětově 605 bilionů dolarů a že v důsledku příliš velkého pákového efektu přispěly tyto deriváty k vytvoření netransparentní závislosti významných účastníků trhu mezi sebou; E. vzhledem k tomu, že mimoburzovní deriváty jsou stále komplikovanější a že riziko selhání protistrany nebylo správně vyhodnoceno a oceněno, a vzhledem k tomu, že organizace trhu s deriváty vykazuje významné nedostatky, F. vzhledem k tomu, že se dlouhé roky nesprávně předpokládalo, že obchod s deriváty je nutné regulovat jen minimálně především proto, že s nimi manipulují odborníci a specialisté, G. vzhledem k tomu, že s většinou derivátů, které používají společnosti, není spojeno žádné systémové riziko, H. vzhledem k tomu, že pro malé a střední podniky, které jsou odkázány na výjimečná opatření při používání derivátů, platí zvláštní podmínky, pokud jde o vlastní kapitál a dodatečné platby, I. vzhledem k tomu, že smlouvy o úrokových, měnových a komoditních obchodech jiných než finančních institucí zpravidla není nutné nijak dále regulovat, 1. vítá iniciativu Komise podřídit deriváty, a zejména mimoburzovní deriváty lepší regulaci a podporuje požadavky na standardizaci smluv, vytvoření registrů transakcí, posílení pozice centrálních zúčtovacích míst a velmi rozšířené využívání organizovaných obchodních míst; 2. podporuje požadavek, aby se pro standardizované deriváty v budoucnu vytvořilo nezávislé zúčtovacích centrum mezi finančními institucemi, aby bylo možné dosáhnout lepšího vyhodnocení rizika selhání protistrany, a podporuje cíl, aby se v budoucnu co největší množství standardizovaných derivátů obchodovalo na organizovaných trzích; 3. požaduje, aby v budoucnu cena derivátů lépe odpovídala příslušnému riziku a aby náklady na budoucí infrastrukturu trhu nesli účastníci trhu, nikoli daňoví poplatníci; 4. konstatuje, že při regulaci je nutné rozlišovat mezi deriváty, které slouží k zajištění obchodů jednotlivých společností, a mezi čistými deriváty finančního trhu; 5. požaduje podporu řízení rizik a transparentnosti, které jsou rozhodujícími nástroji zajišťujícími větší bezpečnost na finančních trzích, aniž by přitom docházelo k zanedbávání odpovědnosti jednotlivců při přebírání rizika; 6. domnívá se, že riziko selhání protistrany lze omezit pomocí zúčtování a úpravy požadavků na vlastní kapitál, a to jak pro smlouvy, které se realizují centrálně přes CCP, tak i pro smlouvy, které se nerealizují centrálně; podporuje Komisi v jejím úmyslu navrhnout v případě dvoustranných smluv u finančních institucí vyšší kapitálové požadavky, pokud se transakce neprovedou pomocí centrálního zúčtování; 7. podporuje úmysl Komise převést odpovědnost za schvalování evropských zúčtovacích PE v /9 PR\ doc

5 míst a zúčtovacích míst ze třetích zemí na Evropský orgán pro cenné papíry a trhy; 8. vyjadřuje požadavek, že náklady na centrální zúčtovací místa a jejich systémy řízení rizik nesmějí nést jejich uživatelé a že se tato centrální zúčtovací místa nesmějí účastnit hospodářské soutěže; 9. podporuje zavedení registrů pro všechny transakce a pozice, které neprobíhají na burze, a žádá, aby byl tento registr transakcí regulován a dozorován pod vedením Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy; 10. vyzývá Komisi, aby pro všechny deriváty vypracovala standardy hlášení a zajistila jejich předávání do centrálního registru transakcí, kde by si je Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a jednotlivé státní regulační orgány mohly vyhledat; 11. považuje za nutné pečlivě ujasnit veškeré technické detaily; 12. podporuje úmysl Komise vytvořit centrální zúčtovací místa v rámci samostatné odpovědnosti EU, nezávisle na hlavních účastnících trhu; 13. vychází z toho, že Komise ve svém legislativním návrhu umožní dvoustranné zúčtování v případě jiných než finančních institucí na základě hodnocení přijatelného rizika i v budoucnu, pokud bude v případě finančních institucí zajištěn odstupňovaný vlastní kapitál; 14. podporuje úmysl Komise zavést výjimky a nižší požadavky na vlastní kapitál v případě dvoustranných derivátů malých a středních podniků; 15. žádá, aby kreditní deriváty k zajištění úvěrů (tzv. credit default swaps) podléhaly nezávislému centrálními zúčtování, příp. aby se zjišťovalo, zda by se jednotlivé typy derivátů s kumulativním rizikem mohly povolit pouze za určitých podmínek či v jednotlivých případech dokonce zakázat; 16. je toho názoru, že regulaci musejí podléhat i rizikové deriváty jiných než finančních institucí i přesto, že podle dostupných analýz trhu je jejich podíl nepatrný; 17. konstatuje, že v případě obchodování s nerostnými surovinami a zemědělskými produkty, ale také s povolenkami na emise skleníkových plynů je k omezení spekulací nutné zajistit transparentní fungování tohoto trhu; 18. zdůrazňuje, že je nutné usilovat o pokud možno jednotnou, mezinárodně dohodnutou regulaci, v případě pochybností však považuje za nutné, aby bylo obchodování s deriváty regulováno samostatně na úrovni EU; 19. vítá úmysl Komise předložit návrhy právních předpisů týkajících se zúčtovacích míst a registru transakcí už v polovině roku 2010 a včas prodiskutovat technické detaily se všemi institucemi a orgány na úrovni jednotlivých členských států i EU, a zejména se zákonodárným orgány Radou a Parlamentem; 20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komise, Radě, regulačním orgánům členských států a Evropské centrální bance. PR\ doc 5/9 PE v01-00

6 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Úvod Komise se ve svých dvou sděleních ze dne 3. července 2009 (KOM(2009)332 v konečném znění) a ze dne 20. října 2009 (KOM(2009)563 v konečném znění) vyjádřila k budoucím politickým opatřením při zajišťování efektivnějšího, bezpečnějšího a stabilnějšího trhu s finančními deriváty. Zdůraznila přitom, že deriváty hrají v hospodářství důležitou úlohu, jelikož se používají k převodu rizik spojených s hospodářskou činností z hospodářských subjektů, které nechtějí příliš riskovat, na subjekty, které se rizika nebojí. Jak zdůraznila Komise, k turbulencím na finančních trzích přispěly především mimoburzovní deriváty tím, že připustily stále větší využívání pákového efektu, což vedlo k rostoucí závislosti mezi jednotlivými účastníky trhu. Podle údajů Banky pro mezinárodní platby v Basileji dosáhl v prosinci 2009 celkový objem mimoburzovních derivátů všech kategorií výše 605 bil. USD, zatímco nominální hodnota derivátů obchodovaných na burze činila 425 bil. USD. V posledních deseti letech došlo k dramatickému nárůstu objemu těchto derivátů. Právem se můžeme ptát, zda je takováto expanze finančních produktů nutná a zda má smysl. Komise proto v červenci 2009 předložila čtyři doplňující nástroje k omezení negativního vlivu mimoburzovních derivátů na stabilitu finančního trhu. Předložená politická opatření jsou založena na De Larosièrově zprávě, závěrech Evropské rady z července 2009 a na závěrech skupiny G20 ze druhé poloviny roku Komise v podstatě navrhuje čtyři oblasti politických opatření: další standardizaci smluv týkajících se derivátů využívání registrů transakcí větší používání centrálních zúčtovacích míst protistrany (CCP) větší využívání organizovaných obchodních míst. Komise hovoří o obecné změně paradigmatu své dosavadní finanční politiky. Chce se odklonit od svého tradičního pohledu, podle něhož existuje jen omezená nutnost regulace derivátů, jelikož je používají odborníci, a navrhnout právní regulační rámec, který by zvýšil především transparentnost a umožnil by účastníkům trhu správně hodnotit příslušná rizika. Díky navrženým opatřením proto dojde ke změně na trhu derivátů, které nebudou podléhat současnými bilaterálním mimoburzovním procesům, nýbrž centralizovanějším zúčtovacím a transakčním postupům. PE v /9 PR\ doc

7 Funkce a význam derivátů Deriváty jsou finanční smlouvy, jejichž hodnota se odvíjí od tzv. základní hodnoty, např. ceny zboží, kurzu akcií, směnného kurzu a úrokové míry, a které dávají smluvní straně při zapojení se do předem definované transakce nárok na platbu či právo na koupi nebo prodej. Finanční instituce a podniky (tj. jiné než finanční instituce) v minulosti používaly deriváty k zajištění rizika nebo za účelem spekulací. Mezi běžné deriváty patří termínové obchody typu futures, kreditní deriváty k zajištění úvěrů (Credit Default Swaps), opce a certifikáty. Kreditní deriváty k zajištění úvěrů se používají k peněžnímu vyrovnání v případě nedobytných úvěrů. Podle údajů Banky pro mezinárodní platby v Basileji došlo od začátku finanční krize ve srovnání s předchozími roky především k poklesu objemu spekulativních derivátů k zajištění úvěrů. Na konci června 2009 činila nominální hodnota nesplacených derivátů k zajištění úvěrů 36 bil. USD. Významnou úlohu přitom hrál častější vzájemný zápočet opačných pozic ze strany účastníků trhu, zejména nejdůležitějších obchodníků. Na rozdíl od klesající nominální hodnoty kontraktů mezi finančními institucemi došlo k více než dvojnásobnému zvýšení neuhrazené nominální hodnoty mezi obchodníky a jinými zákazníky, než jsou finanční instituce. Obecně lze říci, že se deriváty používají buď k řízení tržního rizika banky, nebo k obchodním účelům. Jsou považovány za účinné finanční nástroje a do účetnictví se zanáší především jejich pořizovací hodnota k datu uskutečněného obchodu. Následně vzniklé úroky a amortizace zaplacených přirážek a srážek se zaúčtovávají na základě efektivní úrokové míry do položky výnos z úroků. Po datu uskutečněného obchodu se hodnota derivátů vypočítává znovu jako reálná hodnota. Hodnocení návrhů Komise Zpravodaj bezvýhradně podporuje cíle návrhů Komise: snížit riziko, že se obchod neuskuteční omezit operační riziko zvýšit transparentnost a zdokonalit integritu trhu a tržní dozor. Mezi návrhy, které je třeba podpořit, patří konkrétně návrhy předpisů na stanovení společných bezpečnostních, regulačních a operačních standardů pro hlavní protistrany, zajištění bilaterálně zúčtovaných smluv, vyšší požadavky na vlastní kapitál pro bilaterálně zúčtované transakce a předepsané centrální zúčtování pro standardizované smlouvy mezi finančními institucemi prostřednictvím centrální protistrany. K celkovému rámci právních předpisů patří také standardizace smluvních podmínek a zpracování smluv. Ke zvýšení transparentnosti budou účastníci trhu muset v registru transakcí, který bude také regulován a dozorován, evidovat pozice a transakce, jež se nezúčtovávají v centrálních zúčtovacích místech protistrany. Pro standardizované deriváty by mělo být předepsáno obchodování na burze nebo na jiných organizovaných obchodních místech. Vyšší transparentnosti obchodu by mělo být dosaženo na základě přepracování směrnic týkajících se finančních trhů pro všechny trhy s deriváty, včetně komoditních derivátů. Změna směrnice o zneužívání trhu by měla vést k rozšíření oblasti manipulace s trhem na deriváty a měla by regulačním orgánům dát možnost stanovovat horní hranici hodnoty pozic. Rozdílné nakládání s podnikovými a bankovními deriváty PR\ doc 7/9 PE v01-00

8 Na rozdíl od finančního trhu jsou do obchodu s energií a surovinami zapojeny nejrůznější podniky. Kromě velkých subjektů (energetických podniků, průmyslových velkoodběratelů, ropných koncernů, chemických podniků, leteckých společností a bank) se na trhu vyskytují i menší obchodní partneři jako podniky komunálních služeb, obchodní společnosti a samostatní obchodníci s energií. Na rozdíl od čistě finančních produktů, s nimiž se obchoduje mezi bankami, nepředstavují podnikové deriváty pro finanční trhy podstatné systémové riziko. Produkty obchodované na finančních trzích se od produktů podniků výrazně odlišují. Zatímco na kapitálovém trhu se obchoduje s cennými papíry a finančními nástroji jako např. termínovými smlouvami, opcemi, termínovým obchody typu futures, trh s podnikovými deriváty se zakládá na skutečně existujícím obchodním zboží, od něhož se odvíjejí ceny. Tržní cena těchto produktů závisí na základních faktorech ovlivňujících cenu (např. na kapacitě elektrárny, počasí, chování spotřebitelů, dostupnosti a cen surovin), které se od faktorů finančního trhu zásadně liší. V případě podnikových derivátů se nesetkáváme se soukromými akcionáři coby účastníky trhu. Rozdíl mezi masovými a individuálními produkty je z hlediska ocenění derivátů, transparentnosti a rizika selhání protistrany velmi důležitý. Kvůli nesprávnému odhadu rizika docházelo k tomu, že deriváty byly prodávány za mnohonásobně vyšší cenu. Banky přitom riziko systematicky podceňovaly či prodávaly dál, aniž by se na něm sami podílely. Zvláštní povaha podnikových derivátů Za účelem dokonalejší a přísnější regulace trhu s deriváty je nutné přihlédnout ke zvláštní situaci podniků, které jsou nuceny svá finanční a operační rizika zajišťovat za výhodných podmínek i nadále pomocí derivátů. Podniky, které nepatří mezi finanční instituce, tak pomocí těchto finančních nástrojů zajišťují rizika spojená s měnou, úroky či surovinami. Toto zajištění, které neslouží ke spekulacím, přispívá k vytváření stability, většího počtu pracovních míst a investic. Navrhovaná regulační opatření nesmějí při zajišťování rizika podniků vést k podstatnému zhoršení situace. Přestože cena derivátů bude muset v budoucnosti více odpovídat situaci na trhu, nesmí to vést k omezení platební schopnosti podniků. Jelikož podniky nemají stejný přístup k finančním prostředkům jako banky, může vést stanovení nadměrných bezpečnostních opatření k výrazně vyšší úvěrové potřebě, která však nesmí podniky, zejména malé a střední podniky, nadměrně zatěžovat. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od derivátů finančních institucí přispěly podnikové deriváty k finanční krizi jen nepatrně, je naprosto nutné rozlišovat mezi oběma těmito skupinami derivátů. Závěry týkající se návrhů Komise Přes rozsáhlou podporu návrhů Komise je podle názoru zpravodaje nutné se samostatně zabývat těmito body: V budoucnu musí cena derivátů lépe odpovídat příslušnému riziku a náklady na budoucí infrastrukturu trhu musejí nést účastníci trhu, nikoli daňoví poplatníci. Náklady na centrální zúčtovací místa (CCP) a jejich systémy řízení rizik nesmějí nést PE v /9 PR\ doc

9 uživatelé a tato CCP se nesmějí účastnit hospodářské soutěže. V případě všech derivátů je nutné stanovit standardy hlášení, aby bylo zajištěno jejich předávání do centrálních registrů transakcí. Je nutné připustit zvláštní ujednání a nižší kapitálové požadavky u dvoustranných derivátů zejména pro malé a střední podniky. Deriváty k zajištění úvěrů musejí podléhat nezávislému centrálnímu zúčtování, příp. u derivátů s kumulativním rizikem mohou být tyto deriváty omezeny či v jednotlivých případech zakázány. Státní regulační orgány musejí získat přístup k registrům transakcí. Schvalování centrálních zúčtovacích míst v Evropské unii a ve třetích zemích by mělo být v kompetenci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. K optimalizaci spolupráce mezi státními regulačními orgány a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy je nutné vypracovat podrobný postup. PR\ doc 9/9 PE v01-00