Zásoby ve vybrané účetní jednotce zemědělském družstvu

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní Zásoby ve vybrané účetní jednotce zemědělském družstvu Bakalářská práce Martina Šafránková Brno 2007

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Zásoby ve vybrané účetní jednotce zemědělském družstvu vypracovala samostatně pod odborným vedením vedoucího bakalářské práce, za použití pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně, dne 25. května

3 Poděkování Děkuji touto cestou vedoucímu bakalářské práce Ing. Patriku Svobodovi, PhD. za odborné vedení a připomínky při zpracování bakalářské práce. Rovněž děkuji firmě ADW, a. s. za poskytnutí cenných informací potřebných pro vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Daně Ondráčkové za její vstřícný postoj k mé práci, za její rady a čas, který mi věnovala při konzultacích v odborných záležitostech.

4 ABSTRACT Šafránková, M. Stock in selected accounting units agricultural cooperative. Bachelor work. The work is concerned with an analysis of the evaluation and accounting of chosen stocks in selected agricultural cooperatives. The theoretical part deals with the basic grouping, assessment and method of accounting for stock. It goes on to deal with stock taking and a large part is dedicated to the theory of accounting for agricultural products. In the practical part, there is firstly a description of the characteristics of the enterprise, its activities, the accounts processing system and the circulation of accounting documentation. Further, there are concrete examples describing accounting in the business. On the basis of these examples I evaluate whether the concern approaches stock accounting in the correct manner. ABSTRAKT Šafránková, M. Zásoby ve vybrané účetní jednotce zemědělském družstvu. Bakalářská práce. Brno, Práce se zabývá analýzou oceňování a účtováním vybraných zásob ve vybraném zemědělském družstvu. Teoretická část vymezuje základní členění, oceňování a způsoby účtování zásob. Následně se věnuje inventarizaci a velká část je věnovaná teorii účtování zemědělské výroby. V praktické části je nejprve popsána charakteristika podniku, jeho činnost, systém zpracování účetnictví a oběh účetních dokladů. Dále je zde na konkrétních příkladech naznačeno podnikové účetnictví. Na základě těchto příkladů je zhodnoceno, zda podnik postupuje při účtování zásob správným způsobem.

5 Obsah: 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE ÚVOD CÍL PRÁCE METODIKA TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE CHARAKTERISTIKA ZÁSOB OCEŇOVÁNÍ ZÁSOB ZÁKLADNÍ METODY OCEŇOVÁNÍ Oceňování zásob ve skutečných cenách Oceňování pomocí kalkulace nákladů ÚČTOVÁNÍ O ZÁSOBÁCH Účtování zásob podle způsobu A Pořízení zásob nákupem Pořízení zásob vlastní výroby Spotřeba zásob Reklamace Účtování o zásobách na konci roku Účtování zásob podle způsobu B Pořízení zásob nákupem Pořízení zásob vlastní výroby Reklamace Účtování na konci roku INVENTARIZACE Inventarizační rozdíly Opravné položky k zásobám EVIDENCE ZÁSOB ÚČTOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY Nedokončená výroba Výrobky Zvířata ÚČTOVÁNÍ ŠKOD V ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBĚ KALKULACE VLASTNÍCH NÁKLADŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ PRAKTICKÁ ČÁST PROFIL PODNIKU, VÝROBNÍ ČINNOST Statut účetní jednotky Systém zpracování účetnictví Oběh účetních dokladů OCEŇOVÁNÍ ZÁSOB ÚČTOVÁNÍ PODNIKU O POŘÍZENÍ ZÁSOB Nakoupené zásoby Zásoby vlastní výroby Zásoby vlastní výroby v rostlinné výrobě Zásoby vlastní výroby v živočišné výrobě KALKULACE SPOLEČNOSTI Kalkulace rostlinné výroby Kalkulace živočišné výroby INVENTARIZACE ZPRACOVANÁ DOPORUČENÍ PRO SPOLEČNOST... 47

6 4.6.1 Kalkulace vedlejšího produktu ŽV a srovnání s alternativou průmyslových hnojiv Norma přirozeného úbytku v živočišné výrobě Analytické členění pořizovací ceny zásob DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:... 56

7 ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1 Úvod Zásoby představují v podnicích velmi významnou položku oběžného majetku. Zásoby se zahrnují do nákladů v souladu s účetními postupy jednorázově, a to v okamžiku jejich spotřeby, prodeje, darování a v dalších případech, kdy dochází k jejich úbytku. Zásoby jsou statky, které firmy drží proto, aby překonaly dočasné a neočekávané výkyvy ve výrobě a prodeji. Z tohoto důvodu je potřeba udržovat na skladě takové množství zásob, aby byla plynulá výroba zajištěná. K tomu podnikům slouží rychlost a doba obratu, díky kterým zjistí, jaké množství a kdy mají objednat, aby na skladu neskladovaly zbytečně velké množství zásob. V Českém účetním standardu č. 015 Zásoby jsou pro účtování o zásobách stanoveny dva způsoby, a to způsob A a způsob B. Účetní jednotka může účtovat způsobem A i způsobem B. V rámci analytických účtů podle míst uskladnění (odpovědných osob) však může používat pouze jeden z uvedených způsobů. Zvolený způsob nelze během účetního období měnit. Účetní metody, směrnou účtovou osnovu, účetní závěrku a další vymezuje také Vyhláška č. 500/2002 Sb. 1.2 Cíl práce Cílem práce je provést analýzu oceňování a evidence zásob ve vybraném zemědělském podniku. Práce je také zaměřena na oceňování zásob. Jedná se o zásoby nakupované i zásoby vlastní výroby. Součástí práce je rovněž posouzení vybraných částí kalkulačního systému společnosti. Dále je zde uveden postup inventarizace, zvláště v živočišné výrobě. V závěru práce je také naznačení dopadu zásob na výsledek hospodaření. Je zřejmé, že tato práce nemůže pojmout celou problematiku oblasti zásob, vzhledem k její rozsáhlosti a složitosti, proto je zaměřena především na základní problémy. 7

8 2 METODIKA Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou shrnuty poznatky získané z odborné literatury, která je uvedena v seznamu literatury. Tyto informace jsou důležité pro zpracování následující praktické části. Jedná se především o informace pojednávající o účtování zásob, sestavení kalkulací a účetní uzávěrce. V teoretické části jsou definované základní pojmy v oblasti zásob, a to zejména jejich charakteristika, oceňování pomocí pevných cen a cen získaných pomocí kalkulace. Dále potom účtování nakupovaných zásob a zásob vlastní výroby dvěma způsoby způsobem A a způsobem B. Další část se zabývá inventarizací a evidencí zásob. Nakonec jsou uvedeny některé způsoby při účtování v zemědělství. Praktická část se zabývá konkrétními příklady na zásoby, které řeší daná společnost. Nejprve jsou definovány jeho základní údaje statut účetní jednotky, výrobní činnost rostlinné a živočišné výroby, systém zpracování účetnictví a oběh účetních dokladů. Dále je zpracované účtování pořízení zásob. To je rozděleno na část nakoupených zásob a zásob vlastní výroby. Následují kalkulace podniku rostlinné a živočišné výroby, inventarizace, která je zaměřená především na živočišnou výrobu, protože na konci hospodářského roku nemá společnost téměř žádné zásoby v rostlinné výrobě. V závěru práce jsou zhodnoceny účetní postupy společnosti a to, zda postupuje správným způsobem. Při výpočtu analytické pořizovací ceny zásob byly použity vzorce: %N poř. / Z CP p.s.n = p.s.z poř. CP + přír.n + přír.z poř. CP *100 Kde: %N poř. /Z CP = Podíl nákladů spojených s pořízením zásob připadající na zásoby v ceně pořízení (v procentech), p.s. N poř = počáteční stav nákladů spojených s pořízením zásob v běžném období, přír. N poř = přírůstek nákladů spojených s pořízením zásob v běžném období, p.s. ZCP přír. ZCP = počáteční stav zásob v ceně pořízení, = přírůstek zásob běžného období v ceně pořízení. 8

9 N S 100 b.o. poř / Sb.o. = * %Npoř./ZCP Kde: Npoř./ZCP = Podíl nákladů spojených s pořízením zásob připadající na jejich spotřebované množství Sb.o. = spotřebované množství zásob v běžném období 9

10 3 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE 3.1 Charakteristika zásob Základní postupy účtování zásob vymezuje zákon č. 563/1991 Sb. O účetnictví a vyhláška č. 500/2002 Sb. Zásoby lze rozdělit na dvě velké skupiny : 1. nakupované od dodavatelů, tj. zboží, půda a jiný majetek pořízený a držený pro prodej a materiál. 2. vyrobené vlastní hospodářskou činností, tj. výrobky, nedokončená výroba včetně polotovarů, zvířata a výjimečně materiál. Zásoby tvoří součást oběžného majetku účetní jednotky.. Rozdělení zásoby do skupin: a) skladovaný materiál b) zásoby vlastní výroby c) skladované zboží [8] Ad a) Do skladovaného materiálu náleží předvýrobní zásoby: Suroviny (základní materiál), tj. hmoty, přecházející zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu. Pomocné látky (pomocný materiál) jsou hmoty, které přecházejí také do výrobku, netvoří však jeho podstatu (např. lak na výrobky). Provozovací látky jsou hmoty, jichž je zapotřebí pro provoz organizace jako celku (např. palivo, mazadla, čistící prostředky apod.). Náhradní díly jsou předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu. Obaly a obalové materiály slouží k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, zboží a vlastních výrobků. Nevratné obaly jsou dodávány zákazníkovi nebo předávány uvnitř účetní jednotky spolu s obsahem. Drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není investičním majetkem [8]; tj. samostatné movité věci, jejichž ocenění je nižší než částka stanovená účetní jednotkou a jejichž doba použitelnosti 10

11 je delší než 1 rok, pokud účetní jednotka rozhodla, že tento majetek povede jako zásoby 1. Ad b) Do zásob vlastní výroby se zahrnuje : Nedokončená výroba jsou produkty, na nichž byly provedeny některé výrobní operace, takže již nejsou materiálem a ještě nejsou hotovým výrobkem. Pod pojem nedokončená výroba se zahrnují rovněž nedokončené výkony jiných činností, kde nevznikají hmotné produkty, ale např. poskytované služby. Polotovary vlastní výroby jsou odděleně evidované produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, ale také ještě nejsou hotovým výrobkem. V rámci stupňů, jimiž polotovary již prošly, jsou však všechny výrobní operace dokončeny a mohou být samostatně prodávány. Výrobky (dokončené výrobky) jsou předměty vlastní výroby, na nichž byly provedeny všechny výrobní operace a jsou určené k prodeji mimo účetní jednotku. Zvířata náležející do zásob jsou mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, ryby, kožešinová zvířata, včelstva atd. [8] Ad c) Zboží je všechno, co organizace nakupuje za účelem dalšího prodeje. Zbožím jsou i výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Zbožím jsou též pozemky, budovy a stavby, které účetní jednotka pořizuje za účelem prodeje v nezměněné podobě a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení. [8] 1 Pokud tento majetek není podle Vyhlášky vždy součástí dlouhodobého majetku, jako např. předměty z drahých kovů. 11

12 3.2 Oceňování zásob Přístupy k oceňování zásob je nutno v podniku řešit interním předpisem ještě před vlastním účtováním o jejich stavu a pohybu. Můžeme se setkat se třemi typy ocenění: 2 Pořizovací cena pořizovací cenou se oceňuje stav nakupovaných zásob materiálu a zboží na skladě. Tato pořizovací cena je tvořena cenou pořízení při nákupu a náklady souvisejícími s pořízením zásob tzn. vedlejšími pořizovacími náklady. Cena pořízení je kupní cenou materiálu a zboží, jejíž součástí je i clo vyměřené při nákupu v zahraničí. U neplátce DPH se do ceny pořízení zahrnuje i výše této daně připadající na zakoupený materiál nebo zboží. Je-li poskytnuta sleva, cena pořízení se snižuje. Vedlejšími pořizovacími náklady se rozumí externí přepravné (od jiných společností), interní přepravné (vnitropodnikové služba), provize, pojistné při přepravě, náklady na přípravné zpracování materiálu před vydáním ke spotřebě ve výrobě, které může být provedeno externě nebo jako vlastní služba. [12] Vlastní náklady tzn. buď skutečná výše nákladů nebo výše nákladů podle operativních (plánových) kalkulací, pokud jsou stanoveny v podmínkách technické přípravy výroby. Odchylně mohou účetní jednotky oceňovat zásoby vlastní výroby a) ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem, v níž se účtují mzdy až na výrobky nebo polotovary, a to pouze v položkách přímých materiálových nákladů (přímý materiál, polotovary); b) v hromadné a velkosériové výrobě pouze přímými náklady (přímý materiál, polotovary, přímé mzdy, ostatní přímé náklady); c) v malosériové a kusové (zakázkové) výrobě a ve výrobě s dlouhodobým cyklem položkami přímých nákladů, výrobní, nebo správní režie. Reprodukční pořizovací cena touto cenou se oceňuje majetek zjištěný jako přebytek při inventarizaci nebo materiál získaný jako využitelný odpad (materiál, náhradní díly při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku nebo majetek získaný darem). Dále jde též o zásoby vložené do podnikání při 2 K oceňování zásob slouží všechny typy cen definované zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 12

13 zakládání společnosti anebo při zvyšování základního kapitálu nepeněžním vkladem, v tomto případě vloženými zásobami. [12] 3.3 Základní metody oceňování Oceňování zásob ve skutečných cenách 1) Metoda individuálního ocenění Oceňování lze použít jen v omezené míře, a to převážně u velkých, drahých či unikátních zásob. Podmínkou použití je možnost fyzického oddělení jednotlivých nákupů těchto složek zásob. Výhodou této metody oceňování je přesný přehled o skutečných vlastních nákladech vynaložených na nákup, spotřebu materiálu a konečné zásoby na skladě. Další výhodou je pravdivé vyjádření průběhu koloběhu materiálu; údaje jsou objektivní a průkazné, tj. doložitelné příslušnými doklady. Nevýhodou individuálního oceňování zásob při spotřebě je pracnost přesného zjišťování vlastních nákladů při nákupu a spotřebě většího počtu druhů materiálu. Analytická evidence zásob by musela být vedena nejen podle jednotlivých druhů materiálu, ale podle pořizovacích cen. To by znamenalo náročnou a nákladovou evidenci. [8] 2) Oceňování podle metody první do skladu první ze skladu (FIFO) Zkratka FIFO je převzata z angličtiny first in first out. tzn. zásoby se vyskladňují ve stejném pořadí, jak byly přijaty na sklad. Výhodou této oceňovací metody spočívá v její jednoduchosti, není třeba po každém nákupu propočítávat průměrné pořizovací náklady, materiál se oceňuje chronologicky podle jednotlivých nákupů. Nevýhodou této metody může být to, že nemusí jít o materiál ve vykazované ceně spotřebovaný. Je třeba sledovat chronologii nákupů a došlých faktur. Z hlediska podniku je její použití výhodné tehdy, klesají-li ceny materiálu, neboť v tom případě jsou dražší dodávky považovány za nejdříve spotřebované, jsou zahrnuty do nákladů a snižují zisk, a tedy daň z příjmů. Naopak při růstu cen materiálu je nevýhodné. [8] 3) Oceňování podle metody poslední do skladu první ze skladu (LIFO) Last in first out. Jde o opačný postup k metodě FIFO. Zásoby nakoupené nejpozději se prodávají jako první. Výhodná při zvyšování cen nakupovaných zásob. Do spotřeby se zahrnují vyšší částky a na skladě tedy zůstávají nejstarší zásoby oceněné nejnižší cenou. Zákonem o účetnictví není ale v ČR tato technika povolena. 13

14 4) Metoda váženého aritmetického průměru Tato metoda je nejpoužívanější metodou oceňování zásob. Používá se prostý nebo vážený aritmetický průměr cen dosavadních nákupů. Tato metoda se uplatňuje tam, kde jsou zásoby relativně stejnorodé a kde není možné oceňovat každý jednotlivý fyzický tok zásoby. Zásoby na skladě se oceňují cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem z individuálních pořizovacích cen jednotlivých nákupů, přičemž jako váhy vystupují množství zásob v jednotlivých dodávkách. Průměr je nutné počítat nejméně jednou za měsíc, a to buď k začátku nebo ke konci měsíce. Lze jej počítat i průběžně, při každé nové dodávce. Konkrétní postup by měl mít podnik ve své vnitropodnikové směrnici. 5) Metoda pevné skladové ceny Při oceňování nakupovaných zásob je možné zvolit způsob stanovení pevných skladových cen ve vnitropodnikovém ceníku, přičemž rozdíl mezi pořizovací cenou a skladovou cenou se zaúčtuje na zvláštní analytický účet cenová odchylka k nakoupeným zásobám. Při výdeji zásob ze skladu se ke skladové ceně výdeje zaúčtuje poměrné snížení cenové odchylky. [9] Oceňování pomocí kalkulace nákladů K řízení nákladů je nezbytné jejich sledování i z hlediska věcného, tj. podle výkonů. Význam kalkulací je mnohostranný: v podniku slouží ke stanovení vnitropodnikových cen výkonů, k sestavování rozpočtů, ke kontrole a rozboru hospodárnosti výroby a rentability výkonů, apod. Kalkulace nákladů je písemný přehled jednotlivých složek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici. Kalkulační jednice je určitý výkon (výrobek, polotovar, práce nebo služba) vymezený měřicí jednotkou, např. jednotkou množství, hmotnosti, délky, plochy, času apod. Mohou to být výkony odbytové, prodávané mimo podnik, nebo vnitropodnikové, předávané uvnitř podniku. [13] 14

15 Všeobecný kalkulační vzorec [6] 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní (provozní) režie Vlastní náklady výroby (provozu) 5. Správní režie Vlastní náklady výkonu 6. Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu 7. Zisk (ztráta) Cena výrobku (výrobní cena) 8. Obchodní přirážky a srážky Prodejní cena V kalkulačním vzorci jsou dvě základní skupiny nákladů náklady přímé a režijní. Přímé náklady se přímo přiřazují jednotlivým druhům výrobků bez jejich předchozího soustřeďování podle místa vzniku. Do položky přímý materiál patří zejména suroviny, základní materiál, polotovary, pohonné hmoty, pomocný a ostatní materiál, výrobní obaly. Jde o materiál, který se zpravidla stává trvalou součástí výrobku nebo přispívá k vytvoření jeho potřebných vlastností. Do položky přímých mezd zpravidla patří základní mzdy, příplatky a doplatky ke mzdě a prémie a odměny dělníků přímo související s kalkulovanými výkony. Do položky ostatní přímé náklady se zpravidla zahrnuje technologické palivo a energie, odpisy, opravy a udržování, příspěvky na sociální zabezpečení, ztráty ze zmetků a vadné výroby. Režijní náklady jsou náklady společně vynakládané na celé kalkulované množství výrobků, více druhů výrobků nebo zajištění chodu celého podniku, které není možné stanovit na kalkulační jednici přímo. Výrobní (provozní) režie zahrnuje nákladové položky související s řízením a obsluhou výroby, např. režijní mzdy, opotřebení nástrojů, odpisy, spotřeba energie, režijní materiál. Do položky správní režie patří nákladové položky související se zřízením podniku odpisy správních budov, platy řídicích pracovníků, poštovné a telefonní poplatky, pojištění aj. Do odbytových nákladů patří náklady spojené s odbytovou činností, jako jsou náklady na skladování, propagaci, prodej a expedici výrobku. [13] 15

16 Stanovení vlastních nákladů na kalkulační jednici Přímé náklady se v operativních a plánovaných kalkulacích stanoví přímo na kalkulační jednici podle norem spotřeba materiálu a práce. Režijní náklady se stanoví na kalkulační jednici zúčtovací (režijní) přirážkou, což je v procentech vyjádřený poměr režijních nákladů ke zvolené peněžní rozvrhové základně, nebo zúčtovací (režijní) sazbou, což je podíl režijních nákladů připadající na jednotku naturální rozvrhové základny. Základnou pro rozvrhování režijních nákladů bývají veličiny peněžní nebo naturální. [13] Metody kalkulace Metodou kalkulace rozumíme způsob stanovení jednotlivých složek nákladů na kalkulační jednici. Metody závisí na předmětu kalkulace, na způsobu přičítání nákladů výkonům, na požadavcích kladených na strukturu a podrobnost členění nákladů. Kalkulační metody se člení následovně: 1. kalkulace dělením prostá kalkulace dělením stupňovitá kalkulace dělením kalkulace dělením s poměrovými čísly 2. kalkulace přirážková 3. kalkulace ve sdružené výrobě zůstatková (odečítací) metoda rozčítací metoda metoda kvantitativní výtěže 4. kalkulace rozdílové (metoda standardních nákladů, metoda normová) [13] 3.4 Účtování o zásobách Účetní jednotky mají možnost volby mezi dvěma možnými způsoby účtování, a to způsobem A nebo způsobem B. Účtování podle způsobu A mohou použít všechny účetní jednotky, pro něž platí schválená účtová osnova. Účtování podle způsobu B nemohou použít účetní jednotky, kterým zvláštní předpisy stanoví povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Obchodní společnosti, které povinně zakládají základní kapitál, a družstva musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem. [8] 16

17 3.4.1 Účtování zásob podle způsobu A Podstatou tohoto účtování je soustředit výdaje vynaložené na pořízení zásob (nákupem i vlastní výrobou) na příslušných majetkových účtech zásob (účtové skupiny 11, 12, 13). Zásoby se vyúčtují do provozních nákladů v okamžiku jejich spotřeby (materiál, zboží), nebo jako snížení výnosů v okamžiku jejich vyskladnění (u zásob vlastní výroby). [8] Pořízení zásob nákupem U nakupovaných zásob se jednotlivé složky pořizovací ceny soustřeďují na straně Má dáti účtu 111 Pořízení materiálu respektive 131 Pořízení zboží se souvztažným zápisem na příslušných účtech zúčtovacích vztahů, nejčastěji na stranu Dal účtu 321 Dodavatelé. Je-li účetní jednotka plátcem daně, je při nákupu účtován nárok na odpočet daně na účet 343 Daň z přidané hodnoty. Pořizovací cena zásob nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Převzetí materiálu a zboží na sklad se zaúčtuje na stranu Dal účtů pořízení a na stranu Má dáti účtů 112 Materiál na skladě nebo 132 Zboží na skladě a v prodejnách. [8] Schéma č. 1 Pořízení zásob nákupem v tuzemsku 622- Aktivace 111 Pořízení materiálu 112 Materiál na skladě vnitropodnik. služeb 131 Pořízení zboží 132 Zboží na skladě a v prodejnách Převzetí Cena bez daně 321 Dodavatelé 343 DPH Odpočet daně U pořizování zásob lze spotřebovávat vlastní výkony, např. vlastní vnitropodniková doprava. Tato spotřeba se zaúčtuje ve prospěch účtu 622 Aktivace vnitropodnikových služeb. Při pořízení zboží z jiných členských států EU je osoba povinná k dani v tuzemsku (odběratel) je povinna přiznat a zaplatit daň na výstupu. 17

18 Zaúčtování daňové povinnosti na výstupu v české měně pořizovatelem zboží a zaúčtování nároku na odpočet daně pořizovatelem zboží podle zásad stanovených v zákonu o DPH se provádí předpisem na vrub a současně ve prospěch účtu 343 Daň z přidané hodnoty (343/343). [16] Některé druhy materiálu je schopna účetní jednotka vyrobit si sama. 3 Náklady vzniklé při této činnosti, jsou běžně účtovány podle svého druhu na nákladové účty. Po skončení výroby a předání na sklad je třeba částku, rovnající se vynaloženým nákladům, z nákladů běžného období vyloučit (aktivovat), aby nezkreslovala hospodářský výsledek daného období. Děje se to prostřednictvím výnosového účtu 621 Aktivace materiálu a zboží zápisem na straně D a souvztažně na straně MD účtu 111 Pořízení materiálu, popř. přímo na účet 112 Materiál na skladě. [16]. Schéma č. 2: Ostatní způsoby pořízení materiálu 413 Ostatní kapitálové fondy 112 Materiál na skladě Bezplatně získaný (dar) 648 Ostatní provozní výnosy Materiál získaný při likvidaci DM Pořízení zásob vlastní výroby U zásob vlastní výroby se v průběhu účetního období veškeré přírůstky oceněné vlastními náklady účtují na stranu Má dáti příslušného účtu skupiny 12 Zásoby vlastní výroby se souvztažným zápisem na stranu Dal příslušných účtů skupiny 61 Změny stavu vnitropodnikových zásob. [8] Spotřeba zásob Spotřeba materiálových zásob a prodej zboží se účtuje na straně Dal příslušných účtů zásob souvztažně do nákladů na stranu Má dáti na účty 501 Spotřeba materiálu a 504 Prodané zboží. Úbytek materiálu při prodeji se účtuje na kontravýnosový účet na stranu Má dáti 542 Prodaný materiál. [8] 3 Jde o takové předměty, které patří do jiného oboru než hlavní činnost účetní jednotky, a které nahrazují jinak převažující nákup. 18

19 Schéma č. 3: Prodej nepotřebného materiálu 112 Materiál na skladě 542 Prodaný materiál úbytek materiálu 642 Tržby z prodeje materiálu Odběratelé Náklady na pořízení DPH Při prodeji zásob vlastní výroby se zaúčtuje na straně Dal příslušných účtů zásob souvztažně na stranu Má dáti účtů 613 Změna stavu výrobků respektive 614 Změna stavu zvířat. Tržby se zaúčtují na příslušný účet 601 Tržby za vlastní výrobky na stranu Dal, souvztažně na stranu Má dáti účtu 311 Odběratelé. Pokud je účetní jednotka plátcem daně, zaúčtuje odvod daně na stranu Má dáti na příslušný účet 343 Daň z přidané hodnoty Reklamace Při dodávkách zboží či materiálu se mohou vyskytnout nesrovnalosti mezi odběratelem a dodavatelem. Odběratel uplatňuje nároky vůči dodavateli především za nedodané množství, za dodání což označujeme jako reklamaci. [15] Při účtování o reklamacích na straně odběratele se mohou vyskytnout tyto případy: 1. Reklamační nárok (např. ve výši odpovídající nedodanému množství) zaúčtuje se jako pohledávka za dodavatelem na účet 315 Ostatní pohledávky. Schéma č. 4: Reklamační nárok 111 Pořízení materiálu 131 Pořízení zboží Ostatní pohledávky Reklamační nárok 19

20 2. Dobropis k faktuře v případě uznané reklamace pokud je výstavce dobropisu plátce DPH, potom je dobropis současně i daňovým dokladem Schéma č. 5: Dobropis Ostatní pohledávky Dodavatelé Uznaná cena DPH 3. Odepsání reklamačního nároku v případě neuznané reklamace zaúčtuje se jako zrušení pohledávky a současně jako škoda náklad na účtu 549 Manka a škody, úhrada faktury proběhne v plné výši. Schéma č. 6: Neuznaná reklamace 315 Ostatní pohledávky Manka a škody Neuznaná reklamace V případě dodání vadného zboží účtujeme zásobu v úschově na stranu MD na účet 751, a po vyřešení reklamace odúčtujeme na opačnou stranu. Reklamace zboží na straně dodavatele: U dodavatele nejprve vzniká tržba z prodeje, kterou zaúčtuje na stranu MD na účet Odběratelé a na stranu D na účet 604 Tržby za zboží a na účet 343 DPH. Prodané zboží musí vyskladnit MD 504 Prodané zboží, D 132 Zboží na skladě a v prodejnách. Pokud odběratel zboží reklamuje, musí provést reklamační zápis ve výši reklamované částky, tzn. sníží tržby strana MD účtu 604 a vznik závazku na straně D účtu 325 Ostatní závazky. Po posouzení mohou nastat opět tři situace: dodavatel reklamaci uzná a odběrateli dodá nové zboží zaúčtuje: 325/604 tzn. snížení závazku a tržby za zboží dodavatel reklamaci uzná a odběrateli vrátí peníze zaúčtuje: 325/221 a 343/221 tzn. opět zánik závazku, úbytek peněz na bankovním účtu dodavatel reklamaci neuzná zaúčtuje: 325/604 20

21 Účtování o zásobách na konci roku Na konci účetního období může nastat situace, kdy od dodavatelů přijdou dodávky materiálu, ke kterým ale dosud nejsou k dispozici faktury. Nastat může i případ opačný účetní jednotka již obdržela fakturu za nákup materiálu, dodávka však do konce účetního období nedošla. Tento nesoulad mezi fakturami a příjemkami k jednotlivým dodávkám je nutno před uzavřením účetních knih proúčtovat. Účtuje-li firma o zásobách způsobem A a přitom používá kalkulační účet 111 Pořízení materiálu, je potřeba tohoto účtování ještě zdůrazněna zůstatkem na tomto účtu. Ten totiž nepatří mezi účty rozvahové, a proto nesmí na konci účetního období žádný zůstatek vykazovat. Účtovat o nevyfakturovaných dodávkách a materiálu na cestě je povinností každé účetní jednotky. [14] Schéma č. 7: Zásoby na cestě v běžném období 111 Pořízení materiálu 119 Materiál na cestě 131 Pořízení zboží 139 Zboží na cestě Faktura bez příjemky Schéma č. 8: Nevyfakturované dodávky běžného období 111 Pořízení materiálu 389 Dohadné účty pasivní 131 Pořízení zboží Příjemka bez faktury Dojde-li dodávka materiálu k faktuře zaúčtované již v minulém účetním období, řešení je následující: Schéma č. 9: Dodávka zásob z minulého období 119 Materiál na cestě 112 Materiál na skladě 139 Zboží na cestě 132 Zboží na skladě a prodejnách Převzetí V následujícím účetním období se pak došlá faktura k příjemce z roku minulého zaúčtuje namísto obvyklého způsobu takto: 21

22 Schéma č. 10: Vyfakturovaná dodávka z minulého období 321 Dodavatelé 389 Dohadné účty pasivní Cena s DPH cena bez daně DPH DPH Účtování zásob podle způsobu B Tento způsob účtování zásob je jednodušší než způsob A, ale náročnější na evidenci ve hmotných jednotkách a na inventuru k účetní závěrce. Při evidenci a účtování zásoby způsobem B se v průběhu účetního období nepoužívají majetkové účty zásob na skladě a účty pořízení zásob. Na majetkové účty účtujeme pouze k prvnímu dni účetního období o počátečním stavu a k poslednímu dni účetního období o konečném zůstatku. Podstatou tohoto způsobu je účtování nakupovaných i aktivovaných zásob přímo do nákladů. Při uplatňování tohoto způsobu evidence zásob je nutné vést běžně skladovou evidenci. [2] Pořízení zásob nákupem Při nákupu materiálu se nepoužívá účet 111 Pořízení materiálu resp. zboží na účet 131 Pořízení zboží. Vše je ihned účtováno do spotřeby na účet 501 Spotřeba materiálu, resp. 504 Prodané zboží. Objevuje se zde stejně jako u způsobu A účet 622 Aktivace vnitropodnikových služeb, pomocí kterého vnitropodnikové útvary poskytují navzájem služby. Tento způsob je vhodný spíše pro malé organizace, ve kterých nelze sledovat pohyb zásob, jako je tomu v prodejnách potravin, spotřebního zboží apod. [8] Pořízení zásob vlastní výroby Pro způsob B účtování zásob vlastní výroby je typické, že v průběhu účetního období se změna stavu vnitropodnikových zásob neúčtuje, ale vede se skladová evidence, která je velmi důležitá. Zde se evidují přírůstky a úbytky v jednotkách množství, cena za jednotku a celková hodnota. Až při uzavírání účtů se převedou počáteční zůstatky z účtů zásob na účty účtové skupiny 61 Změna stavu vnitropodnikových zásob a konečný 22

23 stav zásob zjištěný inventarizací se zaúčtuje na stanu Má dáti příslušných účtů zásob souvztažně se zápisem na stanu Dal účtů účtové skupiny 61 Změna stavu vnitropodnikových zásob. [8] Schéma č. 11: Zásoby vlastní výroby 121 Nedokončená výroba 701 Počáteční účet rozvažný 122 Polotovary 123 Výrobky Převod PZ 611 Změna stavu zásob ned. výroby 612 Změna stavu zásob polotovarů 613 Změna stavu výrobků Zúčtování (odepsání) PZ Zúčtování KS podle skladové evidence Reklamace Při účtování reklamace způsobem B se postupuje stejně jako u způsobu A, pouze s tím rozdílem, že kalkulační účet 111 Pořízení materiálu je nahrazen účtem 501 Spotřeba materiálu. U reklamace dodávky zboží je účet 131 Pořízení zboží nahrazen účtem 504 Prodané zboží Účtování na konci roku V případě účtování způsobem B zásob na cestě se postupuje stejným způsobem jako u účtováním způsobem A s tím, že kalkulační účty 111 Pořízení materiálu resp. 131 Pořízení zboží jsou nahrazeny účty 501 Spotřeba materiálu resp. 504 Prodané zboží. Obdobně se účtují i nevyfakturované dodávky. Při uzavírání účetních knih se počáteční stavy z účtu zásob materiálu a zboží převedou do nákladů. Stav zásob podle fyzické inventarizace se pak zaúčtuje jako konečný zůstatek na účtech materiálu a zboží souvztažně ve prospěch příslušného nákladového účtu. Rozdíly zjištěné při fyzické inventarizaci se zaúčtují na příslušné účty zásob souvztažně s nákladovými resp. výnosovými účty. [2] 23

24 Schéma č. 12: Účtování při uzavírání účetních knih 501 Spotřeba materiálu 112 Materiál na cestě 504 Pořízení zboží 132 Zboží na skladě a v prodejnách Převod PZ do spotřeby Převod KZ účetního Stav před inventarizací 702 Konečný účet rozvažný Převod KZ skutečného Stav po inventarizaci 3.5 Inventarizace Inventarizační rozdíly Cílem inventarizace je zajistit shodu účetních údajů se skutečností. Porovnáním skutečného stavu zjištěného inventurou s účetními údaji může být zjištěna shoda účetnictví se skutečností, nebo inventarizační rozdíl ve formě přebytku v případě, že skutečný stav je vyšší než účetní, či manka - skutečný stav je nižší než účetní. Pokud tyto rozdíly nelze doložit účetním dokladem nebo prokázat jiným způsobem uvedeným v zákoně, je třeba je vypořádat po jejich zjištění. Pokud je inventarizace prováděna po skončení účetního období, je třeba doúčtovat inventarizační rozdíly do toho období, kterého se týkají. Inventarizace zásob může být prováděna: - periodicky, tj. ke dni účetní závěrky; - průběžně, tj. v průběhu účetního období, pokud to dovoluje a umožňuje technologie skladování. Fyzická inventura zásob jako složky hmotného majetku může být provedena v posledních třech měsících účetního období, popř. v prvním měsíci následujícího účetního období. Ke dni účetní závěrky musí být opravena o změny, které nastaly do konce, resp. od konce účetního období. 24

25 U některých skladovaných zásob je možné předpokládat úbytek hmotnosti nebo objemu vlivem vnějších vlivů, resp. při manipulaci se zásobami, kterým nelze zabránit (např. rozprášení mouky při manipulaci, znehodnocení skladovaných potravin, apod.). Pro takovéto úbytky zásob si může účetní jednotka stanovit na začátku účetního období maximální hranici, tzv. normu přirozených úbytků, která musí být zdůvodněna a ve vazbě na určité stanovené podmínky. Manka na zásobách materiálu do velikosti dané touto normou, tzv. manka do normy, se považují za běžnou spotřebu materiálu a také se tak účtují. Zjištěná manka u zásob, u nichž není stanovena norma přirozeného úbytku, a manka nad normu u zásob, u nichž je stanovena norma přirozeného úbytku, se považují za provozní náklad. [5] Schéma č. 13: Manka do normy 112 Materiál na skladě 501 Spotřeba materiálu 132 Zboží na skladě a v prodejnách 504 Prodané zboží Manko do normy Schéma č 14: Manko nad normu 112 Materiál na skladě 132 Zboží na skladě a v prodejnách 549 Manka a škody Manko, manko nad normu Zjištěné přebytky zásob jsou považovány za provozní výnos. Schéma č. 15: Přebytek 112 Materiál na skladě 648 Ostatní provozní výnosy 132 Zboží na skladě a v prodejnách Přebytek 25

26 3.5.2 Opravné položky k zásobám Pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem je nižší, než cena použitá pro jejich ocenění v účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní závěrce touto nižší cenou. Rozumí se snížení ceny přechodného charakteru (např. při snížení cen těchto zásob na trhu). Pokud pominou důvody pro tuto úpravu ocenění, uvedené položky se zruší. Záměrem je, aby se v rozvaze majetek vyjádřil v ocenění, které odpovídá reálné skutečnosti. Tvořit opravné položky na zvýšení ocenění majetku je v rozporu se zásadou opatrnosti a je nepřípustné. Opravné položky se účtují na samostatných účtech. Jejich zůstatek má pasivní charakter a v rozvaze se uvádí na straně aktiv ve sloupci korekce se znaménkem mínus. Tvorba opravných položek k zásobám se zaúčtuje na vrub nákladového účtu Tvorba a zúčtování opravných položek a ve prospěch účtů skupiny 19 Opravné položky k zásobám. Snížení nebo rozpuštění opravných položek k zásobám se účtuje na vrub příslušných účtů účtové skupiny 19 Opravné položky k zásobám souvztažně ve prospěch účtu 559 Tvorba a zúčtování opravných položek. V případě úbytků zásob se opravná položka k nim vytvořená rozpustí. Trvalé snížení ceny zásob v důsledku snížení jejich kvality se účtuje zápisem na vrub účtu 549 Manka a škody a ve prospěch příslušného účtu zásob v účtové třídě 1 Zásoby. [16] 3.6 Evidence zásob Jednou ze základních funkcí účetnictví je funkce evidenční a důkazní. Z hlediska účetní evidence lze doporučit zavedení syntetické a analytické evidence podle odpovídajících skupin majetku. Otázku syntetické evidence v současné době řeší směrná účtová osnova zavedením příslušných účtových skupin. Účetní skupiny, ve kterých se o zásobách účtuje: 11 Materiál 12 Zásoby vlastní výroby 13 Zboží 15 Poskytnuté zálohy na zásoby 19 Opravné položky k zásobám 26

27 Analytické účty by měly být zařízeny podle druhů či skupin zásob ve skladové evidenci (u zásob zboží v maloobchodní činnosti alespoň podle hmotně odpovědných osob či podle míst uložení). Analytické účty jednotlivých druhů či skupin zásob slouží k jejich identifikaci a obsahují zejména označení, datum pořízení, datum vyskladnění, ocenění, údaje o množství. Vhodným nástrojem pro analytickou evidenci druhů či skupin jsou skladní karty, obsahující výše uvedené údaje, resp. i další údaje podle potřeb podniku. [7] 3.7 Účtování zemědělské výroby Nedokončená výroba Nedokončenou výrobu v zemědělské činnosti účtujeme pouze v rostlinné výrobě. 4 Nedokončená rostlinná výroba u plodin sklizených v běžném roce se oceňuje narůstajícím způsobem ve výši skutečných nákladů na sklizeň běžného roku, a to primárně na vrub příslušných účtů nákladů v účtové třídě 5 Náklady a souběžně na vrub příslušného účtu účtové skupiny 12 Nedokončená výroba a ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 61 Změna stavu zásob vlastní činnosti. V měsíci, kdy byla dokončena a zúčtována sklizeň, se zúčtuje celá částka nedokončené výroby příslušné plodiny jako snížení nekončené výroby, tzn. na stranu MD 61., a na stranu D 121 a následně zaúčtování produkce MD 123 a D 61. oceněné cenou na bázi vlastních nákladů (tj. přímými náklady, popřípadě včetně poměrné části výrobní režie). Nedokončená výroba u plodin sklizených v příštím roce se oceňuje opět narůstajícím způsobem nejméně ve výši přímých nákladů na sklizeň příštích let. K 1. lednu se částka nedokončené výroby pro sklizeň příštích let převede v rámci otevírání účetních knih nového účetního období prostřednictvím počátečního účtu rozvažného na rozvahový účet nedokončené výroby pro sklizeň běžného roku. [9] Výrobky Výrobky představují výsledky vlastní zemědělské výroby (rostlinné i živočišné), popřípadě ostatní výroby, které jsou určeny k prodeji nebo k vlastní spotřebě uvnitř účetní jednotky. Volba syntetických a analytických účtů v rámci účtové skupiny 12 4 V živočišné výrobě lze z praktických důvodů uvažovat o nedokončené výrobě například při líhnutí drůbeže nebo v rybníkářství. 27

28 Zásoby vlastní výroby je ovlivněna přístupem zemědělského podniku k problematice kalkulací nákladů výrobků rostlinné a živočišné výroby. Zaúčtování zemědělské produkce se do účetnictví promítne účetním zápisem MD 12., D 61., úbytek produkce MD 61., D 12. [9] Zvířata Mladá zvířata se odlišují od ostatních druhů zásob, na jejich chov jsou vynakládány náklady, zvířata rostou, jejich hodnota stoupá, v každé vzrůstové kategorii však mohou být předmětem prodeje. Nemohou být skladována v nezměněné formě. U nakoupených mladých zvířat do vlastního chovu pokračuje jejich růst, tzn. zvyšuje se jejich hodnota. Jejich přírůstek hmotnosti představuje již vlastní produkci podniku, která však nemůže existovat samostatně. Účet stavu zásob vlastní výroby při úbytku zvířat zahrnuje i poměrnou hodnotu zvířat nakoupených účet změny stavu zvířat může mít z tohoto důvodu v určitých případech i minusovou hodnotu. Jako zásoby jsou účtována mladá chovná zvířata všech kategorií, zvířata ve výkrmu, užitkové chovy drůbeže, plemenné chovy drůbeže kromě hus a ostatní chovy drobných zvířat. Na příslušném syntetickém účtu Zvířata v účtové v účtové skupině 12 Zásoby vlastní výroby se účtují jak zvířata z vlastního chovu, tak zvířata nakoupená, přičemž do pořizovací ceny zvířat nakoupených se účtují i další náklady spojené s jejich pořízením. [9] Postupy účtování zvířat Zvířata se evidují skupinově. Stanovení vzrůstových skupin stanoví účetní jednotka ve své kompetenci ve vazbě na technologii chovu a další vnitropodnikové podmínky. Během chovu se zvířata přeřazují do vyšších vzrůstových kategorií v souvislosti s věkem a účtovanou hmotností podle běžných zootechnických zásad v návaznosti na uplatněné technologie chovu. Převod mezi vzrůstovými kategoriemi se v účetnictví promítne pouze v rámci analytických účtů k účtům zvířat. [9] Oceňování zvířat Při oceňování zvířat je nutno vycházet ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví: Příchovky zvířat (narozená mláďata, jednodenní drůbež, nově vzniklá včelstva) se oceňují vnitropodnikovými cenami stanovenými na bázi vlastních nákladů. Nelze-li je zjistit, pak reprodukčními cenami na bázi tržní ceny odstaveného mláděte. U telat je možné zaúčtovat polovinu ceny při narození, druhou polovinu doúčtovat při odstavu. 28

29 Selata se při narození ocení cenou 1 kg živé hmotnosti odstaveného selete v závislosti na zjištěné živé hmotnosti vrhu. Pokud se vrh při narození neváží je možné každé cele ocenit cenou 1 kg odstaveného selete. Při odstavu se vrh zváží a vypočítá se rozdíl hmotností zjištěnou při odstavu a hmotností zaúčtovanou při narození. Tento přírůstek se ocení cenou za 1 kg živé hmotnosti odstaveného selete a doúčtuje. Hmotnost selat, která koncem roku zůstávají neodstavená, je nutno vzhledem k správnému kalkulačnímu postupu stanovit alespoň odhadem (v případě, že se tato selata neváží). [16] Přírůstky hmotnosti se oceňují vnitropodnikovou cenou stanovenou na bázi vlastních nákladů, tzn. podloženou kalkulačním propočtem na podkladě minimálně jednoho zúčtovacího období, popř. operativní kalkulace. [16] Vzrůstový přírůstek se zjišťuje u zvířat, která se neváží, vyjadřuje se v krmných dnech (např. u vysokobřezích jalovic, mladých ovcí, hříbat, kůzlat, kožešinových zvířat aj.). Ocení se vlastními náklady jednoho krmného dne příslušné chovatelské skupiny. [16] Účtování příchovků, přírůstků hmotnosti a vzrůstových přírůstků na účtu 124 Zvířata se provede na podkladě vážních listin, popř. protokolů o narození. [16] Schéma č. 16: Přírůstek hmotnosti, příchovky a vzrůstové přírůstky 124 Zvířata 614 Změna stavu zvířat Přírůstky, příchovky Přeřazení zvířat mezi jednotlivými chovatelskými a vzrůstovými kategoriemi předpokládá ke dni přeřazení vyúčtování přírůstku hmotnosti, popř. vzrůstového přírůstku. Převod mezi kategoriemi se účtuje v rámci účtu 124 Zvířata (na analytických účtech příslušných kategorií zvířat). Dokladem je protokol o přeřazení. Přírůstek živé hmotnosti určité kategorie zvířat se zjišťuje výpočtem. Vychází se z celkové živé hmotnosti dané kategorie zvířat zjištěné na základě vážení na konci období a všech změn, které v této kategorii od předchozího nastaly. 29

30 Postupuje se podle vzorce: Skutečná hmotnost určité kategorie zvířat na konci období + výdaje hmotnosti z této kategorie zvířat během období (úhyn, prodej, převod do jiné kategorie apod.) - příjmy hmotnosti do této kategorie zvířat během období (nákup, převod z jiné kategorie aj.) - skutečná hmotnost této kategorie zvířat na počátku období = přírůstek živé hmotnosti dané kategorie zvířat ve sledovaném období Při umístění zvířat na pastvě je vhodné zjišťovat přírůstek živé hmotnosti odhadem na základě namátkového vážení zvířat popř. páskovými mírami. Vyúčtovaný přírůstek hmotnosti po ukončení pastevního období nutno opravit na základě vážení a propočtu na skutečný přírůstek živé hmotnosti. Úbytky zvířat sledovaných v dané skupině se ocení: 1. průměrnými cenami za 1 kg živé hmotnosti (u zvířat, které se váží), 2. průměrnými cenami za 1 ks (u zvířat, které se neváží). [16] Schéma č. 17: Úbytek zvířat 124 Zvířata 614 Změna stavu zvířat úbytek 3.8 Účtování škod v zemědělské výrobě Škody na majetku jsou účtovány v účtové skupině 5 Náklady na účet 548 Ostatní provozní náklady. Nejde tudíž o náklady mimořádné. Škody na nedokončené rostlinné výrobě mohou mít různou povahu: Úplná škoda úplné zničení porostů, kde již nebude provedena sklizeň. V případě úplné škody se zaúčtuje snížení nedokončené výroby příslušné plodiny na vrub příslušného účtu účtové skupiny 54. Částečná škoda takové poškození porostů, v jehož důsledku se projeví pouze snížení produkce (MD 54., D 12.). V tomto případě lze v souladu s Českým účetním standardem č. 019 zaúčtovat částečnou škodu ve výši úhrady od pojišťovny. 30

31 Poškození úrody na trvalých porostech se neúčtuje, protože se nejedná o nedokončenou výrobu, jde pouze o snížení výnosů. V živočišné výrobě je nutno akceptovat charakter biologického procesu. Škodou je vždy úhyn zvířete, který ovšem může být způsoben objektivními vlivy, nebo odpovědnou osobou. Manka a úhyny se vyúčtují ve prospěch příslušného účtu zvířat (účet 124 Zvířata AU) a: a) Jde-li o nezaviněná uhynutí a uhynutí do výše vnitropodnikové normy přirozených úbytků, na vrub účtu účtové skupiny 61 Změny stavu zásob vlastní činností. Nezaviněný úhyn musí být však doložen. [9] b) Jde-li o zaviněné uhynutí zvířat, úhyny převyšující vnitropodnikové normy přirozených úbytků, úhyny způsobené objektivními příčinami, živelními pohromami, hromadnými nákazami či jinými pojistnými událostmi, je nutno souběžně se zaúčtovaným snížením příslušného účtu zvířat (61./12.) vyjádřit škodu na nákladech, tj. jako jiný provozní náklad (účtová skupina 54). [9] c) Nutné porážky i v případě, že zvíře bylo označeno za konfiskát, a tudíž nebyla tržba nebo byla zpeněžena jen část zvířete, se účtují jako prodej (tzn. vyřazení zvířete z chovu zápisem MD 61., D 12., případná tržba MD 21.,D60.). [9] Schéma č. 18 : Škody na nedokončené rostlinné výrobě [16] 121 Nedok. výroba 611 Změna stavu nedok. výroby Storno nedokončené výroby 621 Aktivace mat a zb. 549 Manka a škody Převod částky škod 31

32 Schéma č. 19 : Nezaviněný úhyn, úhyn do normy, zaviněný úhyn a úhyn nad normu 124 Zvířata 614 Změna stavu zvířat Nezaviněný úhyn, do normy Zaviněný úhyn, úhyn nad normu Schéma č. 20: Nutná porážka 124 Zvířata 614 Změna stavu zvířat Vyřazení z chovu 3.9 Kalkulace vlastních nákladů v zemědělství Zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám povinnost oceňovat vlastní výkony vlastní činnosti ve vlastních nákladech. Znalost nákladů na jednotlivé zemědělské komodity má největší význam pro jednotlivé podnikatelské subjekty. Neboť je známo, že se podnikatel při rozhodování na zaměření výroby neobejde bez znalosti předpokládaných vlastních nákladů. Pro kalkulace vlastních nákladů v zemědělství lze doporučit tento obecný kalkulační vzorec (Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha): [9] Tabulka č. 1: Kalkulační vzorec Položky kalkulačního sloupce 1. Nakoupený materiál (osiva, sadba, krmiva, steliva, hnojiva, chemické ochranné prostředky a ostatní materiál 2. Výrobky vlastní výroby (osivo, krmiva, steliva, hnojiva, a ostatní vlastní výrobky) 3. Ostatní přímé náklady a služby (celá řada prvotních nákladů podle povahy výroby) 32 Návaznost na účty účtového rozvrhu 501,502,503,504,555, účtové skupiny 51,53,54 4. Osobní náklady účtová skupina Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Práce vlastních mechanizačních prostředků a opravy a udržování 59 nebo účty třídy 8 7. Výrobní režie 59 nebo účty třídy 8 8. Správní režie 59 nebo účty třídy 8 Zdroj: [9]

33 Metody kalkulace Při zjišťování vlastních nákladů jednotlivých výkonů zemědělského podniku lze použít různé metody. Je v kompetenci účetní jednotky, jaký rozsah a metodu kalkulace zvolí. Charakteristickým znakem zemědělské výroby je skutečnost, že ve většině případů je výrobou sdruženou, kdy v jednom výrobním procesu vzniká současně více různých výrobků. Ve vnitropodnikové směrnici účetní jednotka stanoví pro: a) sdruženou výrobu (např. obiloviny, len, dojnice, mladý dobytek): metodu odečítací (zůstatkovou) náklady na výkon se sledují souhrnně je nutno vyznačit výrobek hlavní a vedlejší kalkuluje se hlavní výkon, vedlejší se ocení stanovenou cenou od celkových nákladů se odečte oceněný vedlejší výkon vlastní náklady na kalkulační jednici se zjistí dělením nákladů na hlavní výkon množstvím hlavního výrobku metodu rozčítací sdružené výkony se nerozlišují, považují se za rovnocenné volba rozčítací základny (poměr mezi jednotlivými sdruženými výkony, procentické podíly, pomocné kalkulační jednice) b) ostatní výrobu (pro výkony, kde vedlejší výrobek nevzniká, například brambory, olejniny, nebo kdy vedlejší výrobek není využíván v jiných výkonech) metodu dělením vlastní náklady na kalkulační jednici se vypočítají dělením celkových nákladů na výkon množstvím kalkulačních jednic [9] 33

34 4 PRAKTICKÁ ČÁST Tato část se zabývá problematikou zásob v zemědělském podniku Kooperace Sádek, a. s. 4.1 Profil podniku, výrobní činnost Statut účetní jednotky Výpis z obchodního rejstříku: Den zápisu firmy do obchodního rejstříku: 26.října 1994 Obchodní jméno: Rokytnice nad Rokytnou 91 IČO: Právní forma: Akciová společnost Výše základního jmění: Kč Rozhodující předmět podnikání: zemědělská výroba Statutární orgány: představenstvo: předseda Anděl Miroslav místopředseda Ing. Vala Aleš člen Ing. Kundelius Pavel dozorčí rada: členové Ing Bednář Karel Ing. Jelínek Vladimír Štanclová Marcela Organizační schéma: V čele střediska stojí jeho vedoucí. Hospodaření podnikového střediska a dohlíží na něj Správa a.s., tj. ředitel. Vedoucí střediska řídí běžný provoz střediska, rozhodnutí významnějšího charakteru činí ve spolupráci se Správou a.s., která vede hospodaření a.s. jako celku, a to pod dohledem představenstva. řídí Ředitel + ekonom Agronom + účetní Zootechnik + účetní Dílna 2 zaměstnanci Rostlinná výroba 5 zaměstnanců Sádek 4 zaměstnanci Rokytnice 2 zaměstnanci Chlístov 2 zaměstnanci 34

35 Výrobní činnost Oblast je pro zemědělství méně příznivá, pozemky jsou svahovité a kamenité, některé hůře obdělávatelné. Společnost hospodaří na 744 hektarech půdy, kterou má pronajatou od majitelů. Z celkové výměry spadá 692 ha na ornou půdu a 52 ha na travnaté porosty. Rostlinná výroba Produkce v RV je z 50 % směřována pro potřeby živočišné výroby snahou je zabezpečení maximálního množství krmiv při co nejnižších nákladech. Zbývajících 50 % je určeno na prodej. Jedná se zejména o řepku, ječmen, pšenici a kukuřici na zrno. Z celkové výměry 744 ha je oseto 230 ha kukuřicí na siláž. Společnost má 52 ha luk a pastvin, ty sklízí na seno a senáž, které využívají jako krmení na zimní měsíce. Živočišná výroba Zde se společnost zaměřuje pouze na chov skotu na výkrm. Vlastní 1100 ks býků, a to na třech střediscích: Sádek 600 ks Rokytnice nad Rokytnou 200 ks Chlístov 300 ks Dále provádí tzv. smluvní výkrm býků (tzn. majitelem je jiná společnost, Kooperace a.s.) býky krmí a dle smlouvy fakturuje za 1 kg přírůstků dle kalkulace. Obecná ustanovení Vedení účetnictví se řídí zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví, vyhláškou č. 500/2002 Sb., českými standardy pro podnikatele, zákonem č. 97/1974 Sb. o archivnictví a obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. Společnost je plátcem daně na základě zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Od roku 2005 je účetním obdobím hospodářský rok (tzn. leden 2005 červen 2006 bylo přechodné období 18 měsíců). A dále již následoval hospodářský rok červenec 2006 až červen