VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Obor Finance a řízení

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Obor Finance a řízení Daňový systém v České republice se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob konkrétní firmy Bakalářská práce Autor: Romana Vaňásková Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2015

2

3 Anotace Bakalářská práce se zabývá vývojem daňového zatížení konkrétní firmy v oblasti daně z příjmů fyzických osob. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části je shrnut daňový systém České republiky, daň z příjmů fyzických osob a elektronická evidence tržeb. Teoretická část se prolíná z částí praktickou. Cílem je analýza daňového zatížení před a po zavedení elektronické evidence tržeb. Klíčová slova daň z příjmů fyzických osob, plátce daně, předmět daně, sazba daně, slevy na dani, elektronická evidence tržeb Annotation This thesis deals with the evolution of tax burden of concrete company in personal income tax. The thesis icludes theoretical and practical parts. In theoretical part is summarized taxation system of the Czech republic, personal income tax and electronic registration of sales. Theoretical part is blending with practical part. The goal is analyze tax burden before and after introduction of electronic registration of sales. Keywords Personal income tax, remitter of tax, object of tax, tax rate, tax discounts, electronic registration of sales

4 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení, apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohou jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mě požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

5 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce Paní Ing. Marii Borské za její odbornou pomoc a ochotu, cenné připomínky a za její odborné vedení, které mi poskytla v průběhu zpracování bakalářské práce. Další poděkování patří konkrétní firmě a její účetní, za poskytnutí cenných informací potřebných k tvorbě mé bakalářské práce. V posledním bodě bych chtěla poděkovat své rodině za podporu při psaní bakalářské práce a za celkovou podporu během studia.

6 Obsah 1 Úvod Charakteristika daně Správa daní Rozpočtové určení daní Funkce daní Konstrukční prvky daně Daňový systém České republiky Přímé daně Daně z příjmů Majetkové daně Nepřímé daně Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Energetické daně, cla a daň silniční Daň z příjmů fyzických osob Poplatníci DPFO Předmět DPFO Sazba DPFO Nezdanitelná části základu daně a odpočty Solidární zvýšení daně Sleva na dani Zálohy Základ DPFO Příjmy ze závislé činnosti Příjmy ze samostatné činnosti Příjmy z kapitálového majetku... 26

7 9.4 Příjmy z nájmu Ostatní příjmy Výpočet DPFO Elektronická evidence tržeb Legislativa Subjekt a předmět Princip elektronické evidence tržeb Autentizační údaje Tržby ve zjednodušeném režimu Náklady spojené s EET Srovnání českého a chorvatského modelu Kontrola Praktická část Údaje o firmě Hmotný majetek firmy Daňové zatížení firmy před zavedením EET Daňové zatížení pro rok Daňové zatížení pro rok Daňové zatížení pro rok Daňová povinnost po zavedení EET Daňové zatížení pro rok Daňové zatížení pro rok Daňové zatížení pro rok Porovnání daňového zatížení Zhodnocení Závěr Seznam použitých zkratek... 53

8 15 Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam zdrojů Seznam použité literatury Seznam internetových zdrojů Seznam příloh Příloha A Příloha B Příloha C Příloha D Příloha E Příloha F... 77

9 1 Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Daňový systém České republiky se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob. Důvody, které mě dovedli k tomuto tématu, jsou hlavně ty, že zavedení elektronické evidence tržeb je v současnosti velmi aktuálním tématem. S daněmi se setkal každý z nás. Daň z příjmů fyzických osob tvoří velký podíl na daňových příjmech České republiky a to hlavně proto, že každý kdo podniká nebo kdo je zaměstnán, odvádí tuto daň. Zavedení registračních pokladen by mělo tyto daňové příjmy státu zvýšit. Proto mě toto téma velice zaujalo, jelikož se tento krok dotkne mnoha podnikatelů. Na začátku své práce charakterizuji daně jako celek. Dále se zaměřuji na daň z příjmů fyzických osob, kde rozebírám jednotlivé paragrafy, které se této daně týkají. Posledním bodem v mé teoretické části je téma zavedení elektronické evidence tržeb. Zde popisuji budoucí program zavedení, který je rozdělen do několika vln dle typu podnikání. Praktická část se bude věnovat výpočtům daně z příjmů fyzických osob za rok konkrétní firmy, kterou jsem si vybrala pro svou práci. Nejdříve se budu zabývat výpočty daně v situaci, kdy nebyla zavedena elektronická evidence tržeb. V následující části budou výpočty daně zasaženy zavedením evidence tržeb. Metodu, kterou jsem v praktické části použila, je analýza. Za svůj cíl jsem si zvolila analyzovat rozdíly mezi výsledky těchto výpočtů. Dalším mým cílem je daňová optimalizace daňového zatížení konkrétní firmy po zavedení elektronické evidence tržeb. Zde se pokusím o co nejreálnější a nejefektivnější daňovou optimalizaci, která by mohla konkrétní firmě v budoucnu posloužit. V závěru práce posoudím, zda dojde ke zvýšení daňového zatížení podnikatele. Mým posledním cílem je analyzovat, co tento nový legislativní krok bude znamenat pro malé a střední podniky a zda opravdu dojde k navýšení daňových příjmů. 9

10 2 Charakteristika daně Daň se nejčastěji definuje jako povinná, nenávratná, neekvivalentní, zpravidla neúčelová a zákonem uložená platba, která plyne do veřejného rozpočtu. Lze si ji také představit jako tok prostředků ze soukromého sektoru do sektoru veřejného. Daň je pravidelně opakující se platba v určitých intervalech (např. daň z přidané hodnoty). Existuje také řada daní, které se platí pouze za určitých okolností, tudíž jsou nepravidelné (např. daň z převodu nemovitosti). Daň je cena, kterou subjektu platí za to, že spotřebovává veřejně poskytované služby, resp. statky. (Vančurová a Láchová, 2014) Daň vznikla se vznikem státu a souběžně s ním se vyvíjela a přizpůsobovala se jeho potřebám. V současnosti se daň platí v penězích, v historii se daně platily také v naturáliích, prací nebo vojenskými službami (Kubátová, 2015). 3 Správa daní Správu daní v České republice upravuje zákon 280/2009 Sb., daňový řád. Tento daňový řád vstoupil v platnost Tento zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní ( 1 odst. 1 zákona 280/2009Sb., daňový řád). Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady ( 1 odst. 2 zákona 280/2009 Sb., daňový řád). Správci daně hrají nejdůležitější roli ve vykonávání správy daní. Jedná se o správní orgány, které jsou tímto úkolem pověřeny. Správce daně tvoří rozsáhlá soustava orgánů, kterou nám zachycuje schéma. 10

11 Správce daně finanční správa celní orgány ostatní správní orgány místní orgány daně a poplatky spotřební daně, cla, poplatky, daně z energií sankce a poplatky místní poplatky Obrázek 1 - Schéma rozdělení orgánů správy Zdroj: Vančurová a Láchová,2014 Zpracování: vlastní 4 Rozpočtové určení daní Rozpočtové určení daní, neboli jinak řečeno daňové určení, nám ukazuje, do jakého rozpočtu plyne příslušná daň. Další funkce tohoto daňového určení je, zobrazit procentuální míru daně, která plyne do příslušného rozpočtu. 11

12 Obrázek 2 Rozdělení rozpočtového určení daní v letech Zdroj: MFCR, online 5 Funkce daní Daně se stávají nástrojem ekonomické politiky státu, požaduje se od nich mnohem víc, než je naplnit veřejné rozpočty. Moderní daně plní nebo mohou plnit celou řadu funkcí. Těmi nejdůležitějšími jsou následující: - fiskální primární funkce, která má za úkol naplnit veřejný rozpočet určený k financování veřejných statků - alokační - funkce alokační se uplatňuje tehdy, když trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů (Kubátová, 2015) - redistribuční daň je nástrojem, který zmírňuje rozdíly mezi důchody subjektů pomocí vybírání větší míry od bohatších a prostřednictvím transferů zvyšuje příjmy chudším - stimulační a - stabilizační. (Vančurová a Láchová, 2014) 12

13 6 Konstrukční prvky daně a) Daňový subjekt - si lze vysvětlit, jako osobu, která je podle zákona přiznat, odvést a zaplatit daň. Z pravidla se jedná o fyzické nebo právnické osoby. Tento subjekt je možné rozdělit na plátce daně a poplatníky. b) Místní příslušnost - jedná se o teritoriální rozdělení daňových subjektů pod příslušného správce daně. c) Plátce daně - plátcem rozumíme daňový subjekt, kterému zákon uděluje povinnost odvést vybranou daň od jiných subjektů do veřejného rozpočtu. Další jeho povinnost je odvést daň pod jeho majetkovou odpovědností sraženou jiným poplatníkům d) Poplatník - pojem poplatník lze vysvětlit jako daňový subjekt, jehož předmětem je se dani podrobit. Zpravidla je povinen daň zaplatit. e) Srážka daně u zdroje - tímto pojmem nazýváme výběr daně, kde je vymezen poplatník, jehož předmět je dani podroben, ale daň je vybírána prostřednictvím plátce. f) Vynětí z předmětu daně - vymezuje hranice, za kterou už předmět daně nesahá. Používá se také v situaci, kdy nejsme schopni jasně definovat předmět daně. Dále jeho funkcí je rozlišení předmětů více daní, aby nedocházelo k načítání daňového zatížení. g) Osvobození od daně - nastává v situaci, kdy předmět daně není součástí pro stanovení částky daně. Jeho úkolem je definovat předmět daně nebo jeho část, ze které se daň neodvádí. Osvobození můžeme rozdělit do několika forem: Úplné osvobození použijeme například u daně z příjmů fyzických osob, pokud souhrn příležitostných příjmů nepřekročí Kč. Tento souhrn je úplně osvobozen od daně. Částečné osvobození jako příklad použijeme znovu daň z příjmů fyzických osob. Vyplacený starobní důchod ve výši Kč. Celá tato částka nepodlehne zdanění. Osvobozeno od daně je podle zákona Kč. Daňový základ bude tvořit Kč h) Odpočty rozdělujeme do dvou skupin: Standardní odpočty dochází ke snížení základu daně o předem stanovenou pevnou částku nebo části základu daně, jestliže jsou splněny podmínky, které umožňují, aby došlo ke snížení (např. invalidita) Nestandardní odpočty jedná se o položky, které si můžeme odečíst od základu daně v prokazatelně vynaložené výši. (např. úroky z úvěrů) 13

14 i) Základ daně - vyjadřujeme v měřitelných jednotkách, které můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří jednotky fyzikální (například tuna, hektolitr, kus apod.). Druhou skupinou je peněžní vyjádření. j) Zdaňovací období - budeme ho definovat jako časový interval, který se pravidelně opakuje. V tomto intervalu dojde ke stanovení základu daně a poté je daň i vybrána. Základní zdaňovací období trvá 12 měsíců. Toto základní zdaňovací období se používá u přímých daní, ale pro daně ze spotřeby, je tento časový interval velmi dlouhý. Proto je nejčastěji jako zdaňovací období používán kalendářní měsíc nebo v menší míře se vyskytující kalendářní čtvrtletí. k) Sazba daně - jedná se o algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví základní částka daně l) Nedoplatek - jde o částku daně, která musí být uhrazena i po uplynutí lhůty splatnosti m) Přeplatek - je částka, která byla zaplacena, ale převyšuje splatnou daň (Vančurová a Láchová, 2014) 7 Daňový systém České republiky Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům většiny vyspělých zemí, zejména evropských. Daňová soustava České republiky nabyla účinnosti daňovou reformou k V historii byly daně rozděleny do dvou skupin na daně přímé a nepřímé. Přímé daně se vypočtou z předmětu daně poplatníka, který je zpravidla povinen také daň sám odvést. Nepřímé daně vybírá a odvádí jiná osoba než poplatník. Daňové příjmy v České republice pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých daní V následujícím schématu je znázorněn daňový systém České republiky. (Vančurová a Láchová 2014; BusinessInfo, online) 14

15 Daně z příjmů majetkové ze spotřeby sociální pojistné další daňové příjmy z nabytí nemovitých věcí selektivní z nemovitých věcí z užívání všeobecné Obrázek 3 - schéma daňového systému České republiky Zdroj: Vančurová a Láchová, 2014 Zpracování: vlastní 7.1 Přímé daně Hlavním rozdílem přímých daní od nepřímých je ten, že dokážeme přesně určit osobu, která daň odvede. Jsou tedy poplatník více pociťovány. Tyto daně mohou lépe vyhovět daňové spravedlnosti právě pro svoji adresnost. Nejvýznamnějšími daněmi tohoto typu jsou daně z příjmů neboli důchodové daně, které tvoří část rozpočtových příjmů země. V následujícím schématu můžeme vidět, jaké přímé daně se v současné době používají v České republice. 15

16 Daně majetkové Daně z příjmů Daně z nemovitých věcí Daně z nabytí nemových věcí Fyzických osob Právnických osob Z pozemků Ze staveb Obrázek 4 - Schéma rozdělení přímých daní v České republice Zdroj: Vančurová a Láchová, 2014 Zpracování: vlastní Daně z příjmů Daně z příjmů jsou upraveny v České republice zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Souhrn těchto daní tvoří třetí nejdůležitější rozpočtový příjem České republiky. Předmětem zdanění je v tomto případě zisk, příjem, úrok, atd. Zákon daně z příjmů rozděluje na dva typy daní: - Daň z příjmů fyzických osob, - Daň z příjmů právnických osob. (Vančurová a Láchová, 2014) 16

17 Rok Podíl daně z příjmů fyzických osob Podíl daně z příjmů právnických osob ,92 9, ,61 11, ,84 11, ,03 12, ,83 12, ,26 12, ,66 12, ,67 13, ,57 12, ,72 10, ,23 9, ,64 9, ,59 9, ,74 9,89 * Hodnoty jsou uvedeny v % Tabulka 1 - procentuální vyjádření podílů daní z příjmů na celkových daňových příjmech Zdroj: OECD Revenue Statistics 2015 Vývoj podílů daní z příjmů můžeme znázornit v grafu. Na svislé ose máme znázorněný procentuální podíl daní z příjmů na celkových daňových příjmech České republiky. Modrá barva spojnicové křivky nám znázorňuje průběh podílu daně z příjmů fyzických osob a červená barva spojnice značí průběh podílu daně z příjmů právnických osob. 17

18 Procentuální podíl na celkových daň. příjmech 13, , , ,5 Podíl daně z příjmů fyzických osob Podíl daně z příjmů právnických osob 10 9,5 Rok Obrázek 5 - Vývoj podílů daní z příjmů na celkových daňových příjmech Zdroj: OECD Revenue Statistic 2015 Zpracování: vlastní Majetkové daně V daňovém systému České republiky rozeznáváme výběrové a všeobecné majetkové daně. V roce 2014 struktura majetkových daní prošla výraznou změnou. Došlo k zániku daně darovací a daně dědické. Tyto daně byly zahrnuty do daní z příjmů, jelikož předtím měly nízké výnosové procento. Mezi majetkové daně od roku 2014 řadíme tyto daně: a) daň z nemovitých věcí tato daň zahrnuje daň z pozemků a ze staveb b) daň z nabytí nemovitých věcí. (Vančurová a Láchová, 2014) 7.2 Nepřímé daně Mezi nepřímé daně většinou řadíme daně, kde předmětem zdanění je spotřeba. Do nepřímých daní patří daň z přidané hodnoty, daně ze spotřeby, cla, energetické daně a daň silniční. Tyto daně se stávají součástí ceny zboží nebo služeb ve spoustě případů, a tímto se stávají velice oblíbenými, jelikož nejsou poplatníky tolik vnímány. 18

19 Můžeme je rozdělit do dvou skupin: - všeobecné, - a selektivní. Pro lepší přiblížení rozdělení nepřímých daní použijeme následující schéma, kde máme znázorněny nepřímé daně, které obsahuje současný daňový systém České republiky. (Vančurová a Láchová, 2014) unierzální Daně ze spotřeby selektivní daň z přidané hodnoty spotřební daně cla energetické daně daň silniční z tabákových výrobků z lihu a alkoholických nápojů z minerálních olejů daň z pevných paliv daň z elektřiny daň ze zemního plynu Obrázek 6 - Schéma rozdělení nepřímých daní v České republice Zdroj: Vančurová a Láchová, 2014 Zpracování: Vlastní Daň z přidané hodnoty Tato daň je daní všeobecnou ze spotřeby. Předmětem zdanění je poskytování služeb a zboží, zboží z dovozu mimo Evropskou unii a dodání zboží. Sazby daně z přidané hodnoty jsou dle 19

20 platného znění Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, rozděleny podle následujícího schématu. (Vančurová a Láchová, 2014) Sazba DPH Snížená první snížená 10 % Základní 21 % druhá snížená 15 % Obrázek 7 - Schéma rozdělení sazeb DPH Zdroj: Marková Hana, 2015 Zpracování: vlastní Spotřební daně Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. V tomto případě se jedná o výběrové, neboli selektivní daně. Tomuto zdanění podléhají minerální oleje, líh, víno a meziprodukty a nakonec tabákové výrobky. Výroba dovoz těchto produktů je předmětem daně. Základem je počet jednotek dovezeného nebo vyrobeného zboží. (Vančurová a Láchová, 2014) Energetické daně, cla a daň silniční Energetické daně byly zařazeny do daňové soustavy, aby sloužily k ochraně životního prostředí. Řadíme sem daň z pevných paliv, daň z elektřiny a daň ze zemního plynu. Povinnost k těmto daním byla zapracována do Zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Clo lze definovat jako specifickou daň ze spotřeby. Jedná se o platbu, která je povinná a souvisí s přechodem zboží přes hranice Evropské unie. Legislativní stránka cla je upravena předpisem č. 13/1993Sb., celní zákon. Předmětem zdanění u silniční daně je užívání motorových vozidel k výdělečné činnosti. Vybrané daňové příjmy od plátců jsou využívány na udržování silnic a dálnic. Zároveň tato 20

21 daň slouží k ochraně životního prostředí. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční vymezuje veškeré prvky této daně. (Vančurová a Láchová, 2014; Marková, 2015) 8 Daň z příjmů fyzických osob Dalším bodem bakalářské práce se věnuje dani z příjmů fyzických osob (dále jen DPFO ). DPFO je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ). Z tohoto zákona budeme čerpat informace týkající se této části bakalářské práce. 8.1 Poplatníci DPFO Vymezení poplatníka DPFO je uvedeno v 2 ZDP, kteří říká, že poplatníkem je fyzická osoba. Poplatníky zákon rozděluje do dvou skupin, a to: - daňový rezident jedná se o fyzickou osobu, která má na území České republiky bydliště nebo osoba, která zde bydliště nemá, ale pobývá tu minimálně 183 dní v roce. Jeho daňová povinnost zahrnuje nejen příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, ale i ze zahraničí. - daňový nerezident jsou to osoby, které pobývají na území České republiky za účelem léčení nebo studia a jejich daňová povinnost se týká pouze příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky. Aby nedocházelo ke dvojímu zdanění příjmů, uzavírají se mezinárodní dvoustranné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které uzavírají jednotlivé státy s Českou republikou. 8.2 Předmět DPFO Zdanění podléhají veškeré příjmy fyzické osoby, které jsou předmětem daně. Tyto příjmy dělí zákon do jednotlivých paragrafů. Existují zde i příjmy, které jsou vyňaté z předmětu zdanění, anebo jsou osvobozeny. Osvobozené bezúplatné příjmy jsou uvedeny v 4 a 4a ZDP. 21

22 8.3 Sazba DPFO Od roku 2008 se sazba daně drží na 15 %. Sazba se počítá ze základu daně, který je zaokrouhlený na celá sta korun směrem dolů. Sazbu daně z příjmů fyzických osob upravuje 16 zákona ZDP. 8.4 Nezdanitelná části základu daně a odpočty Tyto položky jsou upraveny v 15 ZDP. Jedná se o částky, o které si poplatník může snížit základ daně. Mezi nezdanitelné části řadíme: - Bezúplatná plnění podmínky bezúplatných plnění jsou uvedeny v 15 odstavec 1 ZDP. Minimální souhrn bezúplatných plnění je Kč a maximální souhrn 15 % ze základu daně. - Zaplacené úroky z úvěru na bytové potřeby odpočet úroků je omezen maximální částkou Kč. - Příspěvky na penzijní a životní pojištění výše těchto odpočtů je limitována Kč. V Případě životního pojištění musí být smlouva uzavřena na minimální dobu 60 měsíců. - Odborové příspěvky lze odečíst částku 1,5 % zdanitelných příjmů podle 6, ale do maximální částky Kč. - Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání - do maximální částky Kč, pokud nebyly uplatněny v 7 a v 24 ZDP. Odpočty jsou upraveny zákonem o dani z příjmů v 34. Mezi odpočty patří: - Daňová ztráta poplatník ji může uplatnit v následujících pěti zdaňovacích obdobích kdykoliv - Výdaje na výzkum a vývoj 8.5 Solidární zvýšení daně Solidární zvýšení daně má stanovenou lineární sazbu, která je vyměřena na 7 %. Toto zvýšení se týká osob, které mají měsíční příjem vyšší než Kč. Solidární zvýšení se vypočítá z rozdílu celkového příjmu zaměstnance, očištěného o sociální pojistné, a čtyřicetiosminásobku průměrné měsíční mzdy, která činí Kč. (pro rok 2015). Princip výpočtu, můžeme vidět na příkladu. 22

23 Dílčí základ daně pana Josefa za rok 2015 činil Kč, z toho bylo sociální pojistné. část základu daně pro výpočet zvýšení = základ pro výpočet zvýšení (48 x ) = solidární zvýšení daně * 0,07 = ,04 Tabulka 2 - Výpočet solidárního zvýšení daně Zdroj: Vančurová a Láchová, 2014 Zpracování: vlastní 8.6 Sleva na dani Sleva na dani představuje částku, o kterou si může poplatník snížit již vypočtenou daň. Pro uplatnění slev, musí poplatník splnit určité podmínky, které jsou upraveny v 35 ZDP. Sleva na poplatníka patří mezi nejčastěji užívanou slevu na dani, jelikož nárok náleží každému, kdo podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V 35ba, odst. 1 ZDP jsou popsány podmínky této slevy. Výše této slevy je stanovena na částku Kč. Dalším typem slevy, je sleva na manželku, která žije s poplatníkem ve společné domácnosti a nemá vlastní příjem. Částka, kterou stanovuje zákon je vyčíslena na Kč. Mezi další typy slev patří sleva na invaliditu, sleva na držitele průkazu ZTP/P a nebo na studenta. Výše slevy na studenta je stanovena na Kč měsíčně. 8.7 Zálohy Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla Kč. Poplatníci, kterým nepřesáhla daňová povinnost Kč, platí zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Poplatníci, jejichž poslední daňová povinnost přesáhla Kč, platí zálohy ve čtyřech vlnách. Záloha je vždy splatná do 15. dne měsíce - třetího, šestého, devátého a dvanáctého). (Hana Marková, 2015) 23

24 9 Základ DPFO Základ daně z příjmů fyzických osob je rozdělen na další pět dílčích základů daně. Každý z dílčích základů má přidělený paragraf, kterým se řídí. Toto dělení vzniklo kvůli rozmanitosti příjmů každého poplatníka. Základ daně si může poplatník upravovat tak, že základ sníží o nezdanitelnou část a odečte odčitatelné položky. Všechny tyto podmínky jsou uvedeny v zákoně. Schéma níže nám přibližuje rozdělení dílčích základů daně. Základ DPFO Příjmy ze závislé činnosti Přijmy ze samostatné činnosti Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z nájmu Ostatní příjmy Obrázek 8- Schéma dílčí základy DPFO Zdroj: Marková Hana, 2015 Zpracování: vlastní 9.1 Příjmy ze závislé činnosti Tento druh příjmů upravuje 6 ZDP. Za příjmy ze závislé činnosti jsou plnění v podobě příjmů ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. ( 6, ZDP). Dalšími příjmy, které lze zařadit do této skupiny jsou příjmy za práci společníka ve společnosti s ručeným omezeným, člena družstva nebo komanditisty komanditní společnosti. Také sem patří odměny členů orgánu právnické osoby anebo likvidátora. Tento druh příjmů se dotýká nejvíce poplatníků, jelikož se tento typ zdanění používá pro zdanění platů a mezd. Poplatník má možnost svou daňovou povinnost snížit 24

25 podepsáním prohlášení k dani. Lze si ho vysvětlit, jako formulář, který zaměstnanec vyplní a na základě vyplnění má možnost uplatňovat slevy na dani. 9.2 Příjmy ze samostatné činnosti Mezi hlavní příjmy ze samostatné činnosti řadíme podle 7 ZDP příjmy, které plynou z podnikatelské činnosti poplatníka. Jako podnikatelskou činnost lze označit činnost, kterou provádí podnikatel na vlastní účet, na vlastní zodpovědnost a pod vlastním jménem. Účel této činnosti je dosažení zisku. Jedná se například o příjmy ze zemědělské výroby, příjmy ze živnosti nebo příjmy z jiného podnikání. Existují také příjmy ze samostatné činnosti, pro které nemusí mít podnikatel zvláštní oprávnění. Jsou to například příjmy z výkonu nezávislého povolání, jako jsou architekti nebo profesionální sportovci. Příjmy lze krátit o výdaje na dosažení, zajištění a udržení. Je jen na poplatníkovi, jak se rozhodne, jakou cestou bude příjmy krátit. První varianta spočívá v tom, že podnikatel vede daňovou evidenci. Daňovou evidencí se rozumí sledování příjmů a výdajů poplatníka ze samostatné činnosti. Další varianta je, že uplatní výdaje paušálem, neboli procentem z příjmů. Paušály jsou rozděleny do skupin podle činnosti. Každá skupina má přidělená stanovená procenta. Tyto paušály taktéž upravuje 7 ZDP. V tabulce níže můžeme vidět přehled platných paušálů pro rok 2014 i 2015, jelikož nedošlo ke změně. Procento z příjmů, je ale omezeno maximální částkou, kterou výdaje nesmí překročit. Poplatník si vybírá cestu, která pro něj představuje nejvyšší částku uplatněných výdajů, aby došlo k minimalizování daňového základu. (Vančurová a Láchová, 2015) 25

26 PŘÍJMY Z ČINNOSTI VÝDAJOVÝ PAUŠÁL MAXIMÁLNÍ ČÁSTKA UZVATELNÝCH VÝDAJŮ ZA ROK Osoby podnikající v zemědělství 80 % Kč Osoby s příjmy z řemeslných živností 80 % Kč Ostatní živnostníci 60 % Kč Příjmy z autorských práv 40 % Kč Osoby s příjmy z pronájmu 30 % Kč Tabulka 3 - Daňové paušály Zdroj: Marková Hana, 2015 Zpracování: vlastní 9.3 Příjmy z kapitálového majetku Tyto příjmy jsou zahrnuty v 8 ZDP. Příjmy, které jsou zahrnovány do tohoto základu daně, tvoří příjmy z držení finančního majetku, tj. běžné příjmy. Například úroky z vkladů na účtech, které jsou vedeny z důvodu podnikání. Dalšími příjmy jsou úroky z vkladů, z dluhopisů, příjmy z podílů na zisku kapitálových korporací. V tomto základu daně nelze uplatňovat výdaje. Dále si musíme uvědomit, že velké množství příjmů je zdaněno srážkovou daní. V tomto případě se příjmy do základu nezahrnují. Srážková daň je zákonem stanovená na 15 %. 9.4 Příjmy z nájmu Do základu daně řadíme příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů. Výjimku tvoří příležitostný příjem, který nezařazujeme do příjmů z nájmu, ale do ostatních příjmů podle 10 ZDP. Příjmy jsou vyjmenovány v 9 ZDP. Výdaje se mohou uplatnit dvěma cestami. První cesta vede přes klasické snížení příjmů o prokázané příjmy. Druhá cesta vede přes procentuální vyměření výdajů. Poplatník může uplatnit výdaje paušálem ve výši 30 % z příjmů. Poplatník si zvolí cestu, která pro něj bude ve výsledku znamenat nižší dílčí základ daně. 26

27 9.5 Ostatní příjmy Ostatní příjmy vyjmenovává 10 ZDP. Pokud ostatní příjmy přesáhnou částku Kč., jsou zahrnovány do tohoto dílčího základu daně. Patří sem příjmy z příležitostného pronájmu, z nahodilé činnosti anebo ze zemědělské činnosti pokud poplatník nemá speciální oprávnění k provádění této činnosti (např. prodej přebytků plodin). Tyto příjmy lze snížit o prokázané výdaje. 10 Výpočet DPFO Základ daně z příjmů fyzických osob Příjmy ze závislé činnosti Ztráta NE = dílčí základ daně příjmů ze závislé činnosti + Příjmy ze samostatné činnosti ANO - výdaje na udržení, dosažení a zajištění příjmů = dílčí základ daně příjmů ze samostatné činnosti + Příjmy z kapitálového majetku NE = dílčí základ daně příjmů z kapitálového majetku + Příjmy z nájmu ANO - výdaje na udržení, dosažení a zajištění příjmů = dílčí základ daně z příjmů z nájmu + Ostatní příjmy NE - výdaje na dosažení příjmů = dílčí základ daně z ostatních příjmů = Celkový základ daně Tabulka 4 - Výpočet základu daně Zdroj: Vančurová a Láchová, 2014 Zpracování: vlastní 27

28 Celkový základ daně - nestandardní odpočty = Základ daně po snížení Zaokrouhlíme snížený základ daně na stovky korun dolů x sazba daně (15%) = daň před slevami + solidární zvýšení daně - standardní slevy = Daň po slevách Tabulka 5 - Výpočet konečné daňové povinnosti Zdroj: Vančurová a Láchová, 2014 Zpracování: vlastní 11 Elektronická evidence tržeb Celá tato kapitola je čerpána z portálu finanční správy a z portálu asociace malých a středních podniků a živnostníků v České republice. Pojem elektronická evidence tržeb se v současnosti stal velice frekventovaným tématem. Pod pojmem elektrická evidence tržeb (dále jen EET ), si můžeme představit online propojení mezi podnikatelem a finanční správou. Celý princip spočívá v tom, že každá tržba bude online přenesena na server finanční správy. Tím nebude docházet k úniku nezdaněných příjmů, což je vlastně cílem tohoto projektu. Všechny výpočty byly odvozeny ze zkušeností od Chorvatské republiky, kde už EET byla zavedena. Ve výsledku se prokázalo, že po zavedení EET v Chorvatské republice, vzrostly daňové závazky subjektů u daně z příjmů o 70 %. Podle předběžných plánů by mělo dojít k poměrně významnému nárůstu tržeb, což můžeme vidět v následující tabulce. 28

29 Sektor Předpokládaný nárůst tržeb (v %) Předpokládaný nárůst tržeb (v mld. Kč) Stravování, pohostinství Maloobchod, velkoobchod Suma 9,3 104,5 27,0 16,1 36,3 120,6 Tabulka 6 - Předpokládaný nárůst tržeb Zdroj: Finanční správa, online Evidovanou tržbou bude podle návrhu zákona, který je obsažen ve sněmovním tisku č. 513/0, platba: - v hotovosti, - bezhotovostní platby, - šeky směnky, - nebo jiné formy plateb Legislativa Tento systém byl navrhnut ministrem financí Ing. Andrejem Babišem. V červnu 2015 vláda předložila návrh zákona poslanecké sněmovně ve sněmovním tisku č. 513/0. Návrh zákona již prošel druhým čteními. Elektronická evidence tržeb by se měla zavádět v postupných vlnách. Vlny jsou rozděleny dle klasifikace NACE. Dle návrhu zákona, se bude EET zavádět nejdříve v sektoru stravovacích a ubytovacích služeb (kódy NACE 55 a 56). V druhém čtvrtletí bude následovat sektor maloobchodu a velkoobchodu (kódy 45.1, 45.3, 45.4, pokud jde o obchod, 46 a 47). Nakonec budou následovat i ostatní sektory. Pro motivaci byla vytvořena sleva na dani pro účastníky EET, která by měla kompenzovat poplatníkovi vynaložené náklady na zavedení EET. Její výše byla v návrhu zákona stanovena na Kč Subjekt a předmět Poplatníka daně z příjmů fyzických a právnických osob zákon staví do pozice subjektu. Jako předmět evidence zákon označuje evidované tržby poplatníka. 29

30 11.3 Princip elektronické evidence tržeb Každý subjekt, který zavede EET, bude potřebovat určité vybavení, bez kterého by EET nebylo možné. Prvním bodem, který bude muset poplatník zajistit, je datové připojení, které umožní online spojení s Finanční správou. Tím se rozumí internetové připojení (i mobilní internetové připojení). Dále bude muset subjekt zajistit přístroj, pomocí něhož bude komunikace a tisk účtenek probíhat. Podnikatel tedy bude muset zakoupit přístroj, který mu tyto funkce umožní, včetně softwaru. Jako přístroj EET může podnikatel použít počítač, tablet, mobil anebo registrační pokladnu. K těmto přístrojům je nutností software, který umožní EET. Poté se musí registrovat u Finanční správy tím získá autentizační údaje a přístup na server finanční správy. Vyplnění všech potřebných údajů o podnikateli je nutností. Princip spočívá v tom, že podnikatel v prvním kroku zašle datovou zprávu o platbě pomocí zařízení určené k EET. Posléze obdrží potvrzení od finanční správy, ve kterém je obsažen unikátní kód účtenky. Podnikatel vytiskne zákazníkovi doklad, který musí mít dle zákona určité náležitosti. Mezi tyto náležitosti patří: - označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, - fiskální identifikační kód, - své daňové identifikační číslo, - pořadové číslo účtenky, - označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována, - bezpečnostní kód poplatníka - datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve, - celkovou částku tržby, - údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu. Je pouze na zákazníkovi, jestli si doklad převezme ne. Podnikatel si vše o proběhlé transakci může na serveru ověřit. Zákazník má možnost si transakci ověřit také. Tímto je ukončen proces EET. Pro lepší pochopení zde máme schéma, které nám celý proces přiblíží. 30

31 Obrázek 9 - Schéma fungování EET Zdroj: Finanční správa České republiky, online Pokud dojde k dočasnému přerušení internetového spojení, zákazník obdrží účtenku bez unikátního kódu, a po obnovení spojení je subjekt povinen transakci odeslat do 48 hodin od uskutečnění transakce. Dále může nastat situace, kdy bude subjekt nucen tržbu vrátit. V tomto případě subjekt vytvoří stejnou transakci, ale s tím rozdílem, že částka bude záporná Autentizační údaje Poplatník je povinen před přijetím první evidované tržby podat žádost o autentizační údaje. Autentizační údaje slouží k přístupu na společné technické zařízení správce daně umožňující poplatníkovi správu certifikátu pro evidenci tržeb a údajů pro správu evidence tržeb. Žádost může podat poplatník nebo jeho zástupce oprávněný současně k převzetí autentizačních údajů pouze: a) prostřednictvím společného technického zařízení správce daně datovou zprávou s ověřenou identitou této osoby způsobem, kterým se lze přihlásit do její datové schránky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, nebo b) ústně do protokolu, a to u kteréhokoliv věcně příslušného správce daně. (Sněmovní tisk č. 513/0,online) 11.5 Tržby ve zjednodušeném režimu V návrhu zákona je uvedeno, že zjednodušený režim evidence se bude týkat pro subjekty, jejichž tržba vznikla na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob. 31

32 Dalším, kdo bude moci zjednodušený režim využívat, jsou subjekty, kterým by evidování běžným způsobem znemožnilo nebo ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tržby plynou. Tyto tržby stanoví vláda svým nařízením Náklady spojené s EET Zavedení EET bude znamenat náklady, jak pro veřejnou správu, tak pro soukromé subjekty. Náklady, které se týkají veřejné správy, byly předběžně vyčísleny na cca 370 mil. Kč. Do těchto nákladů jsou zahrnuty technické náklady, administrativní náklady a provozní náklady. V případě soukromého subjektu, si můžeme uvést příklad z Chorvatska. Menší soukromý subjekt bude nucen pořídit zařízení, např. v podobě pokladny, kterou lze pořídit od cca Kč. Další náklady jsou v podobě datového připojení, které vychází na cca 500 Kč/měsíčně. Pro středně velké subjekty už budou náklady na zařízení vyšší a pohybují se od 9 000Kč. V rámci kompenzace, kterou vláda přislíbila, by si subjekt mohl uplatnit slevu na dani, která, jak už jsme se zmínili, je předběžně stanovena na Kč Srovnání českého a chorvatského modelu Pro oba tyto modely platí mnoho různých bodů, které máme zde vyjmenovány: a) Postup fiskalizace tržby je stejný: - Podnikatel zašle Finanční správě datovou zprávu o transakci. - Z Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky. - Podnikatel vytiskne účtenku zákazníkovi účtenku (včetně kódu) - Zákazník obdrží účtenku, ale není povinen ji převzít - Evidenci si zákazník může ověřit pomocí webové aplikace Finanční správy b) U podnikatelů není vyžadovaná certifikovaná pokladna. c) Existují řešení v případě výpadku datového připojení. d) Přístup Finanční správy bude rozumný, ale přísný. e) Obchodní data jsou chráněny. 32

33 Existují body, ve kterých se tyto dva modely rozcházejí, což si můžeme povšimnout v níže uvedené tabulce, která srovnává oba modely. Parametr Chorvatská republika Česká republika Poplatek za digitální certifikát NE ANO Zjednodušený elektronický režim ANO NE, PARAGONY Regulace stavu hotovosti v pokladně NE ANO Zasílání údajů o pokladním personálu NE ANO Povinnost zákazníka převzít a držet účtenku NE ANO Maximální výše sankce Kč V přepočtu 1,8 mil Kč. Tabulka 7 - Srovnání modelů Zdroj: Finanční správa, online Zpracování: Vlastní 11.8 Kontrola Kontrolu dodržování zákona bude provádět Finanční správa, ale i dokonce celní správa. V prozatímním plánu se jedná o cca 400 pracovníků Finanční a Celní správy. Za účelem kontroly mohou tyto dva správci provádět i kontrolní nákupy. Nedodržení podmínek může subjekt stát až Kč na pokutách. 33

34 12 Praktická část V této části bakalářské práce se budeme zabývat výpočty daňového zatížení konkrétní firmy před a po zavedení registračních pokladen. Hodnoty do daňových přiznání před zavedením EET, poskytla konkrétní firma, která je plátcem daně z příjmů fyzických osob. Časový úsek, ve kterém budeme pracovat, je vymezen od roku 2012 do roku Vše bylo konzultováno s majitelem firmy i s účetní, která firmě zpracovává účetnictví a daně Údaje o firmě Pro svoji práci jsem si zvolila konkrétní firmu, která si nepřeje být jmenována. Firma se nachází v Pardubicích. Jedná se o rodinnou firmu, která byla založena před více, jak 20 lety. Předmětem podnikání jsou opravy silničních vozidel. Majitel firmy podniká na základě živnostenského podnikání, které mu bylo uděleno. Podnikatel má přiřazené daňové identifikační číslo, jelikož je plátcem DPH kvůli velkému obratu. Jeho služby jsou zatížené sazbou 21 %. Dále je plátcem silniční daně. Firma má bohatou klientelu, díky své dobré pověsti. Obrázek 10 - dílna Zdroj: vlastní 34

35 12.2 Hmotný majetek firmy Firma vlastní jeden automobil, který používá k podnikání. Vozidlo bylo zařazeno do obchodního majetku v roce Jelikož je automobil zařazen do obchodního majetku a slouží k podnikání, je subjekt povinen odvádět silniční daň. Automobil je zařazen do 2. odpisové skupiny dle Zákona o daních z příjmů, z čehož vyplývá, že ho budeme odepisovat 5 let. Podnik se rozhodl, že majetek bude odepisovat lineárně. Sazba pro první rok odepisování je stanovena na 11 %. V dalších letech, kdy se majetek bude odepisovat, použijeme k výpočtu sazbu 22,25 %. Pořizovací cena automobilu byla Kč bez DPH. Jednotlivý odpis vypočítáme podle vzorce: O odpis v daném roce PC pořizovací cena hmotného majetku k příslušný koeficient n označuje odpisový rok V následující tabulce se můžeme podívat na výpočty odpisů. O tyto vypočtené odpisy si subjekt mohl upravit základ daně, ale jelikož to nebylo nutné, odpisy uplatněny nebyly. Rok Odpisová sazba (v %) Odpis (v Kč) Zůstatková cena (v Kč) 1 11, , , , , Tabulka 8 - Výpočet odpisů Zdroj: Vlastní 12.3 Daňové zatížení firmy před zavedením EET V této kapitole vypočítáme daňové zatížení firmy ze získaných dat od konkrétní firmy. Všechny tyto data nezohledňují zavedení EET. Tyto Výpočty se budou týkat roku 2012 až

36 Daňové zatížení pro rok 2012 Jako první rok jsme zvolili rok V níže uvedené tabulce nalezneme hodnoty pro výpočet daňové povinnosti firmy. Firma vykazovala pouze příjmy podle 7 ZDP. Výdaje uplatňuje formou skutečně vynaložených nákladů. Odpisy firma v tomto roce neuplatnila. Pokud uděláme rozdíl mezi příjmy a výdaji, dostaneme základ daně. Tento základ, ale musíme dále upravit. Úprava spočívá v tom, že vypočtený základ daně zaokrouhlíme na stovky korun dolů. Z tohoto upraveného základu daně vypočítáme daňovou povinnost firmy, která je zákonem stanovena na 15 %. Rok 2012 (v Kč) Příjmy podle Výdaje Základ daně Zaokrouhlený základ daně Daň slevy na dani Výsledná daň 0 Tabulka 9 - Hodnoty pro rok 2012 Zdroj: Vlastní Zpracování: Vlastní Firma si může od této daňové povinnosti odečíst daňové slevy, na které má podle zákona nárok. První slevu, kterou podnik uplatnil, byla sleva na poplatníka ve výši Kč. V tomto roce nastala situace, kdy manželka podnikatele, žijící ve společné domácnosti, neměla příjem ze závislé činnosti, ani žádný jiný. Sepsala prohlášení, v kterém dokládala, že v daném roce tyto příjmy neměla. Z této situace vyplývá, že si subjekt mohl uplatnit další slevu na dani, a to v podobě slevy na manželku. Tato sleva je vyměřena částkou Kč. 36

37 Celková výše slev přesahovala vyměřenou daňovou povinnost, z tohoto důvodu je daňová povinnost podniku nulová. V tomto roce neměl subjekt nutnost uplatňovat odpisy Daňové zatížení pro rok 2013 V dalším roce firma vykázala hodnoty uvedené v následující tabulce. Rok 2013 (v Kč) Příjmy podle Výdaje Základ daně Zaokrouhlený základ daně Daň Slevy na dani Výsledná daň 0 Tabulka 10 - Hodnoty pro rok 2013 Zdroj: Vlastní V roce 2013 si můžeme všimnout k poměrně významnému poklesu příjmů, ale i výdajů. Opět, abychom dostali základ daně, uděláme rozdíl mezi příjmy a výdaji. Firma neuplatňovala výdaje procentem z příjmů, ale ve výši skutečně vynaložených nákladů. Daňová povinnost nám vyšla Kč, což se může zdát hodně, ale nesmíme zapomenout uplatnit daňové slevy, na které má poplatník nárok. Uplatněna byla jak sleva na poplatníka, tak na manželku, protože manželka i pro rok 2013 doložila prohlášení o nulových příjmech ze závislé činnosti. Po uplatnění těchto slev, nám vyšla nulová daňová povinnost jako v předešlém roce. I v tomto roce nebylo zapotřebí uplatnit odpisy hmotného majetku. 37

38 Daňové zatížení pro rok 2014 U následujícího roku, můžeme vidět stejné daňové zatížení jako v předešlých dvou letech. Rok 2014 (v Kč) Příjmy podle Výdaje Základ daně Zaokrouhlený základ daně Daň Slevy na dani Výsledná daň 0 Tabulka 11 - Hodnoty pro rok 2014 Zdroj: Vlastní V roce 2014 můžeme vidět další pokles příjmů. Základ daně, který jsme získali pomocí rozdílu příjmů a výdajů, činil Kč. Z tohoto základu daně nám vznikla daňová povinnost Kč. Došlo ke změně v oblasti daňových slevy. Manželka poplatníka v tomto roce nebyla bez příjmů, proto si subjekt nemohl uplatnit slevu na manželku. I přes tuto změnu, nám vyšla nulová daňová povinnost Daňová povinnost po zavedení EET V následující kapitole, se budeme zabývat výpočty daňové povinnosti po zavedení EET. Opět se budeme pohybovat v období Vláda očekává vzrůst tržeb až o 27 %. Dle předpokladu, budeme pro tento obor uvažovat zvýšení tržeb o 20 % za rok. Tento růst příjmů je zapříčiněný tím, že ne každý zákazník vyžaduje doklad o provedení opravy. Proto budeme vycházet z těchto procent, a dosud vykázané příjmy, zvýšíme o tyto procenta. Daňové zatížení vypočítáme z těchto zvýšených příjmů a nákladů. Náklady ponecháme ve stejné výši, jako byly vykázané. 38

39 Daňové zatížení pro rok 2012 Pro rok 2012 vyšly příjmy po zvýšení Kč, což lze považovat za velmi výrazné zvýšení, a proto můžeme očekávat, že daňová povinnost kladná nevyjde. V následující tabulce máme uvedené hodnoty pro tento rok (v Kč) Příjmy podle Výdaje Základ daně Zaokrouhlený základ daně Daň Slevy na dani Výsledná daň Tabulka 12 - Daňové zatížení pro rok 2012 Zdroj: Vlastní Po získání základu daně, kdy jsme odečetli příjmy a výdaje, jsme vypočítali daňovou povinnost subjektu. Velký nárůst příjmů se odrazil už na základu daně, proto ho lze i očekávat ve výsledném výpočtu vyměřené daně. Daňová povinnost nám vyšla Kč. Podnikatel si v tomto roce před zavedení uplatnil slevu na poplatníka a slevu na manželku. Na obě tyto slevy měl ze zákona nárok, proto pro tento typ výpočtu daňové povinnosti, ponecháme výši slev stejnou. V celkovém výsledku, po uplatnění těchto slev, vyšla daň Kč. Jedná se o opravdu vysoký nárůst oproti vypočtené daňové povinnosti před zavedením EET. 39

40 Existuje varianta, kdy by si subjekt mohl svoji daňovou povinnost optimalizovat. Jelikož subjekt vlastní hmotný majetek, může si uplatnit v daňovém přiznání odpisy. Odpisy nám snižují částku vypočteného základu daně z příjmů a výdajů v 7 ZDP. V roce 2012 (první rok odepisování) byla částka vypočtena na Kč. To znamená, že rozdíl mezi příjmy a výdaji by se snížil o tuto částku, a ve výsledku by se změnila i daňová povinnost subjektu. V tabulce níže může toto snížení základu daně pozorovat (v Kč) Příjmy podle Výdaje Základ daně Odpisy Upravený základ daně Zaokrouhlený základ daně Daň Slevy na dani Výsledná daň Tabulka 13 - Optimalizace pro rok 2012 Zdroj: Vlastní Ve výsledku se nám daňová povinnost, díky uplatnění odpisů, snížila o Kč. Vzhledem k velikosti podniku, je toto snížení pro subjekt velmi významné. Pokud by subjekt chtěl svoji daň nadále optimalizovat, mohl by zvážit variantu, kde by si mohl hradit penzijní nebo životní pojištění. V obou těchto případech, při splněných zákonem stanovených podmínek, by si mohl odečíst od základu daně za každou tuto položku až Kč. Důležitou položkou, o kterou by si subjekt mohl snížit základ daně, je dar, který poskytl nadaci. Celková částka daru za rok činila Kč. Daňová povinnost po uplatnění všech těchto výhod by vypadala následovně. 40

41 2012 (v Kč) Příjmy podle Výdaje Základ daně Odpisy Základ daně Odčitatelné položky Dary Životní pojištění Upravený základ daně Zaokrouhlený základ daně Daň Slevy na dani Výsledná daň Tabulka 14 Konečná daňová optimalizace pro rok 2012 Zdroj: Vlastní Všechny tyto úpravy daně byly konzultovány s paní účetní subjektu a byly by pro poplatníka reálné. Další daňová optimalizace by pro tento podnik nebyla možná, jelikož se nejedná o tak velkou firmu, která by si mohla dovolit hradit např. další vzdělání, o jejichž výdaje by si mohla upravit základ daně. 41

42 V následující tabulce můžeme vidět, jak jsme se snažili optimalizovat daňovou povinnost subjektu za rok Celková optimalizace měla výsledek Kč. O tuto částku jsme byli schopni firmě snížit daňovou povinnost z původního výpočtu zatížení. V procentuálním vyjádření jsme byli schopni optimalizovat o 20,11 %. Daňová povinnost pro rok 2012 (v Kč) Daňová povinnost optimalizace optimalizace Celková úspora Tabulka 15 - Výsledky optimalizace pro rok Daňové zatížení pro rok 2013 Zdroj: Vlastní Po zvýšení, které jsme stanovili na 20 %, se hodnota příjmů podle 7 ZDP vyšplhala na Kč. Z těchto příjmů budeme vycházet pro výpočet daňového zatížení. Náklady opět ponecháme na stejné úrovni, jako u vykázaného případu, a to na částce Kč (v Kč) Příjmy podle Výdaje Základ daně Zaokrouhlený základ daně Daň Slevy na dani Výsledná daň Tabulka 16 - Daňové zatížení pro rok 2013 Zdroj: Vlastní 42

43 Rozdílem příjmů a výdajů jsme dostali základ daně, který je Kč. Tento základ dostanu po zaokrouhlení hodnotu Kč. Z tohoto základu daně už je možné vypočítat daňovou povinnost, která je stanovena na 15 %. Výměr daňové povinnosti nám vyšel Kč. V tomto roce, si subjekt uplatnil dva typy daňových slev. První byla sleva na poplatníka, která v tomto roce činila Kč. V druhém případě se jedná o slevu na manželku, která je bez příjmů, a částka slevy je Kč. O celkový úhrn slev, si podnik mohl snížit daňovou povinnost, která ho v konečné fázi, vyšla na Kč. Tuto daňovou povinnost, se opět budeme snažit optimalizovat v následujících krocích. V prvním kroku daňové optimalizace, zařadíme odpisy hmotného majetku, o které si může snížit základ daně. Odpis pro hmotný majetek vyšel Kč. Oproti prvnímu roku, je tento odpis vysoký a bude mít velký podíl na snížení základu daně, což je pro subjekt výhodou. V následující tabulce si můžeme prohlédnout daňovou optimalizaci pomocí odpisů (v Kč) Příjmy podle Výdaje Základ daně Odpisy Základ daně Zaokrouhlený základ daně Daň Slevy na dani Výsledná daň Tabulka 17 - Optimalizace pro rok 2013 Zdroj: Vlastní Rozdíl příjmů a výdajů snížíme o Kč a tím získáme upravený základ daně. Tento základ opět zaokrouhlíme na celé stovky korun směrem dolů. Z tohoto zaokrouhleného základu spočítáme daň. Můžeme vidět, že snížení základu daně splnilo svůj úkol, a daňová 43

44 povinnost subjektu se optimalizovala o Kč. V porovnání s vypočtenou daní v předešlém kroku, je to velmi znatelné snížení. V tomto roce firma žádný dar neposkytla, proto ho nebudeme zohledňovat v další optimalizaci. Naším cílem je ještě daňovou povinnosti optimalizovat, jelikož by to bylo reálné. Další krok daňové optimalizace by mohl zahrnovat odčitatelné položky jako je životní nebo penzijní pojištění. Po konzultaci s majitelem firmy by volil tyto obě položky, jelikož se nám podařilo daňovou povinnost optimalizovat, a jemu by zbyly volné finance pro hrazení těchto pojištění (v Kč) Příjmy podle Výdaje Základ daně Odpisy Základ daně Odčitatelné položky Životní pojištění Penzijní pojištění Upravený základ daně Zaokrouhlený základ daně Daň Slevy na dani Výsledná daň Tabulka 18 - Konečná daňová optimalizace pro rok 2013 Zdroj: Vlastní 44