2. Struktura přednášky. I. Akcie jako cenný ppapír (pasivní funkce) ( právo k papíru )

Transkript

1 Účastnické cenné papíry, veřejná nabídka, prospektová povinnost (PŘEDNÁŠKA č. 9 - MP911Zk; 034) Termín: 10. listopadu 2021 Přednášející: JUDr. Michala Špačková, Ph.D. Kontakt: michala.spackova@law.muni.cz ÚVOD 1. Akcie vs. ostatní ÚCP Výklad se bude věnovat primárně akciím jako nejvýznamnějšímu reprezentantovi kategorie účastnických cenných papírů (dále jen ÚCP ). Ostatní druhy ÚCP budou zahrnuty do výkladu věnovaném akciím, kdy se hlavní zájem bude soustředit na jejich funkci, kterou ve vztahu k akciím plní. Jde konkrétně o ty cenné papíry: - zatímní list (pouze na řad; pouze CP) - opční list (pouze na doručitele; CP i ZCP) - vyměnitelný dluhopis (pouze na řad; CP i ZCP) - prioritní dluhopis (pouze na řad; CP i ZCP) 2. Struktura přednášky I. Akcie jako cenný ppapír (pasivní funkce) ( právo k papíru ) První část přednášky bude zaměřena na akcii jako cenný papír (movitá věc v právním smyslu). Zajímat nás bude akcie nejprve z pohledu akciové společnosti (jako emitenta), pro kterou je emise akcií primárně zdrojem financování její podnikatelské činnosti. Probereme téma náležitostí akcií, její formy a podoby, která se nám u akcií terminologicky opět vrátila do hry v souvislosti s novelou ZOK. Dále se budeme věnovat procesu vydávání akcií a s tím souvisejícími otázkami (upisování akcií, deklaratorní povaha akcií, vtělený a nevtělený podíl, zatímní list, prodlení s plněním vkladové povinnosti, vyloučení akcionáře a nástroje obrany před neoprávněným vyloučením). V rámci pohledu na akcii jako věc v právním smyslu je dále nutné zmínit perspektivu akcionáře, pro kterého je akcie investicí, kterou lze zpeněžit následným prodejem. Zajímat nás bude otázka převodu akcie a případných omezení s tím souvisejících. Otázku veřejného nabízení akcií a následného prodeje na akciovém trhu pak probereme s ohledem na zvláštnost aplikované právní úpravy v závěru přednášky. Klíčová slova: akcie, listinná akcie, zaknihovaná akcie, imobilizovaná akcie, akcie na jméno, akcie na majitele, deklaratorní cenný papír, podílnický cenný papír, cirkulační cenný papír, spekulační cenný papír, obchodovatelný cenný papír, zastupitelný cenný papír, hromadná akcie, emise akcií, úpis akcií, emisní ážio, nevydaná akcie, nesplacená akcie, zatímní list, kaduční řízení, vyloučení akcionáře, uvolněný podíl, převod akcií, omezení převoditelnosti, předkupní právo, smlouva o převodu akcií, převodní rubopis, změna v příslušné evidenci, spoluvlastnictví akcií, zastavení akcií. II. Akcie jako sekuritizovaný podíl (aktivní funkce) ( právo z papíru ) Druhá část přednášky se bude zabývat akcionářskými právy a povinnostmi. Na akcii tak bude nahlíženo skrze obsah práv, jež inkorporuje. Klíčová slova: Kvalitativní a kvantitativní stránka podílu, rozhodný den, práva související s řízením společnosti, hlasovací právo, právo na vysvětlení, právo podat návrh a protinávrh, práva kvalifikovaných akcionářů, právo svolat valnou hromadu, právo navrhnout určitou záležitost k projednání na VH, právo žádat přezkum zprávy o vztazích znalcem, výnosová práva, právo na podíl na zisku (dividendu), právo na jiné vlastní zdroje, bilanční test, test vlastního kapitálu, test insolvence, 1

2 záloha na výplatu podílu na zisku, tantiéma, právo na podíl na likvidačním zůstatku, kmenová akcie, akcie se zvláštními právy, oddělené hlasování, prioritní akcie, akcie bez hlasovacího práva, akcie spojené s pevným podílem na zisku, akcie s přednostním právem na dividendu, zaměstnanecké akcie, nominační (vysílací) akcie, princip celistvosti akcie, samostatně převoditelná práva, vedlejší (sekundární) cenné papíry, kupon, talon, zvýšení základního kapitálu, přednostní právo na úpis akcií, přednostní právo na úpis vyměnitelných a prioritních dluhopisů, vyloučení přednostního práva na úpis, opční list, vyměnitelný a prioritní dluhopis, povinný veřejný návrh smlouvy, povinný odkup, sell-out, squeeze-out. III. Akcie jako investiční nástroj Závěrečná část přednášky bude věnována akcii jako investičnímu nástroji, tedy jako zboží svého druhu. Hovořit budeme o veřejné nabídce akcií a některým základním povinnostem emitenta. Klíčová slova: Veřejná nabídka akcií, IPO, prospekt, vyhotovení a zveřejnění prospektu, výjimky z prospektové povinnosti, doplněk a dodatek prospektu, schválení ČNB, registr prospektů, roadshow, bookbuilding, underwriter 3. Prameny akciového práva (průřez) Obecná korporátní úprava: ZOK (obecná část + úprava akciové společnosti) Dispozice s akcií (převod, zastavení, dědění, SJM, spoluvlastnictví): ObčZ Strukturální změny: ZNP, PřemZ Regulace kapitálového trhu: ZPKT Regulace investování do CP: ZISIF Sektorová regulace (bankovnictví, pojišťovnictví a další): BankZ, PojZ, ObalZ Postižení výkonem rozhodnutí (exekuce), akcie v maj. podstatě úpadce: o.s.ř. (EŘ); InsZ Proces (vymáhání práv, umoření): o.s.ř., ZZŘS EU regulace: Akcionářská práva SRD II (směrnice o právech akcionářů) Kapitálový trh MIFiD, Nařízení o prospektu Soft-Law - Principy správy a řízení společností (OECD, 2015) - Kodexy Corporate Governance (ČR poslední verze vydaná k ) - Compliance vzorové programy - Deklarace pro start-upy (Doporučení Komise) Účastnický cenný papír 245 ZOK: Účastnickými cennými papíry jsou cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydané společností, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech v této společnosti, a dále cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydané společností, se kterými je spojeno právo takové cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry získat. Které druhy (typy) cenných papírů naplňují definici? 1. Akcie 2. Zatímní listy 3. Opční listy 4. Vyměnitelné dluhopisy 5. Prioritní dluhopisy 2

3 I. Akcie jako cenný papír DEFINICE AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI 243 odst. 1 ZOK: Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Akcie je definičním znakem akciové společnosti. Každá akcie představuje 1 podíl tolik podílů, kolik akcií DEFINICE AKCIE 256 odst. 1 ZOK: Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Náležitosti akcie ( ZOK) PLÁŠŤ AKCIE list, na kterém jsou uvedeny předepsané náležitosti. (Další části akcie - KUPÓN a TALON - k uplatnění výnosových práv) 259/1 ZOK - Náležitosti akcie (platí pro listinné i zaknihované akcie) a) označení, že jde o akcii, b) jednoznačnou identifikaci společnosti (firma, IČO) c) jmenovitou hodnotu (peněžní částka uvedená na akcii, určena vkladem připadajícím na podíl představovaný touto akcií, neuvádí se u kusové akcie) d) údaj o formě akcie, e) u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře (uvedení jména a příjmení, RČ nebo data narození) a f) název druhu akcie a popis práv s ním spojených alespoň odkazem na stanovy, mají-li být vydány akcie různých druhů (různá jmenovitá hodnota z akcií nedělá sama o sobě různé druhy akcií). 260 ZOK Další náležitosti akcie (platí v zásadě pouze pro listinné akcie) - číselné označení - podpis člena nebo členů PAS/SR (nemusí jít o vlastnoruční podpisy, lze i mechanicky, jsou-li na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění; je nutné respektovat způsob jednání za společnost, podepsat akcie může i pouze 1 člen PAS na základě PlM dle 164/2 ObčZ). Hromadná akcie ( 262 ZOK) Nahrazení většího počtu jednotlivých akcií vzájemně zastupitelných (zastupitelný CP ObčZ) Význam zj. v oblasti hospodárnosti (ekonomické úspory) Vydání HA při emisi akcií nebo postemisní. Dle právní nauky je potřeba uvést možnost vydání hromadné akcie ve stanovách, neboť při vydání hromadné akcie dochází k určitému omezení práv akcionářů ve vztahu k dispozici s nimi. O vydání rozhoduje PAS/SR. Hromadná akcie musí mít stejné náležitosti jako akcie listinná, kterou nahrazuje. Neobsahuje údaj o své jmenovité hodnotě x obsahuje údaj o jmenovité hodnotě nahrazovaných akcií. Nemusí obsahovat své pořadové číslo x obsahuje čísla akcií, které nahrazuje. Forma Specifická terminologie! CP na řad Akcie na jméno CP na doručitele Akcie na majitele Volba formy přísluší emitentovi; lze zvolit i kombinaci, pokud společnost vydala více akcií, kdy některé akcie budou mít formu na jméno a některé na majitele. 3

4 NOVELA ZOK ROZLIŠOVÁNÍ FORMY U ZAKNIHOVANÉ AKCIE ( 256/5; 263/1 ZOK) akcie vydaná jako cenný papír LISTINNÁ AKCIE akcie vydaná jako zaknihovaný cenný papír ZAKNIHOVANÁ AKCIE V zásadě tak dochází k rozlišování podoby akcií na akcie listinné a zaknihované. Akcie na jméno ( ZOK) LISTINNÉ, ZAKNIHOVANÉ Převod smlouvou + předáním + rubopisem; možnost omezení převoditelnosti Legitimace akcionáře: vyvratitelná domněnka vlastnictví, je-li osoba zapsána v seznamu akcionářů Akcie na majitele ( 274 ZOK) IMOBILIZOVANÉ, ZAKNIHOVANÉ Akcii na majitele lze vydat pouze jako: - ZCP (jméno majitele není vyjádřeno na akcii, jsou pro společnost anonymní x v evidenci se jméno uvádí) - ICP (akcionáři nejsou oprávněni žádat vydání svých akcií z hromadné úschovy) Evidence ZCP a evidence ICP funguje jako seznam akcionářů K ICP se chováme jako k ZCP v podstatě ve všech oblastech užití K zavedení omezení vedl požadavek na zrušení tzv. anonymních akcií, které neumožňovaly identifikaci skutečného vlastníka (riziko nekalých praktik, dotačních podvodů apod.). Veřejné zakázky: zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je a.s., nemá-li vydány výlučně zaknihované akcie ( 48/7 zákona o veřejných zakázkách). Sektorová úprava: akcie mohou být v určitých případech vydány pouze jako zaknihované akcie ( 6/3 PojZ, 20/1 BankZ, 20/1 ObalZ). Co ovlivňuje forma? I. Způsob převodu: rubopis vs. zápis v evidenci ZCP; vinkulace x neomezená převoditelnost II. Způsob legitimace akcionáře a evidence vl. práva: seznam akcionářů x výpis z evidence ZCP/ICP NABYTÍ AKCIÍ Úpis akcií VKLADOVÁ POVINNOST = závazek poskytnout PŘEDMĚT VKLADU (=věc, kterou společník vkládá) Vzniká dohodou (SS), resp. úpisem Minimální výše jednotlivého vkladu není zákonem stanovena. VKLAD = peněžní vyjádření hodnoty PŘEDMĚTU VKLADU (peněžitého, nepeněžitého) EMISNÍ KURS = peněžitá částka, za kterou emitent akcie vydává ( 247 ZOK) Emisní kurs akcie se jmenovitou hodnotou: jmenovitá hodnota + emisní ážio Emisní kurs nesmí být nižší, než jmenovitá hodnota akcie (nelze emitovat pod pari) Emisní kurs kusové akcie: účetní hodnota + emisní ážio Emisní kurs nesmí být nižší, než účetní hodnota JMENOVITÁ HODNOTA AKCIE je určena VKLADEM připadajícím na PODÍL představovaný touto akcií SOUČET JMENOVITÝCH HODNOT VŠECH AKCIÍ = ZK! NEPLÉST s pojmem KURS AKCIE = cena akcie obchodované na veřejném trhu EMISNÍ ÁŽIO = rozdíl mezi nominální hodnotou akcií a jejich emisním kursem ( 248 ZOK) Nevstupuje do ZK, ale je součástí VK; praktický význam - finanční rezerva (u s.r.o. jako VKLADOVÉ ÁŽIO = rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu a výší vkladu - 144/2 ZOK) 4

5 Důvody ážia při založení společnosti - prémie pro emitenta očekávajícího budoucí vysokou výnosnost akcií, a proto využívá poptávky pro svých akciích v emisi pro maximalizaci prostředků z emise, tzn., stanovuje vysoký emisní kurz. Důvody ážia při zvýšení ZK - snaha zabránit tzv. rozředění vlastního kapitálu, ke kterému by došlo při emisi nových akcií. Noví akcionáři by v případě, kdy by emisní ážio stanoveno nebylo, získali podíl na již realizovaném navýšení základního kapitálu, aniž by předtím cokoli investovali. Příklad Společnost vydala 100 ks akcií o jmenovité hodnotě 1000 Kč. Emisní ážio bylo stanoveno ve výši 100,- Kč. Emisní kurs 1 ks akcie: 1.000,- Kč (nominál) + 100,- Kč (emisní ážio) = 1.100,- Kč Kusové akcie ( 257 ZOK) Nemají nominální, ale tzv. účetní hodnotu Podíl se určí podle počtu (kusů) akcií každá kusová akcie představuje stejný podíl na ZK Příklad Společnost vydala 10 ks kusových akcií. Každá akcie představuje podíl ve výši 10%. Společnost zvýšila ZK a vydala dalších 10 ks akcií, tedy celkem vydala 20 ks akcií. Každá akcie představuje podíl ve výši 5%. Emisní kurs kusových akcií nesmí být nižší než účetní hodnota Nelze kombinovat kusové akcie a akcie se jmenovitou hodnotou Povinnou náležitostí je označení kusové akcie Nejsou zvláštním druhem akcií x lze je vydat v různých druzích (stejně jako akcie se JH) Vydání kusových akcií musí připustit stanovy Počet hlasů spojených s 1 ks akcie není po Novele stanoven ani podpůrně, musí jej určit stanovy Zaměstnanecké akcie ( 258 ZOK) Zvýhodnění zaměstnanců (stávajících či bývalých) při nabývání akcií (typicky na jméno, aby bylo možné omezit jejich převoditelnost) Jakékoliv zvýhodnění zaměstnanců, týkající se rozsahu povinnosti splacení akcií, musí společnost krýt z vlastních volných zdrojů. Zvýhodnění: - Z-C nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií - jiné zvýhodnění Nesplacené a nevydané akcie ( 256/2/3 ZOK) Nesplacená akcie ( 256/2 ZOK) Nevydaná akcie ( 256/3 ZOK) Nesplacené akcie (není-li na ně vydán zatímní list) a nevydané akcie představují závazkový vztah mezi společností a upisovatelem akcií, který je vlastníkem (nevtěleného) podílu v akciové společnosti a má práva akcionáře. NEVTĚLENÝ PODÍL = podíl, který není představován cenným papírem (zaknihovaným cenným papírem); je movitou věcí nehmotnou 256/4 ZOK: na nesplacené akcie, nevydané akcie a na zatímní listy se použijí ustanovení ZOK o akciích, jestliže to nevylučují jejich povaha nebo jiná ustanovení tohoto zákona. 5

6 Akcie jako deklaratorní cenný papír Vydání akcií/zl není podmínkou výkonu práv akcionáře Akcionářská práva může osoba, která se podílí na základním kapitálu (UPISOVATEL), vykonávat při vzniku společnosti ode dne zápisu společnosti (či nominálního zvýšení ZK) do OR. Deklaratorní povaha akcie se projevuje právě ve formulaci 256/4 ZOK, dle kterého se na nesplacené akcie, nevydané akcie a na zatímní listy použijí ustanovení ZOK o akciích, jestliže to nevylučují jejich povaha nebo jiná ustanovení tohoto zákona. Hlasovací právo: Skutečnost, že upsané akcie (jejich část) nebyla vydána nebo splacena nemá vliv na hlasovací právo ( 256/4 ZOK). V případě nesplacených akcií je sistace hlas. práva je spojena až s prodlením se splněním vklad. povinnosti ( 426 písm. a) ZOK). Výnosová práva: Rovněž bez vlivu ( 256/4 ZOK) Převod nevydaných a nesplacených akcií 256/2 věta druhá ZOK: Nesplacenou akcii lze převádět písemnou smlouvou o převodu nesplacené akcie. Novela ZOK 2020 Možnost využití jakéhokoliv smluvního typu, kterým lze převést vlastnické právo k akcii (kupní, darovací, směnná smlouva). Forma smlouvy obligatorně písemná! Před Novelou ZOK 2020 Využití jediného smluvního typu smlouvy o postoupení smlouvy ( 1895/1 ObčZ), v praxi problémy Nabytí vlastnického práva k nevtělenému podílu Vlastnické právo k nesplacené či nevydané akcii na jméno se nabývá účinností smlouvy o jejím převodu ( 1099 ObčZ). Ručení převodce za dluhy Ustanovení 285/3 ZOK, jehož obdobné použití pro nesplacené akcie zakládá 256/2 věta třetí ZOK upravující ručení převodce za dluhy převedené se zatímním listem na nabyvatele. Zatímní list ( 285 ZOK) Zatímní list vydává akciová společnost na nesplacené akcie, jen určí-li tak stanovy ( 285/1 ZOK). Pouze ve formě na jméno, i když nahrazuje akcie na majitele Pouze jako listina, nelze zaknihovaný zatímní list Jeden zatímní list může nahrazovat pouze akcie téhož druhu, společnost proto vydá upisovateli, který upsal akcie různých druhů, tolik zatímních listů, kolik upsal druhů akcií. Není zastupitelným CP, ale je vydáván pro každého akcionáře individuálně, neboť obsahuje povinnost splatit emisní kurs, která se liší Hlasovací právo a právo na výnos (dividendu, PLZ) nedotčeno Kromě práv spojených s akcií je se zatímním listem spojeno též právo na jeho výměnu za akcie, které nahrazuje, po splacení jejich emisního kursu a předložení zatímního listu k výměně za akcie. Splnění vkladové povinnosti A. Rozsah splnění vkladové povinnosti při úpisu ( 253 ZOK) 253/1 ZOK Založení společnosti je účinné, splatil-li každý zakladatel případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité hodnoty upsaných akcií ve lhůtě určené ve stanovách a na účet banky zřízený 6

7 správcem vkladu, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. POZOR! Nutný eurokonformní výklad: NE v SOUHRNU, ale JEDNOTLIVĚ! Čl. 48 směrnice 2017/1132/EU: akcie vydávané jako protiplnění za vklady musí být splaceny v okamžiku vzniku společnosti nebo získání povolení k zahájení činnosti ve výši alespoň 25 % jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, jejich účetní hodnoty. k účinnému založení společnosti musí být splaceno alespoň 30 % jmenovité hodnoty každé akcie. Pro nepeněžité vklady platí, že musí být vneseny (celé) do společnosti před jejím vznikem ( 23/3 ZOK) SANKCE při nesplnění SPOLEČNOST NELZE ZAPSAT 253/2 ZOK Není-li splněna povinnost podle odstavce 1 a 23 odst. 3, nelze společnost zapsat do obchodního rejstříku. B. Započítávání splacené části emisního kursu na jeho jednotlivé složky ( 248/2 ZOK) Postupné (ex lege) výhodnější pro akcionáře, pokud akcionář nesplatil celý emisní kurs; při prodlení se splněním vkladové povinnosti lze akcionáře vyloučit jen pro ty akcie, ohledně kterých vkladovou povinnost nesplnil ( 345 ZOK) Rovnoměrné (dohoda) při nesplacení celého emisního kursu riziko vyloučení pro veškeré akcie POZOR! Kombinace 248/2 ZOK a 253 ZOK Postupné započítávání, ačkoliv rozsah splnění vkladové povinnosti nebyl splněn pro jednotlivé akcie? Zákon dává přednost tomu, aby byla zcela splacena alespoň část akcií (s tím, že u ostatních akcií bude splaceno alespoň emisní ážio), před tím, že všechny akcie budou splaceny jen zčásti. Z 253 odst. 1 (ve světle čl. 48 směrnice 2017/1132/EU) lze dovodit, že pravidlo podle 248 odst. 2 se může uplatnit až poté, kdy je na každou akcii započteno splacení povinných 30 % jmenovité (účetní) hodnoty upsaných akcií. (ŠTENGLOVÁ, Ivana. 248 [Emisní ážio]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, marg. č. 2.) Příklad Společnost vydala 100 ks akcií o jmenovité hodnotě 1000 Kč. Emisní ážio bylo stanoveno ve výši 100,- Kč. Emisní kurs 1 ks akcie: 1.000,- Kč (nominál) + 100,- Kč (emisní ážio) = 1.100,- Kč Varianta a) Postupné započítávání vkladu Pan Jan Šťastný upsal 10 ks akcií a na emisní kurs splatil 8000,- Kč. Po odečtení emisního kursu všech 10-ti upsaných akcií (10x100,-Kč) zbyla částka 7.000,- Kč. Na splacení splatné části jmenovitých hodnot jednotlivých akcií byla použita částka 5.000,- Kč, která umožnila splacení 5 ks akcií ze 100%, které mohla společnost panu Šťastnému. Na splacení zbylých 5-ti ks akcií byla použita částka 2.000,- Kč, která umožnila splatit 40% jejich jmenovité hodnoty, bylo tedy dodrženo pravidlo dle 253 ZOK (min. 30%). Ohledně splacení emisního kursu zbývajících akcií se pan Šťastný dostal do prodlení. Po výzvě ke splnění vkladové povinnosti a uplynutí přiměřené lhůty byl ze společnosti vyloučen ohledně 5 ks nesplacených akcií. Varianta b) Rovnoměrné započítávání vkladu Pan Petr Smůla upsal 10 ks akcií. Na emisní kurs splatil 8000,- Kč. Společnost nevydala panu Šťastnému žádnou akcii, neboť sice bylo splaceno celé emisní ážio, ale každá z 10-ti akcií byla splacena pouze do výše 50%. Pravidlo dle 253 ZOK bylo tedy splněno. Ohledně splacení emisního kursu zbývajících akcií se pan Šťastný dostal do prodlení. Po výzvě ke splnění vkladové povinnosti a uplynutí přiměřené lhůty byl ze společnosti vyloučen ohledně všech 10-ti ks nesplacených akcií. 7

8 C. Lhůta pro splnění vkladové povinnosti a) Do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do OR/zápis zvýšení ZK do OR Peněžitý vklad: min. 30 % jmenovité hodnoty upsaných akcií + emisní ážio ( 253/1 ZOK) Nepeněžitý vklad: 100% nepeněžitých vkladů ( 23/3 ZOK) b) Nejpozději do 1 roku ode dne vzniku společnosti/od účinnosti zvýšení ZK Zbytek emisního kurzu ( 344/1 ZOK) Lhůtu lze využít jen pro určení splatnosti 70 % peněžitých vkladů (emisní ážio a min. 30 % peněžitých vkladů a všechny nepeněžité musí být splaceno do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti) D. Prodlení se splněním vkladové povinnosti - důsledky 1. Úrok z prodlení (dvojnásobek sazby určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud stanovy nestanoví sazbu vyšší nebo nižší, sazbu určí jiným způsobem, případně sankci nevyloučí zcela) ( 344 ZOK) 2. Sistace hlas. práva u akcií u nichž došlo k prodlení se splněním vklad. povinnosti ( 426 písm. a) ZOK) 3. Možnost zahájení kadučního řízení ( 345 ZOK) x jiné způsoby řešení prodlení KADUČNÍ ŘÍZENÍ ( ZOK) Stanovení dodatečné lhůty Výzva + dodatečná lhůta ke splnění (určená stanovami, jinak 60 dní od doručení výzvy) Uplynutí dodatečné lhůty PAS vyloučí akcionáře pro akcie, ohledně nichž nesplnil vkladovou povinnost přechod nesplacené akcie na společnost následně prodej akcií (za plný emisní kurs, vyloučený akcionář ručí za splacení emisního kursu) nebo upuštění od vydání akcií a snížení ZK vyplacení plnění získaného prodejem akcií (vydaných za nesplacené akcie, resp. vrácený ZL) vyloučenému akcionáři po započtení pohledávek vzniklých z důvodu porušení povinností + V případě vydání ZL výzva akcionáři k předložení ZL v určené lhůtě pokud akcionář ZL včas nepředloží, společnost ZL prohlásí za neplatný společnost si může oproti výtěžku z prodeje akcií započíst účelně vynaložené náklady spojené s prohlášením ZL za neplatný Novela ZOK 2020 Žaloba o neplatnosti rozhodnutí o vyloučení ( 430 ZOK) Přiměřená aplikace úpravy prohlášení usnesení VH za neplatné ( 428, 429 ZOK). Před Novelou obrana ve formě žaloby o určení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení dovozována pouze výkladem, jinak platilo, že se lze bránit pouze na základě určovací žaloby (určení, že účast akcionáře ve společnosti, ohledně akcií, pro které byl akcionář vyloučen, i nadále trvá), případně pomocí žaloby na náhradu újmy. Alternativy k rozhodnutí o vyloučení akcionáře - Vymáhání splacení emisního kursu vůči akcionářům, kteří jsou v prodlení, akcionářskou žalobou (actio pro socio) ( 371 ZOK). - Upuštění od vydání akcií snížením ZK v rozsahu součtu jmenovitých hodnot nesplacených akcií ( 536 ZOK). 8

9 PŘEVOD AKCIÍ A. Účinnost převodu inter partes: i. Neomezená převoditelnost: smlouva je účinná jejím uzavřením ( 1745 ObčZ) ii. Převoditelnost podmíněná souhlasem orgánu: smlouva je účinná udělením souhlasu či marným uplynutím lhůty ( 272 ZOK). B. Převod vlastnického práva: i. Listinné akcie: smlouva + předání akcie + rubopis ( 1303 ObčZ); ii. Zaknihované akcie: zápis na účet vlastníka zaknihovaných akcií ( 1304 ObčZ) C. Účinnost převodu vůči společnosti: oznámení změny + předložení akcie ( 269/2 ZOK ) VÝZNAM pro odlišení toho, kdy je kupující: a) SMLUVNĚ ZAVÁZÁNÝM b) VLASTNÍKEM c) AKCIONÁŘEM A. Účinnost převodní smlouvy inter partes ObčZ již neobsahuje speciální úpravu smluv o převodu cenných papírů (na rozdíl od ZCP). Pro převod vlastnického práva lze použít smlouvu kupní, darovací, a směnnou, smlouvu o zápůjčce, případně inominátní smlouvu. Smlouva je účinná jejím uzavřením ( 1745 ObčZ), popřípadě, je-li převoditelnost podmíněna souhlasem orgánu, tímto souhlasem či uplynutím stanovené lhůty ( 272 ZOK). Smlouva může být uzavřena i konkludentně. Omezení převoditelnosti Převoditelnost akcií na jméno lze OMEZIT, ale nelze VYLOUČIT, a to ani dočasně Převoditelnost akcií na majitele nelze OMEZIT, ani VYLOUČIT (Korporátní) omezení převoditelnosti ( ZOK) Novela 33/ sjednocení pravidel omezení převoditelnosti u listinných a zaknihovaných akcií. (Ujednání stanov omezující převoditelnost zaknihovaných akcií na majitele pozbývá účinností novely, tj. dnem , závaznosti). A. Orgánová vinkulace ( 271/1/2 a 272 ZOK) Orgán rozhodující o možnosti převodu akcií (nutné upravit ve stanovách): - zpravidla PAS nebo SR - jiný orgán, např. DR - zvláštní orgán zřízený k účelu rozhodování o žádosti s převodem akcií. Souhlas: předchozí či následný Neudělení souhlasu neúčinnost smlouvy Neudělení souhlasu do 6 měsíců ode dne uzavření převodní smlouvy účinky odstoupení (x disp.) PD) Vyloučení následku odstoupení v převodní smlouvě, případně zkrácení/prodloužení lhůty Nerozhodnutí o žádosti do 2 měsíců od jejího doručení fikce souhlasu (!) PD) Společnost prokazatelně musí včas odmítnout udělení souhlasu s převodem Ve stanovách je vhodné upravit DŮVODY, kdy je společnost POVINNA SOUHLAS - UDĚLIT (např. převod na akcionáře, převod zděděných akcií) - ODMÍTNOUT (např. obrana před nepřátelskou nabídkou převzetí); 9

10 Příklady Povinnost udělit souhlas (časový test): Představenstvo je povinno udělit souhlas s převodem akcií, vlastní-li akcionář převáděné akcie nepřetržitě po dobu alespoň tří let. Povinnost odmítnout souhlas (předkupní právo): Správní rada je povinna odmítnout souhlas s převodem akcií, pokud akcionář písemně nenabídl převáděné akcie k odkupu zbylým akcionářům ve lhůtě nejméně 30 dnů před doručením žádosti o souhlas s převodem, a to za stejných podmínek, které byly ujednány ve smlouvě o převodu akcií. Odkupová povinnost 272/3 ZOK: Odmítne-li příslušný orgán společnosti souhlas k převodu akcie na jméno udělit, ačkoliv nebyl podle stanov povinen souhlas odmítnout, společnost bez zbytečného odkladu od doručení žádosti akcionáře tuto akcii odkoupí za přiměřenou cenu. Pro společnost je vzhledem k dikci 272/3 ZOK výhodné důvody odmítnutí udělení souhlasu upravit ve stanovách. Společnost včasným odmítnutím udělení souhlasu v případech, kdy byla podle stanov povinna odmítnout souhlas, dosáhne toho, že dle 272/3 ZOK nebude muset od akcionáře odkupovat akcie za přiměřenou cenu. B. Jiné způsoby vinkulace Příklady a) Omezení okruhu osob, na něž (ne)lze akcie převádět Pozitivní výčet: Akcie lze převést pouze na společníky či osoby jim blízké, resp. ovládané. Negativní výčet: Akcie nelze převést na osobu, která doposud zcela neuhradila společnosti splatnou pohledávku, kterou proti ní společnost eviduje, vymáhá či jinak uplatňuje, nebo která způsobila a odpovídá společnosti za vzniklou újmu a tato společnosti nebyla ani nejpozději v den převodu akcií zcela uhrazena b) Souhlas ostatních akcionářů: Akcie lze převést pouze se souhlasem zakládajících společníků c) Přistoupení k akcionářské dohodě: Akcie lze převést pouze pod podmínkou přistoupení nabyvatele k akcionářské dohodě, kterou zakládající akcionáři společnosti uzavřeli dne d) Předkupní právo sjednané ve stanovách: Akcionář, který hodlá své akcie převést, je povinen tyto akcie předem písemně nabídnout všem ostatním akcionářům společnosti ke koupi, přičemž tito jsou povinni uplatnit své předkupní právo ve lhůtě 30 dnů od data doručení písemné výzvy. Využije-li předkupní právo více akcionářů, rozdělí se převáděné akcie mezi tyto akcionáře podle poměru jejich podílů. Nedodržení omezení relativní neplatnost převodu ( 271/3 ZOK) Osobou oprávněnou namítnout RN bude akciová společnost a její akcionáři Konstitutivní účinky zápisu omezení převoditelnosti akcií na jméno do OR ( 270 ZOK) Novelizované znění ZOK zpřísňuje pravidla omezení převoditelnosti akcií na jméno. Zápis jakéhokoli omezení převoditelnosti akcií na jméno či jeho změny má konstitutivní charakter. Účinnost omezení je podmíněna: - Schválením změny stanov - NOVĚ též zápisem omezení do OR. Obligační omezení převoditelnosti akcií Předkupní právo Jiná vedlejší ujednání v kupní smlouvě (právo zpětného prodeje apod.) Negative pledge Omezení typická pro akcionářské dohody: Drag-along, Tag-along, Shoot-out 10

11 B. Převod vlastnického práva k akcím PŘEVOD LISTINNÝCH AKCIÍ ( 1103 ObčZ) K okamžiku, kdy je akcie na jméno poté, co byla uzavřena smlouva o jejím převodu (třeba i konkludentně), opatřena rubopisem a kdy je předána nabyvateli, se nabyvatel stává jejím vlastníkem. Převod se nezapisuje do OR (opačně u převodu podílu v s.r.o.) Rubopis 269/1 ZOK: Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele. Vzor rubopisu (zadní strana akcie) Za mne na řad: Jan Nový, RČ /7890, Veveří 158, Brno-střed jednoznačná identifikace nabyvatele Karel Starý podpis převodce Není potřeba: - Rubopis datovat - Úředně ověřovat podpis převodce (podpis však musí být vlastnoruční) - Dokládat písemnou převodní smlouvu (stačí konkludentní) Rubopis akcie/dluhopisu x rubopis směnky U akcie/dluhopisu nelze nevyplněný (blanko)rubopis (čl. I 13 ZSŠ nelze aplikovat)! Povinná indosace akcií nabytých v rámci převodu závodu? Převod závodu má efekt i na převod akcií, indosace není potřeba (stanovisko NS R 62/2003) Jak vyplnit přetržku? Informační můstek: informační doložka o tom, že došlo k nástupnictví (sukcesi) na základě smlouvy ze dne , kterou došlo k převodu závodu PŘEVOD ZAKNIHOVANÝCH AKCIÍ ( 1104 ObčZ) Vlastnické právo k zaknihovaným akciím se nabývá jejich zápisem na ÚČET VLASTNÍKA. Zapisují-li se zaknihované akcie i na účet zákazníků, nabývá se vlastnické právo k nim zápisem na ÚČET ZÁKAZNÍKŮ. Na nabývání vlastnického práva k ICP se použijí obdobně ustanovení o nabývání vlastnictví k ZCP. C. Účinnost převodu vůči společnosti ( 269/2 ZOK) POZOR! Nabyvatel, ač je již vlastníkem akcie, není (do účinnosti převodu vůči společnosti) akcionářem. K účinnosti převodu akcie vůči společnosti je nezbytné: 1. Oznámit změnu akcionáře společnosti, vč. uvedení všech údajů zapisovaných do seznamu akcionářů 2. Předložit originál akcie opatřený rubopisem. Judikatura Nestanoví-li zákon jinak, je k uplatnění práv spojených s listinnou akcií nutné předložit její originál; předložení pouhé kopie akcie nepostačuje (srov. NS 29 Cdo 1281/2011; NS 29 Cdo 452/2014, Rc 17/2017). Poté, kdy se převod akcie stal účinným i vůči společnosti, musí společnost nabyvatele zapsat do seznamu akcionářů ( 264) a umožnit mu výkon akcionářských práv. 11

12 ZASTAVENÍ AKCIÍ Neaplikuje se úprava zastavení obchodního podílu, ale úprava zastavení cenných papírů reprezentujících podíl ( ObčZ) Vznik zástavního práva Listinné akcie (ex lege) odevzdání zástavnímu věřiteli + zástavní rubopis (doložka k zastavení Listinné akcie (smlouva) předání třetí osobě + zástavní rubopis + stejnopis zástavní smlouvy Listinné akcie v úschově oznámení doručené schovateli + stejnopis zástavní smlouvy Zaknihované akcie zápis v příslušné evidenci! Zástavní právo k akciím se nezapisuje do OR (x opačně u s.r.o., konstitutivní zápis zástavy podílu) Omezení vzniku zástavního práva vinkulace akcií Omezení převoditelnosti se vztahuje i na zastavení akcií ( 273/1 ZOK). Stanovami lze omezit možnost zastavení akcií nezávisle (není to praktické) K prodeji akcií na jméno při výkonu zástavního práva se souhlas příslušného orgánu společnosti nevyžaduje ( 273/2 ZOK). Výkon akcionářských práv zástavním věřitelem Řídící práva: zástavní věřitel nemůže vykonávat řídící práva, ledaže by tato možnost byla ujednána ( 1332/1 ObčZ, 1356/2 ObčZ). Splatnost úvěru, ani případný výkon zástavního práva nemá bez dalšího na hlasovací právo spojené s akcií vliv (Opačné pravidlo se uplatní pro zástavu představovanou podílem nereprezentovaným cenným papírem, tzn. podíl v s.r.o. nepředstavovaný kmenovým listem, podíl komanditisty a družstevní podíl. Dle 1326 ZOK zástavní věřitel nabývá neúspěšným prodejem společnická práva). Výnosová práva: zástavní dlužník má právo společně se zástavním dlužníkem na nedílné plnění dividendy ( 1336/1 ObčZ). V případě, že se nedohodnou, má každý z nich právo žádat, aby společnost jako dlužník plnila do úschovy třetí osobě ve prospěch jich obou. Pravidlo v 1336/1 ObčZ je značně nepraktické, proto je lepší se mu vyhnout. Lze např. sjednat, že právo na samostatné plnění má pouze zástavní věřitel, či opačně, že se zástavní věřitel vzdává práva na majetková plnění ve prospěch zástavního dlužníka. Po splatnosti zajištěné pohledávky společnost bude plnit samostatně již jen zástavnímu dlužníkovi ( 1336/2 ObčZ). Opět lze smluvně řešit odchylně. 12

13 II. Akcie jako sekuritizovaný podíl Definice akcie ( 256 ZOK) Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Výčet práv akcionářů není úplný viz tabulka Další práva přiznává akcionářům: - ZOK (v obecné části; v rámci úpravy akciové společnosti) - ObčZ (např. 212, 213) - další zákony (PřemZ, ZNP) - stanovy NEKVANTIFIKOVATELNÁ PRÁVA Právo požadovat opis seznamu všech akcionářů ( 266 ve spojení s 268 ZOK); Právo účastnit se valné hromady ( 353 a 399 ZOK); Právo na vysvětlení ( 357 ZOK); Právo uplatňovat návrhy a protinávrhy ( 361 až 364 ZOK); práva kvalifikovaných akcionářů včetně práva uplatnit či podat akcionářskou žalobu ( 365 až 374 ZOK); právo dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady ( 428 ZOK) atd. Modifikace: LZE přidávat, NELZE odebírat KVANTIFIKOVATELNÁ PRÁVA Exkluzivní triáda oprávnění v 256 ZOK: a) Hlasovací právo b) Výnosová práva c) Právo na podíl na likvidačním zůstatku Modifikace: LZE přidávat, LZE odebírat Kvantifikace práv záleží primárně na stanovách, počet hlasů může být odvozen od: i. jmenovité hodnoty ii. druhu akcie (bez vazby na nominál; akcie se zvl. právy) iii. počtu kusů akcií MOŽNOST MODIFIKACE POMĚRNÉHO PRINCIPU 276/3 poslední věta ZOK: S akciemi o totožné jmenovité hodnotě mohou být spojena různá zvláštní práva! (Srovnání se s.r.o.: 170 ZOK na 1,- Kč vkladu 1 hlas x lze modifikovat, i různě pro různá společnická práva! různé druhy podílů možné i v s.r.o.) Disparita podílu na ZK a podílu na hlasovacím právu Rozdílná váha hlasů prolamuje tradiční princip proporcionality mezi podílem akcionáře a jeho hlasovací silou a umožňuje opustit jinak tradičně aplikovanou zásadu one share, one vote. Okruh osob oprávněných akcionářská práva Akcionář x Osoba oprávněná vykonávat akcionářská práva Komplikace: spoluvlastnictví, SJM, exekuce, insolvence, dohody o výkonu hlasovacího práva Princip inkorporace: rozhodný den k uplatnění inkorporovaného práva ( 284 ZOK) Akcionářská práva může vykonat pouze, osoba, která je akcionářem k rozhodnému dni, a to i v případě, že následně doje k převodu cenného papíru nebo samostatně převoditelného práva. 13

14 Není-li stanoveno nebo určeno jinak, rozumí se rozhodným dnem k uplatnění práva spojeného s CP/ZCP sedmý den předcházející dni, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. Příklady zvláštních pravidel určení rozhodného dne: - Právo účasti na VH ( 405 ZOK: max. 30 dní předem, u kótovaných vždy sedmý den přecházející VH) - Právo na výnos z akcie ( 351 ZOK: Neurčí-li stanovy jiný den, je rozhodným dnem pro uplatnění práva na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích rozhodný den k účasti na valné hromadě, která o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů rozhodla.) HLASOVACÍ PRÁVO Jak se určí počet hlasů připadajících na 1 akcii? V úpravě a.s. není regulováno výslovně, s jakým počtem hlasů je spojena akcie Neuplatní se obdoba úpravy pro s.r.o. ( 169/2 ZOK: každá 1 Kč vkladu = 1 hlas) Po Novele chybí podpůrné pravidlo též u kusových akcií (před Novelou: 1 ks akcie = 1 hlas) Řešení: úprava ve stanovách, jinak analogická aplikace pravidla 169/2 ZOK Jak se určí kvorum, pokud akcie emitovala různé druhy akcií? Praktický návod na počítání kvora: 1. Povaha usnesení Nejprve je nutné identifikovat, zda bude rozhodovat valná hromada a o jaké rozhodnutí valné hromady se bude jednat (v souvislosti s rozhodováním ohledně ÚCP pozor zj. na širokou kategorii rozhodování o změně stanov). 2. Hledání pravidla určujícího základní kvorum Druhý krok spočívá v identifikaci pravidla upravujícího kvorum pro přijetí příslušného usnesení VH. Úprava hlasovacího kvora je značně roztříštěna a lze ji nalézt jak v obecné části ZOK (např. 53/3 ZOK), zvláštní části ZOK upravující akciovou společnost, zj. viz ZOK, tak ve zvl. předpisech (např. PřemZ, ZNP). 3. Hledání pravidla určujícího kvorum pro oddělené hlasování Oddělené hlasování se neuplatní u všech usnesení, ale pouze u některých (např. 417 ZOK, 21/3 PřemZ). Vždy je však potřeba ověřit, zda se na danou situaci oddělené hlasování vztahuje či nikoliv. U akcií bez hlasovacího práva (prioritní akcie, ev. jiný druh akcií vydávaný bez hlasovacího práva) pozor na ožívání hlasovacího práva ( 276/3 ZOK). Příklad Příklad č. 1: Rozhodnutí o změně kmenových akcií na akcie prioritní 1. Krok: Rozhodnutí o změně formy, druhu, podoby akcií, spojování, štěpení apod. představují rozhodnutí o změně stanov, které je v působnosti VH dle 421/2 písm. a) ZOK. 2. Krok: K rozhodnutí podle 421 odst. 2 písm. m), k rozhodnutí o změně stanov, k rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy, k rozhodnutí o pověření představenstva nebo správní rady zvýšit základní kapitál, o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, o zrušení společnosti s likvidací a k rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku se vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů ( 416/1 ZOK). 3. Krok: K rozhodnutí o spojení akcií nebo o změně druhu akcií na akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo, se vyžaduje také souhlas všech dotčených akcionářů ( 417/4 ZOK). 14

15 Příklad č. 2: Rozhodnutí o změně formy společnosti na s.r.o. 1. Krok: Rozhodování o přeměně společnosti spadá do působnosti valné hromady dle PřemZ (s výjimkami, např. fúze sloučením bez souhlasu valné hromady, ty se však v případě změně formy neuplatní). Novelou byla tato působnost valné hromady výslovně zahrnuta i ve výčtu 421/2 písm. q) ZOK. 2. Krok: Přeměna musí být schválena alespoň třemi čtvrtinami hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Stanovy akciové společnosti mohou vyžadovat vyšší většinu nebo splnění dalších podmínek ( 21/2 PřemZ). 3. Krok: Jestliže akciová společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií ( 21/3 PřemZ). PODÍL NA ZISKU A JINÝCH VLASTNÍCH ZDROJÍCH Dividenda - proč je to téma? Problematické situace (z pohledu společnosti x akcionářů x věřitelů): 1. Nadlimitní odčerpávání zdrojů (vyplácení dividendy navzdory špatné hospodářské situaci na úkor věřitelů) 2. Zadržování zisků (opačný extrém, problém vyhladovění minorit, starve out ) 3. Obcházení pravidel pro výplatu a rozdělení zisku (zpravidla v kombinaci s ostatními dvěma problémy) Judikatura Vyplácení neobvykle vysokých úroků z titulu půjčky či jako výnos z emise dluhopisů na úkor výplaty podílu na zisku pro společníky (NS 29 Cdo 3325/2016) Vyplácení excesivních odměn pro členy PAS a osoby jim blízké poskytující poradenské služby v jehož důsledku nezbýval takřka žádný zisk k rozdělení akcionářům; dlouholetý nepoměr mezi ziskovostí společnosti a podílem akcionářů na ní (Usnesení KS v Hradci Králové ze dne , sp. zn. 34 Cm 50/2019) Pravidla rozdělení a výplaty zisku ( 34, 40 ZOK) Aby bylo možné zisk VYPLATIT, je nutné nejprve ho ROZDĚLIT Pravidla rozdělení a výplaty zisku obsažená v 34 ZOK a 40 ZOK zahrnují odpovědi na otázky: a) Co se rozděluje? b) Jak se určuje maximální částka použitelná k výplatě? c) Jakým způsobem se rozhoduje o rozdělení? Kdo, na základě čeho, v jaké lhůtě? d) Jakým způsobem se rozhoduje o vyplacení? Kdo a v jaké lhůtě? e) Komu se podíl na zisku vyplácí? V jaké lhůtě? f) Jaké jsou právní následky porušení pravidel rozdělení a výplaty pro společnost, statutární orgán, společníky (ev. další osoby, kterým byl zisk vyplacen)? g) Jak se posuzuje obcházení pravidel o rozdělení a výplatě na zisku? ad a) Co se rozděluje? VLASTNÍ ZDROJE = ZISK a JINÉ VLASTNÍ ZDROJE (JVZ) VLASTNÍ ZDROJE: ZISK + JVZ ZISK = nekonsolidovaný hospodářský výsledek za účetní období, tj. součet hospodářského výsledku za běžnou činnost a mimořádného hospodářského výsledku JINÉ VLASTNÍ ZDROJE = např. kapitálové fondy, emisní ážio, rezervní fondy, výsledky hospodaření minulých let. DZ k novele obsahuje přehledovou tabulku s rozlišením, jaké položky rozvahy spadají pod Df zisku a pod JVZ. 15

16 Novela ZOK Sjednocení pravidel pro rozdělení a výplatu zisku s pravidly pro jiné vlastní zdroje. Upozornění: Jelikož jsou podmínky rozdělení a výplaty podílu na zisku a podílu na výplatě JVZ sjednocené bude dále pojednáno pouze o pravidlech zmiňujících podíl na zisku, jež jsou však aplikovatelná i na výplatu JVZ (s výjimkou výplaty zálohy viz 35 ZOK). Před Novelou ZOK problém dvojkolejnosti různých režimů výplaty. V praxi se objevily problémy s identifikací původu zdrojů v účetnictví společnosti, např. s nerozděleným ziskem z minulých let některé společnosti nakládaly jako se ziskem běžného účetního období a aplikovaly přísnější pravidla pro výplatu podílu na zisku, jiné společnosti využívaly pro jeho výplatu volnějšího režimu pro JVZ. ad b) Jak se určuje maximální částka, kterou lze použít k výplatě? Ochranná funkce ZK (vypovídací funkce) je oslabená, nestačí se na ní spoléhat Určení maximální částky použitelné k výplatě pomocí 3 TESTŮ 1. BILANČNÍ TEST: provádí VH (+ kontrolně PAS při rozhodování o vyplacení) 2. TEST VLASTNÍHO KAPITÁLU: provádí VH (+ kontrolně PAS při rozhodování o vyplacení) 3. TEST INSOLVENCE: provádí PAS Novela ZOK 2020 Sjednocení a zpřísnění testů ad 1. Bilanční test ( 34/2 ZOK): maximální výše částky k rozdělení v závislosti na několika finančních ukazatelích: - výsledek hospodaření - zisk a ztráta z minulých let - fondy Význam: Bilanční test by měl v praxi představovat záruku proti tomu, aby statutární orgán vyplatil společníkům či třetím osobám ze společnosti více zdrojů, než si tato společnost může reálně dovolit. Novela ZOK 2020 Bilanční test se přesunul z úpravy a.s. do obecné části ZOK povinný NOVĚ i pro s.r.o. a družstvo. Do maximální částky k vyplacení se NOVĚ nebudou započítávat všechny fondy tvořené ze zisku, ale již jen ty z nich, které společnost může volně použít. Zároveň bude třeba zohledňovat příděly do všech fondů společnosti, nikoli jen do rezervního fondu. ad 2. Test vlastního kapitálu ( 40/1 ZOK): zisk nelze rozdělit, pokud se ke dni skončení posledního účetního období VK sníží pod výši upsaného ZK zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit Význam: Test vlastního kapitálu slouží ke zjištění finanční stability a přesnější vypovídací hodnoty o ZK. Právní následky při nedodržení omezení: neúčinnost rozhodnutí VH o rozdělení zisku ad 3. Test insolvence ( 40/3 ZOK): zisk nelze rozdělit, pokud by si tím společnost přivodila úpadek - test předlužení (balance sheet test) rozvahový test, poměřuje hodnotu majetku a závazků - test likvidity (cash-flow test) Nástroje: predikce finanční tísně, poměrové ukazatele: bankrotní a bonitní modely Význam: Test insolvence slouží ke zjištění, jestli si vyplacením společnost nepřivodí insolvenci. Test insolvence se aplikuje i na zálohy. 16

17 ad c) Jakým způsobem se rozhoduje o rozdělení? 34 odst. 1 ZOK 34/1 věta první ZOK: Podíl na zisku se stanoví na základě ÚZ/MÚZ schválené VH. 34/1 věta druhá ZOK: Rozdělit zisk lze na základě ÚZ do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla ÚZ sestavena. Judikatura S účinností od může řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období sloužit jako podklad pro rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku akciové společnosti až do konce následujícího účetního období. (NS 27 Cdo 3885/2017) (Neuplatní se dřívější judikatura k ObchZ (29 Cdo 4284/2007), podle níž VH mohla o rozdělení zisku rozhodnout pouze do 6 měsíců po konci předchozího účetního období).! NEPLÉST sestavení ÚZ x schválení ÚZ! NEPLÉST působnost orgánů společnosti při rozhodování o použití (rozdělení) zisku a o výplatě zisku VH Rozhodnutí o POUŽITÍ zisku = zda celý zisk (část) bude ROZDĚLEN mezi společníky či JINAK POUŽIT + určení částek, které mají být společníkům vyplaceny SO Rozhodnutí o VYPLACENÍ podílu na zisku! Výjimka: Akcie s pevným podílem na zisku Nerozhoduje se o rozdělení zisku. ad d) Kdo rozhoduje o vyplacení? 34/3 věta první ZOK O vyplacení rozhoduje PAS/SR. ad e) Komu se podíl na zisku vyplácí? 34/1 věta třetí ZOK Zisk se dělí pouze mezi společníky x dispozitivní pravidlo Možnost vyplatit TANTIÉMU (nutné upravit ve stanovách): - členům orgánů společnosti - zaměstnancům společnosti - jiné osobě Je výplata tantiémy podmíněna výplatou dividendy akcionářům? NE, společnost může rozdělit zisk i tak, že jeho část rozdělí jako tantiému členům orgánů, aniž by současně rozdělila zisk i mezi akcionáře. Předpoklady: 1. Rozdělení (části) zisku mezi členy volených orgánů připouští stanovy 2. Pro nerozdělení (zbývající části) zisku hovoří důležité důvody Judikatura S účinností od může valná hromada akciové společnosti rozdělit zisk i tak, že jeho část rozdělí (jako tantiému) členům volených orgánů akciové společnosti, aniž by (současně) rozdělila zisk (jeho část) i mezi akcionáře, a to za předpokladu, že rozdělení (části) zisku mezi členy volených orgánů (či jiné osoby odlišné od akcionářů) připouští stanovy společnosti ( 34 odst. 1 in fine z. o. k.) a že pro nerozdělení (zbývající části) zisku mezi akcionáře jsou dány důležité důvody. Důležitým důvodem pro nerozdělení (části) zisku mezi akcionáře může být i ujednání obsažené ve stanovách upravující nakládání se ziskem společnosti. Vydá-li např. společnost akcie, s nimiž není právo na podíl na zisku spojeno, nebude mezi akcionáře s těmito akciemi zisk rozdělován. Taktéž ujednají-li si akcionáři ve stanovách, že zisk mezi ně nebude v určené výši či po určitou dobu rozdělován, jde o důležitý důvod pro nerozdělení zisku. Určují-li stanovy, že zisk či jeho část bude rozdělována mezi jiné osoby než akcionáře (např. mezi členy volených orgánů v podobě tzv. tantiém), je (zpravidla) takové ujednání důležitým důvodem pro to, aby tento zisk či jeho část nebyl rozdělen mezi akcionáře. Totéž platí, určují-li stanovy, že zisk či jeho část budou přidělovány do stanovami zřízeného fondu tvořeného ze zisku. 17

18 Určují-li tudíž stanovy například, že 10 % zisku bude rozděleno mezi členy představenstva a dozorčí rady a dalších 10 % bude přiděleno do (stanovami zřízeného) fondu tvořeného ze zisku, jde o důležitý důvod, pro který valná hromada nerozdělí celkem 20 % zisku mezi akcionáře. Pro nerozdělení zbývajících 80 % zisku musí být dány jiné důležité důvody v souladu se závěry formulovanými v R 58/2014. (NS 27 Cdo 3885/2017) ad f) V jaké lhůtě se podíl na zisku vyplácí? 34/4 ZOK Splatnost do 3M ode dne přijetí rozhodnutí o rozdělení x zákon/ss/vh určí jinak. (Pozn. před novelou platily rozdílné doby splatnosti podílu na zisku pro O-OK 6M a K-OK 3M). ad g) Jaké jsou právní následky nedodržení pravidel? Ve vztahu ke společnosti: neúčinnost rozhodnutí ( 40/1, 40/2 ZOK), Ve vztahu k akcionářům: podíly na zisku se nevyplatí ( 40/3) POZOR! Pokud byl zisk již vyplacen, akcionáři nemají povinnost jej vracet, pokud byli v dobré víře, že částku přijímají po právu. Odpovědnost za řádnou výplatu dividendy tedy primárně stíhá stat. orgán ( 348/4 ZOK; po Novele ZOK 2020 platí již jen pro a.s.) Ve vztahu ke statutárům: vyvratitelná domněnka porušení povinnosti PŘH (povinnost k NŠ dle 53/1 ZOK; ručení za dluhy v rozsahu nenahrazené škody dle 159/3 ObčZ) + Pokud úpadek řešený konkursem: poskytnutí plnění do majetkové podstaty až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace ( 66/1 písm. b) ZOK) ad h) Jak pohlížet na obcházení podmínek (zastřenou výplatu zisku)? 40/5 ZOK Zákaz poskytování bezúplatného plnění společníkům a osobám blízkým Příklady obcházení zákonných podmínek pro rozdělení a výplatu zisku: - vydání dluhopisů s úrokem ve výši 20 % ročně x obvyklé úroky za obdobné dluhopisy či úvěry Judikatura vydání dluhopisů může být podle okolností konkrétního případu jednáním porušujícím (obcházejícím) zákonná pravidla rozdělování zisku či jiných vlastních zdrojů, a to zejména tehdy, kdy by účelem emise dluhopisů bylo rozdělit mezi (některé) akcionáře či další osoby (formou úroků z dluhopisů) zdroje společnosti za podmínek, za kterých by společnost zisk ani jiné vlastní zdroje podle zákonných pravidel rozdělit nemohla (např. na úkor části akcionářů či v rozporu s tzv. bilančním testem dle 178 obch. zák.) (rozsudek NS 29 Cdo 3325/2016) - nadstandardní odměny pro statutáry - převody majetku mezi společníkem a OK bezúplatně nebo za netržních podmínek Výjimky: - obvyklé příležitostné dary, - věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, - plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, - výhoda poskytovaná OK dle zákona ( 254 odst. 1, 575 odst. 1 písm. c). Zálohy na podíl na zisku ( 35 ZOK) Podmínkou je dostatek zdrojů pro výplatu záloh (zjišťuje se na základě mezitímní ÚZ) Nelze vyloučit povinnost VRÁCENÍ do 3M ode dne, kdy měla být schválena příslušná ÚZ. Rozdíl mezi částkou podílu na zisku a částkou vyplacené zálohy je kladný PAS rozdíl vyplatí Rozdíl mezi částkou podílu na zisku a částkou vyplacené zálohy je záporný akcionář rozdíl vrátí Rovněž pokud PAS nerozhodne o rozdělení zisku, který by bylo možné na poskytnutou zálohu započíst, bude akcionář muset zálohu vrátit. Se zálohami na výplatu JVZ úprava nepočítá. 18

19 Výše podílu na zisku, místo a předmět plnění 348 a.s. (1) Akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se tento podíl poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu. (2) Neurčí-li stanovy jinak, vyplácí se podíl na zisku v penězích. (3) Společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí pouze bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů. (4) U akcií, s kterými je spojen pevný podíl na zisku, se rozhodnutí valné hromady o jeho rozdělení nevyžaduje. Podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky. Nepeněžitá forma dividendy Stanovy mohou určit i jiné, než peněžité plnění ( 348/2 ZOK). Předmětem nepeněžité dividendy musí být zásadně věc, která je zastupitelná. Věc musí být dostatečně konkretizována. Nelze formulovat obecně, že podíl na zisku může být poskytnut i v nepeněžité podobě. Příklady - Deputát (vlastní výrobky společnosti) x problém ocenění - Zastupitelné cenné papíry vydávané společností nebo jinou osobou. Rozdělení a výplata podílu na zisku 1. TVORBA ZISKU ZISK VYTVOŘEN ZISK NEVYTVOŘEN 2. ROZHODNUTÍ O NALOŽENÍ SE ZISKEM Valná hromada 3. ROZHODNUTÍ O VÝPLATĚ ZISKU Představenstvo ZISK ROZDĚLEN Podmínky: BILANČNÍ TEST TEST VLASTNÍHO KAPITÁLU JINÉ ROZHODNUTÍ O NALOŽENÍ SE ZISKEM (Např. převedení na účet nerozděleného zisku minulých let) ZISK VYPLACEN Podmínky: TEST INSOLVENCE + kontrola podmínek ad 2. ZISK NEVYPLACEN 19

20 SAMOSTATNĚ PŘEVODITELNÁ PRÁVA Princip celistvosti akcie 281 ZOK Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená, ledaže zákon určí jinak. Samostatně převoditelná práva jako výjimka z principu celistvosti akcie 281/2 ZOK Právo na vyplacení podílu na zisku, přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů, právo na podíl na likvidačním zůstatku a jiná obdobná majetková práva určená stanovami jsou samostatně převoditelnými. Demonstrativní výčet! 281/4 ZOK Hlasovací právo spojené s akcií nelze převádět samostatně. NELZE samostatně převést hlasovací právo! LZE převést právo na výkon hlasovacího práva (např. prostřednictvím akcionářské dohody) Další možné alternativy: zápůjčka akcií, fiduciární převod, zastoupení Příklady samostatně převoditelných práv Právo na vyplacení podílu na zisku 352/1 ZOK: samostatně převoditelné ode dne, kdy VH rozhodla o výplatě dividendy (právo tedy lze převádět až od okamžiku, kdy akcionáři vzniklo právo na výplatu konkrétní dividendy, nelze proto převádět právo na výplatu dividendy za více budoucích účetních období). Kupón ( 523 ObčZ) Vedlejší cenný papír, listinný nebo zaknihovaný, výhradně ve formě na doručitele Je s ním spojeno právo na výnos (dividendu) z: a) akcií b) zatímních listů c) dluhopisů d) podílových listů Kupónový arch: obsahuje kupóny na příslušná období (u akcií obvykle po rocích). Součástí tohoto archu bývá tradičně talón (není to CP), který opravňuje svého vlastníka k vydání nového kupónového archu (pro případ, že byl ten starý již spotřebován). Náležitosti - údaje o emitentovi a příslušném cenném papíru (označení cenného papíru a jeho emitenta, číselné označení hlavního cenného papíru, ke kterému byl kupón vydán). - výše výnosu nebo způsob jejího určení - informace o datu a místu uplatnění práva na výnos. 20