Informace a pravidla studia v doktorských studijních programech

Transkript

1 Informace a pravidla studia v doktorských studijních programech P 6208 Ekonomika a management, studijní obor Řízení a ekonomika podniku P 6209 Systémové inženýrství a informatika, studijní obor Ekonomická informatika Liberec, prosinec

2 Zpracovali: doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc. prof. Ing. Ivan Jáč, CSc. doc. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Schváleno na zasedání oborové rady oboru Organizace a řízení podniků dne Schváleno na zasedání oborové rady oboru Pojišťovnictví dne Schváleno na zasedání oborové rady společného programu Systémové inženýrství a informatika dne Obsah: 2 2

3 strana Úvod 4 Základní údaje 4 Studijní a zkušební řád 5 Doktorské studijní programy Ekonomické fakulty 11 Studijní program P 6208 Ekonomika a management, 12 studijní obor Organizace a řízení podniků Studijní program P 6202 Hospodářská politika a správa, 19 studijní obor Pojišťovnictví Studijní program P 6209 Systémové inženýrství a informatika, 24 studijní obor Ekonomická informatika Některé důležité údaje o doktorském studiu na EF TUL 34 ÚVOD 3 3

4 Hospodářská fakulta Technické univerzity v Liberci byla založena k Od došlo ke změně názvu na Ekonomickou fakultu. V souladu se závěry Akreditační komise vlády ČR zahájila výuku k 1. září 1992 jako specializovaná fakulta ekonomického charakteru bakalářským studium oboru Podniková ekonomika. Začátkem roku 1994 vedení Hospodářské fakulty předložilo návrh na vytvoření magisterského studijního oboru Podniková ekonomika. Návrh projednala Akreditační komise vlády České republiky na svém jednání dne 16. února 1994 a schválila na Hospodářské fakultě magisterské studium tohoto studijního oboru; později bylo schváleno bakalářské studium oboru Podnikatelská informatika a magisterské studium studijního oboru Pojišťovnictví. Dalším významným mezníkem ve vývoji Hospodářské fakulty je rok 1998, kdy bylo schváleno doktorské studium ve studijním oboru Organizace a řízení podniků. V roce 1999 Hospodářská fakulta obdržela právo habilitací docentů a jmenování profesorů v oboru Podniková ekonomika a management. V roce 2007 bylo toto právo prodlouženo do roku V roce 2000 bylo schváleno MŠMT doktorské studium oboru Ekonomická informatika uskutečňované společně s Vysokou školou pedagogickou (dnes UHK) Hradec Králové a Univerzitou Pardubice. V roce 2014 bylo schváleno MŠMT nové doktorské studium oboru Řízení a ekonomika podniku. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH Základem pro doktorské studijní programy na Ekonomické fakultě je zákon ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). V tomto zákoně se v 47 Doktorský studijní program uvádí: (1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. (2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. (3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. (4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. (5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem), v oblasti teologie akademický titul "doktor teologie" (ve zkratce "Th.D." uváděné za jménem). (6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové. STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI 4 4

5 Na zákon o vysokých školách navazují vnitřní předpisy Technické univerzity v Liberci. Jejich součástí je Studijní a zkušební řád, který po schválení Akademických senátem a registrací MŠMT nabyl účinnosti 23. března V části 3 tohoto Studijního a zkušebního řádu je upraveno studium v doktorských studijních programech. 1 ČÁST TŘETÍ DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Článek 17 Individuální studijní plán (1) Doktorský studijní program (dále jen DSP ) je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Studium je orientováno na vědeckou práci v daném oboru a úroveň znalostí je prokazována státní doktorskou zkouškou (dále jen SDZ ). (2) Studium v DSP probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a zpravidla za účasti konzultanta. Školitele a konzultanta pro daného studenta na návrh oborové rady jmenuje a odvolává děkan. (3) Individuální studijní plán DSP stanoví: a) předměty a jejich časovou a obsahovou posloupnost, způsob ověřování studijních výsledků studenta doktorského studia (zejména ústní zkouška, písemná zpráva, účast na konferenci) v souladu se studijním programem, b) pedagogické působení, stanovené vedoucím školicího pracoviště, c) téma vědeckého bádání nebo tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu, vývoje, rámcové vymezení tématu tvoří základ disertační práce, d) případné studium a praxe na jiných pracovištích, včetně zahraničních. (4) Studium v DSP se dělí na dvě části: a) studijní část ukončenou SDZ, b) vědeckou a výzkumnou část zaměřenou na zpracování disertační práce a ukončenou její obhajobou. (5) Splnění studijní části individuálního studijního programu studia prokáže student vykonáním zkoušek z předmětů akreditovaného DSP a SDZ. Vědeckovýzkumná část je ukončena zpracováním a odevzdáním disertační práce. (6) Studium v DSP sleduje a hodnotí oborová rada ustanovená podle 47 odst. 6 zákona, čl. 6 Statutu a čl. 19. (7) Plnění individuálního studijního plánu podléhá pravidelnému, nejdéle však ročnímu hodnocení, které schvaluje oborová rada. Závěrem hodnocení je jedno z těchto konstatování: a) student plní individuální studijní plán, b) student bez závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu, c) student nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu. 1 Úplné znění Studijního a zkušebního řádu TUL je dostupné na webových stránkách univerzity: 5 5

6 Článek 18 Průběh studia v doktorském studijním programu (1) Na průběh studia v DSP se přiměřeně vztahuje část druhá. Podrobnější ustanovení o organizaci, průběhu studia, hodnocení studia, průběhu SDZ a obhajobě disertační práce stanoví opatření děkana. (2) Prezenční forma studia v DSP je uskutečňována na pracovišti garantujícím individuální studijní plán studenta a organizujícím jeho činnost i pobyt na pracovišti (dále jen školicí pracoviště ). Kombinovaná forma studia se uskutečňuje převážně mimo školicí pracoviště především na základě samostatné přípravy studenta. (3) Student DSP může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše dvakrát, tj. má právo na jeden opravný termín. Zkouška je komisionální. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány prospěl nebo neprospěl a jsou zapsány ve výkazu o studiu a do IS STAG. Podmínky pro její opakování stanoví garant předmětu. (4) Student DSP má právo zúčastnit se výuky kteréhokoliv předmětu vyučovaného na TUL. (5) Termín pro podání žádosti o obhajobu disertační práce ve všech formách studia je nejdéle do šesti let od zápisu do studia, pokud děkan ve výjimečných případech nestanoví jinak. Do této doby se nezapočítává doba přerušení studia. Článek 19 Oborová rada (1) Oborová rada je základní odbornou, koncepční, kontrolní a hodnotící pracovní skupinou pro příslušný DSP. Za svoji činnost odpovídá děkanovi. Oborová rada má nejméně pět členů. (2) Oborovou radu pro každý DSP jmenuje a odvolává děkan po projednání ve vědecké radě fakulty, u DSP uskutečňovaných TUL ve spolupráci s vysokoškolským ústavem ředitel vysokoškolského ústavu po projednání ve vědecké radě TUL. Členy oborové rady mohou být pouze významní akademičtí a vědečtí pracovníci TUL a jiných vysokých škol a vědeckých pracovišť. (3) Předsedu a místopředsedu oborové rady volí ze svého středu její členové. Ke zvolení je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů oborové rady. (4) Oborová rada zejména: a) projednává návrhy vyhlašovaných témat disertačních prací v rámci DSP, b) navrhuje složení přijímacích komisí pro DSP, c) navrhuje školitele DSP, d) ve spolupráci s garanty předmětů iniciuje, projednává a koordinuje program přednáškových kurzů, seminářů a dalšího studia a vědecké práce studentů, e) projednává rozsah požadavků nutných ke SDZ, f) navrhuje děkanovi předsedu a členy zkušební komise pro SDZ, g) navrhuje děkanovi předsedu a členy komise pro obhajobu disertační práce (dále jen komise pro obhajobu ), h) sleduje vývoj DSP a iniciuje návrhy na změny, i) hodnotí průběh studia, schvaluje roční hodnocení studenta a předkládá je děkanovi. 6 6

7 (5) Oborová rada se schází z rozhodnutí jejího předsedy podle potřeby, nejméně však jednou za rok. Kopie zápisů z jednání oborové rady jsou zasílány děkanovi. (6) Mezi zasedáními oborové rady ji zastupuje její předseda nebo místopředseda. Článek 20 Školitel, konzultant a garant studijního předmětu (1) Školitelem může být profesor nebo docent, případně významný specialista v daném oboru. Školitel je odborným garantem studenta, je jmenován děkanem. (2) Školitel sestavuje se studentem individuální studijní plán. Vede odborně i organizačně studenta v průběhu studia, ve spolupráci s garanty studijních předmětů provádí kontrolu studijních povinností a jejich plnění studentem a předkládá oborové radě výroční hodnocení jeho studia, vyjadřuje se k žádosti o přerušení studia. Dále vede studenta při zpracovávání disertační práce. Má právo účastnit se zkoušek studenta v rámci jeho studia. (3) Pro konzultování vybraného okruhu problémů disertační práce může děkan na návrh školitele jmenovat jako konzultanta významného odborníka v daném oboru. (4) V případě prokázaného neplnění povinností školitele, nebo nemůže-li školitel svoji činnost vykonávat, může děkan provést změnu školitele. (5) Garant studijního předmětu DSP zodpovídá za výuku předmětu studijního programu. Zároveň je též zkoušejícím. Garantem studijního předmětu DSP je zpravidla profesor nebo docent. Článek 21 Státní doktorská zkouška (1) SDZ student prokazuje odborné a teoretické znalosti v daném studijním oboru DSP, včetně znalostí základních metod vědecké práce, způsobilosti osvojovat si nové poznatky vědy, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat. Požadavky na znalosti vycházejí z individuálního studijního plánu studenta. Jako součást SDZ student obhajuje předloženou písemnou práci ke SDZ (dále jen písemná práce ). (2) SDZ se uskuteční zpravidla do 90 dnů od podání přihlášky k této zkoušce. (3) Přihlášku ke SDZ opatřenou vyjádřením školitele podává student po splnění všech povinností stanovených pro studijní část studia individuálním studijním plánem prostřednictvím studijního oddělení. Oborová rada navrhne složení zkušební komise pro SDZ a termín jejího konání. (4) Student přiloží k přihlášce ke SDZ písemnou práci ve formě dohodnuté se školitelem. Písemná práce obsahuje zejména shrnutí a zhodnocení poznatků ve studované oblasti, seznam souvisejících vlastních prací a teze disertační práce. (5) Na základě stanoviska oborové rady rozhodne děkan o konání SDZ. Rozhodnutí děkana je oznámeno se zdůvodněním případného záporného stanoviska do třiceti dnů ode dne podání přihlášky předsedovi oborové rady, školiteli a studentovi. (6) Zkušební komise pro SDZ se skládá z předsedy, místopředsedy a minimálně dalších tří členů. Nejméně jeden člen komise musí být osobou mimo akademickou obec TUL. Školitel není členem komise pro obhajobu dizertační práce. (7) Předsedu, místopředsedu a další členy zkušební komise pro SDZ jmenuje na návrh oborové rady děkan. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. 7 7

8 (8) Právo zkoušet při SDZ mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou fakulty nebo vědeckou radou TUL v případě studijních programů uskutečňovaných TUL a odborníci jmenovaní ministerstvem. (9) Při konání SDZ musí být přítomna nadpoloviční většina všech členů zkušební komise pro SDZ, mezi nimiž musí být předseda nebo místopředseda. (10) Na neveřejném zasedání zkušební komise pro SDZ zhodnotí průběh SDZ a tajným hlasováním rozhodne o její klasifikaci, přičemž klasifikační stupně jsou prospěl nebo neprospěl. K dosažení klasifikace prospěl je zapotřebí většiny kladných hlasů všech členů zkušební komise pro SDZ. (11) Zkušební komise pro SDZ ve svých závěrech rovněž zhodnotí předloženou písemnou práci a vyjádří se k dalšímu postupu studenta při vypracovávání disertační práce. (12) Je-li SDZ neúspěšná, seznámí předseda zkušební komise pro SDZ studenta s podmínkami, které zkušební komise pro SDZ stanovila pro její opakování. SDZ lze opakovat nejvýše jednou. Článek 22 Disertační práce (1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu, prokazuje schopnost studenta samostatně tvůrčím způsobem vědecky nebo umělecky pracovat a musí obsahovat původní výsledky vědecké nebo umělecké práce. Disertační práce je ucelené pojednání, které obsahuje uveřejněné výsledky vědecké a tvůrčí práce studenta nebo výsledky přijaté k uveřejnění. (2) Disertační práce je psána v jazyce českém nebo anglickém. Pokud by měla být psána v jiném jazyce, je třeba předem získat souhlas děkana. (3) Obsahem disertační práce jsou zejména tyto části: a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační práce, s odkazy na použité prameny, b) cíle disertační práce, c) popis vlastního řešení, d) původní výsledky a jejich uplatnění zejména ve veřejně oponovaných publikacích a projektech, e) zhodnocení výsledků pro vědní obor nebo pro praxi, f) doporučení na pokračování práce v daném tématu a oboru, g) seznam publikovaných prací studenta a jejich případné citace, h) seznam použité literatury, i) prohlášení o duševním vlastnictví, případně autorských právech, které je uvedeno zvláštním prohlášením v úvodu disertační práce, j) anotace zpravidla v anglickém a v některém dalším světovém jazyce. (4) Orientační rozsah disertační práce a další podmínky může určit oborová rada. (5) Disertační práce, která vznikla jako součást výzkumného projektu, řešeného větším pracovním týmem, obsahuje v povinných dokladech vyjádření nositele a řešitelů projektu, že student je autorem té části práce, kterou předkládá, a studentova procentuálního podílu na celkovém projektu. 8 8

9 (6) K disertační práci je přiložen autoreferát, který slouží k informování vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích práce. V autoreferátu je stručně uveden obsah disertační práce v členění podle odstavce 3. Autoreferát je psán v českém jazyce nebo anglickém jazyce a jeho přílohou je jednostránkový obsah v českém, anglickém (v případě anglické verze) nebo v některém dalším světovém jazyce. Autoreferát je zveřejněn na www stránkách příslušné fakulty TUL. Článek 23 Oponenti disertační práce (1) Disertační práci posuzují nejméně dva oponenti jmenovaní děkanem na návrh oborové rady z řad významných odborníků v příslušném oboru; aspoň jeden z nich musí být profesorem nebo docentem. Nejméně jeden oponent nesmí být v zaměstnaneckém poměru k TUL. Oponentem nemůže být školitel a konzultant. (2) Oponent je povinen vypracovat samostatný písemný posudek nejpozději do 1 měsíce od doručení jmenování oponentem disertační práce nebo oznámit do 15 dnů ode dne doručení, že posudek nemůže vypracovat. Není přípustné, aby některý oponent nahradil posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta. (3) Oponentský posudek musí obsahovat zejména: a) zhodnocení významu disertační práce pro obor, b) vyjádření k postupu řešení problému, použitým metodám a splnění stanoveného cíle, c) stanovisko k výsledkům disertační práce a významu původního konkrétního přínosu autora disertační práce, d) případné další vyjádření, zejména vyjádření k systematičnosti, přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce, e) vyjádření k publikacím studenta, f) jednoznačné vyjádření oponenta, zda doporučuje nebo nedoporučuje disertační práci k obhajobě. Článek 24 Obhajoba disertační práce (1) Student po úspěšně vykonané SDZ podává děkanovi žádost o obhajobu disertační práce, která je opatřena vyjádřením školitele ve smyslu doporučení nebo nedoporučení obhajoby disertační práce. Součástí žádosti je předložení čtyř výtisků disertační práce a nejméně deset autoreferátů. Vzít zpět žádost o obhajobu disertační práce v průběhu přípravného řízení až do zahájení obhajoby je možné nejvýše jednou. (2) Komisi pro obhajobu disertační práce jmenuje děkan na návrh oborové rady. (3) Komise pro obhajobu disertační práce má nejméně sedm členů a je složena z předsedy, místopředsedy a dalších významných akademických a vědeckých pracovníků působících na TUL, fakultě, jiných vysokých školách a vědeckých pracovištích, případně i jiných významných odborníků z praxe. Nejméně dva členové komise musí být osobami mimo akademickou obec TUL; nejméně dva členové komise musí být profesoři nebo doktoři věd. Školitel není členem komise pro obhajobu dizertační práce. (4) Místo a termín obhajoby disertační práce jsou zveřejněny na úřední desce fakulty nebo TUL. Všichni členové komise pro obhajobu disertační práce, školitel a student jsou pozváni k obhajobě. S pozváním všichni obdrží oponentní posudky a autoreferát. 9 9

10 (5) Obhajobu disertační práce řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda komise pro obhajobu. (6) Podmínkou konání obhajoby disertační práce je účast předsedy nebo místopředsedy, alespoň jednoho oponenta a alespoň dvou třetin z celkového počtu členů komise pro obhajobu. (7) Obhajoba disertační práce se skládá z veřejné a neveřejné části. (8) Veřejná část obhajoby disertační práce je přístupna odborné veřejnosti. Nejdříve je představen student, který přednese stručný referát o výsledcích své disertační práce, pak jsou přečteny oponentské posudky, hodnocení školitele a proběhne rozprava. Student má povinnost reagovat na oponentské posudky a zodpovědět případné další dotazy. (9) Neveřejná část obhajoby disertační práce se koná pouze za přítomnosti členů komise pro obhajobu, přítomných oponentů a školitele. Tajně se hlasuje o rozhodnutí, zda student obhájil nebo neobhájil disertační práci. Klasifikační stupně jsou prospěl nebo neprospěl. Stanovisko komise je kladné, vyjádří-li se nadpoloviční většina všech členů komise pro obhajobu pro hodnocení prospěl. (10) Výsledek obhajoby disertační práce oznamuje předseda komise pro obhajobu studentovi neprodleně po ukončené neveřejné části. (11) O průběhu obhajoby disertační práce podle odstavce 8 a o jejím výsledku se vyhotoví zápis. Předseda komise pro obhajobu informuje o výsledku obhajoby disertační práce ihned děkana, který s výsledkem a průběhem obhajoby disertační práce seznámí oborovou radu. (12) Disertační práce včetně posudků oponentů a výsledků obhajoby disertační práce budou uloženy v souladu se Spisovým a skartačním řádem TUL. (13) Student může opakovat obhajobu po přepracování disertační práce nejvýše jednou, nejdříve však za půl roku. (14) Student, který vykonal SDZ a obhájil disertační práci, je absolventem studia v DSP. Přiznání akademického titulu s uvedením studijního programu a studijního oboru oznámí děkan absolventovi písemně. DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY EKONOMICKÉ FAKULTY Na Ekonomické fakultě je možno studovat ve třech studijních programech: 10

11 P 6208 P 6202 Ekonomika a management, studijní obor Řízení a ekonomika podniku Systémové inženýrství a informatika, studijní obor Ekonomická informatika V obou doktorských studijních programech je možné studovat v prezenční anebo kombinované formě studia. V prezenční formě studia děkan fakulty doktorandovi přiznává stipendium a mimořádné stipendium podle 91 zákona o vysokých školách. Stipendium pobírají doktorandi nejvýše po dobu 3 let. V kombinované formě studia doktorandi stipendium nepobírají. Doktorandi v prezenčním studiu mohou žádat o ubytování na vysokoškolské koleji. Studijní plán sestavuje na začátku studia doktorand pod vedením svého školitele. Obsahuje seznam předmětů, časový rozvrh studia a vědecké činnosti doktoranda, plánované studijní pobyty s programem a pracovní název a obsah disertační práce. Předměty se realizují podle standardního studijního plánu a jsou ukončeny zkouškou. Zkoušku je doktorand povinen vykonat nejdéle do dvou semestrů následujících po semestru, v němž probíhala výuka předmětu. Pro udělení titulu doktor (ve zkratce Ph.D.) musí doktorand splnit podmínky studijního programu a studijního plánu doktoranda, a to: - splnit svůj studijní plán vědeckovýzkumné a pedagogické činnosti, - složit státní doktorskou zkoušku a obhájit disertační práci. Absolventům doktorského studia vydá Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci diplom, opravňující k používání titulu doktor (Ph.D.) s vyznačením absolvovaného oboru. Přílohou diplomu je vysvědčení o výsledcích zkoušek, státní doktorské zkoušky a o obhajobě disertační práce. Studijní program P6028 Ekonomika a management Studijní obor Řízení a ekonomika podniku Základní charakteristika Doktorské studium oboru Řízení a ekonomika podniku je zacílené na podnik jako spojení lidských, věcných a nehmotných činitelů, jehož cílem je co nejefektivnější vytváření výstupů určených k uspokojování potřeb zákazníka. Jde o široké spektrum ekonomických subjektů, tedy jak o podniky průmyslové, tak i podniky poskytující tržní a veřejné služby. Základem zkoumání je ekonomická teorie, vědecká analýza a syntéza, deskripce a klasifikace ekonomických jevů, které se vyskytují v podniku a jeho okolí, a jejich koncepční řízení z hlediska strategických cílů daného subjektu. Nedílnou součástí doktorského studijního oboru Řízení a ekonomika podniku jsou pokročilé metody, postupy a procedury, které umožňují uskutečňování podnikatelské strategie v podmínkách ekonomické integrace, globální, znalostní a inovativní ekonomiky. Dále jsou to poznatky o moderních statistických přístupech výzkumu trhu, analýzy a řízení podnikových 11

12 procesů. V neposlední řadě jsou v tomto oboru rozvíjeny a vyhodnocovány teorie, koncepty a metody v oblasti financí (rizika, úvěru, pojišťovnictví, podnikových financí), managementu, logistiky, inovací, znalostního managementu, marketingu a další. V průběhu studia participují doktorandi na výzkumných projektech školícího pracoviště, pod vedením školitelů podávají a řeší projekty v rámci studentské grantové soutěže, aktivně prezentují výsledky své výzkumné práce na tuzemských a zahraničních konferencích a výsledky své práce publikují v recenzovaných vědeckých časopisech. Skladba volitelných předmětů umožňuje efektivně uplatnit synergii vědních oborů fakult Technické univerzity v Liberci. Studenti tak mohou porozumět systému věd a výzkumným problémům na pomezí ekonomických a technických oborů. Profil a uplatnění absolventa Absolvent doktorského studia oboru získá erudované teoreticko-vědní kompetence, zároveň umí formulovat manažerské koncepce a strategie podniků jak výrobních tak poskytujících služby. Má vypěstovány takové vlastnosti, jako jsou samostatnost, podnikavost, tvořivost, smysl pro celoživotní vzdělávání, etiku tvůrčí práce a pro systematičnost a systémový přístup. Může pracovat v oblasti vědy, výzkumu a výuky i jako vedoucí pracovník vyšších stupňů řízení jak v hospodářské praxi, tak i v oblasti výkonu veřejné správy. Absolvent aktivně ovládá principy vědecké a výzkumné práce, je schopen řídit výzkumné týmy a dokáže tyto principy tvůrčím způsobem aplikovat při řešení podnikové, ekonomické a manažerské problematiky. Podmínky přijímacího řízení Přijímací zkouška se skládá z: a) odborné zkoušky b) zkoušky z cizích jazyků. Ad a) Odborná zkouška se koná formou rozpravy k problematice oboru odborné zkoušky a k problematice profilových předmětů studijního oboru a k tezím o zaměření budoucí disertační práce, které uchazeč zpracuje v rozsahu cca 10 stran. Předpokládá se úroveň znalostí v rozsahu státní závěrečné zkoušky na magisterském studiu na příslušné fakultě. Součástí rozpravy je diskuse o uchazečově diplomové práci či jejím ekvivalentu. Ad b) Zkouška z cizích jazyků má dvě části: zkoušku z angličtiny (dobrá aktivní znalost) a zkoušku z druhého jazyka (dobrá pasivní znalost). Za cizí jazyky se považují světové jazyky: francouzština, italština, němčina, ruština a španělština. Pokud je u někoho (např. u zahraničních uchazečů) některý z výše uvedených jazyků jeho rodným jazykem, vynechává se pro něj ve výše uvedeném seznamu a může být nahrazen češtinou. Jazyk 1: Obtížnost na úrovni C1. Uchazeč prokáže písemné a komunikativní dovednosti v odborném jazyce. Forma zkoušky: písemná a ústní. Stupeň C1 (zkušený uživatel): Rozumí širokému rejstříku náročných a dlouhých textů a rozpozná implicitní významy textů. Umí se plynule a pohotově vyjadřovat bez zjevného hledání výrazů. Umí jazyka užívat pružně a efektivně pro společenské, akademické a profesní účely. Umí vytvořit srozumitelné, dobře uspořádané, podrobné texty na složitá témata, čímž prokazuje ovládnutí kompozičních útvarů, spojovacích výrazů a prostředků koheze. ( Jazyk 2: Obtížnost na úrovni B1. Uchazeč prokáže komunikativní dovednosti v obecném jazyce formou ústní zkoušky. Stupeň B1 (samostatný uživatel): Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho/ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a 12

13 umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.( Profilace studenta je dána charakteristikou disertační práce a volbou volitelných předmětů pod vedením školitele. Student doktorského studijního programu absolvuje povinné předměty společného základu studia a nejméně 2 volitelné předměty, profilující jej ve zvoleném studijním oboru. A. Přehled předmětů a jejich způsob ukončování BA. Povinné předměty: Název kurzu Rozsah Počet Ukončení Standard. Zkratka Katedra Přednášející výuky kreditů kurzu zápis Ekonomie III prof. Ing. J. Kraft, CSc. KEK sdz 1. sem. prof. Dr. rer. pol. N. Reetz Statistika a analýza dat prof. RNDr. Jan Picek, CSc zk 1. sem. Ekonomika a řízení organizací prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc. prof. Ing. Ivan Jáč, CSc. doc. Ing. Tomáš Krabec, Ph.D., MBA KPE sdz 2. sem. doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. doc. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Metodologie vědy doc. Ing. M. Žižka, Ph.D. MEV-D KPE 30 5 zp 2. sem. Pedagogické působení I PP1D * 0/4 5 zp 1. sem. Pedagogické působení II PP2D * 0/4 5 zp 2. sem. Pedagogické působení III PP3D * 0/4 5 zp 3. sem. Vědecko-výzkumná činnost I VV1D ** zp 3. sem. Pedagogické působení IV PP4D * 0/4 5 zp 4. sem. Vědecko-výzkumná činnost II VV2D ** zp 4. sem. Pedagogické působení V PP5D * 0/4 5 zp 5. sem. Vědecko-výzkumná činnost III VV3D ** zp 5. sem. Pedagogické působení VI PP6D * 0/4 5 zp 6. sem. Vědecko-výzkumná činnost IV VV4D ** zp 6. sem. Kolokvium ** 10 zp. Zahraniční stáž ** 10 zp. 7. sem Zahraniční stáž ** 10 zp. 8.sem. CELKEM X X X 160 X X Pozn.: Každý z prvních dvou povinných předmětů je zakončen dílčí doktorskou zkouškou. Ekonomika a řízení organizací tvoří základní součást státní doktorské zkoušky. * Pedagogické působení je zakončeno zápočtem, který uděluje vedoucí katedry, na které doktorand vykonává pedagogickou činnost. ** Vědecko-výzkumná činnost je zakončena zápočtem, který uděluje na základě ročního hodnocení studia (zejména publikační činnosti) proděkan pro vědu a výzkum. Z volitelných předmětů si doktorand vybere minimálně dva. BB. Hlavní volitelné předměty: Název kurzu Přednášející Institucionální prostředí pro podnikání doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D. Logistické systémy řízení podniku doc. Dr. Ing. František Manlig Zkratka Katedra Rozsah výuky Počet kreditů Ukončení kurzu KEK zk. KPE Standard. zápis 3/4 13

14 Inovační management 20 KIN 10 Prof. Dr. Peter E. Harland Management bezpečnosti 20 informací doc. RNDr. Jaroslav Mlýnek, 10 CSc. Vybrané statě z informačních systémů doc. Ing. J. Skrbek, Dr. SISDZ KIN Marketing a řízení vztahů se zákazníky doc. Ing. J. Simová, Ph.D. KMG Světová ekonomika SVEDZ KEK prof. Ing. J. Fárek, CSc. Oceňování podniků doc. Ing. Tomáš Krabec, Ph.D., MBA KPE Projektové řízení zavádění inovací doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D KPE Mezinárodní účetní standardy KFÚ doc. Dr. Ing. Olga Hasprová Kvantitativní metody v manažerském rozhodování doc. Ing. M. Žižka, Ph.D. OPVDZ KPE Vybrané problémy řízení a 20 eliminace rizik doc. Ing. Arnošt Böhm, CSc. KEK 10 Vybrané problémy teorie 20 firmy a tržních struktur prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. KEK 10 Znalostní ekonomika a 20 intelektuální kapitál doc. Ing. Václav Urbánek, CSc. KPE 10 Znalostní management 20 doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. KIN 10 CELKEM X X X X Doktorandovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním programu uskutečňovaném na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na studijní výsledky, na výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia. O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan fakulty doktoranda. C. Vzorový studijní plán Výuka jednotlivých předmětů probíhá formou přednášek a seminářů v prvních třech semestrech doktorského studia. Doktorandům se doporučuje, aby v 1. semestru studovali svůj pomocný volitelný předmět, který si vyberou z volitelných kurzů a první polovinu povinných předmětů Ekonomie III a Statistka a analýza dat. Zároveň by měli v průběhu 1. semestru pedagogicky působit (výuka 4 hodiny týdně) a na konci 1. semestru složit zkoušku ze svého pomocného volitelného předmětu a získat tak 15 kreditů. Ve 2. semestru by měli doktorandi absolvovat kurz Metodologie vědy, dále zbytek výše uvedených povinných předmětů a první polovinu hlavního povinného předmětu Ekonomika a řízení organizací. Zároveň by měli na konci 2. semestru složit zkoušky z obou povinných předmětů a získat tak dalších 30 kreditů. Za pedagogické působení by měli získat 5 kreditů. Získáním 60 kreditů (15 po 1. semestru + 45 po 2. semestru) je ukončen první ročník studia. Ve 3. semestru by měli doktorandi studovat zbytek povinného hlavního předmětu Oceňování podniků a zároveň svůj hlavní volitelný předmět. Látka hlavního povinného předmětu Ekonomie III a Oceňování 14

15 podniků je náplní státní doktorské zkoušky, kterou může doktorand složit po skončení 3. semestru nebo 4. semestru a získat tak dalších 30 kreditů. Za pedagogické působení a vědecko-výzkumnou činnost v tomto semestru obdrží dalších 15 kreditů. 4. až 6. semestr jsou určeny především ke zpracování doktorské práce, publikování dílčích poznatků, individuálnímu bádání a individuálním konzultacím se školiteli. Za 4. až 6. semestr obdrží doktorand dalších 75 kreditů. Další povinností studenta je absolvovat zahraniční stáž na vysoké škole nebo ve výzkumné instituci v souladu se zaměřením disertační práce v délce min. jeden semestr (20 kreditů).. Celkový zisk 180 kreditů je podmínkou obhajoby doktorské disertační práce. Rámcový vzorový studijní plán SEMESTR ČESKY AKTIVITA DOKTORANDA ANGLICKY POČET KREDITŮ Ekonomie III (P I) x Economy III (P I) 15 1 Volitelný předmět (V I) Supplementary Course (V I) 10 1 Pedagogické působení xx Educational Activity Statistika a analýza dat (P II) Statistics and Data Analysis 15 (P II) 2 Metodologie vědy Methodology of Science 5 2 Pedagogické působení Educational Activity Ekonomika a řízení organizací Economy and organization 15 (P III) managemet 3 Vědecko-výzkumná činnost Research Activity 10 3 Pedagogické působení Educational Activity 5 3 Volitelný předmět (VII) Elective Course (V I) 10 4 Vědecko-výzkumná činnost Research Activity 10 4 Pedagogické působení Educational Activity 5 5 Vědecko-výzkumná činnost Research Activity 15 5 Pedagogické působení Educational Activity 5 6 Vědecko-výzkumná činnost Research Activity 15 6 Pedagogické působení Educational Activity 5 7 Zahraniční stáž 10 8 Zahraniční stáž 10 Kolokvium 10 Celkový počet kreditů 180 X jde o 5 předmětů (3 povinné P I, P II, P III a 2 volitelné V I, V II) XX pod pojmem pedagogické působení se rozumí výuka v rozsahu 4 hodiny týdně XXX Minimální požadavky na vědecké aktivity doktoranda za celé studium: a) publikování alespoň jednoho článku v recenzovaném vědeckém časopisu, uznávaném při hodnocení výsledků výzkumu a vývoje radou vlády, b) publikování alespoň tří vědeckých, popřípadě odborných článků v recenzovaných sbornících z mezinárodních konferencí (lze nahradit publikacemi ve vědeckých časopisech), c) přednesení výsledků řešeného problému alespoň na jedné odborné či vědecké akci (konference, workshop, apod.), d) aktivní zapojení do řešení výzkumných projektů. Složení oborové rady Předseda: prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc. Členové: Interní členové: prof. Ing. Ivan Jáč, CSc. prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. doc. Dr. Ing. Olga Hasprová doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. doc. Ing. Jozefína Simová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. 15

16 doc. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. Externí členové: prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc. VŠE v Praze, Podnikohospodářská fakulta prof. Dr. Ing. Drahomíra Pavelková Univerzita T. Bati ve Zlíně, F. managementu a ekonomiky doc. Ing. Ladislav Rolínek, Ph.D. JČU v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta doc. Ing. Emil Vacík, Ph.D. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická Garant studijního oboru: prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. Seznam školitelů doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D. doc. Ing. Arnošt Böhm, CSc. doc. Dr. Ing. Olga Hasprová prof. Ing. Ivan Jáč, CSc. doc. Ing. Tomáš Krabec, Ph.D., MBA prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D. prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc. doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. doc. Ing. Jozefína Simová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. doc. Ing. Václav Urbánek, CSc. doc. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. STUDIJNÍ PROGRAM P 6209 SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ A INFORMATIKA, STUDIJNÍ OBOR EKONOMICKÁ INFORMATIKA Doktorský studijní program P 6209 je členěn na studijní obory - Ekonomická informatika - Informatika ve veřejné správě - Informační a znalostní management Je organizován a řízen 3 spolupracujícími vysokými školami a jejich fakultami. Jsou to: - Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta, na které se studuje obor Ekonomická informatika, - Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní se studijním oborem Informatika ve veřejné správě, - Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu s oborem Informační a znalostní management. Studijní program P 6209 Systémové inženýrství a informatika se realizuje jako vzájemně propojená aktivita všech tří zúčastněných fakult, přičemž se nejedná o paralelně probíhající studium na zúčastněných fakultách, ale o studium společné, ve kterém se počítá s mobilitou jak studentů, tak pedagogů. Doktorský studijní program System Engineering and Informatics se studijním oborem Economics and Informatics lze studovat i v anglickém jazyce. Profilace studenta na jeden z oborů je dána charakteristikou disertační práce a volbou volitelných předmětů pod vedením školitele. Student doktorského studijního programu absolvuje 4 povinné předměty společného základu studia. Jsou to: - Vybrané otázky ekonomické teorie - Statistické a matematické metody v řízení 16

17 - Informační a znalostní systémy - Obecná teorie systémů a nejméně 2 volitelné předměty, rozšiřující jeho znalosti ve zvoleném studijním oboru. Přitom je zapsán na té z fakult, která mu bude odborně nejbližší a kde bude pod vedením školitele realizovat disertační práci. Názvy a charakteristiky studijních oborů (1) Ekonomická informatika Obor Ekonomická informatika na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci je zaměřen na využití technických prostředků, programového vybavení a teoretických poznatků z oblasti informatiky v hospodářském řízení. Jde o oblast makrosféry (sféry centrálního řízení, makroúrovně) a mikrosféry (podnikové úrovně, mikroúrovně) a jejich komunikačního propojení a informačního zabezpečení jak na horizontální úrovni (jednotlivá odvětví národního hospodářství, podniky), tak na vertikální úrovni (propojení sféry centrálního řízení s podnikovou sférou). Jde o jednotlivé činnosti např. management, marketing a obchod, financování a účetnictví, personální management a podobně. Důležitou roli hrají ekonomické aspekty aplikace informačních technologií v řízení podniků a veřejné správy. (2) Informatika ve veřejné správě Obor Informatika ve veřejné správě na Ekonomicko-správní fakultě Univerzity Pardubice nabývá v současné době stále více na významu, což je dokumentováno jak zprávami z EU, tak dlouhodobě připravovanou reformou. S uplatněním zákona o VÚSC od nabývá na významu informační propojení nových územních celků směrem horizontálním, ale i vertikálním a to nejen v rámci ČR, ale i v rámci Evropy. Tím se zvýší tlak na erudici a tvůrčí schopnosti jedinců na postech informatiků. Informatika ve veřejné správě je založena na rozvoji informačních a komunikačních technologií (ICT) zaměřených do oblasti veřejné správy (státní správy a samosprávy) s důrazem na bezpečnost a ochranu dat. Charakteristické je nejen tvůrčí využívání ICT, ale i tvorba a využívání specifických nástrojů na podporu rozhodování (geografické informační systémy GIS) v prostoru území. (3) Informační a znalostní management Obor Informační a znalostní management na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové představuje transdisciplinárně pojatý soubor poznatků, metod a doporučení systémových přístupů a informatiky, které pomáhají vhodně realizovat informační procesy manažerského myšlení a jednání k dosažení cílů uvažované organizace. Znalostní management lze považovat za další vývojový stupeň informačního managementu, kterého rozvoj byl iniciován postupným posunem zájmu organizací od informací ke znalostem, majícím mnohdy velice strategickou hodnotu. Chápeme jej jako strategii, která převádí intelektuální kapitál organizace (a to jak znalosti zaznamenané na vhodném médiu, tak i znalosti ukryté v talentu a zkušenostech pracovníků organizace) do vyšší produktivity, do nových hodnot, resp. do zvýšené konkurenceschopnosti. Informační a znalostní management tedy principiálně pokrývá ty procesy v organizaci, které jsou synergickou kombinací kapacity informačních a komunikačních technologií při zpracování dat a informací s tvůrčí a inovativní kapacitou lidských jedinců. Cíle studia Cíle studia, profil a uplatnění absolventa jsou uvedeny také podle spolupracujících fakult. 17

18 (1) Ekonomická informatika Specifickým cílem je seznámení se s využitím moderních technických prostředků, programového vybavení, teoretického aparátu v hospodářské praxi. Tyto otázky jsou spojeny s novými trendy informačních a komunikačních technologií a jejich aplikacemi, např. v oblasti komunikací a vzájemného horizontálního a vertikálního propojení jednotlivých systémů (odvětví, podnikové systémy a systémy veřejné správy). V této souvislosti jde též o databázové systémy a informační technologie, které jsou spojeny s hospodářskými subjekty s přihlédnutím ke globalizaci ekonomických systémů. (2) Informatika ve veřejné správě Zvládnutí vysoce rozvinutých informačních a komunikačních technologií s tvůrčí aplikací do veřejné správy. Tvůrčí využívání technologie GIS s vytvářením vlastních rozhodovacích vrstev prostorového modelu území, tvorba distribuovaných databází a problematika minimalizace objemu přenášených zpráv. Vývoj a rozvoj uživatelsky přátelských technologií, zejména pro styk veřejnosti se sektorem veřejné správy. V neposlední řadě je též získávání informací z informačních zdrojů, jak pro občany, tak i pro sektor veřejné správy, jedním z cílů předmětného studijního oboru. (3) Informační a znalostní management Zvládnutí, vývoj a rozvoj informačních a komunikačních, resp. znalostních technologií určených zejména pro zachytávání a cílené využívání strukturovaných znalostí, přičemž využití těchto ICT lze v uvedených procesech považovat za klíčové. Potřeby současné praxe zahrnují mnohem víc, než pouze stabilní přístup k informacím, založený zejména na rozvoji Internetu a souvisejících technologií. Je třeba vyvíjet a využívat takové softwarové nástroje a rozvíjet s tím související informační (znalostní) a komunikační technologie, které získané informace přetvářejí ve znalosti a používají je k řešení problémů reálného světa. Studijní obor poskytuje teoretickou i praktickou kvalifikaci v uvedeném směru. Profil a uplatnění absolventa Profilem absolventa studijního programu je znalost informačních toků a ekonomických procesů v organizacích a institucích, znalost informačních a komunikačních technologií (ICT) a možností jejich tvůrčích aplikací. Absolvent bude připraven k další tvůrčí vědecké práci v příslušném vědním oboru. Absolvent oboru "Ekonomická informatika" doktorského studijního programu je profilován na vyšší hospodářské funkce v nejrůznějších odvětvích, kde bude schopen samostatně řešit komplexní problémy spojené s řízením podniků kvalifikovanou aplikací moderních prostředků informačních systémů. Bude schopen podílet se na vývoji a využití moderních trendů v informačních a komunikačních technologiích a jejich aplikaci v hospodářském prostředí. Absolvent oboru "Informatika ve veřejné správě" doktorského studijního programu je profilován na nejvyšší pozice na místech informatiků statutárních a velkých měst, okresů a VÚSC. Je připraven samostatně řešit a vést kolektiv při řešení složitých problémů budování a údržby databází, přenosu informací, vzdáleného připojení institucí, bezpečnosti a ochrany dat a informací. Důraz přípravy je kladen na tvůrčí aplikaci prohlubujících předmětů s přihlédnutím k očekávanému vývoji a změny stylu práce veřejně správních úřadů a institucí. 18

19 Absolvent oboru "Informační a znalostní management" doktorského studijního programu je profilován na nejvyšší řídící pozice pro plnění nově vznikajících úkolů znalostního managementu, založených zejména na zachytávání a cíleném využívání strukturovaných znalostí, při využití informačních a komunikačních technologií jako klíčového nástroje. Bude schopen vyvíjet a aplikovat takové softwarové nástroje, které používají získané informace k řešení problémů, přičemž je mnohdy potřeba přetvářet získané informace ve znalosti a aplikovat je k řešení problémů reálného světa. Důraz přípravy je kladen na tvůrčí aplikaci metod a nástrojů informačního a znalostního managementu. Důležitou oblastí uplatnění absolventů všech tří oborů doktorského studijního programu je vědecká a odborná činnost, pedagogická činnost v oblasti vysokých škol a specializovaných institucí. Absolvent oboru Ekonomická informatika bude schopen samostatně řešit složité problémy spojené s řízením podniků s využitím moderních prostředků informačních systémů a informačních a komunikačních technologií, nebo vést týmy řešící problémy uvedené povahy. Informatik ve veřejné správě bude schopen řídit proces návrhu a tvorby informačního systému, včetně zajištění dat a informací, a bude umět zavádět a aplikovat GIS pro podporu rozhodování na všech úrovních veřejné správy Znalostní manager bude v organizacích a podnicích schopen zavádět technologie a metody znalostního managementu, bude schopen kvalifikovaně analyzovat potřeby organizace v uvedeném směru, jakož i navrhovat a řídit tvorbu systémů, zachytávajících a cíleně pro potřeby firmy využívajících globální i specializované firemní znalosti. Informační manager bude schopen kvalifikovaně posoudit a analyzovat informační toky a potřeby firem a organizací, řídit proces návrhu a tvorby příslušných informačních systémů a specializovaných systémů pro podporu rozhodování. Průběh studia a studijní program A. Podmínky přijímacího řízení K doktorskému studiu oborů Ekonomická informatika, Informatika ve veřejné správě a Znalostní a informační management jsou uchazeči přijímáni na základě výsledků přijímací zkoušky, jíž se může zúčastnit pouze uchazeč, který dosáhl druhého stupně vysokoškolského studia (s titulem Ing. či Mgr. nebo titulu jim rovnocenného) v ekonomickém, ekonomickoinformatickém či technicko-ekonomickém studijním oboru (ve výjimečných případech i v jiném studijním oboru - např. pedagogickém, matematickém apod.). Přijímací řízení se koná zpravidla na konci června. Uchazeč musí k přihlášce, v níž uvede též dva cizí jazyky (prvním jazykem musí být angličtina), z nichž chce skládat přijímací zkoušku, připojit: a) stručný životopis, b) doklad o dosaženém úplném vysokoškolském vzdělání (event. notářsky ověřenou kopii), c) informace o tom, ze kterého dalšího světového jazyka chce být zkoušen z prokázání alespoň dobré pasivní znalosti, d) představu o zaměření budoucí disertační práce zpracovanou v rozsahu cca 15 stran textu, e) sdělení, zda chce studovat prezenční nebo kombinovanou formou, f) diplomovou práci z posledního vysokoškolského studia nebo její ekvivalent, g) doklad o zaplacení administrativního poplatku u přijímacího řízení, h) seznam případných vlastních publikací. 19

20 Přijímací zkouška se skládá z: a) odborné zkoušky b) zkoušky z cizích jazyků. Ad a) Odborná zkouška se koná formou rozpravy k problematice oboru Ekonomická teorie a programu Systémové inženýrství a informatika, při nichž se předpokládá úroveň znalostí v rozsahu státní závěrečné zkoušky na magisterském studiu na příslušné fakultě. Součástí rozpravy je diskuse o uchazečově diplomové práci či jejím ekvivalentu. Ad b) Zkouška z cizích jazyků má dvě části: zkoušku z angličtiny (dobrá aktivní znalost) a zkoušku z druhého jazyka (dobrá pasivní znalost). Za cizí jazyky se považují světové jazyky: francouzština, italština, němčina, ruština a španělština. Pokud je u někoho (např. u zahraničních uchazečů) některý z výše uvedených jazyků jeho rodným jazykem, vynechává se pro něj ve výše uvedeném seznamu a může být nahrazen češtinou. Jazyk 1: Obtížnost na úrovni C1. Uchazeč prokáže písemné a komunikativní dovednosti v odborném jazyce. Forma zkoušky: písemná a ústní. Stupeň C1 (zkušený uživatel): Rozumí širokému rejstříku náročných a dlouhých textů a rozpozná implicitní významy textů. Umí se plynule a pohotově vyjadřovat bez zjevného hledání výrazů. Umí jazyka užívat pružně a efektivně pro společenské, akademické a profesní účely. Umí vytvořit srozumitelné, dobře uspořádané, podrobné texty na složitá témata, čímž prokazuje ovládnutí kompozičních útvarů, spojovacích výrazů a prostředků koheze. ( Jazyk 2: Obtížnost na úrovni B1. Uchazeč prokáže komunikativní dovednosti v obecném jazyce formou ústní zkoušky. Stupeň B1 (samostatný uživatel): Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho/ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány. ( V oblasti informatiky se předpokládá schopnost návrhu jednoduchých databázových aplikací, znalost CASE prostředků, znalost principů programování, znalost základních nástrojů na podporu rozhodování, obecná znalost moderních informačních a komunikačních technologií, znalost systémových přístupů a analýzy. V oblasti ekonomie se předpokládají vysokoškolské znalosti z mikroekonomie a makroekonomie, podnikové ekonomiky a jednotlivých základních ekonomických disciplín a znalosti aplikace technických, programových a komunikačních prostředků v řízení, jakož i znalosti o způsobech získávání informací z informačních zdrojů. V oblasti jazykových znalostí se předpokládá aktivní znalost anglického jazyka a pasivní znalost dalšího cizího jazyka. 20

21 Profilace studenta je dána charakteristikou disertační práce a volbou volitelných předmětů pod vedením školitele. Student doktorského studijního programu absolvuje povinné předměty společného základu studia a nejméně 2 volitelné předměty, profilující jej ve zvoleném studijním oboru. B. Přehled předmětů, jejich rozsah a způsob ukončování Na oboru Ekonomická informatika jsou 4 povinné předměty po 40 hodinách a 2 až 4 volitelné předměty. Celkem představují povinné předměty 60 kreditů (4 x 15 kreditů) a volitelné předměty 20 až 40 kreditů. Zbylých 80 až 100 kreditů získá doktorand za pedagogické působení a vědecko-výzkumnou činnost. BA. Povinné předměty: Název kurzu Rozsah Počet Ukončení Standard. Zkratka Katedra Přednášející výuky kreditů kurzu zápis Vybrané otázky ekonomické teorie prof. Ing. J. Kraft, CSc. OET-D KEK Zk 1. sem. prof. Ing. L. Hájek, CSc. Pedagogické působení I PC1D KIN 0/4 5 Zp 1. sem. Statistické a matematické metody v řízení prof. Ing. H. Skalská, CSc. SMM-D KSY Zk 2. sem. doc. RNDr. B. Linda, CSc. prof. Ing. L. Cyhelský, DrSc. Metodologie vědy* doc. Ing. Miroslav Žižka, PhD. MVI-D KPE zp 4.sem. Kolokvium* katedry sem. Pedagogické působení II PC2D KIN 0/4 5 zp 2. sem. Vědecko-výzkumná činnost I VED1D KIN zp 2. sem. Informační a znalostní systémy prof. RNDr. J. Mikulecký, PhD. IZSD KIN zk 3. sem. Pedagogické působení III PC3D KIN 0/4 5 zp 3. sem. Obecná teorie systémů OTSD KIN zk 4. sem. doc. Ing. V. Bureš, Ph.D Pedagogické působení IV PC4D KIN 0/4 5 zp 4. sem. Vědecko-výzkumná činnost II VED2D KIN zp 4. sem. Vědecko-výzkumná činnost III VED3D KIN zp 5. sem. Vědecko-výzkumná činnost IV VED4D KIN zp 6. sem. Vědecko-výzkumná činnost V* VI5-D KIN 25 zp. 7.sem Vědecko-výzkumná činnostvi* VI6-D KIN 15 Zp. 8.sem *Platí pro studenty, kteří zahájili studium v ak. roce a později BB. Volitelné předměty, dále profilující zvolený obor studijního programu Název kurzu Přednášející Systémová analýza a projektování systémů prof. PhDr. RNDr. A. Slabý, CSc. Teorie distribuovaných databázových systémů doc. Ing. J. Mikulecká, CSc. Teorie zabezpečení informací a dat Zkratka Katedra Rozsah výuky Počet kreditů Ukončení kurzu Standard. zápis SAS-D KIN zk sem. DBS-D KIN zk sem. TZI-D KIN zk sem. 21