Přírodovědecká fakulta UP, Ornitologická laboratoř, tř. Svobody 26, CZ Olomouc;
|
|
- Irena Holubová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Spolehlivost hladinového sčítání při studiu sezónní dynamiky početnosti vodních ptáků na rybnících kolik druhů a jedinců zaznamenáváme v biotopech s měnící se přehledností? Reliability of water surface census in study of seasonal dynamics of waterfowl abundance on fishponds how many species and individuals can we record in habitats with changing surveyability? Martin Paclík Přírodovědecká fakulta UP, Ornitologická laboratoř, tř. Svobody 26, CZ Olomouc; martin.paclik@post.sk Paclík M. 2004: Spolehlivost hladinového sčítání při studiu sezónní dynamiky početnosti vodních ptáků na rybnících kolik druhů a jedinců zaznamenáváme v biotopech s měnící se přehledností? Sylvia 40: Práce upozorňuje na problém narušení porovnatelnosti sčítacích epizod při studiu sezónní dynamiky vodních ptáků na rybnících. V roce 2002 byli na šesti rybnících ve východních Čechách sčítáni vodní ptáci. Kvantitativně je vyjádřen podíl celkového počtu druhů a jedinců zaznamenaný ze sčítacího stanoviště mimo celoročně plně přehledný biotop průměrně dosahoval 0 až 26 %, resp. 0 až 72 %, a jeho hodnoty byly místně i druhově specifické. Tato část výsledku potenciálně nese chybu, způsobenou kolísající zachytitelností ptáků. Sumární výsledky z celého rybníka (po sloučení výsledků z přehledných a nepřehledných biotopů) by proto v některých případech mohly být zavádějícími odhady skutečné dynamiky. Problém se pravděpodobně vyskytuje ve více studiích. The study illustrates the problem of restricted comparability among counting episodes in a study of seasonal dynamics in waterfowl abundance on fishponds. The study was conducted on six fishponds in eastern Bohemia, Czech Republic, in A part of the total number of species and individuals recorded outside the habitat surveyable constantly during a year was expressed. On average, the numbers varied from 0 to 26% and from 0 to 72%, respectively. Values were site- and species-specific. This value represents a part of the total result, which is probably biased due to changing detectability. For this reason, some total results of year-round counting on fishponds could be misleading. This problem is probably common. Keywords: counting, bias, detectability, seasonal dynamics, waterfowl, fishpond 99
2 Paclík M. / Spolehlivost hladinového sčítání ÚVOD Studium sezónní dynamiky výskytu ptáků metodou sčítání má v ornitologii velkou tradici. Dřívější slovní vyjádření typu: druh se vyskytuje na jarním a podzimním tahu, na podzim ovšem hojněji (Musílek 1938, Vraný 1942, Štancl & Štanclová 1977) byly postupně nahrazeny kvantitativními údaji ze shromážděných faunistických záznamů (Janda & Macháček 1990, Polčák 1999, Doupal & Šírek 2001). Přesnější, cílené studie s konkrétní metodikou jsou záležitostí spíše nedávné doby (Hájek 1970, Bárta 1978, Suchánek & Suchánek 1990, Tichý 1991) a jejich kvalita se stále zvyšuje (Cepák 1994, Pykal & Janda 1994, Ševčík 1998, Vavřík 1998). Při sčítání ale vzniká chyba, kterou způsobuje sám pozorovatel (smyslové vnímání, zkušenost), biotop (vegetace), ptáci (nápadnost, aktivita), počasí (srážky, vítr) a uspořádání výzkumu (vložené úsilí, načasování sčítání Verner 1985). Působení uvedených faktorů lze shrnout v tzv. zachytitelnost pravděpodobnost, s jakou v terénu zaznamenáme skutečně přítomného jedince (Bibby et al. 1992). Zatímco většina z uvedených zdrojů chyby je v dostupných studiích uspokojivě ošetřena standardizací metodiky, např. pevně stanovenou dobou sčítání (Ševčík 1998, Vavřík 1998), sčítáním za vhodného počasí (Ševčík 1998), vytyčením pevných sčítacích stanovišť či tras (Cepák 1994, Lekuona & Campos 1996, Ševčík 1998), jedním stálým sčitatelem (Vavřík 1998, Paclík 2003) nebo standardní optikou (Ševčík 1998, Paclík 2003), otázka standardizace sčítaného prostoru proti měnící se zachytitelnosti během roku je opomíjena. Omezí-li se zájem sčitatele jen na část roku, potom lze ve sčítaném prostoru předpokládat stálost zachytitelnosti ve stejných obdobích různých let. Proto lze srovnávat např. hnízdní početnost druhu mezi několika roky, jak to dělá metoda dvou kontrol (Musil 1996), standardní mapovací, liniové a bodové metody (Janda & Řepa 1986, Bibby et al. 1992). Při studiu dynamiky početnosti během sezóny to ale předpokládat nelze zachytitelnost ptáků se během roku výrazně mění a tento problém musí být řešen (Bibby et al. 1992). Při běžně používané hladinové metodě (viz Musil 1996) jsou sčítáni všichni viditelní ptáci zaznamenaní ve vzduchu, na stromech, hladině, ostrůvcích, nebo na okraji rákosí. Část ptáků tak zaznamenáme v biotopech, kde jejich zachytitelnost během roku kolísá. Obvykle jsme je schopni zachytit jen v době, kdy jsou nápadní, nebo kdy je interiér biotopu lépe průhledný (přechodně zvýšená zachytitelnost). V těchto obdobích budeme oproti jiným obdobím početnost ptáků v uvedených biotopech nadhodnocovat, což může zkreslit výsledné poznání. Není ovšem známo, jakou část výsledků tvoří taková data. To bylo hlavní motivací ke vzniku této studie, zejména proto, že výsledky z hladinového sčítání slouží k interpretacím sezónní dynamiky výskytu vodních ptáků. Cílem této práce bylo ukázat, jakou část celkového počtu druhů a jedinců při hladinovém sčítání na rybnících zaznamenáme mimo biotop, který je po celý rok plně přehledný vodní hladinu a prostor vzduchu nad ní. Tím chci poukázat na narušení porovnatelnosti výsledků mezi jednotlivými kontrolami, ke kterému může docházet při studiu sezónní dynamiky početnosti vodních ptáků na rybnících. Výsledky jsou přitom konkrétním příkladem z jedné sezóny a šesti rybníků a tato práce nijak neusiluje o jejich zobecnění. 100
3 METODIKA Popis území Sledované území leží u města Lázně Bohdaneč (50 05'N 15 41'E, 200 m n. m.). Zde jsem sledoval šest rybníků (tab. 1). K uvedeným názvům rybníků existují alternativy v případě Krajního (= Nový) a Prostředního (= Horní) Zábranského, Nadymač nemá oficiální název. Tab. 1. Rozloha [ha] hladiny a výhledu W na sledovaných rybnících. Table 1. Area [ha] of water surface and counting space W on surveyed fishponds. pás široký desítky metrů a členitý. Na Rozhrně existují jen malé plochy porostů, které se z velké části nacházely mimo sčítaný výhled. Vnější lem rybníků tvoří porosty stromů, na Bohdanečském místy rostou stromy i v rákosinách a na ostrovech. Sčítací body byly umístěny: (1) na hrázi mezi rybníky na Krajním a Prostředním Zábranském, (2) u hlavní výlokalita hladina výhled W site water surface space "W" Nadymač 1,5 1,5 Krajní Zábranský 2,0 1,9 Prostřední Zábranský 2,8 2,2 Rozhrna 30,0 18,4 Skříň 26,0 23,8 Bohdanečský* 85,0 54,6 * dva výhledy na lokalitě, pro analýzu sloučeny * two plots at the site pooled for analysis Vybrané lokality dobře reprezentují variabilitu velikosti rybníků v oblasti (tab. 1). Všechny jsou mělké, jednou ročně vypouštěné s porosty rákosu (Phragmites australis) a orobinců (Typha spp.) v litorálech. Ze tří malých rybníků má nejrozvinutější porosty Krajní Zábranský, kde existují dvě izolované větší plochy rákosu o šířce desítek metrů, v nejširším místě 50 m široké. Nadymač a Prostřední Zábranský mají jen do 5 m široký přerušovaný pás rákosin. Z velkých rybníků je na litorální porosty nejbohatší Bohdanečský, kde rostou rákosiny na rozsáhlých plochách (řádově v hektarech) a v pásu širokém desítky metrů téměř po celém obvodu rybníka. Na Skříni roste rákos v úzkém (do 10 m širokém), přerušovaném pásu při části obvodu rybníka. Na zhruba 300 m obvodu při severním břehu rybníka je tento pusti a (3) na severním konci Polákova poloostrova na Bohdanečském, (4) na hrázi poblíž jižního rohu rybníka na Nadymači a (5) na hrázi mezi rybníky na Skříni a Rozhrně. Na Bohdanečském nebyla sčítána relativně velká část hladiny (tab. 1), na kterou nebylo ze sčítacích bodů vidět rybník má pět výrazných zátok, sedm malých a jeden velký ostrov. Podobně tomu bylo u méně členitého (dvě zátoky, jeden ostrov) rybníka Rozhrny. Ostatní rybníky mají jednoduchý tvar. Sběr dat Sčítací jednotkou (Bibby et al. 1992) byl jeden živý, dospělý či mladý pták. Zaměřil jsem se na druhy řádů potáplice, potápky, veslonozí, brodiví, vrubozobí, dravci (moták pochop, orlovec říční a orel mořský), krátkokřídlí, bah- 101
4 Paclík M. / Spolehlivost hladinového sčítání ňáci, dlouhokřídlí a srostloprstí (ledňáček říční). Ptáky jsem sčítal v tzv. výhledu ploše (obvykle jedna na rybníce), prohlížené z pevného stanoviště, odkud byla vidět co největší část vodní hladiny. Odděloval jsem výsledky z celoročně přehledné části výhledu vodní hladiny (na podzim dno vypuštěného rybníka) a sloupce vzduchu nad ní (tzv. W). Sumární výsledky (tzv. M), zjišťované souběžně ze stejného sčítacího bodu, navíc zahrnovaly ptáky zaznamenané v rákosí, na ostrůvcích, na stromech, na části hladiny přehledné jen přechodně a ve sloupci vzduchu nad nimi na celé ploše výhledu (obr. 1). Toto slučování výsledků ze všech biotopů považuji za totožné s pojetím běžně užívaným při hladinovém sčítání na českých rybnících (Cepák 1994, Ševčík 1998, metodologie viz Musil 1996). Sčítání ve výhledu W je jeho modifikací, na rozdíl od něj je však sčítána jen celoročně plně přehledná část hladiny o stálé rozloze s ohledem na měnící se rozlohu špatně přehledných biotopů. Pokud byl výhled nad rákos po celý rok volný, zařadil jsem sloupec vzduchu nad ním do výhledu W. Tam ovšem nemohla být zařazena místa, jako např. vzduch těsně nad nebo hladina za ostrůvkem se sečeným rákosem na Bohdanečském když rákos vyrostl, nebylo možné přesně sčítat racky létající zhruba do dvou metrů nad zemí a na hladinu těsně za ostrůvkem nebylo vůbec vidět. Sčítal jsem jednou za deset dní od 1. února do 30. listopadu 2002, vždy jeden a půl hodiny po východu slunce (celkový počet návštěv viz tab. 2). Obr. 1. Vymezení sčítacích prostorů na rybníce: vlevo sumární pojetí (M), vpravo celoročně přehledný prostor (W). Pokud byl prostor vzduchu nad rákosinou celoročně plně přehledný, byl přiřazen k W (tenčí čára). Výška sčítaného prostoru jsou zhruba čtyři výšky stromů. Fig. 1. Definition of counting spaces on a fishpond: left total counting space (M), right partial space surveyable all year round (W). Well-surveyable airspaces above reedbeds were added to W (thin dotted line). The upper limit of the counting space is defined as four tree heights. 102
5 Tab. 2. Procentuální podíl počtu druhů (RD 1 ) a součtu jedinců při jedné kontrole (RD 2 ) zaznamenaný v biotopech s měnící se přehledností (mimo W) na jednotlivých rybnících. Je uveden průměr ± střední chyba průměru a počet sčítacích epizod (n). Table 2. Percentage of species number (RD 1 ) and total number of individuals per one counting episode (RD 2 ) recorded outside habitats surveyable all year round. Mean ± standard error and number of counting episodes (n) are given. lokalita / site RD 1 RD 2 n Nadymač 2,1 ± 2,1 8,5 ± 4,7 24 Krajní Zábranský 2,2 ± 1,6 14,2 ± 6,1 26 Prostřední Zábranský Rozhrna 0 2,4 ± 1,2 24 Skříň 0,4 ± 0,4 1,6 ± 0,9 24 Bohdanečský 26,2 ± 5,4 22,1 ± 6,1 26 Používal jsem triedr 7 x 50 a stativový monokulár 25 x 70. Sčítání trvalo nejkratší dobu nutnou pro sečtení ptáků. Zleva doprava jsem postupně sčítal po zorných polích, zpátky pouze pátral po vzácnějších druzích. Ptáky jsem zaznamenával i podle hlasu. Sčítal jsem pouze do pátého stupně síly větru podle Beauforta. Sčítání (pozorovatel, optika, čas, prostor a postup sčítání) bylo tedy standardizováno za účelem eliminace nežádoucí variability (viz Úvod). Analýzy a interpretace dat Hodnocenými proměnnými byly počet druhů, součet jedinců všech druhů při jedné kontrole a počet jedinců při jednom záznamu druhu. Kontrolou se rozumí jedna návštěva lokality, záznam je epizoda, kdy byl dotyčný druh zaznamenán. Pro každou proměnnou jsem vedl odděleně dílčí hodnotu (W) od celkové (M). Z nich byl spočítán podíl ptáků, zaznamenaný mimo výhled W, tj. mimo celoročně plně přehledné biotopy rybníka (dále jako odchylka či RD): RD = (1 W/M)*100, při W = 0 činil vždy 100 %. Z dílčích odchylek jsem vyjádřil aritmetický průměr a jeho střední chybu (SE). Každá lokalita byla hodnocena zvlášť. Pro individuální hodnocení jsem vybral jen druhy zaznamenané více než desetkrát. Pro druhy s odchylkou výrazně vzdálenou nule jsem vytvořil grafy, srovnávající jejich skutečnou početnost ve výhledech W a M během sezóny. Důležitým předpokladem pro interpretaci velikosti odchylky je, že ve výhledu W je zachytitelnost ptáků stoprocentní a stálá, mimo něj nižší a kolísající během roku. Tvoří-li významnou část celkového výsledku (M) jedinci zaznamenaní mimo celoročně přehledné biotopy (mimo W), pak při použití sumárních dat k interpretaci sezónní dynamiky bude zjištěný trend pravděpodobně zkreslen kolísající zachytitelností ptáků. Říci, kdy tomu tak skutečně je, ovšem není v možnostech této práce. VÝSLEDKY Ve výhledech W šesti rybníků jsem zaznamenal celkem 29 druhů vodních ptáků. Druhově nejbohatší byl rybník Bohdanečský (28 druhů), následován rybníky Skříň (16), Rozhrna (12), Krajní Zábranský (10), Nadymač (7) a Prostřední Zábranský (6). Pořadí lokalit v celkovém počtu jedinců všech druhů ve výhledu W je: Bohdanečský (354,2 ex./1 epizoda) > Skříň (44,4) > Rozhrna (36,7) > Krajní Zábranský (15,3) > Prostřední Zábranský (2,8) > Nadymač (1,9). 103
6 Paclík M. / Spolehlivost hladinového sčítání Nejčastěji zaznamenanými druhy (frekvence výskytu >50 %) byly kachna divoká (Anas platyrhynchos), lyska černá (Fulica atra), potápka roháč (Podiceps cristatus), labuť velká (Cygnus olor), polák velký (Aythya ferina) a polák chocholačka (Aythya fuligula). Nejvyšších průměrných počtů jedinců na jeden záznam dosáhla čejka chocholatá (Vanellus vanellus), kachna divoká, lyska černá a labuť velká. Průměrná odchylka (RD) v počtu druhů při sčítací epizodě činila 0 26 %, průměrná odchylka v součtu jedinců 0 22 % na jednotlivých lokalitách (tab. 2). Odchylky v počtu jedinců na jeden záznam druhu přitom ve 2 21 % případů přesáhly 50 % (obr. 2). Z individuálně hodnocených druhů dosáhla nejvyšší průměrné odchylky v počtu na jeden záznam volavka popelavá (Ardea cinerea), racek chechtavý (Larus ridibundus) oba na Bohdanečském a kachna divoká na Krajním Zábranském (tab. 3, obr. 3). Nulová průměrná odchylka nastala u lysky černé (Krajní Zábranský), poláka velkého (Skříň), poláka chocholačky (Rozhrna) a potápky roháče (Skříň, tab. 3). Vysokých dílčích odchylek dosahovaly také některé individuálně nehodnocené druhy např. kormorán velký (Phalacrocorax carbo, RD = 100 %, n = 5 záznamů, Σ = 22 jedinců) a husa velká (Anser anser, RD = 25 %, n = 8, Σ = 60), oba na Bohdanečském. Vhodné je zmínit i druhy zaznamenané pouze v rákosinách, např. chřástala vodního (Rallus aquaticus, RD = 100 %, n = 3, Σ = 3) na Bohdanečském, u nichž je ale dosažený vzorek příliš malý. Odchylky takových druhů jsou zakomponovány v grafu na obr. 2. DISKUSE Obr. 2. Frekvence případů (%), kdy počet jedinců v biotopech s měnící se přehledností během roku (mimo W) při jednom záznamu druhu přesáhl 50 % celkového počtu v M. KZ Krajní Zábranský, PZ Prostřední Zábranský, N Nadymač, B Bohdanečský, R Rozhrna a S Skříň. Všechny druhy sloučeny, čísla značí celkový počet záznamů. Fig. 2. Frequency of cases (%), in which the number of individuals per one record of species outside well-surveyable habitats (outside W) exceeded 50% of result in M. KZ Krajní Zábranský,PZ ProstředníZábranský,N Nadymač, B Bohdanečský, R Rozhrna as Skříň fishpond. All species pooled, number of records is given. Odchylky a jejich zdroje Vysoká průměrná odchylka v počtu druhů nastala pouze na Bohdanečském, vysoké odchylky v součtu jedinců všech druhů nastaly na Bohdanečském, Krajním Zábranském a Nadymači (tab. 2). Na stejných lokalitách poměrně často nastávaly více než padesátiprocentní dílčí odchylky v počtu jedinců na jeden záznam (obr. 2). Bohdanečský rybník je druhově nejbohatší a je zde také největší rozloha rákosin, stromů a ostrůvků ve výhledu. To zřejmě zvyšuje pravděpodobnost zastižení nového druhu a dalších jedinců mimo výhled W. U ostatních lokalit je tato pravděpodobnost mnohem nižší, adekvátně k rozloze výše uvedených biotopů. Odchylka v součtu jedinců na Nadymači je pravděpodobně důsledkem malé velikosti vzorku, protože už rozdíl řádově v je- 104
7 Tab. 3. Procentuální podíl (RD, průměr ± střední chyba průměru) z celkového počtu jedinců při jednom záznamu druhu zjištěný v biotopech s měnící se přehledností během roku (mimo W). n 1 = počet záznamů, Σ W = součet počtu jedinců ve výhledu W ze všech záznamů, Σ M W = součet počtu jedinců mimo výhled W ze všech záznamů. Table 3. Percentage (RD, mean ± standard error) of the total number of individuals per one record of the species recorded outside habitats surveyable all year round. n 1 = number of records, Σ W = the sum of individuals in all records of the species in counting space W, Σ M W = the sum of individuals in all records of the species outside counting space W. lokalita / site druh / species RD n 1 Σ W Σ M W Bohdanečský Ardea cinerea 71,8 ± 9, Bohdanečský Larus ridibundus 36,8 ± 7, Krajní zábranský Anas platyrhynchos 20,1 ± 9, Rozhrna Fulica atra 11,0 ± 7, Bohdanečský Fulica atra 10,8 ± 5, Bohdanečský Cygnus olor 9,7 ± 5, Bohdanečský Podiceps cristatus 9,1 ± 9, Skříň Fulica atra 9,5 ± 4, Bohdanečský Anas platyrhynchos 6,2 ± 3, Bohdanečský Aythya fuligula 5,6 ± 3, Prostř. Zábranský Fulica atra 3,8 ± 3, Skříň Anas platyrhynchos 1,7 ± 1, Rozhrna Anas platyrhynchos 1,3 ± 1, Bohdanečský Aythya ferina 0,2 ± 0, Krajní zábranský Fulica atra Skříň Aythya ferina Skříň Podiceps cristatus Rozhrna Aythya fuligula dincích se projevil její zvýšenou hodnotou. U Krajního Zábranského je věrohodnost mnohem vyšší, neboť počty ptáků jsou zde osmkrát vyšší než na Nadymači. Na zbylých lokalitách byly uvedené odchylky nízké (tab. 2). Na Skříni jsou poměrně velké plochy rákosin, avšak leží u protilehlého břehu. Velká vzdálenost logicky snížila pravděpodobnost zachycení nového druhu a dalších jedinců v nich. Ve výhledu na Rozhrně nebyly rákosiny takřka žádné, podobně jako na Prostředním Zábranském. Vynecháme-li Nadymač z důvodu malého vzorku a Krajní Zábranský kvůli jedinému problémovému druhu (kachna divoká, viz dále), byl z pohledu odchylek v počtu druhů a součtu jedinců všech druhů rizikový jen Bohdanečský, tvarově nejsložitější rybník s nejrozvinutějšími litorálními porosty a ostrovy. Ještě je třeba si uvědomit, že uváděná četnost vysokých odchylek (viz obr. 2) pochází z dat slučujících druhy. Toto číslo má tedy omezenou výpovědní hodnotu, neboť každý druh se může chovat jinak (viz dále). Z individuálně hodnocených druhů dosáhla největší průměrné odchylky v počtu jedinců volavka popelavá na Bohdanečském (tab. 3), kde tento druh hnízdí v kolonii na stromech. V kolonii se v první půli roku zdržovala většina ptáků. Stromy (olše a vrby) se v dubnu olistily a do té doby uspokojivá viditelnost hnízd se snížila. Předpokládám, že počet ptáků v kolonii se v té době ještě 105
8 Paclík M. / Spolehlivost hladinového sčítání nesnižoval, naopak, byl zřejmě zvýšen mláďaty na hnízdech (viz Hudec et al. 1994). Pobyt na stromech byl hlavním zdrojem odchylky u volavky téměř po celý rok. Od druhé poloviny října se všichni sčítaní ptáci zdržovali na dně vypuštěného rybníka a dílčí odchylky byly nulové (obr. 3). Podobně tomu bylo na 3). Třetí nejvyšší odchylku dosáhla kachna divoká na Krajním Zábranském (tab. 3), kde bylo hejno uměle odchovaných jedinců v půli června a na začátku července zaznamenáno v rákosí. Na konci května odpočívalo hejno na travnaté hrázi. Hráz byla sečená, avšak občas byl porost natolik vysoký, že se v něm ptáci Obr. 3. Sezónní dynamika početnosti vybraných druhů ve výhledu W (tlustá) a M (tenká čára): a volavka popelavá (Ardea cinerea), Bohdanečský, b racek chechtavý (Larus ridibundus), Bohdanečský, c kachna divoká (Anas platyrhynchos), Krajní Zábranský. Na ose x je čas ve dnech Fig. 3. Seasonal dynamics of numbers of three species in counting spaces W (thick line) and M (thin line): a Grey Heron (Ardea cinerea), b Black-headed Gull (Larus ridibundus), both on the Bohdanečský pond, c Mallard (Anas platyrhynchos) on the Krajní Zábranský pond. Time in days from February 1 November 30, 2002 on horizontal axis. téže lokalitě u racka chechtavého (tab. 3), jehož hnízdní kolonie byla umístěna na ostrůvku zarůstajícím vysokými bylinami. Kvůli vegetaci nebylo zhruba od května možné přesně sčítat nejen ptáky na hnízdech, ale ani jedince poletující zhruba do dvou metrů výšky nad zemí. Tento konkrétní problém je analogický přesnosti odhadu početnosti hnízdní kolonie racka pozorováním ze břehu jak uvádí Kloubec (2002), dochází při něm k podhodnocení až o 50 % oproti přímému sčítání hnízd. V období před začátkem hnízdění (viz Hudec & Černý 1977) jsou však na sečeném ostrůvku na Bohdanečském rybníce ptáci sčitatelní stoprocentně (vlastní údaje). Vrchol početnosti racka na začátku listopadu tvoří opět ptáci, zaznamenaní na dně vypuštěného rybníka (obr. mohli ukrýt a nemuseli být sečteni. Vrchol početnosti tohoto druhu nastal v srpnu, tj. dlouho před říjnovým vypuštěním rybníka (obr. 3). U zbylých individuálně hodnocených druhů byla velikost odchylky nízká nebo rovna nule (tab. 3). Tyto druhy je zřejmě obtížné zastihnout v biotopech mimo výhled W, přestože se tam s vysokou pravděpodobností vyskytují (hnízdí). Výjimkou z nich je zřejmě labuť velká, která pro svou velikost, zbarvení a hlasitost je v rákosí mnohem nápadnější než jiné druhy. Totéž platí pro lysku černou díky jejím hlasovým projevům. Příčinou odchylky u lysky černé na Skříni byl však pobyt ptáků na travnatém břehu. Některé druhy dosahovaly na různých lokalitách různě vysokých odchylek (kachna divoká, lyska černá, tab. 2). Na 106
9 Bohdanečském odpočívaly kachny divoké a lysky černé u výslunného břehu na spadlých větvích a na vodě. Pro většinu druhů byl na Bohdanečském rybníce významným zdrojem odchylky pobyt ptáků v rákosinách a biotopech ostrůvku, na kterém hnízdili racci. Na stromech pobývala jen volavka popelavá. Velikost odchylky tedy byla místně i druhově specifická. Nejspíše byla ovlivněna rozlohou a rozmístěním biotopů mimo výhled W a zachytitelností ptáků v nich. Absolutní rozloha rybníka zřejmě není významná. Z pohledu odchylek v počtu jedinců při jednom záznamu byly rizikové jen tři druhy (obr. 3), další se pravděpodobně skrývají mezi druhy nehodnocenými kvůli nízkému počtu záznamů (viz Paclík 2003). U nich byl hlavním zdrojem odchylky pobyt ptáků v neudržovaném a sečeném rákosí. Pobyt ve vzduchu se jednorázově projevil jen u čtyř druhů (kormorán velký, čáp černý Ciconia nigra, orel mořský Haliaeetus albicilla, moták pochop Circus aeruginosus) při přeletu nad okrajem rybníka. Interpretace odchylek V některých případech jsem při sčítání zaznamenal podstatnou část počtu druhů (jedna lokalita ze šesti sledovaných), celkového součtu jedinců všech druhů (tři lokality) i počtu jedinců každého druhu zvlášť (tři druhy z osmi hodnocených, dvě lokality) mimo celoročně přehledný biotop rybníka, tedy v místech, kde se během roku mění jejich zachytitelnost. Co to znamená? Tato část dat je výslednicí nejen skutečných počtů, které studujeme, ale i změn zachytitelnosti, které nám studium ztěžují. To ohrožuje porovnatelnost mezi kontrolami. Data z celoročně přehledných biotopů kolísající zachytitelností ovlivněna nejsou (Bibby et al. 1992), smísením s výše uvedenými však může dojít k jejich znečištění. Tento problém se potenciálně vyskytuje ve studiích, kde autoři nestandardizovali výhled proti měnící se zachytitelnosti ptáků během roku (Cepák 1994, Pecl 1994, Pykal & Janda 1994). Pecl (1994) pouze konstatuje, že sčítání zhoršovaly porosty vodních rostlin a docházelo tak k chybě. Cepák (1994) sčítal na spuštěných rybnících, které mohly (v metodice to ovšem neuvádí) po nějaké době zarůst nepřehlednou vegetací. Podzimní vypouštění rybníků ovšem nevadí (vlastní údaje). Chybou jsou zřejmě zatíženy také výsledky ze shromážděných faunistických záznamů (Polčák 1999, Doupal & Šírek 2001). Zde se navíc připojuje vliv rozložení úsilí během roku (Paclík et al. 2003), který bývá v metodických studiích většinou ošetřen. Není v možnostech této práce přesně říci, jak je problém závažný, protože není známa skutečná míra kolísání zachytitelnosti různých druhů ptáků ve špatně přehledných biotopech konkrétních rybníků. Některé příklady změn zachytitelnosti byly ovšem popsány (např. zpěvní aktivita ptáků během roku Bibby et al. 1992), nebo jsou intuitivně předpokládány (např. zarůstání obnaženého dna rybníka vegetací). Musil (1996) zjistil, že zachytitelnost mnoha druhů v hnízdní době je při hladinovém sčítání z bodu výrazně nižší než při obcházení rybníka důvodem je pobyt ptáků v méně přehledných biotopech. To svádí k domněnce, že počty zjištěné v těchto biotopech hladinovým sčítáním jsou zanedbatelné a standardizace sčítaného prostoru proti měnící se zachytitelnosti je zbytečná. Tento argument ale vždy neplatí, jak ukazují výsledky této práce. Zřejmě existují rizikové lokality a druhy, na které je nutné dávat pozor. Doporučení Je žádoucí opatrně interpretovat výsledky dosavadních studií z rybníků a při těch budoucích oddělovat výsledky 107
10 Paclík M. / Spolehlivost hladinového sčítání z přehledných a nepřehledných biotopů. Nezbytné je to na rybnících se stromy, ostrůvky, zarůstajícími mělčinami a sečenými rákosinami ve výhledu. Nezapomínejme, že ani hladina nemusí být ze sčítacího stanoviště celoročně plně přehledná. Výhled na ni mohou během sezóny zhoršovat stromy či rákos. Data ze zarůstajících letněných rybníků nelze vůbec použít k vyjádření sezónního trendu početnosti. Odděleně vedené výsledky z celoročně přehledných biotopů interpretujeme jako navštěvovanost hladiny, tj. využití specifického biotopu během roku. U některých druhů, např. poláka chocholačky, budou dobrým odhadem skutečného počtu jedinců v krajině, u jiných, např. volavky popelavé, racka chechtavého a husy velké nikoli. Tyto druhy tráví totiž mnoho času mimo rybník. O sezónní dynamice početnosti mnoha druhů budou i nadále jediné poznatky pocházet ze sebraných faunistických záznamů (Polčák 1999, Doupal & Šírek 2001). Je třeba vzít v úvahu, že rozložení terénního úsilí a změny zachytitelnosti ptáků během roku ovlivňují získané křivky. PODĚKOVÁNÍ Děkuji Peteru Adamíkovi za cenné rady v průběhu výzkumu, Martinu Vavříkovi za vedení diplomové práce na téma tohoto článku a Vladimíru Remešovi za její oponenturu. Karlu Weidingerovi, Martinu Valáškovi, Radku Hamplovi, Aloisi Holubovi a recenzentům děkuji za pročtení a hodnotné připomínky k rukopisu. Studie byla podpořena granty VaV/610/00 a MŠMT SUMMARY The goal of this study was to illustrate the restriction of comparability among counting episodes in a study of seasonal dynamics in bird numbers, appearing due to varying detectability of birds during a season. Three times a month from February 1 to November 30, 2002, I censused waterfowl on six fishponds near Lázně Bohdaneč (50 05'N 15 41'E, 200 m a. s. l.). In total, 33 species were recorded. A percentage of the counts done outside the habitat well-surveyable all year round (in reedbeds, trees, etc.) is expressed. Mean values of this deviation (called RD) in number of species and total number of individuals per one counting episode reached 0 26 and 0 22 %, respectively. The highest values were recorded on the Bohdanečský fishpond. On species level (only eight common species evaluated), Grey Heron (Ardea cinerea) and Black-headed Gull (Larus ridibundus) reached two highest mean values of the deviation in the number of individuals per one record: 72 and 37%, respectively. The species bred in colonies on trees (Grey Heron) or islets (Black- -headed Gull) on the Bohdanečský fishpond. Third highest mean value was reached by the Mallard (Anas platyrhynchos 20%) due to occurrence of a large flock in reeds and grass on the Krajní Zábranský pond. The RD is interpreted as a part of total result, which is probably biased due to changing species detectability in certain habitats on fishpond. This problem is site- and species-specific and might appear in studies on fishponds based on counting space involving more habitats. Thus, changing detectability could restrict the census reliability when studying seasonal dynamics of bird abundance on fishponds. The solution is to count birds in surveyable habitat only, but the results might not be representative estimates of real dynamics on the fishpond. Analyses of collected faunistic records are valuable, but the effort distribution and detectability determine the patterns. 108
11 LITERATURA Bárta Z Průtah a zimování vodního ptactva na Lenešickém rybníce (okr. Louny). Zprávy MOS 20: Bibby C. J., Burgess N. D. & Hill D. A. 1992: Bird Census Techniques. Academic Press, London. Cepák J. 1994: Výskyt a hnízdění bahňáků (Limicolae) na chlumecké rybniční soustavě (Třeboňsko) v letech Sylvia 30: Doupal L. & Šírek J. 2001: Tah vodouše bahenního (Tringa glareola) na střední Moravě. Zprávy MOS 59: Hájek V. 1970: Jedenáct let pozorování bahňáků (Limicolae) v rezervaci Lednické rybníky. Sylvia 18: Hudec K. (ed.) 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci 1. Academia, Praha. Hudec K. & Černý W. (eds) 1977: Fauna ČSSR. Ptáci 2. Academia, Praha. Janda J. & Macháček P. 1990: Kormorán velký, Phalacrocorax carbo, v Čechách a na Moravě v letech Sylvia 27: Janda J. & Řepa P. 1986: Metody kvantitativního výzkumu v ornitologii. SZN, Praha. Kloubec B. 2002: Početnost jihočeské populace racka chechtavého (Larus ridibundus) v letech Sylvia 38: Lekuona J. M. & Campos F. 1996: Seasonal dynamics of Grey Herons on a large river in Spain. Colonial Waterbirds 19: Musil P. 1996: Metoda dvou kontrol: kritické zhodnocení. Sylvia 32: Musílek J. 1938: O bahňácích (Limicolae) na Pardubicku. Sylvia 3: 1 9; Paclík M. 2003: Sezónní dynamika početnosti vodních ptáků na rybnících u Lázní Bohdaneč je sčítání na lokalitách vhodný přístup ke studiu sezónní dynamiky? Diplomová práce, UP Olomouc. Paclík M., Holub A., Krausová H. & Hampl R. 2003: Stav poznání avifauny Bohdanečského rybníka v letech 1995 až 2002 byl dosavadní výzkum dostačující? Sylvia 39: Pecl K. 1994: Výskyt vrubozobých ptáků v NPR Řežabinec v letech Sylvia 30: Polčák J. 1999: K výskytu vodouše štíhlého (Tringa stagnatilis) na střední Moravě. Zprávy MOS 57: Pykal J. & Janda J. 1994: Početnost vodních ptáků na jihočeských rybnících ve vztahu k rybničnímu hospodaření. Sylvia 30: Suchánek O. & Suchánek O. 1990: Výrazné změny v jarní migraci konipasovitých (Motacillidae) na Oravě. Zprávy MOS 48: Ševčík J. 1998: Změny početnosti vodních ptáků na rybníku Velký Tisý a okolních rybnících v letech Sylvia 34: Štancl L. & Štanclová H. 1977: Ptactvo rybníka Černý Nadýmač u Habřiny Vlčí a v jeho okolí (okr. Pardubice). Zprávy MOS 19: Tichý H. 1991: Deset let sledování některých vodních ptáků v číslech. Zprávy MOS 49: Vavřík M. 1998: Šest let sledování jarního tahu na Šumvaldském rybníce pokus o objektivizaci ve faunistice. Zprávy MOS 56: Verner J. 1985: Assessment of Counting Techniques. In: Johnston R. F. (ed.): Current Ornithology 2. Plenum Press, NY & London: Vraný J. 1942: O tahu některých vodních ptáků na rybníku Vrabcově u Třebešic v roce Sylvia 7: 10. Došlo 26. července 2004, přijato 18. října Received July 26, 2004; accepted October 18,
Petr Macháček Vliv letnění na výskyt ptáků na příkladu rybníka Nesytu
Petr Macháček Vliv letnění na výskyt ptáků na příkladu rybníka Nesytu Rybník Nesyt je součástí Národní přírodní rezervace a Ptačí oblasti Lednické rybníky. Dle Plánu péče se měl každý čtvrtý rok částečně
VíceZimní pozorování vodních ptáků na Labi v Pardubicích v zimách 1998/1999 a 1999/2000
Panurus, 10 (2000): 89-96 ISBN: 80-86046-43-5 Zimní pozorování vodních ptáků na Labi v Pardubicích v zimách 1998/1999 a 1999/2000 Winter Waterfowl Observations on Labe river in Pardubice in 1998/1999 and
VícePetr Machacek - zamecky rybnik.qxd :45 Page 3 Příroda Příroda 3
Příroda 3 Petr Macháček Zámecký rybník Příroda Zámecký rybník v Lednici je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky. Známá je kolonie volavek a kvakošů, která je trvale obsazena již od roku
VíceVýskyt vodních ptáků na Bohdanečském rybníce během roku
Panurus 16 (2007): 3-25 Výskyt vodních ptáků na Bohdanečském rybníce během roku Year-round patterns of the waterfowl occurrence on Bohdanečský fishpond (1, 2) Martin Paclík (1) Katedra biologie PdF UP,
VícePojďte s námi do přírody
Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s
VícePetr Macháček Lednické rybníky v letech 2007 až 2016
4 let CHKO Pálava Petr Macháček Lednické rybníky v letech 27 až 216 Národní přírodní rezervace (NPR) Lednické rybníky je jednou z našich nejvýznamnějších ornitologických lokalit. O tom svědčí i zařazení
VícePetr Macháček Nejvýraznější změny výskytu ptáků na Lednických rybnících v posledních letech
Petr Macháček Nejvýraznější změny výskytu ptáků na Lednických rybnících v posledních letech V roce 2009 vydalo Regionální muzeum v Mikulově publikaci Ptáci Lednických rybníků, v níž byl zpracován výskyt
VícePetr Macháček Hnízdní kolonie na Zámeckém rybníku
Petr Macháček Hnízdní kolonie na Zámeckém rybníku Zámecký rybník a ostrovy s kolonií volavek, kvakošů, kormoránů a čápů (foto Petr Macháček) Zámecký rybník v Lednici je součástí Národní přírodní rezervace
VíceMimořádný výskyt bahňáků na Nesytu v roce 2004
Petr Macháček Mimořádný výskyt bahňáků na Nesytu v roce 2004 Národní přírodní rezervace Lednické rybníky, vyhlášená v roce 1953 na rozloze 552,5 ha, je jednou z našich nejvýznamnějších ornitologických
VíceVliv letnění Nesytu v roce 2007 na jarní průtah ptáků
Petr Macháček Vliv letnění Nesytu v roce 2007 na jarní průtah ptáků Největší moravský rybník Nesyt (300 ha) je součástí Národní přírodní rezervace (a ptačí oblasti) Lednické rybníky. Tyto rybníky by měly
VíceBřehové porosty a vodní plocha. Stručná charakteristika prostředí na Mosteckém jezeře
Břehové porosty a vodní plocha Stručná charakteristika prostředí na Mosteckém jezeře Zkoumaná plocha nádrže je zbytková jáma lomu Ležáky, dříve lomu Richard, kde probíhala těžba již od roku 1900. Středobod
VíceVodní ptactvo rybniční oblasti Hájek u Ostrova nad Ohří v letech 1977 a 1978
Sluka 8 / 2012 / 7 46 Vodní ptactvo rybniční oblasti Hájek u Ostrova nad Ohří v letech 1977 a 1978 Water bird species of Hájek Pond komplex near Ostrov nad Ohří in the years 1977 and 1978 Ivan Mikšík Souhrn
VíceVýskyt kachničky mandarinské (Aix galericulata) v České republice (1978 2008)
Sylvia 45 / 2009 Výskyt kachničky mandarinské (Aix galericulata) v České republice (1978 2008) Occurence of the Mandarin Duck (Aix galericulata) in the Czech Republic (1978 2008) Ladislav Jasso Proseč
VíceZimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách v sezoně 2009/10. Winter Waterbird Census in Central Bohemia in 2009/10
Zimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách v sezoně 29/1 Winter Waterbird Census in Central Bohemia in 29/1 Michal Bílý 1, 2, Pavel Bergmann 3, Jindra Mourková 4 & Miroslav Jelínek 5 1 Výzkumný ústav
VícePetr Macháček Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) na jižní Moravě
Petr Macháček Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) na jižní Moravě Pár kormoránů ve svatebním šatě. (foto Petr Macháček, Regionální muzeum v Mikulově) Kormoráni se živí výhradně rybami, a proto byli vždy
VíceNumbers of breeding pairs of Great Cormorant in the Czech Republic in
Počet hnízdících párů kormorána velkého v České republice v roce 2014 až 2016 Numbers of breeding pairs of Great Cormorant in the Czech Republic in 2014 2016 Petr Musil 1, Petr Macháček 2, Zuzana Musilová
Vícev jihozápadních Čechách
Sborník muzea Karlovarského kraje 19 () 425 Hnízdění hohola severního (Bucephala clangula) v jihozápadních Čechách Pavel Růžek a Libor Schröpfer ÚVOD Hohol severní (Bucephala clangula) patří k ptačím druhům,
VíceTrends in numbers of wintering waterbird species in Czechia in 1966 2008
Trendy početnosti zimujících vodních ptáků v ČR (1966 28) Trends in numbers of wintering waterbird species in Czechia in 1966 28 Petr Musil & Zuzana Musilová Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44
VíceZimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách v sezonách 2007/08 a 2008/09. Winter Waterbird Census in Central Bohemia in 2007/08 and 2008/09
Zimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách v sezonách 2007/08 a 2008/09 Winter Waterbird Census in Central Bohemia in 2007/08 and 2008/09 Michal Bílý 1, 4, Pavel Bergmann 2 a Miroslav Jelínek 3 1
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
VíceTÉMA: VODNÍ PTÁCI VYTVOŘILA: Mgr. Zdenka Wienerová VYTVOŘILA DNE: 8. 2. 2012 VY_32_Inovace/4_208
TÉMA: VODNÍ PTÁCI VYTVOŘILA: Mgr. Zdenka Wienerová VYTVOŘILA DNE: 8. 2. 2012 VY_32_Inovace/4_208 1 ANOTACE: INTERAKTIVNÍ PREZENTACE SEZNÁMÍ ŽÁKY A ZOPAKUJE JEDNOTLIVÉ ZÁSTUPCE VODNÍCH PTÁKŮ, JEJICH STAVBU
VícePetr Macháček Potápka roháč na Lednických rybnících
Petr Macháček Potápka roháč na Lednických rybnících Potápka roháč (Podiceps cristatus) je velká téměř jako kachna divoká. Drží se na volné hladině, proto je na našich vodách nepřehlédnutelným druhem. U
VíceZimování vodních ptáků v Pardubicích v letech 2003 2008
Panurus 19 (2010): 5 32 5 Zimování vodních ptáků v Pardubicích v letech 2003 2008 Wintering of waterfowl in Pardubice in 2003 2008 Světlana Vránová Semtínská 288, 533 53 Pardubice-Ohrazenice; e-mail: sve.crow.crow@seznam.cz
VícePostup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků
Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: Metoda mapování hnízdních okrsků Liniové metody Bodové metody Metody přímého vyhledávání hnízd Metoda eodazpětných odchytů ů Jana Svobodová, AMPS 1. Metoda
VíceVLIV TROFICKÝCH PODMÍNEK NA POČETNOST A REPRODUKČNÍ ÚSPĚŠNOST VODNÍCH PTÁKŮ
VLIV TROFICKÝCH PODMÍNEK NA POČETNOST A REPRODUKČNÍ ÚSPĚŠNOST VODNÍCH PTÁKŮ Petr Musil* Zuzana Musilová *, Milan Haas* Jan Pokorný** * katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK ** Enki, o.p.s., Třeboň
VíceHnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce
Panurus 21 (2012): 103 108 103 Hnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce Nesting of atypically coloured Mallards (Anas platyrhynchos) in the town of Nymburk Lukáš Kadava
VíceNATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI
NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI oblast Doupovských a Krušných hor Vít Tejrovský Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO Labské pískovce pracoviště Klášterec nad Ohří Chomutovská 120 CZ 431
VíceMokřadní ptáci Vavřineckého rybníka v letech
Panurus 20 (2011): 3 42 3 Mokřadní ptáci Vavřineckého rybníka v letech 1999 2010 Waterbirds of the Vavřinecký pond in 1999 2010 Michal Kavka Pobřežní 53, 284 01, Kutná Hora; e-mail: numenius@seznam.cz
VíceTrends in numbers of wintering waterbird species in Czech Republic between 1966 and 2015
Změny početnosti zimujících vodních ptáků v ČR (1966 2015) Trends in numbers of wintering waterbird species in Czech Republic between 1966 and 2015 Matyáš Adam, Petr Musil & Zuzana Musilová Katedra ekologie
VíceShrnutí ornitologických výzkumů v Tovačově za 1. pololetí 2010 Zpracoval Jiří Šírek
Shrnutí ornitologických výzkumů v Tovačově za 1. pololetí 2010 Zpracoval Jiří Šírek V následujícím shrnutí navazuji na články týkající se pozorování ptáků v Tovačově a zveřejňované v letech 2008 a 2009
VíceVelký Dvůr u Pohořelic za jarních záplav v roce 2006
CREX ZPRAVODAJ JIHOMORAVSKÉ POBOČKY ČSO 27 (2007): 91-96 Velký Dvůr u Pohořelic za jarních záplav v roce 2006 The locality of Velký Dvůr near Pohořelice during the spring floods of 2006 Robert DOLEŽAL
Více1 ÚVOD. Zbyněk Šafránek 73 ABSTRAKT:
OVĚŘENÍ PŘESNOSTI VÝBĚROVÝCH METOD POUŽITÝCH PŘI HODNOCENÍ ŠKOD ZVĚŘÍ OKUSEM VERIFYING OF THE ACCURACY OF SELECTION METHODS USED FOR THE EVALUATION OF BROWSING DAMAGES CAUSED BY GAME ABSTRAKT: Zbyněk Šafránek
VíceOrnitologická pozorování na Tovačovsku
Ornitologická pozorování na Tovačovsku Zpracovali Lubomír Doupal a Jiří Šírek Leden 2012 Potápka roháč 7.1. 30.1. 3 až 5 ex., max. 7.1. 5 ex. (Šírek) Potápka malá 16.1. 1 ex. (Šírek) Kormorán velký 1.
VícePtactvo mokřadu Za pilou (okres Most, severozápadní Čechy)
Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 2017, 38 (2016): 100 107, ISSN 1214-2573, ISBN 978-80-906560-1-7 Ptactvo mokřadu Za pilou (okres Most, severozápadní Čechy) Birds of wetland Za pilou
VíceDESET LET ZIMNÍHO SČÍTÁNÍ VODNÍCH PTÁKŮ V NÁRODNÍM PARKU PODYJÍ
THAYENSIA (ZNOJMO) 2014, 11: 107 122. ISSN 1212-3560 DESET LET ZIMNÍHO SČÍTÁNÍ VODNÍCH PTÁKŮ V NÁRODNÍM PARKU PODYJÍ TEN YEARS OF WINTER WATERBIRD CENSUS IN THE PODYJÍ NATIONAL PARK Vlasta Š k o r p í
VíceVzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné?
Ekologie mokřadů (9) Vodní a mokřadní rostlinstvo a ţivočichové Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Rostliny primární
VíceOBSAH Doporučená citace díla:
OBSAH Obsah...1 Metodika a materiál...2 Přehled lokalit...2 Metodika sledování lokalit...3 Excerpce publikovaných údajů...3 Komentář k metodice stanovení výše náhrad škod...3 Výsledky...4 Mimohnízdní populace...4
VícePTÁCI ČR ( 1.) Gaviiformes - Galliformes
PTÁCI ČR ( 1.) Gaviiformes - Galliformes AVIFAUNA ČR 403 druhů (203 hnízdících, 13 pozor. před rokem 1950, 9 nepůvodních druhů) ORNITOLOGIE v ČR Česká společnost ornitologická (www.birdlife.cz) (Faunistická
VíceZimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012
Bulletin VYDRA, 15: 29-38 (2012) Sekce: Odborné články Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Winter census of Eurasian otter (Lutra lutra L.) in selected areas
Více45 let Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v České republice. Fourty five years of the International Waterbird Census in the Czech Republic
45 let Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v České republice Fourty five years of the International Waterbird Census in the Czech Republic Petr Musil & Zuzana Musilová Katedra zoologie PřF UK, Viničná
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016 Úvod: Monitoring početnosti volajících samců chřástala polního čeleď (Rallidae). je pokračováním dlouholetého sledování populační dynamiky
VíceDRUH HNÍZDĚNÍ TAH/ZIMOVÁNÍ Poznámky LABUŤ VELKÁ X HUSA VELKÁ X HUSA BĚLOČELÁ X HUSA POLNÍ X HUSICE LIŠČÍ X HUSICE NILSKÁ X KACHNA DIVOKÁ
DRUH HNÍZDĚNÍ TAH/ZIMOVÁNÍ Poznámky LABUŤ VELKÁ HUSA VELKÁ HUSA BĚLOČELÁ HUSA POLNÍ HUSICE LIŠČÍ HUSICE NILSKÁ KACHNA DIVOKÁ KOPŘIVKA OBECNÁ OSTRALKA ŠTÍHLÁ LŽIČÁK PESTRÝ HVÍZDÁK EURASIJSKÝ ČÍRKA OBECNÁ
VíceOrnitologický průzkum přírodní rezervace V pískovně
Ornitologický průzkum přírodní rezervace V pískovně Materiál a metodika Pro zprávu jsem použil data z celkem 4 kontrol lokality, které proběhly 10.6.09 a 7.7.09 v ranních hodinách a 9.7.09 a 13.7.09 v
VíceRozměry vajec a velikost ptačích snůšek v okolí Pardubic
Rozměry vajec a velikost ptačích snůšek v okolí Pardubic Egg and clutch sizes of birds in the region of Pardubice Jiří Česák Panurus 22 (2013): 19 35 Ráby 81, 533 52 Staré Hradiště; e-mail: cesakjiri@volny.cz
VícePátek, 27. září Workshop Akustický monitoring. Workshop Akustický monitoring
PROGRAM Pátek, 27. září 2019 od 10:00 Otevření registrace Předsálí budovy C PřF JU 12:00 13:40 Workshop Akustický monitoring PřF JU, budova C, místnost C1 předsedající Jan Havlíček 12:00 13:40 Hertl I.
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016 Úvod: V roce 2016 bylo mapováno stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu. Stručný popis
VíceMonitoring husy velké (Anser anser) v červenci 2007 až březnu 2008. Monitoring of Greylag Goose Anser anser in July 2007 March 2008
Monitoring husy velké (Anser anser) v červenci 2007 až březnu 2008 Monitoring of Greylag Goose Anser anser in July 2007 March 2008 Michal Podhrazský & Petr Musil Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, Praha
VíceEKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011
EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011 P. Kopeček Agrovýzkum Rapotín s.r.o. ABSTRACT Periodical data on costs, producer prices and profitability of milk production from 2001
VíceOrnitologický průzkum na území PR Skučák OBSAH. Zhotovitel: Mgr. Martin Mandák. Autor: Mgr. Martin Mandák
1.22.4. Ornitologický průzkum na území PR Skučák Zhotovitel: Mgr. Martin Mandák Autor: Mgr. Martin Mandák OBSAH Obsah...1 Metodika a materiál...2 Výsledky a diskuse...3 Seznam zjištěných taxonů...3 Komentář
VíceNĚKTERÉ ASPEKTY STANOVENÍ ABIOSESTONU ODHADEM POKRYVNOSTI ZORNÉHO POLE
Příspěvek byl publikovaný ve sborníku z konference Vodárenská biologie 214 (5. 6.2.214, Praha) na stránkách 15 2. NĚKTERÉ SPEKTY STNOVENÍ IOSESTONU ODHDEM POKRYVNOSTI ZORNÉHO POLE Petr Pumann Státní zdravotní
VíceHydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny
Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny Martin Neruda, Jana Říhová Ambrožová, Iva Machová, Karel Kubát, Ladislava Filipová, Michal Holec, Diana Holcová Název projektu: DOPADY
VíceNázev materiálu: Vodní ptáci
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceDvacet pět let hnízdění labutě velké (Cygnus olor) v okrese Svitavy
Panurus 16 (2007): 31-35 31 Dvacet pět let hnízdění labutě velké (Cygnus olor) v okrese Svitavy Twenty five years of the Mute Swan (Cygnus olor) breeding in Svitavy district Jiří Mach Dimitrovova 29, 568
VíceUni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results
Uni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results Jedno- a více-rozměrné parametrické testy k porovnání výsledků Prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. Katedra analytické chemie, Universita
Vícefoto: ing. Libor Dostál
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Prysk,okres Česká Lípa, příspěvková organizace Autor: Eva Vavřinová Názevmateriálu: VY_32_INOVACE_15 _ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA_Chránění ptáci Číslo projektu:
VíceVýsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů
Výsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů Jiří Musil, Tomáš Daněk, Tereza Barteková, Petr Vlašánek, Jitka Svobodová Miroslav Barankiewicz, Eduard Bouše, David Štrunc
VíceBarevné značení husy velké (Anser anser) v ČR v roce 2009. Colour marking of Greylag Goose (Anser anser) in CZ in 2009
Barevné značení husy velké (Anser anser) v ČR v roce 009 Colour marking of Greylag Goose (Anser anser) in CZ in 009 Michal Podhrazský, Petr Musil & Jaroslav Závora Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, Praha,
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2017
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2017 Úvod: V roce 2017 bylo mapováno a prováděny odchyty na stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu.
VíceVY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26
VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VícePracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody
Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody Úkol 1: Místo: Doba: Pomůcky: Postup: Úkol 2: Úkol 3: Pozoruj a zapiš všechno co se děje v okolí rybníků rybníky Budkovan a Vrbový ryb. 30
VíceJaroslavické rybníky
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Souhrn doporučených opatření pro Ptačí oblast Jaroslavické rybníky srpen 2013 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O PTAČÍ OBLASTI Ptačí oblast (PO) Jaroslavické
VíceOrnitologický průzkum přírodní památky Černíč v letech 2008-2010
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Ornitologický průzkum přírodní památky Černíč v letech 2008-2010 Vojtěch Kodet listopad
VíceNAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 25/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní rezervace Újezdec a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje stanoví
VíceTEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 242-253 TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY
VíceMethods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017
Metodika Mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice (2014 2017) Methods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017 Vladimír Bejček & Karel Šťastný Katedra ekologie
VíceRožnovský, J., Litschmann, T., Středa, T., Středová, H., (eds): Extrémy oběhu vody v krajině. Mikulov, 8. 9.4. 2014, ISBN 978-80-87577-30-1
Charakteristika přívalových srážek ve vybraných lokalitách na jižní Moravě v období 2003-2013 The characteristic of downpours in selected locations within South Moravia Region in the period 2003-2013 Gražyna
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2017
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2017 V roce 2017 bylo mapováno území a prováděny odchyty ve stejném rozsahu jako v předcházejících letech monitoringu. Metodika: Monitoring
Vícelov / sběr potravy lov / sběr potravy Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc lov / sběr potravy
Ornitologická pozorování 2015 1.1.2015 Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc sýkora koňadra 2 1.1.2015 Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc sýkora uhelníček 1 1.1.2015 Janské Lázně TU KH 50,6 15,8
VícePtactvo mokřadu Bettynka u Vtelna (severozápadní Čechy, Most)
Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 38 (2016): 92 99, ISSN 1214-2573, ISBN 978-80-906560-1-7 Ptactvo mokřadu Bettynka u Vtelna (severozápadní Čechy, Most) Birds of wetland Bettynka near
VícePRACOVNÍ LISTY K PRAKTICKÝM CVIČENÍM Z BIOLOGIE ZVÍŘAT
VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO FAKULTA VETERINÁRNÍ HYGIENY A EKOLOGIE Ústav biologie a chorob volně žijících zvířat PRACOVNÍ LISTY K PRAKTICKÝM CVIČENÍM Z BIOLOGIE ZVÍŘAT 4. část ptáci 2018
VíceDRUHOVÉ SLOŽENÍ A ZMÌNY POÈETNOSTI AVIFAUNY NA RYBNÍCÍCH U ŠAFOVA V PRÙBÌHU ROKU
THAYENSIA (ZNOJMO) 2004, 6: 77 89. ISSN 1212-3560 DRUHOVÉ SLOŽENÍ A ZMÌNY POÈETNOSTI AVIFAUNY NA RYBNÍCÍCH U ŠAFOVA V PRÙBÌHU ROKU SPECIES COMPOSITION AND ABUNDANCE CHANGES OF AVIFAUNA ON THE ŠAFOV FISHPONDS
VíceZpráva o stavu vybraných druhů vodních a mokřadních ptáků využívajících mokřady mezinárodního významu v České republice a doporučení pro jejich
Zpráva o stavu vybraných druhů vodních a mokřadních ptáků využívajících mokřady mezinárodního významu v České republice a doporučení pro jejich management a udržitelné využívání Česká společnost ornitologická
Vícefytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
VíceZpráva o 6. víkendovém výzkumném táboře z okolí Semína (okr. Pardubice)
Panurus, 10 (2000): 65-73 ISBN: 80-86046-43-5 Zpráva o 6. víkendovém výzkumném táboře z okolí Semína (okr. Pardubice) Report on the 6 th Weekend Research Camp Held in Semín Village (Pardubice district)
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 12. 2010 70 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita,
VíceVliv alternativního obhospodařování rybníků na hnízdní populace vodních ptáků: příklad rybníka ROD
Vliv alternativního obhospodařování rybníků na hnízdní populace vodních ptáků: příklad rybníka ROD Petr Musil Zuzana Musilová, Klára Poláková, Markéta Čehovská, Pavlína Kočicová, Tereza Kejzlarová Katedra
VíceZáklady genetiky populací
Základy genetiky populací Jedním z významných odvětví genetiky je genetika populací, která se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti u velkých skupin jedinců v celých populacích. Populace je v genetickém
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceEHP-CZ02-OV
EHP-CZ02-OV-1-024-2015 Natura 2000 FŽP ČZU Aktivita č. 3 Monitoring početnosti a reprodukční úspěšnosti hnízdních populací vodních ptáků v ČR: Zhodnocení dlouhodobých trendů na lokalitách sítě Natura 2000
VíceSpokojenost se životem
SEMINÁRNÍ PRÁCE Spokojenost se životem (sekundárních analýza dat sociologického výzkumu Naše společnost 2007 ) Předmět: Analýza kvantitativních revize Šafr dat I. Jiří (18/2/2012) Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO
VíceU DOKTORA. U DOKTORKY
U DOKTORA. U DOKTORKY Je mi špatně. Jakou máte teplotu? Je mi dobře. Máte pojištění? Co tě bolí? Co vás bolí? Neboj se. Nebojte se. Bolí mě hlava. Otevři ústa. Otevřete ústa. Bolí mě v krku. Svlékni se.
VíceVY_32_INOVACE_05_RACEK CHECHTAVÝ_26
VY_32_INOVACE_05_RACEK CHECHTAVÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceÚvod do problematiky měření
1/18 Lord Kelvin: "Když to, o čem mluvíte, můžete změřit, a vyjádřit to pomocí čísel, něco o tom víte. Ale když to nemůžete vyjádřit číselně, je vaše znalost hubená a nedostatečná. Může to být začátek
VíceThe International Waterbirds Census in the Czech Republic in January 2013
Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice v lednu 2013 The International Waterbirds Census in the Czech Republic in January 2013 Zuzana Musilová 1, Petr Musil 1 & Erika Prokešová 2 1 Katedra
VíceCHOVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ NA TRHU VÍNA V ČR
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 15 Číslo 6, 2004 CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ NA TRHU VÍNA V ČR H. Chládková
VíceWWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.
WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech
VíceAir Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part. Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová
Air Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová vlcek@chmi.cz Task specification by MoE: What were the reasons of limit exceedances
VíceBreeding population of the Black-necked Grebe (Podiceps nigricollis) in southern Bohemia in 1997 2004 and possible causes of changes in numbers
Hnízdní populace potápky černokrké (Podiceps nigricollis) v jižních Čechách v letech 1997 2004 a možné příčiny změn početnosti Breeding population of the Black-necked Grebe (Podiceps nigricollis) in southern
VíceANALÝZY A KOMENTÁŘE. doc. RNDr. PETR MUSIL, Ph.D.
VÝZNAM ALTERNATIVNÍ RYBÍ OBSÁDKY PRO POPULACE VODNÍCH PTÁKŮ: PŘÍKLAD RYBNÍKA ROD PETR MUSIL, KLÁRA POLÁKOVÁ, ZUZANA MUSILOVÁ, MARKÉTA ČEHOVSKÁ, PAVLÍNA KOČICOVÁ, TEREZA KEJZLAROVÁ doc. RNDr. PETR MUSIL,
VíceMezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice v lednu The International Waterbirds Census in the Czech Republic in January 2010
Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice v lednu 2010 The International Waterbirds Census in the Czech Republic in January 2010 Zuzana Musilová, Petr Musil & Milan Haas Katedra zoologie PřF
VíceThe International Waterbirds Census in the Czech Republic in January 2016
Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice v lednu 2016 The International Waterbirds Census in the Czech Republic in January 2016 Zuzana Musilová, Erika Prokešová & Petr Musil Katedra ekologie
Vícetáci Lednických Prybníků Sorbus
táci Lednických Prybníků Sorbus Ptáci Lednických rybníků Texty: Přemysl Heralt Ilustrace: Petr Nesvatba Editor: Jiří Kmet Grafická úprava a mapa: Jan Miklín Vydal spolek na ochranu přírody Sorbus v roce
VíceThe long-term changes in numbers of wintering waterbirds in the Czech Republic: Overview of published results
Dlouhodobé změny početnosti zimujících vodních ptáků v České republice: Shrnutí výsledků publikovaných v zahraničních periodikách The long-term changes in numbers of wintering waterbirds in the Czech Republic:
VíceZáplavy a ptáci na jižní Moravě v roce 2006
CREX ZPRAVODAJ JIHOMORAVSKÉ POBOČKY ČSO 27 (2007): 67-90 Záplavy a ptáci na jižní Moravě v roce 2006 Floods and birds in South Moravia in 2006 Vlasta ŠKORPÍKOVÁ 1, David HORAL 2, Gašpar ČAMLÍK 3 & Karel
VíceThe International Waterbirds Census in the Czech Republic in January 2012
Mezinárodní sčítání vodních ptáků v České republice v lednu 2012 The International Waterbirds Census in the Czech Republic in January 2012 Zuzana Musilová 1, Petr Musil 1 & Erika Prokešová 2 1 Katedra
Vícepotravní konkurencí nízká průhlednost vody redukce submerzní vegetace redukci či unifikaci litorálních porostů
1. ÚVOD Rybníky jsou součástí naší krajiny od raného středověku. Jejich výstavba a využití zažily v historii řadu změn, vzestup i pokles, ale rybníky se staly se také organickou součástí naší krajiny.
VícePozornì se rozhlédnìte kolem sebe. Ve tøech vìtách popište, jak to tu vypadá.
PR Podhrázský rybník 6. - 7. tøída Ahoj, jmenuji se Zobáèek a chtìl bych vás seznámit s touto nádhernou lokalitou Pøírodní rezervací Podhrázský rybník. Pojïme se na ni spolu podívat trochu blíž. 1 Nejdøív
VíceSoubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.., oc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.., Ing. Radek Bae, Ph.. Tento
VíceVYHODNOCENÍ SMĚRU A RYCHLOSTI VĚTRU NA STANICI TUŠIMICE V OBDOBÍ 1968 2012. Lenka Hájková 1,2) Věra Kožnarová 3) přírodních zdrojů, ČZU v Praze
VYHODOCÍ MĚRU A RYCHLOTI VĚTRU A TAICI TUŠIMIC V OBDOBÍ 19 1 Lenka Hájková 1,) Věra Kožnarová 3) 1) Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ústí nad Labem, ) Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2018
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2018 Úvod: V roce 2018 bylo mapováno a prováděny odchyty na stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu.
Více