Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení. ve Slovinsku

Transkript

1 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení ve Slovinsku

2 Informace obsažené v tomto průvodci byly připraveny a aktualizovány v úzké spolupráci s korespondenty vzájemného informačního systému sociálního zabezpečení (MISSOC) z jednotlivých států. Více informací o síti MISSOC je k dispozici na internetové stránce Tento průvodce obsahuje obecný popis předpisů v oblasti sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích. Více informací lze získat z dalších publikací sítě MISSOC, přičemž všechny tyto publikace jsou k dispozici na výše uvedené internetové adrese. Můžete rovněž kontaktovat příslušné orgány a instituce uvedené v příloze tohoto průvodce. Evropská komise ani žádná osoba, která jedná jejím jménem, nenesou odpovědnost za způsob využití informací v této publikaci. Evropská unie, 2012 Reprodukce je povolena pod podmínkou uvedení zdroje. červenec

3 OBSAH Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování... 4 Obecné informace... 4 Organizace sociální ochrany... 5 Financování... 5 Kapitola II: Zdravotní péče... 6 Kdy máte nárok na zdravotní péči?... 6 Co je kryto?... 6 Jak získat přístup ke zdravotní péči?... 6 Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci... 7 Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci?... 7 Co je kryto?... 7 Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci?... 7 Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky... 9 Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky?... 9 Co je kryto?... 9 Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám?...10 Kapitola V: Dávky v invaliditě...11 Kdy máte nárok na dávky v invaliditě?...11 Co je kryto?...11 Dávky z invalidního pojištění...12 Jak získat přístup k dávkám v invaliditě?...13 Kapitola VI: Starobní důchody a starobní dávky...14 Kdy máte nárok na starobní dávky?...14 Co je kryto?...14 Jak získat přístup ke starobním dávkám?...15 Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé...16 Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé?...16 Co je kryto?...17 Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé?...18 Kapitola VIII: Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání...19 Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání?...19 Co je kryto?...19 Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání?...19 Kapitola IX: Rodinné dávky...21 Kdy máte nárok na rodinné dávky?...21 Co je kryto?...22 Jak získat přístup k rodinným dávkám?...22 Kapitola X: Nezaměstnanost...24 Kdy máte nárok na dávky v nezaměstnanosti?...24 Co je kryto?...24 Jak získat přístup k dávkám v nezaměstnanosti?...25 Kapitola XI: Minimální zdroje...26 Kdy máte nárok na dávky vázané na minimální zdroje?...26 Co je kryto?...26 Jak získat přístup k dávkám vázaným na minimální zdroje?...26 Kapitola XII: Dlouhodobá péče...28 Kdy máte nárok na dlouhodobou péči?...28 Co je kryto?...29 Jak získat přístup k dlouhodobé péči?...29 Příloha: Užitečné kontaktní údaje a internetové stránky...31 červenec

4 Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování Obecné informace Slovinský systém sociálního zabezpečení zahrnuje sociální pojištění, rodinné dávky a systém sociální pomoci. Systémy sociálního pojištění tvoří povinné důchodové pojištění a pojištění pro případ invalidity, povinné zdravotní pojištění, pojištění pro případ nezaměstnanosti a pojištění na ochranu rodičovství. Pojištění jsou povinná pro všechny zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné. Pojištění jsou financována z příspěvků na sociální zabezpečení odváděného zaměstnanými osobami a zaměstnavateli. Povinné důchodové pojištění a pojištění pro případ invalidity Povinné důchodové pojištění a pojištění pro případ invalidity kryje rizika stáří, invalidity, potřeby pomoci a nepřetržitých služeb, tělesného postižení a úmrtí. Je povinné pro osoby zaměstnané, pro osoby samostatně výdělečně činné, pro zemědělce a určité další kategorie osob vykonávajících stanovené pracovní činnosti, na které se vztahuje povinné pojištění. Jeho správu zajišťuje jediný úřad, Ústav důchodového a invalidního pojištění Slovinska (Zavod za pokojninsko in invalidsko zavarovanje Slovenije), který působí prostřednictvím centrálního úřadu v Lublani, regionálních úřadů a místních poboček. Rada ústavu se skládá ze zástupců vlády, odborových organizací, sdružení zaměstnavatelů, důchodců, zástupců invalidů následkem pracovní činnosti a vlastních zaměstnanců Ústavu. Povinné zdravotní pojištění Osoby pojištěné v rámci povinného zdravotního pojištění mají nárok na léčebné věcné dávky (zdravotní péči) a na peněžité dávky, včetně peněžitých dávek v nemoci, paušální částky pohřebného, (částečné) úhrady nákladů na pohřeb a úhrady nákladů lékařské péče poskytnuté mimo Slovinsko. Systém kryje osoby zaměstnané, osoby samostatně výdělečně činné, zemědělce, příjemce dávek sociálního zabezpečení (včetně důchodců) a ostatní osoby, které mají bydliště na území Republiky Slovinsko, i jejich rodinné příslušníky. Ústav zdravotního pojištění Slovinska (Zavod za zdravstveno zavarovanje Slovenije) je jediným poskytovatelem povinného zdravotního pojištění. Působí prostřednictvím regionálních útvarů a místních poboček. Jeho správní rada se skládá ze zástupců pojištěnců a zaměstnavatelů. Existuje možnost dobrovolného zdravotního připojištění (pojištění spoluúčasti) pro dávky zdravotní péče, které povinné pojištění nekryje v plné výši. Pojištění pro případ ztráty zaměstnání Systém pojištění pro případ nezaměstnanosti zaručuje výplatu dávek v nezaměstnanosti. Úřad pro zaměstnanost Republiky Slovinsko (Zavod Republike Slovenije za zaposlovanje) provozuje síť regionálních útvarů a úřadů práce. Jeho správní rada je složena ze zástupců zaměstnavatelských organizací, odborových organizací, zaměstnanců Úřadu pro zaměstnanost a vlády. Pojištění pro případ nezaměstnanosti kryje i úhradu nákladů spojených s dopravou a se stěhováním a zaručuje nárok na zdravotní péči a krytí důchodovým pojištěním a pojištěním pro případ invalidity. Tyto dva nároky jsou prováděny na základě ustanovení, kterými se dané záležitosti řídí. červenec

5 Pojištění na ochranu rodičovství Pojištění na ochranu rodičovství kryje rodičovskou dovolenou (mateřskou dovolenou, dovolenou na opatrování a péči o dítě, otcovskou dovolenou a dovolenou při adopci) a rodičovské dávky (dávky v mateřství, při péči o děti, dávky v otcovství a dávky při adopci) zaměstnaným osobám, osobám samostatně výdělečně činným, zemědělcům a určitým dalším kategoriím osob na území Republiky Slovinsko. Systém působí prostřednictvím 62 regionálních center sociální práce (centri za socialno delo). Rodinné dávky Rodinné dávky jsou dávky peněžité a zahrnují rodičovský přídavek, porodné, příspěvek na péči o dítě, příspěvek pro rodinu s velkým počtem dětí, příspěvek na zvláštní péči o dítě a částečnou náhradu za ušlé příjmy. Sociální pomoc Ve slovinském systému sociálního zabezpečení vedle všeobecné sociální pomoci existuje i několik nepodmíněných dávek sociální pomoci. Organizace sociální ochrany Ministerstvo práce, rodiny a sociálních věcí vykonává dohled nad činností Ústavu důchodového a invalidního pojištění Slovinska, Úřadu pro zaměstnanost Republiky Slovinsko a center sociální práce. Rodinné dávky, sociální pomoc a sociální služby zajišťují regionální centra sociální práce. Dohled nad nimi vykonává ministerstvo práce, rodiny a sociálních věcí. Dávky zdravotní péče pro pojištěnce stanoví ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ústavem zdravotního pojištění Slovinska. Financování Slovinské systémy sociálního pojištění jsou financovány z příspěvků pojištěnců a zaměstnavatelů na sociální zabezpečení. Stát má ústavní povinnost krýt veškeré případné ztráty systémů sociálního pojištění. Pojištění pro případ nezaměstnanosti a pojištění na ochranu rodičovství jsou financována především ze státního rozpočtu. Rodinné dávky a dávky sociální pomoci jsou plně financovány ze státního rozpočtu. červenec

6 Kapitola II: Zdravotní péče Kdy máte nárok na zdravotní péči? Jste-li zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná, zemědělec, příjemce dávek sociálního zabezpečení (starobního, invalidního či pozůstalostního důchodu, dávky v nezaměstnanosti nebo trvalé sociální pomoci) nebo osoba s trvalým bydlištěm ve Slovinsku nepojištěná z jiného titulu, je pro vás zdravotní pojištění povinné. Kromě toho mají na zdravotní péči nárok i vyživovaní rodinní příslušníci včetně manželů/manželek nebo druhů/družek a dětí manžela/ky a některých dalších osob, které vyžadují péči. Zpravidla není pro nárok na zdravotní péči vyžadována žádná předchozí doba pojištění. Určité výjimky se mohou týkat ortopedických pomůcek, brýlí, sluchadel, protetických a jiných zdravotních pomůcek. Co je kryto? V rámci tohoto pojištění máte přístup k lékařům nebo střediskům primární lékařské péče, jež mají smlouvu s Ústavem zdravotního pojištění Slovinska. Jestliže nemají připojištění spoluúčasti, musí se osoby v rámci systému povinného pojištění podílet na úhradě nákladů zdravotní péče v rozsahu od 10 do 90 %. U některých dávek lékařské péče spoluúčast neexistuje. Například není účtována žádná spoluúčast za preventivní zdravotní péči, léčbu a rehabilitaci dětí (včetně léků uvedených na potvrzených a předběžných seznamech), studentů za konzultační služby plánování rodiny, antikoncepce, těhotenství a porodu a v případě některých závažných onemocnění, neodkladné zdravotní péče a určitých ostatních dávek. Povinné zdravotní pojištění nekryje zdravotní péči, která není nutná ze zdravotních důvodů, například kosmetické operace a léky neuvedené na potvrzených nebo předběžných seznamech, a alternativní zdravotní péči, jako je homeopatie. Tuto péči si pacienti musí hradit sami. Můžete mít nárok na úhradu cestovních výdajů, jestliže například musíte navštívit lékaře mimo své místo bydliště nebo jste k takovému lékaři odeslán/předvolán odpovědným lékařem. Jestliže cesta trvá déle než 12 hodin, lze uhradit i určitou omezenou částku výdajů na ubytování. Jak získat přístup ke zdravotní péči? Můžete si svobodně zvolit svého osobního lékaře, tj. všeobecného lékaře, gynekologa, pediatra a zubního lékaře. Tito lékaři působí jako tzv. vstupní kontrola a odborného lékaře lze navštívit pouze na doporučení všeobecného lékaře. Jakmile je doporučení vystaveno, lze si svobodně vybrat i lékařskou péči, odborné lékaře, státní a smluvní soukromé nemocnice. Jména a adresy státních a soukromých lékařů poskytujících zdravotní péči jsou uvedeny v adresáři Ústavu zdravotního pojištění Slovinska Izvajalci zdravstvenih storitev. červenec

7 Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci? Peněžitá dávka v nemoci se vyplácí z povinného zdravotního pojištění jako náhrada za dočasnou ztrátu pracovní schopnosti výdělečně činných pojištěnců. Vyplácí se tedy zaměstnancům, osobám samostatně výdělečně činným, vlastníkům soukromých podniků, vrcholovým sportovcům a šachistům a zemědělcům. Co je kryto? Peněžité dávky v nemoci po dobu prvních 30 dnů nepřítomnosti v zaměstnání obvykle vyplácí zaměstnavatel. Není požadována žádná předchozí doba pojištění a výše dávky závisí na důvodu nepřítomnosti v zaměstnání. Od 31. dne nepřítomnosti v zaměstnání vyplácí peněžité dávky v nemoci Ústav zdravotního pojištění Slovinska. V některých případech se dávka takto vyplácí již od 1. dne nepřítomnosti v zaměstnání. Je tomu tak například v případech darování živé tkáně, orgánu nebo krve nebo v případě pracovní neschopnosti v důsledku péče o blízkého člena rodiny, izolace nebo doprovodu/pomoci nařízené ošetřujícím lékařem a v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Peněžitá dávka v nemoci se vyplácí obvykle po dobu nejvýše jednoho roku. Ve výjimečných případech jsou povoleny delší nároky, jestliže nelze během této doby lékařskou péči dokončit. Dávku lze vyplácet i po dobu až 30 dnů po ukončení pracovní smlouvy. Doba vyplácení je omezena v případě ošetřování blízkého člena rodiny, například dítěte nebo manžela/ky. Doba je omezena na 7 pracovních dnů a 15 pracovních dnů u dětí mladších 7 let nebo zdravotně postižených dětí. Jsou možná i určitá prodloužení této doby, například v nejzávažnějších případech až do okamžiku, než dítě dosáhne dospělosti. Peněžitá dávka v nemoci se vypočítává na základě průměrného měsíčního platu nebo na základě průměrného vyměřovacího základu pojistného (například u osob samostatně výdělečně činných) v kalendářním roce předcházejícím roku nepřítomnosti v zaměstnání. Výše peněžité dávky v nemoci se pohybuje od 70 do 100 % základu pro výpočet. Například činí 70 % u nepracovního úrazu po dobu prvních 90 dnů, 80 % u nemoci nesouvisející s povoláním a 100 % v případě nemoci z povolání nebo pracovního úrazu, darování živé tkáně nebo orgánu, darování krve nebo izolace nařízené lékařem. Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci? Peněžitá dávka v nemoci se vyplácí po dobu prvních 30 dnů na základě potvrzení pracovní neschopnosti nebo nutnosti ošetřování člena rodiny, které vystaví zvolený osobní lékař. Následně nebo v jiných případech, kdy se peněžitá dávka v nemoci vyplácí z povinného zdravotního pojištění od 1. dne nepřítomnosti v zaměstnání, je vyžadováno rozhodnutí určeného lékaře. V takovém případě je možné podat odvolání ke zdravotní komisi Ústavu zdravotního pojištění Slovinska. červenec

8 V technickém slova smyslu vyplácí peněžité dávky v nemoci od 31. dne nepřítomnosti v zaměstnání také zaměstnavatel. Ústav zdravotního pojištění zaměstnavateli vyplacené dávky uhradí poté, co mu zaměstnavatel zašle platné a zcela vyplněné potvrzení o pracovní neschopnosti a finanční vyúčtování. červenec

9 Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky? Ženy mají v rámci povinného zdravotního pojištění nárok na zdravotní péči před porodem, při porodu i po něm. Práva na rodičovskou dovolenou a peněžité dávky vyplývají z pojištění na ochranu rodičovství. Pro získání nároku na dávku v mateřství nebo otcovskou dávku musíte být pojištěni před začátkem rodičovské dovolené nebo alespoň pod dobu 12 měsíců v předcházejících třech letech. O mateřskou dovolenou / dávku v mateřství může obvykle požádat matka dítěte. Pouze výjimečně o ni může požádat otec dítěte nebo jiná pojištěná osoba pečující o dítě nebo adoptivní rodič, jestliže matka zemřela, dítě opustila nebo není schopna samostatně žít a pracovat. Otcové a adoptivní rodiče mají zpravidla nárok na zvláštní dávky. Jestliže podmínky pojištění nejsou splněny, můžete mít v rámci systému rodinných dávek nárok na rodičovský příspěvek. Co je kryto? Dávky pojištění na ochranu rodičovství zahrnují rodičovskou dovolenou (mateřskou nebo otcovskou dovolenou, dovolenou při adopci a dovolenou na opatrování a péči o dítě), rodičovské dávky (dávky v mateřství, v otcovství, při adopci a při péči o děti) a právo na práci na částečný úvazek z důvodu rodičovství. Mateřská dovolená Mateřská dovolená trvá 105 kalendářních dnů, přičemž začíná 28 dnů před očekávaným datem porodu a končí 77 dnů po tomto datu. Po porodu je povinná a nevyužitou dovolenou před porodem nelze převést do doby po narození dítěte. Otcovská dovolená Otcové mají nárok na 90 dnů otcovské dovolené, z toho 15 dnů je třeba vyčerpat během prvních 6 měsíců života dítěte. Zbývajících 75 dnů (pouze při uhrazeném pojistném) by mělo být vyčerpáno, nežli dítě dosáhne 3 let věku. Dovolená na péči o dítě Po vyčerpání mateřské dovolené může kterýkoli z rodičů požádat o dovolenou na péči o dítě. Tato dovolená trvá 260 kalendářních dnů a v určitých případech ji lze prodloužit. Dovolená může být například prodloužena o dalších 90 dnů v případě vícenásobného porodu (na každé další dítě) nebo v případě, že kojenec vyžaduje zvláštní péči. Prodloužení dovolené je možné i v případě, že rodiče již mají dvě či více dětí mladších 8 let, nebo v případě předčasného porodu. Dovolená při adopci Dovolená při adopci je dovolená určená jedné nebo oběma adoptujícím osobám proto, aby se po adopci mohly věnovat dítěti. Dovolená při adopci činí 150 dnů na děti ve červenec

10 věku 1 až 4 roky a 120 dnů na děti ve věku 4 až 10 let. Jestliže dovolenou při adopci čerpají oba rodiče společně, je doba trvání dovolené omezena na 150, resp. 120 dnů. Rodičovské dávky (dávka v mateřství, otcovství, na opatrování a péči o děti a dávka při adopci) Rodičovská dávka je vyplácena po dobu trvání rodičovské dovolené. Pro vznik nároku na rodičovské dávky stačí pojištění v den před čerpáním rodičovské dovolené. Pokud neexistuje nárok na rodičovskou dovolenou, lze přesto nárokovat rodičovskou dávku, jestliže byla daná osoba pojištěna po dobu nejméně 12 měsíců v předešlých třech letech. Dávka v mateřství činí 100 % průměrného platu (nebo jiného základu pro výpočet) za posledních 12 měsíců před podáním první žádosti o rodičovskou dovolenou. Dávka na opatrování a péči o dítě, dávka v otcovství a při adopci činí 90% platu nebo jiného výpočtového základu za posledních 12 měsíců (100% v případě, že základ nepřevyšuje 763,06 EUR). V případě scházejících měsíců je zohledňováno 55 % minimální mzdy. Výše rodičovské dávky je omezená, s výjimkou mateřské dovolené. Rodičovská dávka je obvykle vyplácena po dobu trvání rodičovské dovolené. Jedinou výjimkou je otcovská dávka. Vyplácí se pouze po dobu prvních patnácti dnů. Po zbývajících 75 dnů jsou otci dítěte vypláceny jen příspěvky sociálního zabezpečení odvozené od minimální mzdy. Jeden z rodičů má nárok na práci na částečný úvazek (v délce nejméně poloviny plné pracovní doby), nežli dítě dosáhne věku 3 let. Tato doba se prodlužuje v případě dvou nebo tří dětí v rodině, dokud nejmladší dítě nedosáhne věku 6 let. V případě čtyř a více dětí může jeden z rodičů trh práce zcela opustit. V případě zdravotně postiženého dítěte lze právo na částečný pracovní úvazek prodloužit, než dítě dosáhne dospělosti. Ve všech ostatních případech zaměstnavatel zaručuje mzdu za skutečně vykonanou práci a po zbývající část pracovní doby jsou vypláceny příspěvky sociálního zabezpečení ze systému na ochranu rodičovství. Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám? Žádosti o rodičovskou dovolenou a rodičovské dávky se podávají v regionálním centru sociální práce, obvykle v místě trvalého bydliště matky. Příjemci jsou povinni uvědomit svého zaměstnavatele, obvykle 30 dnů před plánovaným datem odchodu na rodičovskou dovolenou. Pokud to není možné, musí být zaměstnavatel informován do 3 dnů po narození dítěte. červenec

11 Kapitola V: Dávky v invaliditě Kdy máte nárok na dávky v invaliditě? Jestliže je u vás zjištěna invalidita, můžete mít nárok na invalidní důchod a dávky z invalidního pojištění. O invaliditu se jedná, pokud kvůli změně zdravotního stavu (v důsledku úrazu či nemoci), kterou nelze zlepšit lékařskou péčí ani rehabilitací, dojde ke snížení nebo ztrátě pracovní schopnosti. Komise pro otázky invalidity při Ústavu důchodového a invalidního pojištění Slovinska určí jednu ze tří kategorií invalidity v závislosti na zbývající pracovní schopnosti: kategorie I: pojištěnec již není způsobilý vykonávat organizovanou produktivní činnost, kategorie II: pojištěnec ztratil 50 či více % schopnosti vykonávat své běžné povolání, kategorie III: pojištěnec již není schopen vykonávat práci na plný úvazek, ale může vykonávat určitou práci na úvazek poloviční, nebo je způsobilost pojištěnce vykonávat své povolání snížena o méně než 50 %, nebo pojištěnec může na plný úvazek vykonávat své povolání, ale není již způsobilý vykonávat pracovní činnost, která mu byla přidělena. U osob, které získaly nárok na dávky z důvodu invalidity před dosažením věku 45 let, se předpokládají povinné lékařské prohlídky každých 5 let. Lékařskou prohlídku si lze vyžádat i po dosažení uvedeného věku nebo před uplynutím pětileté lhůty podle okolností každého jednotlivého případu. Může rovněž dojít i k tomu, že lékařské prohlídky nejsou požadovány ani u osoby mladší 45 let. Co je kryto? Invalidní důchod Na invalidní důchod můžete mít nárok v případě, že je stanovena invalidita: kategorie I, kategorie II a nejste způsobilý/á k výkonu jiné vhodné práce bez profesní rehabilitace, která není nabídnuta pouze z důvodu vašeho věku nad 50 let, kategorie II nebo III, ale nemůžete nalézt vhodné zaměstnání nebo nemůžete být převeden/a na jinou práci, protože jste dosáhl/a věku 63 let (muži) nebo 61 let (ženy). Pokud byla invalidita způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, má pojištěnec nárok na invalidní důchod bez požadavku předchozího pojištění. Jinak má na invalidní důchod nárok pouze v případě, že existuje určitá intenzita pojištění, jak je vysvětleno níže. Pojištění by například mělo krýt alespoň třetinu doby od dosažení věku 20 let (nebo 23 či 26 let při vyšším nebo vysokoškolském vzdělání) do vzniku invalidity. Jestliže je zdravotně postižená osoba starší 21 let, ale dosud nedosáhla věku 30 let, požaduje se pouze čtvrtina doby od dosažení věku 21 let do vzniku invalidity. Méně náročné podmínky jsou stanoveny v případě, že invalidita kategorie I vznikla před dosažením červenec

12 věku 21 let. V tomto případě se vyžaduje pojištění v okamžiku vzniku invalidity nebo alespoň 3 měsíce pojištění. Výše invalidního důchodu se určuje podle stejného základu, jaký se užívá pro výpočet starobních důchodů (průměrná mzda za 18 po sobě jdoucích let s nejvyššími výdělky po roce 1970). Vyměřovací procento je stanoveno s ohledem na skutečné rozhodné období pro určení důchodu a dodatečnou (fiktivní) potřebnou dobu pojištění v případě pojištěnce, který nedosáhl plného důchodového věku (63 let u mužů a 61 let u žen). Dávky z invalidního pojištění Dávka v invaliditě Dávka v invaliditě (nadomestilo za invalidnost) může být vyplácena pojištěncům s invaliditou kategorie II po dosažení věku 50 let nebo pojištěncům s invaliditou kategorie III. Částečný invalidní důchod Pojištěnec s invaliditou kategorie III má nárok na práci na částečný úvazek a částečný invalidní důchod současně v případě, že není schopen práce na plný úvazek nebo není schopen práce na plný úvazek bez profesní rehabilitace. Výše částečného invalidního důchodu se odvíjí od počtu hodin práce, které pojištěnec vykonává. Výše částečného důchodu se vyměřuje podle plného invalidního důchodu, na který by pojištěnec nárok v den, kdy invalidita nastala. To znamená, že pokud osoba pracuje 4 hodiny denně, má nárok na 50% invalidního důchodu, pokud pracuje 5 hodin denně, má nárok na 37,5%, pokud 6 hodin denně, má nárok na 25% a pokud pracuje 7 hodin denně, má nárok na 12,5% invalidního důchodu. Příspěvek v invaliditě Příspěvek v invaliditě (invalidnina) je měsíční peněžitá dávka, kterou lze vyplácet pojištěnci nebo důchodci za tělesné postižení, ke kterému došlo během pojistné doby nebo po dobu pobírání důchodu. Není nutné, aby postižení způsobilo invaliditu. Výše příspěvku v invaliditě závisí na příčině tělesného postižení a jeho stupni (existuje 8 stupňů). Jestliže bylo způsobeno nemocí nebo úrazem nesouvisejícími s povoláním, musí postižení pro vznik nároku na příspěvek v invaliditě dosahovat alespoň 50 %. Požaduje se stejná doba pojištění jako pro invalidní důchod. Profesní rehabilitace Profesní rehabilitaci organizuje zaměstnavatel ve spolupráci s Ústavem důchodového a invalidního pojištění Slovinska, který také hradí náklady. Dávka při profesní rehabilitaci (nadomestilo za čas poklicne rehabilitacije) se vyplácí za dobu od získání nároku na profesní rehabilitaci do jejího ukončení. červenec

13 Jak získat přístup k dávkám v invaliditě? Ztrátu či stupeň zbývající pracovní schopnosti, tělesného postižení a potřebu jiných dávek v invaliditě posuzují v prvním a druhém stupni řízení odborní lékaři nebo komise pro otázky invalidity. Jednotliví odborníci a komise pro otázky invalidity jsou odbornými orgány Ústavu důchodového a invalidního pojištění Slovinska. červenec

14 Kapitola VI: Starobní důchody a starobní dávky Kdy máte nárok na starobní dávky? Starobní důchod Nárok na starobní důchod závisí na věku, pohlaví pojištěnce a na době pojištění dané dobou skutečného odvádění pojistného. Podmínky pro poskytování starobního důchodu jsou tyto: věk 58 let s potřebnou dobou pojištění v délce 40 let (pro muže) nebo 38 let (pro ženy). Tyto minimální podmínky pro ženy budou uplatněny po přechodném období, které skončí v roce 2014, nebo věk 63 let (pro muže) nebo 61 let (pro ženy) s potřebnou dobou pojištění v délce 20 let nebo věk 65 let (pro muže) nebo 63 let (pro ženy) s dobou pojištění v délce alespoň 15 let. Potřebná doba pojištění pro vznik nároku na důchod zahrnuje započítávané náhradní doby, například dokončené vysokoškolské a postgraduální vzdělávání, službu v ozbrojených silách, výcvik pro pomocné policejní jednotky nebo dobu registrace na úřadu práce. Kromě výše uvedených dob zahrnuje doba pojištění pouze období, v nichž bylo placeno pojistné. Minimální věk odchodu do důchodu lze v některých případech snížit, například o určitou dobu výchovy dítěte nebo u žen zaměstnaných ve věku 15 až 18 let. Minimální věk odchodu do důchodu tedy u žen činí 55 let a u mužů 58 let. Co je kryto? Starobní důchod Výše starobního důchodu se vypočítává jako procento základu pro výpočet důchodu. Tento základ zohledňuje 18 po sobě jdoucích let s nejvyššími výdělky od roku Je stanoven minimální i maximální základ pro výpočet důchodu. Příslušné procento závisí na pohlaví, přičemž u žen je mírně vyšší než u mužů, a na délce doby důchodového pojištění. Například u osob s potřebnou dobou důchodového pojištění v délce 40 let (muži) nebo 38 let (ženy) činí starobní důchod 72,5 % základu pro výpočet důchodu. Vyšší procento není stanoveno. Ve skutečnosti jsou pojištěnci motivováni k tomu, aby pracovali déle a odchod do důchodu odkládali. Jestliže pojištěnec pracuje déle než plnou potřebnou odpracovanou dobu (40 nebo 38 let) nebo odejde do důchodu po dosažení plného důchodového věku (63 pro muže a 61 pro ženy), přiznává se výpočtový bonus (určité dodatečné procento). Je možné i snížení procenta (malus), jestliže daná osoba odejde do důchodu před dosažením stanoveného věku odchodu do důchodu. červenec

15 Částečný důchod Jestliže jste již splnili podmínky pro starobní důchod, máte nárok na částečný důchod. Nesmíte být zaměstnaní (nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost) po dobu přesahující polovinu řádné pracovní doby. Bez ohledu na snížení se částečný důchod rovná vždy polovině starobního důchodu, na který byste měli nárok, kdybyste odešli do plného důchodu. Roční přídavek Důchodci mají nárok na paušální roční přídavek (letni dodatek), který je přiznáván ve dvou odlišných částkách podle výše důchodu. Je mírně vyšší u osob, jejichž důchod je poněkud nižší. Jak získat přístup ke starobním dávkám? Žádost je třeba podat u pobočky Ústavu důchodového a invalidního pojištění Slovinska v místě, kde jste byli naposledy pojištěni. červenec

16 Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé? Výplatu pozůstalostních důchodů upravují všeobecné a zvláštní podmínky. Všeobecné podmínky platí pro zesnulou pojištěnou osobu a zvláštní podmínky pro vdovu/vdovce nebo jiné rodinné příslušníky. Všeobecné podmínky týkající se zesnulé osoby Pozůstalí rodinní příslušníci mohou mít nárok na pozůstalostní důchod, jestliže zesnulá osoba: dokončila alespoň 5 let doby odvádění pojistného nebo alespoň 10 let potřebné doby pojištění (včetně započítávaných náhradních dob), splnila podmínky způsobilosti pro starobní nebo invalidní důchod, nebo již pobírala starobní nebo invalidní důchod či jiné dávky z důvodu invalidity. Zvláštní podmínky pro vdovský/vdovecký důchod Na vdovský/vdovecký důchod (vdovska pokojnina) mohou mít nárok níže uvedení rodinní příslušníci: pozůstalý manžel/ka, druh/družka (jestliže soužití trvalo alespoň 3 roky nebo alespoň 1 rok, pokud mají společné dítě) a vyživovaný/á rozvedený/á manžel/ka. Tyto osoby mohou mít nárok na důchod, pokud dosáhly určitého věku, například 53 let. Jestliže je dosaženo věku pouze 48 let, odkládá se výplata důchodu do věku 53 let (tyto věkové hranice se snižují, pokud vdova nebo vdovec není v okamžiku úmrtí zesnulé pojištěné osoby pojištěn/a), jsou zcela práce neschopny nebo se stanou práce neschopny do 1 roku po úmrtí bez ohledu na věk, nebo zůstanou s dítětem, které má nárok na rodinný důchod (družinska pokojnina), a existuje povinnost toto dítě vyživovat, nebo se takové dítě narodí do 300 dnů po úmrtí. Zvláštní podmínky pro rodinný důchod Osobami, které mohou mít nárok na rodinný důchod (družinska pokojnina) v důsledku úmrtí pojištěné osoby, jsou její: děti (narozené v manželství nebo adoptované), nevlastní děti, vnoučata či jiní sirotci, které zesnulá osoba vyživovala, rodiče (otec a matka, nevlastní otec a nevlastní matka) a adoptivní rodiče, pokud je v době úmrtí zesnulá osoba vyživovala, sourozenci, které zesnulá osoba vyživovala a kteří nemají jiné prostředky na živobytí. Děti mají nárok na pozůstalostní důchod do věku 15 nebo 18 let (jsou-li registrovány jako nezaměstnané) nebo než dokončí své denní vzdělávání (je třeba předložit doklad o docházce), nejdéle však do věku 26 let. Dítě, které se stane plně práce neschopným v době, kdy trvá jeho nárok na pozůstalostní důchod, má na tento důchod nadále nárok po dobu trvání pracovní neschopnosti. červenec

17 Rodiče vyživovaní zesnulou osobou v době jejího úmrtí mají nárok na rodinný důchod, jestliže dosáhli věku 58 let nebo jestliže jsou zdravotně postiženi a nemohou pracovat. Sourozenci, které zesnulá osoba vyživovala, mají nárok na rodinný důchod, jestliže splňují rozhodnou podmínku stanovenou pro děti nebo rodiče. Pohřebné a úhrada nákladů na pohřeb Oba nároky vyplývají z povinného zdravotního pojištění a jsou podmíněny určitou předchozí dobou pojištění. Tyto nároky je třeba uplatnit do 6 měsíců od úmrtí pojištěnce. Pohřebné (posmrtnina) je paušální jednorázová dávka pro rodinné příslušníky zesnulé osoby, které zesnulá pojištěná osoba vyživovala. Předpokládá se, že tyto osoby byly na zesnulé osobě závislé, jestliže měly povinné zdravotní pojištění jako její rodinní příslušníci. Náklady na pohřeb (pogrebnina) jsou (částečně) uhrazeny osobě, která zaplatila pohřeb zesnulé pojištěné osoby. Co je kryto? Vdovský a vdovecký důchod Vdovský nebo vdovecký důchod činí 70 % (starobního nebo invalidního) důchodu zesnulé osoby nebo důchodu, na který by měla zesnulá osoba v okamžiku úmrtí nárok. Vdova nebo vdovec má vedle svého vlastního důchodu nárok i na 15 % vdoveckého nebo vdovského důchodu do určité hranice. Výše obou důchodů nesmí přesáhnout výši starobního důchodu vypočteného pro muže z nejvyššího základu pro výpočet za dobu 40 let. Jestliže by vdovec/vdova měl/a nárok na jeden z možných důchodů, může si zvolit nejpříznivější (tedy nejvyšší) důchod. Stejná pravidla platí pro rozvedeného/ou manžela/ku, který/á měl/a nárok na výživné ze strany zesnulé osoby do jejího úmrtí. Jestliže zesnulá osoba znovu uzavřela manželství, ale nadále bývalého/ou manžela/ku vyživovala, jsou poslední manžel/ka a všichni ostatní rozvedení/é manželé/ky považováni za společné příjemce. Rodinný důchod Procentní sazba rodinného důchodu závisí na počtu oprávněných osob takto: pro jednoho rodinného příslušníka činí 70 % důchodu zesnulé osoby, pro dva rodinné příslušníky činí 80 %, pro tři rodinné příslušníky činí 90 % a pro čtyři a více rodinných příslušníků činí rodinný důchod 100 % důchodu zesnulé osoby v době úmrtí. Každé oboustranně osiřelé dítě má vedle rodinného důchodu po jednom z rodičů nárok na 30 % základu pro výpočet důchodu druhého rodiče (do určité hranice). Celková výše příplatků pro všechny děti nesmí přesáhnout 100 % základu pro výpočet důchodu druhého rodiče. červenec

18 Vyrovnávací příspěvek Vdovec/vdova, který/á nesplňuje podmínky pro vdovecký nebo vdovský důchod a není zaměstnán/a ani není samostatně výdělečně činný/á, a tudíž není povinně pojištěn/a, má právo na vyrovnávací příspěvek (odpravnina) ve výši šesti měsíčních částek ekvivalentních tomu, co by obdržel/a, kdyby měl/a nárok na vdovský nebo vdovecký důchod. Výživné O výživné (oskrbnina) lze požádat po vyčerpání nároku na vyrovnávací příspěvek s cílem zajistit minimální prostředky. Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé? Žádost je třeba podat u pobočky Ústavu důchodového a invalidního pojištění Slovinska v místě, kde byla zesnulá osoba naposledy pojištěna. O pohřebné a úhradu nákladů na pohřeb je třeba žádat na místní pobočce Ústavu zdravotního pojištění Slovinska. O úhradu nákladů na pohřeb lze žádat i ve státním ústavu zajišťujícím pohřeb, jestliže s Ústavem zdravotního pojištění Slovinska uzavřel smlouvu. červenec

19 Kapitola VIII: Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání? Neexistuje žádný zvláštní systém sociálního pojištění kryjící pracovní úrazy a nemoci z povolání. Tato rizika jsou kryta povinným zdravotním pojištěním v případě krátkodobé pracovní neschopnosti a povinným důchodovým pojištěním a pojištěním pro případ invalidity v případě invalidity nebo úmrtí pojištěné osoby. Pracovní úrazy jsou definovány jako úrazy vyplývající z pracovní činnosti a vzniklé v jejím průběhu včetně cesty mezi místem bydliště a pracovištěm. Je k dispozici seznam nemocí z povolání, přičemž pokud daná nemoc na seznamu není uvedena, nepovažuje se za nemoc z povolání. Co je kryto? V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání kryje všechny náklady neodkladné lékařské péče a léčebné rehabilitace povinné zdravotní pojištění. Není vyžadována žádná spoluúčast pojištěné osoby. Jestliže je krátkodobá pracovní neschopnost způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, budou dávky v nemoci, které nejprve vyplácí zaměstnavatel a následně Ústav zdravotního pojištění Slovinska, činit 100 % základu pro výpočet. Kromě toho bude pojištěná osoba nadále pobírat dávku i po vypršení pracovní smlouvy, a to až do okamžiku obnovení pracovní schopnosti. V případě invalidity způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání není pro přístup k invalidnímu důchodu nebo příspěvku v invaliditě vyžadováno žádné předchozí pojištění. Kromě toho je pro účely nároku na příspěvek v invaliditě akceptována nižší procentní míra tělesného postižení (30 %). Příznivější podmínky jsou stanoveny nejen pro přístup, ale i pro rozsah dávek. Například invalidní důchod se vypočítává za celou odpracovanou dobu (40 let u mužů a 38 let u žen) a příspěvek v invaliditě je vyšší. V případě úmrtí z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání není pro nárok na důchod pro pozůstalé požadována žádná potřebná doba pojištění, jejíž dovršení ze strany zesnulé pojištěné osoby by jinak bylo vyžadováno. Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání? V případě neodkladné lékařské péče zajišťuje zdravotní péči zvolený osobní nebo jiný lékař. Peněžité dávky v nemoci vyplácí zaměstnavatel (a po jakoukoli nezbytnou dobu po uplynutí 30 dnů je hradí Ústav zdravotního pojištění Slovinska). O dávky v případě invalidity a úmrtí pojištěné osoby je třeba žádat u pobočky Ústavu důchodového a invalidního pojištění Slovinska v místě, kde je osoba pojištěna nebo červenec

20 kde byla naposledy pojištěna zesnulá osoba. Stupeň invalidity nebo tělesného postižení stanoví příslušná komise pro otázky invalidity. červenec