Financování vysokoškolského studia

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Financování vysokoškolského studia Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Jméno a příjmení autora: Barbora Jandová Brno 2010/2011

2 Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu Ing. Oldřichu Šobovi Ph.D., vedoucímu bakalářské práce, za odborné vedení, trpělivost, konzultace a cenné rady. Mé díky patří také Ing. Jaroslavu Pakostovi.

3 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s použitím literatury, která je uvedena v seznamu zdrojů. V Brně dne 26. května 2011

4 Abstrakt Jandová, B. Financování vysokoškolského studia. Bakalářská práce. Brno, V rámci této bakalářské práce jsou popsány systémy financování vysokoškolského studia v České republice a v zahraničí. V teoretické části jsou uvedeny systémy fungující v Austrálii, Francii, Německu a České republice. Praktická část se zabývá návrhem nejvhodnějšího systému financování vysokoškolského studia pro Českou republiku. Tento systém je následně porovnán s příklady uvedenými v teoretické části bakalářské práce. Klíčová slova vysokoškolské vzdělání, školné, financování studia, finanční spoluúčast Abstract Jandová, B. Financing of higher education. Bachelor thesis. Brno, This bachelor thesis deals with higher education financing systems in the Czech Republic and foreign countries. In the theoretical part the financing systems applied in Australia, France, Germany, and the Czech Republic are introduced. The practical part discusses a proposal for the most relevant financing system of higher education in the Czech Republic. Subsequently, this system is compared and contrasted with the financing models listed in the theoretical part of the thesis. Key words higher education, tuition fees, financing of education, co-financing

5 5 Obsah Obsah 1 Úvod Cíl práce Metodika Literární přehled Situace v zahraničí Austrálie Školné Možnosti financování Shrnutí Francie Poplatky Možnosti finanční pomoci Shrnutí Německo Poplatky Možnosti financování: Rozpočet Situace v ČR Systém financování Poplatky na veřejných vysokých školách: Příjmy veřejných vysokých škol: Srovnání se zahraničím Produkty Očekávaný trend v ČR Systém financování Odložené školné Praktická část práce Školné Stanovení minimální výše školného Využití finančních prostředků Školné v rozpočtu univerzit Konkrétní doporučení pro Mendelovu univerzitu, Provozně ekonomickou fakultu Platba Snížení ceny Produkty Poskytovatel Spoření Dlouhodobé spoření Krátkodobé spoření Úvěrové produkty Úvěry ke krytí zápisného... 44

6 Úvěry ke krytí zápisného a dalších potřeb Diskuze Závěr... 51

7 7 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Výše maximálního ročního příspěvku za jednotlivé okruhy 12 Tab. 2 Sazby pro splácení úvěru 13 Tab. 3 Výše stipendia na základě sociálních kritérií pro rok Tab. 4 Finanční prostředky na vzdělání v roce Tab. 5 Rozdíly ve studentských půjčkách (údaje k ) 22 Tab. 6 Struktura veřejných výdajů na VŠ v letech 2005 až 2009 (v mil. Kč) 25 Tab. 7 Váhy jednotlivých ukazatelů normativní části 26 Tab. 8 Dlouhodobé spoření 42 Tab. 9 Krátkodobé spoření 43 Tab. 10 Výše splátek 45 Tab. 11 Porovnání jednotlivých návrhů 50 Tab. 1 Výše maximálního ročního příspěvku za jednotlivé okruhy 12 Tab. 2 Sazby pro splácení úvěru 13 Tab. 3 Výše stipendia na základě sociálních kritérií pro rok Tab. 4 Finanční prostředky na vzdělání v roce Tab. 5 Rozdíly ve studentských půjčkách (údaje k ) 22 Tab. 6 Struktura veřejných výdajů na VŠ v letech 2005 až 2009 (v mil. Kč) 25 Tab. 7 Váhy jednotlivých ukazatelů normativní části 26 Tab. 8 Dlouhodobé spoření 42 Tab. 9 Krátkodobé spoření 43 Tab. 10 Výše splátek 45 Tab. 11 Porovnání jednotlivých návrhů 50

8 8 Seznam grafů Seznam grafů Graf 1 Rozpočet na rok Graf 2 Výdaje na vzdělávací instituce jako procento HDP (2007) 27 Graf 3 Rozdělení soukromých a veřejných výdajů ve vzdělávacích institucích (2007) 28

9 9 Úvod 1 Úvod Vysoké školy tvoří nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Vliv vzdělanosti na ekonomickou situaci zemí je známý. Vzdělání vytváří pro společnost pozitivní externality, díky růstu HDP roste životní úroveň obyvatel, snižuje se kriminalita a přináší mnoho jiných pozitivních vlivů. I z těchto důvodů se snaží většina států o navýšení počtu absolventů vysokých škol. V ČR neustále roste počet studentů vysokých škol, i přesto bude trvat několik desetiletí, než se podíl terciárně vzdělaných lidí vyrovná s průměrnou úrovní zemí OECD. Česká republika patří mezi země s nejmenším podílem finanční spoluúčasti na terciárním vzdělání. Také výdaje na jednoho studenta jsou v porovnání s ostatními zeměmi podprůměrné. Jedním z řešení této situace je zavedení školného. Diskuze o zavedení školného či zápisného však vyvolávají mnoho pochybností a otázek. Řeší se otázky týkající se výše poplatku, formy platby, finančních produktů, dostupnosti vzdělání a mnoho dalších. Inspirací pro ČR mohou být systémy, které již několik let úspěšně fungují v zahraničí. Studium na vysokých školách již není zahrnuto do základního vzdělání. Není tedy ústavou určeno, že musí být poskytováno bezplatně. Je ovšem otázkou, zda můžeme vzdělání posuzovat stejným způsobem jako ostatní poskytované služby a požadovat u něj stanovení ceny. V současné době je společnosti představen návrh, který počítá se zavedením školného ve výši až Kč ročně. Podle ministra školství by se školné mělo týkat studentů prvních ročníků od akademického roku 2013/2014. Okolo reformy školství však existuje velké množství otázek a reforma je kritizována za svou nekonkrétnost.

10 10 Cíl práce 2 Cíl práce Otázka školného je již dlouhou dobu v České republice velmi problematickým tématem. Společnost si nepokládá pouze otázku, jakým způsobem a v jaké výši školné zavést. Základní otázkou také je, zda je potenciální zavedení školného opodstatněné a zda bude mít pozitivní či negativní vliv na celou společnost, nejenom nyní, ale také v horizontu několika desítek let. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit dosavadní situaci vysokoškolského vzdělávání v České republice, systém financování veřejných vysokých škol a produkty, které jsou k tomuto účelu studentům na českém trhu dostupné. Úvodní část práce se bude věnovat analýze fungujících systémů platby školného v zahraničí. Dílčím cílem této bakalářské práce je na základě získaných poznatků navrhnout systém financování veřejných vysokých škol, který bude nejlépe vyhovovat podmínkám českého vzdělávacího systému. K tomuto cíli se váže také nutnost navržení odpovídajících finančních produktů, které zajistí funkčnost daného systému financování veřejných vysokých škol.

11 11 Metodika 3 Metodika Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá financováním terciárního vzdělání, převážně vysokých škol, v Austrálii, Francii a Německu. Každá z uvedených zemí má v oblasti financování vysokých škol svá specifika, která jsou v práci představena. Jako hlavní zdroje informací jsou použity webové stránky jednotlivých ministerstev školství, či webové stránky určené pro studenty jednotlivých zemí. Součástí těchto systémů financování jsou také finanční produkty, které jsou přímo určené ke krytí nákladů spojených se studiem. U každého finančního produktu je popsána jeho funkce, podmínky získání a splácení a také úrokové sazby. U produktů určených studentům je důležitá také funkce státu, v každé zemi je alespoň u jednoho produktu ručitelem stát. V této části práce nejsou tedy popsány produkty nabízené obchodními bankami. Jedná se o produkty, které se přímo váží k danému systému financování vysokoškolského studia. Po seznámení se zahraničním systémem je v práci popsán systém financování vysokých škol v ČR a také jeden z návrhů na jeho reformu. Informace o financování českých veřejných vysokých škol vycházejí zejména z informací zveřejněných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Legislativním rámcem pro financování vysokého školství je zejména Zákon č.111/1998 o vysokých školách, který určuje náležitosti rozpočtů veřejných vysokých škol, maximální výši poplatků spojených se studiem, stipendia aj. V ČR jsou hlavními poskytovateli finančních produktů určených k financování studia (převážně půjček) hlavně obchodní banky, hlavním zdrojem informací jsou tedy webové stránky jednotlivých obchodních bank. V práci je uvedena nabídka šesti největších obchodních bank (dle obchodní bilance), působících na českém trhu. Jsou zde uvedeny podmínky pro získání půjček, úrokové sazby a informace o splácení. Druhá část bakalářské práce představuje návrh na zvýšení podílu finanční spoluúčasti studentů na financování vysokých škol. Zde je stanoven způsob navýšení tohoto podílu, dopad na jednotlivé univerzity a také doporučení pro Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. Tento návrh vychází z poznatků z první části práce. Pro porovnání je zde nejvíce využit systém fungující v Austrálii. Stanovení minimální výše školného vychází ze všeobecného zdravotního pojištění. Tato část práce obsahuje také návrh finančních produktů, které jsou nutné k dobrému fungování celého systému. Výchozí pro návrh finančních produktů je současná nabídka na českém trhu, porovnaná s nabídkou v uvedených zemích. Pro porovnávání byla důležitá úroková sazba, podmínky získání úvěru či půjčky (tedy zda je nutnost mít ručitele nebo je ručitelem např. stát) a doba zahájení splácení. Část věnovaná produktům je dále dělena na část úvěrovou a spořící. Část práce zabývající se diskuzí už pouze zdůrazňuje výhody a nevýhody jednotlivých systémů a srovnává systém navržený v druhé části práce se systémem, který je v současné době navrhován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Součástí diskuze je také posouzení vhodnosti aplikace daných systémů na české podmínky.

12 12 Literární přehled 4 Literární přehled 4.1 Situace v zahraničí Austrálie Systém finanční spoluúčasti studentů na nákladech vyššího vzdělávání funguje v Austrálii již od roku 1989 a můžeme ho tedy považovat za jeden z nejstarších. V roce 2005 byl původní systém Higher Education Contribution Scheme- GECS přejmenován na Higher Education Loan Programme HELP (původní program nyní funguje pod názvem HECS-HELP). Společně s přejmenováním systému došlo i k několika dalším změnám[72] Školné Školné v zemi již není fixní. Každá univerzita si ho stanovuje sama, závazná jsou pouze maxima pro dané okruhy, která jsou uvedena v tabulce níže a týkají se studentů, kteří zahájí nový studijní program v roce 2011 nebo pokračují v programu z roku Příspěvek není po celou dobu studia stejný pro rok 2012 budou sazby indexovány. Jak vysoká bude sazba v dalším roce, se studenti dozvědí v říjnu roku 2011 [72]. Příspěvky uvedené v tabulce jsou na období jednoho roku a jsou určeny pro studenty, jejichž EFTSL (míra studijní zátěže, po dobu jednoho roku) je rovno 1,0, tzn. studiu se věnují,,na plný úvazek [72]. Tab. 1 Výše maximálního ročního příspěvku za jednotlivé okruhy Okruhy Částka v AUD Okruh 1 humanitní vědy, výtvarné a dramatické umění, cizí jazyky, sociální vědy, pedagogika, ošetřovatelství Okruh 2 výpočetní technika, architektura, inženýrství, stavebnictví, zemědělství Okruh 3 účetnictví, administrativa, ekonomika, obchod, právo, zubní lékařství, lékařství, veterinární lékařství Národní priority matematika, statistika, přírodní vědy Zdroj: [72] Pro studenty, kteří zahájili program v předchozích letech, mohou platit jiné podmínky související se zařazením oboru do jednotlivých okruhů. Např. studenti, kteří zahájili program v roce 2009 studiem oborů pedagogika a ošetřovatelství, platili školné dle tarifů okruhu národních priorit[72]. Jak je z tabulky patrné, jednotlivé okruhy se od sebe částkou příspěvku liší, při jeho stanovení se bere v úvahu několik hledisek. Důležitá je výše

13 13 Literární přehled předpokládaných budoucích výdělků, které studenti díky absolvování daných oborů mohou dosáhnout. Ve výši příspěvků se odráží i náklady na provoz jednotlivých okruhů [71]. Tato třístupňová struktura funguje v zemi od roku 1997, kdy došlo i k výraznému navýšení příspěvku (do tohoto roku činil příspěvek asi 8 % z průměrné roční mzdy). Průměrná roční hrubá mzda v Austrálii je nyní AUD (údaj za první čtvrtletí roku 2010) tzn. nejvyšší možný roční příspěvek představuje necelých 15 % z průměrné roční hrubé mzdy [53] Možnosti financování V současnosti mají studenti tři možnosti, jak příspěvek platit[29]: Zaplacení příspěvku předem (před zápisem ke studiu na další rok) - student v tomto případě získá slevu na školném 20% (tato sleva je poskytována státem, nikoli danou univerzitou). Možnost zaplacení příspěvku předem využila v roce 2002 pětina studentů [53]. Je ovšem otázkou, zda tato sleva nezvýhodňuje studenty pocházející z rodin s vyššími příjmy. Částečná platba příspěvku před zahájením studia. V tomto případě je poskytnuta sleva 20% na platby 500 AUD a více. Na zbytek příspěvku může student získat úvěr. Např. pokud student zaplatí 500 AUD, dluh na školném se mu ve skutečnosti zmenší o 600 AUD[28]. Poskytnutí úvěru na plnou výši příspěvku. Pokud student využije této možnosti, univerzita obdrží částku školného od státu, tzn. student se stává dlužníkem státu [71]. Dluh je spravován prostřednictvím daňového systému - tento způsob je pro stát jeden z nejlevnějších a má i velkou úspěšnost. Student svůj dluh začne splácet v okamžiku, kdy jeho roční příjem překročí částku dolarů - údaj pro roky (a to i v případě, že by byl stále studentem). Dluh je splacen prostřednictvím navýšení daně z příjmu (až o 8 procentních bodů) viz. následující tabulka, z které je patrné, že splátky odloženého školného jsou progresivní [31]. Tab. 2 Sazby pro splácení úvěru Zdroj: [31] Průměrná roční mzda Procentuální nárůst daně z dolarů a méně dolarů 4,0% dolarů 4,5% dolarů 5,0% dolarů 5,5% dolarů 6,0% dolarů 6,5% dolarů 7,0% dolarů 7,5% dolarů a více 8,0 %

14 14 Literární přehled V tabulce vidíme, že pokud studentův příjem nepřesáhne danou hranici, nemusí dluh splácet. Důležité je, že daný úvěr státu není nijak úročen, nominální výše dluhu se pouze navyšuje o růst inflace. Tato skutečnost však může být objektem kritiky. Matěj Šuster [71] konstatuje, že tímto může docházet k demotivaci studentů, aby svůj dluh co nejdříve splatili. Podle něj se díky dlouhé době splácení dluhu snižuje množství finančních prostředků, které by mohly být využity jiným způsobem Shrnutí Údaje z roku 2008 ukazují, že možnost odložit školné (nebo jeho část) prostřednictvím programu HECS-HELP využilo 79,3% studentů. Zbylých 20,7% zaplatilo svůj příspěvek předem. Pouze 2,4% z celkového množství studujících nevyužilo možnost uplatnění slevy (při platbě předem) [22]. Do června roku 2008 (od roku 1989, kdy začal program fungovat) si na své studium půjčilo více než 2,3 mil. australských studentů, jejichž dluh dohromady činil více než 22,1 miliard AUD (necelá čtvrtina dluhu nebude nikdy splacena, z důvodu nedosažení příjmové hranice pro splácení či z jiných důvodů). Do daného roku svůj dluh splatilo absolventů, u nichž byla průměrná doba splácení 7,6 let, celkově již bylo splaceno více než 6 miliard AUD. Zbývající dluh je rozdělen mezi 1,31 miliónů osob (asi 8% obyvatel Austrálie). Každá z těchto osob v roce 2008 dlužila průměrně dolarů. Nejvíce dlužníků, necelých 13%, mělo v roce 2008 dluh v rozmezí dolarů, polovině dlužníků zbývalo splatit méně než dolarů a více jak dolarů dlužilo pouze 0,4% [22]. Příjmy ze školného ovšem nepokryjí veškeré náklady univerzit. Australská národní univerzita ve svém rozpočtu z roku 2009 uvádí, že příjmy z poplatků od studentů tvořily asi 107 mil. AUD ( studentů), tedy asi jednu osminu z celkového rozpočtu ve výši 835 mi. AUD, 66% příjmů potom tvořila národní a federální vládní pomoc. Většinu nákladů vysokoškolského vzdělávání tedy i nadále subvencuje stát[72].

15 15 Literární přehled Francie Systém francouzského vysokoškolského vzdělávání je znám svým propracovaným a štědrým systémem poskytování stipendií, je zde však i několik druhů poplatků Poplatky Výše registračních poplatků pro akademický rok (oproti minulému akademickému roku došlo k průměrnému navýšení o 2,1%) [48] : 174 pro bakalářský typ studia ( studentů, tedy 59%), 237 pro magisterský typ studia ( studentů, tedy 33%), 369 pro doktorský typ studia ( studentů, tedy 8%). Tento poplatek hradí studenti každoročně a jeho výše se liší i podle oboru, který si student vybral (například studenti, kteří chtějí získat osvědčení logopeda, hradí 508, budoucí inženýři zaplatí 564 a diplomované porodní asistentky 237 ) [49]. Různá výše poplatku je i na tzv. grandes écoles, prestižních univerzitách, kde může roční poplatek dosahovat až Osvobozeno od poplatku je celkem studentů, kteří jsou příjemci stipendií [48]. Od září roku 2010 mají univerzity povinnost nabídnout studentům rozdělení platby na tři splátky [49]. Výše příspěvku na studentské sociální zabezpečení činí 200 [46] Možnosti finanční pomoci Stipendium na základě sociálních kritérií je určeno studentům, kterým do 1. října daného roku nebylo více než 28 let a mají omezené finanční prostředky. Pro přidělení stipendia je rozhodujících několik kritérií: počet vyživovaných dětí v rodině, vzdálenost místa bydliště od dané univerzity a příjem rodiny (který pro rok 2010 nemůže překročit ročně) [47]. Nejvyšší stupeň stipendia je podmíněn rodinným příjmem nižším jak ročně (průměrný roční příjem byl v roce 2010 ve Francii ) [70]. Výše stipendia pro školní rok (poskytováno Ministerstvem pro vysoké školství a výzkum):

16 16 Literární přehled Tab. 3 Výše stipendia na základě sociálních kritérií pro rok Zdroj: [46] Třída Roční Měsíční Třída Třída Třída Třída Třída Třída Třída Částky v tabulce jsou určeny na dobu 9,5 měsíce v roce. Letošní akademický rok bude využit k přechodu na 10 měsíční výplatu stipendií. Je to z důvodu, že více než 70% studentů absolvuje výuku déle než 9 měsíců v roce [39]. Studentům, kteří jsou zařazeni do třídy 0, nepřísluší žádná finanční částka. Jsou ovšem osvobozeni od poplatků (na veřejných školách) za registraci a od příspěvku na sociální zabezpečení [39]. Studenti, kteří chtějí pobírat stipendium a mít tedy status vysokoškolského stipendisty, musejí splňovat určité podmínky: student musí být řádně zapsán, musí řádně navštěvovat přednášky a semináře, s tím souvisí i řádné plnění povinností [79]. Podpora mezinárodní mobility je určena pro studenty, kteří část semestru navštěvují univerzitu v zahraničí. Výše podpory je 400 měsíčně. Tuto částku mohou studenti pobírat po dobu 2 až 9 měsíců. Je určena převážně studentům, kteří již využívají stipendia na základě sociálních kritérií (i zde jsou však výjimky) [39]. Zásluhové stipendium se poskytuje ve výši 200 měsíčně, tedy 1800 ročně, a váže se na stipendium udělované na základě sociálních kritérií. Je určeno studentům bakalářských programů s nejlepšími výsledky bez ohledu na navazující studium (může být tedy poskytováno až po dobu 3let přiznává se vždy na jeden školní rok). Studenti, kteří byli na konci bakalářského stupně studia zvoleni jako významní, mohou stipendium pobírat i v navazujícím studiu a to maximálně po dobu dvou let [39]. Studentské půjčky, u nichž je ručitelem stát, byly pro studenty zavedeny z důvodu usnadnění přístupu k úvěrům, mohou je tedy využít všichni studenti. Důležité je, aby v době žádosti o úvěr byl student mladší 28 let, byl zapsán jako student a měl francouzskou státní příslušnost (nebo příslušnost členského státu EU popř. EHP s nepřetržitým pobytem ve Francii delším pěti let). Výhodou úvěru je, že není potřeba žádné ručení a nejsou posuzovány příjmy studenta. Maximální výše úvěru je však omezena: Stát se zaručuje do výše 70% úvěru. V roce 2010 poskytuje tento typ úvěru pět bank (Banque Populaire, CIC, Crédit Mutuel, Caisses d'épargne a Société Générale), které si sami stanoví úrokové sazby a jednotlivé podmínky (dluh lze splatit po částech nebo jednorázově). Úvěr využívají nejvíce studenti obchodu a prodeje, dále studenti ekonomiky a managementu [45].

17 17 Literární přehled Studenti, kteří se nacházejí ve finanční tísni nebo jiné tíživé situaci, mohou využít mimořádné pomoci, která je poskytována z Národního fondu, který byl pro tyto účely zřízen. Existují dvě možnosti čerpání z fondu jednorázová pomoc, nebo celoroční čerpání prostředků. Věková hranice pro příjem pomoci je posunuta na 35 let, může tedy sloužit i studentům, kteří se ke studiu vracejí po delší pauze [79]. Při jednorázovém čerpání může student obdržet maximálně částku odpovídající roční výši stipendia udělovaného na základě soc. kritérií první třídy (pro rok tedy 1525 ). Pokud student využije mimořádnou pomoc vícekrát za rok, nesmí celková finanční pomoc přesáhnout výši dvojnásobku ročního stipendia první třídy, tedy částku Tento druh pomoci lze kumulovat, např. se stipendiem udělovaným na základě soc. kritérií, s roční mimořádnou pomocí atd. [79] Roční mimořádná pomoc je poskytována po dobu výuky a může být v rozmezí od (údaj pro rok ). Je určena převážně studentům, kteří z nějakého důvodu nemají nárok na stipendium udělované na základě soc. kritérií. Proto se tedy s daným stipendiem nemůže pomoc kumulovat, může se ale společně poskytovat např. s pomocí na podporu mobility. Studenti, kteří daný druh pomoci obdrží, jsou již osvobozeni od poplatků spojených se studiem [79]. Stipendia a finanční pomoc neposkytuje pouze Ministerstvo pro vysoké školství a výzkum a s ním spojené organizace. Stipendium na základě sociálních kritérií poskytuje i Ministerstvo zemědělství a studenty mohou podporovat i jednotlivé regiony či města [46]. Až 156 měsíčně mohou získat studenti, kteří zažádají o příspěvek podporující mobilitu na Ministerstvu kultury [39] Shrnutí Počet studentů ve Francii neustále roste, v roce 2009 bylo ve Francii více než studentů tedy nejvíce v historii země. Neroste pouze počet studentů, ale i průměrné náklady na jednoho studenta, které v daném roce činily (jsou zde však rozdíly mezi studenty veřejných škol a prestižních univerzit) [46]. S rostoucím počtem studentů roste i počet těch, kteří obdrží stipendium či jinou formu finanční pomoci. V září roku 2009 obdrželo 36% studentů finanční pomoc ve formě stipendií a celkem 5,4 miliardy eur (za rok) je poskytnuto jako finanční a sociální podpora. Školství financuje nejenom stát, ale i podniky, rodiny, územní celky aj. V následující tabulce můžeme vidět, kolik milionů eur jednotlivé složky národního společenství do vzdělání investovaly v roce 2006 [50].

18 18 Literární přehled Tab. 4 Finanční prostředky na vzdělání v roce 2006 Výdaje na vzdělávání v roce 2006 (v mil. ) Procento účasti na celkových výdajích Ministerstvo pro vysoké školství a výzkum ,4 % Ostatní ministerstva % Ostatní správy 889 0,7 % Územní samosprávní ,4 % celky Podniky ,4 % Rodiny ,1 % Zdroj : [50] V roce 2006 byly tedy výdaje na vzdělání financovány z 59,4% státem. Rodiny a podniky se však na něm také ve velké míře podílely. Celkové výdaje (včetně lektorské činnosti, přepravy učebních materiálů, provozoven stravovacích zařízení atd.) v daném roce činily 121 mild. EUR, tedy 6,8% HDP [50].

19 19 Literární přehled Německo O poplatcích za studium bylo v Německu rozhodnuto v roce 2005, o jejich zavedení a výši od tohoto roku rozhodují jednotlivé spolkové země. Tato skutečnost vede k rozdílnosti nejenom ve výši poplatků, ale i v jejich množství [38] Poplatky Jednotlivé spolkové země [38]: Bádensko-Württembersko je průkopníkem v oblasti poplatků za studium. V této zemi si studenti, kteří prodlužovali studium, přispívali určitou formou již v roce Pro všechny studenty byly poplatky zavedeny v roce 2007 ve výši 500 /semestr. V zemi jsou k dispozici studentské půjčky, které mají stanovenou maximální úrokovou sazbu ve výši 5,5 % [69]. V zemi je dále zaveden administrativní poplatek ve výši 40 /semestr. Bavorsko - zde si výši poplatku určují samotné školy. Univerzity a umělecké vysoké školy si účtují poplatek /semestr, oborové vysoké školy /semestr. U studentských půjček je garantovaná maximální úroková sazba 7,75% [69]. Berlín - je oblastí bez školného, je zde zaveden pouze administrativní poplatek ve výši 51 / semestr. Braniborsko - účtuje studentům pouze administrativní poplatek ve výši 51 /semestr. V Brémách platili obecný studijní poplatek ve výši 500 /semestr studenti, kteří měli trvalé bydliště mimo Brémy. Tento poplatek byl však v roce 2010 soudně zrušen. Studenti v současné době zaplatí pouze administrativní poplatek ve výši 50 /semestr. Ti, kteří studují déle než 14 semestrů (prodlužují studium), zaplatí 500 /semestr. Hamburk zavedl v roce 2008 systém odloženého školného a poplatek byl snížen na 375 /semestr. Pokud student využije odložení platby, začne splácet až v okamžiku, kdy jeho roční příjem překročí Administrativní příspěvek je 50 / semestr. V Hesensku studenti platili nejenom školné (500 ), ale i poplatky při prodlužování studia, které závisely na době prodloužení a mohly činit až 900 za semestr. Tyto poplatky však byly v roce 2009 zrušeny. Stejně jako v jiných zemích i v Hesensku je administrativní poplatek 50. Meklenbursko-Přední Pomořansko má zaveden administrativní poplatek 50 /semestr. V Dolním Sasku studenti zaplatí 500 za semestr při standardní době studia. Při prodlužování studia činí poplatky a studenti ho hradí, pokud překročí stanovenou dobu studia o více než 4 semestry. Studentské půjčky jsou k dispozici s garantovanou maximální úrokovou sazbou 7,5% [68]. Administrativní poplatek: 75 za semestr. Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko nechává rozhodování o školném na univerzitách. Je zde pouze zavedena maximální výše školného 500 /semestr. Vláda, která byla zvolena v létě 2010, plánuje školné zrušit [65]. U studentů, jejichž doba studia překročila 1,5 násobek standardní doby studia, činí poplatek 650

20 20 Literární přehled za semestr. Garantovaná maximální úroková sazba u studentských půjček je 5,9 % [69]. Porýní-Falc nemá zavedeno školné. Hradí se však poplatek při delší době studia 650 za semestr (od 1,75 násobku doby trvání studia). V Sársku bylo školné od roku 2007 rozděleno podle doby studia. Studenti prvního a druhého semestru zaplatili 300, studenti následujících semestrů pak 500. Od roku 2010 (letního semestru) je však školné zrušeno. Vysoké školy se mohou rozhodnou, zda zavedou poplatek v maximální výši 400 pro studenty, kteří prodlužují studium a pro ty, kteří studují již druhou vysokou školu (mají již vysokoškolský titul). Sasko má několik druhů poplatků. Studenti, kteří studují první vysokou školu, poplatek neplatí. Studenti, kteří již mají vysokoškolský titul stejné úrovně, platí /semestr. Dále jsou zavedeny poplatky za zkoušku: a uvažuje se o poplatku pro studenty, kteří prodlužují studium (500 /semestr). Ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko studijní poplatky nejsou zavedeny. Částka 500 je určena studentům, jejichž studium trvá o 4 semestry déle (oproti standardní době studia). Šlesvicko-Holštýnsko - studenti v této spolkové zemi neplatí žádné studijní poplatky. Durynsko nemá zavedeno školné. Studenti, jejichž doba studia je o 4 semestry delší (než standardní doba), platí 500 za semestr [65]. V některých spolkových zemích studenti po zaplacení poplatků mohou využívat městskou dopravu zdarma nebo s určitou slevou Možnosti financování: Studenti mají několik možností, jak své studium financovat. Primárním finančním zdrojem je finanční pomoc rodičů. Pokud je však příjem jednoho z rodičů nižší než 1100 měsíčně, nemusí přispívat na živobytí studenta[79]. BAföG je státní podpora pro studující podle spolkového zákona o podpoře vzdělávání, která je určena studentům vysokých škol, technických středních škol, odborných vzdělávacích zařízení, akademií aj. [68]. Cílem této podpory je umožnit studium jakéhokoli oboru bez ohledu na příjmy rodičů či manžela/ky (mohou ji využít i studenti navštěvující vzdělávací zařízení v zahraničí). Výše podpory je závislá na příjmech rodičů (popř. manžela/ky), počtu vyživovaných dětí v domácnosti a majetku studenta. Žadatel o podporu musí splňovat několik podmínek [64]: Student musí začít studovat dříve, než dosáhne 30. roku věku (u magisterských programů je hranice 35 let). Existují však výjimky např. u stážistů atd. Německá státní příslušnost je další podmínkou, výjimka je možná např. u studentů se statusem uprchlíka, u studentů jiné národnosti s povolením k pobytu aj. Odpovídající studentské výsledky, které musí student doložit na začátku pátého semestru potvrzením.

21 21 Literární přehled Poskytnutá pomoc je rozdělena na dvě poloviny, jedna část je pojata jako příspěvek tzn. částka nemusí být splacena. Druhou polovinu tvoří bezúročný úvěr (v max. výši ), který studenti začnou splácet pět let po skončení maximální doby poskytování podpory a mohou ho splácet až 20 let. Minimální měsíční splátka činí 105 [3]. Pokud se student rozhodne půjčku splatit dříve, nebo byl mimořádně úspěšný při studiu, může obdržet slevu. V případě, kdy je příjem studenta velmi nízký, nemusí začít svůj úvěr splácet. Od října roku 2010 je hranice čistého měsíčního příjmu nastavena na 1070 [69]. Doba pobírání finanční pomoci je omezena na běžnou dobu studia příjemcem vybraného oboru (pokud běžná doba není stanovena, je v zákoně určena maximální doba přijímání finanční pomoci) [68]. Výše měsíční podpory závisí na tom, zda student žije s rodiči a jaký typ školy navštěvuje. Pro vysokoškoláka žijícího s rodiči je maximální měsíční výše podpory 495 (zahrnut i příspěvek na zdravotní pojištění a pojištění pro případ péče ve výši 73 ). Pokud nemá studující trvalé bydliště shodné s rodiči, může výše podpory dosahovat 670 měsíčně (částka včetně příspěvku na pojištění). K mimořádnému navýšení podpory dochází v případě, kdy je student již rodičem (u prvního dítěte dochází k navýšení o 113, s každým dalším dítětem o 85 ) [4]. Příjemci podpory se mohou nechat osvobodit od poplatků za rozhlas, televizi a internet [4]. Stipendia v Německu poskytují veřejné a soukromé nadace, sdružení, politické organizace, církev a mnoho jiných. Důležitá kritéria pro výběr studenta jsou ekonomická situace, talent, schopnosti a společenská angažovanost. Studenti mají k dispozici online databázi stipendií ( kde si mohou podle typu oboru, země, cílové skupiny a typu podpory vybrat tu nejvhodnější finanční pomoc [23]. Vzdělávací úvěr, kdy stát přebírá záruky za studenty vůči bance, je určen pro studenty v pokročilých fázích studia bez ohledu na jejich příjmy a majetek. Studenti si mohou sami stanovit, jakou finanční částku (100, 200 nebo 300 ) jim bude banka po dobu 24 měsíců vyplácet. Úvěr tedy může dosahovat Pokud se student dostane do tíživé finanční situace, může požádat o jednorázovou pomoc ve výši Peněžní prostředky mohou být použity k studijním účelům: platba školného, koupě studijních materiálů nebo na náklady související se studiem v zahraničí. Výhodou úvěru je, že může být kombinován i s jinými možnostmi financování, např. s BAföG [7]. O úvěr může požádat student mladší 36 let a v zásadě pouze do konce dvanáctého semestru [7]. Úroková sazba je stanovena na 2,13% p.a. a je zaručena spolkovou vládou. Nominální úroková sazba (k ) činí 2,15%. Splácení úvěrů začíná po 4 letech od první výplaty a měsíční splátka musí dosahovat 120 (bez ohledu na příjem). I v tomto případě lze úvěr bezplatně splatit dříve, zcela či částečně [7]. Studentské půjčky poskytované státními bankami jsou určeny na platbu školného (tedy ne na bydlení či živobytí), proto jsou poskytovány jen v těch spolkových zemích, kde se hradí školné. Pokud má student zájem o tuto půjčku,

22 22 Literární přehled musí o ni požádat pouze ve státní bance státu, v kterém studuje (trvalé bydliště není podstatné) [63]. Půjčka je poskytována na jeden semestr, po jeho uplynutí se student může rozhodnout, zda půjčku prodlouží či nikoli. Čerpání je omezeno běžnou dobou studia a jako rezerva slouží další čtyři semestry, například v situaci, kdy student mění obor. Peníze z úvěru jsou posílány rovnou univerzitám, nehrozí proto, že by byly finance využity k jiným účelům [63]. Banky poskytují klientům tzv. časovou prodlevu, která slouží k překlenutí doby od ukončení studia po dobu, kdy je nutné začít splácet dluh. Tato doba se v jednotlivých spolkových zemích liší, obvykle je však 24 měsíců, ale např. v Bavorsku je pouze 18 měsíců [66]. Může však dojít i k situaci, kdy student svůj dluh splácet nezačne. Tato situace nastane, pokud je příjem absolventa příliš nízký. Příjmová hranice je stanovena rozdílně v jednotlivých spolkových zemích. Nejnižší hranice měsíčního příjmu je v Severním Porýní Vestfálsku, nejvyšší 1340 v Hesensku. V následující tabulce jsou uvedeny podrobnosti vztahující se ke studentským půjčkám v jednotlivých zemích [69]. Tab. 5 Rozdíly ve studentských půjčkách (údaje k ) Spolková země Bádensko- Württembersko Max. výše úvěru Garantovaná max. úroková sazba (p.a.) ,5 % Výše měsíčních splátek 50, 100 nebo 150 Poskytovatel a další informace L-Bank Bavorsko ,75% 20 Čekací doba 18 měsíců Hamburk ,5% - KfW Bank Dolní Sasko ,5% - KfW Bank a NBank Severní Porýní / 5,9% 50 NRW.Bank Vestfálsko semestr do Sársko KfW Bank Zdroj: [69] Studenti dále mohou využít služby studentských záložen či organizace Studentenwerke, které jsou určeny převážně pro studenty, kteří již studium ukončují. Dále jsou k dispozici studijní fondy či půjčky a úvěry od různých finančních institucí. Stát může některým studentům nabídnout podporu na bydlení. A studenti s nejnižšími příjmy mohou od některých univerzit obdržet stravenky do menzy zdarma [23].

23 23 Literární přehled Rozpočet Spolková vláda vyhradila na vzdělání a výzkum v roce 2011 celkem 11,6 miliard tzn. nárůst o 7,2 % oproti roku Jak budou finanční prostředky rozděleny, znázorňuje následující graf [6]. Graf 1 Rozpočet na rok 2011 Zdroj: [6] V rozpočtu pro rok 2011 je kladen důraz na vzdělávání v raném dětství, posílení počtu mladých kvalifikovaných pracovníků a na sektor vyššího vzdělávání. Nemalá finanční částka (709 mil. ) je určena na výzkum nových technologií. Finanční zdroje na podporu BAföG byly oproti loňskému roku zvýšeny o 160 milionů [6].

24 24 Literární přehled 4.2 Situace v ČR Systém financování V České republice existují tři druhy vysokých škol. S každým druhem školy je spojen i jiný systém financování. Soukromé VŠ, jako právnické osoby, jsou povinny zajistit finanční prostředky na vzdělávací a vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost. Tyto školy mají právo na státní dotaci na stipendia. Se studiem na těchto školách jsou tedy spojeny poplatky, které si škola sama určí ve svém vnitřním předpisu [80]. Státní vysoké školy jsou v ČR pouze dvě, Univerzita obrany a Policejní akademie České republiky. Univerzita obrany je financována ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva obrany. Policejní akademie ČR je rovněž financována ze státního rozpočtu, z kapitoly Ministerstva vnitra [80]. V ČR existuje v současné době 26 veřejných vysokých škol, a právě na jejich financování se zaměří následující text Poplatky na veřejných vysokých školách: V současné době není na vysokých školách v České republice stanoveno školné ani zápisné. Studenti se mohou setkat s některými druhy poplatků, které ovšem nijak neovlivňují ekonomickou dostupnost vysokoškolského vzdělání. Stanovení výše těchto poplatků je v kompetenci dané vysoké školy, zákonné omezení je pouze pro stanovení horní hranice výše poplatků. Důležitý je tedy základ pro stanovení poplatků, který je pro rok 2011 stanoven na Kč (5% z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám) [80]. Poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením mohou činit nejvýše 20% základu. Obvykle se pohybují v rozmezí Kč. Poplatky za delší dobu studia, než je standardní doba a jeden rok. Tento poplatek je určen pro studenty bakalářských i magisterských studijních programů. Za každých dalších započatých šest měsíců studia (tedy za započatý semestr) je studentovi naúčtován minimálně 1,5 násobek základu. Do doby studia se započítá i předcházející studium, které nebylo řádně ukončeno. Poplatek za další studium je určen studentům, kteří se rozhodli studovat další bakalářský nebo magisterský program, výše poplatku činí nejvýše základ za každý další započatý rok. Tyto poplatky se nevztahují na absolventy bakalářských programů, kteří chtějí na studium navázat magisterským programem. Student nemusí platit ani v případě, že současně studuje několik studijních programů nepřesahujících standardní dobu studia jednoho z programu. V případě, že škola uskutečňuje výuku v cizím jazyce, stanoví výši poplatků pro všechny úrovně studijních programů.

25 25 Literární přehled Tyto poplatky jsou příjmem stipendijního fondu dané školy Příjmy veřejných vysokých škol: Příjmy veřejných vysokých škol a jejich rozpočet je vymezen v Zákoně č. 111/1998 Sb. Zde je jasně stanoveno, jaké příjmy v rozpočtu vysoké školy jsou [80]: příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, dotace ze státního rozpočtu, poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů, výnosy z doplňkové činnosti, příjmy z darů a dědictví. Rozpočet veřejné vysoké školy nesmí být dle zákona deficitní a vysokou školou je sestavován na kalendářní rok. Pro určení výše příspěvku ze státního rozpočtu je důležitý typ a ekonomická náročnost daného programu, dále počet studentů, dlouhodobý záměr vysoké školy a dosažené výsledky na poli výzkumu, vývoje a dalších tvůrčích činností. Poskytování příspěvku školám podrobně popisuje publikace: Pravidla pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 111/1998 Sb. Výše příspěvku je následně odvozena od příslušných kvalitativních a věcných ukazatelů, které jsou uvedeny v zákoně o státním rozpočtu [80]. V následující tabulce můžeme pozorovat vývoj veřejných výdajů v letech 2005 až 2009 se zaměřením na vysoké školy (včetně výdajů na menzy a koleje vysokých škol, a na výzkum a vývoj) [76]. Tab. 6 Struktura veřejných výdajů na VŠ v letech 2005 až 2009 (v mil. Kč) V běžných cenách V procentech z veřejných výdajů na školství Zdroj : ÚIV [76] , , , , ,3 20,29% 20,31% 22,62% 20,69% 21,01% Veřejné výdaje činí u vysokých škol až 75% prostředků. Vlastní příjmy škol tvoří zbylých cca. 25% veškerých příjmů, školy je získávají hospodařením s majetkem, z vlastní vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti a z poplatků [76]. Dotace a příspěvky můžeme dělit na investiční a neinvestiční. Neinvestiční část slouží k pokrytí provozních nákladů a investiční na zhodnocení majetku školy.

26 26 Literární přehled Jako příklad může posloužit struktura investic pro Mendelovu univerzitu v roce Neinvestiční dotace a příspěvky (bez zahrnutí příspěvků na výzkum a vývoj) činily v daném roce celkem ,21 Kč a investiční dotace a příspěvky ,89 Kč [76]. Z tohoto konkrétního příkladu je velmi dobře patrné, že neinvestiční část tvoří valnou většinu. Existuje celkem deset ukazatelů (označených písmeny abecedy), podle kterých se určuje výše příspěvku. Ukazatel A a B (studijní programy a s nimi spojená tvůrčí činnost), které zohledňují počet rozpočtových studentů, přepočtený počet studentů, počet absolventů, základní normativ (pro rok 2011činí Kč) a kontrahovaný počet studentů. Ukazatel B2 (studijní programy, bonifikace za absolventy) a B3 ukazatel kvality. V následující tabulce jsou naznačeny váhy jednotlivých ukazatelů v letošním a loňském roce [37]. Tab. 7 Váhy jednotlivých ukazatelů normativní části Rok Ukazatel A studijní programy (počty studentů) 85,00% 80,00% Ukaz. B2 studijní programy, bonifikace za absolventy 5,62% 10,00% Ukaz. B3 další kritéria 9,38% 10,00% Celkem 100,00% 100,00% Zdroj: [37] Dalšími ukazateli jsou: ukazatel C - stipendia pro studenty doktorských studijních programů, D zahraniční student, mezinárodní spolupráce, F Fond vzdělávací politiky, G Fond rozvoje vysokých škol, I Rozvojové programy, M mimořádné aktivity, S sociální stipendia, U příspěvek (VVŠ) resp. dotace (SVŠ) na ubytovací stipendia [37].

27 27 Literární přehled Srovnání se zahraničím Celkové výdaje na vzdělání (včetně výdajů soukromých) tvoří v zemích OECD v průměru 6,2% kolektivního HDP, jsou zde zařazeny výdaje na preprimární, primární, sekundární a terciární vzdělání. Nadprůměrných 7 % HDP investuje do vzdělání Dánsko, USA a Island. Naopak nejnižší podíl investic do vzdělání na HDP má Slovensko a Itálie. V roce 2007 tvořily výdaje na vzdělání v ČR 4,6 % HDP [75]. Do terciárního vzdělávání je v zemích OECD směřována více než třetina z celkových výdajů na vzdělání. Jak je patrné z následujícího grafu, jsou země, které na terciární vzdělání vynaloží více než 2,5% až 3,1% svého HDP, mezi tyto země patří USA a Kanada. Výdaje na tento stupeň vzdělávání se od sebe v jednotlivých zemích velice liší, tyto rozdíly jsou dány především existencí rozdílných systému terciárního vzdělávání (rozdílná délka studia, organizace výuky atd.). Česká republika vydala na nejvyšší stupeň vzdělání v roce ,2% HDP (tedy podprůměr). V následujícím grafu jsou rozděleny výdaje veřejné (fialová barva) a soukromé (označeny modře) [75]. Od roku 1995 do roku 2007 došlo v ČR k nárůstu výdajů na terciární vzdělání jako podíl HDP o 0,3 procentního bodu. V roce 1995 tento podíl činil pouze 0,9 % HDP [75]. Graf 2 Výdaje na vzdělávací instituce jako procento HDP (2007) Zdroj: [56] Ve většině zemí, které jsou členy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, je školství financováno převážně z veřejných zdrojů, které dosahují až 80%. Pokud se ovšem zaměříme pouze na terciární vzdělávání, zjistíme, že podíl soukromých a veřejných zdrojů se v jednotlivých zemích velmi liší, tuto skutečnost demonstruje následující graf. Existují země, kde veřejné výdaje tvoří necelých 25% v celkových

28 28 Literární přehled výdajích na vzdělávací instituce. Mezi tyto země se řadí Chile a Korea. Protipólem jsou pak státy jako Dánsko, Finsko a Norsko, kde veřejné zdroje tvoří až 95%. Soukromé výdaje v zemích OECD tvoří v průměru 31% výdajů, v ČR je to pouze 16,2%. Soukromými výdaji se rozumí výdaje studentů a jejich domácností, soukromých podniků, včetně dotovaných soukromých výdajů [75]. Z grafu je také patrné, že soukromé výdaje z jiných zdrojů než z domácností (žlutá barva), jsou významné v Austrálii, Kanadě, Nizozemsku, Slovensku aj., kde dosahují až 10%. Podle OECD v ČR mezi lety prudce vzrostly výdaje na terciární vzdělání, avšak podíl populace s terciárním vzděláním je relativně nízký [75]. Graf 3 Rozdělení soukromých a veřejných výdajů ve vzdělávacích institucích (2007) Zdroj: OECD [55] Modrou barvou jsou označeny veřejné výdaje. Fialová zastupuje výdaje domácností. Žlutá barva značí výdaje od jiných soukromých zdrojů. Šrafované části sloupců označují všechny soukromé zdroje, včetně dotací (na vzdělání) z veřejných zdrojů. Pokud je u názvu země číslo 1, znamená to, že některé úrovně vzdělávání jsou zahrnuty s ostatními. Graf může být ovlivněn přítomností zahraničních studentů v dané zemi (nejvíce jsou ovlivněna data z Austrálie a Nového Zélandu) [55].

29 29 Literární přehled Produkty Poplatky spojené se studiem lze hradit pomocí úvěrů určených pro studenty. Mezi největší banky v ČR (podle bilanční sumy) se řadí Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka, UniCredit Bank Czech Republic. Mezi banky, které mají bilanční sumu mezi mld. Kč (tedy střední banky), se řadí Českomoravská záruční a rozvojová banka, GE Money Bank, Hypotéční banka, Raiffeisenbank [12]. Proto se zaměřím právě na tyto instituce a na úvěrové produkty, které v současné době studentům nabízejí. Česká spořitelna Úvěr na studium pro studenty vysokých škol, žadatel o úvěr musí splnit několik podmínek [13]: fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem v ČR, student řádného denního studia na vysoké škole (státní, soukromé) v ČR nebo v zahraničí nebo, student navazujícího magisterského nebo interního doktorandského studia nebo, student víceleté odborné školy (státní, soukromé) v ČR nebo v zahraničí nebo, student kombinovaného studia a studia MBA. Žadatel musí při zakládání úvěru předložit potvrzení o studiu. Minimální výše úvěru je Kč a maximální Kč (student nemusí prokázat účel čerpání hotovostního úvěru). Do částky Kč jsou úvěry poskytovány pouze se spoludlužnickým závazkem třetí osoby. Doba splatnosti se pohybuje mezi 1 až 10 lety (lhůta splatnosti začíná běžet od data uzavření smlouvy) [13]. Roční úroková sazba je pevně stanovená ve výši 8,90 % (platnost ) [14]. Kontokorent k osobnímu účtu ČS Student je určen studentům řádného denního studia středních, vyšších odborných a vysokých škol. Student může čerpat (po dobu neurčitou) prostředky na účtu až do smluvené výše úvěrového limitu. Vypůjčené prostředky však musí být vráceny nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu. Výhodou je, že pokud student splňuje podmínky a řádně splácí své dluhy, může tuto službu využít hned několikrát. Maximální výše úvěru je Kč (bez udání účelu). Podmínkou využívání kontokorentu je vedení účtu Student, při jehož založení musí student splňovat několik podmínek (plnoletost, předložení potvrzení o studiu, zahraniční studenti musí mít povolení k trvalému pobytu) [11]. Při využití této služby činí běžná měsíční úroková sazba 1,575 % p.m., běžná roční úroková sazba 18,90 % p.a. [12]. ČSOB Banka nenabízí studentům žádný úvěr či půjčku, jedinou krajní variantou je Půjčka na cokoli, ta je však pro studenty nevhodná, jelikož žadatel musí doložit svůj příjem. Student má tedy jedinou možnost a tou je využití povoleného přečerpání ke Studentskému kontu PLUS. Toto konto je určeno pro studenty vysokých

30 30 Literární přehled a vyšších odborných škol ve věku let. Úvěrový limit je Kč, po 12 měsících od vyrovnání záporného zůstatku mohou studenti využít přečerpání znovu [20]. Úroková sazba činí 17,90 % p.a. [19]. Komerční banka Úvěr Gaudeamus mohou využívat studenti vysokých a vyšších odborných škol, kteří mohou využít úvěr na cokoli. Studenti středních škol mohou úvěr využít pouze na platbu školného. Student si může vybrat, zda úvěr bude čerpat jednorázově či postupně, maximální doba splatnosti je však vždy 10 let. Podmínkou je, že student musí mít u KB založen svůj účet, přes který probíhá splácení. Studenti vysokých a vyšších odborných škol jsou zvýhodněni, mohou splácení jistiny odložit až na dobu po skončení studia (během studia však platí měsíčně úroky z vyčerpaného úvěru), maximální hranice úvěru je však v tomto případě Kč. Pokud student možnost odložení splácení nevyužije, může čerpat úvěr ve výši Kč. Výhodou tohoto produktu je možnost kdykoli splatit svůj dluh částečně nebo celkově bez sankcí, dále možnost využití slevy na jazykový pobyt a možnost jištění vkladem u KB, stavebním spořením u Modré pyramidy stavební spořitelny či ručením třetí osoby [32]. Úroková sazba není přesně stanovena, její výše je odvozena od sumy vypůjčených peněz a doby splácení. Pokud by si však student chtěl vypůjčit na dobu 5 let, činí úroková sazba 9,65 % p.a. a RPSN 11,10 % [35]. Studenti středních, vyšších odborných a vysokých škol starší 18 let mají společně s majiteli konta G2 nebo Gaudeamus možnost v případě krátkodobého nedostatku finančních prostředků přečerpat svůj účet. Podmínkou však je, aby alespoň jedenkrát během doby splatnosti (30 nebo 180 dní) byl na běžném účtu nulový nebo kladný zůstatek, po tomto vyrovnání lze znovu využít možnost přečerpání účtu. Debet je splácen automaticky jakýmkoli vkladem nebo převodem na studentův účet. Povolený debet na kontě G2 pro studenty středních škol činí Kč, pro studenty vyšších odborných škol Kč a pro studenty vysokých škol Kč. Na kontě Gaudeamus se limit pro přečerpání stanovuje podle individuálního hodnocení studenta bankou, maximální výše je Kč. Úroková sazba je 12% p.a. a studentům je účtována měsíčně (podle počtu dnů, kdy přečerpali svůj účet) [33]. Komerční banka nabízí všem studentům vysokých škol úvěr na zakoupení notebooku značky Apple. Úvěr je poskytován v maximální výši Kč. RPSN u tohoto druhu úvěru činí 12,6 %. Úvěr je bez poplatků a bez nutnosti zajištění [34]. UniCredit Bank Czech Republic Studentská půjčka je určena studentům denního studia vysokých, vyšších odborných a jazykových škol ve věku let. Úvěr lze čerpat ve výši Kč, peněžní prostředky jsou studentovi převedeny jednorázově na účet. Doba splatnosti je 1 až 10 let, student může splácení odložit a po dobu studia hradit pouze měsíční splátky úroků. Celý úvěr je zajištěn ručitelským prohlášením třetí osoby nebo zástavním právem k termínovanému vkladu [73]. Úroková sazba se pohybuje od 10,30 % p.a.[72].